Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Kombinace: Tělesné výchovy Ekonomika a management VÝVOJ AGROTURISTIKY ORIENTOVANÉ NA JEZDECTVÍ V LIBERECKÉM KRAJI DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL TOURISM ORIENTED ON THE HORSE RIDING IN THE AREA OF LIBEREC Bakalářská práce: 08 FP KTV 261 Autor: Kateřina PALÁTOVÁ Podpis: Adresa: Lučany nad Nisou 726 468 71, Lučany nad Nisou Vedoucí práce: Mgr. Hložková Eva Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh 76 0 0 5 18 18 V Liberci dne: 29. dubna 2008 1
Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. V Liberci dne: 29. dubna 2008 Kateřina Palátová 2
Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Evě Hložkové za odborné vedení, rady a pomoc při zpracování tématu. Dále děkuji majitelům a zástupcům analyzovaných farem za podporu, svému příteli a rodičům za pomoc, podporu a trpělivost. 3
ANOTACE Bakalářská práce se věnuje analýze agroturistiky orientované na jezdectví v Libereckém kraji v posledních letech. Cílem práce je na základě analýzy stanovit vývoj agroturistiky a jejích variant na další léta. Průzkum pro získání podkladů proběhl na vybraných farmách ve čtyřech hlavních lokalitách libereckého kraje okres Liberec, okres Jablonec nad Nisou, okres Semily a okres Česká Lípa. Byla provedena analýza stávajícího stavu agroturistických zařízení, charakteristika a určení vývojového trendu pro dané oblasti z podnikatelského hlediska, vyhodnocení analýzy. Na základě vzniklých podkladů byla vytvořena marketingová doporučení a grafický návrh prezentace pro vybrané farmy. Klíčová slova: agroturistika, ekoagroturistika, venkovská turistika, možnosti rozvoje, Liberecký kraj, podnikání, služby pro turisty ANNOTATION The bachelor's thesis deals with an analysis of agricultural tourism orientated on horse riding in the area of Liberec region in recent years. The aim of the thesis is, on base of analysis, to specify development of agricultural tourism and its variants for future years. The data collecting research was carried out on selected farms in four main localities of Liberec region the district of Liberec, the district of Jablonec nad Nisou, the district of Semily and the district of Česká Lípa. The analysis was performed concentrating on facilities and organizations for agricultural tourism and their current state, characteristics and determination of the development trend of the given area from the point of view of entrepreneurial point of view, evaluation of the analysis. A marketing recommendation and graphic promotion for the selected farms was set up on base of collected data. Key words: agricultural tourism, ecoagricultural tourism, rural tourism, development possibilities, Liberec region, entrepreneurial activity, services for tourists 4
ANNOTATION Die Bachelorarbeit konzentriert sich auf die Analyse des Agrartourismus, und zwar geht es um Pferdesport in dem Liberecer Landkreis in den letzten Jahren. Das Ziel meiner Bachelorarbeit ist auf Grund dieser Analyse die Entwicklung im Agrartourismus und seine Varianten in den nächsten Jahren zu setzen. Die Forschung für die Datengewinnung wurde in ausgewählten Farmen durchgeführt, die sich in 4 wichtigsten Lokalitäten im Liberecer Landkreis befinden. Es handelt sich um die Kreisstädte Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, und Česká Lípa. Es wurde die Analyse des aktuellen Stands der agrartouristischen Einrichtungen und der Unterkunft durchgeführt, weiter wurden auch die Analysenbewertung und die Charakteristik und Bestimmung des Entwicklungstrends für die gegebenen Lokalitäten aus der Sicht der Unternehmung vorgenommen. An Hand der gewonnenen Unterlagen wurden Marketingempfehlungen und die graphische Darstellung der Werbung für die ausgewählten Farmen geschafft. Schlüsselwörter: e Agrartouristik, e Ökoagrartouristik, Urlaub auf Bauernhof, Entwicklungsmöglichkeiten, Liberecer Landkreis, e Unternehmung, Touristendienste 5
Obsah: 1 ÚVOD...7 2 TEORETICKÁ ČÁST...8 2.1 Agroturistika...8 2.2 Vývoj agroturistiky...9 2.3 Podpora agroturistiky...12 2.4 Agroturistika v Libereckém kraji...16 2.5 Vybraná agroturistická centra...19 2.6 Příprava analýzy vybraných farem...21 3 CÍLE PRÁCE...22 4 PRAKTICKÁ ČÁST...23 4.1 Analýza stávajícího stavu...23 4.2 Charakteristika dané oblasti...30 4.3 Vyhodnocení analýzy...34 5 DISKUSE...45 6 ZÁVĚR...50 7 LITERATURA...51 8 PŘÍLOHY...53 6
1 ÚVOD Jízdě na koni se věnuji 10 let a každý rok tak strávím týden na venkovském rodinném statku. Proto jsem si zvolila téma agroturistika. Mnoho lidí na přelomu 80. a 90. let minulého století předpovídalo chovu koní v České republice rychlý zánik. Se změnou politického režimu, spojením agroturistiky s chovem koní se začalo v 2. polovině 90. let toto odvětví u nás znovu rozvíjet a tak je tomu i do dnešní doby. V současné době, po téměř 13-ti letech vývoje, je agroturistika v našem státě oproti ostatním evropským státům stále v začátcích. Bohužel, tak tomu je i s jejím literárním zpracováním. Je jen velmi málo prací, které pojednávají o této problematice v našich českých podmínkách. Proto je tato bakalářská práce omezena úzkým počtem literárních zdrojů. Od roku 2002 pořádá Asociace soukromého zemědělství soutěže, jejichž hlavním cílem je ukázat široké veřejnosti, že český sedlák hospodařící na své rodinné farmě se může stát nejen úspěšným podnikatelem a spokojeným člověkem, ale i hrdým svobodným občanem, který pozitivně ovlivňuje svou obec a region. Nezáleží na velikosti podniku, ale na hospodáři a jeho představě o tom, jakým směrem dále vést a rozvíjet svou farmu. Je faktem, že šikovný sedlák si dokáže najít cestu a využít konkrétně nabízených podmínek ve své oblasti či regionu k úspěšnému podnikání. V dnešní době se stává cestování, nejen pro obyvatele měst, velmi oblíbeným způsobem trávení volného času. Každý člověk si potřebuje odpočinout a nabrat nové síly, ale každý si svůj odpočinek a užívání volna představuje jinak. Stále se objevují nové nápady a nabídky, kam na výlet či dovolenou a jakou formou své volno vhodně využít. Jako novinka se na našem trhu nabízí agroturistika. Jejím cílem je nejen přivést lidi z měst do přírody, ale také pomoci krajům, které jinak turisté příliš nenavštěvují a kde je těžké se uživit. Ovšem otázkou je, zda může být tento způsob opravdu přínosem a zda je agroturistika do budoucna perspektivním tématem pro cestovní kanceláře. 7
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Agroturistika Jelikož je agroturistika tématem u nás ještě ne příliš zpracovaným, je omezena na určitý úzký počet literárních zdrojů. Jedním z nich je Agroturistika: praktický rádce [3] a ten uvádí tyto různé definice agroturistiky: Agroturistika je forma venkovské turistiky, kterou nabízí nebo provozuje farmář nebo majitel zemědělské usedlosti a slouží mu jako vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti. Agroturistika pomáhá stabilizaci venkovského obyvatelstva. Je to jedinečné spojení zemědělství a turistiky. Může částečně řešit nezaměstnanost ve venkovských oblastech a snižuje závislost na městě. Tím přispívá k udržitelnému rozvoji venkova. Agroturistika může být pro provozovatele výrazným zdrojem příjmů v celoročním rozpočtu. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova v bezprostředním kontaktu s přírodou. Host má možnost volně se pohybovat, zeptat se na vše, co ho zajímá, případně se i do některých prací zapojit. Během svého pobytu se seznámit s domácími a hospodářskými zvířaty, chodem farmy a stylem života na ní. Pro děti z měst bývá zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na farmě (krávy, koně, kozy, ovce a další). Některé farmy se dnes orientují i na zpracování mléka a produkci, např. sýrů, masa, atd. Návštěvník si proto může také přímo na farmě zakoupit domácí produkty, jako je mléko, tvaroh, sýry, vejce, nebo čerstvou zeleninu či ovoce. Ekoagroturistika je turistika provozovaná na certifikované ekologické farmě. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické přípravky ani hnojiva, zvířata jsou chována přirozeným způsobem. Produkty ekologického zemědělství podléhají přísné kontrole a smějí používat ochrannou známku BIO. Agroturistika je významnou podnikatelskou činností, která může být pro venkov potenciálním zdrojem příjmů a nových pracovních příležitostí. Rozvoj agroturistiky nepřináší práci a zisky jenom zemědělcům, ale přispívá k rozvoji celé vesnice a regionu. Zvyšují se výnosy v obchodu, řemeslné výrobě, opravárenství apod. 8
Nově mohou vzniknout služby v oblasti volného času, dále pak služby informačního a zprostředkovatelského charakteru. Zapojit se může prakticky každý obyvatel města či obce, např. ubytovacími službami v rodinném domku, zemědělské usedlosti, na chatě nebo chalupě. Můžeme předpokládat, že možnosti k provozování a rozvoji agroturistiky má většina našich zemědělských regionů. Avšak mnoho obcí a měst se o ni začíná teprve zajímat. Kvůli všeobecnému spěchu, ale i zvyšování životních nákladů, začínají lidé vyhledávat právě tyto formy odpočinku. Týká se především rodin s dětmi, které tvoří největší procento klientů a tento druh dovolené se pro ně stává finančně zajímavým. Dochází tak i ke zmenšení odcizení městského člověka od života na venkově. Agroturistika je plusem také v tom, že přivádí turisty mimo Prahu a průměrná délka pobytu na farmě je výrazně delší než u běžného turisty - kolem pěti až sedmi dnů. 2.2 Vývoj agroturistiky Agroturistika má u nás své začátky v 90. letech 20. století. Ale i v dnešní době je tento způsob turistiky u nás poměrně nový, což je možná hlavním důvodem malého zájmu českých turistů trávit svou dovolenou na farmě. Podle studie z roku 1995 v rámci řešení projektu PHARE Podpora rozvoje agroturistiky místní správou na území České republiky se ukázalo, že agroturistika je podle názorů starostů měst a obcí úspěšně rozvíjena na území České republiky pouze z 5%. Bylo to odrazem tehdejší ekonomické situace našeho státu, ale i skutečností, že agroturistický byznys neměl u nás v posledních šedesáti letech tradici. Z tehdejšího průzkumu vyplynulo, že je agroturistika úspěšně rozvíjena v malém procentu v západočeském (7,7%), východočeském (7,7%), jihomoravském (4%) a severomoravském (3,7%) kraji. Zájem o rozvoj agroturistiky v obcích a regionech z pohledu jejich starostů je největší v severomoravském kraji (oblast s vysokou nezaměstnaností) - uvádí 63% starostů, v jihočeském kraji (54,6%) a ve východočeském kraji (42,3% respondentů tohoto kraje). [15] 9
Z dotazníkového šetření starostů měst a obcí dále vyplynulo, že téměř 4/5 z nich považují svou obec, město, region za výborné až průměrné pokud jde o podmínky pro provozování agroturistiky a doprovodných služeb. Pouze jedna pětina starostů se domnívá, že tyto podmínky jsou nedostatečné. Z tabulky 1 je patrno, že nedostatečné podmínky mají především kraje: středočeský (uvádí 37,5% respondentů), západočeský (30,8%) a jihomoravský (28,0%). [15] Podmínky pro provozování agroturistiky a doprovodných služeb v obci (regionu) v % (viz. Tabulka 1) Tabulka 1 Podmínky Kraje ČR StČ JČ ZČ SČ VČ JM SM Výborné 24,8 12,5 36,4 23,0 14,3 38,5 12,0 25,9 Průměrné 53,8 50,0 54,6 46,2 71,4 46,1 52,0 63,0 Nedostatečné 19,6 37,5 9,0 30,8 14,3 15,4 28,0 11,1 Neuvedeno 1,8 0 0 0 0 0 8,0 0 Zájem o dovolenou na českém venkově postupně poroste, pokud se podaří v České republice vybudovat kvalitně vybavené farmy, které budou kromě možností jízdy na koních, nebo práce při různých zemědělských činnostech, nabízet ubytování na dobré úrovni. Analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek odhaduje, že služby v agroturistice poskytuje prostřednictvím cestovních kanceláří více než stovka subjektů, hlavně na východě a jihu Čech a na jižní Moravě. Podle poradkyně v agroturistice Marie Stříbrné může být celkově farem, které se zabývají službami pro turisty, asi 350. Agroturistika by podle ní potřebovala větší podporu, protože může venkovu, trpícímu nedostatkem pracovních příležitostí, velmi pomoci. Farem v tomto oboru by mohlo být i pětkrát víc, uvedla Stříbrná. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Stanislava Němce vkládali do agroturistiky zejména menší farmáři před několika lety velké naděje. Žádný boom ale nenastal a počet agroturistických farem spíše stagnuje. V Česku jsou proti sousednímu Rakousku, kde se agroturistika nachází téměř na nejvyšší úrovni, horší podmínky, soudí prezident Agrární komory Jan Veleba. "Malých rodinných farem je tu poměrně málo, rozdílné jsou i přírodní podmínky," dodal. Podle názoru Veleby agroturistika zůstane i do budoucna pro zemědělce spíš okrajovou záležitostí. [2] 10
Přestože jsou u nás pro tento způsob trávení dovolené vhodné podmínky, v Česku zatím nejsou tolik oblíbené, jako v sousedních zemích - Německu, Nizozemsku nebo Maďarsku. Důvodem je fakt, že farmy u nás začaly vznikat teprve před 15 lety a agroturistika navíc vyžaduje počáteční investice hlavně do ubytování. Finance však českým farmářům chybějí. [12] Služby v agroturistice u nás v roce 2005 poskytovalo přibližně 90 farem, jejichž nejvyšší počet byl podle údajů agentury Mag Consulting ve Východočeském (cca 30) a v Jihočeském kraji (cca 20 farem). Více jich lze nalézt také v Pošumaví a v zemědělském Jihomoravském kraji (kolem 15 farem). [12] Dovolenou na farmě však v České republice každoročně stráví přibližně jen 30 tisíc turistů, z nichž ještě třetina přijíždí ze zahraničí, zejména z Německa, Nizozemska a Polska. Průměrná délka pobytu na farmě je zhruba pět až sedm dní. [12] Agentura CzechTourism [11] uvádí, že se aktivní turistika v České republice v posledních letech stala výrazným trendem. Lidé žádají stále více služeb, které souvisí nejen s rekreací, ale i se sportem a vzděláváním. Zájem o aktivní turistiku v tuzemsku vyplývá i z oblíbenosti krajů. "Jde především o pobyty v horách v Královéhradeckém a Libereckém kraji a toulky přírodou a cykloturistika v kraji Jihočeském," poznamenal ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Podle Deníku.cz v roce 2006 mezi nejoblíbenější kraje českých turistů patří Královéhradecký kraj (kam čeští turisté uskutečnili 299 300 cest), Liberecký kraj (226 400 cest) a Jihočeský kraj (206 300 cest). Mezi nejoblíbenější kraje zahraničních turistů patří Jihočeský kraj (778 900 cest), Královéhradecký kraj (678 800 cest), Liberecký kraj (583 300 cest). [7] Venkovskou dovolenou na statku v blízkosti přírody se v roce 2007 nechalo zlákat zhruba 33.000 lidí. Odhaduje to analytická společnost Mag Consulting. Zájem o dovolenkové pobyty na českém venkově roste jen mírně. Podle údajů Českého statistického úřadu navštívilo český venkov v roce 2000 přibližně 26.000 dovolenkářů; v roce 2006 to bylo 30.000. Zhruba třetinu tvoří cizinci. Analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek však předpokládá, že růst zájmu o venkovskou a zemědělskou 11
turistiku nabere v budoucnu mnohem rychlejší tempo, než je tomu dnes. Do deseti let by se mohl počet turistů na venkově zdvojnásobit. [5] V roce 2007 vzrostl v České republice počet ekofarem více než o čtvrtinu. Ke dni 10.12.2007 dosáhl čísla 1250. To je o 350 více než v roce 2006. Společně se zájmem zemědělců věnovat se tomuto druhu hospodaření roste i chuť stále většího množství lidí ekofarmy navštěvovat. [18] Zájem o jízdu na koni je na stálém vzestupu, proto také v dnešní době přibývá farem specializovaných na jezdectví a na chov koní. Ty nabízejí nejen ustájení koní a poníků pro soukromé osoby, ale provozují i jezdecký oddíl a pořádají výcvik jízdy a vyjížďky po okolí. Pokud má návštěvník zájem, můžete si vyzkoušet, co obnáší náročná péče o koně, ovce nebo kozy. Farmy dále nabízejí i ubytování v pokojích či apartmánech s polopenzí nebo plnou penzí. Bohužel je potřeba počítat s tím, že přes léto bude tato forma turistiky vydělávat s minimálními provozními náklady, ale na zbytek roku se většinou stává jen dalším finančním výdajem. 2.3 Podpora agroturistiky Důležitým faktorem pro stanovení možného budoucího trendu rozvoje je finanční podpora dané oblasti podnikání a možnost získání prostředků či výhodných úvěrů z různých zdrojů. Finanční podporu na podnikání v agroturistice lze získat v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (Podopatření 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství) a v rámci programu LEADER ČR. Prostředky lze též získat ze Státního programu podpory cestovního ruchu - Podprogram č. 2 - Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační infrastrukturu. Další možností je využití grantových schémat příslušného kraje, ve kterém podnikatel provozuje svou činnost, či ze Společného regionálního operačního programu - Podopatření 4.2.2. Podpora regionální infrastruktury cestovního ruchu, které mají na starosti jednotlivé regionální rady NUTS II. 12
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství [8] Podopatření 2.1.5. o diverzifikaci zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství uvádí tyto parametry pro získání dotace na agroturistiku: Definice příjemce podpory: Příjemcem podpory jsou fyzické a právnické osoby nebo samostatně hospodařící rolník, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby provozované jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Druh a výše podpory: Druh podpory: přímá nenávratná Způsob financování: podílové financování Výše podpory: do 50 % částky přijatelných výdajů Z toho příspěvek z Evropské Unie činí maximálně 35 % přijatelných výdajů, příspěvek ze státního rozpočtu České republiky činí maximálně 15 % přijatelných výdajů. Investiční záměr: Výstavba, rekonstrukce a modernizace a vybavení zařízení pro agroturistiku (např. pokoje, prázdninové byty a domy pro hosty, prostory pro pobyt hostů, včetně sanitárních zařízení, kuchyní a jídelen pro prázdninové hosty): vybavení jízdárny a pomůcek k výcviku návštěvníků, hipocesty, cvičiště) zázemí pro návštěvníky farmy (půldenní rekreace, klubovna, šatna, hygienické zázemí) výstavba nebo přestavba hospodářských objektů na víceúčelová zařízení ve vztahu k agroturistice úprava lesních a polních cest a naučných a rekreačních stezek v rámci podnikatelského záměru agroturistika (možnost pohybu v přírodě) obnova ubytovacího nebo stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce, rozvody, přístupy, terénní úpravy, odstavná stání) výstavba ubytovacího nebo stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce, rozvody, přístupy, terénní úpravy, odstavná stání) rekonstrukce budovy nebo její části na ubytovací nebo stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce, rozvody) 13
vybavení a zařízení ubytovacího nebo stravovacího zařízení (hygienické zařízení, nábytek) přípojky na vodu, plyn, elektřinu, kanalizaci ve vztahu k provoznímu příslušenství nákup a výsadba doprovodné zeleně v areálu ubytovacího nebo stravovacího zařízení úprava povrchů v areálu ubytovacího zařízení zařízení a vybavení pro volný čas přestavba plochy na různé činnosti (např. hřiště, minigolfová hřiště, místa k sezení, sportovní nářadí, běžecké stezky, půjčovna kol, lodí nebo lyží atd.) Státní program podpory cestovního ruchu [14] Podprogram č. 2 - Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační infrastrukturu. Podprogram je zaměřen na podporu budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity. Příjemcem dotace může být občanské sdružení nebo podnikatelský subjekt (právnická i fyzická osoba). Podpora je poskytována formou systémové investiční dotace, která může dosáhnou max. 50% celkových způsobilých výdajů akce. Investiční záměr: rekonstrukce a vybudování jezdecké stáje a jízdárny rekonstrukce a vybudování parkoviště a odpočívárny (nejedná se o ubytovací ani stravovací zařízení) pro cykloturistiku rekonstrukce a vybudování infrastruktury pro rekreační a sportovní plavby (vodácký kemp, tábořiště, přístaviště) rekonstrukce a vybudování víceúčelového nezastřešeného hřiště pro míčové sporty u ubytovacího zařízení cestovního ruchu (mimo fotbalové hřiště) rekonstrukce a vybudování tenisového hřiště u ubytovacího zařízení cestovního ruchu rekonstrukce a vybudování bazénu, koupaliště (včetně sauny u těchto zařízení) vybudování technického zasněžování 14
pořízení odbavovacího systému u lyžařských vleků rekonstrukce a vybudování lyžařských vleků, večerního osvětlení lyžařských tratí rekonstrukce a vybudování veřejného WC u sportovně-rekreačního zařízení rekonstrukce a vybudování dalších zařízení sloužících rozvoji cestovního ruchu (nejedná se o ubytovací ani stravovací zařízení) Asociace soukromého zemědělství - Program Česká farma [4] Program Česká farma spočívá ve vytvoření systému dodavatelských firem a jejich zákazníků - členů Asociace soukromého zemědělství. Výsledkem je rozšíření a stabilizace zákaznické sítě firem a zejména poskytnutí slev pro členy - účastníky programu. V současné době je do programu zapojeno přes sto firem z celé České republiky, od dodavatelů pesticidů přes poradenské firmy až po pojišťovnu, které poskytují účastníkům programu slevy na své produkty či služby od 2 do 10-15% procent. Do programu se může zapojit každý člen Asociace soukromého zemědělství prostřednictvím účastnické slevové karty, kterou obdrží ve své regionální asociaci. Program Česká farma je akcí, která může přinést členům Asociace soukromého zemědělství výrazný finanční efekt. To jistě stojí za trochu námahy a je třeba i nadále vyvíjet stálou aktivitu pro zapojení dalších firem do tohoto programu. Ze zkušenosti je možno říci, že oslovené firmy se k programu staví veskrze pozitivně, takže jednání s nimi nejsou složitá. Asociace soukromého zemědělství pořádá také soutěž o Nejlepší Českou farmu. Hlavním cílem této soutěže je ukázat široké zemědělské i nezemědělské veřejnosti, že český sedlák hospodařící na své rodinné farmě může být nejen úspěšným podnikatelem a spokojeným člověkem, ale i hrdým svobodným občanem, který pozitivně ovlivňuje svou obec a region. V soutěži se ukazuje, že velikost podniku není pro úspěšné hospodaření farmy tím nejpodstatnějším faktorem. Mnohem důležitější je, zda je v takové firmě jasně definovaný vlastník a hospodář, který má konkrétní, jasnou a životaschopnou představu o tom, jakým směrem chce svou farmu vést a rozvíjet. Potvrzuje se, že šikovný sedlák si dokáže najít svou cestu a využít konkrétních podmínek své oblasti či regionu k úspěšnému podnikání. 15
2.4 Agroturistika v Libereckém kraji V září roku 2002 byl Libereckým krajem vydán Katalog agroturistiky, ke kterému se konal i odborný vzdělávací seminář nazvaný Agroturistika jako jeden z ekonomických zdrojů zemědělského podnikání. Záštitu nad akcí převzal radní pro zemědělství Radim Zika (ODS). "Akce je to ojedinělá a první tohoto druhu v Libereckém kraji. Hlavním pořadatelem je Liberecký kraj," doplnila tisková mluvčí Libereckého kraje Linda Futerová. K propagaci akce vyšel zmíněný katalog, jenž představuje subjekty podnikající v agroturistice v Libereckém kraji. "V nejbližší době bude k dostání ve všech okresních městech kraje, a to v informačních centrech a agrárních komorách. Rovněž bude k dispozici na Krajském úřadě v Liberci - odbor životního prostředí a zemědělství," doplnila Futerová. "Součástí programu věnovaného agroturistice budou i přednášky zástupců Svazu podnikatelů České republiky ve venkovské turistice a agroturistice ECEAT CZ, kteří seznámí přítomné s možnostmi a druhy agroturistického podnikání, legislativní úpravou, možnostmi dotací z předvstupních a strukturálních fondů," řekl Zika. Na akci se připravila i Agrární regionální rada Liberec, která přítomné seznámila se současnou situací v agroturistickém podnikání a venkovské turistice v Libereckém kraji. [16] Roku 2003 zaznamenalo ekologické zemědělství na severu Čech rozmach. Ekofarmy zde začaly vznikat později než v jiných regionech, ale o to rychleji se rozvíjely. Od roku 2005 stále přibývá v Libereckém kraji farem, které se věnují agroturistice. Zatímco ještě před pár lety podnikalo v této oblasti jen 13 farem, dnes jich je dvojnásobek. "Vidíme, že jen zemědělství nás už neuživí, podmínky v Evropské unii jsou velmi tvrdé, a tak hledáme další možnosti, jak podnikání rozšířit," řekla Věra Černáková ze soukromé farmy v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Farma Černákových se dosud věnovala jen chovu zvířat a zemědělské výrobě. [6] 16
Počet chovatelů koní od roku 2000 roste. Vznikly desítky nových farem. Víkendové vyjížďky na koních se staly oblíbeným doplňkem agroturistiky. Obyvatelé měst vyhledávají relaxaci v přírodě a zemědělci toho využívají. Koupit si koně není podle chovatelů dnes už žádný luxus. Řada rodičů pořizuje poníky pro děti, více lidí se také věnuje jezdeckému sportu. Agroturistika spojená s chovem koní by se měla ještě rozšířit po vstupu České republiky do Evropské unie. Seznam agroturistických center Libereckého kraje (viz. Tabulka 2): Tabulka 2 Okres Liberec: Malevil Heřmanice v Podještědí http://www.malevil.cz/ Ranch M7 Osečná http://www.milankovar.cz/ Vysoká Chrastava http://www.vysoka.org/ Selský dvůr Raspenava http://www.selskydvur.onas.cz/ Dvůr Hlaváč Habartice nejsou Farma Darkwood Hrádek nad Nisou http://www.darkwood.wz.cz/ Hloušek Jiří Višňová nejsou Hušek Bohumil Liberec nejsou Prašný dvůr Liberec nejsou Okres Jablonec nad Nisou: Farma Vyšehrad Janov nad Nisou http://www.volny.cz/farmavysehrad/ Prezidentská chata Bedřichov http://www.koneprezidentska.cz/ U Potoka Lučany nad Nisou http://www.upotoka.cz/, http://www.horse-ranch.net/ JK Pohoda Kynast Nová Ves nad Nisou http://www.jkpohoda.info/ JK Samuel Smržovka nejsou Černák Josef Rychnov u Jablonce nad Nisou nejsou Zelníček Radek Smržovka nejsou 17
Okres Semily: Dvůr Borčice Všeň http://www.borcice.cz/ Farma Lánská Semily http://www.farma-lanska.wz.cz/ Ranč Montara Semily http://www.rancmontara.cz/ Farma Blatiny Semily http://www.jezdectvi.com/ Ranch na Kamenci Železnice http://www.ranch.cz/ Agroturistika Erbanovi Jičín http://www.kone-ceskyraj.wz.cz/ Jízdárna Žák Mnichovo Hradiště http://www.jizdarnazak.com/ Ranch Srbsko Kněžmost http://www.ranchsrbsko.cz/ Hassa Jiří Semily nejsou Pension Mira Okres Česká Lípa: Rovensko pod Troskami http://www.mujweb.cz/www/mirah nanice/ KWJ Falada Česká Lípa http://www.sweb.cz/koujos/ Nord Ranč Zákupy http://www.nordranc.cz/ U Kopyta Tuhaň http://www.penzion-ukopyta.cz/ Pauzr Bohuslav Dubá nejsou Vrchovany Doksy http://www.vrchovany.cz/ Celkový počet farem je graficky znázorněn v Příloze 1. 18
2.5 Vybraná agroturistická centra Průzkum vývoje agroturistiky proběhne na vybraných farmách ve čtyřech hlavních lokalitách libereckého kraje okres Liberec, okres Jablonec nad Nisou, okres Semily a okres Česká Lípa. Lokality byly vybrány podle administrativního členění Libereckého kraje (viz. Příloha 2). Okres Liberec: MALEVIL Ranč Malevil naleznete v překrásném údolí Lužických hor nad obcí Heřmanice u Jablonného v Podještědí. Celý ranč je obklopen Jezevčím, Zámeckým a Kamenným vrchem. Ty poskytují výhled na dominantní Ještěd či Hvozd. Ranč působí na návštěvníky pohádkově. Nejen na české poměry velkoryse pojatý areál nabízí snad všechny možnosti vyžití, na které si lze vzpomenout. Myšlenka o výstavbě areálu se zrodila roku 1996, kdy vznikl první projekt, jak změnit neúrodnou louku v prosperující ranč. Slavnostní otevření proběhlo 4.7.1998. Od té doby byla na ranči vybudována krytá jízdárna, squash, 18-ti jamkové golfové hřiště, bowling, pizzerie, restaurace, adrenalinové centrum, dětská farma, zoologická zahrada a další. Okres Jablonec nad Nisou: U POTOKA Ranč U potoka se nachází na polosamotě u lesa v krásném prostředí přírodní rezervace a Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor. V bezprostřední blízkosti přírody a zvířat, v tiché pohodě rodinného penzionu lze nerušeně relaxovat a nabírat nové síly do práce i života. Pobyt u koní a romantická příroda na Vás zanechají silný dojem. Součástí ranče je pension, stylová hospůdka s krytou terasou, udírnou a grilem, dětské hřiště, pstruhový potok, stáje, pastviny, jízdárna a samozřejmě veškeré služby s tímto spojené. 19
Okres Semily: DVŮR BORČICE Dvůr Borčice se nachází na samotě na okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj. V blízkosti borovicových lesů a pískovcových skal. Dvůr byl založen na panství knížete z Rohanů již v 15. století. V roce 1896 si jej pronajal dědeček dnešní majitelky, pan Václav Souček a po čase jej odkoupil. Jeho syn - ing. Josef Souček se věnoval zejména šlechtění zeleniny a to až do roku 1948, kdy byla přerušena rodinná historie dvora tzv. II. pozemkovou reformou. Rodina byla násilně vystěhována a dvůr chátral až do roku 1978. V sedmdesátých letech byl využíván pro účely jezdeckého klubu a byly provedeny nejnutnější opravy. V roce 1991, když Ing. Jana Lyerová požádala o vydání dvora, zde bylo ustájeno 20 koní. Ing. Jana Lyerová, která byla 2x mistryní ČSR v drezúře, se rozhodla se svým mužem a synem dále rozvíjet chov koní a založit své podnikání na rekreačním využití koní a na agroturistice. Roku 2003 získala farma rodiny Lyerových v soutěži o Farmu roku pod záštitou Asociace soukromého zemědělství 6. místo. V současné době má farma 40 koní, krytou jízdárnu, ubytování, vlastní čistírnu odpadních vod a je vybavena potřebnými zemědělskými stroji. Využití pozemků (70 hektarů) je zaměřeno výhradně na chov koní. Okres Česká Lípa: U KOPYTA Penzion "U kopyta" se nachází na kraji obce Pavlíčky, která leží v severní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, necelých 13 km od Máchova jezera. Poloha penzionu v krásné a tiché vísce, umožňuje využívat penzion jak pro rodinnou rekreaci, sportovní soustředění, podnikové a firemní akce, tak pro oslavy a rauty. Původní stavení sloužilo k zemědělským účelům. V současné době funguje jako penzion, využívaný hlavně pro letní rodinnou rekreaci. Po zbytek roku se zde pořádají jazykové kurzy, podnikové oslavy, rekondiční pobytové kurzy a podobně. Statek byl zakoupen v roce 2003 v dezolátním stavu. Téhož roku byla započata celková rekonstrukce. Bylo nutností, aby si na sebe objekt v dalších letech vydělával a vložené investice se majitelům vrátily zpět, proto rekonstrukce probíhala s podnikatelským záměrem vzniku pensionu. 20