Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5)

Podobné dokumenty
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Základy buněčné biologie

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

prokaryotní Znaky prokaryoty

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Digitální učební materiál

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bu?ka - stavba a složení, srovnání r?zných typ? bun?k

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Eukaryotní bu?ka maturitní otázka z biologie

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Zemědělská botanika. Vít Joza

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Schéma rostlinné buňky

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Cytologie. Přednáška 2010

Úvod do mikrobiologie

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Digitální učební materiál

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Metabolismus příručka pro učitele

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Martina Bábíčková, Ph.D

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Základní vlastnosti živých organismů

Biologie buňky struktura

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Transkript:

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (5) by Biologie - Ned?le, Prosinec 22, 2013 https://biologie-chemie.cz/bunka-5-2/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): Hannyra BU?KA ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNK?NÍ JEDNOTKA VŠECH ORGANISM? BUN??NÁ TEORIE Bu?ka je základní stavební a funk?ní jednotkou živých soustav Všechny organismy se skládají z jedné nebo více bun?k nebo jsou na bu?kách závislé (viry) Bu?ky vznikají z jiných bun?k bun??ným d?lením Bu?ky nesou genetický materiál a p?i bun??ném d?lení jej p?edávají dce?iným bu?kám. Všechny bu?ky mají jednotný princip stavby Chemické složení všech bun?k je v zásad? stejné Uvnit? bun?k se odehrávají v zásad? stejné energetické pochody (biochemické procesy, bun??ný metabolismus) Bu?ky se vyskytují ve velké rozmanitosti diferenciovaných forem, jejichž tvar je dán jejich funkcí Velikost v?tšiny bun?k spadá do mikroskopické oblasti(0,3?m 3mm) Bu?ka objevena Angli?anem Robertem Hookem(17.st) Bun??nou teorii formulovali(19.st) - botanik Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor HYPERLINK "http://referaty-seminarky.cz/theodor-schwann/"schwann objevili, že rostlinné i živo?išné bu?ky mají jádro => názor, že všechny živé soustavy jsou složeny z bun?k a bu?ky mohou vzniknout jen z jiných už existujících bun?k, mate?ská bu?ka p?edává dce?iné bu?ce pot?ebnou d?d?nou informaci k reprodukci sebe sama ke své funkci. Základy bun??né teorie položil i J.E.Purkyn? první popis jádra živo?išné bu?ky 1 / 9

STAVBA BU?KY PROKARYOTICKÉ A EUKARYOTICKÉ Bu?ka prokaryontní Prokaryotickou bu?ku mají bakterie a sinice Vyskytli se poprvé p?ed 3,5 miliardy let=nejstarší organismus na Zemi!, je to nejjednodušší jednotka života na zemi Jednobun??né organismy, je jednodušší než eukaryotická Uvnit? neobsahuje žádné organely ohrani?ené biomembránou,stavba velmi jednoduchá bez membránových struktur(jen cytoplazmatická membrána) Nemá intronové oblasti DNA, látka která je nositelkou d?di?ných vlastností (DNA) je u bakterii mnohem jednodušeji uspo?ádána, jednodušší je i organizace syntézy bílkovin. Prok.b je plnohodnotnou bunkou, je schopna samostatné existence a rozmnožování. Na prokaryotní úrovni se vyvinuly tém?? všechny základní mechanismy, kterých využívá i eukary.b. Velikost?ádov? jednotky mikrometr? Kulovitá až protáhlá D?lí se replikací chromozom?(dna)->zaškrcování bun??ných obal?->nov? vzniklé bunky jsou naprosto stejné výživa je autotrofní a heterotrofní Všechny prokaryotické bu?ky vždy obsahují následující sou?ásti: nukleoid jaderná hmota, kruhovitá molekula DNA, která p?edstavuje jeden chromozom, p?edstavuje haploidní sadu n,?ídí život cytoplazmatická membrána fosfolipidová dvojvrstva, do nichž jsou v?len?ny bílkoviny i sacharidy, je výb?rov? propustná(semipermeabilní), je plastická( má fluidní strukturu-je tekoucí,?ásti mohou m?nit svoji pozici) bun??ná st?na odlišná struktura než bun??ná st?na eukaryotických bun?k, neobsahuje celulosu, obsahuje murein (peptidoglykan), je mohutná, porovitá, permeabilní. Fce : ochrana (chem. i mech. ), udržení tvaru, antigenní vlastnosti D?lení bakterii-> podle barvitenosti chemicky mén? odolná G plus-(gram pozitivní)-p?i obarvení bun??ná st?na modrá-fialová, je silná - G minus-(gram negativní)-p?i obarvení?ervená, tenká, chemicky odoln?jší 2 / 9

-jako barvivo se využívá krystalová violet' s jodidem draselným cytoplazma(cytosol) bezbarvá tekutina neutrálního ph, prostor kde se vyskytují organely a pro veškerý metabolivký život bunky -obsahuje organické, neorganické láky a inkluze (bun??ný odpad) plazmidy p?ídatné genetické info sto?ené do kruhu, koduje nadstavbové fyziologické fce (ne takové nutné k životu= odolnost v??i antibiotik?m) využivá se v chemickém inženýrství ribozomy Rna kyselinou tvo?ena, obsahuje malou a velkou podjednotku, syntéza bílkovin Krom? základních struktur m?že mít ješt? další struktur Kapsula- slizovitý bílkovinny obal nad bun??nou st?nou zvyšující její odolnost Glykokalyx-sacharidová sit' na povrchu bunky, umožnuje p?ichycování k povrch?m Chromatofory-nosi?e barviv, dá se srovnávat s tylakoidem - nejvýznamn?jším barvivem je bakterio chlorofyl Plynové vá?ky-umožnují bakterii stoupat nebo klesat ve vodním sloupci Fimbrie- krátké nepohyblivé vlákna, slouží k p?ichycování k povrch?m bi?íky - umož?ují bakteriím šroubovitý pohyb, bývají delší a pohyblivé, tvo?ena bílkovinou flagelinem Bu?ka eukaryotní eukaryotickou bu?ku mají rostliny, živo?ichové, houby, prvoci velikost?ádov? desítky mikrometr? vývoj za?al cca p?ed 1,8 1,5 mld. let (prokaryota p?ed 3,5 mld. let) v?tší složitost a velikost oproti bu?ce prokaryotické( šroubovice DNA zabudované do složit?jších struktur a i syntéza bílkovin probíhá složit?ji než u proparyot Obsahují?adu vnit?ních struktur-organely,ma složit? organizované jádro, odd?lené od cytoplazmy D?lení-mitóza Eukaryotní bu?ka obsahuje: 3 / 9

Bun??né obaly BS, CM Organely membránové, fibrilární Cytoplazma Inkluze BUN??NÉ OBALY (CM, BS): bun??ná st?na (permeabilní = pln? propustná) pružná a elastická pouze u rostlin a hub Funkce: udržuje tvar bunky, ochranná vrstva proti nep?íznivým vliv?m, komunikace s vedlejšími bunkami, p?íjem a výdej látek Chemické složení:hlavní složkou u rostlin je Celuloza(polysacharid) hlavní složkou u hub je Chitin u rostlin m?že být navíc vyztužena organickými (lignin, kutin, vosky)=>impregnace Impregnace->látky zabranují smá?ivosti,odolnost v??i roztržení a rozlomení..lignin je podstatnou sou?ástí d?evnat?ní Inkrustace->ukládání r?zných anorganických látek( Ca) plasmodezmy-vláknité kanálky, fce: transport a komunikace mezi sousedními bu?kami p?es jejich bun??né st?ny cytoplazmatická membrána -všechny eukaryotické bunky -plastická, polopropustná (semipermeabilní)-nepropustí všechny látky ale pouze ty, které pot?ebuje fce:chrání bu?ku, umož?uje komunikaci mezi sousedními bu?kami( jen u ŽB),udržuje tvar bunky složení základem je dvojitá vrstva fosfolipid? Proteiny 2 typy periférní(povrchové) slouží ke komunikaci, integrální(umož?ují p?enos, prostupují celou dvojitou vrstvou) 4 / 9

Sacharidy-oligosacharidy a cholesterol dýchací plyny projdou skrz CM, ale bílkovinné hormony se musí navázat cytoplazma-70 % je p?ítomna voda a 30% tvo?í organické a anorganické látky( Ca, P, Mg) heterogenni(nestejnorodý) roztok inkluze neživý obsah bu?ky, odpadní látky v bu?ce, které nepot?ebuje -Jde o r?zné látky, které se nachází rozptýleny voln? v cytoplazm?, bez membránového ohrani?ení. Mohou to být kapénky lipid?, shluky sacharid? nebo t?eba r?zné pigmenty. Membránové organely uzav?ené vá?ky, odd?lují obsah t?chto vá?k? od základní cytoplazmy=cytozolu rozm?rn?jší ploché vá?ky se nazývají cisterny(nap?. jaderný obal) jádro (Nukleus, Karion) - od cytoplazmy je ohrani?eno dvojitou biomembránou=jaderný obal(karyolema) s malými póry (otv?rky pro komunikaci jádra s okolím), uvnit? obsahuje molekuly DNA a pomocné bílkoviny (hmota chromatin) -p?i d?lení Chromatin se spiralizuje(d?lí se bunky) a vytvá?ejí se chromozomy-23 pár? -každá t?lní bunka ma 23 pár? chromozom?(46)! a každá pohlavní bunka má 23 chromozom? Fce-rozmnožovací,metabolitická, uchování gen info. v podob? DNA -?ídící centrum bu?ky jadérko malé t?lísko uvnit? jádra (m?že jich být i více), zde se tvo?í ribozomy, skládá se z bílkovin a RNA endoplazmatické retikulum sí? kanálk? a malých dutinek uvnit? bu?ky ohrani?ených 5 / 9

biomembránou, vzniká vchlípením cytoplazmatické membrány a slouží p?edevším k tvorb? a transportu r?zných látek uvnit? bu?ky drsné obsahuje ribozomy, t?sné spojení s jádrem, probíhá syntéza Bílkovin hladké - nenese ribozomy, probíhá syntéza Tuk?(cukru) Golgiho aparát =skupina dutinek(diktyozom?) ohrani?ených biomembránou, nikdy nenesou ribozomy, -v blízkosti ER -> upravuje látky z ER, které mají být vylou?eny z bu?ky ven(enzymy, odpad, hormony..) (pomocí transportních vá?k?) sekre?ní vá?ky látky které vzniknou z Golgiho aparátu jsou transportovány do bunky(nebo mimo bunku) pomoci sekre?ních vá?k?, odškrcením z GA lysozom -organely nitrobun??ného trávení -p?em?n?né sekre?ní vá?ky, obsahují hydrolitické enzymy-> ni?í poškozené organely -Lyze bunky= samozni?ení bunky(enzymy se do bunky vylijí)! Jádro, ER, GA, sekre?ní vá?ky => tzv. organely sekre?ní dráhy - odvozeny od plazmatické membrány bu?ky Semiautonomní organely Mitochondrie a Plastidy z polosamostatné organely mitochondrie obsahují vlastní kruhovou molekulu DNA-> mohou se samy rozmnožit,ale pouze ve své mate?ské bu?ce vn?jší membrána - hladká a dob?e propustná, fce : ochrana, obal 6 / 9

vnit?ní membrána z?asena množstvím záhyb? kristy vypln?na hmotou matrix katabolické procesy - uvnit? se uskute??uje bun??né dýchání, energie uvoln?ná p?i dýchání zabezpe?uje životní d?je v bu?ce, vstupuje ADP -> vzniká ATP zásoba E pro mitochondrii v každé bu?ce je až 100 mitochondrií nejvíce bi?ík u spermie plastidy pouze u rostlin obsahují vlastní kruhovou molekulu DNA -> mohou se samy rozmnožit, ale pouze ve své mate?ské bu?ce vn?jší membrána - propustná, podobná vn?jší membrán? mitochondrií vnit?ní membrána obklopuje základní hmotu, tzv. stroma ve stromatu jsou ploché vá?ky tylakoidy(obs.fotosynt.barviva), které jsou uspo?ádány ve sloupe?cích (grana) zde probíhá první fáze fotosyntézy, váže se na n?j chlorofyl a, b fce: fotosyntéza -> anabolický proces - z látek anorg.(co2, H20)se vytvá?í energeticky bohaté látky organické(c6h12o6, O2) r?zné typy: chloroplasty (obsahují chlorofyl->zelené, fotosyntetizují)- listy chromoplasty (obsahují karoteny a xantofyly, bez fotosyntézy)- zbarvení kv?t? a plod? leukoplasty (bez barviv, zásobní funkce-obs.škrob) ribozomy t?líska obsahují ribozomovou RNA +bílkoviny vyskytují se voln? nebo vázan? na ER tvo?í je 2 rozdílné podjednotky malá a velká ú?astní se syntézy bílkovin 7 / 9

peroxisomy - slouží k ochran? bu?ky p?ed škodlivým vlivem peroxidu vodíku pomocí specifických enzym? Fibrilární organely nemají membrány cytoskelet (bun??ná kostra) pomáhá udržovat tvar bu?ky sí? bílkovinných vláken v cytoplazm? -> ->mikrotubuly (trubicovité útvary složeny z bílkoviny tubulínu) fce:opora bu?ky, pohyb organel, základ pro bi?íky?asinky ->mikrofilamenta (jemné, vláknité útvary složeny z aktinu a myozinu) fce:pohyb celé bu?ky, podílí se na vytvá?ení panožek centrozóm = d?lící t?lísko u živo?ich? a nižších rostlin dvojice kolmo k sob? postavených vále?k?- 2 centriol st?na válce je tvo?ena z 9 trojic mikrotubul? fce: význam p?i d?lení bu?ky-organizování mikrotubul? do prostorové sít?, b?hem bun??ného d?lení zajiš?uje navázání chromozom? na mikrotubuly vyskytuje se t?sn? u jaderné membrány p?ed mitózou se duplikuje ->dva centrozómy tvo?í póly d?lícího (mitotického) v?eténka d?lící v?eténko struktura tvo?ená mikrotubuly uspo?ádanými do podoby v?etena zajiš?uje rozchod chromozom? k pól?m p?i jaderném d?lení SROVNÁNÍ BU?KY ŽIVO?IŠNÉ, ROSTLINNÉ A BU?KY HUB Nemají plastidy Má plastidy Nemají plastidy Mají lysozomy Nemají lysozomy Nemají lysozomy Drobné vakuoly, ale nejsou metabolicky aktivní Mají vakuoly-metabolicky aktivní Mají vakuoly 8 / 9

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Nemají bun??nou st?nu Mají bun??nou st?nu (z celulózy, Bun??ná st?na z chitinu hemicelulózy a pektinu ) Zásobní látka-škrob Zásobní látka-glykogen Zásobní látka-gykogen Heterotrofní výživa Autotrofní výživa Heterotrofní výživa Mají centrozom Centrozom mají pouze nižší rostliny Nemají centrozom D?lení: centrifugální- desti?ka vzniká od st?edu ke kraji D?lení: centripetální zaškrcení od kraj? do st?edu -rýhování D?lení: novotvo?ení-více jader ->pozd?ji se odd?lí p?íslušné?ás cytoplazmy PDF generated by Kalin's PDF Creation Station 9 / 9