BIBLIOTECZKA PRZEDSIĘBIORCY KNIHOVNIČKA PODNIKATELE MOŽNOST ZJIŠTĚNÍ CENY v Polsku
Cílem této publikace je přiblížení tématiky stanovení ceny zakázky a povinnosti vyplývající ze zákona v této problematice. V této publikaci se podíváme na všechny aspekty této problematiky jak na straně zadavatele, tak i na straně dodavatele. Veřejné instituce musí obzvlášť dbát na efektivitu vynakládaných prostředků. U institucí realizujících větší množství nákupů během roku nebo v průběhu jiného určeného období, je přesné zjišťování předpokládané ceny pro správné nastavení rozpočtu klíčové. Větší odchylky předpokládaných cen od pořizovací mohou vést ke špatnému naplánování výdajů a v nejhorších případech i k porušení rozpočtové kázně. Při podhodnocení předpokládané zakázky může vzniknout problém nedostatku finančních prostředků a přihlášené firmy nabízející vyšší ceny než je předpokládaná v zadávací dokumentaci (a reálnou) budou muset být vyloučené z VR, což může vést ke stížnostem na polský UOHS (při výrazném narušení konkurence). Při zadávání zakázek velkého rozsahu (včetně nadlimitních evropských) pro provedení stavebních prací však často vznikají i opačné problémy. Pro zjištění předpokládané ceny stavebních prací se používá indikativní katalog prací (stavebních úkonů a materiálů), kde jsou
naceněny průměrné hodnoty obvyklé v čase a místě. Po sestavení jednotlivých položek nezbytných stavebních úkolů vzniká celková investorská cena. Poslední léta však odhalily, že konkurence velkých stavebních firem si vynutila zásadní snížení nákladnosti staveb např. silnic a jiné infrastruktury. Bohužel pro soupeřící firmy to nese velké riziko insolvenčního řízení, protože firmy jdou u předkládání zakázek přesně na hranu nákladů. V případě staveb trvajících 1-2 roky nejsou tyto firmy schopny předvídat například nárůst cen nebo vývoj kurzových rizik, což může vést ke zvýšení nákladů zakázky a nerentability pro zhotovitele/dodavatele zakázky. Na vině je velmi přísný Zákon o veřejných zakázkách, který přikazuje orgánům zadávajícím zakázku, vyhodnocovat nabídky dle hlavního kritéria ceny, nikoli proveditelnosti stavby a její rentability. Příkladem pro špatné stanovení ceny na straně podnikatele může být nedávný bankrot čínského konsorcia, které vyhrálo zakázku na stavbu dálnice s nabídkou ve výši 42 % předpokládané investorské ceny. Po roku provádění stavebních prací konsorcium podalo návrh na insolvenční řízení, což vedlo ke zpoždění realizace zakázky. Dodatečným aspektem během podávání nabídek k výběrovým řízením na provádění stavebních prací je fakt, že firmy přihlášené k VŘ nezohledňují rizikové prvky (např. technologické postupy, geografické podmínky), které mohou vést k vzniku víceprací, což ve výsledku jen navyšuje finálně vybranou nabídku a ve výsledku se finální cena předané zakázky blíží k investorským rozpočtům a předpokládané ceně v zadávací dokumentaci. Během zjišťování ceny v minulém roce došlo k prvnímu precedensu v Polsku, kde veřejný zadavatel vyloučil nejnižší nabídku s podezřením o neproveditelnost stavby za navržených podmínek. Tato praxe byla potvrzena rozsudkem Úřadu o veřejných zakázek. To může vést na jedné straně ke zdražení realizace zakázek, na druhé straně to však dovolí vyhodnocovat také proveditelnost stavby v daném rozsahu a nejen její cenu.
Zjišťování ceny se provádí z několika důvodů: 1. v nadlimitních zakázkách pro zjištění předpokládané ceny zakázky v zadávací dokumentaci a naplánování investičních výdajů pro dlouhodobé rozpočtové projekty (rozpočtové dlouhodobé prognózy/výhledy). 2. v podlimitních zakázkách a nákupech pro efektivní využití veřejných prostředků v případech, že neexistuje povinnost provádění plnohodnotného výběrového řízení. 3. u podrobnějších pravidel určených pro realizaci projektů financovaných z národních a evropských programů >>> Ad. 1 Pro přípravu zadávací dokumentace zakázek je zákonem uložena povinnost uvádění předpokládané hodnoty zakázky. Zakázky můžeme hlavně rozlišit s ohledem na jejich předmět na dva základní druhy: nákup služeb a zboží a na provádění stavebních prací. Zjišťování předpokládané ceny pro první druh spočívá v určení průměrné ceny pro danou technickou specifikaci nakupovaných služeb nebo zboží. U zakázek realizovaných na základě Zákona o veřejných zakázkách dle čl. 32-35 je zadavatel povinen určit hodnotu zakázky, která je definována v článku 32 bod 1 jako celková odměna pro dodavatele bez DPH za splnění celkového rozsahu/předmětu zakázky. Zadavatel je povinen tuto hodnotu vyčíslit s náležitou pečlivostí v zájmu efektivního využívání veřejných prostředků. Během stanovení hodnoty zakázky je zadavatel povinen (čl. 32) dbát na nerozdělování zakázky možné k udělení jednomu dodavateli tak, aby nedocházelo k umělému rozdělování předmětu zakázek za účelem snížení předpokládané hodnoty zakázky a tím pádem změnu režimu udělení zakázky ve znění ZVZ. Během zjišťování ceny zakázky může dojít k jejímu umělému snížení, což může vést k narušení předpisů ZVZ. V průběhu přípravy zadávací dokumentace je zadavatel
povinen provést vyhodnocení zda předmět a hodnota zakázky mohou být zadány jednomu dodavateli, proto během zjišťování ceny je třeba sečíst obdobné služby objednávané za dané období (rozsah a množství) nebo rozsah plánovaných stavebních prací. Po zjištění rozsahu a předmětu zakázky dle článku 34 ZVZ existuje možnost rozdělení nadlimitní zakázky skrze vyčlenění části zakázky a její udělení ve zvláštním výběrovém řízení. Tento případ může nastat například u rozsáhlých zakázek, kde jeden dodavatel z důvodu časového harmonogramu plnění zakázky nebyl by schopen dodat celou zakázku. V případě vyčlenění části zakázky a realizace více než jednoho výběrového řízení, je nezbytné uvádění ceny celkové zakázky a postupování dle zákonných limitů. ad 2. V případě podlimitních zakázek, kde není povinnost vypsání Výběrového řízení (a přípravy celé zadávací dokumentace) ve znění zákona je nezbytné provést jiné úkony zajištující efektivní využiti veřejných prostředků. Tento druh zakázky se nejčastěji zadává na základě ročních plánu rozpočtování, které je povinna připravovat v různé formě každá veřejná instituce. Pro sestavení ročních plánů se využívá nacenění nákupu služeb, zboží a provedení případných podlimitních stavebních prací na základě průměrně předpokládané hodnoty obdobných zakázek z minulého roku. V případě, že obdobné nákupy nebyly provedeny, je nezbytné provedení analýzy trhu pro maximální upřesnění výše v plánu výdajů. U provedení samotného nákupu dle schváleného plánu je třeba provést podrobné zjišťovací řízení ceny, aby nebyla narušena rozpočtová kázeň veřejné instituce. Roční plán je pouze indikativní a nemůže být základem pro provedení nákupu. Většina veřejných institucí se řídí interními pokyny pro zjišťování ceny a provedení podlimitních nákupů, které nejsou ošetřeny předpisy Zákona o veřejných zakázkách.
Ad. 3 V případě realizace zakázek v rámci projektu financovaného z národních programů nebo evropských zdrojů můžou být stanoveny podrobnější postupy pro provádění zakázek (nákup služeb a zboží či provádění stavebních prací). V procesu přípravy zadávací dokumentace nebo dokumentu pro provedení nákupu v jiném režimu určeném ZVZ a upřesněným v pravidlech programu, v rámci kterého je projekt realizován, je nezbytné provést analýzu předmětu obdobných zakázek po celou dobu trvání projektu. U zjišťování ceny zakázek realizovaných v rámci projektu financovaného z evropských a národních programů je třeba provést součet zakázek s obdobným předmětem, které mohou být zadány jednomu dodavateli po celou dobu trvání projektu. V opačném případě to může být považováno za umělé rozdělování zakázek z hlediska určení finančního rozsahu zakázky. V případě rozsahu předmětu zakázky, kterou lze určit a předpokládat se nepoužívá ročních plánů nákupu nebo jiných indikativních dokumentů zastřešující období kratší než délka trvání projektu, které běžně používají veřejné instituce (viz Zákon o veřejných financích). Takové rozdělení zakázky bude nesrovnalostí ve smyslu článku 34 bod 2 a 4 ZVZ. Výjimku stanoví pouze situace, že u dlouhodobého projektu (např. 4-5 letého) není možno prokazatelně vyčíslit rozsah zakázky s ohledem na její cenu, předmět nebo množství. V tom případě v rámci jednoho projektu můžeme zjišťovat předpokládanou hodnotu zakázky dle jednotlivých VR realizovaných po celou dobu trvání projektu. Zde platí použití ročních plánů nákupů. Kromě výše popsaného aspektu realizace VR pro aktivity realizované v rámci projektů financovaných z národních a evropských programů je třeba přihlížet z hlediska pravidel jednotlivých programů. Polské státní orgány (např. Ministerstvo Rozwoju Regionalnego) vydávají podrobné Pokyny k způsobilosti výdajů (Wytyczne kwalifikowalności wydatków) pro čerpání evropských dotací, které určují způsoby realizace výdajů včetně efektivity výdajů skrze implementaci
podrobných postupů pro nákupy a provádění stavebních prací budoucí součástí aktivit projektu. Kromě toho se jednotlivé programy řídí pravidly, které ještě můžou upřesňovat pravidla nákupu realizovaných v rámci aktivit projektu. Příkladem může být Operační program přeshraniční spolupráce ČR-PR, kde je pro polské příjemce dotace zaveden limit nákupu nad 30 000 PLN (cca. 8000EUR), kde je povinně třeba provést poptávku cen a ke kontrole prokázat doklady potvrzující prozkoumání minimálně dvou nabídek. Pro nákupy realizované pod tímto limitem se nevztahují přesnější pravidla. Nicméně předmětem kontroly jsou také interní předpisy instituce, a jestli nákupy pod vyjmenovaným limitem jsou zavedeny vnitropodnikové postupy a je třeba dle nich povinně postupovat. Způsoby zjišťování cen: Pro účel zjištění předpokládané ceny lze využít několik možností, které pomohou v co nejpřesnějším odhadu ceny pro zadávací dokumentaci: 1. Prvním způsobem je poptávka cen, která je rozesílána potenciálním účastníkům výběrového řízení/výběru dodavatele podlimitní zakázky. Na základě 2-3 nabídek se vypočítá průměrná cena zakázky a udává se jako předpokládaná hodnota zakázky bez PDH. 2. u podlimitních zakázek bez určení předpokládané ceny je možnost využít pro zvýšení efektivity výdajů jiné formy výběru dodavatele se zavedením prvku konkurence. Patří k nim např. e-tržiště (licytacja elektroniczna), která funguje na principu dražby. Druhou možností je vedení vyjednávání se zveřejněním informací o tomto postupu. K zakázkám menšího rozsahu nebo nákupům, které jsou několik let po sobě opakovatelné, se provádí indikativní nacenění se zohledněním aktuálních makroekonomických podmínek (např. inflace, změna kurzu měn, změna cen na burzách).