Cultural factory SVĚTOVAR 1 Podrobná studie navrhující možné varianty organizační struktury, provozního, programového řešení a rozpočtu pro projekt 4x4 Cultural factory v areálu bývalého pivovaru Světovar. Zadavatel: ÚKEP/Plzeň Zastoupený ředitelem: Ing. Erichem Benešem Zpracovatelka: MgA. Kateřina Melenová Expertní spolupráce: PhDr. Alexandra Brabcová MgA. Šárka Havlíčková Jiří Boudník Datum zpracování: listopad 2010
Cultural factory SVĚTOVAR 2 Úvod 1. Cíle projektu 1.1 Hlavní cíle 1.2 Dílčí cíle 2. Kontext projektu 2.1 Mezinárodní kontext 2.1.1. Případová studie Mass Moca 2.1.2. Případová studie WUK 2.1.3. Případová studie Arts Factory 2.2 Domácí kontex 2.2.1. Případová studie Divadlo Alfréd ve dvoře 2.2.2. Případová studie Divadlo Ponec 2.2.3. Případová studie MeetFactory 3. Plzeňský kontext projektu 3.1 Mapování situace a potřeb plzeňských NNO 3.2 Výsledky bleskového průzkumu 3.3 Účastníci procesu 4. Projekt 4x4 Cultural factory Světovar 4.1 Revitalizace historického industriálního dědictví 4.2 Vznik multifunkční kulturní infrastruktury 4.2.1 Programové schéma náplň 4x4 CF 4.2.2 Nabídka kulturních služeb a jejich funkce 4.2.3 Typy kulturních produkcí a jejich prostorové nároky 4.2.4 Stavebně technické řešení 4.2.5 Projekt 4x4 CF v kontextu celého areálu Světovar 4.2.5.1 4x4 CF a vnější vztahy 4.3 Vytvoření konceptu udržitelného provozu 4.4 Nastavení pilotního produkčního modelu 4x4 CF 4.4.1 Předrealizační příprava, organizační uspořádání 4.4.2. Spolupráce a výběr realizátorů/uživatelů 4.4.2.1 Způsob zapojení a spolupráce 4.4.2.2 Výběr realizátorů/uživatelů 5. Financování 5.1 Financování investice 5.1.1 Veřejná podpora 5.1.2 Typy projektů nezakládajících veřejnou podporu 5.1.3 Socioekonomické efekty, které bude 4x4 CF přinášet 5.2 Financování provozu 5.3 Rozpočty 6. Harmonogram realizace 7. Předpoklady úspěšné realizace záměru Závěr Přílohy 1. Technologické řešení prostorů 2. PhDr. A. Brabcová : Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra 3. Moderní kulturní infrastruktura v ČR
Úvod Cultural factory SVĚTOVAR 3
Cultural factory SVĚTOVAR 4 Cílem studie je popsat reálný proces, jehož výsledkem je revitalizace památkově chráněného objektu; multifunkční kulturní prostor technologicky splňující potřeby všech uměleckých žánrů; trvale udržitelný nízkonákladový provoz; pilotní produkční model - otevřený provozní a organizační mechanismus nabízející široké spektrum kulturních služeb poskytovaných sítí autonomních kulturních subjektů. Metodologie tvorby studie zohledňuje to, že projekt 4x4CF (Cultural factory) je výjimečný ve všech výše uvedených oblastech. Z tohoto důvodu byl přístup k této studii multidisciplinární. Metodologie vycházela ze tří základních okruhů: 1. byl sestaven tým řešitelů a konzultantů s profesní specializací proporčně pokrývající jednotlivé problémové okruhy Hlavní řešitel: MgA. Kateřina Melenová Experti: PhDr. Alexandra Brabcová - kulturně historické dědictví, strategické plánování a management kulturních organizací, spolupráce na strukturování materiálu MgA. Šárka Havlíčková provoz uměleckých organizací a koordinace sítí Jiří Boudník nízkonákladové řešení provozu, architektura Ondřej Kašpárek rešerše českých kulturních a zahraničních center Konzultanti: Yvona Kreuzmannová konzultace celkového projektového záměru, produkční a provozní model Divadla Ponec, specifika tanečního prostoru Ing. arch. Jan Žemlička nízkonákladové technologie moderních budov Mgr. Martin Ježek problematika strukturálních fondů, příležitosti financování Mgr. Michal Červenka konzultace problematiky o.p.s. zřizovaných městem Ing. Irena Vostracká architektonická soutěž pro 4x4 CF, strategie kroků, 4x4 CF a nový urbanistický plán areálu Světovar JUDr. Marcela Krejsová konzultace realizovatelnosti navrženého postupu RNDr. Milan Svoboda konzultace realizovatelnosti navrženého postupu Mgr. Jana Terčová podklady, databáze zájemců o spolupráci Mgr. Petr Marovič konzultace stavebních záměrů, hlediska památkové péče NPÚ, Plzeň Ing. Pavel Domanický- NPÚ, Plzeň Ing. Jiří Honzík konzultace vytápění, tepelnáčerpadla Doc. Ing. František Kulhánek, CSc. koncepce nízkonákladového prostoru, CVUT, Praha, Fakulta stavební Ing. Zdeněk Holub konzultace vytápění a vzduchotechnika Ing. Jaroslav Kunte konzultace nízkoenergetických řešení
Cultural factory SVĚTOVAR 5 Hlavní řešitelka úkolu K. Melenová je absolventka DAMU Praha katedry alternativního divadla, oboru režie a dramaturgie. Byla spoluzakladatelkou profesionálního divadelního souboru Studio dell`arte, který 10 let vedla jako ředitelka /www.dellarte.cz/. V industriálním objektu bývalých pekáren realizovala nezávislý kulturní prostor Divadlo Pod čepicí, který sloužil jako zázemí a prostor pro prezentaci Studia dell`arte a stal se první nezávislou stagionovou scénu v Českých Budějovicích. V Českých Budějovicích se dále podílela na dvou investičních akcích jako project manager společnosti ING Real Estate Development ČR - na rekonverzi národní kulturní památky Solný sklad /také jako autorka designu interiéru/ a na realizaci kulturního centra Bazilika /www.bazilika.cz/. Oba dva prostory následně vedla pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Bazilika jako ředitelka. Pod jejím vedením společnost realizovala řadu domácích i mezinárodních projektů, festivalů a významných kulturních akcí /Culture 2000, ROP, INTERREG/. Je členkou Rady pro umění ministra kultury a členkou kreativního týmu EHMK Plzeň 2015. 2. byl zkoumán zájem plzeňských NNO vstoupit do projektu 4x4 CF a nabídka jejich konkrétních aktivit 3. byly provedeny důkladné rešerše k případovým studiím z ČR i zahraničí týkající se jak revitalizace industriálního kulturního dědictví /objektů původních pivovarů pro účely kulturních center/, tak nové organizační struktury vznikající na horizontálním principu, kdy se více uživatelů podílí na managementu kulturního centra a sdílí jeho prostory Z doporučení konzultantů, bleskového průzkumu plzeňských NNO a případových studií z ČR a zahraničí vyplynuly následující skutečnosti: Mezi neziskovými organizacemi a jednotlivci v Plzni existuje prokazatelná poptávka po nedostatkových prostorech pro uměleckou tvorbu, produkci a prezentaci. Zástupci těchto organizací vyjádřili silnou vůli a motivaci se do projektu zapojit. Viz kap. 3. Plzeňský kontext. Z provedených případových studií v rámci ČR i zahraničí vyplývá, že mezi objekty industriálního dědictví patří pivovary k nejvíce ceněným památkám, spojeným s identitou a historií města, a ve většině případů jsou konvertovány pro účely kulturních center /viz příloha č. 2/. Typ horizontálně propojené kulturní organizace vzniklé jako konsorcium uživatelů je novou, stále více se prosazující formou kulturní organizace, sídlící ve většině případů v rekonvertovaných industriálních objektech. Z doporučení konzultantů vyplynulo, že realizovatelnost projektu 4x4 CF závisí na tom, zda v předrealizační fázi projektu bude ustaven nebo pověřen jeden subjekt, který umožní nastavit specifické provozní podmínky, a na tom, zda bude vznik této nové kulturní organizace pojímán dlouhodoběji jako otevřený proces.
1. Cíle projektu Cultural factory SVĚTOVAR 6
Cultural factory SVĚTOVAR 7 Realizace projektu 4x4 CF se bude odehrávat v době, kdy v západní Evropě dochází k rozsáhlé přeměně původně industriální společnosti ve společnost kreativity a inovací. Celé rozsáhlé oblasti Evropy, které měly výrazně průmyslový charakter /německé Porýní a Porúří Vestfálsko nebo tzv. Velký region na pomezí čtyř zemí, a to Německa, Francie, frankofonní Belgie a Lucemburska, s hlavním regionálním městem Metz/, se proměňují v území, jimž dominují odvětví orientovaná na technologie, kulturu a znalostní společnost. Zelená kniha EU Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví - konstatuje, že novým faktorem konkurenceschopnosti je nyní schopnost vytvářet sociální zkušenosti a sociální sítě. K tomu je nezbytné, aby nová podnikatelská struktura podporovala kreativitu a inovace. Tato studie vychází z toho, že oblast širší Plzně je svým charakterem výše zmíněným územím v některých aspektech podobná. Aglomerace Plzně je výrazně určená inovativním podnikatelským duchem 19. století. Nové evropské výzvy jsou spojené se získáním titulu EHMK Plzeň 2015, kde v kandidatuře projekt Světovaru sehrál klíčovou roli. Celá řada budov bývalých evropských pivovarů byla transformována pro účely kulturních center. Rozsáhlost objektů si zároveň vynutila hledání nových forem organizace uspořádání, koexistence více subjektů v jednom areálu, stejně jako transformaci financování místní kultury z veřejných prostředků. Nezbytnost revitalizovat tyto památky, prohlášené za společné evropské industriální dědictví, a zároveň najít nový účel jejich využití vedla k vzniku nové formy organizace pro 21. století, protože rozsáhlé objekty nemůže rentabilně využívat jediná kulturní instituce nebo nájemce. Právě špatné zkušenosti se snahou najít jediný subjekt, který by se zhostil všech těchto rolí, vedly k tomu, že vzniká nová organizační struktura založená na konsorciu autonomních uživatelů a na vysoké míře samoorganizace. Primárním cílem projektu je aktivizace a profesionalizace kulturních služeb v Plzni spojená s účinnou revitalizací a reanimací areálu Světovar. V revitalizaci dvou objektů areálu Světovar se nabízí vznik nové formy využívání objektů industriálního dědictví, socioekonomického zhodnocení investice, stejně jako průběžné vytváření infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou a zavádění nových modelů vícezdrojového financování v souladu se strategií smart administration 1 v synergickém efektu k záměrům města, kraje, ČR. 1 SMART ADMINISTRATION - EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY Veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého vládnutí, funguje efektivně a vyḱonně. Veřejné služby jsou klientsky orientovány, naplňují očekávání občanů, flexibilně reagují na jejich potřeby a fungují hospodárně. Veřejná správa a veřejné služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel ČR.
Cultural factory SVĚTOVAR 8 Hlavní cíle projektu 1. revitalizace kulturně historického industriálního dědictví projekt vznikne ve dvou památkově chráněných objektech B1, B4 areálu pivovaru Světovar projekt bude respektovat základní prvky, které tvoří charakteristiku památky /unikátní železobetonové konstrukce/ projekt bude v souladu s evropským trendem revitalizace pivovarů pro účely kulturních center a bude využívat v této oblasti nejlepších zahraničních příkladů dobré praxe 2. vznik multifunkční kulturní infrastruktury základním principem projektu bude variabilita založená na znalosti konkrétních potřeb jednotlivých žánrů /divadlo, tanec, hudba, výtvarné umění, multidisciplinární projekty/ 3. vytvoření konceptu trvale udržitelného provozu samostatný technologický projekt bude usilovat o chytré provozní řešení umožňující nízkonákladový provoz za využití moderních i tradičních technik /high technologies and low technologies/ 4. nastavení pilotního produkčního modelu 4x4 CF, který bude založený na diverzitě širokém spektru kooperujících realizátorů/uživatelů - umělců, kulturních operátorů, občanských aktivit na samoorganizaci a horizontálním uspořádání na vícezdrojovém financování na dynamickém mechanismu výběru partnerů Dílčí cíle pro 4x4 CF: 1. rozšířit stávající nabídku kulturních služeb ve městě 2. sloužit jako zázemí i místo prezentace umělců nezávislé plzeňské scény i plzeňského regionu 3. stát se místem prezentace renomovaných českých i zahraničních umělců 4. být místem uměleckých rezidencí, tvůrčích dílen a kursů 5. vytvořit doplňkový program volnočasových kreativních ateliérů, kursů a studií, otevřený nejširšímu diváckému okruhu 6. profesionalizovat plzeňské NNO, které se podílejí na projektu, nabídkou profesního vzdělávání pro aktéry i organizace, uměleckým koučingem a systémovou podporou 7. podpořit sociální integraci města a regionu posilováním vztahu obyvatel ke kulturnímu dědictví a jejich participaci na kulturních aktivitách
2. Kontext projektu Cultural factory SVĚTOVAR 9
Cultural factory SVĚTOVAR 10 2.1 Mezinárodní kontext 3 Případové studie horizontálně vedených projektů či organizací a kreativních inkubátorů Na základě zkoumání procesu, kterým vznikla centra podobná projektu Světovaru, je zřejmé, že se vynořuje nový typ kulturní organizace pro 21. století. Nikoliv náhodně tento typ organizací vzniká právě při osídlování původně průmyslových objektů koloniemi umělců, uměleckých žánrů a malých kreativních průmyslů. Je zřejmé, že jeden každý projekt je zcela unikátní kombinací místního potenciálu, energií a žánrů, potřeb místní komunity a schopnosti klíčových aktérů najít na míru situace ušité řešení. Přesto lze některé rysy zobecnit: - Všechny projekty jsou na průsečíku spolupráce mezi veřejnou správou, podnikatelským sektorem (malé kreativní průmysly nebo sponzoring) a neziskovými uměleckými a komunitními organizacemi. - Projekty mohou být iniciovány shora (veřejnou správou nebo podnikateli) či zdola (jedním subjektem či více subjekty). Tato skutečnost však pro vznik projektu není nijak klíčová, neboť se vždy jedná o proces hledání horizontální spolupráce, která vychází z místně definovaných potřeb. - Vznik projektu i jeho realizace je stále otevřený proces, který je usměrňován pravidly. Projekt nemůže vzniknout na základě předem tvrdě nastavených pravidel, do nichž by se museli jednotliví aktéři vtěsnat bez ohledu na to, zda jsou pro ně tato pravidla doopravdy funkční. - Horizontálně budovaná kulturní instituce, která je tvořená více subjekty, má už ze své podstaty tendenci působit jako kreativní inkubátor.
Cultural factory SVĚTOVAR 11 2.1.1. Případová studie MASS MoCCA (Massachusetts Museum of Contemporary Art), North Adams, USA 2 Problémy s financováním přiměly Massachusetts Museum of Contemporary Art hledat pro využití celkové plochy 12 akrového komplexu bývalých továrních budov partnery mezi místními podnikateli a uměleckými skupinami. Programové schéma centra zahrnuje tanec, divadlo, hudbu a výtvarné umění. Operační (provozní) náklady centra pokrývají z velké části pronájmy malým provozovnám jako Night Shift Cafe rockový a bluesový klub, který neplatí nájem, ale přispívá částečně ze zisku do celkových provozních nákladů budovy. Dalšími nájemci jsou např. Kleiser-Walczak Construction Company, produkující počítačové efekty pro filmový průmysl. Svou výzkumnou laboratoř si v centru otevřela také malá společnost s názvem 501C3 se sídlem v New Yorku, která produkuje CD slavných alternativních hudebníků. Předběžný odhad nákladů před otevřením centra počítal s příspěvkem od těchto malých firem ve výši 200-250 000 dolarů z desetinásobně vyššího operačního rozpočtu budovy. Centrum kalkulovalo se 130 000 návštěvníky ročně s celkovým příjmem 1,3 milionu dolarů. Další potřebná procenta měla být vyskládána z klubového členství, fundraisingu a pronájmů volných prostor 3. 2 http://www.massmoca.org/ 3 Data o vybavení a prostorách viz: http://www.massmoca.org/facts.php
Cultural factory SVĚTOVAR 12 Následná dramaturgie centra poskytla ad hoc velký prostor divadelním, hudebním a tanečním představením, a zejména festivalům těchto žánrů. Vývoj celého konceptu byl evoluční a podmíněn zcela praktickými okolnostmi jak kvalitně zaplnit celý objekt a zaplatit provozní náklady. Situaci také ovlivnila skutečnost, že úřadující ředitel MASS MoCCA měl vzdělání v Master of Bussiness Administration. V zásadě byl celý projekt iniciován muzeem současného umění, které získalo budovu ohromné velikosti, kterou nemohlo celou využít, a jeho strategií bylo být živým centrem ne statickým výstavním prostorem. Posláním MASS MoCCA se stalo překračovat obvyklé bariéry mezi uměleckými a vědeckými disciplinami, mezi uměním a publikem, mezi kulturou a podnikáním a nakonec mezi sebou samým a ostatními nezávislými kulturními centry. Záměrem jeho tvůrců se stalo vytvořit spolupracující, interdisciplinární a interaktivní organizaci. V případě MASS MoCCA se podařilo spojit muzeum umění světové třídy s centrem produkujícím živé umělecké žánry, a to s personálem čítajícím 8 osob. Většina produkce leží na partnerských smlouvách (hlavním partnerem je např. Jacob s Pillow Dance Festival s pětiletým smluvním vztahem). Zvláštností je zde to, že jeho pořadatel nesídlí v North Adams. Ve městě Becket, kde působí, má k dispozici mnohem menší a hůře
Cultural factory SVĚTOVAR 13 vybavené prostory pro zkoušky a produkci. MASS MoCCA tímto kontraktem získala kvalitní program a umělecké soubory lepší podmínky pro práci. Další podobné smlouvy existují s Japanese-American Culture&Community Center Los Angeles, které zprostředkovává japonsko-americké kulturní vztahy, a s Clark Art Institute, který poskytuje magisterský program v dějinách umění a ročně sponzoruje jednu nebo dvě výstavy, jejichž kurátory jsou jeho studenti. Ať už se jedná o tyto organizace nebo výše zmíněné malé kreativní průmysly, principem je, že každý účastník projektu participuje ve skutečnosti na úspěchu celku. Příkladem je kolaborativní projekt mezi neziskovým festivalem Jacob s Pillow a ziskovou firmou Klediser-Walczak, jež uspořádaly dohromady sérii diskuzí na téma syntézy mezi tancem a elektronickými médii. Dalším principem MASS MoCCA je to, že zde umění není pouze vystavováno a předváděno, ale že zde také vzniká. Namísto klasických rezidencí však nabízí velké otevřené dílny pro určitá média nebo techniky (dřevo, kov, tisk, elektronika), stejně jako zkušebny. Záměrem je, aby vzniklo dílo, které bude tak či onak zařazeno do programu MASS MoCCA. Pracovní prostory jsou navrženy tak, aby podporovaly spolupráci např. mezi sochaři a divadelníky. Celý objekt je také vybaven nejlepší dostupnou technologií. Současných názvů pro MASS MoCCA je mnoho: multidisciplinární centrum pro výtvarné umění, performing a média, unikátní konsorcium, přední platforma pro vytváření, předvádění a distribuci toho nejlepšího umění současnosti nebo tvořivé prostředí nového typu s flexibilními kapacitami pro práci 21. století. O MASS MoCCA je možno rovněž přemýšlet jako o ideálním městě, v němž je možno navštívit různé kulturní čtvrti. Publikum má v MASS MoCCA možnost se účastnit tvořivého procesu návštěvou dílen, rozhovory s umělci a možnost navštívit zkoušky. Interaktivní vzdělávací proces je otevřený návštěvníkům libovolného věku a vzdělání (např. děti mohou navštívit centrum s helmou do virtuální reality
Cultural factory SVĚTOVAR 14 na hlavě). Mezi institucí a jejím publikem se jedná o partnerský vztah. V souvislosti s MASS MoCCA se hovoří o zrození kulturní instituce 21. století. V tomto smyslu se jedná o skutečnou laboratoř nových strategií pro její přežití a rozvoj kultury ve vynořující se mediální a informační společnosti. Její budoucnost, která se zde rozvíjí, leží v promíchání happeningů, performancí, instalací, procesu umělecké tvorby, elektronického a digitálního umění ve vzniku jakéhosi hybridu jdoucího napříč žánry, který je pohostinný ke všem uměleckým směrům.
Cultural factory SVĚTOVAR 15 2.1.2. WUK / Wienna WUK cultural center WUK je prostor o 12000m 2, zaměřený na kulturu, workshopy a sociální setkávání, nacházející se v jednom z největších kulturních center v Evropě. Slouží k setkávání umělců, prezentaci jejich prací, ale i jako místo s potenciálem politické angažovanosti. WUK nabízí kulturní prostor, kde mohou lidé diskutovat, přemýšlet, ale i zkoumat. Bývalá továrna na lokomotivy dnes slouží čtyřem hlavním bodům programové struktury organizace: prostor pro performance a představení, divadlo pro děti, vzdělávací a poradenské projekty a zázemí pro 130 nezávislých kulturních skupin a iniciativ. WUK poskytuje místo, ale i organizační podporu pro ty, kteří pracují na poli umění či se o uměleckou činnost zajímají, nezávislé politiky či sociální práce. WUK nabízí různé možnosti, jak se zapojit. Jednak nabízí prostor pro konání akce, ale také organizační podporu pro umělecké, sociální či politické projekty. Aktivní účast, self-management a princip demokracie tvoří základní filozofii WUK. Organizace WUK Cultural Productions Produkce WUK se skládá ze čtyř programových oblastí: WUK Theatre, WUK Culture for Kids, WUK Music a WUK Kunsthalle Exnergasse. WUK Education and Counselling Od roku 1982 WUK Education and Counsellingusiluje o inovaci trhu práce pomocí politických a vzdělávacích projektů pro znevýhodněnou mládež. Ve vzdělávacích a poradenských zařízeních v již šesti místech ve Vídni nachází každoročně cca 2000 žen a mužů mezi 14 a 25 lety podporu pro jejich vstup na trh práce. Bohatý programpomoci nalézt profesní orientaci, který zahrnuje poradenství, je k dispozici pro znevýhodněné mladé lidi.
Cultural factory SVĚTOVAR 16 Způsob řízení pomocí autonomních sektorů Osobní-Management V terminologii WUKu jsou slova, autonomie a self-management úzce provázána se všemi strukturami WUK, ale i s aktivitami mimo asociaci. Asi 130 domácích skupin, iniciativ a jednotlivců pracuje v sedmi autonomních sektorech: Sociálně-politická iniciativa, Děti a mládež, Interkulturní iniciativy, Tanec a divadlo, Workshopy, Výtvarné umění a Hudba. Mají společnou základní demokratickou rozhodovací strukturu. Vnitřní záležitosti řídí prostřednictvím měsíčních plenárních zasedání. Schůzky jednotlivých sektorů Sektorové schůze jsou základem self-managementu. Zástupci skupin a iniciativ se v jednotlivých odvětvích jednou měsíčně setkávají na poradě. Zde se rozhoduje o přijetí či vyloučení ze skupin, řeší se rozdělení úkolů a prostor a jedná se o společných akcích. Schůze ovlivňuje předpisy a pravidla v jednotlivých sektorech a slouží jako diskusní fórum pro otázky a témata související s celkovým provozem organizace a jednotlivých sektorů. Za příjímání nových členů do sektorů jsou zodpovědné dvě kontaktní osoby. Pokud někdo shání prostor, chce představit projekt a navázat spolupráci nebo realizovat nějaký specifický plán, musí se prezentovat přímo na sektorové schůzce. WUK Fórum WUK Fórum je koordinační, diskusní a poradní výbor pro všech sedm odvětví a členy představenstva WUK. Zabývá se otázkami, které se týkají celého domu, a vypracovávají doporučení k vedení a pro individuální sektory. WUK Fórum se skládá ze dvou zástupců z každého sektoru, členů představenstva, výkonného vedení a zástupců z interního časopisu WUK Info-Intern. Hosté jsou vítáni v diskusích o otázkách a projektech týkajících se celé organizace.
Cultural factory SVĚTOVAR 17 2.1.3. Případová studie Arts Factory, Trerhondda Chapel Rhonda Valley, South Wales, Anglie 4 Tato stavba byla určena k demolici, i když se jednalo o industriální kulturní památku. Díky osmnáctiměsíční kampani, která upoutala pozornost médií, bylo na základě 5 000 podpisů obyvatel získáno povolení k rekonstrukci. Pro účely obnovy památky jako komunitního centra, které v prvé řadě zohledňuje zájmy místních usedlíků, vznikl tým správní rady a ředitelů projektu z řad dobrovolníků zainteresovaných na projektu. Z 500 000 liber získaných na její revitalizaci byla také určitá část odpracována ve formě dobrovolné práce. Vzniklé komunitní centrum hostí grafické studio, zahradnické centrum, řezbářskou dílnu, umělecko-environmentální studio (grafický design, vytváření webových stránek), organizace s podpůrnými programy v nezaměstnanosti, studio pro box a kino. Má 800 členů s poplatkem 1 libry ročně, odehrává se zde na 30 různých aktivit a jeho služebdenně využívá cca 350 místních lidí. Přípravný tým pracoval velmi demokraticky a byl schopen dát dohromady všechny skupiny v komunitě a vytvořit jednotný rámec pro všechna zmíněná úsilí. V roce 2003 bylo centrum uvedeno v programu BBC jako příklad dobré rekonstrukce historické budovy pro současné využití. Je uváděno jako příklad toho, jak se mohou společenské, ekonomické a environmentální faktory vzájemně podporovat ve vytváření udržitelných komunit. Centrum bylo otevřeno v roce 1990 a slouží jako příklad dobré praxe v přinášení inovativních projektů do marginalizované oblasti bojující s důsledky deindustrializace. Jeho ambicí je stát se sociální firmou nezávislou na grantech. 4 http://www.artsfactory.co.uk/
Cultural factory SVĚTOVAR 18 2.2 Domácí kontext Trend budovat víceúčelové kulturní prostory pronikl do ČR začátkem devadesátých let. Prvním počinem tohoto druhu bylo Divadlo ARCHA, které vzniklo generální rekonstrukcí původního Divadla E.F.Buriana v Praze. Převratná koncepce sálu nebyla /přes mnohá diskutabilní technická řešení, která s sebou experimenty tohoto druhu vždy přináší/ do dnešní doby prakticky překonána. Ze stejné architektonické dílny vznikly ještě dva další, koncepčně podobné prostory Bazilika v Českých Budějovicích /otevřena 2005/ a UFFO v Trutnově /otevřeno 2010/. Jiným příkladem moderního prostoru je Divadlo Ponec, které však slouží především tanci a svoji multifunkčnost manifestuje nejrůznějšími inscenačními postupy moderního tance a nonverbálního divadla. Mimoto vzniklo v ČR během posledních dvaceti let několik investičních projektů kulturních center v rozmanitých variantách programových, produkčních a provozních mechanismů Divadlo 29 /Pardubice/, LaFabrika /Praha/, Sladovna /Písek/. Další příklady moderních kulturních prostorů umožňujících variabilitu jsou uvedeny v příloze č. 3. Lze konstatovat, že i ČR kopíruje mezinárodní vývoj, v němž sílí tendence k budování multifunkčních kulturních prostorů a k novým formám organizačních modelů. Z toho lze usoudit, kudy se bude ubírat i u nás vývoj moderní kulturní infrastruktury. Důvody pro to jsou jednoznačné. Jednodruhové prostory a jejich provozující organizace jsou nákladné, poptávka po moderních kulturních službách roste a stávající kulturní instituce ji nestačí pokrývat.to vytváří tlak na změnu. Tato změna s sebou nese i poptávku po novém modelu organizačním. Možným řešením se podle zahraničních zkušeností ukazuje být samoorganizovaná, nehierarchická, horizontální síť, založená na participaci více autonomních subjektů nestátních neziskových organizací, občanských aktivit, umělců apod. Pro způsob provozu kulturního centra typu 4x4 CF zatím v ČR nebyl vytvořen precedent. Některé prvky tohoto modelu se však již dílčím způsobem v systémech níže uvedených českých organizací objevují, a proto jsou zde uvedeny (Divadlo Alfred ve dvoře /Praha/, Divadlo Ponec /Praha/, MeetFactory/Praha/). Na základě provedených rešerší je zřejmé, že existuje dostatek zkušeností s revitalizací pivovarů na kulturní centra a že existují multifunkční centra, která dílčími způsoby praktikují produkční mechanismy založené na kooperaci partnerů. 4x4 CFje příležitost spojit všechny tyto dílčí precedenty v jeden funkční celek.
Cultural factory SVĚTOVAR 19 2.2.1.Alfréd ve dvoře Alfred ve dvoře, scéna pro nové divadlo, uvádí progresivní uměleckou tvorbu a unikátní autorské projekty. Prezentuje současné trendy z oblasti živého umění s akcentem na pohybové, vizuální a experimentální divadlo. Alfred ve dvoře funguje jako produkční dům a poskytuje prostor umělcům, kteří svou tvorbou přesahují jednotlivé umělecké disciplíny a pracují projektovým způsobem. Koncepčně podporuje vznik autorských prací, odvážné experimenty, podílí se na realizaci prvotin, zajišťuje prostory na zkoušení, pečuje o produkci a administrativní část koprodukčních projektů. Provozovatelem Divadla Alfréd ve dvoře je občanské sdružení Motus. Jeho cílem je vytvářet produkční zázemí pro rozvoj kreativity, aktivně usilovat o zlepšování podmínek pro práci začínajících umělců, podporovat neobvyklé tvůrčí počiny a přibližovat nové umělecké trendy širší veřejnosti a divákům. Motus vznikl v roce 2001, aby zcela unikátní dramaturgií naplnil obnovený provoz divadla Alfred ve dvoře. Divadlo záměrně nezaložilo umělecký soubor a funguje jako stagiona. Poskytuje prostor pro tvorbu umělců a skupin na jednotlivých nových autorských projektech. Od zahájení Činnosti v roce 2001 do konce roku 2004 se Motus etabloval jako vysoce profesionální produkční tým, navázal spolupráci s mnoha domácími i zahraničními profesionálními umělci, s absolventy uměleckých škol a začínajícími umělci. Podílel se na realizaci 104 nových autorských projektů a premiér. Motus inicioval také vznik Nové sítě distribuční sítě pro cirkulaci nezávislých divadelních projektů po ČR.
Cultural factory SVĚTOVAR 20 2.2.2. Divadlo Ponec Divadlo Ponec provozuje občanské sdružení Tanec Praha za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a Městské části Praha 3. Ponec je otevřeným prostorem pro nezávislou uměleckou tvorbu zaměřenou prioritně na současný tanec a pohybové divadlo. Flexibilně reaguje na nové trendy v oblasti živého umění s prioritním zaměřením právě na soudobý tanec a veškeré žánry s ním související. Má za cíl poskytovat vybraným umělcům maximálně kvalitní zázemí pro realizaci jejich projektů. Při stavbě dramaturgie vychází divadlo z několika aspektů. Na jedné straně je důležitým partnerem pro velkou část domácích tvůrců, kterým poskytuje možnost seberealizace při prezentaci vlastních projektů. Supluje do jisté míry malé (respektive žádné) institucionální zázemí tvůrčích skupin současného tance a snaží se choreografům nahradit chybějící profesionální zázemí, které je tak důležité pro kvalitní práci v kterémkoliv oboru. Z těchto choreografů a tanečníků se rekrutuje otevřená skupina, jejíž jednotliví na sobě nezávislí umělci s Poncem intenzivně spolupracují a v divadle působí v rámci jeho profilové dramaturgie. Na druhé straně se intenzivně stará o navazování spolupráce se zahraničními umělci a institucemi, iniciuje vznik koprodukcí, rezidencí zahraničních umělců a stipendijních pobytů českých umělců za hranicemi ČR. Otevřením divadla Ponec začal fungovat na naší divadelní mapě obsahově zcela nový druh prostoru. Jeho dramaturgie i provoz soustavně věnuje pozornost soudobému tanci a tanečnímu divadlu a podporuje všechny inspirativní přesahy k jiným žánrům, alternativám a scénickým technologiím, jež současné umění generuje. V Ponci najdete umělce létající, padající, visící, umělkyně na hlavách, na zádech, na rukách, na špičkách, to všechno v piškotech i naboso a hlavně v neustálém pohybu, který často připomíná tanec. Ponec je koncipován jako prostor s vlastnostmi tanečního sálu, a poskytuje tudíž zázemí pro tvorbu nových inscenací a čas i prostor k přípravě jednotlivých vystoupení. Jeho program počítá se vzdělávacími projekty, workshopy, je i místem odborných seminářů, konferencí a diskusí. Tedy zázemím umělců i odborníků a zřetelnou diváckou adresou zároveň. V neposlední řadě poskytuje Ponec také prostor pro hostující soubory a je místem, kde se natáčí oblíbený pořad Jana Krause.