Univerzita Palackého v Olomouci ANTROPOGENNÍ TVARY RELIÉFU V SOUTOKOVÉ OBLASTI LABE, ÚPY A METUJE

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Hana Brychová ANTROPOGENNÍ TVARY RELIÉFU V SOUTOKOVÉ OBLASTI LABE, ÚPY A METUJE Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Irena Smolová, Ph.D. Olomouc 2006

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešila sama a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Olomouc, 4. dubna 2006. podpis 2

Děkuji paní RNDr. Ireně Smolové, Ph.D. za věcné připomínky, vstřícný přístup a odborné vedení mé diplomové práce. 3

Obsah: 1. Úvod...6 2. Cíl práce...7 3. Použité metody výzkumu...8 4. Vymezení zájmového území...10 4.1 Geologické poměry...10 4.2 Geomorfologické poměry...12 4.3 Hydrologické poměry...14 4.4 Klimatické poměry...16 4.5 Pedogeografické a biogeografické poměry...17 5. Přehled výzkumů v zájmovém území...19 5.1 Výzkumy spojené s ničivou povodní z března roku 2000...21 6. Klasifikace antropogenních tvarů v zájmovém území...31 6.1 Genetická klasifikace antropogenních tvarů reliéfu...32 6.1.1 Těžební antropogenní tvary...32 6.1.2 Průmyslové antropogenní tvary...34 6.1.3 Agrární antropogenní tvary...36 6.1.4 Vodohospodářské antropogenní tvary...38 6.1.5 Sídelní antropogenní tvary...50 6.1.6 Dopravní antropogenní tvary...51 4

6.1.7 Vojenské antropogenní tvary...53 6.1.8 Oslavné antropogenní tvary...56 6.1.9 Funerální antropogenní tvary...56 6.1.10 Rekreační antropogenní tvary...57 7. Sououčasné antropogenní pochody...59 7.1 Rekultivace skládky Brdce...59 7.2 Protipovodňová opatření...60 7.3 Rozšiřování výrobního sektoru...62 8. Hodnocení vlivu antropogenní transformace na reliéf...64 8.1 1. etapa: Začátky osídlení (do roku 1787)...64 8.2 2. etapa: Výstavba pevnosti (1787-1900)...64 8.3 3. etapa: Vodohospodářská opatření (1900-1945)...65 8.4 4. etapa: Socialismus (1945-1989)...66 8.5 5. etapa: Součastnost (1989 dnes)...69 9. Závěr...70 10. Seznam použité literatury...72 Summary...77 Přílohy 5

1. Úvod Ještě před několika staletími byl vliv člověka na reliéf v soutokové oblasti Labe, Úpy a Metuje ve srovnání s přírodními silami jen nepatrný. S rozvojem moderní techniky, která umožňuje rychlé a hrubé zásahy, jež mohou změnit obraz celých krajin, byly i na území Jaroměřska provedeny rozsáhlé přeměny přirozených tvarů reliéfu. Největší změny zaznamenala především dynamika vodních toků. Nešlo jen o energetické využití pro přilehlé továrny a mlýny, ale zvláště o regulace a úpravy nejen velkých vodních toků. Stavěly se vodní nádrže a byly vybudovány rozsáhlé zavlažovací soustavy, které byly později díky nedostačující údržbě nahrazeny melioračními opatřeními. V rámci nastolení nového prvku moderní techniky byla zbudována průmyslová centra a k nim vedoucí dopravní sítě spolu s novou obytnou zástavbou, které pokrývají mnoho čtverečných kilometrů. V posledních třech staletích vzrůstá účinnost lidských zásahů přímo geometrickou řadou a člověk se stává v krajině stále významnějším činitelem. Téma své diplomové práce Antropogenní tvary reliéfu v soutokové oblasti Labe, Úpy, Metuje jsem si po konzultaci s vedoucí diplomové práce vybrala proto, že se zajímám o práce v oboru geomorfologie a také proto, že jsem se chtěla podrobněji seznámit s antropogenními vlivy na krajinu v regionu, v kterém jsem se narodila a kde bydlím. V rámci diplomové práce jsem se k jednotlivým již vzniklým antropogenním tvarům pokusila získat potřebné informace, které poukazovaly na příčiny vzniku a také jsem se snažila postihnout v uceleném přehledu tvary, které se v současné době teprve plánují vybudovat, a tak nastínit i budoucí vývoj reliéfu. 6

2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je na základě vlastního terénního výzkumu zmapovat antropogenní tvary reliéfu, které se vyskytují v okrajové části České tabule v soutokové oblasti Labe, Úpy a Metuje na Jaroměřsku a provést jejich typologii. Na základě morfometrické a morfogenetické analýzy zhodnotit vliv antropogenní činnosti na reliéf a v historickém průřezu stanovit hlavní etapy a významná období transformace daného reliéfu. V rámci vymezeného zájmového území bude provedena jeho stručná fyzicko-geografická charakteristika. Vzhledem k tomu, že nejvíce ovlivňují danou oblast zásahy do přirozených hydrologických podmínek, bude velká pozornost věnována právě vodohospodářským tvarům. Dále bude proveden přehled výzkumů, které proběhly v zájmovém území a velká část této práce bude věnována výzkumům spojených s ničivou povodní, která postihla tuto soutokovou oblast v roce 2000. Dílčím cílem diplomové práce bude studium mapových podkladů a odborné literatury včetně vytvoření rešerše dostupných zdrojů, které se touto problematikou v zájmovém území zabývají. Významnou částí diplomové práce bude studium územně plánovací dokumentace a konzultace s orgány provádějícími v současnosti antropogenní činnost v rámci sledovaného území. Součástí práce bude také na základě předchozího podrobného terénního výzkumu a podrobného studia dostupných podkladů zhotovení dvou mapových příloh v měřítku 1 : 25 000. Vytvořena bude mapa antropogenních tvarů reliéfu a mapa dokumentačních bodů a lokalit. K diplomové práci bude pořízena fotodokumentace, která názorně přiblíží vybrané tvary reliéfu. 7

3. Použité metody výzkumu První metodou, kterou jsem použila při psaní této diplomové práce bylo Studium literárních pramenů. Tuto metodu jsem využila především v kapitole Vymezení zájmového území a Přehled výzkumů v zájmovém území a také při datování popisovaných antropogenních tvarů. Snažila jsem se využít všechnu dostupnou literaturu, která se danou oblastí zajímá. Pracovala jsem jak s publikovanou literaturou, tak v mnoha případech i s nepublikovanými spisy a vyjádřeními z archívu městského úřadu Jaroměř. Hlavním zdrojem odborných částí byly práce: L. Zapletala, (1967): Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu a Bezvodová, B., Demek, J., Zeman, A. (1985): Metody kvarterně geologického a geomorfologického výzkumu. Mezi další stěžejní práce pokládám: Zavadil, J.(1993): Velkoplošné závlahy luk na Úpě; Beránek, L. (2005): Kolaudační rozhodnutí o skládce Na Brdcích; Hejduk, L. (2000): Zpráva o události. Povodeň v okrese Náchod březen 2000; Knapp, A.(1887): Paměti královského věnného města Jaroměře nad Labem; Mertlík, P.(1999): Jaroměř na přelomu tisíciletí. Všechna použitá literatura je uvedena v Seznamu použité literatury. Jako důležitý zdroj informací, které upřesňovaly některé probíhající činnosti ve sledovaném území, mi sloužila konzultace s místními úřady a podniky. Za všechny bych uvedla vstřícný přístup Ing. Světlany Vitvarové z odboru životního prostředí Městského úřadu v Jaroměři, která mi poskytla mnoho cenných informací především v oblasti vodohospodářských tvarů. Dalším zdrojem informací byly použité mapové podklady. Sloužily k tvorbě morfometrických analýz a k přesnější lokalizaci antropogenních tvarů zvláště při terénním výzkumu a zaznamenávání do předem připravených kopií. Byly hlavním podkladem pro vytvoření kartografické přílohy. Mnoho z mapových děl sloužilo jen k přesnějšímu pochopení dané problematiky. Výchozím mapovým dílem byly analogové mapy ze souboru Základních map ČR v měřítku 1 : 25 000. Všechny použité mapové podklady jsou uvedeny v Seznamu literatury. Pouze některé starší mapy a náčrtky z Městského muzea v Jaroměři, u kterých nebyly žádné bližší údaje nejsou zahrnuty v Seznamu použité literatury. Stěžejní použitou metodou byl terénní výzkum, který probíhal od jara 2005 do března 2006. Terénní výzkum zaměřený na pořizování fotodokumentace byl prováděn na podzim 8

a na jaře mimo hlavní vegetační období, které by bránilo správnému zachycení tvarů. Sledované území bylo rozděleno na několik dílčích částí, které byly po předcházejícím podrobném naplánování trasy jednotlivě prozkoumány a zjištěné tvary byly zaznamenány do pomocné mapy. Při terénním výzkumu byla pořizována podrobná fotodokumentace. Území tak bylo zmapováno řadou rekognoskačních pochůzek. Mezi důležité metody výzkumu můžeme zařadit Morfografickou metodu, která spočívá v objektivní charakteristice georeliéfu a jeho částí v podobě slovního vědeckého popisu nebo zobrazení georeliéfu pomocí grafických, fotografických a dalších přístupů. Ke grafickým zobrazením náleží mapy, profily, kresby apod., k fotografickým pak pozemní a letecké snímky. 1 Dále byla použita morfometrická metoda, jejíž cílem je kvalitativně popsat georeliéf a jeho části. Používají se různé přístupy k měření georeliéfu a jeho částí, aby byly získány údaje o rozměrech jednotlivých částí georeliéfu, sklonu jednotlivých ploch a stupni rozčlenění georeliéfu. Údaje nutné pro toto hodnocení se získávají z terénu, měřením na mapách či z leteckých snímků. 2 V případě velkých antropogenních tvarů byly pro určení jejich rozměrů použity podrobné mapové podklady, dostupné plány a související literatura. K měření bylo využito pásma. Součástí práce je kartografická prezentace. Mapa sledovaného území je vytvořena v měřítku 1 : 25 000 a slouží k přesné lokalizaci v práci popsaných tvarů. Pro účely sestrojení mapy byla použita jako předloha legenda z projektu jednotné legendy podrobné geomorfologické mapy světa, která byla zpracována Subkomisí geomorfologického mapování při Komisi aplikované geomorfologie Mezinárodní geografické unie a vydána v roce 1968. Některé antropogenní tvary však mají odlišné značky a jsou upraveny pro názornější použití na tomto konkrétním území. Legenda je strukturována podle genetické klasifikace antropogenních tvarů reliéfu. 1 Bezvodová, B., Demek, J., Zeman, A.: Metody kvarterně geologického a geomorfologického výzkumu, str. 122. 2 Bezvodová, B., Demek, J., Zeman, A.: Metody kvarterně geologického a geomorfologického výzkumu, str. 122. 9

4. Vymezení zájmového území Sledovaná soutoková oblast se rozkládá ve středu Královéhradeckého kraje severně od krajského města Hradec Králové. Leží v Polabské nížině, nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 250 až 352 metrů. Terén je mírně zvlněný. Z hlediska geomorfologického leží území v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česká tabule a v oblastech Východočeská labská tabule a Orlická tabule. V řešeném území se nachází město Jaroměř a obce Černožice, Heřmanice, Hořenice, Nový Ples, Rasošky, Rychnovek, Vlkov a Zaloňov. Sledované soutokové území zahrnuje dolní tok Metuje, dolní tok Úpy, část toku Labe a povodí Staré Metuje, Doleckého a Novopleského potoka. Západní hranici území tvoří rozvodnice potoku Jordán, která prochází přes kóty: Libiny (310 m n. m.), Na rybinách (276 m n. m.), Nad studnou (326 m n. m.), odkud dál vede k vrchu Na Šancích (352 m n. m.), kde se ubírá východním směrem k Vinicím (314 m n. m.) a protíná silnici I/33 před obcí Dolany. Hranice dále pokračuje přes pevný jez na Úpě v říčním km 4,624 a přes hradlový jez na Metuji v říčním km 6,068 k rozvodnici Novopleského potoka po obec Rasošky. Od této obce je hranice vedena přes tok Labe u mostu v Černožicích, nacházejícího se v 280,237 říčním kilometru toku a dále k východní hraně rybníku Holohlavy, kde se napojuje na rozvodnici potoku Jordán. 4.1 Geologické poměry Zkoumané území leží ve východní části České křídové tabule, jejíž výplň v této oblasti náleží k labskému vývoji, pro nějž jsou typické slínité a vápnito-jílovité sedimenty jizerského a teplického souvrství. Sedimentace svrchní křídy začíná v cenomanu lokálně vyvinutými fluviálně lakustrinními uloženinami. Ve spodním turonu je písčitá sedimentace vystřídána slínovci a vápnitými jílovci. Střední a svrchní turon je charakterizován sedimenty vápnitojílovitými a slínitými. Bazální část coniacu tvoří souvrství inoceramových opuk, nad nimiž následuje souvrství slínovců s četnými pelosideritovými konkrecemi. 3 3 Burda, J. a kol.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13 22 Jaroměř, str. 8. 10

Horniny jizerského a bělohorského souvrství jsou nejrozšířenějšími horninami z období spodního až svrchního turonu vyskytujícími se ve sledovaném území. Bělohorské souvrství vystupuje v jádru Libřické antiklinály. Je vyvinuto jako slínovce vápnité jílovce, ve sledovaném území přechází do spongilitických pracovitých slínovců, takzvaných opuk. Horniny jizerského souvrství jsou téměř výhradně tvořeny slínovci poměrně měkkými, místy prachovými a charakteristickými kulovitými nebo bochníkovitými konkrecemi tvrdého slínovce až jílovitého vápence. Makrofauna je na rozdíl od bělohorského souvrství rozmanitější. Převážná část sledovaného území je pokryta kvartérními sedimenty, které překrývají stavbu svrchní křídy s cenomanskými až coniackými sedimenty. Nejstarší stavební jednotkou je epizonálně morfovaný vulkanicko-sedimentární komplex s převahou metapelitů, který tvoří podloží svrchní křídy a mladšího paleozoika na celé ploše území. Mocnost tohoto souvrství postupně narůstá směrem k jihu 4. Z kvartérních sedimentů převládají akumulace fluviálních písčitých štěrků, členěných ve výrazné terasové systémy kolem řek, dále pak sedimenty sprašové, zastoupené rozsáhlými mocnými pokryvy. Ostatní deluviofluviální a deluviální sedimenty jsou zastoupeny v menším rozsahu. Fluviální sedimenty jsou zastoupeny v různém stáří a v různém stupni destrukce. Spraše a sprašové hlíny jsou zastoupeny pelitickými až peliticko-psamitickými a nachází se na pravém břehu Labe a někde dosahují až 15 m mocnosti. Fluviální sedimenty inundačních území, převážně písčitohlinité až písčitoštěrkové se nacházejí v širokém pásu podél vodních toků. Povodňové sedimenty holocéního stáří dosahují mocnosti až 3 m a obsahují velké množství rostlinných zbytků až humolitu. 5 Vrásové struktury této části české křídové pánve vznikly v důsledku vyklenutí krkonošskojizerského a orlicko-kladského krystalinika, které byly posléze porušeny zlomy. Sledovaným 4 Burda, J. a kol.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13 22 Jaroměř, str. 11. 5 Burda, J. a kol.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13 22 Jaroměř, str. 11. 11

územím prochází ve směru východ západ v jižní části Libřická antiklinála a ve středové části Jaroměřská synklinála. 4.2 Geomorfologické poměry Zájmové území je v rámci geomorfologického členění součástí provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, která je zde zastoupena celkem Orlické tabule a Východolabské tabule. V rámci Orlické tabule je podcelek Úpskometujská tabule dělen na dva okrsky, a to na Českoskalickou tabuli a Novoměstskou tabuli. Východolabská tabule je zde zastoupena Chlumeckou tabulí s okrskem Velichovská tabule a Pardubickou kotlinou s okrskem Královéhradecká kotlina. 6 VÝCHODOLABSKÁ TABULE Je to celek v severozápadní části Východočeské tabule. Rozloha je 1689 km 2. Střední výška 251,5 m a střední sklon je 1 0 10. Je to plochá pahorkatina v povodí Labe a Cidliny rozkládající se na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy s pleistocenními říčními a eolickými sedimenty. Reliéf je slabě rozčleněný a erozně denudační složen z pleistocenních říčních a údolních niv Labe, Cidliny a přítoků, se sprašovými pokryvy a přesypy navátých písků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů. Nejvyšší bod je Na Šancích (352 m n. m.) ve Velichovské tabuli, který se nachází v severní části mapy. Chlumecká tabule - Rozkládá se ve střední části Východolabské tabule. Její rozloha je 519 km 2 se střední výškou 249,2 m. Střední sklon je 1 0 30. Chlumecká tabule je plochá pahorkatina v povodí Labe, Cidliny a Bystřice. Tvoří ji slabě rozdělený a erozně akumulační reliéf staropleistocenních říčních teras Labe, Cidliny, Bystřice a Orlice. Nejvyšší bod tabule je Na Šancích (352 m n.m.) ve Velichovské tabuli. Velichovská tabule Rozprostírá se v severovýchodní části Chlumecké tabule. Je to plochá pahorkatina v povodí Labe a Trotiny. Reliéf je slabě rozčleněný, erozně akumulační ze staropleistocenních říčních teras Labe v oblasti Libřické antiklinály a výběžků Zvičínské a Hořické antiklinály, místy se sprašovými pokryvy a závějemi. Nejvyšší bod je Na Šancích (352 m. n. m.). Mezi významný bod nacházející se na sledovaném území patří Libiny 6 Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 12

(309 m n. m.). Je to výrazný, plochý, svědecký hřbet krytý říčními štěrky a písky staropleistocenní terasy Labe, které leží na spongilitech a slínovcích spodního turonu a je vzdálen 1,5 km severovýchodně od obce Rožnov. Pardubická kotlina Je jihovýchodní část Východolabské tabule o rozloze 718 km 2, jejíž střední výška je 283,3 m a střední sklon 0 0 49. Pardubická kotlina je erozní kotlina v povodí Labe. Reliéf je převážně rovinný středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras a údolních niv Labe, Loučné a přítoků. Dominantou této kotliny je neovulkanický suk Kutná hora, který se nenachází ve sledovaném území. Na jihovýchodním okraji je reliéf slabě rozčleněný, erozně denudační. Nejvyšší bod kotliny je Kutná hora (307 m n. m.) nacházející se v Sršské plošině, která leží jižně od sledovaného území. Královehradecká kotlina Umístěna v severní část Pardubické kotliny. Je to erozní kotlina v povodí Labe, dolní Úpy, Metuje a Orlice. Reliéf je rovinný z středopleistocenních a mladopleistocenních říčních teras a údolních niv Labe a přítoků. Významný bod kotliny jsou Cháby (228 m n. m.), které se nenachází na mapovém listu. ORLICKÁ TABULE Tato severovýchodní část Východolabské tabule o rozloze 966 km 2 má střední výšku 290,6 m a střední sklon 1 0 51. Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje. Reliéf je slabě rozčleněný, akumulační, erozně akumukační a erozně denudační tvořen říčními terasami a údolními nivami Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál. Nejvyšší bod tabule je U rozhledny (451 m n. m.) v Opočenském hřbetu. Úpskometujská tabule je to severní část Orlické tabule s rozlohou 206 km 2, střední výškou 285,2 m a středním sklonem 1 0 47. Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Úpy a Metuje. Reliéf je tvořen ze slabě rozčleněných, erozně akumulačních a erozně denudačních, pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Labe, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů. Významný bod tabule je Starč (355 m n.m.) a Za humny (355 m.n. m.). Českoskalická tabule - Je to severní část Úpskometujské tabule, jenž je plochá pahorkatina převážně v povodí Úpy a Labe. Reliéf je slabě rozčleněný, erozně akumulační a erozně 13

denudační z pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Labe a strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů. Na severu je tvořena kuestami s čely na sever, místy se sprašovými pokryvy a závějemi. Významné body tabule jsou Vinice (340 m n. m.), Za humny (355 m n. m.). Na území tabule se nachází SPR Babiččino údolí a SPR Dubno. Novoměstská tabule Rozprostírá se v jižní části Úpskometujské tabule. Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Metuje. Reliéf je slabě rozčleněný, erozně akumulační z pleistocenních říčních teras, údolní nivy Metuje, svědeckých plošin a hřbetů. Významné body, které se však nevyskytují na mapovém listu Jaroměře, jsou: Horka (324 m n. m.), Králíčkův kopec (330 m n. m.), Lhotecký kopec (297 m n. m.), Petřín (295 m n. m.) a Starč (355 m n. m.). 4.3 Hydrologické poměry Hydrologické poměry celého území, které náleží do úmoří Severního moře jsou ovlivněny především velkými vodními toky Labe, Úpy a Metuje, které se na území města Jaroměře stékají. V říční síti je nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území Labe. Zpočátku má jeho tok horský ráz a od Jaroměře, kdy vstupuje na území České tabule, nabývá rázu nížinného toku. Řeka pramení na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m. Celková plocha povodí v České republice činí 51 391,5 km 2 a délka je 370,2 km. Průměrný průtok v Jaroměři činní 21,9 m 3 /s. 7 Prvním významnějším přítokem Labe je z levé strany Úpa, která ústí do Labe v Jaroměři ve výši 250 m n.m. Úpa pramení 1,5 km severně od Studniční hory ve výšce 1432 m n. m. a je převážně horským a podhorským tokem, který z Krkonoš pokračuje Podkrkonošskou pahorkatinou a u České Skalice vtéká na území Úpsko-metujské tabule. Ta je již součástí České tabule, stejně jako Pardubická kotlina, v jejímž nejsevernějším výběžku řeka ústí. Plocha povodí činní 513,1 km 2.Na dolním toku protéká rezervací Babiččino údolí. Průměrný dlouhodobý průtok u ústí Úpy činí 6,99 m 3 /s. 7 Vlček, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 14

Dalším přítokem Labe, opět z levé strany, je Metuje, ústící do něj také v Jaroměři v nadmořské výšce 248 m n.m. Metuje pramení v Adršpašsko-teplických skalách ve výšce 586 m n. m., její průměrný průtok u ústí činí 5,73 m 3 /s a patří mezi vodohospodářsky významné toky. Plocha povodí je 607,6 km 2.V jejím dolním povodí byla vybudována na potoce Rozkoš vodní nádrž Rozkoš sloužící na ochranu před velkými vodami, pro závlahy i rekreaci. Nádrž se nachází v blízkosti sledovaného území a dosahuje plochy 1001,3 ha. Nádrž není příliš hluboká a maximální hloubka činí 17 m. Pro zlepšení vodohospodářského využití nádrže byl vystavěn převod vody z řeky Úpy. Voda vytékající z nádrže ústí Rasošským potokem do Metuje. Kromě těchto stěžejních vodních toků sledovaným územím protékají četné malé toky nebo uměle zbudované či přírodní kanály, a to Dolecký potok, Běluňka, Tůně, Stará Metuje, Jasenná, Staropleský a Rasošský potok. V daném území se nacházejí také slepá ramena, meandry řek a některá původní koryta. Některé toky zůstaly přirozenými koridory, které dnes patří mezi ekologicky cenná místa. Převážná většina vodních toků je regulována již od doby založení pevnosti Josefov. Mezi významné vodní plochy nacházející se ve zkoumaném území patří Jaroměřský rybník, Staropleský rybník, Dolecký rybník, Přílov a Mrštník. Jaroměř a její okolí má dobré podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Sledované území se z části nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - Východočeská křída. V celé oblasti Východočeské křídy se vytvářejí zásoby kvalitních podzemních vod. Nejvydatnější zdroje jsou v oblasti Podorlické křídy, zasahující také do povodí Úpy a Metuje. Údolí Labe je lemováno poměrně širokým pruhem říčních sedimentů nízkých a údolních teras, které jsou důležitým zdrojem podzemní vody. Transmisivita celé údolní nivy Labe po Jaroměř je vysoká až velmi vysoká a propustnost je velmi silná. 8 V mělce uložených kolektorech kvartéru je podzemní voda obecně náchylná ke znečištění, a proto se v posledních letech na tomto území sleduje kvalita vody. Kvalita je ovlivněna hustým osídlením, průmyslovými závody a intenzivní zemědělskou činností. Čistota vody v tocích je stále problémem, i když v posledních letech dochází k částečnému zlepšení díky výstavbě nových čistíren vod. 8 Burda, J. a kol.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13 22 Jaroměř, str. 29. 15

4.4 Klimatické poměry Území České republiky se podle Quittovy klimatické regionalizace vydané v roce 1971 dělí do tří klimatických oblastí: chladná, mírně teplá a teplá. Tyto oblasti se dále dělí do jednotlivých podoblastí. Podle Quittovy klimatické regionalizace se nachází zkoumaná oblast v mírně teplé oblasti v jediné klimatické jednotce MT 11. Území ležící v klimatická jednotce MT 11 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je také krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota je 7 8 C a průměrné roční srážky jsou 650 700 mm. Extrémním úhrnům srážek z března roku 2000 je věnována část kapitoly Přehled výzkumů ve sledovaném území. Tab.1: Klimatická charakteristika oblasti MT 11 (převzato: E. Quitt, 1970) Počet dnů letních S ø teplotou 10 0 C a mrazových ledových více 40-50 140-160 110-130 30-40 Průměrná teplota [ 0 C] v lednu v červenci v dubnu v říjnu -2 - -3 17-18 7 8 7 8 Počet dnů se sněhovou se srážkami 1 mm a zamračených jasných pokrývkou více 50-60 90-100 120-150 40-50 Srážkový úhrn [mm] ve vegetačním období v zimním období 350-400 200-250 V zájmovém území se nenachází žádná výrazná terénní bariéra, a proto jsou zde dobré rozptylové podmínky, kdy proudění vzduchu je umožněno všemi směry. V daném území převládají západní a severozápadní směry proudění větru. Zkoumané území leží v méně znečištěné části Královéhradeckého kraje a v jeho dosahu nejsou velké zdroje znečišťování ovzduší. Obce ve sledovaném území nemají výrazné bodové zdroje znečištění ovzduší. Mezi nejvýznamnější místní zdroje znečištění patří především větší podniky ve městě Jaroměř a na některých místech stále trvající domovní kotelny. 16

4.5 Pedogeografické a biogeografické poměry Půdní poměry ve sledovaném území jsou vhodné pro intenzivní zemědělskou činnost. Vyskytují se zde půdy velmi vysokého produkčního potenciálu. Kvalitní zemědělské půdy jsou vázány na sprašové pokryvy, na široké deprese, na nivní půdy, které bývají periodicky zaplavovány. Ve sledovaném území se nachází především hnědé půdy, nivní půdy a na spraších erodovaná černozem. Velmi výrazné je zde díky soutokové oblasti zastoupení fluvizemě v okolí vodních toků. Dále jsou zde uloženy nivní bezkarbonátové sedimenty. Kolem fluvizemí táhnoucích se souběžně podél vodních toků se nachází hnědozem, která je charakteristická pro území s intenzivním vsakem jen v určité části roku. V místech, kde převažuje vsak nad výparem, se vyvinula luvizem. Hlavní výskyt tohoto typu půdy je v okolí Rasošek. Pararendzina se nachází u Zvole. Výrazné zastoupení má na některých místech i kambizem. V místech, která jsou pod úrovní hladiny podzemní vody, nebo v nadměrně podmáčených místech podél toků se nalézá glejová půda. Nejrozsáhlejší ohrožení půd ve sledovaném území představuje vodní eroze. Úrodné půdy ve spojení s rovinatým mírně zvlněným reliéfem představují typickou zemědělskou oblast a jsou využívány jako orné půdy k zemědělské činnosti pro pěstování obilovin, krmné řepy a kukuřice. Naproti tomu lesní plochy zaujímají jen velmi malá území, kde největších plošných rozměrů dosahuje Novopleský les a Panský les. Ostatní zalesněné plochy tvoří jen plošně menší celky. Převážně se jedná o zalesnění jehličnatými a smíšenými lesy (borovice a smrky) a jen velmi zřídka listnatými. Ve sledovaném území se nachází pouze maloplošná chráněná území. Jedná se o řadu významných krajinných prvků, které jsou zákonem chráněny před poškozováním a ničením. Mezi významné krajinné prvky patří: Písník, který se nachází na katastrálním území Jaroměře severně od Jaroměřského rybníka, má rozlohu 0,15 ha a byl prohlášen za významný krajinný prvek pro výskyt skokana skřehotavého. Dalším významným krajinným prvkem je Prohlubeň, která leží na katastrálním území Semonice a rozkládá se na ploše 0,58 ha. Chráněno je slepé rameno Labe s významnými břehovými porosty lužních dřevin. Ze zákona jsou za významný krajinný prvek rovněž považovány všechny lesy, vodní plochy, údolní nivy a rybníky. Mezi další ekologicky významná místa ve sledovaném území patří oblast Tůňky, která zahrnuje 17

vodní plochu, přilehlou louku a zbytek starého ramene Labe a rákosiště Jaroměřského rybníka. Sledovaným územím procházejí také podél velkých vodních toků biokoridory regionální úrovně. Biokoridorem je vlastní vodní tok a přilehlá část nivy s břehovými porosty lužních dřevin měkkého a tvrdého luhu. Na těchto biokoridorech jsou vymezeny regionální biocentra: Heřmanice - Jedná se o vlhké polokulturní louky při soutoku Běluňky s Labem a o břehové porosty tvořené jasanem, vrbou, olší, javorem a topolem, které se nachází u obce Heřmanice na ploše 30 ha. Zvolská stráň Jedná se o drobné lužní lesíky nad soutokem potoka Tůně s Úpou, skalnatou stráň nad Úpou a přilehlé zorněné louky o přibližné rozloze 30 ha. Lokalita se nachází mezi obcemi Rychnovek a Čáslavky. Černožice Zde se chrání tůně a vodní plochy na pravém břehu Labe, porosty listnatých dřevin a zorněné louky na ploše 30 ha. Součástí je významný krajinný prvek Prohlubeň. Lokalita se nachází mezi obcemi Semonice a Černožice Stará Metuje Důležitý je meandrující tok Staré Metuje a vlhké polokulturní louky s lužním lesem. Lokalita o přibližné ploše 40 ha se nachází mezi obcemi Starý Ples, Rychnovek a Šestajovice. Kromě těchto vyjmenovaných biocenter se v zájmovém území nalézá několik desítek biocenter lokálního významu. 18

5. Přehled výzkumů v zájmovém území Mezi významné geologické a hydrogeologické výzkumy ve zkoumaném území můžeme zařadit práci Mareše a Tomského (1956), kteří na základě geologických měření předložili podklady pro sestavení územního plánu města Jaroměře. Významné hydrogeologické práce na Jaroměřsku provedl Kněžek, který výsledky své práce publikoval v závěrečném zhodnocení v roce 1976. V roce 1982 na základě dalších výzkumů stanovil na území Jaroměřska pásma hygienické ochrany. Při stavbě nové části městské kanalizace v roce 1992 v Jaroměři a Josefově byl proveden inženýrsko-geologický průzkum, na jehož základě bylo z předložených návrhů vybráno nejvhodnější řešení na pozdější realizaci. V rámci výstavby skládek a jejich sanací byly v minulosti provedeny podrobné výzkumy zaměřené na možnosti kontaminace okolí, především na ohrožení zdrojů vody. Nejrozsáhlejší výzkumy byly provedeny na skládce domovního odpadu Na Brdcích, která se nachází mezi toky Labem a Metují. V roce 2004 bylo v rámci projektu zúrodnění bývalé skládky za pomoci sond provedeno hydrogeologické zhodnocení stavu a využitelnosti současné sítě kontrolních vrtů v okolí skládky, včetně posouzení aktuální míry znečištění podzemních vod a návrhu konečných úprav monitorovacího systému. Doplňující odběr a analýza vzorků ze dvou vrtů byla podrobena výzkumu na míru organického znečištění podzemní vody ve vzdálenějším prostoru od ohnisek znečištění. Důraz byl kladen především na koncentrace chlorovaných úhlovodíků a polyaromatických úhlovodíků. Provedený geofyzikální průzkum s použitím seismických a elektrických odporových metod, zaměřený na zmapování průběhu předkvartérního reliéfu a tektonických poruch podloží, navazoval i na starší vrtné průzkumy J. Němce z roku 1988. V souvislosti s řešeným úkolem bylo dále provedeno geodetické zaměření monitorovacích objektů a bodů. V rámci plánované výstavby obchvatu Jaroměře, který bude součástí dopravního propojení dálnice D11 s hraničním přechodem v Náchodě Bělovsi, již v současné době dochází k prvním výzkumům. Potřebnost stavby vyplývá z dopravní zatíženosti stávající silnice I/33 Hradec Králové - Jaroměř Česká Skalice Náchod, která je díky svému přetížení na hranici bezpečnosti dopravy a životního prostředí. Území plánované výstavby prochází podrobnými hydrogeologickými průzkumy, na jejichž základě budou stanoveny podmínky výstavby mostní konstrukce, stanoveno snížení hladiny podzemní vody, zhoršení kvality a budou 19

navržena případná nápravná opatření ve vztahu k objektům pro jímání vody. Na celé ploše trvalých a dočasných záborů půdy se provádí půdoznalecké průzkumy, které pomohou stanovit mocnost skrývky ornice a zúrodnění schopných horizontů. Součástí projektů bylo vyjádření místního odboru životního prostředí k dokumentaci o vlivu na životní prostředí. V rámci vyjádření byla stanovena opatření vzhledem k ochraně životního prostředí, bez kterých by nebylo možno schválit stavbu. V souvislosti s tím, že zkoumané území bylo díky své výhodné poloze podél úrodných řek osídleno již před desítkami tisíc let, jsou zde i archeologické výzkumy hojně zastoupeny. Po pečlivém prozkoumání nalezených kostí ulovených zvířat a kamenných nástrojů z lokality na Cihelnách bylo doloženo osídlení oblasti již ze starší doby kamenné. Ostatní archeologické nálezy potvrdily osídlení obyvatel i z pozdějších období. Jeden z posledních významných archeologických nálezů byl v červenci roku 2000 při rozšiřování podniku Kimberly-Clark. Archeologové z Východočeského muzea v Hradci Králové při podrobném posouzení nalezeného nářadí a keramiky zjistili, že pochází z osídlení z 10. století př.n.l. Sledované území, přestože je podle Burdy (1998) charakterizováno jako průměrná kulturní krajina, je unikátní z hlediska výskytu bioty a výzkumy zde probíhají již od nepaměti. První výzkumy bioty v daném území jsou vázány na vyhlašování chráněných území. Mezi nejrozsáhlejší výzkumy, které se týkají daného území a které mají nadregionální charakter, patří Projekt Labe I-IV. Tyto projekty byly v prvé řadě zaměřeny na výzkum zdrojů znečištění a na monitorování nebezpečných látek a jejich vliv na ekologii. Poslední Projekt Labe IV je cílený výzkum vedoucí k naplňování požadavků národní a evropské vodní legislativy zaměřený zejména na výzkum cyklického biomonitoringu, průchodu vlny havarijního znečištění a dynamiku kontaminovaných sedimentů. Výzkumy jsou dále zaměřeny na migraci ryb, časoprostorové změny fytoplanktonu, propojení záplavové zóny s hlavním tokem a vytvoření systému matematických modelů a metodik, které umožní stanovovat priority v požadavcích na investice do životního prostředí a pomohou prognózovat budoucí vývoj. Začátkem devadesátých let 20. století proběhl ve sledovaném území pod vedením Pavla Špačka, zaměstnance záchranné stanice pro hendikepovaná zvířata, projekt mající za úkol 20

zmapovat hnízdní rozšíření skorce vodního, konipase horského a ledňáčka říčního. Během monitoringu hnízdních možností se došlo k závěru, že jeden z nejzávažnějších důvodů ohrožení těchto ptačích druhů je malé množství přírodních lokalit ke stavbě hnízd v důsledku regulace a břehových úprav toků. V roce 1999 proto došlo k osazení hnízdních podložek na řece Úpě a Metuji a vytvoření umělé hnízdní stěny spolu se zakopáním vytvořených hnízdních nor. V roce 2001 byl pro účely návrhu na zřízení Přírodního parku Dolní Pometují Českou společností ornitologickou při Východočeském muzeu v Pardubicích proveden výzkum zaměřený na inventarizaci ptačí fauny při dolním toku Metuje. Výsledné inventarizaci předcházel dlouholetý monitoring ptáků. Důkladná inventarizace popsala výskyt 9 kriticky ohrožených druhů a desítky silně ohrožených a ohrožených druhů. Navrhované území zahrnuje nivu řeky Metuje od Nového Města nad Metují Krčína po soutok s Labem u Josefova. Celková výměra navrhovaného přírodního parku činí 2560 ha. Navrhované území reprezentuje široká říční niva se zachovalým meandrujícím korytem Staré řeky, jejíž břehy lemují listnaté druhově pestré porosty s bohatým bylinným a keřovým patrem, spolu s četnými skupinami stromů, břehovými porosty kolem melioračních příkopů a náhonů, které poskytují přirozený úkryt pro ptactvo. Provedený výzkum ptačí fauny má za cíl zachování rázu krajiny a zamezení změnám, které by vedly k ochuzení biodiverzity a ztrátě kriticky ohrožených druhů v daném území. V roce 2003 byla na úseku Metuje mezi Šestajovicemi a Jaroměří provedena Michalem Geržou z Univerzity Palackého botanická charakteristika se zaměřením na hydrologické poměry. Za faktor, který způsobuje vysokou diverzitu travních společenstev byly určeny místní typické hydrologické poměry. 5.1 Výzkumy spojené s ničivou povodní z března roku 2000 Povodeň z března roku 2000 ve sledovaném území způsobila rozsáhlé povodňové škody na korytech vodních toků, na vodohospodářských dílech a majetku, což si posléze vyžádalo mnoho specifických výzkumů týkajících se protipovodňových opatření. 21

Postup studené fronty k severovýchodu spojené s vydatnými dešťovými srážkami, vysokými teplotami vzduchu a silným větrem způsobil ve dnech 8. až 10. března 2000 velmi rychlé odtávání sněhové pokrývky v severovýchodním horském pásmu Čech (Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory). Tato nepříznivá kombinace více faktorů vedla k téměř plošnému odtoku vody ze svahů hor a podhůří, které bylo příčinou vzniku extrémních povodní v povodí Jizery, horního Labe a Divoké Orlice. V povodí horního Labe zasáhly vydatné dešťové srážky spojené s táním sněhu nejvíce střední polohy Krkonoš a podhůří. Průtok v Labi na přítoku do vodního díla Labská kulminoval na hodnotě Q 5-10 a na odtoku z nádrže to bylo Q 2-5. Průtok na Labi v Hostinném a zejména v Debrném na přítoku do nádrže Les Království už však kulminoval na hodnotě vyšší než byl stoletý povodňový průtok. Dne 9. března 2000 v 8:00 byl již správcem toku nahlášen přítok do přehrady Les Království 165 m 3 /s. Odtok v tutéž dobu z přehrady dosahoval jen 87 m 3 /s. Na základě tohoto hlášení byl Okresní povodňovou komisí vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity pro obce Heřmanice nad Labem, Hořenice a město Jaroměř. Na území Jaroměře byly vyhrazeny všechny jezy. V důsledku zhoršující se povodňové situace v Krkonoších dosáhl dne 9. 3. 2000 v 16:30 přítok do přehrady Les Království 300 m 3 a odtok dosáhl již 210 m 3 a předpoklad vyrovnání odtoku s přítokem byl plánován na 18:00 téhož dne. Po 20:00 (9. 3. 2000) byl ve jmenovaných obcích vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity. Okresní povodňová komise přijala opatření spočívající v přípravách na očekávané zatopení postižených obcí. Místní povodňové komise byly trvale informovány o aktuální situaci na toku a prováděly protipovodňová opatření v souladu se schválenými povodňovými plány. 10. března okolo 1:00 byla správcem toku hlášena kulminace v Jaroměři na úrovni 300 350 m 3 /s. Tab.2: Přehled průtoků na přehradě Les Království (převzato: V. Šílený, 2000) Datum a čas měření Přítok m 3 /s Odtok m 3 /s 9. 3. 2000 8:00 165 87 9. 3. 2000 11:00 170 90 9. 3. 2000 16:30 300 210 9. 3. 2000 20:50 347 347 9. 3. 2000 21:50 275 291 10. 3. 2000 15:00 80 90 11. 3. 2000 8:20 50 90 22

11. 3. 2000 18:30 55 60 12. 3. 2000 8:30 57 80 12. 3. 2000 10:00 56 80 12. 3. 2000 14:20 45 60 V postižených obcích a zejména pak v Jaroměři došlo k evakuaci osob, byla odpojena elektřina, došlo k zatopení místní teplárny, několika závodů, obytných domů a komunikací. V ranních hodinách došlo již k výraznému poklesu hladiny řeky a voda tak postupně opadala z postižených oblastí. Během 12. března byl postupně na Labi odvolán III. a II. stupeň povodňové aktivity. Za pomoci příslušníků hasičské záchranné služby následovalo postupné odčerpávání vody z postižených budov, vzniklých lagun a k odstraňování dalších povodňových škod. 9 Obr. 1: Rozsah záplav v Jaroměři v roce 2000 (převzato: Městský úřad Jaroměř, odbor ŽP) 9 Hejduk, L.: Zpráva o události. Povodeň v okrese Náchod březen 2000., str 17. 23

Vysokou extrémnost této povodně dokumentuje Povodí Labe skutečností, že pro přehradu Les Království na Labi to byly největší povodně od doby výstavby. Více jak stoletá povodeň zasáhla území od přehrady Les Království až do Jaroměře po zaústění Úpy. Pod Jaroměří byly povodňové průtoky již podstatně nižší a to Q 20-50. Příznivě k tomu přispěly toky Metuje, kde byl maximální průtok na úrovni Q 2-5 a zejména Úpa, jejíž průtok byl značně redukován převodem vody do nádrže Rozkoš na Q 0,5 a odpovídal tak jen I. stupni povodňové aktivity. Jedním z prvních výzkumů, který se zabýval rozsahem škod po povodni, byl v dubnu 2000 vydaný projekt pod názvem: Závěrečná zpráva o rozsahu škod z březnové povodně roku 2000 na vodních tocích a na vodohospodářských dílech ve správě Povodí Labe, a. s. Výzkum spočíval v provedení terénních prohlídek pracovní skupinou, vybrání poškozených lokalit, zhodnocení závadného stavu a navržení nezbytných technických opatření k nápravě škod. Vzhledem k počtu poškozených úseků vodních toků, byl terénní průzkum naplánován na termín od 20. března do 6. dubna roku 2000. Vhledem ke komplikovanému průběhu díky dlouho trvajícím vyšším vodním stavům a v důsledku účasti mnoha zástupců státní správy a samosprávy postižených obcí, bylo nutné posunout ukončení průzkumu na 13. dubna 2000. Terénní průzkum spočíval v zaměření hlavních rozměrů škod a tato škoda byla posléze jednotně charakterizována podle číselníku co do druhu, příčiny, závažnosti následků a naléhavosti opatření. Součástí bylo i zhotovení příslušné fotodokumentace. Ke každé takovéto lokalitě byl zhotoven protokol a navržené opatření. Dále byla vyčíslena ke každé lokalitě výše škody propočtem nákladů na opatření k její nápravě. Na základě této zprávy byl zjištěn rozsah povodňových škod. Byly zaznamenány devastace a rozsáhlé poruchy břehových zón a mimořádný objem nánosů v korytech, který výrazně snižuje jejich kapacitu. Zdrojem sedimentů byly nejen hluboké břehové nátrže a výmoly dna, ale i rozsáhlá eroze na svažitých pozemcích při vodních tocích, které v tomto období ještě nebyly chráněny vegetací. Krátce po povodni povodňová komise za účasti zástupců obcí a Povodí Labe začaly řešit odstranění vzniklých povodňových škod. Na základě tohoto jednání správce toku Povodí Labe zadal v září roku 2000 akciové společnosti AQUATIS, která se zabývá technickými a inženýrskými službami pro vodohospodářskou výstavbu, vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení opravy toku Labe na úseku Slotov Hořenice. Účelem stavby bylo odstranění povodňových škod, které vznikly po povodni na korytě řeky 24

a na vodohospodářských objektech. Jednalo se o opravy, které spočívaly zejména v zprůtočnění a opravách břehových opevnění. Pro účely tohoto projektu bylo provedeno geodetické zaměření v celém úseku, které umožnilo přesně zanést popsané škody a navrhnout postupy prací k jednotlivým objektům. Součástí projektu bylo také zakreslení hlavních sítí do účelových map a vytyčení jejich ochranných pásem. V listopadu 2004 byla na popud investora Povodí Labe sestavena firmou AQUAPLAN Lipník nad Bečvou studie odtokových poměrů Labe Jaroměř. Účelem studie bylo zpracování aktuálního výpočtu hladin povodňových průtoků, vymezení rozsahu záplavového území a návrh možných protipovodňových opatření na ochranu zastavěných částí města. Studie byla sestavena jako základní podklad pro zpracování projektové dokumentace protipovodňové ochrany města a následnou realizaci jednotlivých protipovodňových opatření. Obr. 2: Břehová nátrž vzniklá během povodně pod jezem v Jaroměři (2000, H. Brychová) Na základě podkladů byly projednány různé varianty konstrukčního uspořádání protipovodňových opatření v jednotlivých dílčích úsecích toku. Jako základní varianty byly uvažovány tyto možnosti: Zachycení části objemu průtoku suchým poldrem Tato možnost se však neukázala jako reálná vzhledem ke značnému objemu povodňového průtoku Q 100. 25

Rozšíření koryta nad břehovou čárou Tato možnost nebyla reálná v celém posouzeném úseku vzhledem k městské zástavbě a ke stísněným prostorovým poměrům. Prohloubení koryta Tato posuzovaná možnost také nebyla reálná v celém posuzovaném úseku vzhledem k mostním objektům. Investice spojené s touto úpravou a složitostí provádění by nebyly přiměřené dosaženým výsledkům. Ochranná zemní hráz Tato možnost se jevila jako reálná v oblastech, kde k toku Labe přiléhají pozemky s parkovou úpravou, nebo pozemky zemědělsky využívané. Do míst se zástavbou nebyla tato varianta vzhledem k rozměrům, a tím k obtížnému začlenění vysokých hrází do intravilánu města posouzena jako vhodná. Trvalá betonová stěna Tato možnost se na některých úsecích jevila jako jediná možná. Jednalo se především o oblasti, kde vzhledem k malým využitelným plochám nebylo možno realizovat jiné řešení. Dále byla navrhována v místech s průmyslovým využitím, kde vysoká betonová stěna nepůsobí dominantně. Trvalá spodní stavba pro montáž mobilního hrazení Toto řešení se ukázalo jako nutné v místech přechodu ochranné linie přes komunikace. Tato možnost však nelze použít ve větší míře vzhledem k době montáže hrazení a době předpovědi povodňových stavů. Trvalá betonová stěna s mobilním hrazením Pro tuto kombinaci montáže mobilních prvků na nízké trvalé betonové zdi byla doporučena místa, kde nebyl prostor pro výstavbu ochranných hrází a trvalou vysokou stěnu by bylo obtížné esteticky začlenit do okolního terénu. Tato varianta byla po podrobných výzkumech doporučena jako nejvhodnější do míst se zástavbou, neboť poskytovala mobilní dohrazení konstrukce podle potřeb povodňové vlny. Komplexní návrh technického řešení protipovodňové ochrany byl po předchozích výzkumech předložen ve dvou základních variantách A a B. K vytvoření těchto variant bylo nutné vypočítat průběhy hladin pro velké vody Q 1, Q 2, Q 5, Q 10, Q 20, Q 50, Q 100. Hodnoty průtoků velkých vod byly převzaty z podkladu ČHMÚ. Pro výpočet proudění byl použit sw 26

prostředek HEC-RAS River Analysis Version 3.0 vytvořený US Army Corps of Engineers, Hidrologic Center. Výpočet byl proveden dle metodiky výpočtu ustáleného nerovnoměrného proudění pro zaměřené údolní profily Labe v zájmovém území. Varianta A Tato varianta navrhovala převedení stoletého povodňového průtoku městskou částí Jaroměře po realizaci podélných a příčných úprav toků a úpravách příčných objektů. Úroveň hladiny N-letých průtoků byla vypočtena v jednotlivých profilech v pěti variantách úprav. Na základě těchto výpočtů byla zvolena nejvýhodnější varianta. Varianta počítala s použitím mobilního hrazení u podchodu, kudy by se mohla vylitá voda z koryta šířit do dalších částí města. V jiných úsecích byly navrženy trvalé betonové stěny, jako například kolem průmyslového areálu společnosti Karsit. Areál podniku se nachází na obou březích toku Úpy. Obr. 3: Plánované protipovodňové opatření typ A (Kleperlik, J. 2004: Labe Jaroměř studie odtokových poměrů) Dále se jednalo o pročištění dna od naplavenin a obnovení poškozeného opevnění koryta kamenným zdivem. Další navržené úpravy spočívaly v rozšíření koryta o 6 m v délce 300m 27

kolem historického centra města. U jezů bylo počítáno s úpravou stávajících konstrukcí a při průzkumu zaústění inženýrských sítí, byly navrženy vhodnější uzávěry zamezující zpětnému vzdouvání hladiny. U významných průmyslových areálů a důležitých částí města podél vodního toku, kterým by hrozilo riziko zatopení, byly navrženy ve velkém počtu zemní hráze. Při zjišťování stavu zeleně v inundační zóně bylo zjištěno, že není přípustný výskyt křoví v dolním patře. Bylo doporučeno vysadit nové soliterní stromy s vysokým holým kmenem, pravidelně odstraňovat náletové křoviny a pravidelně kosit travní porost. Celkové náklady této varianty byly vyčísleny na 97 886 700,- Kč. 10 Varianta B Tato vypracovaná varianta posuzovala možnost převedení části stoletého povodňového průtoku obtokem mimo městskou část Jaroměře, přičemž městská část toku by byla ponechána bez úprav. Část povodňového průtoku by byla převedena obtokem z řeky Labe do Úpy, která zaúsťuje do Labe až pod městskou částí Jaroměře. Městskou částí by tak byl převeden pouze neškodný průtok cca 90 m 3 /s a zbylá část stoletého průtoku 279 m 3 /s by byla vedena obtokem. Jednalo by se prakticky o škrtící objekt na řece Labi, který by částečně zahradil příčně koryto Labe lichoběžníkovým přelivem a byl podpořen o pravobřežní zemní hráz, která by zajišťovala svedení vyšších průtoků do obtokového koryta. Navržený obtok by byl situován mimo zastavěnou část území a byl by řešen v horní a spodní části formou otevřeného lichoběžníkového koryta, střední část byla navržena jako ražená štola o světlosti 8 m. Délka nově zbudovaného koryta by dosahovala 574 m. Spolu s tímto obtokem byly navrženy další pomocná protipovodňová opatření, a to vývařiště, navržené pod vyústěním štoly, které by tlumilo kinetickou energii vody vytékající ze štoly. Do ostatních ohrožených částí byly navrženy zemní hráze, trvalé a mobilní betonové stěny. Celkové náklady této varianty byly vyčísleny na 537 727 500,- Kč. 11 Na závěr studie byla navržena realizace protipovodňových opatření pro návrhonaný průtok Q 100 ve dvou variantách a v základních rysech byly definovány základní parametry technického řešení její konstrukce. Na základě odhadu nákladů jednotlivých variant byla jednoznačně doporučena varianta A, která byla i posléze schválena. 10 Kleperlik, J.: Labe Jaroměř studie odtokových poměrů, str 25. 11 Kleperlik, J.: Labe Jaroměř studie odtokových poměrů, str 29. 28

Na začátku roku 2005 zadalo Město Jaroměř Agroprojekci Litomyšl s r. o. vypracování projektu Ochranná hráz Jaroměř. Projektová dokumentace vycházela ze zpracované studie protipovodňové ochrany města Jaroměře z roku 2004 poskytnuté Povodím Labe. Pro potřeby projektu muselo být provedeno tachymetrické zaměření linie koryta Agroprojekcí Litomyšl s r. o. se zanesením do mapy v měřítku 1 : 1 000 a předběžný hydrogeologický průzkum s cílem charakterizovat základové podmínky založení hráze a zdí co do propustnosti podloží. Hydrogeologický průzkum na základě vyhodnocení archivních materiálů a terénní prohlídky geologických a hydrogeologických poměrů zájmového území potvrdil vhodnost výstavby ovšem s možnými komplikacemi v propustnosti podloží po 1,5 dne trvání povodně, které by však neměly ohrozit protipovodňová opatření. Obr. 4: Umístění plánované ochranné hráze (Hořička, V. 2005: Ochranná hráz Jaroměř) Pro potřeby projektu musela být v místě výstavby protipovodňových opatření doložena vyjádření hlavních správců sítí o možnosti střetů s vedením. Střety sítí se stavbou ohlásil ČESKÝ TELEKOM a.s. Hradec Králové, VČP a.s. Hradec Králové a VČE a.s. Hradec 29

Králové. Jmenované instituce spolu s vyjádřením zaslaly mapové podklady spolu s navržením možnosti řešení. V červnu 2005 byl pak předložen projekt, který řeší protipovodňová opatření na levém břehu Labe, kde bude omezena inundace do zástavby města. Stavba bude umístěna na zatravněné pozemky před historickým centrem města, které nejsou nijak zemědělsky obdělávány a kde se hladina navrhovaného průtoku pohybuje v rozmezí 0,70-1,75 m nad stávajícím terénem. Omezení rozlivu povodňové vlny bude zajištěno výstavbou zemní hráze s korunou šířky 3 m, na které bude umístěna komunikace pro lehkou mechanizaci. Výška hráze bude 1-2,1 m nad okolní terén a délka bude 490 m. Množství navezené zeminy se odhaduje na 13 700 m 3. Pod stavbou bude sejmuta ornice, která bude zpětně použita na ohumusování hráze. Povrh hráze bude zatravněn. Hráz bude navazovat na budovu malé vodní elektrárny a bude procházet severně nad sportovním hřištěm po ulici Na Vrších, kde bude hráz zavázána do tělesa místní komunikace. Zavázání hráze bude provedeno železobetonovými zdmi. Zahájení výstavby se předpokládá v září 2006, ukončení pak v prosinci 2007. 12 12 Hořička, V. 2005: Ochranná hráz Jaroměř, str. 21. 30