ZELENÉ PÁSY VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VZNIK PLOCH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ NÁVRHOVÁ ETAPA

ZELENÉ PÁSY VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VZNIK PLOCH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZELENĚ NÁVRHOVÁ ETAPA PRAHA 05/2009

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Objednatel: Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská11 150 21 Praha 5 Zhotovitel: U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a 120 00 Praha 2 Statutární zástupce: RNDr. Tomáš Pechar IČO: 43870538 DIČ: CZ43870538 Zpracovatelé: Ing. Terezie Černochová, PhD. RNDr. Jiří Jedlička Ing. Miroslav Kubový Ing. Vladimír Mackovič Mgr. Michal Nekl Ing. arch. Vlasta Poláčková Ing. Lenka Přívozníková Ing. Michaela Tlustá Mgr. David Třešňák Ing. arch Miroslav Tůma Bc. Štěpán Vizina Ing. Eva Warausová 1

OBSAH Předmluva... 3 Použité pojmy... 4 Úvod... 8 Důvody zadání úkolu... 10 Principy řešení... 11 Charakteristika navrženého systému... 14 Ad) Zelený prstenec... 14 Ad) Přírodně-rekreační plochy... 16 Ad) Zelené koridory... 17 Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení... 19 Přehled přírodně-rekreačních ploch... 21 P1 Roztoky... 21 P2 Panenské Břežany... 25 P3 Mratín... 28 P4 Dřevčice... 31 P5 Zeleneč... 34 P6 Horoušany... 37 P7 Škvorec... 40 P8 Říčany... 43 P9 Průhonice... 46 P10 Zlatníky... 49 P11 Černošice... 51 P12 Kosoř... 54 P13 Jinočany... 57 P14 Hostivice... 60 P15 Statenice... 63 2

PŘEDMLUVA Místo předmluvy citace: shledáváme na nových sídlištích, jež se zpravidla přidružují k dosavadním celkům jako jejich rozšíření, že nerostou organicky, vnitřně logicky podle nějaké plánované představy, nýbrž nevázaně směrem nejmenšího odporu, tj. zpravidla podle komunikací, kamsi neomezeně do krajiny respektive toliko podle zákona spekulace a s minimálními investičními náklady do veřejných zařízení. je porušena staletá statická jednota sídliště; je však porušena i vnitřní harmonie krajiny, do které vnikají, vedle zmíněného neusměrněného stavebního ruchu, podnikatelské výrobní racionalisace, (více nebo méně zdařilou formou) novodobá technická díla dopravní, vodohospodářská, stavby a vedení pro přenos energie atd. Prostě: je potřeba přehodnotit dosavadní nazírání v pochopení, že sídliště je toliko složkou v jakémsi nadřaděném celku, kde jsou nutné ohledy na jeho terénový útvar, jeho vegetační porosty, rozložení vodotečí, klimatické prostředí, atd. Přenesení důrazu z jednotky na souhrn, ze složky na celek, zdá se mi jedinou cestou, která nás může vyvést ze soudobého chaosu v osídlování krajiny; a tu chci zdůraznit, že náprava v dosavadní chaotické urbanisaci kraje může vzejíti toliko z poznání ústrojných vztahů v krajinném organismu, tedy z pochopení, že subjektivnímu hospodaření s půdou, vegetací, vodou atd. jsou nadřaděny objektivní potřeby lidského společenství kolektiva (v určitém krajovém celku); budou tu rozhodující ozřejměné potřeby krajiny jako výrobního i obývacího prostředí. Považuji proto za nutné, celou otázku postavit na objektivní basi krajinné životní rovnováhy, kde tedy ze základních poznatků krajinné biologie lze dojít k objektivnímu rozvrhu osídlitelných ploch. Dnešní problémy se suburbanizací nejsou nic nového pod sluncem, chtělo by se říci při čtení publikace Emanuela Hrušky Příroda a osídlení, která byla vydána v roce 1945. Již v první polovině minulého století (ze které autor této publikace čerpá zkušenosti) se jevil probíhající způsob plošného rozvoje sídel, ve vztahu k okolní krajině, jako problematický. Tento úkol nabízí názor na možné ovlivnění vývoje struktury území příměstské krajiny hlavního města Prahy (dále jen Prahy). Cílem je navrhnout způsob, jak zajistit územní předpoklady pro možnost záměrně utvářet části krajiny. V těchto částech krajiny by následně měly vzniknout prostory vhodné pro krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí jak obyvatel Prahy, tak jejího zázemí. 3

POUŽITÉ POJMY V této kapitole jsou objasněny a specifikovány pojmy, které nejsou běžně používány nebo jsou terminologií tohoto úkolu a tedy nemusí mít všeobecně daný a zřejmý obsah. Přírodně-rekreační plocha Skladebný prvek systému Zelené pásy. Ve studii je jich navrženo 15. Jedná se o segmenty krajiny vymezené zejména ve vnitřní a střední zóně zájmového území. Tyto plochy mají územní předpoklady splnit většinu požadavků zadaných tomuto úkolu (jedná se zejména o prostory s územními předpoklady pro plnění funkce rekreačního zázemí obyvatel metropolitního prostoru). V ÚPD dotčených obcí by měly být znázorněny jako nezastavěné území, vnitřně členěné. Takto vymezené nezastavěné území by bylo při zpracování ÚP vnitřně rozčleněno na dále uvedené plochy s rozdílným způsobem využití (viz vyhláška č. 501/2006 Sb.). Jedná se zejména o plochy vodní a vodohospodářské plochy lesní, plochy přírodní (viz vyhláška 501/2006 Sb., 13, 15, 16). Největší podíl však budou zřejmě činit plochy smíšené nezastavěného území (viz vyhláška 501/2006, 17). Podíl ploch zemědělských (viz vyhláška 501/2006, 14) ve srovnání se současným stavem, by se měl postupně snižovat na úkor výše citovaných ploch s rozdílným způsobem využití. Individuálně by byla posouzena možnost vymezení ploch těžby nerostů (viz vyhláška 501/2006, 18). K významným kritériím pro posouzení vhodnosti těžby na dané ploše by patřila dále uvedená kritéria: o o o možnost následně využít vytěženou plochu pro rekreaci (například jako vodní plochu nebo jako plochu pro zařízení či atraktivitu nepobytové rekreace) či pro zvýšení ekologické stability území (například po následné rekultivaci na les či na trvalé travní porosty), předpokládaná doba těžby (po čas těžby bude těžebna negativně působit na své okolí a omezí či zhorší kvalitu krátkodobé rekreace), a podíl těžby z dotčené přírodně-rekreační plochy. Navržené řešení předpokládá, že pro takto vymezené Přírodně-rekreační plochy budou zpracovány, ve spolupráci s dotčenými obcemi v měřítku 1:5 000 nebo podrobnějším, územní studie. Předmětem řešení studií bude návrh scénáře účelově komponované krajiny, který by mimo jiné vyjadřoval představy a požadavky obyvatel dotčených obcí. Scénář by se promítl do území zejména jako návrh: struktury ploch s rozdílným způsobem využití, prostupnosti území pro pěší a cyklisty, upřesnění vnitřní a vnější hranice Přírodně-rekreační plochy podle konkrétních podmínek v území, revitalizace vodních ploch a vodotečí, opatření ke zvýšení vodní retence území, vegetačních opatření v krajině, mobiliáře vhodného pro nepobytovou rekreaci (vyhlídky, rozhledny, altánky, sportovně přírodní plochy apod.). 4

Součástí řešení studie by bylo stanovení hranice Q 100 (pokud již není k dispozici). Plocha Q 100 by byla chápána jako území, které by jednoznačně mělo zůstat jako nezastavěné území (pokud již před zpracováním studie nebylo rozhodnuto jinak) a na kterém by byla řešena revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem. Studie by dále navrhla formu napojení Přírodně-rekreační plochy na zelené koridory a na systém zeleně na území Prahy. Pro posouzení ekonomické náročnosti předloženého řešení by studie navrhla rozsah nezbytné údržby plochy včetně orientačních nákladů na údržbu, specifikaci navržených opatření jako podklad pro orientační stanovení nákladů na realizaci záměru apod. V souvislosti s finančními náklady může být také navržena případná etapizace řešení. Na formulaci zadání studie, včetně námětů pro scénář, by se měly podílet především obce, jejichž správní území je plochou dotčeno, do jejichž ÚP se promítnou závazné části studie a jejichž obyvatelé budou moci přírodně-rekreační plochu využívat. Podrobnější charakteristika Přírodně-rekreační plochy je uvedena v následujících kapitolách. Sídelní plocha Ekvivalent k pojmu zastavěné území. Výhledová sídelní plocha zahrnuje zastavěné území, zastavitelné plochy a územní rezervy. Pojem byl zaveden z důvodu, že pro všechny obce nebyla k dispozici jejich územně plánovací dokumentace, ze které by bylo možné převzít zastavěné území ve smyslu stavebního zákona. Pro rozbory prováděné v analytické etapě byla sídelní plocha stanovena na základě mapových podkladů nebo leteckých snímků v měřítku 1:25 000, při aplikaci principů pro vymezování zastavěného území. Střední zóna Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Střední zóna je tvořena správními územími obcí, které navazují na vnitřní zónu. Do střední zóny zasahují vymezené Přírodně-rekreační plochy. Tranzitní osa Pojem užívaný zpracovateli územního plánu Prahy. Zelené klíny, vymezené v územním plánu Prahy, jsou provázány osami tranzitními, tangenciálními a radiálními. Navrhované tranzitní osy propojují systém zeleně s příměstskou krajinou. Tangenciální osy spojují významné plochy zeleně na území města. Radiální osy spojují okrajové ekologicky stabilnější partie s urbanizovaným prostředím. Tranzitní osy na území hlavního města Prahy jsou vyznačeny v grafických výstupech návrhové části úkolu. Vnější zóna Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Vnější zóna je tvořena správními územími obcí zahrnutými do zájmového území, které nespadají do vnitřní a střední zóny. Zejména ve vnější zóně je vymezen Zelený prstenec. 5

Vnitřní zóna Zájmové území bylo z pracovních důvodů rozděleno na tři zóny. Vnitřní zónu tvoří správní území 43 obcí, které přímo sousedí se správním územím hlavního města Prahy. Ve vnitřní zóně byla analyzována aktuální územně plánovací dokumentace z hlediska vymezení zastavitelných ploch a územních rezerv. Současně byly převzaty záměry směřované do nezastavitelného území (například návrh zalesnění, výsadby zeleně apod.). Vnitřní zóna představuje hlavní prostor pro vymezení Přírodně-rekreačních ploch. Vnitřní hranice Přírodně-rekreační plochy jsou v zájmovém území vymezeny vnější hranicí. Z logiky vymezování jednotlivých ploch bylo občas nutné do Přírodně-rekreační plochy zahrnout i menší sídla. V grafice je označen obvod sídel, který zahrnuje zastavěné území, zastavitelné plochy a případně i územní rezervy, pokud byly v ÚPD dotčené obce vymezeny. Tento obvod je nazván jako vnitřní hranice Přírodně-rekreační plochy. Za takto navrženou hranici by se sídla neměla rozvíjet, pokud nebude upřesněna na základě projednání územní studie zpracované pro danou Přírodně-rekreační plochu. Zájmové území Pro analytickou etapu bylo vymezeno území, které zahrnuje správní území tří, ve smlouvě zadaných, obcí s rozšířenou působností (Brandýs nad Labem, Černošice a Říčany). Z pracovních důvodů bylo v některých částech analyzované území rozšířeno tak, aby vytvářelo relativně plošně vyrovnané okruží kolem správního území Prahy. V textu je takto vymezený prostor označen jako zájmové území. Zelené klíny Pojem užívaný zpracovateli územního plánu Prahy. Zelené komplexy směrující z vnitřní části města na její okraj jsou označeny jako zelené klíny. Na území hlavního města Prahy jsou zelené klíny vyznačeny v grafických výstupech návrhové části úkolu. Zelené pásy Pojem použitý při zadání této zakázky a ve smlouvě o dílo. Nebyla uvedena jeho konkrétní představa, charakteristika, specifikace. V tomto úkolu pojem Zelené pásy symbolizuje předložené řešení, tvořené třemi druhy skladebných prvků (Přírodně rekreační plochy, Zelené koridory a segmenty Zeleného prstence). Zelený koridor Skladebný prvek systému Zelené pásy. Studie navrhuje celkem 23 Zelených koridorů. Jedná se o koridory v krajině, na jejichž ploše má být výrazně zvýšen podíl trvalé vegetace, převážně liniového charakteru. Zelené koridory jsou umístěny zejména do údolních niv vodotečí, které by měly být 6

zachovány v přírodním stavu (zejména by neměly být zastavovány, s výjimkou nezbytných vodohospodářských staveb). Pro vymezení koridorů se částečně využívají také stávající porosty dřevin, které mají tvořit výchozí části ( krystalizační jádro ) navrženého Zeleného koridoru. V souběhu se Zeleným koridorem lze vést stezku či pěšinu pro cyklisty a pěší turisty. Dle potřeby Zelené koridory vzájemně propojují Přírodně-rekreační plochy či je napojují na segmenty Zeleného prstence. Současně by měly přispět ke zvýšení ekologické stability území a k prostorovému členění esteticky ztvárněné příměstské kulturní krajiny. Zelený koridor je vyznačen jen mimo sídelní plochy. Zastavěným územím totiž nemůže projít ve vhodném šířkovém parametru (například niva vodotečí je v sídlech obvykle zástavbou výrazně zúžena). Pokud je v souběhu se Zeleným koridorem vedena stezka, je žádoucí nalézt bezkolizní průchod sídlem nebo navrhnout jeho obchvat. Podrobnější charakteristika je uvedena v následujících kapitolách. Zelený prstenec Skladebný prvek systému Zelené pásy. Je vymezen v lesnatějším zázemí Prahy, ve vzdálenosti 5 15 km od hranice Prahy. Nadřazeným dopravním systémem (dálnice, rychlostní silnice, celostátní železnice) nebo přírodními předěly je rozčleněn na jednotlivé segmenty. Má nadprůměrnou lesnatost, která je minimálně (u jednotlivých segmentů) 2x vyšší, než je lesnatost vnitřní zóny. Podrobnější charakteristika je uvedena v následujících kapitolách. 7

ÚVOD Úkol byl zpracován ve dvou etapách, analytické a návrhové. Každá etapa je prezentována textovou částí a grafickými výstupy. Analytická etapa obsahuje výkresy hodnot, limitů a záměrů vyhotovené v měřítku 1:50 000. Návrhovou etapu tvoří Hlavní výkres v měřítku 1:100 000. Ten vyjadřuje základní rozmístění navržených skladebných prvků Zelených pásů. Obsahuje jevy, které by bylo možné promítnout do ZÚR. Koordinační výkres v měřítku 1:50 000 se skládá z částí A a B. Jednotlivé části obsahují zákres navrženého systému Zelené pásy v kombinaci buď s hodnotami nebo limity zájmového území. Výkres lze využít ke zdůvodnění navrženého systému řešení ve vazbě na hodnoty území, na záměry směřované do zájmového území a s ohledem na známé omezení využití území pro Přírodněrekreační plochy. Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy jsou vymezeny v měřítku 1:25 000 a jsou prezentovány v Katalogu ploch. Součástí katalogu jsou základní charakteristiky jednotlivých ploch, shrnuté do tabulkového přehledu a fotodokumentace. Katalog lze využít pro případná jednání s obcemi, jejichž správní území je dotčeno návrhem Přírodně-rekreační plochy. Poznatky z analytické etapy tohoto úkolu lze rámcově shrnout do následujících tématických oblastí a jejich problémů: Postupné změny životního stylu obyvatel se mimo jiné projevují v relativním nárůstu volného času a ve snižování fyzické zátěže v zaměstnání. Fyzické zatížení organismu v přírodním prostředí ve formě volnočasové aktivity představuje jednu z vhodných alternativ regenerace obyvatel prakticky všech věkových skupin. Prostředí zájmového území je charakteristické velmi nízkou ekologickou stabilitou, která ještě klesá směrem ke správní hranici hlavního města Prahy. Tato skutečnost souvisí zejména s nízkou lesnatostí zájmového území (cca 12,5 %) a hlavně správního území Prahy (cca 10 %). Z analýzy zemědělské půdy, prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek, lze odvodit potenciál ZPF k zalesnění. V zájmovém území se vyskytují zemědělské půdy vhodné k zalesnění v rozsahu cca 3 % z celkové výměry zájmového území. I kdyby se tento potenciál využil, procento lesů se v něm výrazněji nezvýší. (Lesnatost vnitřní zóny by se zvýšila z 13,2 % na 15,8 % a střední zóny z 16,2 % na 18,9 %.) Ke zvýšení ekologické stability území je potřeba hledat i jiná krajinná opatření než zalesňování (např. výsadbu stromových porostů na nelesní půdě). Přitom ale zvyšování rozlohy lesů musí patřit mezi trvalé priority zájmového území. Analýza vývoje lesnatosti za posledních cca 15 let tomu však bohužel nenasvědčuje (od roku 1993 do roku 2007 graficky vyjádřenou lesnatost představuje přímka rovnoběžná s osou znázorňující časové období). Dílčí povodí 4. řádu, která radiálně vstupují z území kraje na území Prahy, tvoří přirozená přírodní propojení správních území Prahy a Středočeského kraje. Vodoteče a jejich údolní nivy mohou, či by měly představovat logická polyfunkční těžiště, zdrojové lokality nebo krystalizační jádra ekologické stability území. 8

Na pestré přírodní podmínky území (geologické, terénní, půdní, vertikální členitost, klimatické poměry, hustota dílčích povodí apod.) jsou vázána různorodá přírodní společenstva. I když v současné době tvoří zájmové území převážně zemědělská půda (zejména orná půda), existuje v něm řada lokalit se statutem zvláště chráněného území přírody a krajiny. Obdobná situace je na území Prahy, které tvoří převážně sídelní plochy a zemědělská půda. Podvědomě i záměrně jsou chráněné lokality cílem pro nepobytovou rekreaci jak obyvatel Prahy, tak obcí v zájmovém území. Chráněná území jsou, s ohledem na malé spektrum jiné nabídky přírodních ploch a na vysokou hustotu obyvatel, ohrožena degradací či poškozením. Obyvatelé hledající přírodní prostředí nemají obvykle totiž jinou alternativu. Metropolitní prostor Prahy patří dlouhodobě k nejintenzivněji se rozvíjejícím územím. Zábory nových ploch pro nízkopodlažní bydlení, pro komerčně obslužná, zábavní a logistická zařízení jsou nejen v těsné blízkosti Prahy, ale i na území obcí hluboko ve Středočeském kraji. Analytická část tohoto úkolu vyhodnotila zájmové území z hlediska: jeho přírodních předpokladů a potenciálů, limitů využití území, záměrů obsažených v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí, které sousedí se správním územím Prahy; zájem se soustředil na rozsah zastavěných území, zastavitelných ploch a navržených záměrů v krajině, vývoje struktury osídlení a obyvatelstva. Tyto skutečnosti představují vstupní podklady a informace pro návrh systému Přírodně-rekreačních ploch, Zelených koridorů a segmentů Zeleného prstence. Na úrovni ZÚR, jak vyplývá ze zadání úkolu, by vytvořil navržený systém územní předpoklady pro: rozšíření nabídky krátkodobé rekreace v metropolitním prostoru, posílení ekologické stability příměstského území, revitalizaci části říčních systémů na pomezí Prahy a Středočeského kraje, propojení krajinné zeleně Středočeského kraje se systémem sídelní zeleně na území Prahy, zvýšení prostupnosti pro nemotorový pohyb v krajině, omezení nekoncepčního srůstání sídel za správní hranicí Prahy. 9

DŮVODY ZADÁNÍ ÚKOLU V úvodních kapitolách návrhové části považujeme za potřebné zrekapitulovat podněty, které vedly k zadání tohoto úkolu: obyvatelé metropolitního prostoru mají v současné době malou nabídku možností pro každodenní a krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí, v posledních cca 15 letech prudce roste počet obyvatel v zázemí Prahy (v zájmovém území od roku 1991 o 25 % a ve vnitřní zóně až o cca 50 %), probíhá srůstání sídel a kolem Prahy se vytváří okruží ze sídelních ploch, existuje výrazná ekologická labilita příměstského území, existuje nízká lesnatost území Prahy i jejího blízkého zázemí, koordinace řešení ÚPD Prahy se 43 sousedícími obcemi je komplikovaná a nelze přijmout řešení, které by systémově reagovalo na stávající problémy, mimo jiné v příměstské krajině. Uvedené důvody lze považovat za kritéria pro posouzení úkolu, do jaké míry bylo jeho zadání naplněno. 10

PRINCIPY ŘEŠENÍ Přístup ke zpracování tohoto úkolu lze charakterizovat následujícími principy a zásadami uplatněnými při jeho řešení: hledat systémové řešení, které by bylo možné promítnout do návrhu ZÚR Středočeského kraje; potenciálním cílem je následné zapracování části systému Zelených pásů do územních plánů dotčených obcí, přednostně využívat segmenty krajiny, které již mají atributy nezastavitelnosti (například ochranná pásma) nebo jejichž zastavění není žádoucí (například údolní nivy, kvalitní zemědělská půda), navázat na rozpracovanou koncepci sídelní zeleně na území hlavního města Prahy, považovat oblasti s vysokou hustotou obyvatel za významný faktor, který ovlivňuje rozmístění jednotlivých prvků systému v zájmovém území, využít fenomén vodního režimu území z následujících důvodů: vodoteče představují významné krajinotvorné prvky, z probíhajícího Plánování v oblasti vod vyplyne schválený Program opatření, který má zlepšit podmínky vodního režimu v jednotlivých dílčích povodích; navržená opatření budou realizována z veřejných prostředků, program bude pravidelně vyhodnocován a doplňován, dílčí povodí zohledňují řadu přírodních vazeb v krajině a představují přirozené propojení území Středočeského kraje a Prahy, záplavové území (např. Q 100 ) lze považovat za atribut nezastavitelnosti a za plochu, na které lze vyřešit revitalizaci vodotečí přírodě blízkým způsobem Celkový přehled vodotečí v zájmovém území Název vodního toku Celková délka vodoteče v území (km) Vltava 40,45 plocha Výmola 30,07 plocha, koridor Jevanský p. 20,90 - Bojovský p. 19,42 - Labe 17,12 - Radotínský p. 17,04 plocha Sázava 16,81 - Nučický p. 16,29 - Zahořanský p. 14,72 oblast Botič 14,12 plocha Mnichovka 12,97 - Berounka 12,52 plocha Únětický p. 11,94 plocha, koridor Kocába 11,78 - Jirenský p. 9,23 plocha Čelákovický p. 9,08 plocha Dobročovický p. 8,57 plocha Zákolanský p. 8,51 koridor Vinořský p. 8,47 plocha Kunický p. 8,47 - Švarcava 8,40 - Litovický p. 8,30 plocha Zapojení do systému jako součást plochy či koridoru 11

Název vodního toku Celková délka vodoteče v území (km) Dobřejovický p. 8,26 plocha Mokřanský p. 8,16 - Mratínský p. 7,87 plocha Chotouňský p. 7,87 - Zvánovický p. 7,80 - Říčanský p. 7,67 - Pitkovický p. 7,61 plocha Zlonínský p. 7,46 koridor Líbeznický p. 7,42 koridor, plocha Zelenečský p. 7,29 plocha, koridor Škvorecký p. 7,07 koridor Turyňský p. 7,00 - Kamenický p. 6,84 - Břežanský p. 6,43 plocha Rokytka 6,41 plocha Jalový p. 6,39 - Jenečský p. 6,29 - Borecká svodnice 6,27 - Všenorský p. 6,18 plocha Hlavenský p. 6,10 - Libeňský p. 5,99 - Šmejkalka 5,54 - Svémyslická svodnice 5,35 koridor Moklický p. 5,23 - Korycanský p. 5,22 - Jesenický p. 5,21 plocha Sladovařský p. 5,18 - Chomutovický p. 4,92 - Bohumilský p. 4,91 - Hrusický p. 4,81 - Hovorčovický p. 4,68 plocha Oplanský p. 4,64 - Konětopský p. 4,59 - Struhařovský p. 4,57 - Novoveský p. 4,56 - Kojetický p. 4,41 - Poleradský p. 4,38 - Horoušanský p. 4,31 plocha ostatní vodoteče 937,50 - celkem 1 493,54 Zapojení do systému jako součást plochy či koridoru dle možnosti využívat při řešení návrhu Zelených pásů stávající hodnoty v území, které byly zjištěny v analytické etapě úkolu; jedná se o hodnoty kulturní, přírodní a technické, akceptovat záměry promítnuté do územně plánovacích dokumentací obcí a kraje; jedná se jak o zastavitelné plochy a územní rezervy, tak o případná opatření směřovaná do krajiny (zalesnění, rekreace apod.); na úrovni kraje se jedná zejména o nadřazený dopravní systém. 12

Systém Zelených pásů 13

CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÉHO SYSTÉMU Navržený systém Zelených pásů se skládá ze tří typů skladebných prvků. Jsou navrženy tak, aby je bylo možné promítnout do návrhu řešení zásad územního rozvoje. Tvoří jej následující části: Ad) Zelený prstenec Rámcová charakteristika Zelený prstenec představuje v systému tu část území, která již v současnosti splňuje přírodní parametry vhodné pro nepobytovou rekreaci. Jedná se zejména o dostatečné zastoupení lesních porostů. Zelený prstenec tvoří segmenty krajiny, které byly vyčleněny na základě tří kritérií: vzdálenost od hranice Prahy. Pohybuje se v rozmezí 5 15 km. Segmenty prstence jsou tedy dosažitelné pro cyklisty, případně i pro pěší. K jejich operativnímu dosažení lze také využít pražský integrovaný dopravní systém. vysoká průměrná lesnatost. Jednotlivé segmenty dosahují minimálně dvojnásobné lesnatosti vnitřního pásma (která je cca 13 %). Stávající průměrná hodnota lesnatosti celého prstence (50,4 %) však výrazně přesahuje průměrné hodnoty kraje (27,7 %) i ČR (33,6 %). dopravní koridory. Jednotlivé segmenty prstence jsou vymezeny koridory stávajících či navržených tras nadřazeného dopravního systému (tj. dálnicemi, rychlostními silnicemi a železnicí celostátního významu). Jednotlivé segmenty Zeleného prstence jsou ohraničeny stávajícími či navrženými technickými a přírodními předěly. Pro zvýšení funkčnosti navrženého systému a využitelnosti Zeleného prstence pro každodenní rekreaci bude nutné v podrobnějším měřítku ověřit: o stávající prostupnost segmenty Zeleného prstence pro pěší a cyklisty a navrhnout její případné doplnění. Cílem je umožnit bezpečný a variantní pohyb po účelových komunikacích a pěšinách, o možnosti bezkolizního překonání dopravních koridorů či velkých přírodních předělů (např. vodní toky). Cílem je zajistit bezpečné přechody z jednoho segmentu do druhého, a umožnit tak okružní pohyb prstencem kolem Prahy. 14

Cílová charakteristika Pro segmenty Zeleného prstence je doporučena následující cílová charakteristika: stabilizace stávající lesnatosti a její zvyšování zejména v segmentech severní poloviny zájmového území, zlepšování standardu bezkolizní prostupnosti prstencem pro pěší a cykloturisty, doplňování drobného mobiliáře pro nepobytovou rekreaci (jako jsou například přístřešky, altánky, místa výhledů, rozhledny, naučné stezky apod.), umisťování souvisejících služeb (občerstvení, sportovní zařízení apod.) do sídel zahrnutých v Zeleném prstenci, při řešení územních plánů obcí, jejichž správní území spadá do Zeleného prstence, se předpokládá zachování či vytváření návaznosti účelových komunikací a pěšin, vhodných pro rekreační pohyb, na území sousedních obcí. Dále se nedoporučuje rozvíjet takové využití území, které by: výrazněji zhoršilo jeho obytný charakter (jako například zvýšením těžké dopravy, umístění provozů s většími zdroji hluku nebo znečištění ovzduší), komplikovalo veřejnou prostupnost územím (jako například trvalým oplocením částí území včetně stávajících stezek, pěšin či účelových cest). Vazba na ZÚR Do řešení ZÚR by bylo možné promítnout Zelený prstenec jako překryvnou cílovou charakteristiku krajina příměstské nepobytové rekreace. Jedná se tak o další cílovou charakteristiku, která by na území s vymezeným Zeleným prstencem doplňovala cílové charakteristiky krajiny již vymezené v návrhu ZÚR: zcela v souladu je cílová charakteristika příměstské nepobytové rekreace s cílovými charakteristikami krajiny rekreační, krajiny příměstské, krajiny hodnotné a krajiny relativně vyvážené. V oblastech shodného krajinného typu, ke kterým se tyto cílové charakteristiky vztahují, se pouze upřesní, kde se koncentruje příměstská nepobytová rekreace. cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské jsou výrazně konzervativní ke změnám využití území. V překryvu s těmito oblastmi shodného krajinného typu bude nutné přizpůsobit intenzitu příměstské nepobytové rekreace hodnotám a parametrům cílové charakteristiky krajiny přírodní a vodárenské. severní segmenty Zeleného prstence se překrývají částečně s krajinou polní. V tomto případě cílová charakteristika krajiny příměstské nepobytové rekreace převáží cílovou charakteristiku krajiny polní, která bude v překryvu tlumena v souladu s potřebami zvýšit standard příměstské nepobytové rekreace (zejména vyšší prostupnost územím pro nemotorový pohyb a zvyšování lesnatosti, respektive podílu trvalých vegetačních prvků v krajině). Dílčí segmenty Zeleného prstence jsou označeny O1 O12. 15

Ad) Přírodně-rekreační plochy Rámcová charakteristika Jedná se o účelově vymezené plochy nadmístního významu, které mají územní předpoklady plnit základní požadavky zadání úkolu. Jejich nadmístní význam vyplývá ze skutečnosti, že jsou vymezeny na území několika obcí a řeší návaznosti přírodně rekreačních vazeb s územím Prahy. V Přírodně-rekreačních plochách jsou navrženy základní zelené linie dané plochy (v grafických přílohách, které dokumentují jednotlivé přírodně-rekreační plochy je použito označení ZP). Dále jsou vyznačena problémová místa, která označují stávající funkční závady (například omezující současnou prostupnost územím, výhledové střety s navrženou nadmístní dopravní infrastrukturou, případně další problémy, jako černé skládky, snižující hodnotu plochy apod.) z jištěné na základě orientační pochůzky v terénu a z údajů, které byly získány v analytické etapě úkolu. Pro snížení stávající vysoké ekologické lability území (prokázané v analytické etapě) je potřeba ve vymezených plochách realizovat krajinářská opatření a tím zvýšit ekologickou stabilitu zázemí Prahy. Jako příklady těchto opatření lze uvést výsadbu: zeleně podél komunikací a účelových cest, protierozní vegetace, břehových a doprovodných porostů vodotečí a vodních ploch, remízků a solitérních dřevin, lesních pásů, trvalých travních porostů v nivách vodních toků, trvalé vegetace při revitalizaci vodotečí a vodních ploch přírodě blízkým způsobem apod. Dlouhodobé cíle Rozptýlená zeleň přispívá k zobytnění krajiny. Ekologicky významnou zeleň je potřeba uspořádat tak, aby vytvářela nejen funkčně, ale i esteticky hodnotné krajinné celky, pohledově provázané, respektující charakter území, přírodní a kulturní dominanty a utváření terénu. Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy by měly směřovat k vytvoření kulturního segmentu krajiny (například krajinný park, lesopark, lesní park, parkový les, komponovaná zemědělská krajina s vysokým podílem zeleně na úkor postupně omezovaného produkčního využití zemědělské půdy apod.), vhodného pro krátkodobou nepobytovou rekreaci. Účelová cestní síť a pěšiny by měly umožnit nadstandardní prostupnost krajiny, možnost vytvářet okruhy, zpřístupnit stávající přírodní, kulturní či technické atraktivity v území, zajistit návaznost na pěší a cyklistické trasy v okolních sídlech a na území Prahy apod. Realizace následných krajinářských opatření je podmíněna zajištěním financí pro: nákup potřebných pozemků, realizaci navrženého opatření, následnou údržbu veřejných prostor a zařízení. S ohledem na nadmístní význam Přírodně-rekreačních ploch by bylo vhodné se krajskými dotacemi podílet na realizaci dohodnutého řešení úprav krajiny Přírodně-rekreačních ploch. Možnost sdružování 16

finančních prostředků (například obcí, kraje, státu) je jednou z podmínek pro dosažení požadovaného efektu. Vazba na ZÚR Přírodně-rekreační plochy vymezené v tomto úkolu mají rámcový charakter. Předpokládá se jeho upřesnění v územních studiích, které by měly být zpracovány pro jednotlivé plochy na základě dohody obcí, jejichž správní území je plochou dotčeno. Zpracovaná studie by byla projednána a její závazná část řešení dohodnuta na úrovni dotčených obcí. S pořizovatelem ZÚR by na základě takto dohodnutého řešení byla projednána dlouhodobá stabilizace upřesněných vnitřních i vnějších hranic plochy, které by se promítly do aktualizace ZÚR. Do té doby by bylo závazné vymezení vnitřních a vnějších hranic plochy dle této studie, pokud by byla promítnuta do návrhu ZÚR. Jednotlivé Přírodně-rekreační plochy jsou označeny P1 P15. Přehled navržených Přírodně-rekreačních ploch Označení Přehled obcí, jejichž správní území je dotčeno navrženou Přírodně-rekreační plochou P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 Roztoky, Únětice, Úholičky, Husinec, Zdiby Bašť, Bořanovice, Klecany, Klíčany, Panenské Břežany, Sedlec u Líbeznic, Zdiby, Líbeznice Měšice u Prahy, Mratín, Veleň, Sluhy, Hovorčovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Podolanka Zápy, Zeleneč, Jirny, Šestajovice Břežany II, Horoušany, Jirny, Tuklaty, Úvaly, Vyšehořovice Sluštice, Květnice, Dobročovice, Třebohostice u Škvorce, Úvaly u Prahy, Zlatá Nupaky, Říčany, Strančice, Světice u Říčan Dobřejovice, Herink, Jesenice u Prahy, Modletice u Dobřejovic, Nupaky, Popovičky, Průhonice, Strančice, Říčany, Vestec u Prahy Dolní Břežany, Hodkovice u Zlatníků, Zlatníky u Prahy, Libeř, Zvole, Ohrobec Černošice, Všenory, Dobřichovice, Lety u Dobřichovic, Řevnice, Zadní Třebáň Kosoř, Třebotov, Choteč Nučice, Dobříč, Jinočany, Zbuzany Hostivice, Chýně Číčovice, Okoř, Lichoceves, Středokluky, Tuchoměřice, Statenice, Horoměřice Ad) Zelené koridory Rámcová charakteristika Přírodně-rekreační plochy a segmenty Zeleného prstence jsou v případě potřeby systémově propojeny navrženými přírodními koridory. Jejich nadmístní význam spočívá ve skutečnosti, že propojují plochy a segmenty nadmístního významu do systému. Osu Zelených koridorů tvoří většinou vodoteče a zčásti stávající porosty dřevin (ekologická kostra), které se vyskytují ve směru žádoucího propojení. Plochu koridorů, jejichž osou je vodoteč, tvoří zejména její niva. U koridorů bez vodoteče se jedná orientačně o 50 m od osy směrem do volné krajiny. To znamená, že pokud koridor prochází kolem sídelní plochy, je koridor z této strany vymezen sídelní plochou. 17

Ve srovnání s biokoridory ÚSES se u Zelených koridorů důsledně nepožaduje původní druhová skladba dřevin. Z polyfunkčního charakteru přírodního koridoru vyplývá potřeba používat nejen ryze domácí druhy dřevin. Koridor může plnit protierozivní, izolační, rekreační funkce či může esteticky dotvářet a členit krajinu. Přesto by měly podstatnou část porostů tvořit dřeviny odpovídající daným přírodním podmínkám a původní druhové skladbě. Dle potřeby bude v souběhu s koridorem vedena cyklostezka, pěšina, chodník apod.. Řešení tohoto úkolu předpokládá, že jednotlivé koridory budou rozpracovány v podrobnějším měřítku (zejména trasování koridoru a případné účelové komunikace pro pěší a cyklisty, vzorové příčné řezy pro jednotlivé úseky koridoru s obdobnou charakteristikou, výpočet Q 100 pokud již nebyl proveden, návrh revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem, návrh opatření ke zvýšení vodní retence území, případně námět na rozmístění rozlivových území, náměty na rozmístění mobiliáře pro nepobytovou rekreaci apod.) tak, aby mohly být promítnuty do řešení územních plánů dotčených obcí jako plochy smíšené nezastavěného území. Dlouhodobé cíle V současném stavu je většina Zelených koridorů funkční jen částečně. Ve výhledu je potřeba zaměřit se na zlepšení a posílení stavu krajinné zeleně na ploše koridoru. Jedná se především o dotvoření chybějících úseků, revitalizaci vodotečí, doplnění odpovídající doprovodné vegetace, případné řešení zelených obchvatů sídel či posouzení možnosti bezkolizního průchodu sídlem pro pěší a cyklisty a znovu navázání účelové komunikaci na Zelený koridor. Jedná se o nezastavitelné součásti krajiny. Vazba na ZÚR V ZÚR by se mohl Zelený koridor vyznačit osou a do územních plánů dotčených obcí by se promítal jako územní rezerva v šířce Q 100. U koridorů bez vodotečí v šířce 50 m na obě strany od osy koridoru. Plocha případného prvku ÚSES se do této šířky nepočítá. Zelený koridor by měl tvořit obalovou plochu (ochrannou zónu) prvkům ÚSES. V územních plánech by bylo možné tuto rámcově vymezenou plochu upřesnit na základě projektu revitalizace vodoteče přírodě blízkým způsobem. U koridorů bez vodoteče by bylo potřeba vymezit Zelený koridor v celé délce na základě konkrétních přírodních, terénních, půdních, technických a dalších místních podmínek. Jednotlivé Zelené koridory jsou označeny K1 K23. Přehled navržených Zelených koridorů Označení Popis Propojuje Délka (km) K1 liniová zeleň P1-P2 2,6 K2 Líbeznický potok P2-P3 4,3 K3 Zloninský potok, polní cesta P2-P3 6,6 K4 Mratínský + Mlýnský potok P3-O2 4,3 K5 železnice, Poleradský potok P4-O2 4,70 K6 turistická trasa, potok, liniová zeleň P4-P5 6,3 K7 železniční vlečka P5-P6 6 K8 Výmola P4-O3 8,8 K9 Šembera O4-O5 8,5 18

Označení Popis Propojuje Délka (km) K10 Tuklatský potok P6-P7 3,5 K11 Škvorecký potok P7-O5 2,5 K12 Potok P7 - hranice Prahy (P8) 3,1 K13 liniová zeleň P8-P9 1,1 K14 Záhořanský potok, lesní cesta, potok P9-O8 6,2 K15 Libeřský potok, liniová zeleň P9-P10 7 K16 liniová zeleň P9 (K16)-P10 (K16) 3,8 K17 Radotínský potok s přítokem P12-P13 7,4 K18 liniová vegetace, polní cesta, turist. trasa - přímé propojení obcí, využívané P12-P13 3,8 K19 Železnice P13-P14 4,8 K20 Jenečský potok, Dobrovízký potok, železnice P14-P15 9,8 K21 Lidický potok P15-O12 6,9 K22 Horoměřický potok P15-P1 1,9 K23 Únětický potok P15-P1 1 Ad) Celkové zhodnocení navrženého řešení Předložené řešení svým rozsahem, významem, systémovým charakterem představuje nadmístní záměr regionálního významu a dopadu. Reálnost navrženého řešení se však odvíjí jak od přístupu kraje (který by musel systémové řešení promítnout do návrhu řešení ZÚR), tak od přístupu dotčených obcí (které by musely promítnout příslušné části navrženého systému do svých územních plánů). Ve shodě dotčených obcí by bylo pak potřeba zajistit projektovou přípravu, realizaci a následnou údržbu skladebných částí systému. Kraji a Radám obcí (pokud jsou ustanoveny) by příslušela nezbytná role koordinátora. Jedná se o časově, finančně a organizačně náročnou záležitost. Její výrazný efekt na utváření rázu a ekologické stability krajiny může být patrný až po desítkách let (například v důsledku času potřebného na růst dřevin), ale současně některé části systému lze užívat hned po jejich realizaci (cyklostezky a jiné účelové komunikace, příslušný mobiliář apod.). V případě promítnutí navrženého systému do ZÚR, by se tento záměr projevil v ÚP jako územní limit pro případné vymezování dalších zastavitelných ploch. Ve svém důsledku by se mohl zpomalit trend srůstání sídel ve vnitřní zóně zájmového území. Dále by se vytvořila určitá forma územní ochrany hodnotných částí příměstské krajiny (jako jsou například údolní nivy či kvalitní zemědělská půda), které jsou zahrnuty do Přírodně-rekreačních ploch či Zelených koridorů. Lze očekávat, že v příměstském území Prahy poptávka po vymezování dalších zastavitelných ploch nebude klesat a hodnota volných prostor (nezastavěného území) poroste. Základní součástí systému jsou Přírodně-rekreační plochy, které předurčují a podmiňují výsledný efekt celého systému. Plocha je vymezena obvykle na území 5 7 obcí. Výsledek bude záležet především na jejich přístupu k předkládanému záměru, který se dotýká části jejich správního území a na schopnosti dohodnout se s dalšími dotčenými obcemi. K dobrému obytnému standardu obce patří mimo jiné nabídka možností ke krátkodobé, každodenní rekreaci na veřejně přístupných plochách přírodního charakteru. Vytváření této nabídky však zatím pokulhává za intenzitou vymezování zastavitelných ploch. Tím mimo jiné narůstá tlak na využívání stávajících přírodních ploch a hrozí jejich přehlcení a devastace jejich přírodní podstaty. 19

Na úrovni dotčených obcí by bylo nutné: upřesnit navržené vymezení Přírodně-rekreačních ploch s ohledem na dlouhodobé záměry a přísliby obce směřované do těchto lokalit. Jedná se zejména o ta sídla, která jsou celá zahrnuta do Plochy. Tato studie doporučuje, aby se sídelní plochy navzájem nepřiblížily na vzdálenost kratší než 400 m. V odůvodněných případech (například pro využití již realizované infrastruktury) výjimečně na vzdálenost 300 m. U sídel, která mají v současné době kratší vzdálenost, v trendu srůstání již nepokračovat. Zachování mezer mezi sídly má význam jak krajinářský (vizuální zachování charakteru volné krajiny ), tak technický (zachování možnosti trasovat v území nadřazenou technickou infrastrukturu). Nalézt vzájemnou dohodu, ve které by se naformuloval: Cíl dlouhodobého směřování úprav Přírodně-rekreační plochy, vyjádřený ve scénáři plochy, postup realizace dílčích kroků k naplnění dlouhodobého cíle, pravidla údržby veřejných ploch. 20

PŘEHLED PŘÍRODNĚ-REKREAČNÍCH PLOCH P1 Roztoky Vymezení Únětický potok Únětice Úholičky Řež Vltava Husinec Klecany zpět po pravém břehu řeky Dotčené obce Roztoky, Únětice, Úholičky, Husinec, Zdiby Vazba na osídlení Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených sídel: Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Roztoky 7 389 Únětice 615 Úholičky 673 Husinec u Řeže 1 056 Klecany 2 325 Zdiby-Přemyšlení, Brnky 2 280 celkem obyvatel v přímé návaznosti 14 338 Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) mimo již uvedené obec počet obyvatel Velké Přílepy 2 367 Statenice 1 038 Libčice nad Vltavou - Letky 3 254 Větrušice u Klecan 424 celkem obyvatel v zázemí plochy 7 083 Celkově obyvatel: 21 421 Popis Výrazné prostorově dynamické území zahrnující meandrující Vltavu, strmé okolní svahy a náhorní plošinu levého břehu. Velké zastoupení přírodně hodnotných lokalit obklopujících zemědělsky využívanou plošinu Únětice Úholičky Roztoky. Výrazné krajinné prvky meandr Vltavy (záplavové území), xerotermní stráně pravého břehu Vltavy. 21

V kontaktu s plochou se vyskytují sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby satelitní čtvrti (především Roztok, Únětic, mimo plochu pak Velké Přílepy, Černý Vůl). Zastoupené kultury: orná půda (cca 40 %, BPEJ I. třídy ochrany), zbylé plochy tvoří břehová a svahová společenstva podél Vltavy a Podmoráňského potoka, lesy, výběžek Kozích hřbetů (Alšova vyhlídka). Zvýšené hodnoty území Kulturní: Levý a Pravý Hradec, Řivnáč, významné stavby a kulturní památky v Roztokách, archeologie v Úněticích. Přírodní: na většině území zemědělská půda I. třídy ochrany, údolní nivy, záplavové území, územní ochrana přírody (PR Roztocký háj-tiché údolí a PP Draháň-Trója, ÚSES), Kozí hřbety, geologické zajímavosti (dle ÚAP): Roztocký háj-tiché údolí. Turistické zajímavosti: Řivnáč, Levý a Pravý Hradec, sv. Kliment, Vltava, výhledy do kraje, Roztoky, Kozí hřbety Alšova vyhlídka, Únětický potok, naučná stezka, mlýny, Únětice. Rekreační potenciál území Rekreačně atraktivní území s cennou přírodou a kulturně historickými zajímavostmi. Vycházky: podél Únětického potoka, Levý a Pravý Hradec, Přírodní park Draháň-Trója, podél pravého břehu řeky. Hlavní cyklotrasy: pravý břeh Vltavy (odbočení od řeky v Klecánkách), Pražské kolo podél Únětického potoka, úsek Úholičky Únětice. 22

Náměty k doplnění prostupnosti území: levý břeh Vltavy Úholičky (podél Podmoráňského potoka nebo podél komunikace) polní cestou na křižovatku Únětice Roztoky Velké Přílepy polní cestou nad Úněticemi přes pláň směr hřeben Alšovy vyhlídky Únětický potok Roztoky, pravý břeh Vltavy: dotvoření cyklotrasy z Klecánek dále ve směru na Řež překročení řeky přes most zpět po levém břehu, možnost navázat na okruh směr Úholičky (viz výše). Doporučené zásady využití vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele (především pro sídla vltavského návrší (Roztoky Úholičky Únětice, kde probíhá výrazný nárůst výstavby = obyvatel v okrajových částech sídel), vznik přirozeného propojení mezi okolními přírodně kulturními zajímavostmi: Vltava a okolí přírodní zázemí kolem Únětického potoka Přední Kopanina a okolí, navázat na pražské zázemí: Kozí hřbety Přírodní park Šárka-Lysolaje, Suchdol Sedlecké skály, Přírodní park Draháň-Trója, ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů vizuální odstupy), nepovolování výstavby v záplavovém území využití vltavských náplavek k rekreačním účelům, realizace krajinných záměrů z ÚPD (Únětice), zachování a doplnění existujících ekologicky stabilních ploch, především krajinných prvků v zemědělsky využívaných částech plochy, realizace doprovodné zeleně podél komunikací a vodotečí (př. polní cesta na východ z Úholiček vedená směrem ke křižovatce silnic Únětice, Žalov, Velké Přílepy), zvýšení prostupnosti území pro pěší v polní krajině kolem Únětic, Roztok. Vazby na území Prahy Přes Únětický potok a Vltavu návaznost na zázemí levého a pravého břehu Vltavy, kde jsou v kapitole Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části vymezeny klíny: Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka: Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol. Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Drahaňský a Bohnický potok: Drahaňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Klín je tvořen zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója (konec citace). 23

Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje Podél Vltavy ve směru na: Libčice Přírodní park Dolní Povltaví, směr Nelahozeves, Veltrusy, levý břeh Kralupy nad Vltavou okolí Zákolanského potoka Budeč. 24

P2 Panenské Břežany Vymezení Zdiby Sedlec Klíčany Panenské Břežany Bořanovice Březiněves Dotčené obce Bašť, Bořanovice, Klecany, Klíčany, Panenské Břežany, Sedlec u Líbeznic, Zdiby, Líbeznice Vazba na osídlení Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí: Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Bašť 1 097 Bořanovice 649 Klecany 2 325 Klíčany 344 Panenské Břežany 580 Sedlec 212 Zdiby 2 280 celkem obyvatel v přímé návaznosti 7 487 Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) mimo již uvedené obec počet obyvatel Odolena Voda 5 390 Líbeznice 1 759 celkem obyvatel v zázemí plochy 7 149 Celkově obyvatel: 14 636 Popis Intenzivně zemědělsky využívaná krajina se zastoupením větších a menších lesních celků (Na Beckově, Mích, Bořanovický háj, Amerika, Na Vartě) s převažující rekreační funkcí. Lesní porosty na sebe přirozeně navazují, tvoří osu plochy. Výrazný krajinný prvek les Na Beckově vytváří pohledovou dominantu území, umožňuje výhledy do kraje. V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby satelitní čtvrti (Bašť). 25

Zvýšené hodnoty území Kulturní: Barokní zámek v Panenských Břežanech s kaplí od J. Santiniho, empírový dolní zámek v Panenských Břežanech. Přírodní: územní ochrana přírody v podobě ÚSES (RBC Beckov, RBK Beckov-Kopeč, množství LBC a LBK), vyhlídkový bod Na Beckově, Předbojský rybník rybářský revír. Turistické zajímavosti: letecko-modelářské letiště (lokalita Moří důl, mezi obcemi Sedlec a Líbeznice), zoopark (Bašť). Rekreační potenciál území Vycházky: systém lesních stezek v Beckovském háji, Beckovským hájem přes les Mích do Panenských Břežan, polními cestami z Baště do lesíka Na Vartě nebo do Beckovského háje, polními cestami ze Sedlce do háje Amerika nebo na Beckov. Jízda na kole: cyklotrasa Pražské kolo (spojující Klecany Sedlec Bořanovice). Sportovní akce: dětský duatlon v lese na Beckově. Náměty k zlepšení prostupnosti území: ze Zdib do Bořanovického háje (za silnicí I/9 napojení na polní cestu) Sedlec Beckovský háj (systém lesních stezek) vrch Mích podél Kojetického potoka Panenské Břežany Předboj (napojení na polní cestu) Bašť (napojení na polní cestu, část cyklotrasy) Sedlec. Doporučené zásady využití vytvoření prostupného, rekreačně využitelného a esteticky hodnotného krajinného zázemí jako klidového prostoru pro místní obyvatele, navázat na pražské zázemí: krajina Drahaňského a Bohnického potoka, ochrana kulturních a přírodních hodnot (včetně jejich zázemí = dostatečné odstupy nových staveb od hodnotných jevů vizuální odstupy), 26

v rámci péče o krajinu uplatňovat doplnění zeleně v krajině, kolem nevyužívaných zemědělských objektů, komerčních objektů (hala v Předboji), doplnění doprovodné liniové zeleně podél vodních toků, vytvoření remízů výsadba zeleně na trase regionálního biokoridoru v úseku Bořanovický háj Zdiby, likvidace náletových křovin a černých skládek (lokalita Moří důl, lokalita V Hliníku), revitalizace potoků včetně břehů, podpora samočisticí schopnosti vodních toků (Kojetický potok), obnova přestárlé zeleně (zejména břehová vegetace Předbojského rybníka). Vazby na území Prahy Podle kapitoly Zeleň na území hl. m. Prahy v analytické části navazuje vymezená plocha na: Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Draháňský a Bohnický potok: Draháňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Plocha je tvořena zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója (konec citace). Další potenciální návaznosti v rámci Středočeského kraje přírodní rezervace Kopeč (patří k přírodovědecky nejvýznamnějším biotopům stepního charakteru), přírodní rezervace Dřínovská stráň (západně od obce Dřínov v místě bývalého lomu), přírodní areál kolem Vojkovické pískovny. 27

P3 Mratín Vymezení Měšice Mratín Sluhy Veleň Hovorčovice Bořanovice Líbeznice Měšice Dotčené obce Měšice u Prahy, Mratín, Veleň, Sluhy, Hovorčovice Vazba na osídlení Plocha tvoří přírodně rekreační zázemí pro obyvatele dále uvedených obcí: Obce v přímé návaznosti na plochu obec počet obyvatel Měšice 1 368 Mratín 1 011 Veleň 867 Sluhy 661 Hovorčovice 1 751 celkem obyvatel v přímé návaznosti 5 658 Obce v zázemí plochy (cca do 1 km) mimo již uvedené obec počet obyvatel Polerady 225 Přezletice 886 Nová Ves 287 Brázdim 627 Líbeznice 1 759 Bořanovice 649 celkem obyvatel v zázemí plochy 4 433 Celkově obyvatel: 10 091 Popis Intenzivně zemědělsky využívaná krajina s minimálním podílem lesních porostů (cca 6 %). Prostorově dynamické území rovinného charakteru zahrnující údolní nivu Mratínského potoka na východě a nivu Líbeznického potoka na severu; středem plochy prochází Hovorčovický potok. Meandry vodotečí spolu se soustavou rybníků s typickou vegetací představují výrazné krajinné prvky, které prostorově člení okolní zemědělsky využívané plochy. 28

Velké zastoupení přírodně hodnotných lokalit (vodní plochy, vodoteče, památné stromy, anglický park) a velké množství památkově chráněných objektů. V kontaktu s plochou se nacházejí sídla s velkým a dlouhotrvajícím nárůstem zástavby satelitní čtvrti (především Hovorčovice); místy hrozí srůstání obcí (Líbeznice a Bořanovice). Zvýšené hodnoty území Kulturní: Měšice rokokový zámek, Mratín barokní panský dvůr; brána ve stylu selského baroka z 19. století; kostel sv. Michala, Sluhy mlýn; gotický kostel sv. Vojtěcha; na návsi barokní hranolová zvonice a špýchar, Hovorčovice kostel Narození sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., Pakoměřice ves se zámkem ze 17. stol.; kostel Narození P. Marie, Líbeznice kostel sv. Martina; kaple Panny Marie z poloviny 18. stol.; barokní fara s mansardovou střechou; pozdně barokní kamenný most pozůstatek tzv. císařské silnice. Přírodní: Měšice francouzská zahrada přecházející v anglický park, památný strom s obvodem kmene 510 cm (největší ve středních Čechách); bažantnice, soustava rybníků na Mratínském a Líbeznickém potoce, územní ochrana přírody v podobě ÚSES množství LBC a LBK, památné stromy (Mratínský jírovec, Služské jasany, buk, dub a dvě lípy v Měšicích). Turistické zajímavosti: viz výše uvedené kulturní hodnoty, Divadlo kouzel Pavla Kožíška (Líbeznice). Rekreační potenciál území Vycházky: po žluté turistické značce podél Líbeznického potoka (Měšice Mratín), systém stezek v zámeckém parku v Měšicích, polní cestou údolím Mratínského potoka (Veleň Sluhy Mratín), polní cestou z Hovorčovic do Sluh. Jízda na kole: cyklotrasa Pražské kolo (Čakovice Hovorčovice Bořanovice), agroturistika (chov koní v Mratíně), minigolfové hřiště (Měšice), rybářské revíry. Náměty k zlepšení prostupnosti území: z Hovorčovic do Bořanovic (část cyklotrasy Pražské kolo ) Líbeznice (napojení na polní cestu) Měšice (napojení na žlutou turistickou trasu vedoucí podél Líbeznického potoka) Mratín polní cestou údolím Mratínského potoka Sluhy Veleň Mírovice. 29