PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI Zápis ze setkání Termín konání: pondělí 13. 2. 2017 Časové rozvržení: 9:30 11:30 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu S 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu S, včetně realizátorů 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna 5. Závěr ad 1. Úvod Vedoucí pracovní skupiny J. Tesařová přivítala všechny přítomné a seznámila je s programem setkání, jehož cílem bude definovat priority včetně jednotlivých opatření a jejich realizátorů pro 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna. Dále se slova ujal koordinátor komunitního plánování R. Janík. Uvedl, že cílem setkání pracovní skupiny je definovat priority včetně jednotlivých opatření a jejich realizátorů pro 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna. V případě, že se k některému z navržených opatření nepřihlásí žádný realizátor, nebude možné takové opatření do Komunitního plánu zařadit. Jednotliví realizátoři budou vyplňovat formuláře, kam budou uvádět rozvoj na léta 2018, 2019 a 2020 (rok 2020 kvůli Střednědobému plánu sociálních služeb JMK, který bude zpracován na tříleté období 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna je dimenzován na léta 2018 2019). Dále budou ve spolupráci s členy pracovní skupiny zpracovány i tzv. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna, které byly na setkáních diskutovány. Co se týče roku 2018 z hlediska Pravidel tvorby sítě soc. služeb JMK platných pro příští rok jsou možnosti rozvoje omezené. Pokud organizace plánuje rozvoj, který není v souladu se zmíněnými pravidly, bude v komunitním plánu zapracován s poznámkou, že pro rok 2018 pravidla JMK rozvoj dané služby neumožňují (rozvoj tedy bude naplánován od roku 2019). Dále bylo připomenuto, že jednotlivá navrhovaná opatření se budou týkat rozvoje služeb, nemusí se jednat pouze o navyšování úvazků v přímé péči, ale i o zkvalitňování služeb. V rámci pracovní skupiny Senioři se mimo jiné plánují také projekty z fondů EU (často v rámci ITI), rozvoj takových služeb bude probíhat srze dočasnou síť. Každopádně při stanovování priorit nebude zásadní, z jakého zdroje má být plánovaný rozvoj realizován (základní síť x dočasná síť) bude se jednat o priority pro danou cílovou skupinu tak, jak se na nich členové pracovní skupiny shodnou, bez ohledu na to, skrze jakou síť bude realizován. Dále R. Janík připomněl, že jednotlivá navrhovaná opatření se týkají pouze rozvoje (rozvoj může ovšem znamenat i zkvalitňování a nejen pouze zvyšování úvazků), na stávající síť služeb se (stejně jako v minulosti) bude vztahovat systémová (průřezová) priorita Zachování stávající sítě sociálních služeb v městě Brně. Bude-li se jednat o rozvoj ve smyslu zkvalitňování (nikoli navyšování personálních kapacit), bude nutné nastavit opatření tak, aby byli realizátoři takové opatření po dvou letech schopni vyhodnotit, tedy bude nutné nastavit
jasná kritéria. Opatření se týkají především registrovaných sociálních služeb, ostatní aktivity, potřeby a plány budou zpracovány ve zmíněných Přesahových oblastech, neřešených oblastech a trendech do budoucna. Upozornil také, že stanovení priorit, opatření a taktéž jejich realizátorů na této pracovní skupině bude závazné. Poté co se pracovní skupina definitivně shodne a odsouhlasí jednotlivé priority a opatření, včetně jejich realizátorů, nebude možné již nové priority, opatření ani realizátory přidávat (nicméně bude ještě možné do stanoveného termínu z některých plánů ustoupit v takovém případě původně plánované opatření nebo realizátor v 5. KP nebude). Pro diskuzi o stanovení priorit a opatření se bude vycházet jednak z výstupů analýzy zpracované FSS MU a pak také z minulého setkání, kde vznikly pracovní návrhy prioritních oblastí, které byly pracovní skupině rozeslány (přepis flipchart) a na setkání jsou promítány. Také viz zápis ze dne 30. 1. 2017 ad 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu S J. Tesařová, OSP MMB. Radou města Brna byl schválen materiál, který se týká zajištění péče o seniory na území města Brna. Týká se nejen oblasti sociálních služeb, ale i oblasti bydlení a zdraví. R. Janík, OSP MMB. Co se týče pobytových služeb pokud organizace plánuje rozvoj pobytových služeb pro seniory, mohla by být takováto priorita do KPSS zařazena. Požadavek na co nejdelší péči v přirozeném prostředí souvisí s poptávanou pobytovou odlehčovací službou. Důležitá je také oblast poradenství. E. Patáková, Generace Care. U terénní služby je velká poptávka po péči i o víkendech, večerních hodinách a svátcích. R. Janík, OSP MMB. Toto už se týká konkrétního opatření. Priorita by se týkala rozvoje terénních služeb. Ještě upozornil, že osobní asistence není podle zákona primárně určena seniorům (případně ano, ale v souvislosti se zdravotním postižením). Upozorňoval na to i JMK. V navrhované novele zákona o soc. službách nedojde ke sloučení služeb osobní asistence a pečovatelské služby, které s v praxi často překrývají či doplňují. J. Tesařová, OSP MMB. Poskytování pečovatelské služby je více méně dostatečné (až na večerní hodiny a dny prac. volna), ovšem potřeby klientů se mění. V rámci této priority by mohlo být i opatření týkající se zpracování analýzy efektivity a dostatečnosti pečovatelské služby (realizátorem by byl MMB). J. Marounková, CSZŠ. Třetím rokem organizace poskytuje terénní odlehčovací službu, která ale není registrována v základní síti sociálních služeb. V současné době má organizace problémy s nedostatkem finančních prostředků, z plateb od klientů není schopna péči uhradit. Často mají klienty v paliativní péči. Zeptala se, jakým způsobem se organizace může do sítě dostat. Z JMK byl organizaci doporučen vstup do dočasné sítě, pokud má v úmyslu žádat dotace ze strukturálních fondů. R. Janík, OSP MMB. Mluvíme zde o rozvoji, čímž je myšlen rozvoj nových nebo stávajících služeb. I když organizace disponuje registrací sociální služby, ale není do základní sítě zařazena, tak je považována za novou a vstup nové služby do sítě se řídí pravidly JMK, které jsou na každý další rok schvalovány (Pravidla pro tvorbu sítě soc. služeb JMK). Pro rok 2018 už je rozvoj zmíněnými pravidly dán. Pokud se zde dnes shodneme na potřebě vzniku terénní odlehčovací služby, tak do komunitního plánu bude takové opatření zařazeno. Pokud ale bude organizace podávat projekt v rámci některé z výzev operačních programů, pak daná služba nemůže být zařazena do Základní sítě soc. služeb JMK, ale do zmíněné dočasné sítě soc. služeb JMK. Služba nemůže být zařazena do obou sítí současně (případně může být část kapacit služby zařazena do jedné sítě a druhá část do druhé sítě). J. Marounková, CSZŠ. Organizace bude podávat evropský projekt.
R. Janík, OSP MMB. V případě shody na potřebě vzniku takové služby bude do komunitního plánu tento záměr zařazen. Přičemž bude u daného opatření uvedena realizace skrze evropské fondy (tedy v rámci dočasné sítě). Po skončení evropského projektu se bude řešit případný přesun služby z dočasné sítě do sítě základní. Stejně se bude postupovat i u dalších projektů, které budou realizovány z evropských fondů (především KPSVL a ITI, případně další). Každopádně z ekonomických důvodů nebude možné všechny tyto nově vzniklé kapacity automaticky překlopit do základní sítě. J. Bednářová, Betanie. Co se týče odlehčovacích služeb, záleží na formě poskytování, zda terénní nebo pobytové. I. Petrášková, Diecézní charita Brno. Organizace by ráda obnovila odlehčovací pobytovou službu, v případě, že se podaří sehnat vhodné prostory. J. Bednářová, Betanie. Organizace bude ve druhé polovině roku 2018 žádat o registraci nové pobytové odlehčovací služby v Lelekovicích. Stavební úpravy (demolice stávajícího objektu a výstavba nového) byly financovány z IROPu. Kapacita bude 18 osob (polovina kapacity bude určena pro brněnské klienty), vytvořeno bude 10 nových pracovních úvazků. M. Pasková, Hospic Sv. Alžběty. Organizace plánuje vznik pobytové odlehčovací služby a rozvoj terénní odlehčovací služby. Pobytová odlehčovací služba by měla být financována z evropských fondů. M. Vrbecká, Sanus. Organizace poskytuje terénní i pobytové odlehčovací služby. V. Matulíková, Pečovatelská služba, Brno-Bystrc. V plánu je rozšířit odlehčovací službu o terénní formu. K. Klusáková, Pečovatelská služba, Brno-Židenice. K pobytové odlehčovací službě by rádi zřídili i ambulantní odlehčovací službu, následně bude zrušeno centrum denních služeb. E. Patáková, Generace Care. Organizace plánuje rozšíření pečovatelské služby, do budoucna uvažuje i o terénní odlehčovací službě. Zazněl dotaz na osobní asistenci, proč nemůže být uvedena v opatření, když organizace má 95% klientů seniorů. R. Janík, OSP MMB. Rozvoj této služby bude do KP zařazen v pracovní skupině Osoby se zdravotním postižením s odkazem na pracovní skupinu senioři. Ohledně poskytování osobní asistence seniorům viz komentář výše. Organizace Hewer, Domov pro mne a Maltézská pomoc vyjádřily potřebu rozvoje osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením. K. Klusáková, Pečovatelská služba, Brno Židenice. Rádi by pečovatelskou službu rozšiřovali i do večerních hodin, svátků atd. I. Petrášková, Diecézní charita Brno. Organizace chce rozšiřovat poskytování pečovatelské služby do víkendů, což si vyžádá nárůst o jeden pracovní úvazek. Potřebu rozšíření pečovatelské služby vyjádřily i organizace Sanus Brno a Betanie. V. Matulíková, Pečovatelská služba, Brno-Bystrc. Rozšíření by se týkalo i navýšení úvazků v přímé péči. I. Kvapilová, ÚMČ Brno sever. Potřeba rozšíření pečovatelské služby i do večerních hodin.
M. Šilerová, ÚMČ Brno střed. Pečovatelská služba má v plánu navyšování úvazků. H. Vrzalová, Český červený kříž. Organizace poskytuje odlehčovací služby pro seniory. I. Petrášková, Diecézní charita Brno. Ve stávajícím komunitním plánu je zařazeno navýšení kapacity o osm lůžek (zvláštní režim). Do základní sítě tento rozvoj však zařazen nebyl. R. Janík, OSP MMB. Co se týče DZR pro osoby s vícečetnými diagnózami, v rámci novely zákona o sociálních službách se bude nejspíše nově jednat o tzv. ošetřovatelský domov. V. Šťastná, Pomocné ruce. Organizace plánuje vznik nového domova se zvláštním režimem. Z. Čillíková, Domov pro seniory Nopova. V domově se zvláštním režimem se plánuje navyšování úvazků v přímé péči. V. Matulíková, Pečovatelská služba, Brno-Bystrc. Organizace plánuje navyšování úvazků v přímé péči u pobytové odlehčovací služby. MMB plánuje vznik pobytových odlehčovacích služeb a domova se zvláštním režimem (skrze ITI). J. Bednářová, Betanie. Organizace plánuje vznik pobytové odlehčovací služby, ale ne pouze pro seniory, ale i pro nižší věkovou skupinu tak, aby bylo možné investiční projekt realizovat z evropských fondů. R. Janík, OSP MMB. Není třeba popisovat v názvu opatření, bude dostačující, když toto bude v popisu opatření. K. Bartošová, Domov pro seniory Foltýnova. Podle JMK by měl domov přijímat osoby se zvýšeným stupněm příspěvku na péči (třetím a čtvrtým), ale zároveň by na péči měl mít méně pracovníků v přímé péči. Toto opatření by se mělo týkat i terénních služeb. Dále uvedla, že od 1. 1. 2018 chtějí ztrsovat služby dohromady a vytvořit pouze jednu službu (účetně i statisticky by to měla být jedna služba). Co se týká ztrsování záleží na tom, zda bude schválena novela zákona o sociálních službách. Za situace že novela schválena bude domov má v komunitním plánu a v síti určité kapacity a JMK má v pravidlech určité normy, pokud by organizace chtěla ono ztrsování provést, nebude JMK schopen během letošního roku změnit kritéria tak, aby k tomu mohlo dojít. Zeptala se, zda by v komunitním plánu nemohlo být uvedeno, že v případě schválení novely zákona o sociálních službách, která umožní ono ztrsování, struktura služeb se od roku 2019 změní. R. Janík, OSP MMB. V úvodu komunitního plánu bude samozřejmě uvedeno, že se očekává schválení novely zákona o sociálních službách (a jaké to bude mít důsledky). Ovšem pouze za předpokladu, že tomu tak opravdu bude (KP se bude finalizovat a schvalovat na podzim, kdy už bude jasné, zda novela schválena bude či nikoliv). S JMK byla již dříve konzultována nutnost dodatků ke komunitnímu plánu i ke střednědobému krajskému plánu právě z tohoto důvodu. J. Tesařová, OSP MMB. MMB i JMK mají zájem na vzniku pobytových zařízení pro seniory. R. Janík, OSP MMB. Doplnil, že jedním z průřezových témat 5. KP bude stejně jako v minulosti potřeba sociálního bydlení. J. Tesařová, OSP MMB. MMB bude schvalovat informační kampaň pro oblast sociálních služeb, sociální pomoci a dalších souvisejících oblastí. Nejspíše bude probíhat formou letáků, vlastní realizací informační kampaně a rozšířením Socio-info centra, které by se mělo přejmenovat na Socio-info point. SIP by měl do budoucna poskytovat i další přesahové informace (např. z oblasti bydlení apod.).
R. Janík, OSP MMB. Představil paní Z. Kisely z organizace Audiohelp a pana I. Poláčka z Unie neslyšících Brno. Zástupci těchto organizací se účastní pracovní skupiny Osoby se smyslovým postižením, nicméně dnes přišli představit své služby na pracovní skupinu Senioři, jelikož sluchové postižení velmi často souvisí i se seniorským věkem. I. Poláček, Unie neslyšících Brno. Organizace poskytuje tlumočnické služby osobám neslyšícím a nedoslýchavým, a to terénně i ambulantně. Na organizaci se obracejí klienti z celého věkového spektra. Klienti seniorského věku, kteří by šli rádi do domova s pečovatelskou službou nebo jiného pobytového zařízení, ale bohužel naráží na to, že je nelze přijmout, protože se s nimi nikdo nedomluví. Poskytl nabídku, pokud by některý ze zaměstnanců zařízení měl zájem naučit se pár znaků ze znakového jazyka, aby byl schopen se s neslyšícím domluvit, je organizace schopna tuto výuku poskytnout. Dále poskytují i odborné sociální poradenství a poradenství při používání sluchadel. Z. Kisely, Audiohelp. Organizace poskytuje sociální rehabilitaci a poradenství osobám nedoslýchavým. Dále poskytují i drobný servis sluchadel. Rovněž nabídl spolupráci organizacím, které poskytují služby pro seniory. R. Janík, OSP MMB. Zeptal se, zda by organizace měly zájem o spolupráci. J. Marounková, CSZŠ. Organizace plánuje rozvoj poradenství pro nevidomé a nedoslýchavé. J. Tesařová, OSP MMB. Jde o to, aby tito senioři měli přístup do pobytových zařízení. R. Janík, OSP MMB. Je to dlouhodobý problém. Pokud by byl o spolupráci zájem, v komunitním plánu by ta spolupráce mohla být uvedena jako jedno z opatření. Samozřejmě to neznamená, že pokud dotčení poskytovatelé nejsou nyní ještě rozhodnuti, že se nemohou na spolupráci domluvit v budoucnu (bez ohledu na to, zda nějaké takové opatření v KP nakonec bude či nikoliv). I. Poláček, Unie neslyšících Brno. Uvedl webové stránky, na kterých jsou uvedeny jak informace o organizaci, tak i potřebné kontakty: www.neslysici.net. Kontakt na Z. Kisely, Audiohelp: cknh.audiocentrum@seznam.cz. Kontakt na I. Poláčka, Unie neslyšících Brno: unb@cmjn.cz. Dále zazněla potřeba domova pro celou rodinu R. Janík, OSP MMB. Tato potřeba bude zmíněna v přesahových oblastech. Týká se i jiných cílových skupin jako například cílové skupiny děti, mládež, rodina. K. Dostálová, OS Logo. Organizace plánuje navýšit 0,25 úvazku pro osoby se smyslovým postižením. Dále bude seniorům i zdravotně postiženým poskytovat na webových stránkách informační fórum. R. Janík, OSP MMB. Zmínil krizové bydlení, které souvisí i s pobytovými odlehčovacími službami, ale i s plánovaným městským zařízením, kde se rovněž s nějakými krizovými lůžky počítá. Dále byl dán prostor pro přesahové oblasti. Tedy problémové a přesahové oblasti, které nelze řešit v rámci registrovaných sociálních služeb. - podpora pečujících osob - propojování sociálních a zdravotních služeb - potřeba míst pro dlouhodobou péči - špatná spolupráce s lékaři
J. Marounková, CSZŠ. Ke špatné spolupráci s lékaři uvedla, že je potřeba, aby se přestaly lékařům paušálně proplácet částky. Lékař, který ve skutečnosti k pacientovi nejede, by neměl dostat peníze. Stěžovala si i na zdravotní pojišťovně, kde jedinou reakcí bylo: Změňte lékaře. R. Janík, OSP MMB. Do přesahových oblastí to bude uvedeno, dále zmínil dlouhodobý problém u pobytových služeb nedostatečné proplácení úkonů zdravotní pojišťovnou. J. Kopecká, Domov pokojného stáří. I v případě, že zdravotní pojišťovny úkony proplácí, většinou tyto platby nepokryjí všechny náklady. I. Petrášková, Diecézní charita Brno. Problémem je strop v síti pracovníků v přímé péči. Pokud by pracovníků bylo víc, tak by práci v sociálních službách neopouštěli. R. Janík, OSP MMB. Otázkou jsou také rozdíly v platech mezi zdravotními a sociálními pracovníky. Není to ale jediná příčina. J. Tesařová, OSP MMB. Zdroje, které se vynakládají na péči o seniory, nemohou do budoucna stačit. Pokud nedojde ke změně (např. systém sociálního pojištění), tak bude problém tuto oblast ufinancovat. R. Janík, OSP MMB. Co se týče dalších oblastí na pracovních slupinách občas zaznělo, že organizace mají někdy špatné zkušenosti se spoluprací s jinými institucemi, jako je např. policie nebo záchranná služba. K. Bartošová, Domov pro seniory, Foltýnova. Uvedla, že naopak s těmito složkami mají skvělou spolupráci. Ovšem lékaři se o klienta zajímají, jen pokud na něm vydělávají. J. Marounková, CSZŠ. Vyzdvihla vynikající spolupráci s pediatry. R. Janík, OSP MMB. Upozornil na již dříve zmiňovanou potřebu koordinátora péče, které by řešil návaznost zdravotní a sociální služby. J. Tesařová, OSP MMB. Reagovala, že je to opatření spíše do budoucna. R. Janík, OSP MMB. Dále upozornil na problém, kdy klienti, kteří nepotřebují žádnou zvláštní péči, obývají domy s pečovatelskou službou. J. Tesařová, OSP MMB. Tato problematika se řeší, dochází ke změnám pravidel pronájmu, zatím není informace o schválení tohoto materiálu. Vizí pana náměstka Hladíka je transformace těchto domů na obecní byty, které by byly určeny seniorům. I. Petrášková, Diecézní charita Brno. Často se stává, že v případě, kdy se v domově s pečovatelskou službou klientův stav zhorší, obracejí se na charitní pečovatelskou službu pro zajištění péče o večerech a víkendech. J. Tesařová, OSP MMB. Do domova s pečovatelskou službou se člověk přestěhuje ze své vlastní vůle a služby si volí sám podle toho, jak potřebuje. M. Vrbecká, Sanus. Podmínkou je, že člověk je soběstačný. M. Ambrožová, Židovská obec. Organizace chtěla přeživším holocaustu pořídit bydlení z vlastních zdrojů. Narazila ale na reakce klientů, kteří mají strach, že pokud se jim něco v budoucnu stane, nedostanou se do pobytového zařízení.
R. Janík, OSP MMB. V případě zhoršení stavu klienta není dostatek kapacit pro intenzivnější péči a péče v domě s pečovatelskou službou na to nezareaguje. J. Marounková, CSZŠ. Senioři těžce nesou změny, nechtějí se stěhovat. Pokud se zhorší jejich stav, v novém prostředí se ztratí, proto většinou trvají na stávajícím bydlení. To se týká i seniorů, kteří jsou v péči organizace, kterým je už přes devadesát let. M. Ambrožová, Židovská obec. Změny jdou ve skocích, senioři si budoucnost můžou plánovat jen s obtížemi. R. Janík, OSP MMB. Z hlediska cílové skupiny je problém při zhoršení klienta přesunout do jiného zařízení. Zařízení by mělo reagovat na potřeby klienta. Některé domovy pro seniory toto dělají průběžně, když přesunují kapacity z klasických domovů do zvláštního režimu (v rámci jednoho zařízení). Zazněl dotaz: Co se týká domů s pečovatelskou službou, zda plán počítá s masivním rozšířením? J. Tesařová, OSP MMB. Toto je otázka na bytový odbor. Velký počet bytů by měl být vybudován na ulici Vojtova, plánuje se to již asi deset let. V současné době na tomto území probíhá archeologický průzkum. M. Ambrožová, Židovská obec. Ke sdílenému bydlení je zde brána v úvahu možnost, že někteří klienti mohou nebo budou mít zhoršený zdravotní stav? J. Tesařová, OSP MMB. Sdílené bydlení se týká především seniorů, kteří nemají dostatek financí k tomu, aby si hradili vlastní byt. Ve Vídni například lidé v těchto typech zařízení i dožijí, je zde poskytována osobní asistence. Jedná se tedy zpravidla o seniory v nevyhovujícím bydlení a mimo jejich celkové sociální a zdravotní situace jsou zkoumány i jejich příjmové možnosti. K. Knoflíčková, OSP MMB. Pokud je zdravotní stav hospitalizovaného pacienta stabilizovaný a již nepotřebuje další akutní lékařskou péči, nicméně však potřebuje následné doléčení, často se stává, že jej žádné pobytové zařízení soc. služeb nechce přijmout. Chybí zde zařízení, ve kterém by mohl být umístěn, např. sociální lůžka. J. Tesařová, OSP MMB. O tomto problému se mluví, jsou záměry, které ale nebudou realizovány ze dne na den. Uvažuje se o vybudování služeb následné péče. K. Knoflíčková, OSP MMB. Tato problematika se řeší opravdu velmi často a je potřeba řešit ji co nejdříve. Existují i léčebny dlouhodobě nemocných, které tato lůžka poskytují, je to ale stále pouze ojediněle. M. Holíková, ÚMČ Brno Židenice. Zeptala se, zda do těžce umístitelných klientů lze zahrnout i klienty s lehkým psychiatrickým onemocněním. R. Janík, OSP MMB. Ano, jsou tím myšleny i tzv. kombinované (vícečetné) diagnózy. ad 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu S, včetně realizátorů Na základě předchozí diskuze byly odsouhlaseny tyto priority a opatření: Priorita 1 Vznik, rozvoj a zkvalitnění pobytových služeb pro seniory Opatření 1.1 Vznik a rozvoj domovů se zvláštním režimem (rozšíření počtu lůžek)
realizátor: Diecézní charita Brno, Pomocné ruce, o.p.s. (zařazení do sítě), Betanie - křesťanská pomoc, z,ú. (Hrušovany) Opatření 1.2 Rozvoj a zkvalitnění pobytových zařízení pro seniory (rozšíření úvazků) realizátor: Foltýnova, Věstonická, Nopova DZR (úvazky), Věstonická (úvazky), všechny domovy - prosíme doplnit po vyzvání a rozeslání formulářů Opatření 1.3 Vznik pobytového zařízení pro seniory??? (2020?) realizátor: město Brno (JMK) Priorita 2 Podpora péče o seniory v přirozeném prostředí Opatření 2.1 Vznik a rozvoj odlehčovacích služeb realizátoři: Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. (EU fondy, poté zařazení do Z. sítě); Diecézní charita Brno pobyt (2019-2020), Betanie - křesťanská pomoc, z,ú. - Lelekovice (2017-2018); Hospic sv. Alžběty o.p.s. (rozvoj terén+vznik pobyt (pobyt ITI); Sanus Brno (rozvoj pobyt i terén [ORP Šlapanice]); odlehč. Bystrc rozvoj úvazků v pobyt. formě + rozšíření o terénní formu; Židenice přidat k pobytu ambulantní (náhrada za CDS); ČČK (transformace), město Brno (CSS?) - ITI (včetně krizových lůžek) Opatření 2.2 Rozvoj pečovatelských služeb, zejména do večerních hodin, víkendů, svátků realizátor: Generace Care z.ú., Brno - Židenice, Diakonie ČCE - středisko v Brně, Diecézní charita Brno pečovatelská služba, Maltézská pomoc o.p.s., Betanie - křesťanská pomoc, z,ú., Sanus Brno, Brno Bystrc, Brno Sever, Žabovřesky, Střed, Opatření 2.3 Centra denních služeb realizátor: Diakonie ČCE - středisko v Brně Opatření 2.4 Rozvoj osobní asistence pro OZP (seniory se ZP) realizátor: PS OZP Hewer, Domov pro mne z.s., Maltézská pomoc o.p.s. Opatření 2.5 Zpracování analýzy efektivity a dostatečnosti pečovatelské služby realizátor: město Brno Priorita 3 Podpora poradenství a informovanosti Opatření 3.1 Informační kampaň (letáky, vznik poradny Socio-info point (2020) možná přesun do přesahů) realizátor: město Brno, Logo (OSP? jen odkaz?) ad 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna 1. Potřeba dostupného bydlení pro seniory a potřeba rozvoje bydlení s doprovodnou sociální službou dostupné bydlení krizové bydlení sdílené bydlení sociální bydlení
potřeba místo pro dlouhodobou péči obtížně umístitelní klienti vícečetné diagnózy (včetně ODO, psychiatrických diagnóz) vznik pobytového zařízení pro celou rodinu klienti, pečující, celá rodina pospolu (doplnit) dům s pečovatelskou službou základ bydlení pro seniory v EU -> potřeba informace předat na politickou úroveň mění se pravidla pronájmu. V případě zhoršení stavu personál peč. služeb nereaguje na tento stav potřeba lépe nastavit systém chybí sociální lůžka ve zdrav. zařízení dle 52 2. Propojování sociálních a zdravotních služeb chybí krizová lůžka pro přechodná období vícečetné diagnózy potřeba míst pro dlouhodobou péči špatná spolupráce s lékaři (popis, případné návrhy k řešení, problémy legislativní popis př. CSZŠ) problémy spojené s proplácením úkonů zdrav. pojišťoven 3. Tísňové volání město Brno popis 4. Navázání spolupráce a překonávání bariér problém vstupu seniorů se sluchovým postižením do zejména pobytových služeb (možné odmítání ) - www.neslysici.net, + kontakty příklady dobré praxe v navázané spolupráci vs. negativní zkušenosti koordinátor spolupráce - návaznost, provázanost zlepšení spolupráce a reakce služeb na změny klientů v jejich život. situaci pomoc s vyhledáním a navázáním kontaktů s další následnou potřebnou službou 5. Podpora oblasti pečujících Klára pomáhá plány registrace a vstup do sítě- závisí na novel. zákona a formě poskytování EU projekt pro pečující a seniory Generace Care 6. Problém nedostatečných kapacit u personálu finanční podhodnocení vs. náročnost práce, kvalifikace, status soc. pracovníků, ale i omezování sítí soc. služeb ad 5. Závěr Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci. Připomněl, že realizátoři příslušných opatření budou e-mailem vyzváni k vyplnění formuláře, ve kterém budou konkrétně popisovat opatření, k němuž se jako realizátoři přihlásili. Zpracovali: P. Přibylová, R. Janík Dne: 13. 2. 2017