Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli ať radou či informacemi a věnovali drahocenný čas pro zrod této brožury. Zvláště pak bychom poděkovali

Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli ať radou či informacemi a věnovali drahocenný čas pro zrod této brožury. Zvláště pak bychom poděkovali Romanu Urbanimu za trpělivost a vstřícnost při zodpovídání našich dotěrných otázek. Tomášovi Kochovi za prakticky nepřetržité konzultace a kritiku. Milanu Madlenákovi za inspiraci a podporu při vzniku této brožury a Pavlovi Nikolajevovi za praktické ověření zhotovení kabátu a poskytnutí fotografií. Tomáš Andrlík a Jana Klubalová 2

KABÁT Následující stránky se Vám pokusí vysvětlit a popsat, jak si zhotovit kabát běžného vojáka pro období kolem roku 1645. Tato brožura by Vám měla také zodpovědět otázky týkající se výběru vhodných materiálů, pracovních postupů a pomocí obrázků ukázat základy technik potřebných pro zhotovení kabátu. Za pomoci těchto informací a ve spolupráci s alespoň trochu zkušenou švadlenou by neměl být problém kabát zhotovit. Při jakýchkoliv nejasnostech neváhejte kontaktovat autory anebo se pokuste najít odpověď na své otázky v doporučené literatuře na konci brožury. Přejeme Vám mnoho zdaru a jdeme do toho! VRSTVENÍ Vrstvení jednotlivých součástí oděvu vojáka je velmi důležité pro pochopení návazností, funkce a významu těchto oděvních součástí. První vrstvou je spodní prádlo, do kterého se počítá košile, spodky, ponožky. Druhá vrstva je nejviditelnější, a tedy nejdůležitější. Sestává se z kabátce a kalhot. Tyto dva základní díly k sobě bývají většinou připojeny. Třetí vrstvou je svrchník, kterým může být jak kabát, tak kazak či plášť. Prakticky ve velké většině případů měl běžný voják kabát. Pro vojáka není nutné nosit a vlastnit obě svrchní vrstvy: kabátec i kabát. Bylo běžné, že voják oblékal pouze kabátec, nebo jenom kabát. Kabáty se nijak zvlášť neodlišovali od ostatních součástí vojákova oděvu. Pro vojáka je to jen další vrstva pro jeho osobní komfort, případně jako úplná náhrada civilního oblečení. Proto rozdíly mezi kabátcem a kabátem můžou být zanedbatelné a mohou se lišit jen v detailech. První vrstva spodní prádlo Tým autorů 3

Druhá vrstva Kabátec a Kalhoty Třetí vrstva - Kabát 4

VÝBĚR VHODNÉ LÁTKY BARVY Vhodné jsou tlumené tóny modré, zelené, šedé barvy či různé zemité odstíny barev jako je okrová, hnědá, žlutá. Chybou také není cihlově červená a další odstíny červené. Ovšem tmavé a syté či jedovaté odstíny vhodné nejsou. Čistě černá barva je taktéž nevhodná, protože byla velmi drahá na výrobu. Inspiraci na výběr barev najdete na následujícím obrázku. SVRCHNÍ LÁTKA Obarvená vlna, barvy dostupné na konci 16. Stol. N. Mikhaila, J. Malcolm-Davies, The Tudor tailor, London, 2006 Pro kabát je nejvhodnější použít silnější valchovanou vlněnou látku, dle současné terminologie vlněný flauš. Při výběru materiálu věnujte pozornost obsahu umělých PES příměsí. Díky různým LH e-shopům lze dnes sehnat i vlnu zcela bez příměsí, ale pro naše účely to není nezbytné. Vlnu s obsahem umělých vláken kolem 10-15% pozná na dotyk skutečně málokdo, natož na pohled. Dále už ale zacházet nedoporučujeme. Jednak proto, že vzhled a vlastnosti materiálu se stoupajícím obsahem umělých vláken prozradí, ale také proto, že v kabátu budete pracovat s ohněm. VÝZTUHA ČI MEZIVRSTVA Vhodným materiálem na výztuhy jsou tužší lny, režná, sedlářská a malířská plátna ze lnu, nebo i směsi bavlny a lnu. Spíš než v obchodech s látkami je seženete v obchodech pro čalouníky a kutily (např. Řempo). PODŠÍVKA V každém případě neuděláte chybu pokud jako podšívku zvolíte jemný len. Také je možné použít velmi tenkou vlnu. Na odstínu prakticky nezáleží, může být kontrastní k barvě svrchní látky, může být podobného odstínu jako látka svrchní, anebo přírodní - zcela nebarvený. 5

VARIANTY STŘIHU KABÁTU Kabát, nošený jako třetí vrstva oděvu, by měl být celkově volnější nežli kabátec. Měl by umožňovat volný pohyb, ale zároveň nepřekážet při práci nebo v boji. RŮZNÁ DÉLKA KABÁTU Délka kabátu může být až do poloviny stehen. Každopádně by měl být kabát delší než kabátec a to minimálně o 5-10cm. VYPASOVÁNÍ Kabátu, nošenému přes kabátec, není vypasování třeba. Kabátu v roli druhé vrstvy oděvu lze lehce projmout boční švy (mezi body C a D na střihu). LÍMEC Kabát, nošený jako třetí vrstva, nemusí mít límec, protože druhá vrstva (kabátec) jej ve většině případů má. Pokud ovšem plánujete nosit kabát jako druhou vrstvu rovnou přes košili, límec na kabátu doporučujeme. Výška případného límce je v rozmezí od 2 cm do zhruba 4cm. Vyšší límce musí být zapínány na dodatečné přibližně 2 knoflíky (zapínání límce je tak pokračováním zapínání kabátu). Nižší límce mohou být buďto úplně otevřené, nebo sepnuté jedním knoflíkem. KŘIDÉLKA Na kabátech nejsou křidélka úplně běžná. Pokud se vyskytnou, jde zpravidla o velmi úzký proužek, který lehce zdůrazní rameno a možná i poněkud zpevňuje šev. ROZPARKY Celý kabát může být sešit v jednom kuse tzn. zcela bez rozparků. Lze však také ponechat na spodním konci svislých švů rozparky a tím vytvořit pseudošosy. Na obrázku střihu je to bod D a E. MANŽETY Rukávy kabátu mívají ohrnovací manžety s rozparkem, které mohou být zapínány na knoflíky, ale mohou být i bez zapínání. Je možná i varianta udělat dolní obvod rukávu dostatečně široký, aby šel ohrnout i bez rozparku. VÝZTUHY Kabát obvykle nemá celoplošnou výztuhu jako kabátec. Je to především proto, že bývá zhotoven ze silnějšího materiálu, který nepotřebuje tak vydatnou podporu zevnitř. Kabát tak bude poněkud splývat, což je žádoucí. Výztuhu však rozhodně doporučujeme použít lokálně na límec, který by měl být vypodložen alespoň jednou vrstvou výztuhy. Dále doporučujeme obdobně podložit linii zapínání (pod knoflíky i pod dírky) a ohrnovací části manžet. 6

7

VYPRACOVÁNÍ STŘIHU Veškeré náležitosti střihu musí odpovídat a zohledňovat každou jednotlivou postavu. Neexistuje jeden univerzální střih pro všechny. Pokud si nejste jistí, co se tvorby střihu týče, doporučujeme vzít zkušební látku nebo i tužší netkanou textilii, střih načrtnout na ní, střihnout, sestehovat nebo sešít na stroji a odladit tvar přímo na postavě. Tento postup je sice v počátku časově náročnější, ale ušetří vám případné škody na materiálu a psychickém zdraví. Základem dobrého střihu je dobré měření. JAK MĚŘIT? Začněte tím, že si oblečete všechny vrstvy, které budete nosit pod kabátem a pak změřte rozměry uvedené na obrázku níže. K naměřeným hodnotám přidejte cca 10%. Pokud plánujete kabát jako třetí vrstvu a nemohli jste měřit přes hotový spodní kabátec (například proto, že realizujete souběžně oba kusy), musíte k naměřeným hodnotám přidat víc (cca 15%). 8

STŘIH A JEHO ÚPRAVA PODLE POSTAVY S pomocí naměřených hodnot si na pokusné látce (netkané textilii) nakreslete střih, který by měl vypadat jako na obrázku níže. 9

Nakreslené díly celého těla kabátu a jednoho rukávu vystřihněte z pokusné látky se stejnoměrnou rezervou na švy cca 3-5cm. Sešijte k sobě díly těla kabátu a výsledný pokus navlečte na budoucího šťastného majitele lícem dovnitř (přídavky na švy navrch) a sešpendlete přední díly od límce až k pupíku linií zapínání na sebe. Levý přední díl (kde budou dírky) ať překrývá pravý díl. Podél zapínací hrany levého dílu nakreslete na přídavku pro šev novou hranu cca 1,5cm od původního okraje. Hrana půjde od límce až k dolnímu konci šosu. Původní okraj levého předního dílu, nyní uvnitř obrysu dílu, bude sloužit jako pomocná středící osa budoucích knoflíkových dírek. Stejný přesah udělejte i na límci (pokud budete mít kabát s límcem). Nyní začněte pomocí špendlíků upravovat kabát na tělo nositele. Nejprve zkontrolujte sklon a pozici ramenních švů. Pro spadlá ramena bude potřeba jiný sklon švu než pro jedince s rovnými rameny. Při změnách sklonu švu ubírejte /pouštějte materiál předního a zadního dílu tak, abyste ramenní šev udrželi v pozici na rameni. Tedy aby například konec švu (bod B) nepadal na přední díl a začátek (bod A) se netočil směrem do týla. Dále je na řadě délka ramenního švu. Konec ramenního švu (bod B) by měl o cca 2-3cm přesahovat totéž místo na spodním kabátci. Bod B na kabátci by se měl nacházet v místě, kde hlavice pažní kosti nasedá do ramenního kloubu. Toto místo ramene se při pohybu paží nahoru a dolů téměř nehýbe. Bod A na kabátu a kabátci by se měly přibližně krýt. Při výše popsaných úpravách ramenního švu může dojít ke změně obvodu průramku nebo výstřihu, což bude řešeno později. Pokud chcete upravit (přitáhnout nebo povolit) šířku kabátu na těle, učiňte tak v bočních švech (mezi body C a D), případně v zadním švu (CB-E). Nakonec zkontrolujte délku kabátu. Ideálně by spodní okraj měl být po celém obvodu stejně vysoko od země. To u mohutnějších postav znamená, že přední díl kabátce bude nejen širší, ale také delší než zadní. Další velkou kapitolou je límec. Nejprve se ujistěte, že výstřih kabátce kopíruje základnu krku nositele (nebo výstřih spodního kabátce), není výrazně větší nebo naopak neškrtí. Pokud budete muset zvětšovat otvor výstřihu, čiňte tak opatrně. Když už tvar výstřihu odpovídá požadavkům postavy, změřte obvod hotového výstřihu a porovnejte jej s délkou spodní hrany připraveného límce. Pokud se liší víc než o 1-2cm (což mohlo vzniknout předchozími úpravami v ramenním švu) upravte límec a vsaďte ho do výstřihu kabátu. Pokud límec např. vzadu výrazně odstává od krku, vyřešte to zabráním horní hrany límce v místě kolem bodu k (místo přeložení střihu). Odstávající límec vpředu lze vyřešit lehkým podstřihnutím (zakulacením) oblouku spodní (švové) hrany límce v přední části k bodu cf. Nakonec se zaměřte na plánovanou výšku samotného límce. Pokud máte vyřešené tělo i límec, můžete připravit průramek pro vsazení rukávu. Nejnižší bod průramku v podpaží (bod C) by měl být prakticky ve stejném místě jako na spodním kabátci. A zároveň by neměl být níž, než je úroveň spodní hrany lopatky nositele. Linii průramku upravte tak, aby procházela body B a C. Na předním díle 10

musí být průramek u bodu y poněkud více vykrojen. Výslednou délku obvodu průramku změřte a porovnejte ji s délkou hrany (spojnice bodů x-b-y-x) horní hlavice pokusného rukávu. Pokud se hodnoty rozcházejí o více než cca 2cm, upravte horní obvod rukávu posunutím linie švu x-w a rukáv sešijte. Nyní rukáv všijte do průramku pokusného kabátu a znovu vyzkoušejte. Optimální úhel nasazení rukávu na kabát otestujete tak, že dáte ruce v bok s lokty vystrčenými vpřed. V této pozici by vám rukáv ani kabát neměl nikde šponovat a na přední straně rukávové hlavice by se neměl výrazně hromadit materiál do varhánků. Nakonec zkontrolujte délku rukávu. Toto jsou jen některá z mnoha úskalí, která se vám mohou postavit do cesty. Bohužel není v moci tohoto dílka popsat předem každý bludný kořen, nebo suplovat učebnici šití. Pokud si nebudete vědět rady, poraďte se s někým se zkušenostmi s kompletováním oblečení, třeba i moderního. Mějte na paměti jedině to že: Vše co je ve fázi střihu ojebáno se vám mnohonásobně vrátí. Dvakrát měř, jednou stříhej! Až bude zkušební kabát odpovídat požadované siluetě, rozstříhejte jej v místě švů a získáte přesný střih bez přidaných rezerv pro švy. STŘÍHÁNÍ Střih získaný pokusem položíme na vnější látku (vlnu) tak, aby směr osnovy přibližně odpovídal poloze na střihu. Naskládáme díly tak, abychom se optimálně vešli na látku i s přídavky na švy a zalemování (od 8mm do 2 cm). Na látku si z rubové strany vyznačíme místa popsaná na střihu písmeny (křídou nebo pár stehy kontrastní nití). Dvakrát se pomodlíme a střihneme všechny díly. Podle dílů vnější látky střihneme a označkujeme i podšívku. Výztuhy případného límce, manžet a zapínání stříháme zvlášť a to přesně podle střihu tj. bez přídavků. Tento postup je vhodný pro silnější vlněný materiál, kdy je výztuha pokládána na plochu dílu, ale není zahrnuta do švů spojujících díly kabátu. RUČNÍ STEHY ZADNÍ STEH (back stitch) Používáme pro pevné spojení dvou a více materiálů. Nejběžněji používaný typ stehu při spojování jednotlivých nastříhaných částí. Nejpoužívanější steh při konstrukci kabátu. 11

PŘEDNÍ STEH (running stitch) Využívá se v případě spojování dílů, kde nezáleží na výsledné pevnosti. Pomocí tohoto stehu stehujeme tam, kde je to potřeba. Je možné ho využít obecně k nastehování. Pomocí tohoto stehu lze i zdrhovat části oděvů, které mají být nařaseny. LEMOVACÍ STEH (Hemming stitch) Využívá se při lemování a přistehování svrchní látky na výztuhu a obecně všude tam, když je třeba jakoukoli část oděvu zalemovat. ŠIKMÝ NAPNUTÝ STEH (Padding stitch) Tento steh se používá pro spojení dvou materiálů v celé ploše, nechceme-li, aby se vrstvy látky vzájemně posunovaly. Například zde pro spojení více vrstev výztuhy. Stehy se neutahují, ale zůstávají přiměřeně volné, aby byl zajištěn přirozený, avšak v potřebné míře omezený pohyb vrstev vůči sobě. 12

ŠITÍ KABÁTU Popis postupu umožňuje využít v maximální možné míře šití strojem na místech, kde nejsou švy viditelné a neruší autentičnost celkového vzhledu. Strojní šití dlouhých spojů práci výrazně urychluje. S minimální porcí ručního zpracování je však potřeba počítat i v tomto případě, konkrétně část podšívky nelze našít jinak než ručně. SESAZOVÁNÍ TĚLA KABÁTU Nejdříve sešijeme oba zadní díly líc na líc od bodu CB až k dolnímu okraji, nebo ke konci rozparku (bod E), pokud jsme se rozhodli pro pseudošosy. Podobně líc na líc připojíme k zadnímu dílu na bocích oba přední díly (mezi body C-D) a na ramenech (A-B). Tím nám vznikne vnější vrstva kabátu. Pak vezmeme díly výztuhy pod zapínání a položíme je na rubovou stranu dílů kabátu. Výztuhy by měly sahat až těsně k linii budoucí hrany zapínání. Výztuhu našijeme na rubovou stranu kabátu plošně šikmým napnutým stehem. Na závěr přežehlíme. Obrázek ukazující šev a vrstvení vnější látky s výztuhou LÍMEC (VOLITELNĚ) Nejdřív položíme výztuhu na rubovou stranu vnější vrstvy límce a přečnívající okraje vlny mezi body cf-j-k-j-cf přeložíme a zalemujeme přes výztuhu. Zvláštní péči věnujeme vyskládání vnějšího materiálu v rohu u značky j. U silnějšího materiálu doporučujeme přesahující roh šikmo sestřihnout, aby nevznikl hrbol, který by komplikoval život nositele. Nakonec rozžehlíme. 13

Obrázek sestříhnutí a složení rohu vnější látky Stranu cf-cb-cf, kde bude límec nasazen k výstřihu kabátu, necháme zatím volně. Podšívku límce položíme rubem na výztuhu vnějšího límce, mezi body cf-j-k-j-cf ohneme přečnívající podšívku dovnitř límce a zalemujeme. Hrana podšívky by měla být o 2-3mm níže než hrana vnější látky límce. Výsledek zažehlíme. Nyní vsadíme límec do výstřihu tak, aby se potkaly body CF-cf a CB-cb a přišijeme límec k tělu za přídavky na švy. Šev prochází vnějšími vrstvami kabátu a límce (vlnou) a kopíruje hranici výztuhy límce. Přídavky švu pak rozložíme, rozžehlíme a přichytíme lemovacím stehem. Přídavek švu na straně kabátu (vnitřní oblouk) je dobré na několika místech nastřihnout kolmo ke švu, což uvolní napětí materiálu kolem švu a půjde to lépe rozložit. Obrázek nastřihnutí oblouku látky KŘIDÉLKA (VOLITELNĚ) Křidélka, sestávající pouze z vnější látky (vlny), složíme podél čárkované linie napůl rubem dovnitř a těsně podél oblouku mezi body x-b-y sešijeme obě vrstvy vlny a přídavek na šev. Křidélka přišpendlíme na lícovou stranu kabátu k horní hraně průramku tak, že se potkají body x-x, b-b a y-y na křidélku a na kabátu. Křidélko přišijeme k vnějšímu materiálu kabátu za přídavek na švy. 14

Obrázek našívání křidélek RUKÁVY U rukávů s přehrnutím a/nebo zapínáním spodní část rukávu a zapínání podložíme výztuhou. Výztuhu vložíme na místo, přichytíme podobně jako pod zapínáním plošně šikmým napnutým stehem a okraje vnější látky zalemujeme dovnitř stejně jako na límci. Každý rukáv pak sešijeme mezi body x-w lícem dovnitř. Pokud zvolíme rukávy bez zapínání, prodloužíme šev přes bod w až k bodu v. Dlouhé švy a vyztuženou plochu rozžehlíme. Podobně jako vnější vrstvu rukávů sešijeme i rukávy z podšívky a také rozžehlíme švy. Obrázek spodku rukávu našívání podšívky 15

Podšívkový rukáv otočíme lícem navrch a protáhneme jím vnější rukáv (vlna) tak, aby k sobě přiléhaly rubové strany obou rukávů. Srovnáme si švy x-w(-v) na sebe (sešpendlíme) a přišijeme podšívku v rozparku pro zapínání k vnějšímu rukávu lemovacím stehem, pokud jsme se pro zapínání rozhodli. Kolem zápěstí mezi body v- v složíme okraje vnějšího a podšívkového rukávu dovnitř tak, aby hrana podšívky nečouhala přes okraj vnějšího materiálu (vlny) a podšívku přišijeme lemovacím stehem. Nakonec rozžehlíme. V ramenní části rukávu srovnáme podšívku s vnějším materiálem (šev na šev, bod b na b) a v okraji sešijeme dokola mezi body x-y-x, abychom zabránili přetáčení podšívky při další manipulaci. Obrázek hlavice rukávu přišití podšívky rukávu Obrázek vložení rukávu do těla kabátu 16

Rukávy vsadíme do kabátu tak, že nejdříve rukáv otočíme vnějším materiálem (vlnou) navrch. Tělo kabátu otočíme rubem navrch a následně vložíme rukáv do průramku lícem na líc (vlna na vlnu). Sešpendlíme si na sebe body x-x, b-b a y-y na rukávu a průramku a poté i materiál mezi body. Před sešitím ještě jednou zkontrolujeme, zda máme správný rukáv ve správném průramku a pak přišijeme rukáv k průramku. Přídavky švu rukávu i kabátu pak zažehlíme dovnitř kabátu a můžeme přichytit k výztuze kabátu lemovacím stehem. Přídavky švů v podpaží můžeme před zažehlením na několika místech nastřihnout kolmo ke švu, aby šly lépe položit. PODŠÍVKA Všechny díly podšívky těla kabátu sešijeme za přídavky na švy podobně jako svrchní vrstvu, rozložíme švy a zažehlíme je. Hotovou podšívku vložíme rub na rub do těla kabátu a prošpendlíme její zadní šev (spojnice CB-E) na tentýž šev kabátu. Totéž potom provedeme u obou bočních a ramenních švů. Nyní složíme okraje vnějšího a podšívkového materiálu dovnitř kabátu, našpendlíme a následně přišijeme lemovacím stehem kolem dokola těla kabátu (vyjma výstřihu pokud bude na kabátu límec). Nakonec zažehlíme. Hrana podšívky by měla začínat 5-15mm od vnější hrany kabátu a ležet na přehnuté vnější látce. Obrázek přišívání podšívky k obvodu kabátu Podšívku límce (volitelně) na spojnici bodů cf-cb-cf nyní zahneme dovnitř a přišijeme lemovacím stehem skrz podšívku kabátu k rozloženému švu vnější vrstvy kabátu. Podšívku kabátu v průramcích zahneme dovnitř a přišijeme lemovacím stehem ke švu spojujícímu rukáv s kabátem. 17

KNOFLÍKOVÉ DÍRKY Obrázek začištění rukávů Knoflíkové dírky je třeba vypracovávat přiměřeně rozměrům knoflíků. Knoflíky by měly pasovat do dírky natěsno. Pro knoflík o průměru zhruba 12mm je ideální dírka o rozměru 2cm. Knoflíkové dírky je nejvhodnější vypracovávat režnou nití nebo dírkovým hedvábím. Barva může být kontrastní k barvě kabátu, ale může být i sladěná s barvou kabátu. Režné nitě lze sehnat v různých barvách, je také možné koupit bílé a obarvit je. Obrázek šití knoflíkové dírky a uzávěrky Důležité je si knoflíkové dírky předem rozměřit. Odstup knoflíkových dírek doporučujeme mezi 2-3cm. Místo, kde bude knoflíková dírka, je potřebné nejdříve obšít zadním stehem 3-4mm od myšleného proříznutí tak, aby se po rozříznutí látky jednotlivé vrstvy materiálu nerozjely. Tento steh se stejně zakryje obšitím dírky. Je vhodné takto obšít všechny dírky naráz. Tak budeme mít možnost vidět a 18

zkontrolovat, kde dírky na kabátu budou, a tím zamezit ztrátám na skoro dokončeném díle. No a potom pomocí tzv. smyčkového stehu obšít celou dírku. Na jednom či obou koncích dírek se vypracovávají tzv. uzávěrky. KNOFLÍKY Nejlepší a nejvhodnější variantou knoflíků jsou knoflíky tzv. látkové. Výhodou je snadná a překvapivě rychlá výroba, kterou zvládne opravdu každý, a zužitkování odpadního materiálu ze šití. Druhou variantou látkového knoflíku je plochý knoflík s plochou vycpávkou. Na otázku: Kam až knoflíky? je asi nejjednodušší odpověď, že poslední knoflík by měl být na pupku. Jako materiál pro knoflík doporučujeme použít zbytkový materiál z části oděvu, na kterou knoflík patří. Velikost knoflíku by se měla pohybovat mezi 5 mm (zpravidla na rukávech) až po cca 15mm, větší knoflíky už jsou hodně netypické. Pro obě varianty knoflíků platí, že je třeba šít pevnou nití (režná nit, nebo alespoň bavlnka) a nit není od věci před šitím navoskovat. Pro začátek je vhodné zvolit nit stejné nebo podobné barvy, jako je barva knoflíku. Po menším množství pokusů lze celkem snadno udělat knoflík tak, že použitá nit není vidět. Pro testy a první pokusy je vhodné záměrně použít kontrastní barvu niti, která ukáže, kde se staly případné chyby. VÝROBA LÁTKOVÝCH KNOFLÍKŮ Pro výsledný průměr knoflíku cca 15mm použijeme v případě vlněné tkaniny čtverec 30*30mm. Velmi záleží na tloušťce materiálu a systému jeho tkaní, určitě se vyplatí udělat si několik pokusů s různými rozměry na konkrétním materiálu. Obrázek výroby látkového knoflíku Nití na knoflíku nastehujeme kolečko tak, aby byla nit od okraje čtverce vzdálena 2-5mm, kolečko začínáme stehovat z poloviny strany čtverce. Konce nitě do látky vchází a vychází z ní na lícové straně látky. Na konci nitě neděláme uzlík, ale necháme konec (cca 50mm) volný. Délka stehu je vhodná mezi 5-12mm, záleží na tloušťce materiálu, obecně platí jemnější materiál, jemnější steh. Opět je vhodné si 19

vyzkoušet a vybrat na testovacích kusech. Jemnější steh dělá pravidelnější knoflík (lze posléze v dalším kroku upravit), ale příliš jemný steh zase znemožňuje knoflík zatáhnout. V dalším kroku uděláme na niti jednu kličku, prostřednictvím které okraje látky jemně stáhneme k sobě, až nám vznikne jakoby měšeček. Nyní použijeme tenký tupý předmět (vhodné jsou například nůžky), kterým nacpeme přečnívající okraje-růžky látky dovnitř vznikajícího měšečku. Tím nám vznikne látková kulička, zatím ne úplně pravidelného tvaru, kterou už ale není zpravidla potřeba vycpávat jiným materiálem. V případě, že je použit tenký materiál, který nepostačuje na dostatečnou výplň, uděláme stehy kolečka dále od okraje základního čtverečku, aby se do výplně knoflíku dostalo více materiálu. V tuto chvíli máme na výběr. Můžeme pokračovat rychle, nit pevně zatáhnout a zavázat, a tím přeskočit následující krok. Nebo je možné udělat knoflík plnější a pěknější V tom případě v tuto chvíli nit ještě pevně nezatahujeme, ale knoflík prsty vytvarujeme do kruhového tvaru, rozplácneme tak, že vypadá jako baretka a na horním okraji ještě jednou dokola obstehujeme. Teprve nyní nit řádně utáhneme a za pomoci prstů (a případně hrotu nůžek) knoflík dokonale dotvarujeme do kuličky. Nyní několika stehy a závěrečným uzlíkem pojistíme spoj a máme knoflík hotov. Obrázek výroby látkového knoflíku plnější forma VÝROBA POTAHOVANÝCH KNOFLÍKŮ Druhou variantou látkového knoflíku je plochý knoflík s plochou vycpávkou. Jako vhodná (a svým způsobem dobová) vycpávka může posloužit i nejdrobnější mince, například 1 eurocent. Případně je možné použít dřevěné kolečko, nebo kolečko z kůže. V tomto případě jako základ použijeme kruh vystřižený z látky, který má cca dvojnásobný průměr, než vycpávka, která by měla být o něco menší, než výsledná požadovaná velikost knoflíku. Zhruba 2mm od okraje látky dokola provedeme stehování a opět na niti neděláme uzlík, ale necháme volný konec, který nám po dokončení stehování a provedení jedné 20

kličky umožní látku okolo vložky pěkně zatáhnout. Snažíme se o co nejpravidelnější steh, aby byl knoflík pěkně tvarovaný. Po stažení látky okolo vycpávky pojistíme spoj několika stehy a knoflík je hotov. PŘIŠÍVÁNÍ KNOFLÍKŮ Obrázek výroby potahovaného knoflíku Oba typy knoflíku se přišívají na oděv přímo za látku, prostřednictvím tzv. krčku. V případě látkových knoflíků můžeme použít způsob, že prošijeme knoflík pěti až osmi stehy skrz celý knoflík a tím dáme základ krčku. Ten dokončíme těsným obtočením nitě kolem budoucího krčku. Obrázek přišívání látkových knoflíků Nebo v případě obou druhů knoflíků si přišívání můžeme usnadnit tím, že přímo na knoflíku vytvoříme nitěné očko. Několika stehy (doporučujeme cca 4) volně prošijeme knoflík ze strany na stranu tak, že vycházející konce nitě zajistíme uzlíky. Tím vznikne na knoflíku nitěné očko, prostřednictvím kterého můžeme knoflík přišít na látku klasicky a krček vytvořit z něj. 21

Obrázek přišívání knoflíků pomocí očka FINIS. A TADY NEZBÝVÁ NIC JINÉHO, NEŽ POPŘÁT HODNĚ ZDARU A CHUTI DO DÍLA! 22

LITERATURA Janet Arnold: Patterns of Fashion: The Cut and Construction of Clothes for Men and Women, C.1560-1620, London, 1985 Ninya Mikhaila, Jane Malcolm-Davies: The Tudor Tailor: Reconstructing Sixteenth- Century Dress, London, 2006 Jenny Tiramani, Susan North: Seventeenth-Century Women's Dress Patterns: Book 1, London, 2011 Jenny Tiramani, Susan North: Seventeenth-Century Women's Dress Patterns: Book 2, London, 2012 Lena Rangström, Modelejon Manligt Mode 1500-tal 1600-tal 1700-tal., Stockholm, 2008 Johannes Pietsch: Die Kostümsammlung Hüpsch im Hessischen Landesmuseum Darmstadt, Bestandskatalog der Männer- und Frauenkleidung Studien zu Material, Technik und Geschichte der Bekleidung im 17. Jahrhundert, Technischen Universität München, 2007 Norah Waugh: The Cut of Men's Clothes: 1600-1900, London, 1964 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 1: The evidence and construction techniques, Bristol, 2013 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 2: Harberdashery, Bristol, 2013 Robert Morris: Headwear, Footwear and Trimmings Woman 1580-1660, Bristol, 2001 of the Common Man and Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 10: Doublets Part 1, Bristol, 2013 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 11: Doublets Part 2: Male Petticoats and Male Waist coatss, Bristol, 2013 Jane Huggett: Clothes of the Common Man 1580-1660 Part 2: Making the Garments,Bristol, 2002 23