Výstup z aktivity (KA 5) - Kulatý stůl

Výstup z aktivity (KA 5) - Kulatý stůl organizovaný v rámci Projektu Vzdělávání a spolupráce mezi sociálními partnery a přenos znalostí a zkušeností ze zahraničí, registrační číslo projektu CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0001970, s názvem Přenos zahraničních zkušeností a znalostí, jež získali účastníci zahraničních stáží v Belgii, Itálii a na Slovensku Místo konání: Termín: Přítomní: Vystupující: Program jednání: I. Zahájení Dům odborových svazu (velká zasedací místnost), Náměstí Winstona Churchilla 1800/2, 130 00 Praha 3 15. března 2018 od 10:00 hod. Dle prezenční listiny - 25 zástupců ASKP ČR a 26 zástupců OS SKP Účastníci zahraničních stáží II. Organizace zahraničních stáží III. Shrnutí získaných poznatků podle témat školení - porovnání s právní úpravou v ČR 1. Spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti sociálního dialogu 2. Podnikové kolektivní vyjednávání 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně 4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v odvětvích v působnosti sociál. partnerů 5. Zastupování zaměstnanců v podnicích dle platné legislativy 6. Vliv ekonomických ukazatelů na sociální dialog o mzdách IV. Návštěvy firem a institucí v rámci zahraničních stáží v Belgii a Itálii V. Závěr 1

I. Zahájení JUDr. Vladimír Kubinec, předseda Odborového svazu skla, keramiky a porcelánu (dále jen OS SKP ), přivítal účastníky kulatého stolu. Seznámil je s projektem Vzdělávání a spolupráce mezi sociálními partnery a přenos znalostí a zkušeností ze zahraničí a programem kulatého stolu. Vysvětlil složení delegací na zahraniční stáže, tedy že se každá delegace skládala z 8 účastníků, a to vždy po 4 za každého sociálního partnera. Stručně informoval též o programu jednotlivých zahraničních stáží. V rámci svého vystoupení zdůraznil nadstandartní spolupráci sociálních partnerů na úrovni odvětví ve srovnání s ostatními průmyslovými odvětvími v České republice. Časový rozvrh a program 1. den II. Organizace zahraničních stáží * přílet či příjezd do Milána, Bruselu či Liptovského Mikuláše, a následná cesta do místa ubytování v daném městě * v podvečer představení partnerské organizace z navštívené země a seznámení se s realizačním týmem partnerské organizace 2. den * 08:30 09:00 Seznámení s programem 2. dne školení * 09:00 11:00 Spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti sociálního dialogu dle platné právní úpravy v Itálii, Belgii či na Slovensku (odbory, zaměstnanecké rady, popř. jiný subjekt) * 11:00 11:30 Diskuse * 11:30 12:30 Přestávka na oběd * 12:30 14:30 Seznámení se s pravidly a realizací zastupování zaměstnanců v podnicích dle platné legislativy v Itálii, Belgii a Slovensku (právo na informace, projednání, spolurozhodování, popř. rozhodování a kontrola) * 14:30 15:00 Diskuse * 15:00 15:30 Přestávka na kávu či čaj * 15:30 17:00 Příklady dobré praxe od italských, belgických či slovenských zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. * 17:00 17:30 Závěrečné zhodnocení, evaluace 1. dne školení 2

3. den * 08:30 09:00 Seznámení s programem 3. dne školení, případné dotazy k předchozímu dni školení * 09:00 11:00 Pravidla, postupy a metody podnikového kolektivního vyjednávání v Itálii, Belgii či na Slovensku. * 11:00 11:30 Diskuse * 11:30 12:30 Přestávka na oběd * 12:30 14:30 Vyjednávání a obsah kolektivní smlouvy vyššího stupně v Itálii, Belgii či na Slovensku. * 14:30 15:00 Diskuse * 15:00 15:30 Přestávka na kávu či čaj * 15:30 17:00 Příklady dobré praxe od italských, belgických či slovenských zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. * 17:00 17:30 Závěrečné zhodnocení, evaluace 2. dne školení 4. den * 08:30 09:00 Seznámení s programem 4. dne školení a případné dotazy k předchozímu dni školení * 09:00 11:00 Problematika BOZP v Itálii, Belgii či na Slovensku a úloha jejich zástupců podle platné právní úpravy v této oblasti, specifika ve sklářském, keramickém průmyslu a v porcelánu * 11:00 11:30 Diskuse * 11:30 12:30 Přestávka na oběd * 12:30 14:30 Vliv ekonomických ukazatelů na sociální dialog o mzdách v Itálii, Belgii či na Slovensku. * 14:30 15:00 Diskuse * 15:00 15:30 Přestávka na kávu či čaj * 15:30 17:00 Příklady dobré praxe od italských, belgických či slovenských zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. * 17:00 17:30 Závěrečné zhodnocení, evaluace, 3. dne školení 5. den * dopoledne shrnutí zahraniční stáže a rozloučení s partnerskou organizací v dané zemi * odpoledne cesta zpět do Prahy. 3

Belgie III. Shrnutí získaných poznatků podle jednotlivých témat 1. Spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti sociálního dialogu Belgie má struktury na úrovni pracovišť. Odborové organizace jsou schopny jmenovat své zástupce do rady zaměstnanců. Klíčovým orgánem je delegace odborů. Jedná se o odborovou delegaci, která s managementem jedná o klíčových otázkách, ačkoli rada zaměstnanců má rozsáhlé právo na informace a konzultace. Pracovní rada má také rozhodovací pravomoci v některých oblastech. Reprezentace na úrovni statutárních či dozorčích orgánů zaměstnavatelem (správní rada společnosti, dozorčí rada) Zaměstnanci nejsou zastoupeni na úrovni správní rady v Belgii, s výjimkou několika společností veřejného vlastnictví. Finanční účast zaměstnanců ve firmách Šíření finanční účasti zaměstnanců v Belgii je v souladu s evropským průměrem. Nařízení o podpoře podílu na zisku a vlastnictví akcií zaměstnanců byla zavedena v roce 2002. Itálie Hlavní orgány zastupující zaměstnance v Itálii - RSU - jsou v podstatě odborové orgány složené ze zástupců všech odborových centrál působících u zaměstnavatele, i když jsou nyní voleny všemi zaměstnanci. Svazky odborů jmenují kandidáty, i když jsou členové přímo voleni všemi zaměstnanci. Předchozí opatření, která si vyhrazovala třetinu kandidátů na přímé jmenování nebo volbu, se změnila. Reprezentace na úrovni statutárních či dozorčích orgánů zaměstnavatelem (správní rada společnosti, dozorčí rada) V Itálii neexistuje právo na zastoupení zaměstnanců v těchto orgánech. Finanční účast zaměstnanců ve firmách Současná úroveň finanční účasti zaměstnanců v Itálii je jedna z nejnižších v Evropě. Ačkoli se v průběhu devadesátých let uskutečnilo několik reforem, které se snažily překonat hlavní překážky rozsáhlejší implementace finanční účasti v Itálii se nezdařila, přestože byl v roce 2011/2012 v Itálii projednán plán nového zákona o účasti pracovníků, dosud nebyl proveden. 4

Slovensko V posledních letech došlo k významným změnám v legislativě, která dříve upřednostňovala pracovní rady vůči odborovým organizacím na pracovišti. Obě mohou nyní existovat na stejném pracovišti a mezi nimi se rozdělují pravomoci, ačkoli přesná rovnováha mezi těmito dvěma se změnila v důsledku změn, které nedávné vlády učinily. Reprezentace na úrovni statutárních či dozorčích orgánů zaměstnavatelem (správní rada společnosti, dozorčí rada) Zaměstnanci mají právo na třetinu míst v dozorčí radě společností v soukromém sektoru s více než 50 zaměstnanci, pokud jsou splněny některé další podmínky, a na polovinu míst ve státních společnostech. Finanční účast zaměstnanců ve firmách Vlastnictví akcií zaměstnanců na Slovensku nemá významnou roli. Na rozdíl od jiných východoevropských ekonomik proces privatizace, který začal počátkem devadesátých let, neměl významný dopad na vznik participačních programů. Naproti tomu je výskyt podílu na zisku na Slovensku poměrně vysoký evropským srovnáním. Finanční účast se v současnosti ve veřejné diskusi příliš nevěnuje Pro srovnání Česko Místní odborová organizace je stále hlavním způsobem zastoupení zaměstnanců na pracovišti. Kromě toho může být zřízena rada zaměstnanců, která má méně práv. Pravidla, která říkala, že pracovní rada musela být rozpuštěna, pokud byla zřízena odborová organizace, byla prohlášena za neústavní v roce 2008. V praxi jsou rady zaměstnanců vzácné. Ve většině případů existují buď odbory nebo nic. Reprezentace na úrovni statutárních či dozorčích orgánů zaměstnavatelem (správní rada společnosti, dozorčí rada) Zaměstnanci mají třetinu míst v dozorčí radě státních podniků a třetinu míst v dozorčích radách soukromých společností, které mají a více než 500 zaměstnanců. Finanční účast zaměstnanců ve firmách Na rozdíl od mnoha dalších východoevropských zemí nebylo vlastnictví zaměstnance jako forma finanční účasti zaměstnanců v procesu privatizace žádným zvláštním postupem, a proto nemá významnou roli ve vlastnické struktuře české ekonomiky. Schémata sdílení zisku jsou poněkud častější. 5

2. Podnikové kolektivní vyjednávání Ve všech zemích je společné, že podnikové kolektivní smlouvy mohou uzavírat pouze odbory. Belgie Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami 96 %. Kolektivní vyjednávání Vnitrostátní dohoda stanoví na národní úrovni každé dva roky klíčové složky odměňování a podmínek a tato dohoda je sama o sobě silně omezena legislativou, která omezuje nárůst platů na prognózu nákladů na platy v sousedních zemích Belgie. Při automatické indexaci plateb spojené s inflací mají vyjednávači jen na úrovni odvětví i jednotlivých podniků omezený manévrovací prostor něco jako kdysi po tzv. sametové revoluci tzv. mzdová regulace v bývalém Československu. Zastoupení na pracovišti Belgie má struktury na úrovni pracovišť, které zastupují jak všechny zaměstnance, tak odboráři, ale s odborovými organizacemi, které jsou schopny jmenovat do rady zaměstnanců, je klíčovým orgánem delegace odborů. Jedná se o odborovou delegaci, která s managementem jedná o klíčových otázkách, ačkoli pracovní rada má rozsáhlé právo na informace a konzultace. Pracovní rada má také rozhodovací pravomoci v některých oblastech. Itálie Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami 80 %. Kolektivní vyjednávání Kolektivní vyjednávání v soukromém sektoru v Itálii probíhá na dvou úrovních - na úrovni odvětví a na úrovni podniků. Odbory se musí o KS dohodnout - právo veta. Hlavní orgány zastupující zaměstnance v Itálii - RSU - jsou v podstatě odborové orgány složené ze zástupců všech odborových centrál působících u zaměstnavatele, i když jsou nyní voleny všemi zaměstnanci. Svazky odborů jmenují kandidáty, i když jsou členové přímo voleni všemi zaměstnanci. Předchozí opatření, která si vyhrazovala třetinu kandidátů na přímé jmenování nebo volbu, se změnila. 6

Slovensko Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami 35 %. Kolektivní vyjednávání Kolektivní vyjednávání probíhá jak na úrovni odvětví, tak na úrovni společnosti a mezi 35 % a 40 % zaměstnanců. Úroveň krytí se v posledních letech snížila a nové legislativní změny mohou vést k dalšímu snížení. Dohody o úrovni společností jsou důležité při stanovování efektivních mezd, což vede k výrazným rozdílům mezi společnostmi. V posledních letech došlo k významným změnám v legislativě, která posílila postavení rad zaměstnanců. Rady i odbory mohou nyní existovat na stejném pracovišti, ale kolektivní smlouvy mohou uzavírat (stejně jako v ČR) pouze odbory. Nicméně na Slovensku jsou rady zaměstnanců v praxi častější než v ČR. Pro srovnání Česko Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami 38 %. Kolektivní vyjednávání Přibližně 40 % zaměstnanců v České republice se na kolektivní vyjednávání vztahuje, a to většinou prostřednictvím jednání na úrovni společností, ačkoli v mnoha společnostech není vůbec vyjednáno. Dohody v rámci odvětví pokrývají některé průmyslové odvětví a po právních změnách v roce 2005 mohou být znovu rozšířeny. Odborová organizace je stále hlavním způsobem zastoupení zaměstnanců na pracovišti. Kromě toho může být zřízena rada zaměstnanců, která má ale méně práv (pouze právo na informace a projednání). Pravidla, která říkala, že rada zaměstnanců musela být rozpuštěna, pokud byla zřízena odborová organizace, byla prohlášena za neústavní v roce 2008. V praxi jsou rady zaměstnanců vzácné. Ve většině případů existují buď odbory nebo nic. 7

Obecně platí, že podnikové kolektivní smlouvy v Belgii a v Itálii obsahují prakticky pouze ujednání o mzdě, která doplňují příslušnou kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS). To souvisí s významem a rozsahem kolektivních smluv vyššího stupně v těchto zemích, kde KSVS mají mnohem větší význam než např. KSVS v ČR a na Slovensku. To zase souvisí s podobou pracovního práva, hlavně s rozsahem pracovněprávní úpravy v právních předpisech těchto zemí, která je naopak mnohem užší, než např. zákoníky práce v ČR a na Slovensku. Pro srovnání některá data o PKS v Belgii a v ČR: * v Belgii v roce 2015 bylo uzavřeno cca 5.000 PKS. PKS řeší jen málo otázek: pracovní dobu a odměny. Uzavírají se na 2 roky * v ČR bylo v roce 2015 uzavřeno cca 1.000 PKS. Obsah PKS je v ČR naopak širší než v Belgii 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně Belgie V Belgii jsou 3 stupně kolektivního vyjednávání: generální dohoda na národní úrovni, odvětvové kolektivní smlouvy (naše KSVS) a podnikové kolektivní smlouvy. Na úrovni meziodvětvové dojedná tzv. skupina deseti na základě doporučení Ústřední hospodářské komory (CCE viz výše) maximální reálný růst mezd na 2 roky dopředu (např. pro rok 2017 to bylo 0,9 %, pro rok 2018 to bylo 1,2 %, tedy v průměru 1,1 % ročně. Jde o reálný růst, neboť dorovnání mezd na inflaci je dáno zákonem! Tento maximální růst je závazný, jeho překročení je sankcionováno! Skupina deseti také určí indexaci sociálních dávek. V národní dohodě se kromě maximální hranice pro reálný růst mezd stanoví ještě další důležité otázky, které musí být respektovány všemi zaměstnavateli: pracovní doba, cestovní náhrady, minimální mzda, podmínky práce v noci. V Belgii bylo v roce 2015 uzavřeno celkem 1.400 KSVS a existovalo cca 170 paritních komisí na úrovni odvětví. Ty řeší nejenom KSVS, ale např. i individuální pracovní spory (jednají na ministerstvu práce a sociálních věcí, jednání vede úředník z ministerstva. 8

Itálie V Itálii považují odbory s ohledem na vývoj ekonomiky za úspěch, že posledních 5 let se udržela úroveň KSVS z předchozích let. Je třeba ale k tomu přidat několik ekonomických údajů, např. nezaměstnanost v průměru 11 % (ale velké rozdíly sever x jih, nezaměstnanost mladých 34 %), průměrný důchod v přepočtu cca 30.400,- Kč (v ČR asi 10.5000,- Kč), např. v podniku EUROVETRO (střepy) průměrná mzda 1.400 EURO, pracovní doba 40 hodin týdně, dovolená ze zákona 4 týdny a podle KS ještě dalších 5 dní + 5 svátků + 52 dalších hodin volna). Nemocenská - až 18 měsíců plná mzda, povinné příspěvky na důchodové pojištění vylepšení důchodu garantovaného státem, benefity (hlavně stravování) atd. Slovensko KSVS a jejich úprava v zákonech je podobná jako v ČR. Také jejich obsah je podobný. Nicméně při porovnání KSVS pro sklo na Slovensku (KSVS uzavřena odborovým svazem KOVO) a naší KSVS vyplyne, že naše KSVS je mnohem obsáhlejší a významnější co do obsahu sjednaných závazků. KSVS na Slovensku obsahuje cca jen 10 % toho, co obsahuje naše KSVS. To však není důsledkem právní úpravy (ta je podobná jako v ČR), ale je to důsledkem schopnosti odborů vyjednat příslušný obsah KSVS. Pro srovnání Česko V České republice se KSVS se vztahují zhruba na 620 tis. zaměstnanců /po rozšíření jejich závaznosti/, tedy zhruba na 16 % zaměstnanců. Rozdíly v KSVS mezi Belgií a Itálií na jedné straně a ČR a SR na druhé straně jsou dány obecně historicky, a to zejména podobou pracovněprávní legislativy (v ČR a SR je tato legislativa mnohem rozsáhlejší). Z toho vyplývají i rozdíly v obsahu a v rozsahu KSVS. 9

4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v odvětvích v působnosti sociálních partnerů Ve všech zemích Evropské unie platí podobné předpisy, které vycházejí ze směrnic EU. Srovnání BOZP v ČR a v SR Právní úprava BOZP a) v ČR - v ZP b) v SR - zákonem č. 124/2006 Z. z., o bezpečnosti a ochrane zdravia při práci a o zmene a doplnení niektorych zákonov Zastoupení zaměstnanců v BOZP a) v ČR - odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí a vedle nich také - zástupci pro oblast BOZP, pokud byli na základě písemného návrhu podepsaného nejméně třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru zvoleni ( 283 odst. 1 ZP) s tím, že je možné ustavit nejvýše 1 zástupce na 10 zaměstnanců ( 281 odst. 1 ZP), konkrétní počet stanoví zaměstnavatel po projednání s volební komisí ( 283 odst. 2 ZP). b) V SR - zástupci pro BOZP jmenovaní zaměstnavatelem na základě návrhu příslušného odborového orgánu s tím, že u zaměstnavatelů vyjmenovaných ekonomických činností může 1 zástupce zastupovat nejvýše 50 zaměstnanců, u ostatních zaměstnavatelů může 1 zástupce zastupovat až 100 zaměstnanců ( 19 ZBOZP) Pravomoci zástupců zaměstnanců v oblasti BOZP V ČR i na Slovensku jsou velmi podobné. Kontrola nad stavem BOZP a) V ČR vedle orgánů státu jen odbory, kterým na tuto činnost přispívá stát ( 322 ZP) b) V SR vedle orgánů státu odbory i zástupci zaměstnanců v oblasti BOZP ( 29 ZBOZP) 10

Rekondiční pobyty a) V ČR povinnost vysílat jakékoliv zaměstnance na rekondiční pobyty neexistuje b) V SR má zaměstnavatel za stanovených podmínek povinnost vyslat a hradit rekondiční pobyt zaměstnance zařazeného do III. a IV. kategorie prací, pokud rekondiční pobyt splní podmínku účelovosti z hlediska prevence profesionálního poškození zdraví ( 11 ZBPZP) Zaměstnanec je povinný zúčastnit se na Slovensku rekondičního pobytu, pokud vykonává práci a) zařazenou do III. kategorie prací nejméně 5 let b) zařazenou do IV. kategorie prací po dobu nejméně 4 let Další rekondiční pobyt je pro zaměstnance povinný vždy za 3 roky, pokud a) odpracoval v tomto období ve vybraném zaměstnání nejméně 600 pracovních směn nebo b) pokud jde o zaměstnance, který pracuje s dokázaným chemickým karcinogenem odpracoval nejméně 400 pracovních směn Zaměstnavatel určuje a) den nástupu b) místo rekondičního pobytu c) délku rekondičního pobytu na základě doporučení poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to nejméně 7 dní d) určuje způsob dopravy a ostatní podmínky stejně jako u pracovních cest Seznam zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání, u nichž přichází rekondiční pobyt v úvahu vypracovává zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a po dohodě se zástupci zaměstnanců včetně zástupců zaměstnanců pro BOZP. Poskytovatel pracovnělékařských služeb ve spolupráci se zaměstnavatelem a po dohodě se zástupci zaměstnanců včetně zástupců zaměstnanců pro BOZP vypracuje obsah rekondičního pobytu, se kterým pak zaměstnavatel zaměstnance seznamuje před nástupem tohoto pobytu. 11

Zaměstnavatel může na doporučení poskytovatele pracovnělékařských služeb a v dohodě se zástupci zaměstnanců včetně zástupců zaměstnanců pro BOZP zabezpečit rekondiční pobyt i pro zaměstnance, který vykonává práci zařazenou do II. kategorie prací, pokud rekondiční pobyt splní podmínku účelnosti z hlediska prevence profesionálního poškození zdraví. Podle 138 zákona č. 311/2001 Z.Z., zákoník práce v platném znění: Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno na nezbytnou dobu s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku na účast na rekondičních pobytech, na povinných lékařských prohlídkách a na účast zástupců zaměstnanců na vzdělávání. Jedná se přitom o překážku v práci v obecném zájmu. Komise BOZP jako poradní orgán zaměstnavatele a) V ČR není upravena. b) V SR zřizována povinně u zaměstnavatelů, kteří mají více než 100 zaměstnanců ( 20 ZBOZP) Složení komise: zástupci zaměstnanců a zástupci zaměstnavatele, zejména odborníci daném oboru, s nadpoloviční většinou zástupců zaměstnanců pro oblast BOZP. Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se schází alespoň jednou rok a má tato oprávnění: a) pravidelně vyhodnocuje stav ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, stav a vývoj nehod nemocí z povolání a jiných mimořádných událostí podle 17 a hodnotit jiné otázky zdraví a bezpečnosti při práci, včetně pracovní prostředí a pracovní podmínky b) navrhovat opatření v oblasti správy, řízení a zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci c) vyjadřovat se ke všem otázkám týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci d) od zaměstnavatele požadovat potřebné informace nezbytné pro výkon jeho činnosti 12

5. Zastupování zaměstnanců v podnicích dle platné legislativy Belgie * od 50 do 100 zaměstnanců: společné zasedání zástupců zaměstnanců (zvolených) a vedení podniku, řeší především: pracovní podmínky, informovanost a vzdělávání zaměstnanců, osoby se změnou pracovní schopností, stížnosti a spory, návrhy zaměstnanců * nad 100 zaměstnanců: tzv. podnikové rady, řeší s vedením podniku navíc i pracovní řád sociální otázky a informace o ekonomické situaci podniku, - dalším institutem je výbor pro ochranu a prevenci (oblast BOZP) Itálie Podobné jako v Belgii, funkci zastupování zaměstnanců ale plní RSU (viz výše), informace o situaci podniku a kontrola plnění závazků z kolektivních smluv. Slovensko Odbory a od 50 zaměstnanců může vzniknout zaměstnanecká rada, pokud u zaměstnavatele působí jen odbory mají právo na informace, projednání, spolurozhodování a kontrolu, pokud působí vedle sebe odbory a zaměstnanecká rada, dělí si kompetence tak, že radě přísluší právo na informace a projednání a odborům právo spolurozhodování, právo na informace a právo kontroly. Pro srovnání Česko Odbory a může být zvolena rada zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (možnost ustavení rady zaměstnanců není limitováno počtem zaměstnanců), odbory mají právo na informace, projednání, spolurozhodování a kontrolu, rada zaměstnanců má pouze právo na informace a projednání, a to bez ohledu na to, zda působí u zaměstnavatele, kde působí odbory nebo i v případě, že u zaměstnavatele odbory nepůsobí. 13

Shrnutí V ČR a ve SR jsou práva zástupců zaměstnanců rozmanitější ( právo na informace, projednání, právo spolurozhodování i právo kontroly, přičemž rozsah práva spolurozhodování je v Česku užší než na Slovensku, a to zejména v okruhu otázek pracovní doby a jejího rozvržení. V Belgii a Itálii se na úrovni podniků spíše jen kontroluje, zda se plní kolektivní smlouvy, a dále se projednávají pracovní podmínky. 6. Vliv ekonomických ukazatelů na sociální dialog o mzdách Belgie Nejvíc propracovaný systém má Belgie v podobě tzv. rady deseti (automatické dorovnávání inflace a stanovení maximální hranice pro růst mezd na úrovni odvětví, která je závazná (je to něco jako mzdová regulace počátkem devadesátých let v Česku). Itálie V Itálii jednají odbory se zaměstnavateli několikrát ročně o vývoji ekonomiky v příslušných odvětvích. Slovensko V ČR a SR se žádná jednání ohledně ekonomického vývoje příslušných odvětví nekonají, každý ze zúčastněných má svoje vlastní podklady. V tomto směru je situace v ČR zřejmě lepší než v SR, neboť v SR s ohledem na malé množství podniků v zaměstnavatelském svazu (5) vlastně ani odvětvová data neexistují. Tomu, bohužel, na Slovensku odpovídá i obsah sklářské KSVS. Ve všech zemích se vyměňují data na úrovni podniků, což je v Belgii, v Itálii a částečně i v ČR dáno obsahem KSVS, zatímco na Slovensku prakticky jen příslušnými ustanoveními zákoníku práce (v této otázce je právní úprava na Slovensku velmi podobná právní úpravě v Česku). Evropský odborový svaz IndustriAll doporučuje odborovým organizacím z regionu střední a východní Evropy požadovat do kolektivních smluv minimální meziroční růst mezd v hodnotě, která se rovná součtu inflace a růstu produktivity práce z přidané hodnoty. S tím ovšem souvisí hodnověrnost a vypovídací schopnost ukazatelů všude tam, kde firma prodává své výrobky prostřednictvím majetkově spřízněné firmy, popř. u koncernových uspořádání firem na principu nadřízenosti a podřízenosti (obzvlášť u nadnárodních společností). 14

IV. Návštěvy firem a institucí v rámci zahraničních stáží v Belgii a Itálii Belgie AGC Seneffe (ploché sklo), Pittsburg Corning (Limbourg - skleněná vata) a přijetí předsedkyní CESE (Evropský ekonomický a sociální výbor - poradní instituce Evropské komise), kde jsme se seznámili nejen z prací tohoto výboru, ale i se stanoviskem tohoto výboru ke sklářskému průmyslu, které bylo přijato z jeho vlastní iniciativy v Bruselu dne 22. a 23. 4. 2015. Itálie EUROVETRO (výroba a zpracování střepů) a O-I (obaly) v Origgiu. V. Závěr Předseda OS SKP JUDr. Vladimír Kubinec shrnul průběh kulatého stolu s tím, že všechny zahraniční stáže proběhly organizačně i obsahově podle stanoveného harmonogramu, takže i díky tomu splnily svůj účel a byly hodnoceny účastníky průměrnými známkami 1,03 Slovensko, 1,09 Itálie a 1,2 Belgie, tedy jako výborné. Za to patří určitě dík partnerským zahraničním odborovým organizacím OS SKP a také dlouhodobé důsledné přípravě ze strany OS SKP. Ukázalo se, že zahraniční stáže byly velmi přínosné a že splnily očekávání být inovativním prvkem Projektu. Účastníci těchto stáží totiž měli možnost provést komparaci čtyř přístupů k sociálnímu dialogu. Mohli si tedy srovnat belgický, italský a slovenský sociální dialog s českým, a to nejen v obecné rovině, ale seznámili se také se vzdělávacími programy pro členy odborů, s právním zakotvením odborové činnosti, s obsahem PKS a KSVS, s problematikou kolektivního vyjednávání, s oblastí BOZP atp. Dále poděkoval všem účastníkům kulatého stolu za jejich zapojení do diskuze a pozval je na závěrečnou konferenci projektu, která se uskuteční 10. 5. 2018 v Praze. V Praze dne 25. března 2018 Zapsala: JUDr. Renata Letková, výkonná tajemnice OS SKP za použití podkladů JUDr. Vladimíra Kubince, předsedy OS SKP 15