Projekt PHEPA: Časná identifikace a krátké intervence při rizikovém a škodlivém pití. Seminář SZÚ

Podobné dokumenty
2. lekce Časná identifikace

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č

Výcvikový program. Časná identifikace a krátká intervence ve změně životního stylu

Autor: Dr. John Ewing (Bowles Center for Alcohol Studies, University of North Carolina at Chapel Hill)

2. Kolik alkoholických nápojů si dáte v typický den, kdy pijete? 3. Jak často si dáte 6 a více alkoholických nápojů při jedné příležitosti?

Co je to alkoholismus? závažný zdravotní i celospolečenský problém problémy způsobené alkoholem (WHO) kontinuální pití nebo periodická konzumace alkoh

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?

Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Konference Efektivní strategie podpory zdraví V Státní zdravotní ústav Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

alkoholu a Jana Nedbalová,, KHS Pk Výchova kek CCVJ, o.p.s. 28. ledna 2015

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

CZ.1.07/1.2.00/

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

ODHIN PROJECT FACTSHEET - WP6

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

Ověřování metodiky krátkých intervencí v praxi I,II Projekty podpory zdraví MZ 2013,2014

Thomas F. Babor John C. Higgins Biddle KRÁTKÉ INTERVENCE. u rizikového a škodlivého pití alkoholu. Svépomocná brožura pro pacienty

Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017

ěžné výstupy projektu

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Aktivity Státního zdravotního ústavu v oblasti podpory zdraví. Tisková konference 30. července 2010 Mgr. Dana Fragnerová

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

1.1 Příloha č. 1 Dotazník. jmenuji se Eva Přibylová a studuji adiktologii (léčba závislostí) na 1. LF UK.

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdravotní sestry a závislost na tabáku

Předběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

Aplikace metody krátkých intervencí v praxi výsledky realizace 1. roku 2 letého projektu

Akční plán k omezení škod působených alkoholem a jeho implementace

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Ověření metodiky krátkých intervencí v praxi

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Krátká intervence u kuřáků aneb role sester v léčbě závislosti na tabáku Kateřina Malá

Pilotní projekt Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Nemocnice- přirozené centrum

Subjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Dostupnost péče pro pacienty závislé na alkoholu v ČR Petr Popov

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Komunitní sestra: možnosti a výzvy

Zvládání problémů s alkoholem v práci evropských praktických lékařů: výsledky evropské studie ODHIN zaměřené na názory praktických lékařů

Výběrové šetření EHES

Ověřování metodiky krátkých intervencí v praxi Projekt podpory zdraví MZ

Příloha 2: Dotazník diplomové práce

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

torů Prezentace: PhDr. Miroslav Barták Institut zdravotní politiky a ekonomiky Ruská 85, Praha 10

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

NPZ - projekt podpory zdraví č.1032 Program primární prevence vrozených vývojových vad

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Komunitní služby a instituce

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Regionální aktivity. v podpoře zdraví a prevenci nemocí

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Adiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,

Role sester v léčbě závislosti na tabáku Kateřina Malá

DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ HISTORIE

Komunitní ošetřovatelství zaměřené na zdraví v zaměstnanců Hana Pinkavová

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

ovlivnit zdravotní způsobilost k výkonu povolání,

Ver ejnozdravotní intervence se zame r ením na alkohol - moz nosti pra ce v socia lne vylouc eny ch lokalita ch

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

ALKOHOL, pracovní list

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Dotazník určený pro pacienty s diabetem, kteří řídí motorové vozidlo

NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0000/2014. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2014

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Transkript:

Projekt PHEPA: Časná identifikace a krátké intervence při rizikovém a škodlivém pití Seminář SZÚ PODPORA ZDRAVÍ V PROJEKTECH EU MUDr. Hana Sovinová, SZÚ Praha, 8. prosince 2010

PROJEKT Evropské Komise PHEPA Primary Health Care European Project on Alcohol Projekt PHEPA byl spolufinancován Evropskou komisí a Ministerstvem zdravotnictví Katalánska (Španělsko). Projektu se účastnili zástupci 17 evropských zemí. Cílem projektu byla diseminace postupů časné identifikace a krátké intervence u problémů s alkoholem v Evropě. Poskytovatelům primární zdravotní péče připadl úkol vyhledat pacienty, kteří pijí alkohol způsobem nebezpečným nebo škodlivým pro jejich zdraví, a nabídnout jim odbornou pomoc. Stanovení spotřeby alkoholu a poskytování krátkých intervencí pacientům v primární zdravotní péči je příležitostí k edukaci pacientů o rizicích hazardního a škodlivého užívání alkoholu.

PROJEKT Evropské Komise PHEPA fáze II Primary Health Care European Project on Alcohol Státní zdravotní ústav je řešitelem projektu včeské republice. Ve Fázi I (2003 2006) - účast jako pozorovatel; Fáze II Projektu PHEPA (2006 2008) Aktivněřeší úkoly stanovené projektem. V jeho průběhu byly přeloženy a adaptovány pro české odborníky dva produkty projektu Výcvikový program identifikace problémů s alkoholem a krátkých intervencí a Klinická vodítka pro identifikaci problémů s alkoholem a krátké intervence, určené pro širokou oblast zdravotníků. Dále byl na základě těchto dokumentů připraven kurz akreditovaný MZ ČR, zaměřený na problematiku časné identifikace a krátkých intervencí, který se uskutečnil již třikrát. Metodika byla využita i v PPZ 2010 Výcvik krátkých intervencí u rizikového pití alkoholu.

Využití evropských znalostí: Nástroje pro posouzení situace v ČR Přístupy ke snížení negativních zdravotních dopadů alkoholu založené na důkazech KI u praktických lékařů pilotní studie Posouzení problémů souvisejících s alkoholem: hlavním cílem byla pilotní implementace krátkých intervencí v rámci zdravotní péče u praktických lékařů. Studie v roce 2005 byla uskutečněna na základě vědeckých poznatků o účinnosti krátkých intervencí. Cílovou populací pro provedení studie byli pacienti praktických lékařů, kteří dosáhli celkového skóre v dotazníku AUDIT v rozmezí 8 až 19 bodů. U těchto subjektů byla provedena intervence v podobě stručné rady.

Pět hlavních rizikových faktorů pro vznik onemocnění a před edčasných úmrt mrtí, Evropa Zdroj: WHO 2002; DALY Disability adjusted life year

Alkohol jako příčina onemocnění a před edčasných úmrt mrtí je významnější než diabetes či astma 6000 DALYs (000's)* 5000 4000 3000 2000 1000 0 Alkohol Diabetes Astma Zdroj: WHO 2002

Atributivní podíly u evropských mužů Cirh Cirhóza jater 63 % Mrtvice 26 % Rakovina úst a hltanu 41 % Jin Jiné rakoviny 11 % Zabit Zabití 41 % Jin Jiné úmysln myslné ublížen ení 32 % Dopravn Dopravní nehody 45 % Jin Jiné neúmysln myslné ublížen ení 32 % Zdroj: WHO 2002

Rakovina prsu ve věku 80let 150 130 110 90 70 133 124 116 108 101 94 88 0 1 počet 2 nápojů 3 za 4den 5 6 Zdroj: Collaborative Group on Hormonal Factors in Breast Cancer 2002 Kumulativní incidence CA prsu na 1000 žen ve věku 80 let podle množství vypitého alkoholu

Riziko onemocnění věnčitých tepen 1.6 1.4 Relative risk 1.2 1.0.8.6 0 20 40 60 80 100 120 140 160 Zdroj: Corrao et all. 2000 Grammes alcohol per day

klady na rok nemoci nebo prevenci před edčasn asného úmrt mrtí v Euro 35000 30000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1900 alkoholové poradenství 1800 náhradní léčba nikotinem průměrné náklady na léčbu

ypy konzumace alkoholu R Z P úroveň konzumace alkoholu nebo způsobu pití, které může mít za n sledek soci lní nebo zdravotní škody D D P typ pití, který způsobuje poškození zdraví tělesného nebo duševního kontrastu s rizikovým pitím, kritériem pro dia nózu škodlivého pití je poškození, které již nastalo u uživatele A Z skupina psycholo ických, behavi or lních a ko nitivních jevů, ve které užív ní alkoholu m pro dané jedince vyšší prioritu než ostatní chov ní, které mělo kdysi větší hodnotu lavní charakteristikou je touha pít alkohol vrat k pití po období abstinence je často doprov zený rychlým znovu objevením se znaků syndromu

rovn rovně rizika a kritéria ria intervence Úroveň Kritéria Intervence Úkoly P L P Nízká <280 g/ týdně muži <140 g/ týdně ženy AUDIT-C <5 muži AUDIT-C <4 ženy AUDIT < 8 Primární prevence Zdravotní výchova, podpora zdraví, vzory chování Riziková* Škodlivá Vysoká (závislost) 280-349 g/ týdně muži 140-209 g/ týdně ženy AUDIT-C 5 muži AUDIT-C 4 ženy AUDIT 8-15 350 g/ týdně muži 210 g/ týdně ženy AUDIT 16-19 MKN 10 kritéria AUDIT 20 Jednoduchá rada Jednoduchá rada a krátké poradenství s pokračujícím monitorováním Specializovaná léčba Rozpoznání problému, stanovení rozsahu, krátká rada Rozpoznání problému, stanovení rozsahu, krátké poradenství, follow-up Rozpoznání problému, stanovení rozsahu, předání specialistovi, follow-up * Jakákoliv konzumace alkoholu u těhotných žen, u dětí mladších 16 let, u nemocných a léčících se osob, nebo u těch, kteří provádějí činnosti, při nichž se nedoporučuje pít alkohol. Zdroj: P. Anderson 1996

est na zjiš ov ov ní poruch působených alkoholem he Alcohol se Disorders dentification est A D Body 0 1 2 3 4 1. Jak často se napijete nějakého alkoholického nápoje? Nikdy 1x měsíčně nebo méně často 2 až 4x měsíčně 2 až 3x týdně 4x či vícekrát týdně 2. Kolik sklenic alkoholického nápoje si dáte v typický den, kdy něco pijete? (označte počet sklenic alk. nápoje) 3. Jak často vypijete čtyři nebo více sklenic alkoholického nápoje při jedné příležitosti? 4. Jak často během posledního roku jste zjistil/a, že nejste schopen / schopna přestat pít, jakmile začnete? 1 nebo 2 Nikdy Nikdy 3 nebo 4 5 nebo 6 7 nebo 8 10 nebo více Méně než jednou měsíčně Méně než jednou měsíčně Každý měsíc Každý měsíc Každý týden Každý týden Denně nebo téměř denně Denně nebo téměř denně 5. Jak často během posledního roku jste nebyl/a kvůli pití schopen/schopna udělat to, co se od vás normálně očekávalo? Nikdy Méně než jednou měsíčně Každý měsíc Každý týden Denně nebo téměř denně

A D pokračov ov ní 6. Jak často během posledního roku jste se potřeboval/a napít hned ráno, abyste se dostal do formy po nadměrném pití předešlý den? Nikdy Méně než jednou měsíčně Každý měsíc Každý týden Denně nebo téměř denně 7. Jak často během posledního roku jste měl/a pocit viny nebo výčitek svědomí po pití? Nikdy Méně než jednou měsíčně Každý měsíc Každý týden Denně nebo téměř denně 8. Jak často se během posledního roku stalo, že jste si nebyl/a schopen/ schopna vzpomenout, co se stalo předešlý den večer, protože jste pil/a? 9. Utrpěl/a jste vy nebo někdo jiný úraz v důsledku vašeho pití? Nikdy Ne Méně než jednou měsíčně Každý měsíc Ano, ale ne v posledním roce Každý týden Denně nebo téměř denně Ano, během posledního roku 10. Měl někdo z vašich příbuzných nebo přátel nebo lékař výhrady kvůli vašemu pití nebo Vám doporučoval s pitím přestat? Ne Ano, ale ne v posledním roce Ano, během posledního roku Celkem

A D C 1 Jak často pijete alkoholické n poje ikdy bodů 1 měsíčně a méně 1 bod 2 4 za měsíc 2 body 2 3 za týden 3 body 2 olik standardních n pojů obvykle vypijete najednou 4 týdně a více 4 body 1 2 bodů 3 4 1 bod 5 6 2 body 3 body 3 Jak často vypijete najednou 4 nebo více standardních n pojů 1 a více 4 body ikdy bodů 1 měsíčně a méně 1 bod 2 4 za měsíc 2 body 2 3 za týden 3 body 4 týdně a více 4 body

Přehled týdenní spotřeby alkoholu AC AC ystematic nventory of Alcohol Consumption Jestliže někdy pijete alkoholické nápoje (víno, pivo, atd.), kolik sklenic za den? Jak často se napijete nějakého alkoholického nápoje? (počet dní v týdnu) Pijete o víkendech jinak než v pracovních dnech? Záznamový arch (standardní nápoje): Pití v pracovních dnech Víkendové pití počet sklenic kolikrát za týden celkem Rizikové pití 1 standardní nápoj = 16 g pro ČR 1 standardních n pojů týdně pro muže 1 standardních n pojů týdně pro ženy

CAGE (Cut, Annoyed, Guilt a Eye opener) PIVO (Pocit, Iritace, Vina, Otevírač očí) 1. Měl/a jste někdy pocit, že byste měl/a omezit své pití? ANO NE 2. Vytýkali Vám blízcí nebo známí vaše pití? ANO NE 3. Měl/a jste někdy výčitky svědomí kvůli svému pití? ANO NE 4. Napil/a jste se někdy hned ráno po probuzení, nebo ANO NE abyste si zklidnil/a nervy nebo abyste zapil/a kocovinu? Hodnocení: 3 nebo 4 kladné odpovědi znamenají s velkou mírou pravděpodobnosti z vislost na alkoholu; 2 kladné odpovědi podezření na ni; a také 1 kladn odpově je důvodem k důkladnějšímu vyšetření

rovn rovně implementace ízk zk krínink rizikového pití ve speci lní populaci např pacienti s vysokým krevním tlakem tandardní krínink rizikového pití ve skupin ch se zn mou vysokou úrovní konzumace např muži ve věku 2 5 let, atd ejvyšší šší ystematický skrínink a kr tké poradenství plošně v celé populaci

Počty osob, které je třeba intervenovat, na jeden úsp spěšný případ pad Doporučení přestat kouřit 20 Náhradní léčba nikotinem 10 Škody způsobené alkoholem 8 Rizikov é pití 8 Antidepresiv a 6 0 5 10 15 20 25

300 250 Počty osob, které je třeba intervenovat, k z chran chraně jednoho života ročně 282 200 150 100 50 0 alkohol Zdroj: Cuijpers et all. 2004

Minim lní vs kr tk intervence Minim ln lní r tk tk Příležitostn bvykle napl novan Založen na radě n sledným sledov ními bez sledov ní Do deseti minut Založen na motivaci form lním n sledným sledov ním Do 3 minut e svépomocnými materi ly e svépomocnými materi ly

Pilotní studie krátké intervence v 10 ordinacích praktického lékaře Vyšetřeno celkem 2588 osob ve věku 18 až 64 let screeningovým dotazníkem AUDIT. Pacienti v pásmu rizikového příp. škodlivého pití (skór AUDIT 8 19) dostali stručnou radu a svépomocnou příručku. Po 6 měsících pozváni na kontrolu s opětovnou administrací AUDITu. Výsledky jsme shrnuli do dvou následujících tabulek:

Rozložení skórů v dotazníku AUDIT vstupní měření před intervencí 8 <8 bodů až a 19 bodů >19 bodů Muži N % 965 76,7 % 279 22,9 % 14 1,1 % 1258 48,6 % Ženy N % 1243 93,5 % 84 6,3 % 3 0,2 % 1330 51,4 % Celkem N % 2208 85,3 % 363 14 % 17 0,7 % 2588 100 %

Rozložení skórů v dotazníku AUDIT měření 6 měsíců po intervenci (N=349) <8 bodů 8 až 19 bodů >19 bodů Muži N % 93 34,4 % 170 63,0 % 7 2,6 % Ženy N % 38 48,1 % 41 51,9 % Celkem N % 131 37,5 % 211 60,5 % 7 2,0 % Z celkového počtu 349 pacientů, kteří absolvovali post-test se zlepšilo 37,5 % pacientů, tj jejich skór v AUDITU byl při druhém měření v pásmu pod 8 bodů. U 61% pacientů zůstal skór v pásmu 8 až 19 bodů a u 7 pacientů došlo k posunu směrem do pásma nad 19 bodů (2%).

Závěry Analýza výsledků dotazníku AUDIT potvrdila praktickou použitelnost tohoto nástroje v českém kontextu a pomohla nám určit optimální rozsah pro indikaci krátkých intervencí. Aby bylo možné využít výsledky projektu PHEPA, je nezbytné zajistit začlenění metodiky krátkých intervencí do systematického vzdělávání praktických lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Ve spolupráci s Odbornými společnostmi mohou výsledky projektu PHEPA přispět k provádění časné identifikace a krátkých intervencí v případě rizikového a škodlivého pití.