Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017

Transkript

1 Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017 Ladislav Csémy Národní ústav duševního zdraví Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí

2 Alkohol známá fakta Celosvětově 1, 5 mil úmrtí ročně, 2,8 % celosvětové mortality, 5 % v ČR. PYLL 52 mil let (Ztráta potencionálních let života) Dle WHO celosvětově 8. nejvýznamnější faktor úmrtnosti. V USA 3. místo Podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti vzrostl v období 1990 až Velmi významný dopad na ekonomiku. (224 mld USD, 72 % ztráta produktivity, 11 % náklady léčby) Comparative Risk Assessment Study Rehm, J., and Shield, K. Alcohol and mortality: Global alcohol-attributable deaths from cancer, liver cirrhosis, and injury in Alcohol Research: Current Reviews 35(2): , PMID: World Health Organization. Global health risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks. Available at: report_full.pdf. Accessed December 23, Centers for Disease Control and Prevention. Alcohol-related disease impact. Available at: Accessed March 6, Bouchery, E.; Simon, C.; and Harwood, H. Economic Costs of Excessive Alcohol Consumption in the United States, The Lewin Group, Available at: Accessed May 14, 2012.

3 Dopady nadměrné spotřeby alkoholu Zdravotní rizika Forouzanfar, M. H., Afshin, A., Alexander, L. T., Anderson, H. R., Bhutta, Z. A., Biryukov, S.,... & Cohen, A. J. (2016). The Lancet, 388(10053),

4 Jsme skutečně národ s nejvyšší spotřebou alkoholu?

5 Země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele

6 Potřebujeme zjišťovat konzumní vzorce v populaci? 50 až 80 procent všech zdravotních a socioekonomických škod je působeno problémovými pijáky a závislými. Pro zavádění efektivních regulačních, léčebných i preventivních opatření je nutné znát konzumní vzorce populace, velikost a charakteristiky rizikových konzumentů, problémových pijáků i závislých. Tyto informace nemohou nahradit data o statistické spotřebě ani data o čerpání léčby.

7 Hlavní trendy 1995 až ,8 % v životě 95,0 % chlapců, 96,8 % dívek 14,9 % 6+ v posledních 30 dnech 18,3 % chlapců, 11,3 % dívek 69,5 % v posledních 30 dnech 69,9 % chlapců, 67,0 % dívek 12,1 % časté pití nadměrných dávek 14,3 % chlapců, 10,1 % dívek

8 ČR nad evropským průměrem prevalence kouření a konzumace alkoholu v posledních 30 dnech raná zkušenost: do 13 let věku vysoká dostupnost cigaret a alkoholu, i pro 16leté vysoká prevalence zkušeností s konopnými látkami

9 Základní informace o sběru dat Sběr dat v terénu 2005/ N Počet tazatelů Počet volebních okrsků Response rate 79 % 80,8 %

10 Pití piva v posledních 12 měsících V posledním roce nepil/a 1-2x za rok 1-2x za půl roku 1-2x za čtvrt roku 1-2x měsíčně 1-2x týdně 3-4x do týdne Denně nebo skoro denně ,3% 32,1% 8,3% 4,0% 4,5% 3,7% 6,1% 5,3% 16,0% 14,1% 21,2% 23,5% 9,3% 9,0% 11,3% 8,2%

11 Přiznaná spotřeba v litrech etanolu PIVO VÍNO DESTIL CELKEM ,6 1,97 1,5 8, ,0 1,8 0,99 6,84

12 Průměrná spotřeba per capita podle pohlaví, vzdělání a věk skupin ,1 10,5 3,7 4, MUŽI ŽENY kategorie rok Průměrná spotřeba v litrech 18 až , , až , , až , , až , , ,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 ZŠ Vyuč Matur VŠ

13 Pití nadměrných dávek alkoholu vs abstinence Binge drinking týdně a častěji ,4% ,4 % Abstinence (v posl roce) ,4 % ,1 %

14 Pití nadměrných dávek alkoholu v dospělé populaci (SZU 2016) Ženy Muži Nikdy 23, krát až 11 krát za rok 28, krát až 3 krát za měsíc 18,8 28 Týdně a častěji 5,2 20, Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (%)

15 Pyramida konzumentů alkoholu 7,8 % Problémoví konzumenti (včetně závislých) 7,1 % Škodlivé pití - Konzumenti s vysokým rizikem 16,9 % Rizikové pití - Konzumenti s nižším rizikem 68,2 % Abstinující a umírnění konzumenti

16 Procento problémových pijáků/závislých podle pohlaví a studie srovnání s daty WHO Rok Celkem Muži Ženy Procenta (95% CI) GENACIS 3,8 (3,6; 4,1) 6,8 (6,4; 7,3) 0,9 (0,7; 1,0) 2006 Epid duš poruch 7,4 12,1 3, CZEMS 7,2 11,5 3, Tabák a alkohol 5,6 (5,2; 6,0) 7,7 (7,1; 8,3) 3,3 (2,9; 3,7) 2012 WHO** (AUDs) 5,1 (3,5; 5,8) 8,7 (5,7; 11,7) 1,5 (0,2; 2,7) * v roce 2009 bylo věkové rozpětí let ** World Health Organization. (2014). Global status report on alcohol and health. World Health Organization.

17 Vztah mezi životní spokojeností a duševním zdraví Life Satisfaction (Diener) MHI , ,4 11,2 13,1 12,1 11, Abstainers, moderate consumers Hazardous drinkers Harmful drinkers Problem drinkers

18 Co funguje? Léčba účinná, nákladná, většinou se dotkne jen malé části problémových konzumentů. Krátké intervence účinné, ekonomicky efektivní, dotknou se plošně velké skupiny škodlivě konzumujících osob. Komunitně orientované intervenční programy účinné, ekonomicky efektivní, řeší situaci v dané lokalitě Preventivní programy účinnost je sporná, nákladné, omezené na část populace Zdravotní výchova, info kampaně neúčinná, malé náklady, dotýká se plošně velké skupiny lidí

19 Domácí zkušenosti Krátké intervence Adolescenti SYPREDOS, manuál Dospělí - AUDIT Komunitně orientované projekty v ČR SiE Stad in Europe (mobilizace komunity, odpovědné podávání alkoholu, dodržování platných zákonů. Localize-It (implementace intervenčního programu na základě potřeb konkrétní komunity za součinnosti klíčových hráčů (centrum prevence, sociální a zdravotní služby, provozovatelé podniků noční zábavy, policie, školy, rodičovské organizace)

20 Kouření 2006 a 2017 kouří denně kouří ne denně bývalý kuřák nekuřák ,3% 29,4% 6,9% 5,1% 15,2% 8,3% 51,6% 57,1% kouří denně muži ženy ,3% 29,4% 33 % 37 % 20,2 % 22,7 %

21 Kouření v závislosti na věku a vzdělání Základní Vyučení SŠ s mat VOŠ VŠ 34,6% 33,9% 21,1% 17,5% 13,2% ,4% 31,4% 28,2% 22,9% Silní kuřáci: Muži Ženy ,3 % 7,1 % ,0 % 7,9 %

22 Co funguje? Léčba účinná, nákladná, většinou se dotkne jen malé části problémových konzumentů. Krátké intervence účinné, ekonomicky efektivní, lze aplikovat na velké skupiny kuřáků. Omezení dostupnosti, zejména cenovými opatřeními. Omezení marketingu. Stigmatizace kuřáctví. Substituce nikotinu ve spojení s psychosociálním programem.