Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_438 Jméno autora: Ing. Jaroslav Melichar Třída/ročník: I., II. Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Vyuč. předmět DEJ Vybrané kapitoly z regionálních dějin Šluknovska Dějepis Metodický a obrazový materiál pro vhodné doplnění tématu Průmyslové revoluce o konkrétní dějinné události v kontextu regionální historie Šluknovského výběžku s využitím videodataprojektoru.
Průmyslové revoluce ve Šluknovském výběžku Konec 18. století přináší ve Šluknovském výběžku významnou změnu struktury textilní výroby namísto upadajícího plátenictví nastupuje zpracování bavlny. Střediskem bavlnářského průmyslu se stává Varnsdorf, samozřejmě v počátcích opět ve formě rozptýlených manufaktur. Varnsdorf byl vůbec jedním z prvních míst v Rakousku, kde se bavlnářské zboží začalo strojově vyrábět. Ještě koncem 18. století však byla většina bavlněné příze vyráběna podomácku. Po skončení napoleonských válek však přišel v textilním obchodu nový problém Evropu zaplavily daleko levnější a kvalitnější anglické strojové výrobky. Z této nerovné konkurence se snažili vyjít varnsdorfští podnikatelé nákupem značně levnější strojové bavlněné příze z Anglie. A nejen to! Touha po větším zisku přivedla varnsdorfské podnikatele dokonce i k pašování neproclené příze i hotových výrobků přes hranice. Tím byla ovšem ohrožena životní existence více než tří tisíc domácích přadláků, kteří na obranu proti pašování založili hnutí bosých zvané bosáci (Barfüssler). O jejich dlouhém obranném boji od r. 1817 do r. 1837 jsou záznamy ve varnsdorfské Palmeho kronice. Bosácké hnutí skončilo smlouvou s několika podnikateli, v níž bylo přislíbeno, že uvedení podnikatelé nadále nebudou přadláky ze zaměstnání propouštět. I když jim tato smlouva zachránila práci jen na krátkou dobu, přece to byl úspěch na tu dobu dosti neobvyklý (zatím nejpodrobněji bylo bosácké hnutí zpracováno v publikaci MAYER, V. Revoluční tradice Rumburska. Rumburk: 1957). Rychle se rozvíjející textilní průmysl na severu Čech však už v té době umožnil továrníkům i zde vyrábět stovkami strojů levnou přízi i výrobky. Nakonec, první parní stroj ve výběžku byl instalován právě ve Varnsdorfu, a to ve firmě Josefa Hanische v roce 1804. Od 30. let 19. století už můžeme mluvit o vzniku prvních továren, ať už nových (jako např. v r. 1830 přádelna Holfeld & May v Jiříkově,r. 1831 niťárna v Chřibské, r. 1840 stuhárna J. Richtera ve Vilémově, 1842 niťárna v Krásné Lípě aj.), nebo díky rozvoji mechanizace a zave-dení parního stroje přeměňující dosavadní manufaktury (jako např. Fröhlichova továrna ve Varnsdorfu, textilky v Rumburku aj.). Bída dělníků plynoucí z prvotního zavádění strojů, ze vzrůstajících levných dovozů, u nás k tomu i neúroda v letech 1845-1847 vedly k dalším protestním akcím proti strojům a strojovým výrobám. V dubnu 1848 byl v Lipové zastaven domácími přadláky (seběhlo se jich sem několik set) formanský povoz, který vezl strojovou přízi pro mikulášovického továrníka Zabela. Přes varování vrchnostenskými úředníky sházely ženy přadláků náklad z vozu na pole, kde byl spálen. Poté odešli vzbouřenci do Velkého Šenova, aby zde v domě továrníka Liebische také zničili sklady strojové příze. Když ale zde žádnou nenašli, vydala se jich část na bělidlo. Tam zničili mnoho příze a plátna. Teprve večer se všichni rozešli, majíce však ještě v úmyslu příští den zničit bělidlo ve Vlčí Hoře. Druhý den ale došlo k zatýkání a vyšetřování, které skončilo pro mnohé vězením na tři měsíce, dva vůdcové byli uvězněni na dva roky. Od reformy veřejné a státní správy v roce 1850 dochází k největšímu a nejrychlejšímu rozmachu výběžku, který je nazýván německy Böhmisches Niederland, což odpovídá českému názvu Česká Dolní země. Zahrnuje území bývalých soudních okresů Haňšpach (Lipová), Šluknov, Rumburk a Varnsdorf. (Český název Dolní země je vhodnější než Nizozemí. Název naší oblasti jako Niederland se poprvé objevil v Sommerově Topografii Litoměřického kraje z r. 1833.) Protiváhou k tomu byla Böhmisches Oberland ( Česká Horní země ) pro českou oblast Lužických hor a jejich podhůří směrem na východ od Šluknovského výběžku až k Ještědskému hřbetu (ten však už do Horní země nepatřil) se severním ohraničením státní hranicí a s jižním ohraničením přibližně na ose Cvikov, Jablonné, Osečná. Pojem Böhmische Oberland se však nevžil a časem byl zapomenut. Kolem roku 1850 bylo v Rumburku, Jiříkově, Varnsdorfu, Krásné Lípě i jinde ve výběžku na 50 bavlnářských závodů. Bavlnářská výroba se postupně soustřeďovala hlavně do východní části
výběžku (centru - Varnsdorfu se začalo říkat Malý Manchester, blízkému Rumburku zase pro jeho výstavnost a množství zábavních podniků Malá Paříž ), zatímco v západní se rozvinula výroba stuh, prýmků (prýmek, prýmka točená netkaná plochá šňůra k ozdobám, např. uniforem, krojů, čalounění aj.) apod. zboží (Mikulášovice, Lipová, Velký Šenov, Vilémov), umělých květin (Mikulášovice kolébka této výroby v Čechách vůbec, Dolní a Horní Poustevna po r. 1850 centrum této výroby v Čechách, Lipová, Velký Šenov Vilémov, Šluknov), drobná kovovýroba nožířské a drobné kovové zboží (Mikulášovice nožíři doloženi již v 17. stol., zakladatelem průmyslové výroby v r. 1794 I. Rösler, Mikulášovicím se díky kvalitnímu nožířství říkalo severočeský Solingen ; Velký Šenov, Lipová; o strojírenství jako takovém ještě nelze v této době mluvit, neboť stroje byly na konci 18. a také na počátku 19. století vyráběny převážně ručně, proto např. o tradici strojírny ve Varnsdorfu a jiných u nás lze mluvit až po roce 1880), knoflíků (Velký Šenov knoflíkárna J. Hilleho od r. 1827), soustružení dýmek a šachových figurek ze dřeva a rohoviny (kromě záp. části výběžku i v Rumburku), v jižní části se dále daří tradičnímu sklářství (Chřibská). Textilní průmysl však dále jednoznačně převládal. Revoluci znamenalo takové zdokonalení tkalcovských mechanických stavů, že mohly být plně zapojeny do továrny výroby v britských tkalcovnách (1822). Od 60. let 19. stol. vyráběli i zdejší průmyslníci nejen luxusní, ale také běžné spotřební textilní zboží. Zpracovávali bavlnu, len, ovčí vlnu, jutu a hedvábí. Velmi kvalitní byly i barevny. Obchod začínají podporovat průmyslové výstavy, např. průmyslových výrobků r. 1847 a 1871 v Rumburku, průmyslová r. 1863 v Mikulášovících, okresní zemědělská r. 1871 ve Varnsdorfu, okresní zemědělsko-průmyslová r. 1896 ve Varnsdorfu (obr. 36 a), krajská r. 1903 ve Šluknově (obr. 36 b) aj. Vznikají první peněžní ústavy, nejstarším ve výběžku byla Spořitelna města Šluknov založena r. 1852.
Obrovské zprůmyslnění výběžku vyžadovalo též připojení průmyslových měst a obcí na vznikající železniční síť. Již od roku 1852 byla plánována stavba železnice z Bakova n. Jizerou přes Českou Lípu do Rumburka, ale k vlastní výstavbě mohlo dojít až po válce pruskorakouské. První vlak po ní přijel 16. 1. 1869, ve stejnou dobu přijel vlak i z Děčína do Varnsdorfu (zkušební vlak přijel do Varnsdorfu už 23. 10. 1868), v r. 1871 byla propojena trať z Varnsdorfu do Großschönau (tím na Žitavu a Liberec). Rychle následovaly další tratě: r. 1873 Rumburk - Jiříkov, odtud do Ebersbachu nebo do Šluknova, r. 1876 Varnsdorf - Seifhennersdorf, r. 1884 Šluknov - Mikulášovice, r. 1902 Rumburk - Mikulášovice s odbočkou z Panského (Herrnwalde) do Krásné Lípy, r. 1904 Mikulášovice - Dolní Poustevna s pozoruhodným technickým dílem - 190 m dlouhým a 34 m vysokým vilémovským viaduktem (obr. 37), r. 1905 Dolní Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau.
Další mohutné rozšíření průmyslu umožnilo zavedení elektrického proudu, telegrafu a telefonu. Většinu el. energie odebíraly továrny i menší spotřebitelé výběžku koncem 19. a počátkem 20. stol. z tepelné elektrárny poblíž hnědouhelných ložisek v Hirschfelde u Žitavy. V roce 1856 bylo zavedeno telegrafní spojení mezi Rumburkem, Šluknovem a Mikulášovicemi, postupně bylo rozšířeno i do dalších míst výběžku. Vůbec první telefonní linku ve Šluknovském výběžku si zřídil v roce 1881 továrník Anton Klinger z továrny v Brtníkách do továren v Mikulášovicích a Novém Ehrenbergu (Křečanech). Zřejmě první promítání filmu se uskutečnilo ve výběžku v listopadu 1896 v sále hotelu Zur Stadt Wien ve Varnsdorfu. Článek v místních novinách Abwehr to tehdy nazýval živé fotografie. Z dochovaného inzerátu se dovídáme, že prvními filmy zde byly Skákající dítě, Válečný tanec Indiánů, Na vodě, Smrt Marie Stuartovny, Kolotoč, Černošský klaun, Lev v pokoji a dokonce barevný (!) (kolorovaný) Tanečnice serpentin. Po roce 1910 se začínají stavět pro promítání filmů specializované honosné budovy -kina. U nás byla postavena první ve Varnsdorfu a v Rumburku. (Podrobněji viz článek F. Cvrka a H. Slavíčkové Historie kin na Děčínsku v DVZ č. I. - II./1992.) Působení a rozvoj dalších důležitých firem je v kostce uveden v kapitole Obce se představují, příp. odkazujeme na podrobnější publikace k jednotlivým obcím, jako např. /26/ pro Rumburk a okolí, /27/ pro Jiřetín pod Jedlovou a okolí aj. Po vzniku automobilismu (průjezd prvního benzínového automobilu zaznamenal varnsdorfský kronikář k r. 1897; jeden z prvních automobilů u nás vlastnil na poč. 20. stol. majitel papírny Wähner v Dolním Podluží) a letectví vznikají zcela nové druhy hromadné dopravy. První autobusové linky ve výběžku v r. 1910 Rumburk Seifhennersdorf Varnsdorf Studánka Varnsdorf, které provozoval T. Hesse (obr. 38),při okružním letu z Žitavy v r. 1913 přeletěla nad Varnsdorfem vzducholoď Sachsen (obr. 39, podrobnosti viz DVZ č. 2/ 1999), ve stejném roce se konaly první přehlídkové vzlety letadla něm. jednoplošníku Grade pilotovaného Hermannem Pentzem ve Varnsdorfu a v Rumburku (obr. 40, podrobnosti viz DVZ č. 1/ 1999). Novou sportovní formou se stal i organizovanýautomobilismus. Ve výběžku vznikl první autoklub v roce 1914, tzv. Deutschböhmischer Automobil Klub v Krásné Lípě. Po vzniku ČSR byl přejmenován na Nordböhmische Kraftfahrer Bund a po roce
1920 začleněn do Autoklubu Republiky československé. Ve 20. letech byly u nás pořádány i populární automobilové závody Schöberbergrennen ( jízda do vrchu na Stožecké sedlo ). Jejich konání ukončila až hospodářská krize 30. let. (Podrobněji k počátkům organizovaného automobilismu a závodům viz např. článek J. Němce v DVZ č. 1/1999.) V roce 1928 byl na ministerstvu dopravy přihlášen i projekt elektrické dráhy Rumburk Horní Jindřichov Seifhennersdorf Varnsdorf, který ale nakonec firma Siemens z finančních obav nerealizovala. Rozvoj průmyslu je nerozlučně provázen i vznikem organizovaného dělnického hnutí. Dělnické spolky a organizace bojují především za odpovídající mzdy, pracovní dobu a podmínky. Nejsilnější bylo toto hnutí na Varnsdorfsku a hlavně Varnsdorfu samotném, kde byla koncentrace dělnictva největší. Za podpory vedoucích libereckých sociálních demokratů zde byl 19. 2. 1871 založen Odborný spolek textilních dělníků. Brzy následovaly další v Dolním Gruntu (Podluží), Jiřetíně, Rumburku aj. První stávka je zaznamenána v srpnu 1871 v bavlnářské továrně G. A. Fröhlicha ve Varnsdorfu. Dělníci požadovali zvýšení mezd. Stávka proběhla klidně a dělníkům bylo nabídnuto zvýšení mezd o 10 %. První máj byl ve výběžku poprvé oslavován v roce 1891. Stávkovalo tehdy asi 1600 dělníků, převážně ve Varnsdorfu. V průběhu dne došlo ke srážkám s policií. Několik dělníků bylo lehce zraněno, osm zatčeno. Další oslava 1. máje byla pak až v roce 1894. Opět došlo ke střetnutí s policií, jeden dělník byl smrtelně zraněn, šest zatčeno. Pro budoucí první máje se továrníci raději pojistili vyhláškou, kterou oznamovali, že nebude nikdo přijat do práce, kdo bude na 1. máje stávkovat. Tuto vyhlášku pak obnovovali na Varnsdorfsku každým rokem až do r. 1900. V tomto roce došlo ve Varnsdorfu k mohutné čtrnáctihodinové stávce, kde vedle desetihodinové pracovní doby bylo hlavním požadavkem i volno na 1. máje. I když stávka skončila jen částečným úspěchem, přeci jen určité lepší podmínky pro další prvomájové oslavy přinesla.
Použité zdroje: MELICHAR, J. et al. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008 MAYER, V. Revoluční tradice Rumburska. Rumburk: 1957 PALMEHO POKRAČOVATELÉ. Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od roku 1850 do 1913, s dodatkem do roku 1922. Varnsdorf: KPMV, 2000 FIALA, J. Varnsdorf, stručné dějiny. Rumburk: SOU polygrafické, 1993 SMETANA, J. Rumburk, město v Českém Nizozemí. Město Rumburk, 1999 SMETANA, J. Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998 CVRK, F., SLAVÍČKOVÁ, H. Historie kin na Děčínsku. In Děčínské vlastivědné zprávy č. I II/1992, vyd, Okresní muzeum Děčín Děčínské vlastivědné zprávy č. 1/1999, vyd, Okresní muzeum Děčín