MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY
jehličnan versus listnáč X
JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym
JEHLIČNANY vývojově starší než listnaté dřeviny jednoduchá (pravidelná) struktura Dva základní stavební elementy: 1) tracheidy (cévice) 2) parenchymatické buňky
1. TRACHEIDY (CÉVICE) protáhlé (prosenchymatické) buňky tvoří cca 90 % dřeva jehličnanů vodivá a mechanická funkce na průřezu 4 až 6-úhelník zakončení buněk = oblé, zašpičatělé, zubaté možná přítomnost ztluštěnin (spirální, krasuly, calitroidy) = mechanické zpevnění jarní a letní tracheidy - tvoří jarní a letní dřevo
jarní = vodivá funkce, tenkostěnné, kratší, zaoblené konce, na radiální stěně velké dvojtečky jarní letní letní = mechanická funkce, tlustostěnné, delší, zašpičatělé, málo a pouze štěrbinovité dvojtečky
ZTENČENINY slouží k transportu látek mezi buňkami vznik rozpuštěním sekundární buněčné stěny jednoduché ztenčeniny - tečky = u parenchymatických buněk dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky = u tracheid poloviční (jednostranná) dvojtečka na radiálních stěnách po jedné nebo v párech (modřín)
dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky
ZTLUŠTĚNINY
PŘÍČNÉ (LEŽATÉ) TRACHEIDY součást dřeňových paprsků = probíhají v příčném směru!! menší, kratší než podélné tracheidy, menší dvojtečky možná přítomnost ztluštěnin (např. zubaté) = diagnostický znak!!
2. PARENCHYMATICKÉ BUŇKY tvar kvádru (krychle) podílí se na tvorbě dřeňových paprsků a pryskyřičných kanálků vodivá a zásobní funkce
jednoduché ztenčeniny - tečky
A) DŘEŇOVÉ PAPRSKY pásy parenchymatických buněk probíhajících kolmo na letokruhy možnost výskytu krystalů vrstevnatost paprsku = počet buněk v příčném směru výška paprsku = počet buněk nad sebou v podélném směru Oba znaky hodnotíme na tangenciálním řezu!!
B A dřeňové paprsky: A) jednovrstevné B) vícevrstevné
křížové pole místo styku dřeňových paprsků s podélnými tracheidami charakteristický typ ztenčenin
typy ztenčenin a - oknový (borovice) b - pinoidní (borovice) c - piceoidní (smrk, modřín) e - cupressoidní (tis) f - taxodioidní (jedle)
homocelulární (stejnobuněčné) dřeňové paprsky heterocelulární (různobuněčné) = pouze jeden typ buněk (parenchymatické) = dva typy buněk (parenchymatické a příčné tracheidy)
B) PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY nemají jedle, tis, jalovec vertikální a horizontální výstelka (epitel) = tenko nebo tlustostěnná horizontální vertikální příčný řez tangenciálnířez
epitel tenkostěnný epitel tlustostěnný
C) PODÉLNÝ (DŘEVNÍ, AXIÁLNÍ) PARENCHYM uložený ve směru osy kmene vyskytuje se málo (např. jalovec) zásobní funkce rozptýlený v pletivu nebo tangenciální skupiny buňky vyplněny hnědou hmotou
CO POSUZOVAT NA JEDNOTLIVÝCH ŘEZECH?
příčný řez tangenciální řez radiální řez
PŘÍČNÝ ŘEZ 1. jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu 2. náhlost přechodu jarní - letní dřevo 3. výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků 4. tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků 5. přítomnost axiálního parenchymu
1. jehličnan x listnáč 40x 40x
2. náhlý x pozvolný přechod náhlý pozvolný 40x 40x
3. pryskyřičné kanálky 40x 40x
4. tlusto x tenkostěnný epitel 200x 100x
TANGENCIÁLN LNÍ ŘEZ 1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách
2. pryskyřičné kanálky 100x 200x
3. spirální ztluštěniny 200x
RADIÁLN LNÍ ŘEZ 1. spirální ztluštěniny 2. uspořádání dvojteček (modřín) 3. křížové pole = typ ztenčenin 4. homo x heterocelulární dřeňové paprsky 5. jarní x letní tracheidy
1. spirální ztluštěniny 200x 400x
2. uspořádání dvojteček v párech jednotlivě 200x 400x
3. typ ztenčenin v křížovém poli oknový piceoidní 200x 400x
4. stejno x různobuněčné paprsky stejnobuněčný různobuněčný 400x 400x
Klíč k určování jehličnatých dřevin
Které znaky hodnotit na jednotlivých řezech - sumarizace příčný 1. jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu 2. náhlost přechodu jarní - letní dřevo 3. výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků 4. tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků 5. přítomnost axiálního parenchymu tangenciální radiální 1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách 1. spirální ztluštěniny 2. uspořádání dvojteček (modřín) 3. křížové pole = typ ztenčenin 4. homo x heterocelulární dřeňové paprsky 5. jarní x letní tracheidy
POUŽITÁ LITERATURA BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Praha: SZN, 1955. 216 s. BOSSHARD, H.H. Holzkunde I. Basel: Birkhäeser Verlag, 1974. 224 s. GROSSER, D. Die Hölzer Mitteleuropas. Berlin : Springer, 1977. 208 s. JACQUIOT, C. Atlas d anatomie conifères. Paris: Centre technique du bois, 1955. 133s. PERELYGIN, L.M. Náuka o dreve. Bratislava: SVTL, 1960. 385 s. POŽGAJ, A., CHOVANEC, D, KURJATKO, S., BABIAK, M. Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava: Príroda, 1997. 485 s. WAGENFÜHR, R. Anatomie des Holzes. Leipzig: Fachbuchverlag, 1989. 334 s. WILSON, K.,WHITE, D.J.B. The Anatomy of Wood. London: Stobart & Son LTD, 1986. 309 s.