Morfologie kovových povrchů po laserovém zpracování Lubomír Kozel Fakulta Strojního Inženýrství, Vysoké Učení Technické v Brně, Technická 2, 616 69 Brno, České Republika Topografie třecích povrchů výrazně ovlivňuje vlastnosti a chování kontaktu třecích povrchů s mazivem. Se stále většími nároky na strojní součásti se v poslední dekádě objevují specializovaná pracoviště, která se zabývají vytváření umělých textur na povrchu součásti. Důvodem takovéto modifikace třecích povrchů je zlepšení vlastností stýkajících se strojních součástí což vede ke zvýšení dovoleného zatížení, odolnosti proti opotřebení, či dokonce ke zvětšení životnosti součásti. Na povrchu součástí se konstruují mělké denty (důlky), které zlepšují mazání stýkajících se součástí. Dent totiž působí jako rezervoár maziva při rozběhu a doběhu strojů, tedy při tzv. hladovění. Ale každý vrub v součásti působí jako koncentrátor napětí a může se v něm inicializovat trhlina. Je tedy důležité zvolit vhodný rozměr dentů (především hloubku) a jejich rozvrstvení po ploše. Cílená modifikace konformních povrchů je už docela dobře probádána a získaných poznatků se používá například u pístních kroužků či mechanických těsnění. Naopak modifikace nekonformních povrchů zatím ještě není příliš prozkoumána a je náplní práce několika světových pracovišť. I když se dají povrchy modifikovat pomocí iontů či leptání, je tato práce zaměřena na modifikaci pomocí laseru, která je doposud nejpokročilejší a je jí věnováno nejvíce pozornosti. 1. ÚVOD Stýkající se povrchy součástí obsahují velké množství nerovností. Ty mají různý tvar a velikost a jsou způsobeny dokončovacími operacemi, jako je obrábění, broušení, leštění, atd. Tyto nerovnosti významně ovlivňují kontaktní tlak a napětí, které zvyšuje možnost kontaktní únavy a snižuje životnost strojních součástí [1]. Naopak, cílené vytváření textury, která má vhodný tvar a rozmístění, vede ke zlepšení tribologických vlastností. V místě kontaktu se zlepšují podmínky mazání, klesá tlak, snižuje se tření a opotřebení. Mnoho numerických i experimentálních studií se věnuje poruchám v mazaném kontaktu způsobených nežádoucími změnami topografie tělesa během pracovních cyklů strojních součástí (např.:[2-6]). Především se zabývají efektem dentů na třecí povrchy, které vznikají v důsledku kontaminace maziva cizími tělesy (prach, úlomky materiálu, atd.) a následně ovlivňují rozložení tlaku a snižují životnost strojních součástí. Nečistoty jsou do kontaktu těles vnášeny během celé životnosti součásti. Ať už je to jako úlomky ze zajíždění, opotřebení, tření tak i nečistoty z okolního prostředí, jako je třeba prach. Typická velikost takovýchto cizích částic nepřesahuje hodnotu 50µm, která však několikanásobně převyšuje tloušťku mazacího filmu (1µm). Když tyto nečistoty procházejí kontaktem, vytvářejí na součásti důlek, který působí jako koncentrátor napětí. Následně se začne inicializovat mikrotrhlina, která neustále roste, až dojde k selhání stroje. Cusano and Wedeven [2-4] použili optickou interferometrii k sérii experimentů na uměle vytvořené důlky a rýhy při EHD kontaktu. Zjistili, že v mazaném kontaktu se na okraji dentu objeví velké lokální talkové maximum. Tento nárůst tlaku vede k růstu koncentrace napětí, která způsobuje iniciaci trhliny. Ville a Nelias [7,8] experimentálně studovali efekt tvaru a velikosti důlků na rozložení tlaku a kontaktní únavy. Zjistili, že i velmi malý prokluz způsobuje opotřebení, pitting a díky tomu značně poklesne životnosti součástí. Důvodem je nárůst tlaku v důsledku deformace kontaktní ploch mazivem, které opouští dent. Náhlý nárůst deformací má za následek zvýšení tlaku a podpovrchového napětí. Rovněž zjistili, že tlakový vrchol (s tím související i nárůst napětí) nastane v dentu v závislosti na směru prokluzu (na vstupní straně dentu u hnané součásti a na výstupní straně dentu u hnací součásti).
2. LASEREM VYTVÁŘENÉ STRUKTURY NA POVRCHU SOUČÁSTÍ Jak už jsem zmínil dříve, tato práce je zaměřena na cílenou modifikaci povrchu pomocí laseru, jakožto nejhojněji využívané metody. Důvod, proč je tato metoda nejvíce rozšířena, spočívá v nesporných kladech laseru. Laser je totiž extrémně rychlý, díky čemuž jsou výrobní časy krátké, a je šetrný k životnímu prostředí. Rovněž se dá lehce regulovat a můžeme tak vyrábět různé tvary a velikosti dentů. Díky snadné regulaci výkonu lze vytvářet denty v rozmanitých materiálech, jako je ocel, polymery, keramika, či dokonce krystalické struktury. ložiska, v případě nedostatečného mazání slouží jako mikronádrž maziva. Rovněž fungují jako kapsy sloužící k zachování drobných částic vzniklých opotřebením při mazaném nebo suchém kluzném styku dvou povrchů. Obrázek 3: Základní typy mazání [10] Obrázek 1: Laserem vytvořené denty o průměru 0,075 mm [9] Rozlišují se čtyři základní typy mazání a to v závislosti na topografii třecích povrchů, na typu materiálu, na provozních podmínkách a vlastnostech maziva. Parametr mazání Λ (Λ =h min /R red ) udává poměr tloušťky mazacího filmu k redukované drsnosti třecích povrchů. A podle hodnoty, kterou dosáhne, můžeme usoudit, jaký typ mazání nastane. Tabulka 1: Režimy mazání [21] Parametr mazání Λ Režim mazání <1 Mezné 1 3 Smíšené 3 10 EHD 6 100 Hydrodynamické Obrázek 2: Laserem vytvořené denty o průměru 0,005mm [9] 2.1. Ražimy mazání a funkce mikrodůlků Denty mohou plnit rozmanitou škálu funkcí v závislosti na režimu mazání. V případě smíšeného mazání mohou působit jako mikrohydrodynamické 3. MODIFIKACE KONFORMNÍCH POVRCHŮ Konformní povrchy mají tu vlastnost, že do sebe zapadají s velkou geometrickou přesností a stýkají se na velké ploše. Zatížení takových to těles jsou většinou malá a nastává u nich převážně hydrodynamické mazání. Modifikace konformních
povrchů se využívá převážně pro prevenci zadírání při tzv. hladovění. Jako první se začali technologií na tvorbu dentů pomocí laseru, tedy LST (Laser Surface Texturing), zabývat v USA. Výzkum, prováděný v Argonne National Laboratory, zahrnul celou škálu mazání a to od mezného, až po hydrodynamický režim mazání. Ke svým měřením využívali konformní válcový styk těles, na kterém měřili velikost tření. [11] Pomocí LST technologie tak docílili zvětšení rozsahu hydrodynamického mazání a s tím související snížení součinitele tření. Před deseti lety zažili v Německý nebýválý zájem a rozvoj právě o LST technologii. Skupina pracovníků pod vedením M. Geigerema z Univerzity of Erlagen-Nuremberg prováděla modifikaci topografie povrchu laserem pomocí prosvícení masky s danou texturou. Tímto postupem navýšili celkovou životnost součásti v řádu až desítek procent [12]. 3.1. Mechanické těsnění Jednou z předních firem, která se ve velkém zabývá studiem a experimenty s LST technologiemi, je SurfTech. Ta využívá laserový paprsek k vytváření tisíce mikroklků, jejichž pozice předem přesně stanoví. Důlky vytvářejí hydrodynamický tlak mezi třecími povrchy. Těchto poznatků firma SurfTechu využila k modifikaci topografie třecího povrchu mechanických kroužků [13]. Aplikací vhodné textury na povrch kroužku se značně sníží opotřebení. Testy prokázaly, že hodnoty kroutícího momentu a teploty povrchu se mohou snížit až o 65%. Docílí se toho pomocí aplikace LST na spodní, tedy statický, kroužek, zatímco horní kroužek rotuje. V mikrodůlcích vzniká hydro-dynamický tlak (zobrazen žlutými šipkami na obrázku 4.), který působí proti vnějšímu zatížení a zabraňuje kontaktu povrchů. Rovněž zjistili, že tvar mikrodůlků není nikterak důležitý, ale že hlavní vliv na to, jak bude textura účinná má podíl hloubky a průměru dentu. Pomocí takovýchto úprav se může na těsnění aplikovat větší zatížení při stejném, či dokonce nižším opotřebení. Zvětšuje se životnost součástí a díky menšímu teplotnímu zatížení i životnost oleje. Obrázek 4: Topografie mechanických kroužků[12] Firma SurfTech nadále testovala modifikaci jednoho, či obou stýkajících se povrchů a došla k překvapivému závěru. Pokud se totiž pomocí LST zmodifikuje pouze jeden třecí povrch, sníží se tření, vůči netexturovaným povrchům, o necelých 40%. Naopak při tvorbě dentů na obou stýkajících se površích se tření zvýší o neuvěřitelných 100%, vůči původním nemodifikovaným tělesům [12, 14]. Obrázek 5: Před a po aplikaci LST [13] 3.2. Pístní kroužky Větší uplatnění našla LST rovněž v motorech, přesněji u vložek válců a pístních kroužků. Právě styk těchto dvou komponent vyvolává největší podíl třecích sil, a to až o 60%. Ronen a kolektiv ve svých dílech [15, 16] nejprve teoreticky a následně i experimentálně doložili vliv tvorby textur na písní kroužky. Nalezli
vhodnou kombinaci hustoty jamek a jejich průměru a hloubky, což vedlo ke snížení tření o více než 30%. Princip mikrodůlků byl rovněž aplikován i na vložky válců. Nicméně se ukázalo, že tvorba textury na pístní kroužky je levnější, rychlejší a dosahuje se s ní stejných efektů. Kvůli urychlení výrobního procesu a ušetření finančních prostředků se tedy využívá LST technologie na pístní kroužky, nikoliv na vložky válců. Vyjímku tvoří metoda tzv. honování, která byla představena na mezinárodním tribologickém kolokviu v Esslingenu. Princip metody spočívá ve tvorbě mikrorýh na vložce válců, díky čemuž se sníží spotřeba paliva a klesá opotřebení [17]. Existují dva režimy LST technologie, které zlepšují mazací schopnosti součástí a snižují tření. První z nich je textura vytvořená po celé kontaktní oblasti (obrázek 6a.) a je založena na individuálním účinku jednotlivých důlků (vznik lokální kavitace). V druhém režimu se vytváří textura pouze na části kontaktní oblasti tělesa (obrázek 6b). Princip tohoto režimu spočívá v kolektivním efektu dentů. Ukázalo se, že částečně texturovaný povrch, v porovnání s plně texturovaným povrchem, dovoluje větší zatížení strojních komponentů [18]. Obrázek 6: Segmenty úplné (a) a částečné (b) textury[18] Bylo dokázáno, že umístění části textury na kontaktní ploše a průměr dentů má jen velmi malý vliv na velikost třecí síly. Naopak třecí síla významně klesá se vzrůstající hustotou textury, proto se vytvářejí plochy s co nejvíce hustou texturou dentů. Obrázek 7: Umístění a hustota dentů při LST [19] Co se týče velikosti a uspořádání dentů, je to otázka která nebyla stále řádně zodpovězena. Rozměry dentů totiž závisí na velikosti součásti, na typu mazání, na velikosti zatížení a na provozních podmínkách. Pro každou součást jsou ideální rozměry struktury rozdílné, proto se parametry dentů určují často stylem pokusů a omylů. Poměrně rozsáhlý výzkum se v této oblasti provádí v Technion-Israel Institute of Technology v Izraeli. Tato instituce už optimalizovala několik textur pro různé aplikace [20]. Jak je zmíněno výše, v současné době jsou textury u konformních povrchů nejčastěji aplikovány na pístní kroužky a na mechanické těsnění. Například v čerpadlech mají těsnění po aplikaci LST až trojnásobnou životnost, než li těsnění bez textury. Tabulka 2: Rozměry dentů při aplikaci LST technologie [19] Typ LST Standardní Zvýšená Snížená Standardní hustota hustota - neleštěná dentů dentů Hloubka (µm) 5,5 5 6,5 4 Drsnost mezi jednotl. denty 0,03 0,06 0,07 0,09 Průměr (µm) 78 58 80 58 Vzdálenost mezi denty (µm) 200 80-100 200 200
4. MODIFIKACE NEKONFORMNÍCH POVRCHŮ Nekonformní povrchy se navzájem stýkají na velmi malé kontaktní ploše. Zatížení, které tato malá plocha přenáší, bývá velké. Při nárůstu zatížení se rovněž zvětšuje i kontaktní plocha [22]. Mezi tělesa s nekonformním povrchem patří například valivá ložiska. U nekonformních povrchů se nejčastěji vyskytuje elestohydrodynamický mazací režim. Při něm je součiniteli tření nejnižším, protože jsou třecí povrchy odděleny souvislým mazacím filmem. U nekonformně zakřivených těles se předpokládá, že textura ve formě dendů vytváří určité kapsy, které napomáhají mazáním povrchů. M. Dumont a kolektiv [23] zkoumali chování texturovaných povrchů při nedostatečném mazání. Výsledky bylo zjištění, že při nedostatečném mazání mají denty pozitivní vliv na životnost třecích povrchů. V podobném duchu pokračovali J. Zhao a F. Sadeghi [24], kteří studovali vliv textury v EHD kontaktu při rozběhu součástí (tedy při tzv. hladovění, kdy mezi kontaktními povrchy ještě není mazivo). Uvedli, že denty se chovají jako zásobníky maziva, který se při kritických fázích (kdy je kontakt suchý, či nedostatečně mazán) dostanou mezi stykové plochy a snižují tak tření a opotřebení. Nakatsuji a Mori [25] experimentálně hodnotili vliv dentů na mazání a životnost součásti. Zjistili, že denty při vysokém zatížení součásti předcházejí zadírání a minimalizují kontakt kovu na kov (to předchází pittingu). Mourier a kolektiv [45BP] zjistil, že chování jednotlivých dentů je značně ovlivněno hloubkou dutin. Tloušťka filmu významně narůstá u mělkých dentů, zatímco hluboké denty způsobí lokální pokles tloušťky mazacího filmu. Novější měřící metoda funguje na principu analýzy obrazu chromatického interferogramu a lze díky ní získat detailní rozložení tloušťky mazacího filmu. Tato metoda je zkoumá i Ústav Konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého technického učení v Brně. Byl zkoumán vliv mikroklku umístěného ve středu kontaktu, a bylo zjištěno, že může opět působit jako mikronádrž maziva. Bohužel každý vrub přítomný v kontaktu těles může způsobit nárůst kontaktního tlaku (a s tím souvisejícího podpovrchového napětí). U EHD mazání je navíc tento jev doprovázen změnou tloušťky mazacího filmu, která může dospět až k selhání mazacího filmu. Na obrázku 8 je právě dobře viditelný vliv dentu na tloušťku mazacího filmu. V místě dentu je patrný značný nárůst tloušťky filmu, nicméně v oblasti za dentem je viditelný pokles tloušťky, který souvisí s nárůstem napětí. Bylo zjištěno, že při zvětšování hloubky vtisku dochází k poklesu tloušťky filmu za dentem. Čili čím hlubší dent se vyskytne v kontaktu, tím menší bude minimální tloušťka mazacího filmu Obrázek 8: Vliv dentu na tloušťku filmu[26] Obrázek 9: Vliv hloubky vtisku na pokles tloušťky filmu[26] 5. MODIFIKACE POVRCHU POMOCÍ LST Kromě toho, že dent působí jako rezervoár maziva a jako past pro nečistoty, může vytvářet hydrodynamické odchylky v mazání, které zvyšují
dynamické třecí síly. Pro určení, které chování bude dominantní hraje hlavní roli velikost a rozložení mikroklků. Kolem každého dentu, vytvořeného laserem vzniká lem roztaveného materiálu. Parametry laseru se proto nastavují tak, aby byl tento negativní jev co nejmenší a vzniklý lem co nejlehčeji odstranitelný pomocí dodatečného jemného broušení. Laserový paprsek může být buď to zaostřen a přímo odstraňovat materiál, nebo může být použita tzv. odstraňovací maska. Použitím ultrakrátkého pulzu laseru (10-15 sekundy) se vytvoří ostrý mikrodůlek (bez lemů). Ale v dnešní době jsou tyto lasery nedostatečný výkonné pro produkci textury vzniklé z milionu dentů. Mimoto je tvorba takovýchto dentů finančně nákladná. Hodnotu tepelně ovlivněné oblasti v okolí dentu lze poměrně přesně vypočítat pomocí vztahu L= ((kτ p )*(ρc)), kde k je tepelná vodivost, ρ je hustota, c je tepelná kapacita a τ p je šířka pulzu. U oceli o parametrech k=24,2w/mk, ρ=7800kg/m 3, c=460j/kg.k a šířce pulzu 100ns je tedy výsledná oblast ovlivnění L=0,8µm. To znamená, že u dentu o průměru 10µm bude tepelně ovlivněná oblast menší nežli 10%. A to je výhoda Nd:YAG laseru, který se nejčastěji využívá. Proto se ke zjišťování hloubky získaných dentů používá technika repliky, kdy se acetylcelulózou vyplní dent a počká se, až látka polymerizuje (výsledný obrazec je vidět na obrázku 10). Obrázek 11: Neuspokojivý dent [27] Obrázek 12: Uspokojivý dent [27] Obrázek 10. Replika důlku [27] Poměry výšky k šířce dentu jsou pro pozorování pomocí optického mikroskopu často příliš vysoké. V díle G. Dumitrua a kol. [27] zkoumali dva zaostřovací systémy laseru a z každého z nich dostali dva zcela rozdílné tvaru dentů. Jeden neuspokojivý dent, vyobrazen na obrázku 11, byl vytvořený systémem mající ohniskovou vzdálenost o hodnotě 100mm, šířka paprsku byla 9,1μm a pulzní energie byla 20μJ. Na obrázku 12 je naopak vidět uspokojivý den, který byl vytvořen pomocí mikroskopového objektivu s šířkou paprsku 5,2μm a pulzní energií mající hodnotu 40μJ. Velká
energetická hustoty odstraňuje materiál ve tvaru prohlubně velmi rychle pomocí tlaku páry, díky čemuž je minimalizován vzniklý lem, a dá se lehce doleštit. Texturu vytvořenou pomocí takovýchto uspokojivých dentů porovnávali s netexturovaným povrchem součásti a zjistili, že životnost se pomocí mikrodůlků zvětšila 8x. 6. NUMERICKÉ ŘEŠENÍ TVARU DENTŮ Zkoumání tvaru dentů u EHD mazání je poměrně v počátku vývoje. Protože je experimentálně velmi náročné detailně zachytit topografii povrchu, využívají se často virtuální simulace textury součástí. Navíc je kompletní experimentální hodnocení povrchových textur nákladné a časově náročné. Virtuální technologie zahrne geometrii povrchu a textur a je to nejefektivnější prostředek pro hledání tvarů textury. V díle autorů N. Ren, T. Nanbud, D. Zhu a kolektivu [28] je pojednáváno velké množství rozmanitých tvarů dentů a jejich rádiusů a rozmístění. 2) Všechny výsledky nasvědčují tomu, že umístění počáteční fáze sinusové vlny má pouze zanedbatelný vliv na velikost tloušťky mazacího filmu. 3) Úhel orientace textury má významný vliv na tloušťku mazacího filmu vytvořenou texturovaným povrchem. 4) Poměr šířky k délce nepřímo odpovídá tloušťce mazacího filmu. Menší poměr odpovídá tlustšímu mazacímu filmu. [28] Obrázek 14: Rozložení tlaku (P) a tloušťky filmu (H) po průřezu kontaktní oblasti z obrázku 13 [28] Kovalchenko vedl experimenty zkoumající tření disku s denty o různých hloubkách, hustotě a průměru [29]. Porovnával dva disky se stejnou původní drsností. Disk s hloubkou dentu 6,5µm, s největší šířkou 140µm a hustotou kolem 40% vykazoval stále velké tření. Zatím co druhý disk měl hustotu jen 7% hloubku dentu jen 4µm a šířkou 58µm a vykazoval značně nižší tření. Toto srovnání dokazuje, že mělčí denty s nižší hustotou jsou pro snížení tření výhodnější. Obrázek 13: Numerické řešení dentu v kontaktu [28] Generace povrchové textury se často rozděluje na dvě fáze. V první se numericky popíše geometrie jednoho prvku (numerické důlkování) a v druhé se automaticky duplikují tyto prvky po šíři tělesa (numerické kopírování). V díle je zkoumáno velké množství tvarů dentů, a jejich sklonu či velikosti. viz [28]. Závěrem díla zjistili, že: 1) Nejvhodnější jsou rýhy, které jsou úzké, krátké a kolmé ke směru pohybu tělesa, popřípadě prvky tvaru sinusové vlny šířící se ve směru pohybu. 7. ZÁVĚR Cílená změna topografie pomocí LST technologie byla zavedena v posledních letech pro zlepšení mazacích vlastností strojních součástí. Nespornou výhodou této metody je velká rozmanitost nastavení laseru pro různé povrchy a aplikace. Navíc laser při správném seřízení zanechává kolem dentu jen malý lem, který se ani nemusí odbrušovat. O jeho odstranění se postará až záběh součástí. U konformních povrchů se důlky většinou aplikují po celé kontaktní ploše jednoho ze
stýkajících se těles. V případě aplikace textury na obě stýkající se plochy je výsledný afekt záporný. Důvod aplikace textury je zlepšení mazání, což vede ke snížení tření, opotřebení a navýšení životnosti. Zcela běžně se LST technologie u konformních povrchů aplikuje na pístní kroužky a mechanická těsnění. U mechanických těsnění lze vhodnou konfigurací dentů docílit snížení tření až o 40% a v případě pístních kroužků dokonce až o 60%. Což dovoluje při větším zatížení delší životnost. U nekonformních těles se tvar a rozmístění dentů stále zkoumá, a to zvláště pomocí numerických metod, protože experimentální zjišťování tloušťky mazacího filmu (s tím souvisejícího kontaktního tlaku) je experimentálně a časově náročné. Rovněž se často používají experimenty stylu pokus a omyl. Aplikace u nekonformních povrchů je zatím na začátku, je jisté, že i zde mají denty pozitivní vliv, nicméně zjistit jejich správný tvar a rozmístění zabere ještě dost času nejednomu výzkumnému pracovišti. 8. POUŽITÁ LITERATURA [1] OLVER A. The mechanism of rolling contact fatigue: an update. Proc Inst Mech Eng, J Eng Tribol 2005;219:313 30. [2] CUSANO, C. WEDEVEN, LD. The effects of artificially produced defects on the film thickness distribution in sliding EHD point contacts. Trans ASME, J Tribol 1982;104:365 75. [3] WEDEVEN, L. D. CUSANO, C. Elastohydrodynamic film thickness measurements of artificially produced surface dents and grooves. ASLE Trans 1979;22:369 81. [4] Wedeven, L. D. Influence of debris dent on EHD lubrication. ASLE Trans 1977;21:41 52. [5] NIKAS, GK. A mechanistic model of spherical particle entrapment in elliptical contacts. Proc IMechE, J Eng Tribol 2006;220:507 22. [6] QUERLIOZ, E. VILLE, F. LENON, H. LUBRECHT, T. Experimental investigations on the contact fatigue life under starved conditions. Tribol Int 2007;40:1619 26. [7] VILLE, F. NELIAS, D. An experimental study on the concentration and shape of dents caused by spherical metallic particles in EHL contacts. Trib Trans 1999;42(1):231 40. [8] NELIAS, D. VILLE, F. Detrimental effects of debris dents on rolling contact fatigue. Trans ASME, J Tribol 2000;122:55 64. [9] Mound Laser & Photonics Center, Inc. [online] URL < http:/www.mlpc.com > [citováno 3. března 2008] [10] HAMROCK, B. J. Fundamentals of Fluid Lubrication. New York, McGraw-Hill, Inc.1994, s.42 [11] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. FENSKE, G. ETSION, I., 2004, The Effect of Laser Texturing of Steel Surfaces and Speed-Load Parameters on the Transition of Lubrication regime from Boundary To Hydrodynamic, Tribol. Trans., 47~2!, pp. 299.307. [12] ETSION, I.: State of the Art in Laser Surface Texturing, Trans ASME Journal of Tribology 2005 [13] Surface Technologies Ltd., LASER SURFACE TEXTURING, [online ] URL: <http://www.surface-tech.com> [citováno 10. března 2008] [14] HOPPERMANN, A. KORDT, M., 2002, Tribological Optimisation Using Laser-Structured Contact Surfaces, O1P, Oelhydraulik und Pneumatik, 46~4!,Vereinigte Fachverlage Mainz, ISSN 0341-2660. [15] RONEN, A. ETSION, I. KLIGERMAN, Y. Friction Reducing Surface Texturing in Reciprocating Automotive Components. STLE Tribology Transactions, 44, 2001, s. 359 366. [16] RYK, G. KLIGERMAN, Y. ETSION, I. Experimental Investigation of Laser Surface Texturing for Reciprocating Automotive Components. STLE Tribology Transactions, 45(4), 2002, s. 444 449. [17] GOLLOCH, R. MERKER, G. P. KESSEN, U. BRINKMANN, S. Benefits of Laser-Structured Cylinder Liners for Internal Combustion Engines. in Proceedings of the 14th International Colloquium Tribology, January 13 15 Esslingen, 2004, s. 321 328.
[18] KLIGERMAN, Y. ETSION, I., SHINKARENKO, A. Improving Tribological Performance of Piston Rings by Partial Surface Texturing. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 127, 2005, s. 632-638. [19] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. FENSKE, G. ETSION, I., The effect of laser surface texturing on transitions in lubrication regimes during unidirectional sliding contact, Tribology International 38 (2005) 219.225 [20] ETSION, I. State of the art in laser surface texturing. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 2005, s. 248-253. [21] MISCHLER, S. Tribology and implants, EPFL, Institut des Matériaux, Laboratoire de Métallurgie Chimique Cours Biomatériaux, 10.11.2006 [22] VUT v Brně, Ústav Konstruování, prezentace předmětu Konstruování stojů, přednáška 4, Tření, mazání a opotřebení [online] URL: <http://uk.fme.vutbr.cz/kestazeni/5ck/prednasky/prednaska4.pdf> [citováno 13. února 2007] [23] DUMONT, M. LUGT, P. M. TRIPP, J. H. (2002),.Surface feature effects in starved circular EHL contacts,. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 124, pp 358-366. [24] ZHAO, J. X. SADEGHI, F. (2004),.The effects of a stationary surface pocket on EHL line contact startup,. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 126, pp 672-680. [25] NAKATSUJI, T. MORI, A. The Tribological Effect of Mechanically Produced Micro-dents by a Micro Diamond Pyramid on Medium Karbon Steel Surfaces in Rolling-sliding Contact. Meccanica, 36, 2001, s. 663-374. [26] KŘUPKA, I. HARTL, M.: The effect of surface texturing on thin EHD lubrication films, Tribology International (2006), doi:10.1016/ j.triboint. 2006.10.2007 [27] DUMITRU, G. ROMANO, V. a kolektiv. Lasermicrostructuring of steel surfaces for tribological applications, URL <http://www.springerlink.com/content/6d5qbkb7xpr3qk62/>, Januare 2000 [28] REN, N. NANBU, T. Micro Textures in Concentrated-Conformal-Contact Lubrication: Effect of Distribution Patterns, June 2007, URL: <http://www.springerlink.com/content/27523x424p024521> [29] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. The effect of laser texturing of steel surfaces and speed-load parameters on the transition of lubrication regime from boundary to hydrodynamic. Tribol. Trans. 47, 299 307, 2004