JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI Praha, AR 2010/2011
Obsah: Téma: Formy bankovnictví mimo bilanci 1) služby platebního styku 2) směnárenskou činnost, 3) investiční poradenství, obchody s CP a poradenské služby obecně 4) depotníčinnost, 5) custody, 6) devizové obchody.
Bilančně neutrální obchody jsou obchody se službami. Banky při těchto obchodech nevystupují ani v pozici dlužníka, ani v pozici věřitele. Za provádění obchodů banka přijímá poplatky, provize, odměny. Bilančně neutrální obchody se neobjevují v bilanci banky, ale ve výkazu zisků a ztrát. Význam bilančně neutrálních obchodů pro banku: bance vznikají neúrokové výnosy, které mají narůstající tendenci; obchody nejsou pojištěny, tudíž banky nemusí tvořit povinné minimální rezervy ani odvádět finanční prostředky do Fondu pojištění vkladů.
ad 1) Služby platebního styku Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb. Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován poskytovateli platebních služeb, je uskutečnění takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí převod peněžních prostředků na vrub a ve prospěch platebních účtů, a to ve formě příkazu k úhradě nebo příkazu k inkasu.
Způsob placení Hotovostní platební styk mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboří v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)
Území (teritorium) Vnitrostátní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru (dále jen EHP ). Zahraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.
Náležitosti průvodních dokumentů Nedokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. Dokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu
Lhůty realizace Expresní platební styk (přednostní) vztah mezi plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.
Vztah banky k převodu Bezzávazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.
Za platební službu lze považovat zejména: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, převod peněžních prostředků (úhrada, inkaso CMF, DMF), vydávání a správa platebních prostředků, poskytnutí úvěru coby jeho realizaci.. provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronické komunikace prostřednictvím zařízení elektronické komunikace.
Z uvedeného vyplývá, že je nutné rozlišovat mezi pojmy platební služba a platební styk. Platební styk je pojmem širším, neboť zahrnuje jak platební služby, tak také další platební instrumenty (např. dokumentární platby, šeky, příp. další). Právní úprava: zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
ad 2) Směnárenská činnost Představuje prodej a nákup valut a deviz. Tato činnost pokrývá zejména potřeby cestovního ruchu. Rozdíly mezi prodejní a nákupní cenou a účtované poplatky vytvářejí bance hrubý zisk (valuta, deviza kurs nákup, prodej). Právní úprava: zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
ad 3) Investiční poradenství, obchody s CP a poradenské služby obecně V rámci investičního poradenství pomáhají banky firmám emitovat akcie a dluhopisy, sestavovat emisní podmínky, zpracovávat prospekt cenných papírů. Banky nabízejí nákup a prodej cenných papírů a to na svůj vlastní účet, nebo na účet klienta. Nákup a prodej CP se uskutečňuje na základě komisionářské smlouvy nebo mandátní smlouvy. Banky v rámci těchto obchodů nabízejí i služby při řízení a správě portfolia Využívají se tyto varianty: úplné řízení, řízení s výhradou konfirmace, spoluúčast při řízení.
Banky nabízejí v rámci poradenské činnosti: zakládání společnosti, zajišťování finančních prostředků, transformace a restrukturalizace společností, vyhledávání vhodných partnerů, poradenství v oblasti projektového financování (joint venture).
ad 4) Depotni obchody V rámci této nabízené činnosti umožňují banky svým klientům uložení cenností do bezpečnostních schránek na požadovanou dobu nebo využití nočního trezoru. Bezpečnostní schránky mají různou velikost (různý objem). Podle zákona č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování je bankám vyhrazen výkon depozitáře. Depozitář musí pravidelně kontrolovat, zda hodnota cenných papírů pořízených do majetku podílového fondu byla vypočtena v souladu se zákonem. Činnost se uskutečňuje na základě smlouvy, ve které se banka zavazuje převzít určité věci do úschovy a s vynaložením odborné péče je chránit před zcizením či poškozením.
Dalšími depotními obchody jsou následující: úschova cenných papírů podstatou je uložení listinných CP u banky jako schovatele správa cenných papírů banka se jako správce zavazuje činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s CP uložení cenných papírů kombinace úschovy a správy listinných CP obhospodařování cenných papírů banka se zavazuje obhospodařovat majetek (CP nebo peněžní prostředky určené ke koupi CP) i bez pokynu klienta koupit nebo prodat CP a dále CP spravovat či uschovat.
ad 5) Custody V rámci této služby banky nabízejí komplexní starost o cenné papíry klientů správu, úschovu, zastupování společností na valné hromadě, výběr kuponů a dividend, ale i vymáhání pohledávek.
ad 6) Devizové obchody Platby uskutečňované přes mezinárodní devizový trh jsou důsledkem potřeby nákupu deviz za účelem obchodu se zahraničím, potřeby investování do zahraničních aktiv, spekulace (snahy vydělat na krátkodobých pohybech devizových kursů) nebo snahy ochrany před možnými kursovými ztrátami. Právní úprava je opět v zákoně č. 219/1995 Sb., devizový zákon.