O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: ELIÁŠOVÁ, Irena. O kham zadžal tosarla / Slunce zapadá už ráno: Nevo dživipen / Nový život. In: Romano džaniben 2012, 2, s. 116-13 Dostupné z: www.dzaniben.cz Úroveň: A1 Téma: - detailní práce s literárním textem (konverzace jako charakteristika osob a situací) Gramatika: - tvoření vokativu - tvoření imperativu - trénink časování sloves v přítomném čase a používání zájmen Další jazykové úkoly: - trénink krátkých slovních reakcí - rozšiřování slovní zásoby - tvoření krátkých konverzací - popis osoby Čas: 3 x 45 minut + DU (jednotlivé úkoly lze různě kombinovat) Další materiály: Výklad o vokativech a imperativech a další cvičení viz: Romaňi čhib - Učebnice slovenské romštiny (Praha: Fortuna, 1999): - lekce 7, s. 55-62 (imperativy u sloves typu te kerel, te džal; prosby a příkazy) - lekce 11, s. 85-90 (nepravidelný imperativ a imperativ u te jel) - lekce 28, s. 206-212 (imperativ u sloves typu te sikhľol) Další ukázky z tvorby Ireny Eliášové a info o ní viz: Sadílková, Helena. Studovat a psát, to byl můj sen /Pak už mi neříkali Menšino Rozhovor s Irenou Eliášovou a ukázky z její tvorby. In: Romano džaniben 2012, 2, s. 116-13 Dostupné z: www.dzaniben.cz Eliášová, Irena. Slunce zapadá už ráno / O kham zadžal tosarla. In: Slunce zapadá už ráno, s. 5-75. Sborník současné ženské romské prózy. Knihovna Václava Havla, Praha 2014. www.romea.cz/cz/autori/irena-eliasova
O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací Zadání: (Práce s textem I.): (Samostatná práce) Studenti si pročtou úryvky z novely Ireny Eliášové, O kham zadžal tosarla (viz text úryvků níže nebo pracovní list 1 pokud plánuje vyučující využít i úkol č. 12, je nutné jednotlivé úryvky zpřeházet). Podtrhají slova, kterým nerozumí, a o nichž se domnívají, že jsou pro pochopení textu klíčová. Svůj výběr pak prodiskutují ve dvojici / ve skupině. Každá skupina se shodne max. na 3 slovech u každého úryvku, jejichž význam potřebujete pro pochopení znát. Genen kotorora pal o vakeriben, so pisinďa e Irena Eliášová. Keren značka paš o lava, so na prindžaren. Save mušinen te džanel, kaj te achaľon, pal soste o džene vakeren? Vakeren pal o lava tumare kamaratoha / andre grupi. Pisinen tele ča 3 lava/frazi, so pal tumaro hine najbaro (duležite), kaj te džanen, pal soste džal. 2. Společná debata nad neznámými slovy. Neznámá slova studenti vyhledají ve slovníku /příp. konzultují s vyučujícím / se spolužáky. Sava trin lava kamen te achaľol? Dikhen andro slovňikos abo phučen tumare kamaratendar/učiťeľistar. 3. K jednotlivým úryvkům si studenti zapíší, kdo s kým v nich mluví. Společně se pokusí jednotlivé postavy stručně představit. Sako peske pisinen tele, ko kaha vakerel andro kotora, so genďan. Jekhetane skušinaha te phenel duje trine lavenca, ko hin ko, so pal leste/late džanen. (Vokativ) 4. Studenti si vypíší z textu všechna oslovení. Debata s vyučujícím: Co tato oslovení napovídají o oslovování (a tvorbě vokativů) v romštině? 5. Studenti oslovují spolužáky ve třídě s jednoduchými otázkami, které už znají; případně i použijí některé repliky z ukázek. Oslovený musí na váš dotaz/žádost zareagovat, třeba i jinak než slovně. Phučen jekh avrestar, ma bisteren te vičinel tumare kamaraten lengere navenca abo avresar. Phučen lendar vareso. Phenen ča charne loke veti, save lačhes džanen. Šaj lenge tiž phenen vareso, so maj genďan. O kamarata mušinen tumenge te odphenel te na lavenca, ta choča varesar vastenca pindrenca.. (Imperativ) 6. Každý ze studentů samostatně píše na papír romská slovesa, na která si vzpomene. Společná kontrola: Kdo jich zvládl vypsat víc v omezeném čase? Kdo si vzpomněl na víc takových sloves, na která si nevzpomněl nikdo ze spolužáků? Která slovesa se nejčastěji opakovala? Jaká další slova se vám u těchto nejfrekventovanějších sloves asociují? 7. Studenti si vypíší z textu všechna slovesa v rozkazovacím způsobu. Debata s vyučujícím: Co napovídají o tvorbě rozkazovacího způsobu v romštině? 8. S pomocí dříve vypsaných sloves formulujte stručné žádosti/rozkazy/prosby. Napište je na samostatné kartičky (každý ze studentů vytvoří alespoň 3 kartičky). 9. Kartičky zamíchejte, srovnejte do balíčku, balíček položte na stůl. Ve skupině hrajte hru (sbírejte kartičky): postupně otáčejte kartičky, kdo kartičku otočí, přečte nahlas žádost a případně opraví, pokud se v ní vyskytne chyba, stručně slovně zareaguje a kartičku si nechá. Pokud neumí zareagovat, vrátí kartičku zpět do spodu balíčku. Vyhrává ten, kdo nasbíral nejvíc kartiček. Otočené kartičky je též možné soupeřům ukrást : upozorněním na chybu, která se v textu objevuje (pokud ji neobjeví ten, kdo si ji vytáhl) - hráči ji společně opraví a vrátí ji do balíčku. Do balíčku kartičku vrátí i ten hráč, který udělal ve svojí reakci chybu, pokud ji protihráči odhalí. (Práce s textem II.) 10. (Samostatná práce, viz pracovní list 1) Studenti si k jednotlivým konverzacím romsky napíší, kde a v jaké situaci se odehrávají.
Pisinen peske tele, ko kaha vakerel. Kaj the kana o džene vakeren? 1 Ve skupině/ve dvojici studenti vymyslí pro jednotlivé úryvky názvy. E Irena Eliášovo vičinďa peskero vakeriben O kham zadžal tosarla. Sar bi vičinenas tumen o charne kotorora? 12. Jednotlivé úryvky se studenti pokusí seřadit tak, jak by se mohly za sebou v románu objevit. Vymyslí a zapíší ještě jednu vlastní konverzaci, která by mohla za seřazenými úryvky následovat. Thoven o kotora jekh pal aver avka, sar duminen, hoj jekfeder pasinen. Pisinen tele tiž jekh ajsi konverzacija, so šaj thovnas pro agor. 13. Společná kontrola úkolu 9 a debata nad pořadím. 14. Zapsané konverzace studenti přehrají spolužákům, kteří hádají, které postavy spolu v konverzaci mluví a kde se odehrává. Šunen o konverzaciji, so pisinde tumare kamarata. Ko odoj vakerel? Kaj o džene vakeren? So paš oda keren? (Práce s textem III.) 15. Studenti se pokusí přeložit název celé novely. Debata: ke které postavě se asi název vztahuje? 16. (DU) Studenti si vyberou z postav příběhu jednu a jejím jménem napíší krátký dopis, ve kterém svému blízkému kamarádovi/kamarádce daná postava představuje svoji situaci. Savore dženendar, so hine andro vakeriben, kiden avri jekhe džen(or)es. Pisinen o ľil peskere naveha. Andro ľil o dženo pisinel peskere kamartoske / peskera kamaratkake sar dživel. 17. (Kontrola DU): Vybrané dopisy vyučující smíchá a znovu mezi studenty (skupiny studentů) rozdá. Studenti si přečtou dopis a jeho obsah spolužákům převypráví bez toho, aby řekli, kdo je pisatelem to hádají ostatní. Genen o ľila jekh pal aver, aľe pro agor ma phenen, ko len pisinel. Oda mušinen te phenel tumare kamarata.
Text (Zde uveden v pořadí, jak se konverzace objevují v novele I. Eliášové. Pokud vyučující uvažuje o návazných aktivitách 10-14, je nutné pořadí zpřeházet). Julka, mri čhajori, priker ande šparheta, o paňi mi taťarel. Imar kerav, mamo. A o Tonko, kaj hino? Avri le čhavenca, ma dara, bavinen pes. Mušinav le Jankus te lanďarel. Av ke ma, mro čhavoro. 2. Baro taťipen a tumen labaren ande šparheta? Ko ajci čhingerla o kašta? Mušinas, lanďaras le čhaven the me man lanďarav, Janku. Tu tut furt lanďares! Vaš kaske? Vaš o gadžo? Janku, s oda vakeres, paľis keres bida? Me na kerav bida! Thov mange te chal pro taňiri a ma vaker, lubňije! Avľom andal i buťi, bokhalo som. 3. Sas adaj e kirvi, e Jolana, vičinel amen pre boňa. Kana? Ada kurko. Mište, žužar mire gada, o gad parno. A šaj dikhes pal o murša mundarav tut! 4. Ta imar san savora hotova? Imar, imar džas. Ma vičinker ajci. O bala tuke thov pre gumička, Maria, ma ker tutar lubňa. Mište, imar zakerav o bala. Janku, phenav tuke, ma ker ko Roma bida, nek n avel ladž. Savi bida? Me mange pijava le muršenca a tu bešeha pro stolkos sar pribito, šunes? Sar phenes, avka avla. 5. Zaphand o vudar a džas. Mišku, Tonku, aven manca. Liňal e palenka, Maria? Liňom, ma dara.
Pracovní list 1: Irena Eliášová: O kham zadžal tosarla. In: Romano džaniben 2012, 2, s. 116-13 Dostupné z: www.dzaniben.cz e daj > o čhave (e Julka, o Jankus) Julka, mri čhajori, priker ande šparheta, o paňi mi taťarel. Imar kerav, mamo. A o Tonko, kaj hino? Avri le čhavenca, ma dara, bavinen pes. Mušinav le Jankus te lanďarel. Av ke ma, mro čhavoro. 1 Zaphand o vudar a džas. Mišku, Tonku, aven manca. Liňal e palenka, Maria? Liňom, ma dara. Imar džas! Sas adaj e kirvi, e Jolana, vičinel amen pre boňa. Kana? Ada kurko. Mište, žužar mire gada, o gad parno. A šaj dikhes pal o murša mundarav tut! Ta imar san savora hotova? Imar, imar džas. Ma vičinker ajci. O bala tuke thov pre gumička, Maria, ma ker tutar lubňa. Mište, imar zakerav o bala. Janku, phenav tuke, ma ker ko Roma bida, nek n avel ladž. Savi bida? Me mange pijava le muršenca a tu bešeha pro stolkos sar pribito, šunes? Sar phenes, avka avla. khere, o rom avel Baro taťipen a tumen labaren ande šparheta? Ko ajci čhingerla o kašta? Mušinas, lanďaras le čhaven the me man lanďarav, Janku. Tu tut furt lanďares! Vaš kaske? Vaš o gadžo? Janku, s oda vakeres, paľis keres bida? Me na kerav bida! Thov mange te chal pro taňiri a ma vaker, lubňije! Avľom andal i buťi, bokhalo som.
Romano džaniben: Metodiky pro výuku romštiny Metodiky vznikly v rámci projektu Romano džaniben on-line přístup k romským textům. Autoři: Pavel Kubaník, Helena Sadílková, Lada Viková www.dzaniben.cz 2015 Projekt v roce 2015 finančně podpořili: Úřad vlády ČR program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2015 Magistrát hl. m. Prahy Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy