1. Copa, Cogeca 10. Biotechnologie v EP 11. DK-salmonela ve vepřovém 12. Reforma cukru byla špatná-fr 9. EU x US hovězí 10. Fischler pro AgraEurope 11. EP a reforma CAP 10. Německo chce zmrazit kvóty mléka 11. Britská vláda a živočišná produkce(ghg) 12. Jednání o ceně mléka ve Francii 1. COPA, COGECA CCC koordinační výbor družstev 23/3. Leonardo nechal schválit program a zápis z poslední schůze. Pak hned předal slovo zástupkyni DG Agri, která nás informovala o dočasné rámcové dohodě Komise o podpoře v rámci státních podpor na financování a přístup k financování v průběhu současné finanční a ekonomické krize. Celá záležitost začala na Komisi koncem listopadu minulého roku a nyní je zde rozhodnutí, které má umožnit řešení určitých podpor prováděných členským státy u řešení dopadů finanční krize. Nic extra zvláštního, ale některé body jsou i tak zajímavé co se týče trvání (do konce roku 2010) a do výše částky (až 500 000 ). Komise se konečně rozhodla něco udělat pro ulehčení podmínek jak SME tak větších podniků, u přístupu k financím, tak aby mohly pokračovat ve svých aktivitách. SME byly ovlivněny tímto nedostatkem nejvíce a tak je především jim připraven tento program. Ale nejsou jediné. Kromě pokračování v aktivitě pro SME je zde otázka také pokračování investic a úvěrové linie. Dosavadní podpůrné nástroje byly dočasně odvolány a na jejich místo přicházejí dodatečné nástroje, jak jsou definovány v čl. 87(3)(b), a jsou určeny pro všechny sektory, pro SME i větší celky. Podpory jsou omezeny ve výši 500 000 : pomoc při zárukách pomoc při podporám na výši úroků pomoc při produkci zelených produktů Tato podpora musí být notifikována jako státní pomoc. Její platnost je do 31.12.2010. Než požádají podniky a farmáři o tento druh pomoci. Musí se prověřit zda dostávají de minimis pomoc (ta jde do 200 000 ) a tak v takovém případě se vše musí vejít do celkové částky 500 000. A tato částka platí pro období 01.01.2008 až 31.12.2010. Tato opatření jsou ovšem možná jen pro podniky či farmy, které neměly potíže k 1. 7. 2008. Pomoc při formách záruk (garancí): - záruky na investice nebo pracovní kapitálové půjčky (do 90% výše půjčky). - půjčky by neměly přesáhnout celkové výplaty na mzdy a platy, které se vyplatily za rok 2008. Snížení ročních prémií záruk až do: - 25% pro SME - 15% pro velké společnosti. - snížení ročních záručních prémií na dva roky 1
- snížení rovněž platné pro nové záruky, podle rozhodnutí Komise Opět platné pro podniky, které neměly potíže k 1.7.2008 Podpory na nižší úrokové míry. Jak Komise tak členské země mohou dávat půjčky na snížení úrokové míry (metoda podle Centrální banky roční sazby) Tato metoda je platná pro kontrakty uzavřené do 31.12.2010 a snížení úroků je platné do 31.12.2012. Také zde je platná doložka bez obtíží k 1.7.2008. Nižší úročná míra pro půjčky na investice: Půjčky musí být uzavřeny před 31.12.2010. Na financování nových produktů, které budou zejména na zlepšení ochrany prostředí. - 25% pro velké společnosti - 50% pro SME Všechna tato opatření jsou pro dobu 2 let. Privátní podíly se snižují z dnešních 50% na 30% Určitá zjednodušení jsou také u krátkodobých pojištění vývozu, kde se počítá s menším počtem záruk než doposud. De minimis + přidružená omezená forma pomoci = max. 500 000 pro 1.1.08 do 31.12.2010 Tato dočasná rámcová dohoda platí od 31.12.2008 do 31.12.2010. Všechna opatření uvedená v této rámcové dohodě musí být notifikována. Komise se zavázala, že použije některých odlehčených metod ke schvalování, které mají být rovněž rychlejší. 4. Vyhodnocení Business fórum: Podobně jako na dřívějších schůzích i zde nebyla jednota o dopadu a účasti. Pro celou řadu organizací, jejichž členové musí přijíždět zdaleka, je letošní tempo příliš vysoké a nemají dost času na přípravu. K programu nebyly připomínky. Financování některé otázky jsou příliš aktuální, aby se s nimi čekalo na další termín (finanční krize). Zástupci z Bruselu mají být také součástí pravidelně zvaných lidí na tyto schůze/konference. Finská zástupkyně k tomu řekla, že pokud zástupci nemají přístup, nebo nejsou informování, pak nemohou ani odpovědně zajistit spolupráci s jejich domovskými organizacemi. To se musí ještě zlepšit. 5. Podobný přehled také z ateliéru o financování a hodnocení rizik z 12. března. Oba tyto body byly diskutovány, argumenty ze sekretariátu a také od zástupců byly podobné jako u předchozího bodu. Iniciativy Cogecy si všichni cení, ale není jisté, zda jsou cílevědomě převáděny na experty organizací, kterých by se to mělo týkat nejvíce. Ceny pro inovace družstev ocenění. Doposud došlo celkem 22 přihlášek, výsledek bude uveden v červnu, ale zatím není jasné, kdo všechno bude v rozhodčí komisi, lidé z Komise přislíbili, zástupci poslanců EP odmítli (volby), dnes rozhodnuto o zástupcích CCC Thomas Memmert a Hannah Liponen. Jednání pokračují s několika bankami o poskytnutí hodnotných cen (příslib NL-Rabobank, jednání s dvěma italskými a jednou finskou). 2
Řecká zástupkyně si stěžovala, že aplikace byly rozeslány v jazyce, který nemohl v Řecku nikdo stáhnout a tak požádal, zda je možné ještě po limitu zaslat jednu přihlášku. Příprava ateliéru/konference na 19. května Řízení družstev dlouhodobě a strategie dalšího rozvoje zemědělských družstev. Většina řečníků (US, BRA, a také z EU a Komise) je potvrzena. Podobně jako na první konferenci je agenda značně rozsáhlá, potřeba vyhradit alespoň závěrečnou hodinu na celkovou diskusi. Opět jsou zvaní také lidé z Copa, pozvání půjdou pro členy obou presidií. Atelier v Lublani plánovaný na 29. května je přeložen o týden později, kvůli programu DG Enlarg. Má být věnován dalšímu rozšiřování EU na Balkán a role družstev. Coops Europe- Paulo Mnoho se zde také nestalo, připravuje se memorandum k volbám do EP. V dubnu má být Valná hromada 17. a 18.4 v Praze, ale za Cogeca tam nikdo nepojede, Van Dijk má dlouhodobě jiné závazky a Pekka má být V USA. Podromos informoval o konferenci v příštích dnech, která se koná v Krakově (ICAO-NCCP) ale za Cogeca tam zatím nikdo nepojede. Aktivity sekretariátu: Pekka informoval především o všech dopisech, které odeslal sekretariát po rozhodnutí pracovních skupin za minulý měsíc na Komisi, jako reakce na návrhy Komise. Při jednáních na Komisi upozornil, že ta bude nyní kontrolovat, které organizace jsou registrovány jako lobbyistické (C/C je a na posledním briefingu byla jediná). To bude mít prý také určitý vliv na možnosti vstupu na různé konference, či tiskové zprávy. Informoval o schůzce dnes ráno před Radou s ministrem Gandalovičem, nic zvláštního. A celou řadu dalších akcí v průběhu posledního měsíce. Také se zmínil, že na jedné z vrcholných schůzek o zmenšení administrativní zátěže, padl na Komisi návrh (kterému tam říkají kulturní revoluce), aby se všichni zaměstnanci komodit a odpovědní za sektory, povinně vyjeli podívat do farem, aby konkrétně věděli o čem jednají. Jestli se to uskuteční je druhá otázka. Pracovní skupina na DG Envir., organizovaná C/C účast pro organizace C/C. Téma: Zelená infrastruktura pro Evropu. 25. a 26.3. Sekretariát rozeslal pozvánky na tuto pracovní schůzi pro všechny členy skupiny POCC/CCC bruselské úřady hlavně proto, aby se seznámili všichni s tím co se připravuje i v jiných DG, což výrazně ovlivní i vývoj jak pravidel pro ochranu a prostředí, tak možný finanční dopad na budoucí rozpočet pro zemědělství. Organizace si zkrátka nemohou dovolit nevědět, co se chystá a jaké jsou požadavky, které jdou většinou na úkor zemědělství. Kupodivu musím říci, že tato pracovní skupina měla velmi střízlivý průběh, žádné přehnané požadavky, dalo by se říci, a tak to vyplynulo i prakticky ze všech příspěvků a diskusí, že vědí, že musí hledat kompromis, který je přijatelný hlavně pro farmáře a také lesní sektor a i u finančních otázek dost podstatně slevili z požadavků, protože vědí, že do roku 2013 nedojde k žádnému většímu přesunu peněz a ani v období po 2013 nebude významnější přesun, spíš úpravy, kde se bude hledat spolupráce jak s farmáři, tak s místními úřady a vládami. Jedna poznámka zde byla zajímavá, že by se mělo využít každé krize, k zlepšení stavu konzervace a ochrany přírody (příklad dán z USA, kde po krizi z 1907, vyhlásil rok na to president Roosevelt program ochrany přírody). To vše na úvod, bylo zde asi 70 80 lidí, 3
první den jednání vedl Ladislav Miko a na dopoledním jednání byly především otázky týkající se zelené infrastruktury, vysvětlení, zkušenosti, přeshraniční spolupráce. Cílem celého cvičení je postupná integrace Natura 2000 do akčního plánu na propojení systémů v Evropě a hledání dalších cest jak je zlepšit, i když o případném rozšiřování se zde moc nemluvilo. Francouzský případ ukázal, že proto, aby udělali kompromis ohledně dohody Grenelle prostředí, vypustili z textu jakoukoliv zmínku o Natura 2000, aby vyhověli požadavkům farmářů a lesníků. Na opatřeních to moc nemění, ale je to politické řešení. Ředitel Miko udělal úvod, a pak předal úvodní slovo Patrick Murphy, rovněž z DG Envir. Ten udělal přehled rámce politiky a co se od ní očekává. Cíle a metody jsou jasné, udržet a zlepšit biodiversitu našeho venkova. Hodnocení Natura 2000 jako největšího konzervačního programu, který má být základem spolu s Habitats, nové politiky prostředí a kde dojde v roce 2010 k vyhodnocení, zda se dosáhlo základních cílů, zastavit ztráty a zhoršování prostředí, lepší spolupráce a vytvoření ekologické sítě v EU. Kromě ekologických otázek se zde poměrně rozsáhle mluvilo o klimatických změnách, jaké ty budou mít vliv na změny cílů, uvažuje se dokonce, že dojde k některým nevyhnutelným ztrátám, jak se pro některé druhy zvířat, ptáků či hmyzu změní prostředí natolik, že to nepřežijí. K tomu všemu by mělo pomoci, co zde nazývají prostorové plánování, propojení jednotlivých oblastí spojovacími koridory, které také nemusí být ani fyzicky vyjádřené, jde jen o propustnost krajiny a propojení systémů. Zajímavým bodem zde b ylo také jak se stavět k ekonomické hodnotě ekosystémů, jak je lépe propagovat a odměňovat. Zde jsou úvahy teprve na začátku, ale podle reakcí i zde je posun směrem k tomu, že ekonomická stránka začíná hrát důležitější roli než doposud. Další příspěvek měl Graham Bennett zelená infrastruktura Evropy zkušenosti, které jsem získali. Tato otázka byla otevřena před 30 lety ve Střední Evropě. Dnes existuje v EU celá řada nadnárodních programů, příklady z UK,NL,D, DK, na jedné straně především u vodní politiky, dále příklad Lotyšska s programy stabilizace od začátku 90. let, holandský příklad propojení jednotlivých oblastí a španělský příklad řešení problému povodí řeky Guadiamar. Bennett zde uvedl důležitost spolupráce a ohled na zájmy různých hráčů, kteří se v těchto programech setkávají, krátkodobé cíle nejsou vždy součástí dlouhodobých. Vše musí mít podporu místních úřadů a populace. Ekologické a ochranářské programy jsou svou podstatou vždy dlouhodobé (20 let a více), jejich sledovatelnost a hodnocení je krátkodobě obtížné, či nemožné. Zástupce Rady Evropy, Galino udělal jen přehled co Rada od roku 1970, kdy byl vyhlášen první program chránění, udělala. Ale bylo to spíš přehled všech akcí od roku 1970 od Evropského roku Nature, který se opakoval v 1995 až po dnešní programy a plány. Nic zajímavého, kromě přehledu událostí. Anna Guttová ze Slovenska informovala o iniciativě v Karpatech, která zapojuje ČR, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, a Srbsko. Po ní Boris Erg, který informoval o iniciativě zeleného pásma, ve střední Evropě se týká především bývalých hraničních pásem (nepřístupných) ze severu na něj navazují pobřežní pásma Baltu a Polska a hranice Finska s Ruskem. Od Rakouska je to oblast okolo Dunaje, která jde až k Černému moři do Rumunska. Na straně české je to hraniční pásmo Krušných 4
hor, Šumavy a jižní Morava. V projektu je zapojeno celkem 23 zemí, projekt je rozdělen na 3 části: Skandinávie + Balt, Střední Evropa, Jihovýchodní Evropa. Biologická důležitost lesů Andrej Boltec, Birdlife. Mluvil o akčních plánech lesů a on se zmínil o programech americké vlády od začátku 20.století k vytvoření národních parků a řízení těžby na jejich území. Další příspěvek měl Szabolcs Nagy, který hovořil o migračních cestách ptáků a potřebě o koordinace ochrany vodních ploch, které těmto tvorům slouží jako přestupní stanice a také o monitoring v Africe. Holandský zástupce zde řekl, že jeho země jako první již připravila 500m na ochranu, pro příští léta, vše bylo schváleno parlamentem. Miko zde situaci shrnul, Natura je sice uznána ve většině zemí, ale nemá být jediným prostředkem. Připustil, že je třeba stanovit priority, vše se nedá zachránit. Natura je kostra systému, ale je třeba neustále jednat s vlastníky jak lesů tak půdy. Je zde třeba otázka dodávek vody z těchto oblastí do měst, majitelé by měli dostávat kompenzace (podobně jako US?). V odpolední části byla také celá řada příspěvků. Začala francouzským příspěvkem o jejich ekologické síti. O projev se podělili dva zástupci ministerstva prostředí. Odlišný systém od zbytku EU (vysvětlení dříve) kompromis při vyjednávání podmínek Grenelle prostředí. Estonský příklad udělal Kelev Sepp, který hovořil o síti ekologicky se doplňujících oblastí. Přehled zajímavý, ale s žádným novým podnětem. Německý zástupce Peter Finck na příkladu Německa ukázal, jak je situace komplikovaná. Nemají závazné plány k ochraně na národní úrovni. Řada Lajdej je bez sítě ekologické. Není také žádný závazný časový rozvrh a chybí rozpočet na rozdíl od Holandska. Na národní úrovni je jen dobrovolná spolupráce. Výhled: vytvořit eko síť. Státní systém přes spolkové země není jednotný, dělá to velké problémy především při zavádění (podobně Rakousko). Otázky a odpovědi: Koridory: fungují vůbec? Shoda, že se o tom moc neví, rozměry koridorů, spíš potřeba průniku do krajiny jako náhrada a přes ni přístup do dalších chráněných prostorů. Nutnost dohody s ostatními hráči v prostoru krajiny. Je systém efektivní? Také pochyby, není dostatečná doba, porovnání čeho, jaké jsou vlastně sledovatelné výsledky? Po přestávce byly zde ještě příspěvky z Katalánska, severní Anglie a holandského vodního systému. Každý přinesl specifické problémy v těchto regionech Evropy, ale sloužilo to jen jako příklady k porovnání různosti přístupu k problémům v jednotlivých zemích. Jako pracovní skupina to bylo zajímavé, ukazuje se, že je zde prostor pro dialog, tito ochránci si uvědomují omezené možnosti jak finanční, tak organizační, uznávají, že je nutné hledat kompromisy mezi produktivní části zemědělství a ochranou prostředí. Pracovní skupina vejce a drůbež 26.3. Schůzi předsedal Charles Burns namísto Schaeffer, který stále ještě diskutuje ve Francii, stejně jako celá řada vedoucích FNSEA, rozdělení podpor CAP, které určil ministr před měsícem. Hned v úvodu, po schválení agendy a zápisu se opět na pořad dostal problém nosnic 5
a klecí. Ve většině zemí je situace taková, že se neudělaly potřebné investice, buď na ně nejsou peníze, nebo se doufá, že se limitní datum z 1.1.2012 odloží, jinde kombinace obou případů. Jen Švédsko, Rakousko již pravidla pro upravené klece zavedly, Německo částečně a ostatní více méně čekají co se stane. K tomuto bodu se skupina vrátila ještě jednou v druhé části schůze. Burns zde představoval britský pohled, s ním nesouhlasil francouzský zástupce, a ostatní se přidali buď k Britům, nebo k Francouzům, bez jasné většiny. Výživová hodnota vajec. Většina skupiny podpořila požadavek EUWEP (Evropský svaz velkoobchodu s vejci, drůbeží a zvěřinou). Jedná se o možné zařazení vajec mezi jiné produkty, kde je hraniční limit pro produkty 2g/100g saturovaných tuků, na rozdíl od ostatních zdrojů proteinů jako maso, kde je limit 5g/100g. Vejce jsou velmi důležitou složkou potravy, a také levnou, jak se ukazuje z přehledů spotřeby v jednotlivých zemích později, kdy při současné krizi se lidé stále více obracejí k levnějším produktům, jako jsou vejce. Zatím chybí oficiální dokument, ale v návrzích, které jsou k dispozici je velké riziko, že by toto rozdělení mohl později schválit i EP. IPPC direktiva. Limity emisí a zařazení sektoru vepřového a drůbeže a dobytka. Reakce Copa-Cogeca jak na Komisi, tak dopisy všem poslancům EP s vysvětlením a zdůvodněním žádosti o úpravu pro zemědělské sektory. Hlavní změna se stýká právě drůbeže. Hranice pro hodnoty u drůbeže se 40 000 místy. Tedy hranice 40 000 kuřat, 30 000 kvočen, 24 000 kachen a 11500 u krůt. U skleníků snížit limit z 50 MW na 20 MW a méně. Kromě těchto požadavků chce mít též C/C jasno, jaké alternativy jsou k rozstřikování kejdy z ostatní živočišné produkce. Čerstvé maso debata vyvolaná britským maloobchodem. Britský sektor by chtěl alespoň výjimku pro mražené produkty, které by se mohly označovat jako čerstvé, určené na grilování a tedy velmi rychle spotřebovatelné. Na balení by bylo označení, že po rozmrazení se již nesmí produkt znovu zmrazit. Odmítnuto. Také s důvodem, že by to otevřelo dveře různým dovozům upraveného masa z Thajska či Brazílie, jak jsme to viděli již dříve. Také další britský návrh týkající se salmonelly a limitů. Burns zde zdůraznil důležitost dokonalého uvaření či upečení drůbeže, ale to sice každý ví, nicméně především skandinávské země a Holandsko tvrdí,že je vše nutné dobře kontrolovat a mít kriteria, která podpoří spotřebitelskou důvěru v dobrý stav hygieny v sektoru. V tomto směru napsal AVEC (což je asociace drůbeže, obchodu a zpracování v EU) dopis na DG Sanco k požadované změně u testování Salmonely ve vzorcích o váze 25 gramů drůbežího masa, která má začít platit v 2010. Jsou velmi široké možnosti k likvidaci Salmonely a také odběr vzorků. Návrh z 2003 je zastaralý a je třeba ho upravit. Klece: O nich se zde mluví o samého začátku, když jsem na tyto schůze začal docházet a názory, jak jsem uvedl v úvodu, jsou stále rozdělené. Finsko: stále ještě 76% tradičních klecí Rakousko: konveční jsou zakázané, vloni museli farmáři vše změnit. Ale celá řada jich odešla. Hotely a restaurace a veřejné stravování stále žádají levná vejce. Nový způsob je dražší, obrací se na dovozy. 6
Portugalsko: 90% je ještě v konvečních klecích, nepodaří se splnit rok 2012. Nejsou žádné finanční rezervy a nyní ani půjčky na nové investice. Holandsko: 40% je v klecích, 60% v alternativním chovu, 2012 nebude problém. Ale jak to bude vypadat s trhem- bude v EU různá cenová úroveň, náklady v novém systému jsou minimálně o 10% vyšší. Spotřebitel zatím odmítá dělat cenové rozdíly. Investice do ochrany zvířat veřejnost nezajímají. Francie: nikdo neví jestli pak bude sektor rentabilní, jak se bude chovat Hard discount? Rozhodovat o všem bude cena. Ale současná Komise už nic neudělá, bude se čekat na novou a ta začne plně fungovat prakticky až za rok. Průzkumy u nich ukazují, že jen 15-20% lidí dělá výběr, 80% je cena a obchod. Italové souhlasí s francouzským hodnocením, sami mají stále 90% vajec z konvečních klecí. Na změny by bylo třeba 600 m. Obavy, že se velmi rychle produkce převede mimo EU, tam, kde nejsou žádná omezení. Trh situace u vajec a drůbeže. Finsko: normální situace, případ nového druhu salmonely (přes sušené krmivo), nedostatek vajec pro Velikonoce. Maďarsko: ceny dobré jak u vajec tak drůbeže, krůty trvalý pokles produkce. Slovinsko: stabilita, ceny a produkce dobré Španělsko: bez detailů, čeká se na zprávu z Madridu Rakousko: také bez čísel. Situace dobrá jak u masa tak u vajec. Velmi dobrá poptávka, ale na trhu je mírný nedostatek vajec, kvůli loňské změně klecí, podstatný odchod farmářů ze sektoru. Irsko: problémy následné po krizi vepřového, teprve nyní obrat k lepšímu, konec produkce krůt. Estonsko: nárůst produkce drůbeže o 18%, ale u vajec naopak snížení. Holandsko: dobrá situace, ceny také, dobrý export (tam jen problémy s placením). Portugalsko: mírný nárůst +1,5% u kuřat, kapacita znovu na normálu, ceny nyní velmi malý pokles, kontrakty na 2009 dobré. UK: nedostatek vajec, méně prodeje bio, návrat k produkci v klecích. Ale i tam jsou rozdílné problémy, jeden ze supermarketů přestal kupovat vejce od slepic v klecích (dovozy?) Francie: mírný pokles (po nadprodukci dřívějších let) v roce 2008 se podařilo promítnout zvýšení cen krmiv do cen vajec. Krize pomáhá nyní prodeji vajec (levné). Problémy vidí ve stoupajícím exportu Brazílie a USA. Brazílie exportuje přes 3,5 mt masa ročně, ale kvůli spekulacím na podzim ztratil sektor přes 1 mld$. Ve Francii klesla produkce krůt za 7 let o polovinu. Konkurence vepřového (je až 2x levnější než kvalitní drůbež). Itálie: krmiva v první polovině 2008 o 50% vyšší, druhá polovina lepší, vejce na stejné úrovni, produkce masa o 7% nižší. Ale ceny vzrostly o 24%. Spotřeba je dobrá jak u vajec tak u masa. Problémy má sektor se supermarkety, u nich představuje promoční prodej až 25% celkového prodeje. Finsko: dobrá situace u kuřat (+9% produkce +8% spotřeba), ceny vzrostly o 1-3%. Diskuse okolo případného označení vajec z chovu, kde je Salmonela buď písmenem B, nebo barevnou tečkou. Bez závěru, byl to spíš informativní bod. POCC/CCC 27.3. Úvodem Pekka udělal přehled aktivit sekretariátu za poslední týden. Odeslány dopisy na Komisi a EP ohledně otázek olivového oleje, připomínky k IPPC, jednání s generálním 7
ředitelem DG Agri, Demarty o situaci na trhu mléka, další schůzka ohledně včelařského sektoru a také další v sérii u ovoce a zeleniny. Skleníkové plyny byly další z témat, které se diskutovaly. Pekka se dále zúčastnil konference NFU. Podobně jako na schůzi CCC v pondělí, i zde informoval Pekka o problémech registrace lobbyistických organizací. C/C je jedna z mála, které jsou zatím registrovány. Jak se zdá ostatní organizace váhají, protože nikdo nemá jasno, k čemu to vlastně má sloužit a jsou zde rizika zveřejňování všech údajů o hospodaření organizací na veřejné informační síti, což se moc nelíbí. V sekretariátu začali pracovat dva noví zástupci, jeden se zaučuje v právních otázkách a druhý se připravuje nahradit Roxane, která již pracuje na CIAA. Pekka rovněž opakoval, že se musí připravit lepší koordinace pro EP, otázkou je, do jaké míry jsou členské organizace koordinovat své aktivity, či dát větší možnost spolupráce přes své národní MPs. WTO. Shelby udělala přehled posledního vývoje. Přípravy na schůzi G20 počátkem příštího měsíce v Londýně nepokračují zatím příliš dobře. Nedaří se obnovit jednání Doha kola. Na vrcholné schůzce v Bruselu se sice představitelé EU dohodli, že je třeba řešit krizi a její dopady, obnovit jednání o obchodu, s tím že obchodní výměny by měly být otevřené a vyrovnané. Ale víc než prohlášení z toho není. Výhled na další jednání v Ženevě, které se má podle plánu konat někdy v druhé polovině května ukazují, že není ani příliš jasno jak se k současné krizi postavit. President obecného výboru WTO, chilský velvyslanec, Mario Matus by chtěl koncem května mít zásadní rozhodnutí ohledně Doha kola. Pascal Lamy by chtěl ve stejné době mít ministerskou schůzku k hledání kompromisu, který má určit podmínky cyklu Doha. Ale politický kontext není ani zde příznivý. Americká administrativa se jen pomalu dostává do normálního fungování, volby v Indii duben-květen a nová Komise na podzim tohoto roku? Falconer, který dlouhou dobu řídil zemědělské jednání WTO, oznámil, že v průběhu dubna odjede zpět na Nový Zéland, kde má nastoupit na post náměstka sekretáře ministra zahraničí a obchodu. Původně měl odejít již v prosinci, ale doufalo se, že prodloužením mandátu o pár měsíců zde bude prostor k dohodě, komentoval toto rozhodnutí ministr Tim Groser. V Ženevě bude Falconer nahrazen David Walker, ale o vedoucím zemědělských jednání rozhodnou až stálí zástupci WTO později. O obchodu a WTO rovněž mluvila Komisařka Ashton při návštěvě USA. Kromě rozporů ohledně obchodu s hovězím (o tom je víc řečeno v obecných zprávách), Komisařka doufá, že administrativa Obamy bude méně ochranářská. USA se musí vrátit do vedoucí role jako v době Breton Woods po druhé světové válce. Americký příspěvek a politika jsou rovněž nutné k potřebným změnám institucí včetně WTO. Světové instituce musí opět dostat takovou formu, aby se úspěšně mohly vyrovnat se současnou komplikovanou situací. Zpráva o činnosti skupiny za bývající se konkurenčními podmínkami v Agro-food sektoru. Pekka, který zde C/C zastupuje uvedl ve svém přehledu hlavní body. Dokumenty s těmito závěry jsou rovněž zveřejněny na Agriinfo. Konkurenční pozice EU u: - zemědělské a environmentální politiiky - vnitřní trh potravinami - operace potravinového řetězce - výzkum a inovace - obchod a vývozy. 8
Na své schůzi 17. března se skupina dohodla na následujících doporučeních: 1. Specifický přístup k sektoru agro-food v EU 2. Pokračovat v podporách a dalším rozvoji CAP 3. Dostatečné dodávky a dobré konkurenční ceny surovin 4. Vytvořit udržitelnou průmyslovou a environmentální politiku, která pomůže udržet náklady na nízké úrovni a maximalizuje příležitosti EU agro-food sektoru 5. Podporovat energetickou výkonnost sektoru 6. Podporovat kvalitní a srozumitelné dopadové vyhodnocení evropských politik a legislativních opatření 7. Pokračovat v harmonizaci převádění a zavádění potravinové legislativy 8. Výkonné procedury povolení pro nové typy potravy (novel foods) 9. Rozšířit Evropský řídící systém nehod 10. Dávat lepší podporu pro SME, zlepšit jejich podnikavost 11. Lepší přístup pro SME k finančním zdrojům. 12. Zjednodušit přístup k financování výzkumných programů. 13. Pomoci SME v přístupu na mezinárodní trh 14. Podpořit legislativu zaručující efektivní integraci agro-food SME do potravinového řetězce 15. Zajistit dobré a optimální fungování celého potravinového řetězce tak, že se budou řešit vztahy mezi všemi hráči tohoto řetězce 16. Studie o privátních označeních (private label) na konkurenčnost 17. Zvýšit přitažlivost EU agro-food průmyslu 18. Vytvořit Výbor sociálního dialogu v sektoru 19. Podpořit lepší využívání ITC (information communication technologies) v sektoru agro-food 20. Podpořit jasné a srozumitelné informování spotřebitelů 21. Rozšířit výzkum a inovace 22. Lépe využít nástroje, které jsou k dispozici v rámci EU výzkumné a inovační politiky 23. Podpořit rozvoj nových technologií 24. Dosáhnout vyrovnanou dohodu v rámci WTO 25. Využít tržní příležitosti pomocí bilaterálních dohod 26. Lépe propagovat mezinárodní obchodní standardy 27. Zvýšit respektování práv na intelektuální vlastnictví v třetích zemích 28. Lépe definovat pozic EU agro-food průmyslu na globálním trhu a podporovat exportující společnosti 29. Zjednodušit celní formality 30. Propagovat sektoriální přístup k pravidlům o původu. Dá se předpokládat, že se k těmto otázkám sejde ad hoc skupina, kde by se měly jednotlivé body a kapitoly projednávat podrobněji. EU x US hovězí Unie nabídla preferenční přístup na trh pro větší množství amerického hovězího, ve snaze řešit dlouhotrvající rozpory mezi oběma stranami. Komisařka obchodu Ashton nabídla ve Washingtonu minulý týden rozšíření kvóty na vysoce kvalitní hovězí, ošetřené konvenční metodou, ve snaze řešit krizi, která trvá již velmi dlouho. Ale to se nebude v žádném případě vztahovat na zákaz hovězího s hormony, kde je blokáda již od roku 1988 a která postihuje 9
největší část hovězího z US a Kanady. Původní kvóty na dovoz byly 11 500 t a ta je teď rozšířena na 20 000 tun. Německo chce zmrazit kvóty mléka Německo začalo požadovat, aby první plánované navýšení kvóty o 1%, které má začít platit od 1. dubna, bylo zastaveno a tak pomohlo navýšit velmi nízké ceny mléka. Prohlášení německé ministryně zemědělství Ilse Signet je posledním novým pokusem o změnu v EU politice na rozšíření kvót a produkce. Na trhu je dramatická situace, řekla ministryně a ceny jsou tak nízko, že to ohrožuje všechny producenty, ne jak se tvrdí jen ty nejmenší a nejméně produktivní. Ceny jsou nyní podle BDM okolo 20 centů, před rokem to bylo 40 c a 30centů je nutných k pokrytí nákladů. Ve své opozici vůči kvótám, bylo Německo na podzim docela isolováno, ale to se nyní podle ministryně, mění. Také Barnier nedávno zapochyboval, zda rušení kvót je dobrá cesta. Němci hned k tomu chtějí řadu krátkodobých opatření trhu a v tom mají stále větší podporu celé řady členských zemí. Komise nemá sama moc chuti znovu otevřít dohodu o Health check a také tvrdí, že neustoupí u strategie na ukončení kvót. Ale taková prohlášení zde byla již dříve a pokud se najde dost politické vůle mezi ČZ, pak se dá změnit i tato dohoda. Biotechnologie v EP Zpráva o biotechnologii opět neprošla v EP, jak říká raport, bylo zde tolik dodatků a připomínek, že to ztratilo původní význam. Tak to opět vypadá, že další jednání o této otázce bude odloženo, pravděpodobně až na začátek fungování nového EP. Připomínky byly podávány především od seskupení PSE (socialistické strany v EP). Zpráva, kterou připravoval finský poslanec Virrankoski, se zde objevila opět po 2 letech, kdy byla odmítnuta na plenárním zasedání. Připomínky a dodatky na druhou stranu ukazují, jak velké rozdíly v přístupu existují i mezi poslanci. Celá řada má obavy, že tato zpráva by mohla být mandátem pro Parlament na větší rozšíření GMO v Evropě. Obavy přicházejí ze všech směrů. Jedni říkají, že obnovený návrh má jen kosmetické úpravy, jiní tvrdí, že současný mandát EP je jen do červnových voleb a tedy nemají dostatečnou dobu na projednání kontroverzních otázek. Fischler pro AgraEurope Evropa by podle něho měla výrazně zvýšit produkci, aby vyrovnaly schodky, které vzniknou v oblastech, které budou silně ovlivněny klimatickými změnami. Aby se tak stalo, říká Fischler, musíme se zbavit starého pohledu na CAP jako nástroj soběstačnosti a vzít na sebe globální odpovědnost při zajištění světové potravinové bezpečnosti. Fischler ve svém rozhovoru s týdeníkem řekl, že se musí také výrazně změnit postoj k rozvojovým zemím. Ale ani tam jakékoliv zlepšení nebude dostatečné k pokrytí potřeb budoucí světové populace. Proto musí Evropa, USA a ostatní země v mírnějších klimatických pásmech víc přispět k dodávkám potravy. Fischler ve svém srovnání říká, že zemědělská politika je stále určována regionálními cíly a bude tedy potřebovat nový rámec, který by zajistil zemím potravinovou 10
bezpečnost a také environmentální závazky na planetárním rozměru. WTO je podle něho důležité fórum, ale ani zdaleka se nezabývá novými otázkami zabezpečení potravou. Očekává, že revize rozpočtu CAP, která se připravuje, zahájí koncem roku novou etapu jednání. Jaká bude funkce a struktura budoucího rozpočtu a EU politik včetně CAP. Britská vláda a živočišná produkce (GHG) Jak se zdá je britský vláda rozhodnuta podstatně snížit emise GHG pocházející z živočišné produkce. Požádala o detailní studii nezávislé konzultanty, která má dát odpověď na to, jaký druh zvířat produkuje nejvíce methanu a jiných plynů a soustředit se na druhé straně na druhy, které mají emise nejnižší. Pozorovatelé dávají srovnání k bláznivým pokusů v Dánsku či Irsku o zavedení případné daně na krávu, ale je vidět, že tu budou další pokusy. Studie Defra se má soustředit na analýzu cyklu života (LCA) u všech druhů zvířat a jejich vliv na klimatické změny, pokud existují. Ale Food Climate Research Network z University v Surrey si myslí, že taková studie má jen velmi omezenou platnost. Když se podíváme na komplexnost našeho potravinového systému, tak si uvědomíme, jak omezené máme chápání dopadů živočišné produkce na GHG emise. Celá otázka by se spíš měla posuzovat s ohledem na: - rozumět nepřímým dopadům živočišné produkce na užití půdy a změny s tím spojené včetně emisí plynů. - propočítat náklady na možnosti využití půdy na živočišnou produkci a zdroje a srovnat to s možností využití na jiné potravinové a nepotravinové účely. - úvaha do jaké míry potřebují lidé živočišnou produkci jako takovou. V studii se dále zkoumá proč se přepravují potraviny v Evropě na tak velké vzdálenosti, kde existují další rozpory ohledně používaných čísel a porovnání. V závěru se říká, že většina zemí nebude chtít nijak omezit své stravovací zvyky a to dále znamená, že veškerá produkce potravin na světě bude muset růst. Podle University jsou tyto studie zajímavé víc akademicky, než v praktickém dopadu. Dánsko- salmonela ve vepřovém Ministerstvo publikovalo čísla, kde se ukazuje, že u drůbežího masa prakticky není salmonela, oproti dováženému masu. Ale u vepřového není situace tak příznivá. Procenta pozivitvních vzorků salmonely klesly v loňském roce u kuřat z 1,6% v 2007 na 0,3% v 2008. U dovážené drůbeže pak stouply z 14,5% na 15%. U vepřového je situace opačná. Dovážené maso mělo v 2007 horší poměr 13,1% oproti 11,3% z Dánsko, vloni se situace obrátila, domácí je s 11,9% a dovážené s 10,4%. 3,9% vzorků ukázaly nebezpečnou úroveň salmonely. Podle Danish Food Autority se musí situace radikálně změnit, ale prevence boje proti salmonele je dlouhodobý úkol a jak agentura tak ministerstvo jej chtějí podpořit. EP a reforma CAP Studie, kterou připravuje EP ukazuje, že Health check může být vlastně špatnou operací, vzhledem k tomu co se děje na trhu. Spekulace, která byla jednou z příčin prudkého nárůstu cen sektoru, zmizela, snížení cen ropy vedlo k snížení cen vstupů (hnojiva, doprava, zpracování), ale také snížení požadavků na zemědělskou produkci k energetickému užití. 11
Vedle toho recese způsobila stagnaci spotřeby u potravy na světovém trhu. To vše způsobuje, že ceny jsou nyní pod úrovní 2006. Zemědělské produkty mají většinou charakter sezónní což vede vždy k určitému rozdílu mezi signály trhu a producenty. To vše vede nyní k otázce, zde reforma vůbec odpovídá požadavkům současného trhu. EU nemá strategické zásoby, které vždy hrály strategickou roli při vyrovnávání výkyvů. K tomu se přidají podmínky produkce a skladování v Rusku a na Ukrajině, což vede k dalšímu zvýšení nerovnováhy na trhu. Nové nástroje řízení rizik (pojištění a vzájemné fondy) je velmi podmíněné snížením možností spolufinancování v členských zemích. Health check skutečně nepomohl posílit ekonomické možnosti farmářů. Po roce 2013 se zdá, že bude stále obtížnější mobilizovat veřejné finance ve většině členských zemí (deficity, zadlužení, trvalé výdaje), což udělá další více roční vyjednávání o rozpočtu velmi obtížné. Je možné si také představit, že poklesy PIB povedou k většímu snížení částek vyčleněných na CAP, i když jeho podíl na celkovém rozpočtu zůstane procentuelně stejný (0,39%). Jednání a ceny mléka ve Francii Zpracovatelé žádali již 13. března další snížení cen, které jsou vypláceny producentům. FNIL potvrzuje, že ceny za posledních 20 let nikdy nebyly tak nízko. Bongrain, druhý největší výrobce sýrů ve Francii požádal rovněž 18. března o snížení cen producentům. Ceny ve Francii nemohou být jiné než v ostatních zemích Evropy. Proto se musí přizpůsobit, tvrdí Pascal Breton, generální ředitel Bongrain. V důsledku krize Bongrain zaregistroval snížení zisku o 76% na 38 m. To je důsledek poklesu prodeje ve Španělsku, UK, a ve východní Evropě, ale také v USA. Podle FNIL ceny nebyly nikdy tak nízko, pro sušené mléko 1600 /t a pro máslo 2100 /t. Na těchto cenách závisí přes 30% francouzské produkce mléka. Jediné produkty, které čelí této situaci a drží hodnotu jsou sýra a jogurty. Lemétayer vyzval zpracovatele aby uvažovali střízlivě. Rovněž požaduje na Komisi aby zrušila rozhodnutí o mléčných kvótách. Ale bohužel ministři na svém posledním zasedání toho moc neudělali. Reforma cukru byla špatná Komisařka by si neměla blahopřát k provedení reformy, říká Eric Lainé, president CGB (Confédération générale des planteurs de bettraves- pěstitelů cukrovky). Důsledek reformy je deficitní režim produkce, zpracovatelé požadují stále více dovozů, aby uspokojily své potřeby. Bylo by lepší obnovit restituce na užití cukru unie ve zpracovaných produktech na vývoz. Jak můžeme být spokojeni, když se nyní dováží 25% evropské spotřeby, když jsme vyváželi přes 25% dříve. Jak si máme blahopřát, když jsme ztratili přes 1,3 m tun vývozů s restitucemi povolenými WTO? Je to výsledek panelu WTO, procedury, kterou Evropa prohrála. Ale na tom není nic slavného. Evropa dosáhla svého cíle snížit produkci o 6 mt a Komisařka má za to, že se dosáhlo rovnováhy. 3,5 m t dovozů z ACP a PMA (Afrika, Karibik a země nejméně rozvinuté). Tyto země kromě povoleného objemu mohou využívat ještě dalších v rámci vše kromě zbraní. A všichni víme, že reexportují cukr, který pochází z Brazílie a od dalších velkých producentů. Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel 12