22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ŠKOLNÍ DRUŢINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ MOTTO: V družině se zabavíme, hrajeme si, nezlobíme. 1. 9. 2014 1
Obsah: Obsah......2 A) Identifikační údaje....... 3 B) Obecná charakteristika podmínek ve školní druţině... 4 C) Materiální, personální, ekonomické a BOZ podmínky...5 D) Funkce a pojetí činností v ŠD....8 E) Charakter a typy činností v ŠD......9 F) Poţadavky na volný čas...13 G) Děti získávají kompetence.....14 H) Podmínky pro přijímání do školní druţiny....15 Závěr.....16 2
A) Identifikační údaje 1.1 Předkladatel: název školy 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace adresa školy Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň jméno ředitele Mgr. Bc. Božena Světlíková telefon telefon ŠD 378 028 731 378 028 741 fax 378 028 730 e-mail www stránky skola@zs22.plzen-edu.cz www.22zsplzen.cz 1.2 Zřizovatel: název Statutární město Plzeň adresa náměstí Republiky 1, Plzeň telefon 378 033 100 (vedoucí odboru mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně) fax 378 033 142 e-mail prokopovae@plzen.eu www stránky www.plzen-city.cz 1.3 Platnost dokumentu od: datum ředitelka školy od 1. 9. 2014 na dobu neurčitou Mgr. et Mgr. Boţena Světlíková razítko školy 3
B) Obecná charakteristika podmínek vzdělávání ve školní družině 1.1 Délka a časový plán vzdělávání Školní druţina (ŠD) je v provozu od 6.00 do 8.00 hodin - ranní druţina - (do 9.00 hodin v případě dělených prvních vyučovacích hodin na 1. stupni). Děti jsou v péči 1 2 vychovatelek školní druţiny, které se starají o vhodné vyuţití volného času a o bezpečnost dětí. Na výuku navazuje školní druţina v době od 11.40 do 17.00 hodin - odpolední druţina kdy ţáci pobývají a pracují v jednotlivých odděleních školní druţiny. Práce probíhá podle ročního plánu práce školní druţiny a je specifikovaná v týdenním plánu v Přehledu výchovně vzdělávací práce kaţdého oddělení školní druţiny. 1.2 Formy vzdělávání a) Pravidelná činnost b) Opakující se činnosti c) Příleţitostné akce d) Spontánní aktivity e) Odpočinková činnost f) Příprava na vyučování 1.3 Velikost a vnitřní organizace zařízení Pro činnost školní druţiny jsou určeny místnosti v 1. a 2. patře 3. pavilonu školy se samostatným vchodem a v přízemí 1. pavilonu přístupné hlavním vchodem. kapacita 300 ţáků 10 oddělení školní druţiny 1 herna 4
C) Materiální, personální, ekonomické a BOZ podmínky ke vzdělávání a) věcné podmínky b) ţivotospráva c) psychosociální podmínky d) organizace e) řízení školní druţiny f) personální a pedagogické zajištění g) spolupráce s rodiči h) bezpečnost a ochrana zdraví a) věcné podmínky - školní druţina je součástí úplné základní školy s přibliţným počtem 700 ţáků - školní druţina má dostatečně velké prostory v 1. a 2. patře 3. pavilonu a v přízemí 1. pavilonu - nábytek je v několika odděleních přizpůsoben antropometrickým poţadavkům, je nezávadný a estetický - vybavení hračkami a pomůckami je průběţně obnovováno a doplňováno - děti se svými výrobky podílejí na výzdobě a úpravě prostředí školní druţiny, školní jídelny, chodby, schodiště, vstup do školní druţiny - na budovu navazuje školní hřiště a zahrada Co je třeba zlepšit: o Vybavit oddělení větším mnoţstvím hraček, PC, videem, televizí, Hifi věţí a sportovním náčiním z důvodu vyššího počtu dětí v oddělení. b) životospráva - školní druţina se nachází nad jídelnou v 1. a 2. patře 3. pavilonu a v přízemí 1. pavilonu v blízkosti jídelny - vhodná skladba obědů, výběr ze dvou jídel, dostatek nápojů a ovoce - kaţdodenní pobyt na čerstvém vzduchu - dostatek pohybu venku i v oddělení - respektování individuálních potřeb, aktivit a odpočinku dětí - filtrační zařízení na pitnou vodu Co je třeba zlepšit: o Zlepšovat a rozvíjet u dětí fyzické schopnosti. o Upevňovat návyky správné ţivotosprávy. o Vybavit školní hřiště nebo zahradu herními prvky pro mladší děti (prolézačky, houpačky). 5
c) psychosociální podmínky - děti se cítí ve školní druţině bezpečně a spokojeně - vychovatelky respektují potřeby dětí - ţádné dítě není zvýhodňováno ani utlačováno - spontánní činnosti jsou vyváţeny s organizovanou činností - ve vztazích mezi dětmi a dospělými se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost Co je potřeba zlepšit: o Zlepšit vzájemné vztahy mezi dětmi. d) organizace - vychovatelky mají moţnost se plně věnovat dětem - děti mají moţnost se zúčastnit různých společných činností - plánování činností vychází z potřeb a zájmu dětí - děti mají dostatek prostoru pro spontánní hry Co je třeba zlepšit: o Spolupracovat s dětmi při týdenní skladbě činností. e) řízení školní družiny - povinnosti vychovatelek jsou vymezeny ve vnitřním řádu školní druţiny a Pracovním řádu pro pedagogické pracovníky - vedoucí vychovatelka zapojuje všechny vychovatelky do všech činností školní druţiny - vedoucí vychovatelka objektivně hodnotí práci ostatních, podporuje spolupráci - vychovatelky pracují jako tým - vedoucí vychovatelka vypracovává roční výchovně zájmový program školní druţiny za pomoci ostatních vychovatelek - vychovatelky vytváří týdenní plány Co je třeba zlepšit: o Vzájemně si předávat své zkušenosti, nápady, podněty. f) personální a pedagogické zajištění - vychovatelky se dále vzdělávají - kurzy, semináře, školení - sluţby vychovatelek jsou organizovány tak, aby byla dětem při všech činnostech zajištěna dostatečná pedagogická péče - vychovatelky se chovají a jednají profesionálním způsobem Co je potřeba zlepšit: o Více vyuţívat nabídku zajímavých školení. o Rozšiřovat znalosti práce s výpočetní technikou. 6
g) spolupráce s rodiči - vychovatelky sledují konkrétní potřeby dětí, snaţí se jim porozumět a vyhovět - vychovatelky informují rodiče o náplni školní druţiny - týdenní plány na webových stránkách školy - vychovatelky chrání soukromí rodin a zachovávají mlčenlivost o osobních údajích o ţácích - jednají s rodiči ohleduplně, taktně a diskrétně Co je potřeba zlepšit: o Více zapojovat rodiče do dění ve školní druţině. h) bezpečnost a ochrana zdraví - vychovatelka ŠD zodpovídá za ţáka po celou dobu jeho pobytu v ŠD - po nástupu ţáka do školní druţiny ho prokazatelným způsobem seznámí s vnitřním řádem ŠD - bez dohledu vychovatelky se ţáci nesmí pohybovat mimo prostory ŠD - do oddělení ŠD se zapisuje nejvýše 30 ţáků na pravidelnou docházku - pokud výchovná práce se ţáky probíhá mimo areál školy, připadá na 1 vychovatelku nejvýše 24 ţáků - -ţák odchází ze školní druţiny podle informací uvedených zákonnými zástupci na přihlášce do ŠD - v případě, ţe jsou na přihlášce uvedeny osoby, které si dítě vyzvednou, nebude dítě předáno nikomu jinému ani ho nelze pustit ze ŠD bez doprovodu - dítě nelze ze ŠD pustit na základě telefonické ţádosti (ve výjimečných případech lze dítě ze ŠD uvolnit na základě písemné ţádosti; vychovatelka ŠD si musí tuto ţádost rodiče nebo zákonného zástupce telefonicky ověřit). - vydávání dětí z 3. pavilonu ŠD moţnost videotelefonem zkontrolovat, kdo dítě vyzvedává - ve třídách ŠD v 1. pavilonu, kde není videotelefon, mohou rodiče osobně vyzvedávat dítě u třídy Co je třeba zlepšit: o Vést děti ke klidnějšímu chování ve školní druţině (zejména na chodbách, v šatně a na WC). o Dbát u dětí na správné zásady stolování a stravování. 7
D) Funkce a pojetí činností ve školní družině Školní druţinu řadíme ke školským zařízením, která poskytují nabídku volnočasových aktivit. Způsob odpočinku a vhodné vyuţívání volného času je jedním z faktorů, které spolupůsobí při utváření ţivotního stylu a hodnotové orientace. Poţadavek pedagogického ovlivňování volného času lze chápat jako nutnost citlivého pedagogického vedení dětí k účelnému vyuţívání volného času. Učit děti správně odpočívat a vhodně vyuţívat volný čas, je jedním z nejvýznamnějších úkolů výchovy. Kaţdému dítěti má být dána příleţitost k naplňování volného času. Je to jeho právo, které je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte. Volný čas je naplňován nabídkou různorodých aktivit, pomůcek, her, vybavením druţiny a zvolením inspirujícího a podnětného prostředí. Pedagog sleduje trendy v naplňování volného času, respektuje potřeby a přání dětí a vytváří své vlastní programy a projekty. Podstatným poţadavkem je pro práci s dětmi ve volném čase dobrovolnost. Děti se však musí být vhodně motivovány, aby měly chuť se zapojit do činností. Veškeré typy činností mají i způsobem organizace co nejméně připomínat školní vyučování. Ţáci jsou vedeni k osvojování sociálních dovedností, a to hlavně z důvodu časté sociální izolace slabších dětí. Proto je třeba formou nácviku těchto dovedností předcházet problémovému chování školních dětí. 8
E) Charakter a typy činností ve školní družině Při všech činnostech ve školní druţině platí, ţe se má dát dítěti příleţitost rozvíjet se všestranně. Schopnost najít si své místo ve skupině, posilování komunikačních dovedností, tolerance a ochota pomoci druhému, učit se objevovat nové věci a získávat dovednosti při naplňování volného času je hlavním cílem při činnostech ve školní druţině. Aktivity jsou mnohotvárné, doplňují se a vytvářejí prostor pro individuální potřeby a schopnosti ţáků. Náměty se sdruţují do bloků. Zájmové aktivity probíhají vlastní činností dětí, jejich interakcí s okolím (s vnějšími podněty) a získáváním vlastních zkušeností. Ve struktuře činností jsou proporčně zastoupeny činnosti řízené i spontánní. Činnosti školní družiny: 1) Pravidelná činnost 2) Opakující se činnosti 3) Příleţitostné akce 4) Spontánní aktivity 5) Odpočinková činnost 6) Příprava na vyučování 1) Pravidelná činnost Je dána týdenní skladbou zaměstnání, která zahrnuje níţe uvedené aktivity. Sportovní aktivity Rekreační činnosti mají mít charakter pohybové aktivity, kterou, pokud je to moţné, vykonáváme s dětmi venku. Tuto činnost realizujeme v podobě tělovýchovné a sportovní. Zařazení rekreační činnosti do reţimu závisí na organizaci vyučování. Musíme vţdy vycházet i z toho, jakou skladbu činností ţáci absolvovali a jestli nejsou unaveni. Volba konkrétního obsahu závisí i na tom, kolik bylo vyučovacích hodin a jak byly náročné, zda byla na rozvrhu tělesná výchova nebo jiná fyzicky náročná činnost. Sportovní činnost slouţí k odreagování dětí, k odstranění únavy organizmu a je prostředkem k vyrovnávání jednostranného zatíţení. Činnosti je potřebné volit tak, aby dostatečně kompenzovaly charakter školního vyučování a prostředí, v němţ probíhá. Vzhledem k potřebám mladšího školního věku, zejména k jejich přirozené potřebě pohybu, jsou vhodnými formami rekreační pohybové hry v přírodě, na hřišti, sezónní sporty, vycházky a turistika. Pokud to bude moţné, vyuţije druţina školní hřiště, zahradu a tělocvičnu. Při pohybových aktivitách má důleţitou funkci hra. Děti se učí vyhrávat, prohrávat a hrát si ve skupině. Všeobecně se uznává převaha kladných vlivů pohybové aktivity na činnost a vývoj organismu dítěte. Pozitivní vliv se netýká pouze fyzického stavu jedince, ale současně je hodnocen sociální a emotivní účinek pohybové aktivity na psychický stav. Přínos pohybových aktivit můţeme pozorovat v různých oblastech. Zvyšuje se tělesná zdatnost, zlepšuje se psychická pohoda a podporuje se rozvoj komunikace mezi dětmi. Soutěţe druţstev jsou v druţinách oblíbenou aktivitou. Kaţdé dítě se zapojí a je povzbuzováno svými kamarády. Zde můţeme kladně působit na děti, které si méně věří. Nikdy dítě do her nenutíme, ale pokud bude mít zájem, tak ho do soutěţení zapojíme. Při těchto aktivitách můţe kaţdý nahradit chybu toho druhého a i ten nejslabší se snaţí ovlivnit výsledek. 9
Dramatická činnost Dramatická výchova ve školní druţině můţe dát vychovateli prostor k přirozenému diagnostikování dítěte a tvořivá dramatika nabízí dětem záţitky spoluproţívání, pospolitosti, spolupráce a lidské blízkosti. Dochází tím k osobnostnímu rozvoji dětí především systémem průpravných her a cvičení, které sledují určité cíle. Dítě se přirozeně učí zvládat prvky dramatického umění a s jejich pomocí prozkoumávat a vyjadřovat své city, myšlenky a názory. Dramatická výchova pomáhá mravnímu rozvoji dítěte v podobě proţívání a řešení konkrétních morálních problémů. V praxi se zaměříme na činnosti pro rozvoj schopnosti vidět věci z jiného úhlu, učit se vidět věci jako někdo jiný. Učíme téţ děti vcítění - empatii, děti mohou popisovat svoje pocity podle různý obrázků, třeba smutných, veselých, zlostných. Děti si mohou vymýšlet své vlastní příběhy. Mnoho her je postaveno na základě pomoci jeden druhému. Je to vhodný nácvik pro vytváření kooperace mezi dětmi. Zvláště u dětí v 1. třídě, které přicházejí do školní druţiny, se prostřednictvím her a cvičení pokoušíme vytvářet přátelskou atmosféru v kolektivu. Pokoušíme je se zbavit ostychu a poskytneme prostor méně průbojným. Dítě se naučí uvědomovat si vlastní identitu a aktivně se účastnit ve společné činnosti. Prvky dramatické výchovy se prolínají do různých činností ve školní druţině. Při hrách jde vţdy především o rozvoj osobnosti, tvořivosti, představivosti a hlavně o pochopení dějů, které dítě obklopují. Při práci s dětmi je velice efektivní vyuţívat uspořádání do kruhu. Děti se cítí uvolněně a mají chuť lépe komunikovat. Dramatická výchova slouţí k rozvoji citlivosti smyslového vnímání a k objevování sebe sama. Podle momentální situace v kolektivu můţeme během dne ve školní druţině zařazovat hry na uvolnění, obrazotvornost, fantazii, prohlubující smyslové vnímání, řečové dovednosti a především schopnosti komunikace mezi dětmi. Při těchto hrách se nám prolínají prvky všech druhů činností. Pro děti je velice nutné střídání aktivit a nikdy je nesmíme k ničemu nutit. Při této práci musí vychovatel přistupovat k dětem tolerantně, respektovat atmosféru ve třídě a pohotově se přizpůsobit. Smyslem průpravných her je děti uvolnit, zbavit ostychu, napětí a únavy a vytvořit přátelské ovzduší pro další společnou práci. Hudebně pohybové činnosti Ve školní druţině jde o to, aby děti nechápaly hudbu jako vyučovací předmět, ale jako součást ţivota, který je pak s hudbou veselejší a krásnější. Hudební aktivity s dětmi neprovádíme pouze pro vystoupení a soutěţe, ale propojujeme je do všech činností. Cílem je však vţdy to, aby se kaţdé dítě mohlo zapojit podle svých schopností a moţností. Hudba a hudebně pohybové činnosti mohou ovlivnit vztahy ve skupině. Propojováním rytmických, pěveckých, poslechových a hudebně pohybových činností rozvíjíme emocionalitu u dětí. Velice oblíbenou činností je u dětí hra na hudební nástroje. Rytmické doprovody k písničkám, rytmizování říkadel, zvukové podbarvování pohádek a příběhů je pro děti vţdy zpestřením činností. Hra na vlastní tělo nebo jednoduché nástroje umoţňuje zapojit i děti, které nerady zpívají nebo nejsou schopny se zapojit při zpěvu. Hudba nás obklopuje všude a na kaţdé dítě působí jinak. Poslech hudby můţeme zařadit při tichých aktivitách. Pro tanec pak zařazujeme hudbu moderní, ale i klasickou, která má u dětí probouzet vnímání rytmu a tempa. Vzorem a pro propojování slovo, pohybu a hudby je Carl Orff. Při výběru písniček vycházíme z lidových písní, které děti znají a dobře je reprodukují. Pro vyjádřené rytmu pak pouţíváme pohyby těla, které vydávají 10
zvuk. Děti mohou tleskat, dupat, a tím rozvíjejí rytmické cítění a zdokonalují koordinaci pohybů. Paměť a fantazie má pro rozvoj hudebních aktivit velký význam. Rozvíjí se poslechem i vlastními hudebními aktivitami. Hudební představivost a fantazie je základem improvizace. Děti si při hrách ve školní druţině mohou vymýšlet různá říkadla a popěvky, a tím si rozšiřují kapacitu hudební paměti a zlepšují si předpoklad k vytvoření pozitivního vztahu k hudbě. Ve školní druţině můţeme udrţovat a posilovat v paměti dětí písničky naučené ve škole, ale i uklidnit atmosféru ve třídě. Hudba je přirozená část ţivota, a tak ji i dětem předkládáme. Probudit u dětí zájem o hudbu, ovlivňovat hudbou příznivě jejich osobnost, poskytnout jim zábavu a sebeuspokojení, to jsou nejdůleţitější cíle, ke kterým při práci s hudbou ve školní druţině směřujeme. Výtvarné a rukodělné činnosti Výtvarné a rukodělné činnosti mají pro rozvoj dětské osobnosti nezastupitelný význam. Ve školní druţině máme velký časový prostor právě pro tyto aktivity, které nezuţujeme pouze na výtvarné projevy dětí, ale významné jsou všechny činnosti, ve kterých se uplatňuje estetický vztah ke skutečnosti. Při odpočinkových činnostech poskytujeme dětem moţnost pro spontánní výtvarné činnosti, jako je volné kreslení, práce s dětskými časopisy, práce nejrůznějšími výtvarnými technikami a netradičním materiálem. Moţnost výtvarně se vyjádřit nabízí dětem místo k estetickému osvojování skutečnosti a aktivní podíl dětí na výzdobě školní druţiny a školy je motivuje pro další činnosti. Moderní formy a metody práce plně respektují dětské výtvarné sebevyjádření a vedou k tvořivé aktivní činnosti, pokud jsou přiměřené dětským zájmům. Hlavní formou a metodou výtvarného působení je hra. Záţitky ze všech zájmových činností mohou být inspirací tematických prací při výtvarném osvojování skutečnosti. Náplň rukodělných činností je úzce spojena s pracemi s nejrůznějšími materiály. Výsledkem jejich práce pak mohou být nejrůznější výrobky, jako jsou různé hračky, makety, ozdoby, masky a obrázky. Velký význam rukodělné činnosti pro vývoj dětské osobnosti také spočívá v rozvoji jemné motoriky. Děti se ve školní druţině mohou učit pečlivosti, přesnosti, trpělivosti, estetickému a prostorovému cítění. Získávají také nové zkušenosti, praktické dovednosti a seznamují s novými pracovními postupy. Při výtvarných činnostech si dítě osvojuje okolní skutečnosti, ale poznává i svoje moţnosti. S dětmi můţeme ztvárňovat nejen to, co vidí, ale i to, co vědí, co si myslí a co cítí. Nejoblíbenějším způsobem, kterým se dítě pokouší dávat svým představám výtvarnou formu, je kreslení. Školní druţina by měla být vybavena nejrůznějšími pomůckami, aby si děti mohly vyzkoušet co nejvíce výtvarných technik. Přírodovědné a vlastivědné činnosti Realizaci těchto aktivit uplatňujeme ve školní druţině, zejména praktickými činnostmi. Základní formou práce v oblasti přírodovědné jsou vycházky, při kterých vychovatel podporuje přirozenou dětskou zvídavost a vede děti k pozorování přírody. Střídání forem práce i vyuţití hry pomáhá u dětí k udrţení zájmu o přírodu. Činnosti zaměřujeme na přírodní objekty z oblasti ţivé i neţivé přírody. V dnešní době se hlavním cílem stává podporovat u dětí citlivost k přírodním hodnotám a seznamovat je s ochranou ţivotního prostředí. Jedná se o ekologickou výchovu, která klade za cíl formování harmonického vztahu člověka a přírody. V této oblasti je vhodné vytvoření dlouhodobějších projektů, kdy u dětí podporujeme touhu po poznání přírody, komunikaci, touhu spolupracovat, tvořit, komunikovat, smyslově vnímat a poznávat přírodu. Jedná se o projekty s tématickým zaměřením na 11
ekologii, zvířata a naše město. Různé herní a soutěţní činnosti lze úspěšně zařazovat do práce ve školní druţině. Nenásilnou a zábavnou formou vzbuzujeme u dětí zájem o přírodu. Zároveň si tak děti osvojí mnoho poznatků a seznámí se s řadou zajímavostí. Vycházky do přírody s vhodným zařazením motivačních prvků a her, proto rozvíjí znalosti, dovednosti a zájem o přírodu. Vlastivědné činnosti je vhodné zaměřovat zejména na oblast, ve které děti ţijí. S dětmi můţeme opět vytvářet projekty, při nichţ se seznamují s historickými objekty, slavnými osobnostmi a historií svého kraje. Při těchto aktivitách je vhodná spolupráce s rodiči, kteří mohou pomoci při organizaci a realizaci jednotlivých projektů. 2) Opakující se činnosti - příprava na oběd, oběd, základy hygieny, správné stolování, chování v jídelně, zdravení, děkování, čistota. - příchody a odchody ze školní druţiny, dodrţování pořádku v šatně, sebeobsluha, estetické prostředí, vzájemná tolerance dětí ve společných prostorách (šatna a chodba). 3) Příležitostné akce Jedná se o významnější akce, konající se nejméně jednou do roka: - dárky pro charitativní účely - výroba dárků pro budoucí prvňáky - karneval - soutěţ ve zpěvu - Noc s Andersenem - návštěvy v obvodní knihovně - návštěvy kulturních akcí (výstavy, divadelní představení) - atletické soutěţe v rámci obvodu - dny otevřených dveří program pro rodiče - výlety s organizovaným programem - projektové dny dle témat v ročním plánu 4) Spontánní aktivity - klidové činnosti po obědě (volné kreslení, stolní hry, hry na počítači) - činnost ranních a koncových druţin - při pobytu venku (ve vymezeném prostoru se děti věnují svým hrám) Při těchto činnostech vychovatelka zajišťuje především bezpečnost dětí. 5) Odpočinková činnost - klidové činnosti (společenské a kolektivní hry, četba z časopisů, konstruktivní hry, dramatizace textu, poslech pohádek, video) - aktivní činnosti (pohybové hry v přírodě) 6) Příprava na vyučování - didaktické a rozumové hry - vycházky s tématickým zaměřením - vycházky s dopravní tématikou - kvizy, testy, doplňovačky 12
F) Požadavky na volný čas a) poţadavek pedagogického ovlivňování volného času b) poţadavek dobrovolnosti c) poţadavek zajímavosti a zájmovosti d) poţadavek aktivity e) poţadavek citlivosti a citovosti f) poţadavek seberealizace a) požadavek pedagogického ovlivňování volného času - vychovatelka navozuje a motivuje různé činnosti - vychovatelka náleţitě oceňuje výkony dětí b) požadavek dobrovolnosti - všechny činnosti jsou přiměřené věku dětí, jejich mentálnímu stavu a děti je vykonávají dobrovolně na základě vzbuzeného zájmu (motivace) c) požadavek zajímavosti a zájmovosti - činnosti jsou v týdenní skladbě pestré, pro děti atraktivní, vyuţíváme jiné postupy a náměty neţ ty, které děti znají ze školy d) požadavek aktivity - činnosti volíme tak, aby v nich mohly být přiměřeně úspěšné všechny děti - děti mohou sestavovat s vychovatelkou týdenní plány, připravovat činnosti a hodnotit úspěchy e) požadavek citlivosti a citovosti - všechny činnosti přinášejí dětem kladné emoce, radost z objevování či překonávání překáţek f) požadavek seberealizace - dítě objevuje samo sebe, zvláště je-li kladně hodnoceno, vytváří si ţádoucí sociální kontakt 13
G) Děti získávají kompetence a) kompetence k učení b) kompetence k řešení problémů c) komunikativní kompetence d) sociální a interpersonální kompetence e) činnostní a občanské kompetence f) kompetence k trávení volného času a) kompetence k učení - ukončí započatou práci - zhodnotí své výkony - kladou si otázky a hledají odpovědi - získané vědomosti dávají do souvislostí - získané zkušenosti uplatňují v praktických situacích b) kompetence k řešení problémů - všímají si dění a problémů kolem sebe - uţívají logických a empirických postupů - rozlišují správná a chybná řešení c) komunikativní kompetence - ovládají řeč, formulují myšlenky - komunikují bez ostychu s vrstevníky i dospělými - vyjadřují své pocity řečí a gestem d) sociální a interpersonální kompetence - samostatně se rozhodují - o svých činnostech si uvědomují, ţe za ně odpovídají a nesou důsledky - projevují citlivost a ohleduplnost - odmítají nespravedlnost, agresivitu, šikanu, dovedou se bránit - spolupracují ve skupině - jsou schopny respektovat jiné - jsou tolerantní k odlišnosti mezi lidmi e) činnostní a občanské kompetence - učí se plánovat, organizovat, řídit a hodnotit - odhadují rizika svých nápadů - přistupují odpovědně ke svým povinnostem - dbají o své zdraví i zdraví druhých f) kompetence k trávení volného času - umí si vybrat zájmové činnosti dle vlastních zájmů 14
H) Podmínky pro přijímání do školní družiny - Do školní druţiny přihlašují ţáka rodiče nebo zákonní zástupci na celý školní rok. Přihlášku k docházce do školní druţiny obdrţí u vedoucí školní druţiny. Vyplněnou přihlášku odevzdají vedoucí školní druţiny do konce května předchozího školního roku, mimořádně po dohodě s vedoucí ŠD je moţno přihlášku podat ještě 1. týden v září. - V průběhu školního roku lze ţáka do ŠD přijmout na základě přihlášky jen tehdy, pokud nebude překročena kapacita ŠD. O přijetí rozhoduje ředitelka školy. - Ţáka lze ze ŠD v průběhu školního roku odhlásit pouze ze závaţných důvodů. Písemnou ţádost o odhlášení ţáka ze ŠD odevzdají rodiče nebo zákonní zástupci ţáka vedoucí ŠD do konce měsíce předcházejícího tomu měsíci, kdy chtějí docházku dítěte do ŠD ukončit. - O přijetí ţáka do školní druţiny rozhoduje ředitelka školy. V případě, ţe zájem o umístění dítěte do ŠD překračuje kapacitu ŠD, jsou přednostně přijímány děti z niţších ročníků, děti z rodin sociálně slabých, dojíţdějící ţáci a děti, které mají v ŠD mladší sourozence. Dále pak rozhoduje datum odevzdání přihlášky do ŠD (datum napíše vedoucí ŠD na přihlášku). - Ţák můţe být ze školní druţiny vyloučen podmíněně, pokud porušuje kázeň a pořádek, ohroţuje zdraví a bezpečnost ostatních, dlouhodobě svévolně nenavštěvuje školní druţinu, poplatek za školní druţinu nemá uhrazen ve stanoveném termínu nebo z jiných závaţných důvodů. - Ţák můţe být ze školní druţiny vyloučen, pokud po podmíněném vyloučení porušuje kázeň a pořádek, ohroţuje zdraví a bezpečnost ostatních, dlouhodobě svévolně nenavštěvuje školní druţinu, přes upomínku nemá uhrazen poplatek za školní druţinu nebo pokud zvlášť závaţných způsobem poruší vnitřní řád školní druţiny - O vyloučení ţáka rozhoduje ředitelka školy po projednání s rodiči nebo zákonnými zástupci ţáka. Zřizovatel je o tomto rozhodnutí písemně informován. 15
Závěr: Školní druţina prostor pro svobodnou volbu pedagogického přístupu a výběr informačních zdrojů, čímţ byla dána moţnost uplatnit vlastní pedagogické působení. Nestačí, aby vychovatelka pouze vysvětlovala a předávala poznatky. Musí dítě získat ke spolupráci, dovést k citovému proţívání bezprostředních vztahů k okolí. Vychovatelka si musí dnes sama ujasnit a zmapovat situaci a rozhodnout, jakým způsobem bude, při respektování poţadavků vymezených ve výchovně-zájmovém plánu, pomáhat všem dětem optimálně rozvinout předpoklady, získat zdravé ţivotní postoje a vytvořit vstřícný a pozitivní vztah ke světu. Děti mají odlišné předpoklady a jsou svébytným subjektem s právem na svou jedinečnost, odlišnost a individuální zvláštnosti. Způsob odpočinku a seberealizace jsou jedním z faktorů, které spolupůsobí při utváření vývoje dítěte. Školní druţina pomáhá dětem relaxovat po výuce a nabízí co nejpestřejší aktivity s hlavním cílem naučit děti kvalitně vyuţívat svůj volný čas, objevovat vlastní dispozice a rozvíjet jejich sebevědomí. Ze Školního vzdělávacího programu pro zájmové vzdělávání vychází roční plán školní druţiny, jehoţ plnění je vţdy po uplynutí školního roku zhodnoceno. Hodnocení provádí vedoucí školní druţiny. Vypracovala Martina Burešová Dis. - vedoucí vychovatelka školní druţiny Platí od 1. 9. 2014 Mgr. Boţena Světlíková ředitelka školy Příloha: Vnitřní řád školní druţiny 16