Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík, Dana Kořínková listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Ing. Dana Kořínková listopad 2011 Obsah Úvod... 3 Metodika... 4 Výsledky... 5 Závěr... 5 Literatura...13 2
Úvod Hnízdní budky slouží těm druhům ptáků, kteří nestaví vlastní hnízda, ale k hnízdění využívají obvykle dutiny, polodutiny nebo štěrbiny. Ty mohou vzniknout ve stromech přirozenou cestou (např. odlomem větví) nebo je do kmenů vytesaly jiné ptačí druhy z řádu šplhavců (Piciformes), v našich podmínkách obvykle strakapoud velký nebo datel černý. Může se však jednat i o různé polodutiny či štěrbiny, které se na stromech, ale i ve skalách, vyskytují obvykle v hojné míře. Přítomnost dutin se však váže především na vysokokmenné a navíc staré až přestárlé porosty. Doupnými stromy jsou pak většinou buky, duby a jiné listnáče, z jehličnatých stromů nejčastěji borovice a jedle. V lesích, kde probíhá intenzivní hospodaření se dřevem, je samozřejmě porostů s vhodnými doupnými stromy nedostatek a nabídka vhodných stromových dutin rozhodně neodpovídá potřebám různých živočišných druhů. V některých případech může nedostatek starých vysokokmenných porostů limitovat výskyt a velikost lokálních populací šplhavců (nepřijímají budky, ale dutiny sami vytesávají do kmenů starých stromů Hudec & Černý 1977, del Hoyo et al. 2002, Hudec & Šťastný 2005), nebo nedostatek vhodných hnízdních dutin může omezovat velikost lokálních populací některých druhů ptáků (tzv. dutinových hnízdičů obvykle z řádu pěvců Passeriformes, příležitostně svišťounů Apodiformes, ale i sov Strigiformes aj.). Zatímco populace šplhavců lze zachovat pouze tím, že v hospodářských lesích bude ponechán dostatek starých, přestárlých a případně i padlých stromů (poskytují nejen hnízdní příležitosti, ale zejména potravu obvykle velké larvy hmyzu), tak populace drobnějších dutinových hnízdičů lze podpořit vyvěšováním umělých dutin budek. Metodika výroby budek je dnes velmi dobře propracována a ověřena dnes již mnoho desítek let trvající praxí (např. Henze & Zimmermann 1969, Zasadil 2001). Rozlišujeme nejrůznější typy budek - např. pro sýkory, špačky, šoupálky, dudky, rorýse, ale i netopýry (řád letouni Chiroptera), polobudek - např. pro rehky, lejsky, ale i kachny nebo sokolovité dravce. Samozřejmě existuje celá další řada možností jak podpořit a zvýšit nabídku hnízdních možností pro ptáky. Nicméně je třeba mít na paměti, že zcela zásadní zůstane i nadále přirozená nabídka hnízdních dutin a polodutin, tedy doupných stromů v lesích, poněvadž jen tento způsob je ryze přírodní a zajišťující tak adekvátní podmínky směřující k přirozené evoluci uvedených ptačích druhů a jiných živočichů. 3
Metodika Zájmovou oblastí jsou 4 lesní revíry při Lesní správě Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Jedná se o revíry Děvět Skal, Koníkov, Milovy a Sklené. Obr. 1: Orientační mapa zájmové oblasti s vyznačenými kontrolovanými budkami. 4
Budky byly vyhledávány podle mapových zákresů, které jsme dostali k dispozici na Lesní správě Nové Město na Moravě. Budky byly vyvěšovány přibližně před 10 lety a v revíru Skelné v roce 2004. Budky nebyly již několik let kontrolovány a čištěny, a proto bylo jedním z hlavních cílů zjistit jejich aktuální stav. Drobné opravy byly provedeny při kontrole. Větší opravy si vyžádají více času i materiálu a jsou naplánovány na příští rok, případně nepoužitelné budky budou vyměněny za nové. Výsledky Vedle vyčištění budek od starých hnízd, včetně několka vosích, byly v roce 2011 zjištěny obsazené budky sýkorou koňadrou, sýkorou uhelníčkem, brhlíkem lesním, špačkem obecným a plšíkem lískovým. Podrobný přehled je uveden v přiložené excelovské tabulce. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 112 budek, z toho 23 v revíru Devět Skal, 39 v revíru Koníkov, 4 v revíru Milovy a 46 v revíru Skelné. Kontrolované budky byly zaměřeny GPS. Obr. 2: Dohledané a kontrolované budky v revíru Koníkov. 5
Obr. 3: Dohledané a kontrolované budky v revírech Devět Skal a Milovy. 6
Obr. 4: Dohledané a kontrolované budky v revíru Skelné. Tab. 1: Obsazenost budek (v závorce je uveden počet prokazatelně obsazených budek daným druhem v roce 2011). Revír Budky (ks) Sýkory Sýkora Sýkora Brhlík Špaček koňadra uhelníček lesní obecný Devět Skal 23 13 (2) 1 (1) 1 (1) 6 (0) Milovy 4 1 (1) 1 (1) 1 (0) Koníkov 39 29 (21) 3 (1) Skelné 46 24 (14) 4 (4) 5 (5) 5 (0) 1 (1) Celkem 112 67 (38) 6 (6) 6 (6) 15 (1) 1 (1) Revír Budky (ks) Plšík lískový Vosy Mravenci Devět Skal 23 3 (0) Milovy 4 Koníkov 39 1 (0) Skelné 46 7 (0) 1 (1) Celkem 112 1 (0) 10 (0) 1 (1) 7
Obr. 5: Typy budek. 8
Obr. 6: Budky obsazené sýkorami (vlevo: žlutě) a brhlíky (vpravo: červeně). 9
Obr. 7: Budky obsazené špačky (vlevo: fialově) a plšíky (vpravo: růžově). 10
Obr. 8: Budky obsazené vosami (vlevo: žlutě) a mravenci (vpravo: modrozeleně). 11
Tab. 2: Budky poškozené a predované strakapoudy. Revír Budky Budky poškozené Budky predované celkem od strakapoudů strakapoudem v roce 2011 Devět Skal 23 0 0 Milovy 4 0 0 Koníkov 39 23 3 Skelné 46 11 4 Celkem 112 34 7 Obr. 9: Budky poškozené strakapoudy (vlevo: oranžově) a budky, u nichž byla v roce 2011 zaznamenána predace strakapoudem (vpravo: červeně). 12
Závěr Naprostá většina budek je i po několika letech stále ve velmi dobrém stavu. Část budek však byla rozbitá od strakapoudů (34 ze 112) a vyžádala si opravu. Drobné opravy byly provedeny při kontrole a větší opravy budou provedeny v následujícím roce. V roce 2011 bylo 7 budek predováno strakapoudem. U budek bez oplechovaných vletových otvorů bude nutné toto oplechování doplnit, aby se omezila predace od strakapoudů, kteří nezřídka tyto otvory rozšířily. Celkem bylo nalezeno a zkontrolováno 112 budek, u nichž bylo v roce 2011 provedeno dohromady 158 kontrol. Literatura HENZE O. & ZIMMERMANN G., 1969: Opeření přátelé (z německého originálu Gafiederte freunde, Bayerischer Landwirtschaftsverlag GMBH, München, Basel & Wien, 1966, přeložil Z. Klůz). Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 198 pp. del HOYO J., ELLIOT A. & SARGATAL J. (ed.), 2002: Handbook of the Birds of the World. Volume 7. Jacamars to Woodpeckers. Lynx Edicions, Barcelona: 296-555. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci Aves, Díl II/I (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 231-238. HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci Aves, Díl II. Academia, Praha: 232-237. ZASADIL P. (ed.), 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.20. Český svaz ochránců přírody, Praha: 136 pp. 13
Příloha: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet & Vojtěch Mrlík Po několikaletém nečištění budek se v řadě z nich nahromadilo množství hnízdního materiálu. Budka pro sýce rousného 14
Budky bez oplechovaného vletového otvoru většinou dříve nebo později rozšíří strakapoud, který hnízda preduje, a někdy pro něj není překážkou ani oplechování. 15