POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 04 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NYMBURK (DOKUMENTACE SEA)

POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 04 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NYMBURK DLE 10I ZÁKONA 100/2001 SB., V ROZSAHU PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU (DOKUMENTACE SEA) ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. PROSINEC 2013

Posouzení vlivů Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na životní prostředí dle 10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ZADAL: Město Nymburk Náměstí Přemyslovců 163, 288 28 Nymburk IČ: 00239500 DIČ: CZ00239500 ZPRACOVAL: Ing. Marie Skybová, Ph.D., držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č.j. rozhodnutí o udělení autorizace 38388/ENV/08, č.j. rozhodnutí o prodloužení autorizace 20738/ENV/13. Adresa: Zahradní 241 747 91 Štítina IČ: 46114912 DIČ: CZ5856180638 Ve Štítině, dne 12. prosince 2013... Výtisk č. 1 Ing. Marie Skybová, Ph.D. 1

OBSAH ÚVOD... 6 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím... 8 1.1 Obsah a cíle územního plánu 8 1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů 9 1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008... 9 1.2.2 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje... 11 1.2.3 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020... 13 1.2.4 Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje je... 14 1.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje... 16 1.2.6 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje... 16 1.2.7 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje... 17 1.2.8 Územní energetická koncepce Středočeského kraje... 18 1.2.9 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe... 18 1.2.10 Povodňový plán Středočeského kraje... 20 2. Zhodnocení vztahu Změny č. 04 ÚP města Nymburk k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni... 22 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla územně plánovací dokumentace uplatněna... 23 3.1 Vymezení území 23 3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 24 3.2.1 Klimatologická charakteristika... 24 3.2.2 Kvalita ovzduší... 25 3.2.3 Voda... 26 3.2.4 Geologie, geomorfologie... 30 3.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond... 32 3.2.6 Ochrana přírody... 33 3.2.7 Flóra, fauna... 34 3.2.8 Typologie krajiny... 36 3.2.9 Radonový index geologického podloží... 37 3.2.10 Archeologická naleziště, historické památky... 39 3.2.11 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům... 42 2

4. Charakteristiky životního prostředí, které by I/58 mohly - OSTRAVA být ULICE realizací PLZEŇSKÁ, NOVÁ záměrů BĚLÁ, I/56 ÚP - významně ovlivněny... 43 4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL 43 4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF... 44 4.1.2 Investice do půdy, cestní síť, pozemkové úpravy, ÚSES... 46 4.1.3 Zábor PUPFL... 46 4.2 Změna dopravní zátěže území 46 4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území 48 4.3.1 Ovzduší... 48 4.3.2 Hluk... 49 4.4 Vliv na vody 53 4.4.1 Odpadní vody, pitné vody... 53 4.4.2 Vliv na povrchové a podzemní vody... 54 4.4.3 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch a protipovodňová opatření... 54 4.5 Zvýšení produkce odpadů 55 4.6 Vliv na horninové prostředí 55 4.7 Změna vegetace, vliv na faunu 55 4.8 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz 55 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti... 58 5.1 Systém NATURA 2000 58 5.2 Skladebné části ÚSES 58 5.3 VKP 58 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení... 59 6.1 Vliv na ovzduší a klima 61 6.2 Fyzikální vlivy hluk 62 6.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy 62 6.3.1 Vliv na veřejné zdraví... 63 6.3.2 Sociálně-ekonomický vliv... 64 6.4 Vliv na půdu 64 6.5 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa 66 6.6 Vliv na horninové prostředí 66 6.7 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru 66 3

6.8 Vliv na vodu 67 6.9 Vliv na ÚSES a VKP 68 6.10 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického 68 6.11 Vliv na krajinný ráz 68 6.12 Významnost vlivů Změny č. 04 ÚPM Nymburk na životní prostředí 68 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení... 70 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.... 72 8.1 Vliv na zemědělský půdní fond 72 8.2 Vliv na vodu 72 8.3 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk 73 8.4 Vliv na památky a archeologické lokality 73 9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení... 74 9.1 Ovzduší 74 9.2 Voda 74 9.3 Půda 74 9.4 Příroda a krajina 75 9.5 Kulturní a historické památky 75 9.6 Obyvatelstvo 75 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí... 76 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí... 77 11.1 Návrh požadavků k zapracování do návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk 77 11.2 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí Změny č. 04 ÚPM Nymburk 77 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů... 79 13. Literatura a zdroje... 81 4

Přehled zkratek: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AOT40 expoziční index troposférického ozónu vyjádřený jako kumulativní expozice nad prahovou koncentrací 40 ppb (Accumulated Ozone Exposure over a threshold of 40 Parts Per Billion) BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČOV čistírna odpadních vod EIA posouzení vlivů na životní prostředí (an environmental impact assessment) EOAR ekvivalentní objemová aktivita radonu HEIS hydroekologický informační systém KR krajinný ráz KÚ krajský úřad k. ú. katastrální území MŽP Ministerstvo životního prostředí NPÚ Národní památkový ústav ORP obec s rozšířenou působností OSN Organizace spojených národů PAHs polycyklické aromatické uhlovodíky PM 2,5 částice v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr nepřesahuje 2,5 µm PM 10 částice v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm POH plán odpadového hospodářství PUPFL pozemek určený k plnění funkcí lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje České republiky RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SAS Státní archeologický seznam SOB specifická oblast ÚAN území s archeologickými nálezy ÚEK Územně energetické koncepce Středočeského kraje ÚP územní plán ÚPM územní plán města ÚSES územní systém ekologické stability ÚSKP Ústřední seznam kulturních památek VKP významný krajinný prvek VOC těkavé organické látky ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje ŽP životní prostředí 5

ÚVOD Posuzovaný návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk byl zpracován projektovou kanceláří ŽALUDA, Praha 2 - Vinohrady. Pořizovatelem je v souladu s 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Nymburk, odbor výstavby. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk je vypracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, tj. s obsahem a řazením podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Koncepci uspořádání a využívání území vymezením ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje v členění podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, s podrobnějším členěním zohledňujícím specifické podmínky a charakter území. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, které mohou vyvolávat budoucí střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk tak naplňuje ustanovení 10a, odst. 1, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb.. Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen KÚ SČK) v Závěru zjišťovacího řízení podle 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22.02.2012 (č.j. 016265/2012/KUSK) proto shledal nezbytnost komplexního posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit varianty dopravního napojení komunikace (případně rovněž vyhodnotit tzv. nulovou variantu) a za jakých podmínek jsou tyto přípustné, zdůvodnit a posoudit účelnost plánovaných změn v daných lokalitách, vyhodnotit vlivy z hlediska kumulace hlukové zátěže, zvýšení vibrací a znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení. Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl KÚ SČK, lze vyloučit významný vliv předloženého návrhu samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Nejblíže se nachází CZ0210064 Písečný přesyp u Píst, tato lokalita je však od katastrálního území města Nymburk vzdálena cca 600 m a od nejbližší navrhované lokality cca 2,8 km. Vzhledem ke vzdálenosti od místa rozvoje navrhovaných lokalit se nepředpokládá dotčení této ani jiné evropsky významné lokality. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraveno 10i) zákona č. 100/2001 Sb. Podle odst. 1 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle 6

odstavců 2 až 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů I/58 územního - OSTRAVA ULICE plánu PLZEŇSKÁ, na životní NOVÁ BĚLÁ, prostředí I/56 - stanovuje příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Posouzení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení Změny č. 04 územního plánu města Nymburk. Dokument Posouzení vlivu Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na životní prostředí dle 10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu sleduje následující cíle: posouzení míry souladu návrhu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, posouzení přínosů a negativ navrženého řešení v porovnání se současným stavem složek životního prostředí v řešeném území, identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na životní prostředí. Dokument je členěn dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění. 7

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 Obsah a cíle územního plánu O pořízení Změny č. 04 územního plánu města Nymburk (dále jen Změny č. 4 ÚPM Nymburk) rozhodlo zastupitelstvo města Nymburk usnesením č. 37 dne 29.6.2011, usnesením č. 77 dne 31.10.2011 a usnesením č. 86 dne 7.12.2011. Předmětem změny jsou tyto lokality: Z04.1 - pozemky parc. č. 541/1, 541/3 a 600/1, 538/2, st. 2126/1, st. 2126/2, st. 4470, 539/7, 589/1, části 541/2, v katastrálním území Nymburk změna využití z výrobní sféry zemědělské výroby specifické zahradnictví (VZ.1) na smíšené využití území městského typu (SM); Z04.2 - pozemky parc. č. 554/2, 562, 559, 558, část 554/5, v k.ú. Nymburk změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, zemědělská funkce) (Suz) na smíšené využití území městského typu (SM); Z04.3 - pozemky parc. č. 486/1, 487/1, 487/2, 487/14, 487/16, 487/17, 487/18, 487/19, 487/20, 487/28, k.ú. Drahelice změna využití z bydlení individuální (BI) na výrobní sféru drobnou a řemeslnou výrobu (VD); Z04.5 - pozemky parc. č. 443/3, 447, 448/1, 443/2, k.ú. Nymburk změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, zemědělská funkce) (Suz) na smíšené využití území specifické na pozemcích pasivní inundace (SM.1); Z04.6 - pozemky parc. č. 608/3, 608/9, 608/10, 608/11, 608/12, 608/6, 854, část 608/1, k.ú. Drahelice změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, vodohospodářská, zemědělská funkce) (Suvz) na bydlení individuální (BI); Z04.7 - změna dopravního napojení a dopravního řešení jihovýchodní části lokalit Z02.9, Z02.10 a lokalit Z02.12, Z02.20 a Z02.21 v severní průmyslové zóně; Z04.8 - změna dopravního řešení v souvislosti s připravovaným rozšířením čistírny odpadních vod; Z04.9 - z návrhu územního plánu bude vypuštěn text: V případě obousměrných komunikací bude min. šířka vozovky 6 m. Všechny komunikace musí být v celém průběhu zastavěným územím doplněny alespoň jednostranným chodníkem pro zajištění segregace pěší a automobilové dopravy o šířce 2 m. ; Z04.10 - pro lokality nacházející se vně prostoru, který je vymezen železniční tratí Praha - Kolín, železniční tratí Nymburk Hlavní nádraží Český Brod a vodním tokem Labe, bude u nových staveb počet odstavných a parkovacích stání odpovídat minimálně stupni automobilizace 600 vozidel na 1000 obyvatel; Z04.11 - povolit ploché a pultové střechy u objektů v plochách pro bydlení. 8

Předmětem změny č. 04 územního plánu města I/58 - OSTRAVA Nymburk ULICE není PLZEŇSKÁ, řešení NOVÁ v BĚLÁ, původně I/56 - plánované lokalitě Z04.4 - pozemky parc. č. 535/33, 537/2, 538/1, 539/4, 600/2, k.ú. Nymburk změna využití z bydlení individuální specifické - na pozemcích pasivní inundace (BI.1) na obslužnou sféru specifickou velkoprodej, supermarkety (OV.2). 1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu ke strategickým dokumentům není nezbytné pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou již obsaženy ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené Změně č. 4 ÚPM Nymburk. Soulad návrhu územního plánu je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 2020, Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Územní energetická koncepce Středočeského kraje, Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Povodňový plán Středočeského kraje. Cíle, priority a požadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu ++ částečně v souladu + částečně v rozporu - výrazně v rozporu - - není předmětem řešení/ neutrální vztah 0 1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR 9

zohledňuje požadavky na územní rozvoj, které pro I/58 ČR - OSTRAVA vyplývají ULICE z PLZEŇSKÁ, mezinárodních NOVÁ BĚLÁ, smluv I/56 - a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, přičemž se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Město Nymburk leží mimo rozvojové oblasti, v rozvojové ose OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice Trutnov-hranice ČR/Polsko (-Wroclav). Rozvojová osa představuje území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným pokračováním do Jaroměře, připravovanou rychlostní silnicí R11 Jaroměř Trutnov hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha-Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Pro rozvojové osy stanovuje PÚR ČR následující úkol pro územní plánování: Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Území města se konkrétně dotýká vymezení koridoru vodní dopravy VD1 na Labi v úseku Pardubice hranice SRN a koridoru konvenční železniční dopravy C-E 61 v trase Děčín Nymburk Kolín (trať č. 231 Lysá nad Labem Kolín). Dále pro Změnu č. 04 ÚPM města Nymburk vyplývají z PÚR ČR obecně platné povinnosti pro zajištění udržitelného rozvoje území. Hodnocení: + Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk respektuje Politiku územního rozvoje ČR 2008. Podrobné vyhodnocení souladu návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk s PÚR ČR a s republikovými prioritami územního plánování je obsahem Kap. 3.1 Odůvodnění Změny č. 4 ÚPM Nymburk. Úkoly pro územní plánování, které jsou stanoveny v této politice, se řešeného souboru změn nedotýkají. Ve Změně č. 4 ÚPM Nymburk se jedná o drobné změny většinou v zastavěném území, které nijak nezasahují do koridoru D11, I. tranzitního železničního koridoru ani koridoru labské vodní cesty. Návrh řešení souboru změn č. 04 územního plánu města Nymburk respektuje zásady formulované v politice územního rozvoje. 10

1.2.2 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále ZÚR SČK), vydávané formou opatření obecné povahy, jsou územně plánovací dokumentací kraje. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje stanovují základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití, vymezují plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a stanovují kritéria pro rozhodování o změnách využití území. Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19.12.2011 usnesením č. 4-20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 07.02.2012 a nabyly účinnosti dne 22. února 2012. Tímto dnem také pozbyly platnosti původní ÚPN VÚC na území kraje. ZÚR zpřesňuje rozvojové oblasti a osy, vymezené v PÚR ČR, a vymezuje rozvojové oblasti, rozvojové osy a rozvojová centra krajského významu. Město Nymburk leží mimo rozvojové oblasti, v rozvojové ose OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice Trutnov-hranice ČR/Polsko (-Wroclav). Zásadami územního rozvoje byla rozvojová osa OS4 zpřesněna a zahrnuje Nymburk jako součást rozvojové oblasti OBk 1 Střední Polabí, pro kterou ZÚR stanovují zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území, z nichž se města Nymburk týkají následující : b) posilovat kooperaci měst Nymburk Poděbrady, c) podstatně zlepšit propojení center Nymburk Poděbrady Kolín - Kutná Hora Čáslav urychlenou realizací přestavby silnice I/38, která je páteří rozvojové oblasti; f) zlepšit napojení měst Nymburka a Peček na dálnici D11 ve směru na hl. m. Prahu, g) rozvoj bydlení sledovat zejména ve městech Kolín, Kutná Hora, Poděbrady, Nymburk, Sadská a Pečky a dále v obcích s dobrým železničním spojením na tratích Kolín Praha, Kolín Nymburk, Kolín Pardubice a Kolín Čáslav, i) rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do větších měst a do lokalit s napojením na železnici, j) využívat ve významném rozsahu možnosti transformace dřívějších výrobních a jiných areálů (brownfields) a dostavby volných ploch ve stávajících výrobních či komerčních zónách. Dále ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování (týkající se města Nymburk): a) zpřesnit koridory dopravy vymezené v ZÚR, 11

b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit I/58 - OSTRAVA směry ULICE jejich PLZEŇSKÁ, využití NOVÁ s BĚLÁ, ohledem I/56 - na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny, c) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě ve vazbách na nadřazené trasy (D11, I/12, I/38, I/2, I/32), d) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména městských památkových zón Nymburk, f) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení regionálních a nadregionálních skladebných částí ÚSES (RC 1001 Zadní Babín, RC 1878 Drahelice, NK K10 Stříbrný roh Polabský luh, RK 1238 Zadní Babín Havransko). Město Nymburk je dokumentem řazeno mezi střední centra osídlení, pro které ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území (týkající se města Nymburk): a) rozvíjet obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádové území, b) rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výrob a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí pro město a jeho spádové území, c) zlepšovat dopravní obslužnost, d) chránit kulturní hodnoty a využívat jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, f) koordinovat rozvoj blízkých měst Nymburka a Poděbrad. ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu silnice I/38 Mladá Boleslav Nymburk Kolín Kutná Hora Čáslav a navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 124) koridor pro umístění stavby D153 silnice II/330: přeložka Nymburk (obchvat), vč. mostu přes Labe; 132) koridor pro umístění stavby D161 silnice II/331: Nymburk, přeložka (průtah v koridoru železniční tratě); Dále ZÚR navrhují tyto plochy pro umístění staveb protipovodňové ochrany: (185) plochu pro umístění stavby PP05 Nymburk Hodnocení: ++ Změna č. 04 ÚPM Nymburk zpřesňuje vymezení skladebných částí regionálních a nadregionálních ÚSES na území města a doplňuje zásady ochrany pro plochy biocenter a biokoridorů. Dopravní koridory D048 koridor pro silnici I/38, D153 přeložka silnice II/330 a D161 přeložka silnice II/331 jsou již vymezeny v územním plánu města Nymburk a jejich trasy nejsou změnou č. 04 dotčeny. Koridor pro protipovodňová opatření PP05 je 12

souborem změn č. 04 vymezen jako liniová stavba protipovodňové I/58 - OSTRAVA ULICE ochrany. PLZEŇSKÁ, NOVÁ Návrh BĚLÁ, počítá I/56 - s realizací hráze délky 1300 m, pevnými a mobilními konstrukcemi. Podrobné vyhodnocení souladu návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk se ZÚR SK je obsahem Kap. 3.2 Odůvodnění Změny č. 4 ÚPM Nymburk. Obr. 1.1: Veřejně prospěšné stavby a opatření na území města Nymburk (zdroj http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/) 1.2.3 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020 Připravovaný Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje navazuje na předchozí Program rozvoje Středočeského kraje z roku 2006, který byl aktualizován v roce 2009. Program určuje základní rámec pro rozvoj kraje v daném období, tedy rozvojovou vizi a hlavní cíle, v kterých má být Středočeský kraj k roku 2020 krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele, krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační vyžití obyvatel, krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a dopravní obslužností, krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovativní postupy a technologie, šetrné k životnímu prostředí. 13

Na priority a strategické cíle navazuje výčet opatření, I/58 - OSTRAVA z nichž ULICE lze PLZEŇSKÁ, ve vztahu NOVÁ ke BĚLÁ, Změně I/56 - č. 4 ÚP města Nymburk jmenovat následující: A.1.2 Podpora malého a středního podnikání B 3.1 Podpora bydlení a budování občanské vybavenosti v obcích E.1 Péče a ochrana jednotlivých složek životního prostředí E.2 Eliminace rizik spojených s ochranou životního prostředí Dokument řadí okres Nymburk mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností (Nymburk - 9,90%, Kolín - 9,70% a Příbram - 9,70%). Problémová analýza ukázala, že okres Nymburk měl v době zpracování (duben 2012) nejvyšší nezaměstnanost v kraji, nejnižší mzdy, nejnižší stav přímých zahraničních investic i nízkou dostupnost sociálních služeb. Hodnocení: + Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk podporuje ochranu přírody a krajiny zpřesněním územního systému ekologické stability v souladu s nadřazenou dokumentací. Malé a střední podnikání bude umožněno v lokalitě Z04.3 vymezením plochy drobné a řemeslné výroby (VD), naopak v lokalitě Z04.1 dochází ke změně využití z výrobní sféry zemědělské výroby specifické zahradnictví (VZ.1) na smíšené využití území městského typu (SM). Pro kvalitu životního prostředí je významné vymezení plochy pro rozšíření areálu čistírny odpadních vod. Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk přispívá k naplnění priorit Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 2020. 1.2.4 Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje je Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje a Programový dodatek k Programu snižování emisí a Integrovanému programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje byly schváleny v roce 2005. Dokumenty jsou pravidelně aktualizovány, poslední aktualizace byla schválena v roce 2012. Globálním cílem Programu je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Konkrétní cíle Programu jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity platí pro suspendované částice PM10, benzo(a)pyren a arsen, trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu, 14

udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v lokalitách, I/58 - OSTRAVA kde ULICE nedochází PLZEŇSKÁ, k NOVÁ překračování BĚLÁ, I/56 - imisních limitů a cílových imisních limitů; udržet celkové emise pod hodnotou doporučených krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Z Opatření, která jsou stanovena za účelem dosažení výše uvedených cílů, lze jmenovat následující: Opatření 1.1. Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby řešení bodových problémů, např. napojení části města nebo průmyslové zóny přímo na kapacitní komunikace za účelem omezení průjezdu aut přes obec. Opatření 1.5: Parkovací politika budování záchytných parkovišť u železničních zastávek a autobusových terminálů. Program ukládá mimo jiné obcím:, plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT, rozvoj středotlaké sítě pro rozvod zemního plynu a zajištění jeho distribuce koncovým spotřebitelům, v rámci dopravního řešení je nutno uplatňovat princip odlehčování, nesoustřeďovat nové kapacity do přetížených lokalit, snižování přepravní náročnosti území a zajistit napojení významných funkčních ploch na hromadnou dopravu (optimálně kolejovou). Hodnocení: ++ Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje rozvojové plochy pro záměry s potenciálem negativního ovlivnění kvality ovzduší ve městě. Soubor změn č. 04 vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů. Jedná se o bezspalovací anaerobní zplyňování, kdy v hermeticky navenek uzavřeném systému dochází ke stupňovitému termicko-katalytickému materiálovému rozkladu s následným integrovaným čištěním plynu a následným volitelným zhodnocením. Proces vykazuje zanedbatelné emise a žádný obtěžující zápach. Naopak dojde ke snížení emisí skleníkových plynů CO 2,CH 4,N 2 O a k energetickému zhodnocení kalů. Zastavitelná plochu Z04.3 pro drobnou a řemeslnou výrobu je malého rozsahu a nezakládá předpoklad negativního vlivu na kvalitu ovzduší. Plochy VD slouží převážně pro lokalizaci výrobních provozoven, které neovlivňují negativně okolí nad hygienicky přípustnou mez. V ploše je již realizována skladová hala. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje plochy, které by předznamenávaly zvýšení emisí z dopravy nebo vytápění objektů. Zásobování města teplem není souborem změn č. 04 měněno, způsob zásobování města zemním plynem zůstává zachován. 15

1.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (dále jen PRVKÚK) jako základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl Zastupitelstvem Středočeského kraje schválen v roce 2004 a je pravidelně každoročně aktualizován. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Středočeského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Město Nymburk včetně místní části Drahelice jsou zásobeny pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a tato strategie se nebude měnit ani v budoucnosti. Zásobování sídla pitnou vodou se změnou ÚPM oproti řešení navrženému v územním plánu nemění. Město Nymburk má vybudovanou převážně jednotnou kanalizační síť (4/5). Zbývající část kanalizace je oddílná (odkanalizování sídliště). Na trase hlavních přivaděčů jsou vybudovány dešťové odlehčovače. Místní část Drahelice má vybudovanou splaškovou tlakovou kanalizační síť, kterou jsou odpadní vody odváděny do kanalizační sítě města Nymburk. Systém odkanalizování se změnou ÚPM rovněž oproti řešení navrženému v územním plánu nemění. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací předpokládá rozšíření čistírny odpadních vod o další aktivační blok. Hodnocení: ++ Intenzifikace ČOV Nymburk byla provedena v letech 2005 až 2006. Nad rámec požadavků PRVKÚK vymezuje soubor změn č. 04 zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů pro završení optimalizace kalové koncovky. 1.2.6 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (dále POH) schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje v roce 2004. Dokument byl aktualizován v roce 2008. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s nimi. Plán odpadového hospodářství definuje obecné zásady dle plánu odpadového hospodářství ČR a obecná opatření na úrovni kraje. Pro Změnu č. 4 ÚPM Nymburk nevyplývají z dokumentu žádné konkrétní požadavky. Hodnocení: 0 16

1.2.7 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, která byla schválena Zastupitelstvem Středočeského kraje v roce 2006, přináší základní strategii kraje pro ochranu přírody a krajiny a cíle do roku 2016. Koncepce ochrany přírody a krajiny stanovuje zásady zachování a rozvíjení přírodního prostředí a jeho jednotlivých složek z hlediska územního plánování a navrhuje mj. následující opatření: Přesně vymezit regionální prvky ÚSES a zajistit podmínky k naplnění jejich funkčnosti. Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Zajistit návaznost lokální sítě ÚSES mezi jednotlivými řešenými územími a na prvky nadregionálních a regionálních ÚSES. V územně plánovacích dokumentacích prosazovat přednostní využití současných zastavěných či zdevastovaných území oproti výstavbě v nezastavěném území. Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku, dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových). Zvyšovat retenční schopnost krajiny. Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku. Vymezit plochy určené pro možný rozliv vody, zajistit jejich ochranu před zástavbou apod. mj. v ÚP. Zajistit důslednou ochranu stávajících funkčních mokřadů (zejména pramenišť, rašelinišť, podmáčených luk, litorálních porostů, tůní, slepých ramen apod.). Registrované VKP zapracovávat do ÚPD. Hodnocení: + Soubor změn č. 04 respektuje stávající systém ekologické stability, navržený v územním plánu města Nymburk. Zpřesněny jsou plochy regionálních biocenter RC 1878 Drahelice, RC 1001 Zadní Babín, regionálního biokoridoru RK 1238 Zadní Babín Havransko (též označován jako Mrlina ) a nadregionálního biokoridoru K10 Stříbrný roh Polabský luh na základě vydaných ZÚR SK. Dále návrh změny územního plánu doplňuje regulativ ÚSES, zásady pro plochy biocenter a biokoridorů. Část ploch je umístěna v záplavovém území. Jedná se o plochu Z04.1, v které je výstavba podmíněna výstavbou objektů mimo aktivní zónu. Dále změna územního plánu vymezuje v záplavovém území zastavitelnou plochu Z04.5. Pro lokalitu byl zpracován hydrotechnický posudek, jehož závěry jsou v koncepci řešení souboru změn č. 04 zohledněny. 17

1.2.8 Územní energetická koncepce Středočeského kraje Středočeský kraj na základě zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., v letech 2002 2004 pořídil územní energetickou koncepci. Tato koncepce byla dne 18.02.2005 projednána v Zastupitelstvu Středočeského kraje Územně energetickou koncepci Středočeského kraje (dále ÚEK) schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje dne 18.02.2005. Územní energetická koncepce je zpracována na základě zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Středočeský kraj pravidelně vyhodnocuje naplňování této Územní energetické koncepce a aktualizuje akční plán, který směřuje k dosažení následujících cílů: ke zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší, ke zvýšení energetické nezávislosti kraje, ve smyslu rozvoje využití obnovitelných zdrojů (slunce, biomasa) na úkor spotřeby fosilních paliv, ke zvýšení schopnosti autonomního zásobování energiemi při vzniku krizových situací, zejména přírodními pohromami, teroristickými útoky, nadprojektovými haváriemi. Z hlediska územního plánování vznáší koncepce mj. následující požadavky: podpora náhrady uhlí zemním plynem, podpora náhrady uhlí a ostatních fosilních paliv biomasou a podpora využití ostatních obnovitelných zdrojů energie, Hodnocení: ++ Změny č. 4 ÚPM Nymburk je v souladu s uvedeným koncepčním materiálem. Vymezením plochy pro rozšíření ČOV a vytvořením prostoru pro energetické využití čistírenských kalů se pokryje zcela nebo zčásti energetická spotřeba provozu čistírny. Město je plynofikováno a změnou územního plánu jsou vymezeny nové rozvojové plochy v dosahu plynovodní sítě. 1.2.9 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Plán oblasti povodí Horního a středního Labe vstoupil v platnost dne 22.12.2009. Program opatření se skládá z návrhu opatření, které jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách plánu. Jedná se zejména o tzv. dobré postupy, návrhy na výstavbu čistíren odpadních vod 18

a kanalizačních systémů, odstranění starých ekologických I/58 - OSTRAVA ULICE zátěží, PLZEŇSKÁ, ochrana NOVÁ BĚLÁ, I/56 vod - před znečištěním ze zemědělských zdrojů a dalších. Město Nymburk je situováno ve vodních útvarech povrchových vod, jejichž výčet je předmětem Tab. 1.1. Ekologický stav těchto vodních útvarů je nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující, chemický stav je vyhovující pouze pro toky Klobuš, Mrlina a Vlkava. Pro Nymburk z dokumentu vyplývá konkrétní opatření rekonstrukce kanalizace v k.ú. Nymburk i Drahelice (Opatření LA100007) a zprůchodnění migrační překážky na řece Labi (Opatření LA110048). Další opatření, která se týkají těchto vodních toků, jsou všeobecného nebo administrativního rázu: LA100125 Snížení znečištění z průmyslových odpadních vod, LA100127 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, LA100234 Průzkumný monitoring, LA100149 Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek, LA110082 Labe, Poděbrady až Nymburk, zjišťovací studie revitalizačních opatření, LA110083 Mrlina, Křinec až Nymburk, zjišťovací studie revitalizačních opatření. Tab. 1.1: Lokalizace města Nymburka ve vodních útvarech povrchových vod (zdroj Plán oblasti povodí Horního a středního Labe) ID útvaru povrchových vod Název útvaru povrchových vod % plochy obce ve VÚ 10928000 Labe po soutok s tokem Mrlina 4,12 10986000 Klobuš po ústí do toku Mrlina 4,66 10988030 Mrlina po ústí do toku Labe 11,21 11045000 Výrovka po ústí do toku Labe 20,7 11049230 Vlkava po ústí do toku Labe 3,12 11073000 Labe po soutok s tokem Jizera 56,19 Území města Nymburk náleží do hydrogeologického rajónu základní vrstvy 4360 Labská křída, jižní část území současně do hydrogeologického rajónu svrchní vrstvy 1152 - Kvartér Labe po Nymburk. Chemický stav obou útvarů je nevyhovující z důvodu nevhodné aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin a vlivu starých ekologických zátěží. Pro zlepšení stavu dokument navrhuje pro Nymburk konkrétní opatření, kterým je odstraněné staré ekologické zátěže podniku Zásobárna, s.r.o. a následující všeobecná opatření: Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod podmínky hnojení na svazích, hospodaření se statkovými hnojivy, omezení hnojení, racionalizace výživy rostlin. 19

Snižování znečištění z atmosférické depozice - I/58 opatření - OSTRAVA ke ULICE snižování PLZEŇSKÁ, plynných NOVÁ BĚLÁ, emisí I/56 - síry a dusíku. Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody, omezení obsahu síranů a chloridů v podzemní vodě. Hodnocení: ++ Realizace hodnocené koncepce Změny č. 4 ÚPM Nymburk bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů v řešené oblasti, neboť vymezením plochy pro rozšíření provozu čistírny odpadních vod vytváří předpoklad pro optimalizaci procesu čištění splaškových vod. Umožněním napojení rozvojových ploch na stávající síť technické infrastruktury zakládá návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk předpoklad pro zamezení emisí a následné depozice oxidů síry, které vznikají spalováním pevných paliv. 1.2.10 Povodňový plán Středočeského kraje Koncepce, která byla zpracována v roce 2004, hodnotí stávající protipovodňová opatření a navrhuje nová v rámci jednotlivých dílčích povodí v souvislostech posouzení celého území kraje. Dokument je pravidelně aktualizován, poslední aktualizace proběhla v lednu 2013. Území města Nymburk ovlivňuje záplavové území toku Labe, které bylo v délce 98,7 km (na 110,350-209,100 km toku) vyhlášeno KÚ Středočeského kraje dne 22.11.2006 (č. j. 124630/2006/KUSK) včetně aktivní zóny záplavového území. V roce 2007 byla stanovena změna záplavového území na 169,3 km v Nymburce (č.j. 71639/2007/KUSK), kterou se vyjímá v lokalitě Hrachovina plocha čistírenské nádrže bývalého cukrovaru z aktivní zóny záplavového území. Nymburk ovlivňuje rovněž záplavové území řeky Mrliny (stanoveno dne 26.01.2006 KÚ Středočeského kraje na 0,00 až 22,00 km, č.j. 15384-159844/05/OŽP/V-Vi, včetně aktivní zóny záplavového území) a Výrovky (stanoveno dne 30.06.2008 KÚ Středočeského kraje na 0,00 až 40,00 km, č.j. 63461/2008/KUSK, včetně aktivní zóny záplavového území). V aktivní zóně záplavových území nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno těžit nerosty a zeminu a provádět terénní úpravy způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a podobné překážky a zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. 20

Obr. 1.2: Záplavové území v území města Nymburk (zdroj Povodňový plán SK) Hodnocení: + Návrh změny územního plánu vymezuje dvě zastavitelné plochy v záplavovém území. Jedná se o plochu Z04.1, v které je výstavba podmíněna výstavbou objektů mimo aktivní zónu. Dále změna územního plánu vymezuje v záplavovém území zastavitelnou plochu Z04.5. Pro lokalitu byl zpracován hydrotechnický posudek, jehož závěry jsou v koncepci řešení souboru změn č. 04 zohledněny. Soubor změn č. 04 územního plánu města Nymburk tak není s Povodňovým plánem Středočeského kraje v rozporu. 21

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ZMĚNY Č. 04 ÚP MĚSTA NYMBURK K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk byl Kap. 1 srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast životního prostředí na národní a krajské úrovni. Soubor změn č. 04 ÚPM Nymburk z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsažených. Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk je v souladu s cíli nadřazených strategických dokumentů, případně s nimi není v rozporu. 22

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE UPLATNĚNA 3.1 Vymezení území Město Nymburk leží ve Středočeském kraji, cca 50 km východně od Prahy, mezi městy Kolín a Mladá Boleslav. Nymburk je obcí s rozšířenou působností a zároveň okresním městem okresu Nymburk. ORP se skládá ze 39 obcí, okres Nymburk z 87 obcí. Okres Nymburk sousedí na jihu s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Praha-východ a na severozápadě s okresem Mladá Boleslav. Dále hraničí s Královéhradeckým krajem a to s okresem Jičín na severovýchodě a s okresem Hradec Králové na východě. Obr. 3.1: Území města Nymburk (zdroj http://nahlizenidokn.cuzk.cz) Město Nymburk má dvě místní části Nymburk a na JZ Drahelice, jejichž zástavba je tvořena nízkopodlažními rodinnými domy. Obě místní části leží na řece Labi, které je v území 23

významným hospodářským prvkem i krajinnou dominantou. I/58 - OSTRAVA Rozloha ULICE správního PLZEŇSKÁ, NOVÁ území BĚLÁ, města I/56 - je 2061,85 ha (http://mesta.obce.cz). K 01.01.2013 bylo městě Nymburk přihlášeno k trvalému pobytu 14 561 obyvatel (www.mvcr.cz), z toho v místní části Drahelice žije méně než 500 obyvatel. Terén řešeného území leží v nivě řeky Labe, zástavba leží v nadmořské výšce cca 185-190 m n.m. (zdroj PRVKÚK) Nymburk je historické město, které bylo založeno před r. 1278 jako město královské. Městské jádro je obehnáno dvojicí vodních příkopů a pozůstatky cihlových městských hradeb z 1. poloviny 14. stol. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Od konce 19. stol. se Nymburk stal významným průmyslovým městem a železniční křižovatkou. 3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 3.2.1 Klimatologická charakteristika Klimatické podmínky řešeného území jsou dány jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Klimatologicky patří řešené území do teplé oblasti, podle klimatické regionalizace dle Quitta (Quitt, 1971) do klimatické T2 (viz Obr. 3.2). Obr. 3.2: Klimatické oblasti (Quitt, 1971) Tab. 3.1: Charakteristika klimatické oblasti T 2 Klimatická charakteristika Klimatická oblast T 2 Počet letních dnů 50-60 Počet dnů s průměr. tepl. 10 o C a více 160-170 Počet mrazových dnů 100-110 Počet ledových dnů 30-40 Prům. teplota v lednu ( o C) -2 až -3 24

Klimatická charakteristika Klimatická oblast T 2 Prům. teplota v červenci ( o C) 18 19 Prům. teplota v dubnu ( o C) 8-9 Prům. teplota v říjnu ( o C) 7-9 Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 350 400 Srážkový úhrn v zimním období v mm 200 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 50 Počet dnů zamračených 120 140 Počet dnů jasných 40-50 3.2.2 Kvalita ovzduší Ve městě Nymburk jsou lokalizovány velké zdroje znečišťování ovzduší, které jsou uvedeny v Tab. 3.2. Tab. 3.2: Velké zdroje znečišťování ve městě Nymburk v roce 2011 (zdroj www.chmi.cz) Provozovna Proces Emise hlavních látek DPOV, a.s. - středisko oprav ŽKV - kotelna spalovací procesy, zemní plyn NOx, VOC GOLGOT spol. s r.o. - prádelna a čistírna chemické čištění oděvů VOC Magna Exteriors & Interiors (Nymburk) s.r.o. aplikace nátěrových hmot org. látky, NOx, CO Model Obaly a.s. - kotelna a polygrafie, polygrafie, spalování zem. VOC, NOx flexografický tisk, plynu Pivovar Nymburk spol. s.r.o. spalovací procesy, zemní plyn NOx Sladovny SOUFFLET ČR, a.s. - závod 061, spalovací procesy, zemní plyn NOx THERMOSERVIS spol. s r.o. - CZT spalovací procesy SO3 THERMOSERVIS spol. s r.o. - kotelna ŽOS, spalovací procesy, hnědé uhlí SO3, Nox, CO, org. látky, tuhé emise VYROLAT, spol. s r.o. - výrobní závod spalovací procesy, zemní plyn NOx Železniční opravny a strojírny Nymburk s.r.o. aplikace nátěrových hmot VOC Pro kvalitu ovzduší ve městě Nymburk jsou důležité také liniové zdroje, které představují významný zdroj znečištění. Město je značně dopravně zatížené především díky silnici I/38, která je významnou dopravní spojnicí mezi dálnicemi D1 a D11, umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje a z mezinárodního hlediska má význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Po výstavbě severovýchodního obchvatu města Nymburk se odklonila část tranzitní dopravy, celý plánovaný obchvat doposud nebyl dokončen. Širším územím rovněž prochází hustá síť silnic II. a III. třídy. 25

Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje každoročně I/58 - OSTRAVA seznam ULICE PLZEŇSKÁ, zón NOVÁ a aglomerací, BĚLÁ, I/56 - v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví jsou podle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM 10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen. kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón a částice frakce PM 2,5 v městských pozaďových lokalitách. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti. V září 2012 vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb., v kterém jsou stanoveny imisní limity výše uvedených látek (nikoliv už cílové imisní limity). Podle ročenek Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky byl v roce 2011 v rámci území obce s rozšířenou působností Nymburk překročen imisní limit pro suspendované částice frakce PM 10 (36. max. 24h průměr > 50 µg.m -3 ) na 68,1 % území SO ORP a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na 65,8 % území SO ORP. V roce 2012 nebylo překročení imisního limitu suspendovaných částic v ovzduší zaznamenáno, naopak cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na 82,7 % území SO ORP. Cílový imisní limitu O 3 pro ochranu zdraví nebyl v letech 2011 a 2012 překročen. (Cílové imisní limity byly změněny na imisní limity v září 2012, kdy vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb.) Hlavním zdrojem znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky je nedokonalé spalování fosilních paliv. Jedná se především o emise z automobilové dopravy, dále pak energetika nebo spalování odpadů. Totéž platí i znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 10, které zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. 3.2.3 Voda Povrchové vody Řešené území se nachází v povodí řeky Labe a tedy úmoří Severního moře. Město Nymburk leží na řece Labi, které je významným vodním tokem podle vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků. Městem protéká dále říčka Liduška a řeka Mrlina (též významný vodní tok), jižní část území odvodňuje významný vodní tok Výrovka a Kopanický potok, který je jejím pravostranným přítokem. Na levém břehu Labe protéká poloslepé rameno Staré Labe, kolem městského opevnění byl vybudován vodní příkop. Podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou řeka Labe a jeho přítoky v řešeném území povrchovou vodou vhodnou pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů kaprové vody, platí proto pro ně ukazatele a hodnoty jakosti, dané Přílohou č. 2 nařízení 71/2003 Sb. 26

Město Nymburk ovlivňují záplavová území řeky I/58 Labe, - OSTRAVA Výrovky ULICE PLZEŇSKÁ, a Mrliny, NOVÁ která BĚLÁ, I/56 byla - vyhlášena Krajským úřadem Středočeského kraje v letech 2006 až 2008 pod č.j. 124630/2006/KUSK, SZ_63461/2008KUSK/11 a 15384-159844/05/OŽP/V-V a jejichž rozsah je zřetelný z Obr. 3.3. Obr.3.3: Záplavová území (zdroj HEIS VÚV T.G.M.) 27

Podzemní voda Území Městy Nymburk náleží do hydrogeologického rajónu základní vrstvy 4360 Labská křída, který se skládá z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru. Přípovrchová vrstva je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci a slínovci, první vrstevní kolektor pak kvartérními sedimenty, pískovci a slepenci. Mocnost souvislého zvodnění je v rozsahu 15 až 50 m v povrchové vrstvě, v 1. vrstevním kolektoru 5 až 15 m. Hladina v povrchové vrstvě je volná, v kolektoru napjatá. Propustnost je vysoká, průlino puklinová, transmisivita nízká <1.10-4 m 2 /s. Podzemní vody v přípovrchové zóně jsou chemického typu Ca-Mg-HCO3- SO4, v kolektoru Na-Ca-HCO3-Cl. Celková mineralizace se pohybuje v přípovrchové zóně do 1 mg/l, kolektoru nad 1 mg/l (zdroj Plán povodí Horního středního Labe). Obr. 3.4: Hydrogeologická rajonizace (zdroj Plán povodí Horního středního Labe) Jižní část území (viz Obr. 3.5) náleží do hydrogeologického rajónu svrchní vrsty1152 - Kvartér Labe po Nymburk, tvořeného fluviálními kvartérními a propojenými kvartérními a neogenními sedimenty na relativně nepropustném podloží většinou slínovcové facie křídy. Jde převážně o spojité údolní terasy, vyšší terasy jsou zachovány jen lokálně. Labské terasy se vyznačují jemnozrnným materiálem, s dobrou propustností a mocnostmi až 30 m. Převažuje písčitá složka, hrubší štěrky se vyskytují ojediněle. Terasy mají průlinovou propustnost s vysokým stupněm transmisivity (součinitel nad 1.10-3 m 2 /s). V území města bylo stanoveno ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod zřídelní oblasti Poděbrady a Sadská. Podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění pozdějších přepisů, náleží město Nymburk, tj. všechna jeho katastrální území, do zranitelné oblasti, tj. oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Hospodaření ve zranitelných oblastech 28

upravuje akční program nitrátové směrnice (Směrnice I/58 Rady - OSTRAVA 91/676/EHS), ULICE PLZEŇSKÁ, která NOVÁ je BĚLÁ, v české I/56 - legislativě implementována do Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, do vodního zákona a zákona o hnojivech (156/1998 Sb., v aktuálním znění). Obr. 3.5: Hydrogeologická rajonizace útvary svrchní vrstvy (zdroj HEIS VÚV T.G.M.) Obr. 3.6: Ochranná pásma vodních zdrojů (zdroj HEIS VÚV T.G.M.) 29

3.2.4 Geologie, geomorfologie Geomorfologicky náleží území města Nymburk do hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeské tabule a celku Středolabské tabule. V ní leží město v podcelku Nymburská kotlina, sníženině s nízkými terasami, údolními nivami a pokryvy navátých písků. V severní části ji tvoří Milovická tabule, střed a jih Sadská rovina, tvořená nízkými středo a mladopleistocenními terasami Labe. Hranice mezi okrsky je zřejmá z Obr. 3.7. Obr. 3.7: Hranice mezi okrsky Milovická tabule a Sadská rovina v řešeném území (zdroj Národní geoportál INSPIRE) Geologický podklad území je tvořen převážně svrchnokřídovými zpevněnými sedimenty jako pozůstatek druhohorního zaplavení mořem, které jsou v údolí Labe a ostatních vodních toků překryty sedimenty čtvrtohorními, které tvoří hlíny, spraše, písky a štěrky viz Obr. 3.8. V řešeném území nejsou plochy ohrožené sesuvy, poddolovaná území, dobývací prostory ani chráněná ložisková území nerostných surovin. 30

Obr. 3.8: Geologická mapa (ČGS Geofond Mapový server) Legenda: - 1: antropogenní uloženiny Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 3: říční sedimenty (písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 4: nivní sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 5: splachové sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 12: naváté písky Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 13: naváté sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné - 90: slínovec a vápenec Stáří: křída, Typ hornin: sedimenty zpevněné 31

3.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond Obr. 3.9: Krajinný pokryv Město Nymburk (zdroj http://heis.vuv.cz, podklady EEA, MŽP, CENIA) Legenda: Krajinný pokryv Zastavěné území města obklopuje převážně orná půda, pokrývá cca 60% správního území města Nymburk. Pouze minoritní podíl území je zalesněný. Menší část plochy města zabírají také smíšené zemědělské oblasti, tj. směsice polí, luk a trvalých plodin a oblastí s přirozenou vegetací - viz Obr. 3.9. Půda Půdy v řešeném území jsou převážně hlinité, často jílovitohlinité, ojediněle štěrkovité, hluboké, místně středně hluboké, v terénu rovinném až středně zvlněném (zdroj ÚPM Nymburk). V nivě řeky převládají nivní půdy, fluvizemě, vytvořené na recentních fluviálních sedimentech. Z ostatních půdních typů jsou to černice pelická a černozem modální v depresních polohách severní a východní části území. V jižní části území vznikla v rovinatých částech reliéfu ze sypkých sedimentů regozem arenická, na silikátovém podkladě pak parendzina arenická. Zjednodušená situace je uvedena na obrázku 3.10. 32

Obr. 3.10: Půdní mapa (zdroj Národní geoportál INSPIRE) Legenda: 3.2.6 Ochrana přírody V k.ú. Nymburk, ani k.ú. Drahelice není vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000, ptačí oblast, ani chráněné území. Ochranu přírody tak zajišťují pouze skladebné části územního systému ekologické stability (dále ÚSES) a významné krajinné prvky (VKP). Podle 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v ÚSES jedná o vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. Na území města Nymburk jsou zastoupeny nadregionální, regionální i lokální skladebné části ÚSES. Nadregionální skladebné části ÚSES jsou na území města Nymburk zastoupeny nadregionálním biokoridorem K10 Stříbrný roh Polabský luh, který sleduje tok řeky Labe, s vloženými regionálními biocentry RC 1878 Drahelice, RC 1001 Zadní Babín. Migrační prostupnost území dále zajišťuje regionální biokoridor RK 1238 Zadní Babín 33

Havransko (též označován jako Mrlina ), který I/58 sleduje - OSTRAVA vodní ULICE PLZEŇSKÁ, tok Mrliny. NOVÁ BĚLÁ, Systém I/56 - ekologické stability je na území města dále tvořen plochami a koridory lokálního ÚSES, které jsou zastoupeny lokálními biocentry lokální U bašty, Pod přemostěním, Zálabí, U Mrliny, Za hájovnou, Sánský kanál, Za zahradami, U trati, V parku, Valy a lokálními biokoridory U Drahelic a Výrovka. Tyto skladebné části ÚSES leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru, která činí 2 km na každou stranu od jeho osy a jejímž účelem podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability ( kostra ekologické stability ) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. 3.2.6.1 VKP Na území města Nymburk se nacházejí významné krajinné prvky taxativně stanovené přímo zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to lesy, vodní toky, vodní plochy a údolní nivy. Registrovanými VKP jsou Lodické tůně na okraji Nymburka, které hostí řadu chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků, a lesopark Ostrov. 3.2.7 Flóra, fauna Flóra Z hlediska regionálně fytogeografického členění ČR leží město Nymburk ve fytogeografickém obvodu České termofytikum zastoupeného fytogeografickým okresem 11b Poděbradské Polabí. Rostlinný pokryv, který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, je na většině území v nivě Labe jilmová doubrava, v okrajových partiích pak černýšová dubohabřina a střemchová jasenina (Pruno fraxinetum) místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae - viz Obr. 3.11. Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se město Nymburk nachází v hercynské podprovincii, která je součástí biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, v Polabském bioregionu 1.7. Sledované území leží ve 2. vegetačním stupni (bukodubový) s dominující biochorou v nivě řeky Labe 2Lh, tj. široké hlinité nivy 2.v.s.. Historické jádro města leží na plošinách na slínech 2.v.s. - biochora 2RB. V jižní části území převažují plošiny na zahliněných píscích 2.v.s. biochora 2RN, v severní části 2DB, tj. podmáčené sníženiny na bazických sedimentech. Východní část území tvoří plošiny s pahorky na vátých píscích 2.v.s. (2RV) viz Obr. 3.12. Vlivem lidské činnosti se dnes v řešeném území jedná o převážně zastavěné území, v jehož bezprostředním okolí zemědělsky využívané půdy na vytlačily většinu lesů, a tak se v k.ú. Nymburk a Drahelice setkáváme pouze s biotopy silně ovlivněnými nebo vytvořenými 34

člověkem. Fauna řešeného území je ovlivněna intenzivním I/58 - OSTRAVA zemědělským ULICE PLZEŇSKÁ, využitím NOVÁ velké BĚLÁ, I/56 části - ploch, kde má na skladbu živočišného společenstva značný vliv systematické obdělávání polí, zasahující významně do života zvířat. K typickým savcům polí patří zajíc polní, srnec obecný, prase divoké, hraboš polní, myšice křovinná, křeček polní a rejsek obecný. Tzv. kulturní step je osídlena četnými druhy bezobratlých. Na jejich zastoupení má vliv především způsob obdělávání polí a použitá agrotechnická opatření. Obohacujícím prvkem jsou vodní plochy, plochy lesa a polopřírodní vegetace. Např. v lokalitě Lodické tůně, kterou tvoří mozaika tůní, písčitých vyvýšenin, travnatých ploch a skupin stromů, byly zaznamenána řada zákonem chráněných živočichů, vyskytují se zde čmeláci, svižníci, otakárek fenyklový, čolek velký a obecný, kuňka ohnivá, ropucha obecná a zelená, ještěrka obecná, užovka obojková, krahujec obecný, bramborníček hnědý a černohlavý, čáp bílý, koroptev polní, moták pochop a vlaštovka obecná. Kromě toho byly na této lokalitě zjištěny i další vzácné druhy, např. čejka chocholatá, kulík říční, brkoslav severní a další. Bohatá je také fauna vodních živočichů, zejména brouků, kteří využívají četných tůní (zdroj http://www.detizeme.cz/polabi/vkp_lodice.html). Obr. 3.11: Potencionální přirozená vegetace (zdroj mapový server AOPK, MapoMat) Legenda: - jilmová doubrava Querco - Ulmetum - střemchová jasenina Pruno fraxinetum místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae - černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi Carpinetum) 35

Obr. 3.12: Biochory (zdroj mapový server AOPK, MapoMat) 3.2.8 Typologie krajiny Typologie české krajiny je z hlediska jejích přírodních, socioekonomických a kulturně historických vlastností hodnocena s použitím třech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajinné typy, Löw a kol., 2006): I. rámcové typy sídelních krajin II. rámcové typy využití krajin III. rámcové typy georeliéfu krajin Z hlediska této typologie leží město Nymburk převážně v krajině rovin, která obklopuje širokou říční nivu. Doplňuje ji krajina vátých písků. Všechny tyto typy krajin jsou v ČR poměrně málo zastoupeny: roviny tvoří 5,1 % plochy ČR, široké říční nivy 2,96 %, váté písky 0,39 % plochy ČR. Pro svou příznivou polohu a reliéf se jedná o nejstarší sídelní typ krajiny na našem území. Z hlediska využití se jedná o převážně o zemědělskou, částečně o lesozemědělskou krajinu (zdroj www.uake.cz, Národní geoportál INSPIRE). 36

Obr. 3.13: Typy krajin podle reliéfu (zdroj Národní Geoportál INSPIRE) Legenda: 1 staré sídelní krajiny Hercynica M lesozemědělské krajiny Z zemědělské krajiny 4 krajiny rovin 9 krajiny vátých písků 11 krajiny širokých říčních niv 3.2.9 Radonový index geologického podloží Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m -3 v existujících objektech (hodnota EOAR ekvivalentní objemové aktivity radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 3.14 (Česká geologická služba, mapový list 13-14A, Nymburk). Radonový index vyjádřený v mapách je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká 37

až střední). Tento přechodný radonový index je charakteristický I/58 - OSTRAVA ULICE pro nehomogenní PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, kvartérní I/56 - sedimenty. Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Správní území města se podle této mapy nachází většinou v oblasti přechodné až nízké kategorie radonového indexu. Obr. 3.14: Mapa radonového indexu (www.geology.cz, mapa 13-14A, Nymburk) Legenda: nízká kategorie radonového indexu přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) plochy měření nízká kategorie plochy měření střední kategorie Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Dle informací ČGÚ zpravidla přibližně 20% až 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vždy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloží, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky ( 6 odst. 4 zákona 18/1997 Sb. v platném znění, tzv. Atomový zákon). Konkrétní měření provedená na území 38

města dokládají nízkou (Obr. 3.14 zelené body) nebo I/58 střední - OSTRAVA kategorii ULICE PLZEŇSKÁ, radonového NOVÁ BĚLÁ, indexu I/56 - (Obr. 3.14 oranžové body). 3.2.10 Archeologická naleziště, historické památky Město Nymburk má dlouhou historii, bylo založeno ve 2. pol. 13. století cca v roce 1275 Přemyslem Otakarem II. na místě původní hrazené osady jako město královské. Počátky osídlení území však sahají hluboko do historie. Archeologické nálezy dokládají osídlení z mladší doby kamenné, tedy z doby 3600 let př. n. l.. Bohaté historii odpovídá i množství kulturních památek a registrovaných archeologických lokalit na území města viz Tab. 3.3 a 3.4. V roce 1992 byla ve městě vyhlášena Městská památková zóna Nymburk (č. rejstříku ÚSKP 2124). Tab. 3.3: Nemovité památky města Nymburk (zdroj http://monumnet.npu.cz) Č. rejstříku čp. Památka Ulice,nám./umístění ÚSKP 100578 městský dům, archeologické stopy, z toho Eliščina tř. jen: archeologický nález renesanční sladovny v domě čp. 470 30551 / 2-1890 kostel sv. Jiljí nám. Kostelní 45259 / 2-1893 kostel sv. Jiří Tyršova 17383 / 2-1891 kaple sv. Jana Nepomuckého Tyršova 45357 / 2-1894 městské opevnění Hradební, Jízdecká, Na Rejdišti, Na Přístavě 20583 / 2-1901 socha sv. Jana Nepomuckého Kostelní nám. 26571 / 2-1902 socha sv. Vojtěcha Poděbradská 40965 / 2-1899 sloup se sousoším - Mariánský sloup se nám. Přemyslovců sochami sv. Václava, sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Jiljí 12445 / 2-4237 vodárenská věž 17631 / 2-1898 silniční most přes Labe, Kolínská 11157 / 2-4327 mohyla, archeologické stopy Na příkopě 19626 / 2-1915 29 děkanství Kostelní nám. 19309 / 2-1895 126 měšťanský dům Palackého tř. 31917 / 2-1892 163 radnice nám. Přemyslovců 18424 / 2-1896 165 měšťanský dům nám. Přemyslovců 18619 / 2-1904 171 měšťanský dům nám. Přemyslovců 102497 252 činžovní dům Komenského 50923 / 2-4438 264 katovna - bývalá U Katovny 19565 / 2-1900 272 měšťanský dům, z toho jen: socha sv. Kovanická Jana Nep. ve výklenku 104456 779 střední škola - gymnázium Komenského 101482 1427 vila Löwitova Komenského 44586 / 2-3151 krematorium Lipová, nový hřbitov 41879 / 2-1897 vodárna Turecká věž Na Přístavě 35398/2-1916 208 vodní mlýn, z toho jen: obytná budova Drahelice 39

Tab. 3.4: Archeologické lokality města Nymburk (zdroj http://www.npu.cz) Poř.č.SAS Název UAN Kategorie UAN 13-14-01/4 Nymburk - ulice Velké Valy I 13-14-01/5 Nymburk - Komenského ulice I 13-14-01/6 mezi ulicí Zámečnickou a Dělnickou, ppč.1766/2 I 13-14-01/7 Habeš, bývalý cukrovar I 13-14-01/8 Habeš I 13-14-02/1 Nymburk - seřaďovací nádraží, u sv. Vojtěcha I 13-14-02/10 Roh Poděbradské a Koněvovy ul. I 13-14-02/3 Nymburk - SV okraj katastru I 13-14-02/6 Nymburk - Na Kopách I 13-14-06/1 Nymburk - jádro města I 13-14-06/2 Nymburk - Dlabačova ul. I 13-14-06/3 Zálabí - Písecká ulice I 13-14-06/4 Zálabí I 13-14-06/5 Zálabí - Přažská ul. I 13-14-06/6 Zálabí - pivovar I 13-14-06/7 Duny na břehu Výrovky I 13-14-07/1 V Rohově (též Houska) I 13-14-07/2 ZSV Syrovátky a Zadní Babín II Ve většině archeologických lokalit se jedná o území s archeologickými nálezy typu I, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Pouze poslední z uvedených lokalit je typu II, tj. území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100 %. Na území města je registrována rovněž významná archeologická lokalita " Nymburk jádro města ", poř. č. Státního archeologického seznamu 13-14-06/1, kategorie VAL II, tj. významná archeologická lokalita bez památkové ochrany. Celé území města je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. 40

Obr.. 3.15: Archeologické lokality města Nymburk (zdroj http://www.npu.cz) Legenda: 41

3.2.11 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací I/58 - OSTRAVA dokumentace ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ ve BĚLÁ, vztahu I/56 - k posuzovaným záměrům Soubor změn č. 04 územního plánu města Nymburk reaguje na současné potřeby rozvoje města, kterou je především vytvoření nových ploch pro bydlení (plochy smíšené městské, bydlení individuální). V případě nerealizace změny územního plánu by nedošlo k vymezení těchto ploch a v části z nich k záborům kvalitní zemědělské půdy. Rovněž by nedošlo ke střetům se záplavovým územím a tedy snížení retenční schopnosti území. Naopak by nebyl v územně plánovací dokumentaci města vymezen koridor protipovodňových opatření a vytvořen předpoklad vybudování protipovodňové ochrany. Nevymezení plochy pro rozšíření čistírny odpadních vod by znemožnilo vyřešit ekologicky příznivý způsob kalové koncovky čištění odpadních vod. Rovněž by bez realizace souboru změn č. 04 územního plánu města Nymburk nedošlo k upřesnění skladebných části ÚSES a zvýšení jejich ochrany formou doplňujících podmínek pro využití ploch biocenter a biokoridorů. Vzhledem k chráněným územím by v řešeném území nedošlo ke změnám, neboť soubor změn nezasahuje do registrovaných VKP ani soustavy Natura 2000. 42

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRŮ ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Cílem Změny č. 4 Územního plánu Nymburk je navrhnout plochy pro rozvoj bydlení plochy smíšeného využití území městského typu (SM, SM.1) nebo individuálního bydlení (BI), vytvořit podmínky pro podnikatelské aktivity vymezit plochu drobné výroby VD a plochu pro rozšíření areálu čistírny odpadních vod, řešit dopravní napojení severní průmyslové zóny, upřesnit skladebné části územního systému ekologické stability, stanovit limity využívání území v nově vymezených plochách a upravit regulativy využití území. Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl Krajský úřad Středočeského kraje, byl vyloučen významný vliv Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, naopak ale Krajský úřad Středočeského kraje shledal nezbytnost komplexního posouzení vlivů měny územního plánu na životní prostředí, neboť Změna č. 04 územního plánu města Nymburk představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a naplňuje tak ustanovení 10a, odst. 1, písm. a), téhož zákona. Sledované záměry územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny v oblasti životního prostředí: zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu, zábor PUPFL, změnu dopravní zátěže území, změnu emisní a hlukové zátěže území, zvýšení produkce odpadů a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí, vliv na podzemní a povrchové vody, změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch, vliv na horninové prostředí, změnu vegetace, vliv na faunu, změnu vzhledu krajiny. 4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL Při zpracování změny územního plánu musí být ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. 4 vyhlášky MŽP ČR č.13/1994 Sb. jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF dle vyhlášky 13/1994 Sb. je součástí Odůvodnění návrhu změny územního plánu. 43

Změna č. 04 územního plánu města Nymburk I/58 navrhuje - OSTRAVA ULICE změny PLZEŇSKÁ, funkčního NOVÁ BĚLÁ, využití I/56 - území na celkové ploše 14,85 ha, z toho je zábor zemědělské půdy představován výměrou 12,16 ha. Plošně nejvýznamnější zábor představují lokality pro smíšenou městskou sféru - plochy smíšeného využití městského typu SM (Z04.1 o rozsahu 2,48 ha, z toho 2,39 ha představuje zábor ZPF, a Z04.2 o rozsahu 4,40 ha cele situovaná na ZPF ) a smíšeného využití specifického SM.1 (Z04,5 o rozloze 4,76 ha, v celém rozsahu situovaná na ZPF). V ploše Z04.1 se jedná o změnu funkčního využití plochy VZ.1 lokalizované v zastavěném území. Nevýznamný zábor ZPF o rozsahu 0,61 ha je požadován pro plochu individuálního bydlení Z04.6. Ve zbývajících plochách návrhu změny ÚP Z04.3 (VD) a Z04.8 (OT) se jedná o záměry lokalizované na nezemědělské půdě v zastavěném území. 4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou pro zemědělské půdy je bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále BPEJ), kterou je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb.). První číslice BPEJ označuje klimatický region. Klimatické regiony jsou označeny kódy 0 9 a byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Město Nymburk leží v klimatickém regionu 2, který je teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8 o 9 o C. Pravděpodobný úhrn srážek je 500 600 mm/rok, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20 30%. Hlavní půdní jednotka, kterou určuje druhá a třetí číslice kódu BPEJ, je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichž se v plochách předpokládaných záborů zemědělských pozemků, navrhovaných Změnou č. 04 územního plánu města Nymburk vyskytují HPJ 19, 21, 55 a 56: 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. 44

21 Půdy arenického subtypu, regozemě, I/58 pararendziny, - OSTRAVA ULICE kambizemě, PLZEŇSKÁ, NOVÁ popřípadě BĚLÁ, I/56 - i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Třídy ochrany ZPF Podle Metodického pokynu MŽP ČR č.j.: OOLP/1067/96 z října 1996 jsou pozemky dle charakteristiky dané kódem BPEJ zařazeny do tříd ochrany ZPF: Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. U tříd I a II je odejmutí ze ZPF problematické a podmíněné, u tříd III a IV je možné využití pro výstavbu, a pozemky zařazené do třídy V jsou k zástavbě doporučené. Město Nymburk leží v zemědělské krajině s hlubokými, úrodnými půdami vysoké kvality, zařazenými převážně do I. třídy ochrany. Rozvoj města proto neumožňuje jinou variantu, než umístění části zastavitelných ploch na tyto půdy. Jediným způsobem ochrany je vymezení pouze nezbytného a řádně odůvodněného rozsahu jednotlivých rozvojových ploch. Přehled záborů podle tříd ochrany přináší Tab. 4.1. Nejvýznamnější zábor kvalitních půd v I. třídě ochrany ZPF je požadován v plochách Z04.1/SM 2,39 ha, Z04.2/SM 1,43 ha a Z04.5/SM1 3,07 ha. 45

Tab. 4.2: Zábor ZPF v podle tříd ochrany Č. plochy Využití I.tř. [ha] II. tř. [ha] III. tř. [ha] IV. tř. [ha] V. tř. [ha] Celkem zábor ZPF[ha] Z04.1 SM 2,39 0 0 0 0 2,39 Z04.2 SM 1,43 0 2,97 0 0 4,40 Z04.5 SM.1 3,07 0 0 1,69 0 4,76 Z04.6 BI 0 0 0,61 0 0 061 Celkem odnětí 6,59 0 3,58 1,69 0,238 12,16 4.1.2 Investice do půdy, cestní síť, pozemkové úpravy, ÚSES V řešených pozemcích nebyly vloženy investice do půdy (odvodnění/zavlažování). Stávající cestní síť je návrhem změny ÚP respektována a v území stabilizována. Pozemkové úpravy v k. ú. Nymburk, ani Drahelice nebyly prováděny (zdroj http://eagri.cz). Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou s navrhovanými zastavitelnými plochami v konfliktu, územní plán naopak zpřesňuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny v souladu se ZÚR Středočeského kraje. Plochy skladebných částí ÚSES jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření. 4.1.3 Zábor PUPFL Ochrana lesů a zásady nakládání s pozemky určenými k plnění funkce lesa jsou dány zákonem 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk nepředpokládá zábor lesních pozemků pro jiné funkční využití. 4.2 Změna dopravní zátěže území Město Nymburk je významně dopravně zatížené především díky silnici I/38, která je významnou dopravní spojnicí mezi dálnicemi D1 a D11, umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje a z mezinárodního hlediska má význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Silnice I/38 je vedena středem města po mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburk. Přestože již byl uveden do provozu severovýchodní obchvat města Nymburk, který odklonil část tranzitní dopravy a snížil intenzitu těžké dopravy, silnice I/38 zatím nebyla přeřazena do sítě silnic nižší třídy, neboť celý plánovaný obchvat doposud nebyl dokončen. Územím rovněž prochází síť silnic II. a III. třídy. Uvedení stavby obchvatu města do provozu se uskutečnilo na začátku října 2010, proto se neprojevilo na výsledcích celostátního sčítání dopravy, které bylo v témže roce prováděno ŘSD ČR. Výsledky Celostátního sčítání dopravy v roce 2010 jsou předmětem Obr. 4.1 a Tab. 4.3 (zdroj Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010, http://scitani2010.rsd.cz). 46

Obr. 4.1: Dopravní zátěž města Nymburk v roce 2010 (zdroj http://scitani2010.rsd.cz) Tab. 4.3: Dopravní zátěž města Nymburk v roce 2010 (zdroj http://scitani2010.rsd.cz) Úsek Silnice TV O M SV Popis úseku 1-1700 I/38 1201 7484 40 6025 Krchleby, zaús.332 - Nymburk z.z. 1-1701 I/38 1759 9190 117 11066 Nymburk z.z. - Nymburk, vyús.3318 1-1702 I/38 2007 12281 114 14402 Nymburk, vyús.3318 - vyús.330 a zaús.331 1-1703 I/38 2007 12281 114 14402 vyús.330 a zaús.331 - Nymburk, zaús.330 1-1704 I/38 1143 4134 61 5338 Nymburk, zaús.330 - Nymburk k.z. 1-1710 I/38 1143 4134 61 5338 Nymburk k.z. - x s 611 1-3251 II/330 674 5382 59 6115 Nymburk z.z. - zaús.do 38 1-3252 II/330 763 7283 58 8104 vyús.z 38 - Nymburk k.z. 1-3257 II/330 292 539 7 838 Nymburk k.z. - vyús.331 1-3331 II/331 653 6420 87 7160 Nymburk z.z. - Nymburk, MK Purkyňova 1-3334 III/3318 237 4401 36 4674 vyús.z 38 - Nymburk k.z. 1-5750 III/33110 40 282 12 334 Kostomlátky - Drahelice, zaús.do 331 47

Legenda k tabulce 4.3: TV- těžká motorová vozidla celkem O osobní a dodávková vozidla M jednostopá motorová vozidla SV součet všech vozidel z.z. - začátek zástavby k.z. - konec zástavby x - křižovatka MK místní komunikace Návrhové plochy Změny č. 04 územního plánu města Nymburk nezakládají předpoklad významnějšího navýšení dopravy projíždějící městem, neboť nové rozvojové plochy, které jsou situovány v návaznosti na současné zastavěné území, nebudou náročné na dopravní obslužnost. Z větší části jsou určeny pro bydlení, nikoliv pro rozvoj logisticky náročných záměrů. 4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území 4.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 3.2.2. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje rozvojové plochy pro záměry s potenciálem negativního ovlivnění kvality ovzduší ve městě. Soubor změn č. 04 vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů. Jedná se o bezspalovací anaerobní zplyňování, kdy v hermeticky navenek uzavřeném systému dochází ke stupňovitému termicko-katalytickému materiálovému rozkladu s následným integrovaným čištěním plynu a následným volitelným zhodnocením. Proces vykazuje zanedbatelné emise a žádný obtěžující zápach. Naopak dojde ke snížení emisí skleníkových plynů CO 2,CH 4,N 2 O a k energetickému zhodnocení kalů. Zastavitelná plochu Z04.3 pro drobnou a řemeslnou výrobu je malého rozsahu a nezakládá předpoklad negativního vlivu na kvalitu ovzduší. Plochy VD slouží převážně pro lokalizaci výrobních provozoven, které neovlivňují negativně okolí nad hygienicky přípustnou mez. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje plochy, které by předznamenávaly zvýšení emisí z dopravy nebo vytápění objektů. Zásobování města teplem 48

není souborem změn č. 04 měněno, způsob zásobování I/58 - OSTRAVA města ULICE zemním PLZEŇSKÁ, plynem NOVÁ BĚLÁ, zůstává I/56 - zachován. Dvě rozvojové plochy určené převážně pro bydlení Z04.1 a Z04.2 jsou lokalizovány podél silnice I/38, která do výstavby přeložky sloužila jako páteřní komunikace ve městě významně zatížená tranzitní dopravou (viz Kap. 4.2). Nově vybudovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odklonila a přispěla tak ke zlepšení životního prostředí ve městě. Dle stanoviska ŘSD však je možno využít plochy Z04.1 a Z04.2 až poté, co bude silnice I/38 přeřazena mezi komunikace nižších tříd. V souladu se ZÚR SK jsou dále vymezeny plochy pro přeložky silnic II/331 a II/330, které byly vymezeny v platné dokumentaci částečně jako územní rezervy. Po realizaci těchto přeložek by mělo dojít k dalšímu zklidnění dopravní situace v centru města a zvýšení kvality ovzduší. 4.3.2 Hluk Hluková situace v sídlech je dnes závislá především na intenzitě dopravy a zejména hluk z automobilové dopravy patří v současné době mezi nejzávažnější problémy životního prostředí České republiky. Základní požadavky na ochranu obyvatel před hlukem jsou stanoveny v zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v 30 a 31. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům resp. správcům pozemních komunikací, železnic a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (zdroje hluku) povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce (s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 272/2011 ze dne 24. srpna 2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny L Aeq,T = 50 db a některé z korekcí uvedených v tabulce 4.4. (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se použije další korekce 10 db s výjimkou železniční dráhy, kde se použije korekce 5 db. 49

Tab. 4.4: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Způsob využití území Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory Korekce (db) 1) 2) 3) 4) -5 0 +5 +15 0 0 +5 +15 0 +5 +10 +20 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Základní hygienické limity hluku jsou pro nově navrhované chráněné venkovní prostory staveb stanoveny nejvyšší přípustnou hodnotou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A: L Aeq,8h = 50 db, L Aeq, 1h = 40 db pro denní a noční dobu a hluk ze stacionárních zdrojů, 50

L Aeq,16h = 60 db, L Aeq, 8h = 50 db pro denní a noční I/58 - OSTRAVA dobu a ULICE hluk PLZEŇSKÁ, z dopravy NOVÁ na BĚLÁ, hlavních I/56 - pozemních komunikacích, L Aeq, 16h = 55 db, L Aeq,8h = 45 db pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, L Aeq,16h = 60 db, L Aeq, 8h = 55 db pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah, L Aeq,16h = 55 db, L Aeq, 8h = 50 db pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na drahách. Akustickou zátěž z liniových zdrojů ve městě Nymburk pokrývají strategické hlukové mapy, které byly zveřejněny Ministerstvem zdravotnictví v roce 2008. Obr. 4.2 a 4.3 představuje situaci v okolí silnice I/38 před otevřením obchvatu. Pro současnou situaci již není relevantní a úrovně akustické zátěže je nutno nově prověřit. Další hlukovou zátěž představují železniční tratě, z nichž hlavní jsou rovněž pokryty strategickým mapováním viz Obr. 4.4 a 4.5, které prezentují výsledky strategického mapování silnic (zdroj Národní geoportál INSPIRE) v hlukových ukazatelích den-večer-noc (Ldvn) - hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem a noc (Ln) - hlukový ukazatel pro rušení spánku a dokumentují je v pásmech po 5 db. Obr. 4.2: Strategická hluková mapa silnic hladiny hlukového ukazatele Ldvn Legenda k hlukovým mapám (db): 51