Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Specifika podnikání ve zdravotnictví Bakalářská práce Autor: Tereza Pláničková bankovní management Vedoucí práce: Ing. Radka Olejárová Praha Duben, 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. Tereza Pláničková V Karlových Varech dne 4. 4. 2012
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Radce Olejárové za pomoc při sepisování bakalářské práce a její cenné rady, Ing. Erice Pavlové, ředitelce Krajského dětského domova pro děti do 3 let a MUDr. Ivanu Poustkovi za poskytnuté informace.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou podnikání dle zvláštních právních předpisů, tj. nestátních zdravotnických zařízení. Za jakých podmínek mohou tato zařízení provozovat svojí činnost s aplikací na praxi a jaká je jejich ekonomická a finanční stránka. V neposlední řadě bude popsána problematika zdravotních pojišťoven a jejich úhradových mechanismů při hrazené zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění. Klíčové pojmy: Financování, nestátní zdravotnické zařízení, podnikání, výběrové řízení, vznik oprávnění, zdravotní pojišťovna, změny v registraci, zrušení registrace, ţádost o registraci.
Annotation My Bachelor paper concerns to business issues on the base of specific legal regulations at non-state medical institutions. What conditions do these institutions have to fulfil to run their practical activity? What are their economical and financial situations? Finally, I am going to describe the issues of insurance companies and their payment mechanisms when paying Health service from public Health insurance. Key words Financing, Non-state medical institutions, Business, Competition, Authorization, Health service, Changes in Registration, Cancellation of Registration, Application of Registration.
Obsah ÚVOD... 7 1 ZÁKADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ... 9 1.1 Pojem a teorie podnikání... 9 1.1.1 Výhody a nevýhody podnikání... 10 1.2 Druhy podnikání... 10 1.2.1 Podnikání na základě ţivnostenského zákona... 10 1.2.2 Podnikání na základě obchodního zákoníku... 12 1.2.2.1 Osobní společnosti... 13 1.2.2.1.1 Veřejná obchodní společnost... 13 1.2.2.1.2 Komanditní společnost... 14 1.2.2.2 Kapitálové společnosti... 15 1.2.2.2.1 Společnost s ručením omezeným... 15 1.2.2.2.2 Akciové společnosti... 17 1.2.2.3 Druţstva... 18 1.2.3 Podnikání na základě zvláštních právních předpisů... 20 1.2.3.1 Volba vhodné právní formy... 21 2 PROVOZOVÁNÍ NESTÁTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ... 23 2.1 Legislativa... 23 2.2 Základní rozdělení zdravotnických zařízení... 24 2.3 Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních... 25 2.4 Vznik oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení... 28 2.4.1 Ţádost o vydání souhlasu s personálním a věcným vybavením, s druhem a rozsahem zdravotní péče... 28 2.4.2 Ţádost o registraci nestátních zdravotnických zařízení... 32 2.5 Změny v registraci nestátních zdravotnických zařízení... 33 2.6 Zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení... 35 2.7 Práva a povinnosti... 35 2.8 Výběrová řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče.. 37 3 EKONOMICKÁ A FINANČNÍ STRÁNKA ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ... 40 3.1 Zdravotní pojišťovny... 43 3.2 Rozdílnost financování nestátních zdravotnických zařízení... 45 3.2.1 Financování ambulantního zařízení... 46 3.2.1.1 Spolupráce s pojišťovnami... 47 3.2.2 Financování Krajského dětského domova pro děti do 3 let... 47 ZÁVĚR... 50 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ... 53 SEZNAM ZKRATEK... 56 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 57 SEZNAM PŘÍLOH... 58 6
ÚVOD Rychlý rozvoj medicínské vědy v souvislosti s poskytováním zdravotní péče a sluţeb si stále více ţádá, aby se problematika tohoto odvětví dostala do větší povědomosti odborné i laické veřejnosti. Zdravotnické právo v českém právním řádu není povaţováno za samostatné právní odvětví, ale souvisí i s ostatními právními normami z dalších odvětví. Toto právo zasahuje například do práva správního, občanského, trestního, pracovního, mezinárodního a dále i okrajově rodinného. Problematika zdravotnického práva se zabývá organizací systému zdravotnictví, práv a povinností při poskytování zdravotní péče, ale i financováním této péče, organizacemi veřejného zdravotního pojištění a podmínkami pro výkon povolání zdravotnických pracovníků. Má bakalářská práce vychází z platné legislativy roku 2011, na kterou upozorňuji z důvodu připravované nové legislativy zdravotnických právních předpisů, které mají vejít v účinnost od dubna roku 2012. Dále bych upozornila na skutečnost, ţe budu vycházet z praxe úředníka Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru zdravotnictví a tato práce bude orientována na tento úřad, nikoliv na hlavní město Praha a její části. Cílem této bakalářské práce je objasnit nejdůleţitější druhy podnikání v České republice se zaměřením na podnikání dle zvláštních právních předpisů, tj. nestátních zdravotnických zařízeních. Za jakých podmínek a jakým způsobem mohou provozovat svojí činnost, respektive poskytovat zdravotní péči. Blíţe přiblíţí ekonomickou a finanční stránku těchto subjektů, jejich vzájemnou vazbu se zdravotními pojišťovnami a konkrétní aplikaci na praxi. V první části mé práce bude představena základní charakteristika podnikání v nejčastěji vyuţívaných právních formách podnikání se soustředěním na nejvýznamnější rozdíly mezi nimi. Tato část dále zahrne charakteristiku podnikání dle zvláštních právních předpisů zaměřenou na problematiku zvolení nejvhodnější právní formy tohoto druhu podnikání. V druhé části této práce bude shrnuta legislativa zasahující do problematiky provozování nestátních zdravotnických zařízení a také budou vysvětleny základní pojmy, které se k této problematice váţou. Dalším obsahem této části bude popsán 7
postup Krajského úřadu při vzniku, změně a zrušení oprávnění k provozování nestátního zdravotnického zařízení a také postup před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami. Poslední část práce má za úkol přiblíţit problematiku nejdůleţitějších finančních toků zdravotnických zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotních sluţeb, jejich kontrolu, vedení účetnictví a rozdílnost ve financování ambulantního zařízení a příspěvkové organizace Karlovarského kraje. V neposlední řadě se bude tato část věnovat zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění, která se váţe na různé úhradové mechanismy zdravotních pojišťoven. Cílem mojí práce je, aby shrnula specifické rysy podnikání v oblasti nestátních zdravotnických zařízení, upozornila na jejich odlišnosti a pomohla tím konkrétním osobám s rozhodnutím, jakou nejvhodnější právní formu podnikání pro toto odvětví zvolit. A taktéţ, aby plnila svůj účel jako informační zdroj pro budoucí zřizovatele nestátních zdravotnických zařízení. 8
1 ZÁKADNÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ 1.1 Pojem a teorie podnikání Podnikání můţeme rozdělit na podnikání fyzických osob a právnických osob. Kaţdá tato skupina má svá specifika, a proto si kaţdý budoucí podnikatel, můţe zvolit svou formu podnikání dle svých moţností a svého uváţení. Pojem podnikání vysvětluje ţivnostenský zákoník takto: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 1 Podobný výklad pojmu podnikání nalezneme i v obchodním zákoníku, který cituje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2 Osoby, které vykonávají samostatně výdělečnou činnost, se nazývají podnikatelé a mohou rozhodovat o dosaţení svého zisku o způsobu provozu financí a vytváření produktů, mohou rozhodovat o tom, s kým budou spolupracovat a určovat si cenu produktů či sluţeb a rozhodují, o tom jaké statky a sluţby budou poskytovat na trhu. Existují různé teorie podnikání, ačkoliv se těmito teoriemi spousta začínajících podnikatelů neřídí, mohou díky jim dosáhnout zisku a přinášet na trh nové statky a sluţby. I kdyţ tyto teorie mohou začínajícím podnikatelům pomoci, není to však záruka úspěchu. Tyto teorie jsou vypracovány tři: Ekonomická teorie: můţe být chápána tak, ţe podnikatel je inovátor, který je schopen vyuţít informace o nabídce a poptávce a díky tomu dosáhnout zisku. Psychologická teorie: při svém vzniku tato teorie podléhala velké kritice, i kdyţ významně přispěla k poznání typických vlastností podnikatele a jejich náhodné nalezení mělo ztotoţňovat potencionálně úspěšné podnikatele. Sociálně-ekonomická teorie: zkoumá rozloţení potencionální klientely, z hlediska demografického, struktury sociálních skupin a poptávky po daném statku či sluţbě. 1 Ust. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 2 Ust. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 9
1.1.1 Výhody a nevýhody podnikání Samozřejmě jako všechny ostatní činnosti má podnikání své výhody a nevýhody, které by si podnikatel měl uvědomit před začátkem své podnikatelské kariéry. Výhodou můţe být relativně neomezený zisk, v závislosti na svých schopnostech a ochotě přizpůsobit se lokálním podmínkám, daňové výhody, spoluúčast na inovaci a rozvoji trhu, zkvalitnění pracovního a sociálního prostředí pro zaměstnance (tzv. firemní občan ). Nevýhodou můţe být neznalost lokálních podmínek, administrativní nepřipravenost, omezené prostředky pro vstupní investice, vytvoření obchodního plánu, marketingová kampaň pro oslovení klientely, vysoké pracovní nasazení, psychická zatíţenost z hlediska překonávání počátečních neúspěchů a další politicko-ekonomické faktory. 1.2 Druhy podnikání Před zahájením podnikatelské činnosti je nutné udělat významné rozhodnutí ve zvolení správné právní formy podnikání. Jiţ výše jsem zmiňovala, ţe právní formu podnikání si můţe budoucí podnikatel zvolit, jako FO nebo PO. Při zvaţování této volby by podnikatel měl mít jasno v tom, co chce v podnikatelské činnosti dělat a zároveň by měl zváţit určitá kritéria. Tato kritéria bude zvaţovat na základě poloţených otázek: Jaký je způsob ručení? Jaký musí mít počáteční kapitál? Jaká bude administrativní náročnost? Kolik bude muset odvádět na daních, sociálním a zdravotním pojištění. Pokud půjde o subjekt PO, jsou zde další oblasti ke zváţení: Kdo bude oprávněn jednat? Jaká bude účast na zisku? Bude mít zveřejňovací povinnost? Po vhodném zvolení právní formy a zhodnocení všech kritérií, se podnikatel přiřadí k určitému druhu podnikání, který je v České republice podle platné legislativy moţný. V této bakalářské práci se budu zabývat třemi druhy podnikání, tj. podnikáním na základě ţivnostenského oprávnění, podnikáním na základě obchodního zákoníku a podnikáním na základě zvláštních právních předpisů, kam spadají svobodná povolání, tj. lékaři. 1.2.1 Podnikání na základě živnostenského zákona Platným právním předpisem pro tento druh podnikání je zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a základní podmínkou 10
pro získání ţivnostenského oprávnění je splnění předpokladů stanovených tímto zákonem. Pojem ţivnostenské oprávnění vysvětluje Jaroslava Zichová ve své publikaci, Ţivnostenské podnikání takto: Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost. Na základě živnostenského oprávnění lze živnost provozovat na celém území ČR bez omezení a výjimky mohou vyplývat ze zvláštních zákonů. 3 Podmínky pro přidělení tohoto oprávnění musí ţadatel splňovat před jeho udělením a i po celou dobu provozování ţivnosti. Ţivnost, můţe provozovat FO i PO, která splní následující podmínky stanovené tímto zákonem, které se dělí na obecné a zvláštní: obecné podmínky stanovuje ust. 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost. 4 zvláštní podmínky stanovuje ust. 7 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterými je odborná nebo specializovaná způsobilost v daném druhu ţivnosti. 5 Podle získané způsobilosti se určí skupina ţivnosti, která můţe být ohlašovací nebo koncesovaná. Ohlašovací ţivnost vzniká dnem ohlášení ţivnosti ţivnostenskému úřadu a je osvědčena výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Pod tento druh ţivnosti spadají ţivnosti řemeslné 6, ţivnosti vázané 7 a volné ţivnosti 8. Koncesované ţivnosti vznikají dnem udělení koncese, na základě rozhodnutí o udělení koncese a to za podmínek získání kladného vyjádření orgánu státní správy, tj. rozhodnutí, a získání odborné způsobilosti. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, vydá ţivnostenský úřad do 5 dnů výpis o udělení koncese, který je osvědčením podnikatele. Nejdůleţitějšími specifiky ţivnostenského podnikání je např. vhodná forma pro začínající podnikatele nebo pro osobu, která nemá zisk z podnikatelské činnosti určený, jako hlavní zdroj svých příjmů, při vyřizování ţádostí o udělení ţivnostenského 3 ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Ostrava - Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2008, s. 143. ISBN 978-80-7418-001-9. 4 Ust. 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 5 Ust. 7 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 6 Např. řeznictví, klempířství, zednictví, opravy aj. 7 Např. vedení účetnictví, provozování autoškoly, provádění staveb aj. 8 Např. ubytovací sluţby, maloobchod a velkoobchod, zprostředkovaní obchodu a sluţeb aj. 11
oprávnění není velká administrativní zatíţenost a podnikání se můţe zahájit ihned, pokud jsou splněny veškeré podmínky, nemusí se skládat počáteční kapitál a jako účetnictví postačuje daňová evidence 9. Dalšími specifickými znaky je ručení za závazky celým svým majetkem a při úmrtí podnikatele se podnik nedědí. 1.2.2 Podnikání na základě obchodního zákoníku Podnikání obchodních společností se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společnost je PO, tj. veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a oddělenou skupinou jsou druţstva 10. Zakladateli těchto společností mohou být FO i PO. Tyto osoby můţou být i společníky, kteří se zavazují do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti společnosti vloţit peněţité a nepeněţité prostředky. Společníci se podílení na vnesení základního kapitálu do společnosti, který představuje peněţní vyjádření peněţitých a nepeněţitých vkladů všech společníků. Společník, který ručí neomezeně, tj. celým svým majetkem, můţe být v tomto postavení jen u jedné obchodní společnosti. Obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápis. 11 Poté co je sepsána společenská smlouva, musí se nejpozději do 90 dnů podat návrh na zapsání do obchodního rejstříku a dnem zápisu vzniká obchodní společnost. Zánik obchodní společnosti je ke dni výmazu z obchodního rejstříku, kterému předchází zrušení společnosti a to s likvidací nebo bez likvidace. Zrušení společnosti můţe být z několika důvodů: uplynula doba, na kterou byla společnost zaloţena, společnost dosáhla účelu, pro který byla zaloţena, rozhodnutí orgánů společnosti nebo společníků o zrušení společnosti, z důsledku fúze (sloučení nebo splynutí společností), rozhodnutí soudu a další důvody uvedené v ust. 68 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12 9 Pokud obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 25.000.000.,- Kč. 10 Podrobněji v následujících podkapitolách. 11 Ust. 57 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 12 Ust. 68 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 12
1.2.2.1 Osobní společnosti Základem těchto společností je osobní účast podnikatelů na řízení společnosti, kde podnikatelé ručí za závazky firmy neomezeně. Řadíme mezi ně veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. 1.2.2.1.1 Veřejná obchodní společnost Z historického hlediska je tato osobní společnost jednou z nejstarších forem obchodních společností. Má vlastní právní subjektivitu a její společníci ručí za závazky firmy celým svým majetkem a podílejí se na jejím řízení a rozhodováním. Dle zákona není nutnost vkládat základní kapitál do společnosti, není to však vyloučeno. Zaloţit tuto společnost musí minimálně dva zakladatelé a jejich počet je neomezený. Pro její platné zaloţení je nutné sepsání společenské smlouvy, která je základním dokumentem, jenţ řeší existenci společnosti a snaţí se předcházet konfliktům a nedorozuměním v řízení. Tato smlouva se během existence společnosti můţe změnit. Společenská smlouva musí obsahovat náleţitosti dle ust. 78 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání společnosti. 13 Po sepsání společenské smlouvy a před podáním návrhu na zapsání do obchodního rejstříku je nutnost opatřit obchodní společnosti oprávněním k výkonu podnikatelské činnosti, většinou za účelem provozování ţivnosti. Tuto skutečnost musí společnost ţivnostenskému úřadu prokázat. K této činnosti potřebuje společnost oprávněnou osobu a potřebuje si zajistit důkaz pro rejstříkové řízení, před nímţ si musí zajistit návrh podepsaný všemi společníky (podpisy musí být úředně ověřeny). Poté co obchodní společnost prokáţe svou způsobilost k podnikatelské činnosti, podá návrh na zápis do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku společnost vzniká. 13 Ust. 78 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 13
Statutárním orgánem této společnosti jsou všichni společníci a při veškerých rozhodnutích a změnách ve společenské smlouvě musí být souhlas všech společníků. Pokud společenská smlouva nestanovuje jinak, má kaţdý ze společníků při kolektivním rozhodování jeden hlas. Výhodou více statutárních orgánů je, ţe při nemoci jednoho ze společníků můţe firmu řídit jiný ze společníků. Společníci se na účasti zisku a ztráty podílejí rovným dílem. Zisk se rozdělí rovným dílem nebo dle společenské smlouvy mezi společníky a poté se daní jako příjem FO nebo PO dle toho jak je daný subjekt ve společnosti zaregistrován. 1.2.2.1.2 Komanditní společnost Jiţ v době středověku byly zaznamenány počátky komanditní společnosti, která prostřednictvím dalších osob umoţňovala podnikat osobě, která nemohla být obchodníkem. Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). 14 Komplementářem můţe být pouze osoba, která splňuje podmínky pro udělení ţivnostenského oprávnění. Tato společnost je tzv. mezičlánkem v. o. s. a s. r. o., protoţe komplementáři mají za úkol výkonovou část společnosti (dle principů pro v. o. s) a komanditisté mají za úkol kapitálovou stránku společnosti, tj. vnést do společnosti vklad (dle ustanovení o s. r. o.). Komanditisté a komplementáři mohou být FO i PO. Komplementář ručí za závazky firmy bez omezení a komanditista do výše svého nesplaceného vkladu. Sepsání společenské smlouvy a poté zaloţení k. s. společnosti je obdobné jako u v. o. s. (nutná písemná forma společenské smlouvy). U sepsání společenské smlouvy máme na víc dvě podmínky, které musí být splněny včetně náleţitostí společenské smlouvy u v. o. s. Jednou z nich je určení, kdo je komanditista a kdo komplementář. Druhou povinnou podmínkou je, uvedení výše vkladu u komanditistů, která musí být minimálně 5000,-Kč. Statutárním orgánem k. s. je sbor komplementářů, a kaţdý člen má právo jednat jménem společnosti samostatně. Rozdělení zisku mezi společníky probíhá tímto 14 Ust. 93 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 14
způsobem: dosaţený zisk se dělí na polovinu, jedna část připadá komplementářům (dělí rovným dílem) a druhá komanditistům (dělí podle výše splaceného vkladu). Ztrátu z účetní závěrky nesou komplementáři stejným dílem a komanditisté jen tehdy, jestli je to zaneseno ve společenské smlouvě. Veškerá tato specifika k. s., můţou být upravena ve společenské smlouvě. Tabulka č. 1: Rozdílnost pojmu komanditista a komplementář KOMANDITISTI KOMPLEMENTÁŘI ZÁKLADNÍ vkládají (minimálně 5000,- Kč) nevkládají KAPITÁL RUČENÍ výší nesplaceného vkladu celým svým majetkem ZISK polovina po zdanění dělí dle výše splaceného vkladu nebo dle společenské smlouvy polovina dělí rovným dílem ZTRÁTA SMRT SPOLEČNÍKA PRÁVA A POVINNOSTI jen pokud je to ve společenské smlouvě neruší společnost - nahlíţí do účetních knih a dokumentů - kontrolu údaje v účetních dokladech (pořizuje kopie) - nezasahuje do vedení všichni rovným dílem ruší společnost - statutární orgán - jedná v obchodních věcech Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 1.2.2.2 Kapitálové společnosti U kapitálových společností, mají společníci, tj. zakladatelé, pouze povinnost vnést do společnosti vklad a jejich ručení za závazky firmy je omezené, tj. do výše nesplaceného vkladu, nebo ţádné. Do této kategorie obchodních společností, řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. 1.2.2.2.1 Společnost s ručením omezeným S. r. o. je z historického hlediska jednou z nejmladších právních forem obchodních společností. Jsou však zde ještě některé prvky osobních společností, např. částečné ručení společníků. Základní kapitál je u této formy obchodní společnosti povinností 15
a její výše musí být minimálně 200 000,- Kč. S tím souvisí i vklady společníků, které jsou upraveny v ust. 109 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15 Společníci ručí za závazky firmy výší nesplacených vkladů. Po splacení všech vkladů společníků a zapsání této skutečnosti do obchodního rejstříku, ručení zaniká. Jitka Srpová, Václav Řehoř a kolektiv uvádějí ve své publikaci Základy podnikání, ţe od ručení společníků je třeba odlišit odpovědnost za porušení svých závazků. Ta samozřejmě odpovídá tak jako každý právní subjekt za závazky celým svým majetkem. 16 Společníky i zakladateli této společnosti mohou být FO tak i PO. S. r. o. můţe být zaloţena jedním zakladatelem, ale nejvíce však padesáti. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. 17 Jako u v. o. s. a k. s., tak i u s. r. o. je ke vzniku potřeba sepsat společenskou smlouvu, která musí mít podstatné náleţitosti dle ust. 110 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18 S přípravou vzniku společnosti jsou spojeny i určité náklady, které musí společnost vydat ještě před tím, neţ dosáhnou prvního příjmu. Těmito náklady je např. nájem, úhrady za energii, náklady na zařízení prostorů, materiál potřebný k výrobě aj. I vznik společnosti je obdobný jako u v. o. s. a k. s. s několika výjimkami. Jednou z nich je, ţe před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny např. peněţité vklady z minimální části 30% a celková výše splacených prostředků (peněţitých i nepeněţitých) musí být minimálně 100 000,-Kč. Dalšími rozdíly od v. o. s. a k. s. jsou doklady. Kromě společenské smlouvy se dále přikládá výpis z rejstříku trestů, výpis z katastru nemovitostí (vztah k nemovitosti), ţivnostenská 15 Ust. 109 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 16 SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav a kolektiv. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, a.s, 2010, s. 77. ISBN 978-80-847-3339-5. 17 Ust. 105 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 18 Ust. 110 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. 16
či jiná oprávnění, prohlášení správce vkladu, podpisové vzory a čestná prohlášení jednatelů. V s. r. o. je několik orgánů, které se liší ve svých právech a povinnostech. Orgánem obligatorním je valná hromada, která se schází v určitých intervalech dle stanov, ale minimálně jednou ročně. Schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku a stanovy aj. Pokud má společnost pouze jednoho společníka, nemusí se svolávat dozorčí rada při rozdělení zisku a schválení účetní závěrky, stačí Rozhodnutí jediného společníka. Druhým orgánem je statutární orgán, tj. jednatel, který můţe být jeden nebo několik. Volí je valná hromada z řad společníků. Jednatelem je FO, který zajišťuje obchodní vedení firmy. Je oprávněn ke všem právním úkonům jménem společnosti. Povinnosti jednatele jsou: jednat v zájmu společnosti, mlčenlivost, zákaz konkurence, svolávat valnou hromadu podávat návrhy na zápis do obchodního rejstříku, zajistit vedení účetnictví a další povinnosti dle zákona. Dalším orgánem společnosti je dozorčí rada, která se zakládá na základě společenské smlouvy a je kontrolním orgánem, hlídajícím činnosti jednatelů, přezkoumává účetní závěrku a předkládá valné hromadě své zprávy. Také můţe svolat její jednání. 1.2.2.2.2 Akciové společnosti Historický kontext této kapitálové společnosti začal jiţ nástupem novověku s rozvojem námořnického obchodování. Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. 19 Akcionářem je osoba, která investuje do společnosti a zabezpečuje si tak určitý zisk z výsledku hospodaření společnosti. Akciová společnost můţe být zaloţena pouze jedním zakladatelem za podmínek, ţe je PO, jinak je společnost zakládána dvěma a více zakladateli na základě sepsání společenské smlouvy s náleţitostmi dle ust. 163 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., 19 Ust. 154 ods. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 17
ve znění pozdějších předpisů, 20 které se naprosto liší od náleţitostí od společenské smlouvy u s. r. o., z tohoto důvodu je uvádím. Před zaloţením společnosti je nutné vytvořit základní kapitál v hodnotě 20 000 000,- Kč při zaloţení s veřejnou nabídkou akcií a 2 000 000,- Kč bez veřejné nabídky akcií. Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku na základě předloţeného návrhu představenstva rejstříkovému soudu. Jako u s. r. o. je i u a. s. více orgánů, tj. valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem a. s. je valná hromada, která je tvořena všemi akcionáři, které svolává představenstvo, rozhoduje o zaloţení společnosti a změnách stanov, volí orgány společnosti, rozděluje zisk a schvaluje účetní závěrku. Představenstvo společnosti je statutárním orgánem, který musí mít minimálně tři členy a vede společnost v době, kdy nezasedá valná hromada. Hlavním úkolem představenstva je řízení činnosti společnosti, obchodní činnost, vedení a evidence účetnictví a následné předkládání účetní bilance, závěrky a další zprávy valné hromadě. Kontrolním orgánem je dozorčí rada stejně jako u s. r. o., která dohlíţí na působnost představenstva, kontroluje účetnictví a všechny doklady společnosti. Členy tohoto orgánu volí valná hromada a tato funkce je neslučitelná s funkcí v představenstvu. 1.2.2.3 Družstva Jsou speciálními společenstvími PO, které se ve velké části odlišují od osobních a kapitálových obchodních společností. Odlišnost je například v členství, které se můţe nabývat beze změny v zakladatelském dokumentu a v rovnosti hlasů společníků při 20 Ust. 163 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - a) firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; majíli být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, f) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu podle 60 odst. 1, h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g), i) návrh stanov. 18
hlasování. Jak se uvádí v ust. 221 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. 21 Z toho vyplývá, ţe hlavním účelem druţstva je podpora členů a svépomoc, tudíţ je toto společenství zaměřeno na hledisko sociální a hospodářské. Minimální počet členů druţstva je dle zákona stanoven na počet pět, tato podmínka neplatí, pokud jsou členy alespoň dvě PO. Druţstva jako PO ručí za své závazky neomezeně a členové za závazky druţstva neručí, pokud to neurčují stanovy. Před vznikem druţstva se vyţaduje konání ustanovující členské schůze, která má za úkol rozhodnout o zaloţení druţstva. Při této schůzi se rozhoduje o výši základního kapitálu, který musí mít minimální výši 50 000,- Kč. Uchazeči o členství v druţstvu se zavazují k vkladům, tak aby dosáhli celkového základního kapitálu. Dále se schvalují stanovy, které jsou základním dokumentem tohoto společenství a volí se členi představenstva a kontrolní komise. Stanovy druţstva mají stejnou váhu, jako má společenská smlouva u obchodních společností, a proto také musí obsahovat několik základních ustanovení. 22 Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo s podpisy všech jeho členů (podpisy musí být úředně ověřeny). Druţstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku, kterému předchází ještě jedna povinnost a tou je splacení alespoň poloviny základního kapitálu. Při vzniku druţstva je druţstvo povinno zřídit nedělitelný fond ve výši 10% základního kapitálu a musí se doplňovat nejméně o výši 10% z ročního čistého zisku do doby, neţ dosáhne výše poloviny základního kapitálu. 21 Ust. 221 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 22 Ust. 226 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - a) firmu a sídlo družstva, b) předmět podnikání (činnosti, c) vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům, d) výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství, e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání, f) způsob použití zisku a úhrady případné ztráty, g) tvorbu a použití nedělitelného fondu, h) další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona. 19
Orgány druţstva je členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány dle stanov (výbory, ředitel, komise aj.). 23 Nejvyšším orgánem je členská schůze, kterou tvoří všichni členové druţstva. Jejich jednání musí být minimálně jednou do roka. Mají v pravomoci nejvýznamnější druţstevní záleţitosti (majetkové otázky), volí a odvolávají členy ostatních orgánů druţstva, mění stanovy a rozdělují zisk (dle určení stanov nebo podle určeného podílu člena na zisku dle výše jeho splaceného vkladu). Druhým orgánem je představenstvo, které je zároveň statutárním orgánem. Představenstvo rozhoduje o věcech, které nemá v kompetenci ţádný jiný orgán druţstva. Plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Dále máme kontrolní orgán, tj. kontrolní komisi, která kontroluje činnost druţstva, členů i orgánů. Kontroluje hospodaření a vyjadřuje se k jeho výsledku, upozorňuje na nedostatky, které poté projednává a následně poţaduje jejich odstranění. 1.2.3 Podnikání na základě zvláštních právních předpisů Osoby, které mohou podnikat na základě zvláštních právních předpisů, jsou lékaři (dále advokáti, exekutoři, daňoví poradci a veterináři aj.). Tato povolání jsou vyloučená ze ţivnostenského zákona, a tudíţ je potřeba pro jejich provozování zvláštní právní předpis, který upravuje jejich činnost. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp.zn. I. ÚS 504/03, N 138/31 SbNU 227, uvádí, ţe jde o veřejný zájem, při kterém jde o kvalitní realizaci činnosti. 24 Lékaři, tj. nestátní zdravotnická zařízení (dále také NZZ ), provozují svou činnost na základě zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 25 NZZ mohou svou činnost provozovat jako FO nebo jako PO. Pokud si zvolí právní formu PO, řídí se nejen zvláštním zákonem, ale i obchodním zákoníkem, dle druhu obchodní společnosti, který upravuje např. vznik a zrušení společnosti, základní kapitál, ručení za závazky firmy, orgány společnosti aj. 23 Wikipedia.cz [online]. 1. 7. 2011 [cit. 2011-07-21]. Druţstvo. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/dru%c5%bestvo>. 24 Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp.zn. I. ÚS 504/03, N 138/31 SbNU 227 Stanovení podmínek a omezení výkonu určitého povolání a určitých hospodářských činností uskutečňuje veřejná moc ve veřejném zájmu, jímž je především zájem na kvalitě výkonu takových činností. Jedním z předpokladů kvalitní realizace činnosti je například i adekvátní stupeň dosaženého vzdělání a příslušná délka praxe v daném oboru činnosti. V takových případech je třeba vždy sledovat, zda omezení práva takovým veřejným zájmem je ještě proporcionální, nebo zda dokonce nedochází takovým omezením k narušení či popření smyslu a podstaty základního práva (práva na svobodnou volbu povolání). 25 Podrobněji v následující kapitole. 20