Hospodářství v Íliadě a Odysseji JUDITA KORTEOVÁ SEMINÁŘ PRO PROTOHISTORII A RANĚ STŘEDOVĚKÉ OBDOBÍ LS 2010/2011
Homér Život v období mezi 13. 8. stol. př. n. l. (asi konec 8. stol.) od 7. stol. legendy o jeho životě pravděpodobně autor Íliady a možná dalších děl
Vznik eposů vznik v 8. nebo 7. stol. př. n. l. na základě starší ústní tradice v 6. stol. př. n. l. tzv. peisistratovská redakce v helénismu rozšíření, překlady a první kritická vydání nejstarší dochované byzantské rukopisy z 10. a 11. stol. od 18. stol. pochybnosti o jednotnosti děl F. A. Wolf, K. Lachmann homérská otázka písňová x unitářská teorie ve 20. letech M. Murko a M. Parry pravděpodobně 2 autoři v návaznosti na starší orální tradici
Ílias Odyssea nejstarší dochovaný evropský epos 16 tis. veršů v 24 zpěvech dvorská báseň oslavující předky rodové šlechty vypravuje posledních 51 dní trójské války 12 tis. veršů v 24 zpěvech lidová báseň kromě Odyssea hrdiny pastýř a služka vypravuje posledních 41 dní Odysseova bloudění + zpětně celých 10 let a konec trójské války
Hospodářství v Íliadě a Odysseji Homér se snažil zachytit celou tehdejší kulturu pohyboval se ve všech společenských vrstvách eposy obsahují reálie z doby od pol. 2. tis. do 8. stol. př. n. l. hlavně tzv. homérská doba (8. a 7. stol. = HC HD1) jako historický pramen ve spojitosti s dalšími písemnými prameny, ikonografickými a archeologickými hospodářství zmiňováno nejčastěji v přirovnáních
Zmínky o hospodářství
Aristokracie na statek přišli Láertův, velice krásný a úpravný, který si kdysi koupil Láertés sám, když dříve byl pracoval těžce (Odysseia XXIV 205-207) Vyrazil z druhé strany zas Achilleus, podoben lvovi, lupiči, jejž dav mužů se snaží života zbavit, shluklých, veškera ves (Ílias XX 164-173) Z příčiny té vás živím a vybírám v národě dávky (Ílias XVII 225)
Sklizeň S vysokým obilím lán tam Héfaistos vytvářel potom: ženci je kosili srpy, jež ve svých pravicích měli: hustě tu, za hrstí hrst, jim padaly požaté klasy, vzadu je vazači brali a povřísly vázali v snopy; celkem vazačů tré tam vázalo, za nimi hoši sbírali požaté hrsti, a rychle je nosíce v rukou, vazačům dávali stále, a u brázdy, ve středu jejich, pán stál, v pravici žezlo, a mlčky se radoval v srdci. Sluhové opodál nich jim pod dubem chystali jídlo, velkého k hostině býka jim zabivše, ženy pak hojnost ječné mísily mouky a žencům ji chystaly k jídlu (Ílias XVIII 550-560)
Výroba mléčných produktů Kolik je nesčetných much, když v hustých slétnou se hejnech, v pastýřské ohradě stájní se hemžíce semo i tamo, v jarní čas, když nádoby jsou zase plněny mlékem (Ílias II 469-471) Sedl a počal dojit své kozy a ovce, konaje patřičně všecko, a pod každou postavil mládě. Polovic bílého mléka si ihned sraziti nechav, uhnětl ssedlinu z něho a vložil v pletené koše, v nádobách druhou si půl však ponechal, aby pak mohl z něho si bráti a píti (Odysseia IX 244-249)
Námezdní dělníci Já bych tě přijal u hranic území svého. A odměnu budeš mít slušnou. Tam bys mi sbíral trní a vysoké stromy mi sázel, já pak potravy dost jsem stále ti ochoten dávat. Dal bych ti také šatstvo a přidal na nohy obuv. (Odysseia XVIII 357-361) Kdybys tak chtěl mi ho dát! Ten mohl by stáda mi hlídat, mohl by zametat chlívy a nosit kůzlatům listí! Tu pak žinčici plíval a silná stehna by dostal. (Odysseia XVII 223-225)
Řemeslníci Kdopak by cizince volal a ještě si sám proň přišel? Ledaby pocházel z těch, již pracují ve prospěch obce: lékař nemocí zlých neb věštec, tesařský mistr, bohem nadaný pěvec, by zpěvem ducha nám blažil. Jenom takový lid jest volán po širém světě! (Odysseia XVII 382-386)
Obchod Jednou fónický lid tam připlul, proslulý plavbou, šejdíři, bez počtu tret v své tmavé vezouce lodi. (Odysseia XV 415-416), Nezdá se, hoste, že s v nějakých závodech vůbec zběhlý, nýbrž se potloukáš mořem, jsa na lodi s četnými vesly, vůdcem jsa takových plavců, již za svým obchodem jezdí, pamětliv nákladů lodních a po zboží výměnném slídě, sháníš hrabivý zisk (Odysseia VIII 159-164)
Peníze Já však pojal jsem choť, jež z lidí zámožných pošla (Odysseia XIV 211) velký a ohnivzdorný dal vítězi trojnohý kotel, který za dvanáct krav tak přibližně cenilo mužstvo, sokovi poraženému však do středu postavil dívku, znalou přemnohých prací ji cenili za čtyři krávy. (Ílias XXIII 702-705) Druhému velkého býka pak určil, tučného lojem, konečně za třetí výhru půl talentu položil zlata (Ílias XXIII 750-751)
Použitá literatura Borecký, B. Dostálová, R. a kol. 2006: Slovník řeckých spisovatelů. Praha. Fields, N. 2009: Řecká válečná loď. Praha. Homér a : Ílias, překlad, Úvod a Poznámky O. Vaňorný. Praha 2007 12. Homér b : Odysseia, překlad a Úvod O. Vaňorný. Praha 2007 16. Kurz, K. 2006: Mince starověkého Řecka a Říma: antická numismatika. Praha. Mireaux, É 1980: Život v homérské době. Praha. Pečírka, J. (red.) 1979: Dějiny pravěku a starověku I. Praha. Svoboda, L. (red.) 1973: Encyklopedie antiky. Praha.