I. Postavení účastníka

ÚMČ Praha 5 odbor stavební úřad náměstí 14.října 4 150 22 Praha 5 V Praze, dne 8.4. 2019 Spis. zn: MCO5/OSU/48/2019/No/Sm.1880 úřední osoba Klára Novotná Námitky fyzických osob jako účastníků řízení podle 27 odst. 2 správního řádu k odstranění stavby nazvané Demolice objektů Na Loužku č.p. 1880/8 v Praze 5, k.ú. Smíchov na parc.č. 1393, 1394/1 a 1394/2 k.ú. Smíchov Na loužku a.s. IČ 28215931, Svobodova 1961/1, Praha 2 (dále jen "stavebník") dne 12.12.2018 podal žádost o vydání povolení odstranění stavby nazvané Demolice objektů Na Loužku č.p. 1880/8 v Praze 5, k.ú. Smíchov na parc.č. 1393, 1394/1 a 1394/2 k.ú. Smíchov. Odbor výstavby Úřadu městské části Praha 5, jako stavební úřad příslušný podle 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) a podle vyhl.č. 55/2000 Sb., hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, oznámil podle 47 odst. 1 správního řádu zahájení řízení a upustil od ústního jednání. I. Postavení účastníka Účast ve správních řízeních je jedním z nástrojů ochrany vlastnického, ústavně zaručeného práva. Jen při účasti ostatních dotčených vlastníků v daném řízení je možno zajistit, že při provádění demolice budou chráněny i jeho zájmy, což je významné pro vydání rozhodnutí na základě úplných a správných podkladů (jak konstatuje i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 3. 2009, čj. 4 As 71/2008-123). Dle ustanovení 128 odst. 6 stavebního zákona jsou účastníkem řízení o odstranění stavby analogicky osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být rozhodnutím přímo dotčeno. Dle ustanovení stavebního zákona účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek. Jako vlastník sousední nemovitosti na území Hlavního města Prahy, resp. jako obyvatel s trvalým pobytem v tomto katastrálním území, tvrdím, že předmětná stavba negativně zasáhne do mého vlastnického práva a práva na příznivé životní prostředí. Zásah do těchto práv je způsoben především ztrátou zeleně (vyvolané kácení stromů, aby bylo

umožněno odstranění stavby a umístění bytových domů), zvýšením hlukové a imisní zátěže v okolí našich nemovitostí v důsledku staveništní dopravy a pojezdu těžké techniky a celkovým znehodnocením životního prostředí. Tyto negativní vlivy přitom budou umocněny tím, že staveništní doprava bude vedena po úzké parametry nevyhovující komunikaci Na Loužku. Zamýšlený záměr (odstranění stavby) může mít přímý vliv na držbu, užívání či nakládání s nemovitostmi účastníků řízení. Odstranění stavby vyvolá značnou hlukovou zátěž okolních nemovitostí, což se přímo dotkne vlastnického práva účastníků. NSS dne 29. 7. 2015 pod čj. 1 As 62/2015-32 judikoval, že kritérium míry přiměřené poměrům je pro vymezení přímého dotčení podle 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004 v řízení o odstranění stavby třeba vykládat nikoliv vzhledem k obdobné demolici, ale ve vztahu k poměrům dané lokality. Přiklonil se tak zjevně k extenzivnímu výkladu okruhu účastníků řízení o odstranění staveb. Vzhledem k absenci speciální právní úpravy účastenství v řízení o odstranění stavby dle 128 stavebního zákona z roku 2006 je třeba pro danou věc použít úpravu obecnou obsaženou v 27 odst. 2 správního řádu. Dle tohoto ustanovení jsou účastníky správního řízení kromě osob vymezených v odstavci 1 "též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech". Pro naplnění této definice účastenství postačuje pouhá možnost přímého dotčení na právech nebo povinnostech rozhodnutím, které má být ve správním řízení vydáno. Zároveň musí být splněna podmínka, že práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny přímo, tedy bezprostředně a nebo existuje potence takové dotčenosti, jaká bude zjištěna v řízení. Je povinností správního orgánu v jednotlivých případech posoudit, kteří z vlastníků "sousedních" pozemků a staveb na nich mohou být konkrétním rozhodnutím dotčeni přímo. NSS konstatoval, že míru přiměřenou poměrům je třeba vykládat nikoliv vzhledem k obdobné demolici, ale ve vztahu k poměrům dané lokality, v nyní projednávané věci tedy ve vztahu ke skutečnosti, že se jedná o klidnou obytnou zónu s několika rodinnými domy v bezprostřední blízkosti odstraňované stavby. Z tohoto pohledu jsou již poté jednotlivé Imise relevantní jako faktory, které mohou míru přiměřenou poměrům překročit. Lze si představit celou řadu situací, kdy může právě samotný proces odstraňování nemovitosti založit účastenství vlastníka sousední nemovitosti právě proto, že naruší poměry v lokalitě obvykle panující. Zejména může jít o zasahování jednotlivými imisemi v souvislosti s odstraňováním (hluk, prach, výskyt azbestu v odstraňované stavbě atd.). Právě na základě dotčení vlastních práv těmito faktory se účastník přiznání postavení účastníka řízení domáhá. NSS doslovně uvedl, že Lze si představit celou řadu situací, kdy může právě samotný proces odstraňování nemovitosti založit účastenství vlastníka sousední nemovitosti právě proto, že naruší poměry v lokalitě obvykle panující. Zejména může jít o zasahování jednotlivými imisemi v souvislosti s odstraňováním (hluk, prach, výskyt azbestu v odstraňované stavbě atd.). Účastník řízení přitom zdůrazňuje, že pojem sousední pozemek nelze vykládat pouze jako pozemek bezprostředně mezující. Účastník řízení odkazuje především na precedenční nález Ústavního soudu České republiky ze dne 22.3.2000, sp.zn. Pl.ÚS 19/99, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 96/2000 Sb., kterým byla zrušena zákonná definice sousedního pozemku jako pozemku přímo hraničícího se stavebním pozemkem. V nálezu ze dne 7. 4. 2

2005, sp. zn. III. ÚS 609/04 Ústavní soud dále zdůraznil nezbytnost individuálních přístupů v jednotlivých konkrétních věcech při posuzování otázky "až kam" a do jaké šíře či vzdálenosti mohou tzv. sousední pozemky, pokud nebude platit podmínka společné hranice, sahat a v témže nálezu vyjádřil závěr, že jedině extenzivní výklad 34 odst. 1 stavebního zákona je ústavně konformní; tomu nasvědčuje i samotným zákonodárcem předpokládaná pouhá možnost dotčení práv. V nálezu ze dne 10.11.2004, sp.zn. I. ÚS 547/02 Ústavní soud konstatoval, že k tomu, aby právnická či fyzická osoba měla postavení účastníka správního řízení, je dostačující pouhý předpoklad existence jejích práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, o nichž má být ve věci jednáno. V rozsudku ze dne 19.06.2009, čj. 5 As 67/2008-111 Nejvyšší správní soud uvedl, že při stanovení kritéria pro vymezení okruhu účastníků v případě stavby, která může mít vliv na široké okolí, nelze takové kritérium měřit pouze hlediskem hospodárnosti a okruh účastníků limitovat stanovením odstupové hranice vyjádřené v metrech bez přihlédnutí k ostatním vlivům. Samotná náročnost takového posuzování nemůže být dostatečným ospravedlněním pro vyloučení osob z okruhu možných účastníků řízení a nemůže obstát zásada hospodárnosti či procesní ekonomie. Poměřuje-li stavební úřad práva dotčených osob a administrativní náročnost řízení, nemůže se přiklonit k variantě druhé. Lze-li možné přímé dotčení na právech shledat u širokého okruhu osob, nutno zvolit i tomu odpovídající formu vedení takového řízení, nemůže však být zužován prostor pro ochranu ústavně zaručených práv. V rozsudku ze dne 18.2.2010, č.j. 5 As 36/2009 123 pak NSS ve vztahu k interpretaci pojmu dotčení na vlastnickém právu judikoval, že takovýmto dotčením lze nepochybně rozumět především dotčení hlukem, prachem, vibracemi, apod., tj. různé imise a dále že k tomu, aby právnická či fyzická osoba měla postavení účastníka správního řízení, je dostačující pouhý předpoklad existence dotčení jejích práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, které mohou být povolením dotčeny. Protože postačuje pouhá možnost dotčení práv, je nutné jako s účastníkem řízení jednat s každým, u něhož nebude možné nade vší pochybnost jednoznačně vyloučit, že jeho vlastnická nebo jiná práva nemohou být za žádných okolností povolením dotčena. (obdobně viz například rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2008, č.j. 1 As 16/2008-48). Účastník řízení namítá, že povolením záměru odstranění stavby dojde k významnému zvýšení dopravy na přístupových komunikacích k jeho nemovitostem (širší centrum Prahy), a bude tudíž dotčen hlukem, emisemi a výfukovými zplodinami. Odstraňování podobně památkově cenných objektů je v širším centru Prahy zcela nevhodné, naopak je vhodná jejich citlivá rekonstrukce a oživení K tomu analogicky citujeme rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 17/2013-25: Přímým dotčením sousedních nemovitostí bude i jejich dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby vzhledem k jejímu účelu. Umožňuje-li situace v terénu realizovat přístup k umísťované stavbě více způsoby, pak v zásadě každý z vlastníků pozemku nebo stavby, jehož práva budou zasažena provozem po těchto komunikacích, může být účastníkem územního řízení. Rozhodné je, zda intenzita zásahu do jeho vlastnického práva představuje přímé dotčení. Určujícím měřítkem může být intenzita zvýšení dopravy a míra negativních efektů s tím spojených, ale i povaha provozu umísťované stavby a vlastnosti přilehlých komunikací. Pokud je možné vyloučit, že tyto nebudou v 3

souvislosti s provozem stavby využívány více než doposud, pak lze zpravidla vyloučit i přímé dotčení vlastníků pozemků, přes které má být příjezd k umísťované stavbě realizován. Účastník řízení předložil dostatečné podklady prokazující, že v důsledku realizace záměru odstranění stavby dojde ke zvýšení dopravy a zatížení celého rezidenčního území centra města je tedy přímo dotčeným účastníkem řízení. Přímé dotčení nemovitosti účastníka spočívá především v tzv. imisích ( 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), v dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby vzhledem k jejímu účelu. Tyto závěry sdílí i aktuální doktrína stavebního práva (viz například Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha, ASPI 2007, str. 113: Sousedem může být v řízeních podle stavebního zákona kdokoliv, i velmi vzdálený soused jako vlastník velmi vzdáleného pozemku nebo stavby.... Přímým dotčením sousedních nemovitostí bude i jejich dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby vzhledem k jejímu účelu (například velkosklad, který bude zásobován denně přijíždějícími a odjíždějícími kamiony pohybujícími se tak v bezprostřední blízkosti okolních staveb a pozemků apod.) Vším níže uvedeným, a to každým z vlivů zvlášť, minimálně však v jejich souhrnu, může dojít a dojde po dobu provádění odstranění stavby ke zhoršení životního prostředí v dané lokalitě a k narušení kvality prostředí, což povede i k narušení pohody bydlení v nemovitostech účastníků. Pohoda bydlení je přitom rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, čj. 2 As 44/2005-116, č. 850/2006 Sb. NSS, definována jako "souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení". Není přitom rozhodné, zda se bude jednat o obtěžování trvalé (vycházející ze samotné podstaty stavby), nebo přechodné (po dobu odstraňování stavby). Z žádného právního předpisu nelze dovodit, že by pro účastenství ve správním řízení bylo nezbytné, aby vlivy dotýkající se zásahu do vlastnického práva byly trvalé. Jako účastníci řízení výslovně uvádíme, že naše podání je námitkami účastníků řízení, žádáme o přiznání postavení účastníků řízení dle 28 správního řádu usnesením. 4

II. Námitky a) Výskyt azbestu Okolí může být obtěžováno nebezpečnými odpady, zejména azbestem, který se v odstraňované stavbě vyskytuje. Není předložen souhlas orgánu vykonávajícího státní správu na úseku odpadového hospodářství k nakládání s nebezpečnými odpady. b) Staveništní doprava Je dále prokázáno, že okolí bude při odstraňování stavby zatěžováno prachem, čímž je potvrzeno dotčení práv vlastníků sousedních nemovitostí. Odstranění stavby s sebou nese mimo jiné náročné bourací práce při likvidaci železobetonového skeletu, které budou zdrojem vibrací. S uvedenými negativními vlivy se pojí i doprava těžkými nákladními automobily odvážejícími suť. c) Vadný předmět řízení Předmětem řízení není jen stavba rodinného domu, ale blíže neurčené části oplocení a vedlejších staveb nejen na pozemku žadatele, ale na pozemku MČ Praha 5. Předmětem řízení o odstranění stavby může být stavba jako celek nebo i pouze její část, podstatné však je, aby byla tato stavba nebo část stavby jako předmět řízení dostatečně identifikována. Z judikatury také vyplývá, že jedna stavba se může sestávat z více stavebních objektů (částí stavby). Podle názoru Nejvyššího správního soudu je pro zákonnost postupu stavebního úřadu v řízení o odstranění stavby podstatné, zda stavební úřad v řízení o odstranění stavby určil jako předmět řízení stavbu sestávající se z více stavebních objektů či technologických částí nebo zda přistupoval k jednotlivým stavebním objektům jako k samostatným stavbám. Podstatné pro účely řízení o odstranění stavby je, zda byl předmět správního řízení dostatečně určitě vymezen. Je-li přípustné, aby stavebník požádal o stavební povolení na stavbu tvořenou více stavebními objekty či technologickými částmi a stavební úřad pak vydal na takovou stavbu stavební povolení jako na celek, je také přípustné, aby stavební úřad v řízení o odstranění stavby nakládal jako s jedinou stavbou se stavbou skládající se z několika stavebních objektů. Namítám, že stavebník nežádá odstranění přípojek sítí, které jsou nedílnou součástí stavby a nemohou plnit žádný jiný účel, než jako její nedílná součást. d) Neprokázání vlastnictví části odstraňovaných staveb Protože se část oplocení nachází na pozemku ve vlastnictví Hlavního města Prahy, jedná se o stavby ve vlastnictví Hlavního města Prahy. 5

e) Rozpor záměru s veřejným zájmem Stavební úřad může na základě zákona do realizace vlastnického práva autoritativně zasáhnout, a tím základní právo omezit, jen z důvodů specifikovaných ve stavebním zákoně, jimiž jsou ohrožení veřejného zájmu a práv jiných osob. Stavební zákon za účelem ochrany veřejného zájmu a dotčených práv jiných osob upravil režim postupu stavebního úřadu, který odpovídá prioritě soukromého vlastnického práva před ingerencemi státu, které nejsou ve velké řadě případů potřebné, existují však výjimky. Stavební zákon tedy nezakotvil u všech staveb, např. pouze povolovací režim, ale naopak s ohledem na povahu vlastnického práva jako jednoho ze základních práv zakotvil režim ohlašovací spojený se vznikem práva odstranit stavbu bez povolení, pokud stavební úřad v zákonné lhůtě nedojde k závěru, že jsou v případě předmětné stavby dány důvody pro uplatnění režimu povolovacího, ve kterém je možné posuzovat, zda jsou skutečně důvody a splněny podmínky pro odstranění stavby. Stavební úřad je proto povinen posoudit, zda je nutno odstranění stavby projednat s dotčenými orgány pro možnost narušení veřejného zájmu, např. ochrana památek, přírody a krajiny, a s osobami, jejichž práva by byla výkonem vlastnického práva (demolice nemovitosti) zasažena, např. osoby, jimž svědčí zástavní či jiná věcná práva k předmětné stavbě. Ochrana veřejného zájmu přísluší v právním státě nejen státním orgánům, které k prosazení ochrany veřejného zájmu disponují pravomocemi, které vykonávají v souladu se zásadami zákonnosti, rovnosti, proporcionality a dobré správní praxe, ale mohou se ho dovolávat i ostatní účastníci ve správním řízení. Veřejný zájem na zachování historické stavby je poté silně převažující nad komerčním záměrem zahraničního developera. f) Chybějící hluková studie 6

III. Závěrečný návrh S ohledem na výše uvedené skutečnosti v části nesouhlasíme s povolením záměru a žádáme o vypořádání našich námitek způsobem podle 68 odst. 3 správního řádu, případně o zamítnutí žádosti. JMÉNO A PŘÍJMENÍ ADRESA PODPIS 7

JMÉNO A PŘÍJMENÍ ADRESA PODPIS 8