ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA Semestrální práce Bc. Jan Starec 2011/ 2012 1
Obsah HISTORIE ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ... 3 SOUČASNÝ STAV ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY... 4 SOUČASNÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ... 5 PLÁNOVANÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ... 6 PLÁNOVANÉ KORIDORY... 6 FÁZE VÝSTAVBY... 7 CALIFORNIA CORRIDOR... 9 PACIFIC NORTHWEST CORRIDOR... 10 SOUTH CENTRAL CORRIDOR... 11 GULF COAST CORRIDOR... 12 CHICAGO HUB NETWORK... 13 FLORIDA CORRIDOR... 14 SOUTHEAST CORRIDOR... 15 KEYSTONE CORRIDOR... 16 EMPIRE CORRIDOR... 17 NORTHERN NEW ENGLAND CORRIDOR... 18 POUŽITÉ ZDROJE:... 19 2
Historie rozvoje železniční sítě Spojené státy americké patřily od začátku 19. století k předním světovým velmocem, a to jak v oblasti hospodářské tak i v rozvoji železniční sitě. Rozvoj dopravní soustavy zde byl výrazně ovlivněn přírodními podmínkami, především rozdílnými formami terénu, dále klimatickými vlivy i vodními systémy. První období rozvoje železnic začalo stavbou železničních tratí z východního pobřeží severoamerického kontinentu do vnitrozemí v roce 1830 a skončilo dokončením první takzvané pacifické železnice na trase mezi východem a západem v roce 1869. V letech 1869 1887 došlo k výraznému rozvoji železnice zapojením velkých území USA, Kanady a Mexika. Období rozkvětu železnice pokračovalo do 20. let 20. století, kdy dosáhla železniční síť svého největšího rozvoje. Celková délka železničních tratí v USA byla tehdy 406 000 km. V meziválečném období dochází k postupnému úbytku délky tratí, mnoho kolejových tras se ruší. Železniční doprava začíná být postupně vytlačována dopravou automobilovou a leteckou. K 1.lednu 1971 vzniká dohoda 22 železničních společností Národní sdružení pro železniční dopravu AMTRAK (American Transportation on Track). 3
Současný stav železniční dopravy V současné době společnost Amtrack obsluhuje 34 000 km linek spojujících 500 nádraží ve 46 amerických státech. Přepravní výkon za rok 2008 činil však pouhých 28 700 000 cestujících, což je vzhledem k rozloze přes 9 600 000 km 2 velmi nízké číslo. Příčinou úbytku objemu železniční přepravy je především velmi hustá síť silnic a dálnic. Počet osobních automobilů přesahuje 140 000 000. Současně s automobilovou dopravou má významné slovo také letecká doprava, která v USA značně překonává všechny ostatní druhy dopravy. 4
Současné vysokorychlostní tratě Jako vysokorychlostní trať můžeme v současné době označit pouze jednu trasu (Severovýchodní koridor mezi Washingtonem D. C. a Bostonem.) dokončenou v březnu 1999. Celková délka trati činí 752 km, konstrukční rychlost 265 km/h a maximální povolená 240 km/h. Celá trať je plně elektrifikována po řadě 3 nápajecími soustavami (12 kv / 25 Hz Washington D. C. - New York City, 12 kv / 60 Hz New York City - New Heaven a 25 kv / 60 Hz New Heaven - Boston). Společnost Amtrack zde provozuje 12 souprav Acela Express. Jedná se o soupravy s naklápěcími skříněmi, skládající se z 2 hnacích a 6 vložených vozů, přičemž celkový výkon jednotky je 9200 kw. Na této trase se ročně přepraví kolem 10 000 000 cestujících, což představuje plnou třetinu výkonu celého Amtraku. 5
Plánované vysokorychlostní tratě Perspektivy vysokorychlostní železniční dopravy v USA nejsou dosud jednoznačné. Na jedné straně stojí zájem federální administrativy o rozvoj ekologicky výhodného dopravního systému, na straně druhé je velká ekonomická náročnost a protitlak leteckých společností a firem spojených s výstavbou dálnic a výrobou automobilů. Základním cílem je vývoj takových zařízení, které by při minimálních nákladech vytvořily předpoklady pro pohodlné a levné vysokorychlostní železnice, tak aby nebylo nutné dále rozšiřovat silniční a leteckou dopravu, jejíž kapacita je v lidnatých oblastech již vyčerpána. I přes tyto některé nevyjasněné postupy projekt rozvoje vysokorychlostních tratí podporuje i současný prezident Barack Obama. Který v roce 2008 představil celonárodní projekt vysokorychlostní železnice v USA. Jeho návrh počítá s vybudováním 10 hlavních koridorů, které budou umožňovat rychlost až 240 km/h. Plánované koridory California Corridor, Pacific Northwest Corridor, South Central Corridor, Gul Coast Corridor, Chicago Hub Network, Florida Corridor, Southeast Corridor, Keystone Corridor,Empire Corridor, Northern New England Corridor 6
Fáze výstavby 7
8
California Corridor vedení: San Francisco Bay Area (San Francisco, San Jose and Oakland), Sacramento, Merced, Bakersfield, Los Angeles, Anaheim, San Diego max. rychlost: 350 km/h jízdní doba: San Francisco - Los Angeles 2h 30min Realizace tohoto úseku je zatím pouze na papíře. Výstavba je rozdělena na dva hlavní úseky. I.fáze je spojení měst Anaheim a Los Angeles přes Central Valley do San Francisca. Tomu odpovídá délka 520 mil. Toto spojení obslouží 5,5 milionu cestujích za rok, kteří doposud využívají systémů příměstských železnic. II. fáze bude rozšíření systému na sever do Sacramenta a na jih do San Diega do roku 2026. Vlaky dosáhnou rychlosti 220 mph. (350 km/h). Financování Výstavba Californského koridoru bude stát 40 milidard $. Vláda USA se na ní bude podílet zhruba 25% až 33%. Projekt dále financují: Federální správa železnic, stát Kalifornie, a přes 1100 subjektů (místní střední a velké firmy). 9
Pacific Northwest Corridor vedení: Vancouver, Seattle, Tacoma, Portland, Eugene max. rychlost: 180 km/h délka: 745 km jízdní doba: Eugene - Seattle 2h 30 min, Seattle - Vancouver 2h 37 min Výstavba železniční tratě nebude přímo na zelené louce, ale budou systematicky zlepšovány stávající železniční linky společnosti. Plány na výstavbu vznikly již v roce 1992, ale s pracemi se začne teprve v budoucnu. Celá vysokorychlostní trať má být postavena v roce 2023. Financování Federální vláda přislíbila 590 milionů dolarů státu Washington na modernizaci stávajících železničních tratí. 9. prosince 2010 US ministr dopravy Ray LaHood oznámil, že stát Washington obdrží dalších 161 milionů dolarů od Federální železniční správy. historický plán výstavby na severozápadě 10
South Central Corridor vedení: San Antonio, Austin, Dallas, Little Rock, Oklahoma City, Tulsa délka: Tulsan - Dallas 518 km Little Rock - San Antonio 1081 km Prvotní plán byl pouze v režii státu Texas, a sice připojení "Texaského trojúhelníku" (Houston - Dallas - San Antonio), který by rychle přepravil cestující z jednoho města do druhého za ceny, které by konkurovaly ostatním dopravní možnostem (automobil, letadlo). Financování projektu mělo původně přijít ze zcela soukromých zdrojů, protože Texas nedovolil využití veřejných prostředků. Původní odhadované náklady byly 5,6 miliard dolarů, to se časem ukázalo jako málo, neboť bylo nutné vyplatit majitele pozemků, přes které by vedla trasa. Tento návrh na vysokorychlostní železnice v Texasu, se později stal součástí navrhované celostátní sítě vysokorychlostních tratí, a proto bude financování podpořeno i ze zdrojů vlády USA. 11
Gulf Coast Corridor vedení: Houston, New Orleans, Mobile, Meridian, Birmingham, Atlanta návrhová rychlost: 180 km/h délka: 1651 km Houstoun - New Orleans 589 km Mobile - New Orleans 224 km Atlanta - New Orleans 838 km Výstavba tohoto úseku ještě nezačala. I.fáze tohoto koridoru je jasná - propojit velká města v oblasti Mexického zálivu (Houston a New Orleans). Až bude toto spojení funkční, začne II. fáze napojení tohoto systému přes Atlantu na severovýchod USA. Financování studií výstavby stálo do současné doby přes 3,5 milionu $. Rekonstrukce tratí se odhadují na částku přesahující 1 miliardu $. 12
Chicago Hub Network první studie z r. 2002, nová studie SNCF r. 2009 (rámcové zachování trasy) vedení: Chicago, Twin Cities (Minneapolis - St. Paul), St. Louis, Kansas City, Detroit, Cleveland, Columbus, Cincinnati, Louisville, Indianapolis max. rychlost: 350 km/h (nová studie) délka: 5000 km předpokládaná poptávka: 13 600 000 os / rok Výstavba -některé stavby začaly ve státech Illinois a Michigan, především z důvodu testování moderních kontrolních a zabezpečovacích systémů potřebných pro vyšší rychlosti. Prognózy předvídají 13,6 milionu cestujících v celé sítí. Tento stav by měl nastat v roce 2025. Financování - federální vláda poskytla 297.000 dolarů, Amtrak a státní vláda uzavřely tyto smlouvy o podpoře v celkové výši 594,000 dolarů. Tyto peníze byly určené na studie před samotnou výstavbou. Samotná výstavba si vyžádá investice okolo 5 miliard $. 13
Florida Corridor vedení: Orlando, Tampa, Miami provozní rychlost: 270 km/h (Tampa - Orlando), délka: 521 km Tampa - Orlando 135 km Orlando - Miami 390 km 299 km/h (Orlando - Miami) Další z koridorů je plánován na jihovýchodě USA. Je rozdělen do dvou fází. První fáze vede ve směru západ východ z Tampy do Orlanda. Výstavba tohoto úseku by měla začít letos, dokončení plánováno na rok 2014. Druhá fáze je naplánována mezi města Orlando a Miami (sever-jih). Studie a plánování začaly v roce 2010, v roce 2012 by měly být vyhodnocovány. Financování první fáze vyjde celkově na 84 milionů $ (135km), druhá fáze bude stát 240 milionů $ (390km). 14
Southeast Corridor vedení: Washington, Richmond, Raleigh, Charlotte, Atlanta, Columbia, Macon, Savannah, Birmingham, Jacksonville h max. rychlost: 180 km/h Vysokorychlostní železnice na jihovýchodě přinese rychlosti až 110 mph (176kmh/h). Státy Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgia, Florida, Alabama a Tennessee se spojily a vytvořily koalici SEHSR. Cílem této organizace je plánovat, rozvíjet a realizovat vysokorychlostní železnice v jihovýchodní části USA. V současné době se plánuje modernizace stávajících tratí, které slouží společně osobní a nákladní dopravě. Financování - 28. ledna 2010 oznámil Bílý dům že jihovýchodní koridor obdrží 620 milionů $. Tato částka je určena především pro zvyšování kapacity po Raleigh, Charlotte a trať Richmond-DC. 15
Keystone Corridor vedení: Philadelphia, Harrisburg, Pittsburgh max. rychlost: 180 km/h délka: 562 km Některé části budoucího koridoru jsou již v provozu. V roce 2006 byla zprovozněna trať z Lancasteru do Parkesburg, kde byla navýšena rychlost na 110 mil za hodinu (176km/h). Další tratě jsou v současné době v rekonstrukci. Tento koridor patří v celém systému budoucích amerických koridorů k nejrychleji realizovaným. 16
Empire Corridor vedení: New York City, Albany, Buffalo max. rychlost: 180 km/h délka: 743 km Tento koridor spojí města New York a Buffalo. Končit má u Niagarských vodopádů, odkud bude možné pokračovat do kanadského Toronta. Hlavní část koridoru bude představovat úsek mezi New Yorkem a Albanou, kde je nejvyšší poptávka po přepravě. Společnost Amtrak se nejprve musela dohodnout se společnostní CSX, která vlastnila velkou část místních tratí. K této dohodě došlo koncem roku 2011. Nic tedy nebrání tomu, aby mohla začít modernizace tratí. Studie zatím stály 3,4 milionů dolarů. Celá rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2020. 17
Northern New England Corridor vedení: Portland, Boston, Montreal Nová Anglie je název skupiny států na severovýchodním pobřeží USA. Nový vysokorychlostní koridor spojí centrum regionu, město Boston s kanadskou metropolí Montreal. Další větve obslouží velká města Portland a Springfield. Financování celého projektu je zajištěno z vládních zdrojů a ze zdrojů Federální správy železnic. Celkové náklady na tyto koridory přesáhnou částku 8 miliard $. 18
Použitá literatura: Jelen J. Světové železnice 3. Severní a Jižní Amerika. Vydání I. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1990 Jelen J., Sellner K. Svět rychlých kolejí. Vydání I. Praha : Nadatur spol. s.r.o., 1997. ISBN 80-85884-76-3 Webové zdroje: http://www.en.wikipedia.org http://www.amtrak.com http://www.fra.dot.gov http://americanhsra.org http://www.ushsr.com http://www.newenglandcouncil.com http://fastlane.dot.gov http://www.bbc.co.uk/news/magazine-15251180 19