DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje negativní náboj a ve vnějším pozitivní náboj)

Příklad aktivního příjmu pomocí přenašečů

Dřevní část (xylém) - směr od kořenů k nadzemní části - většina iontů - dobře pohyblivé K, Na, Cl, P, S, N, Mg - středně pohyblivé Fe, Mn, Zn, Cu, Mo (Mg) - špatně pohyblivé Ca, B (Fe) Lýková část (floém) - směr ke kořenům a zásobním orgánům - ionty, asimiláty

Interference iontů vzájemné ovlivňování : Větší vliv v živných roztocích a v půdách s malou sorpcí na lehkých půdách s nízkým obsahem kvalitní organické hmoty. Podle vlastností jednotlivých iontů (velikost, hydratace, aktivita, pohyblivost v rostlinách apod.) je rozdílné působení. Může být obousměrné či jednostranné. Rozeznáváme : antagonismus, synergismus

Antagonismus iontů : Vzájemné či jednostranné omezení příjmu. Nespecifická konkurence o sorpční místa : K + /Mg 2+ /Ca 2+ /NH 4+ /Na + Vzájemné omezení příjmu : Mg 2+ /Mn 2+, Ca 2+ /Sr 2+ /Ba 2+, Cu 2+ /Zn 2+, Cu 2+ /Fe 2+, K + /Rb +, NO 3- /Cl -, SO 2-4 /MoO 2-4 /SeO 2-4

Synergismus iontů : (spolupráce, součinnost podpora příjmu) N zvyšuje příjem ostatních iontů, hlavně P zvýší se - metabolismus - tvorba biomasy, více kořenů, - vyšší příjmová kapacita kořenů. Mg P, P Mo, Si P, Mo Cu

SLOŽENÍ ROSTLIN zkrácená verze

o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Rostlina (%) Živina Člověk (%) 45 1. Kyslík 65 45 2. Uhlík 18,5 6 3. Vodík 9,5 2 4. Dusík 3,2 1 5. Draslík 0,4 0,5 6. Vápník 1,5 0,2 7. Fosfor 1,0 0,2 8. Hořčík 0,1 0,1 9. Síra 0,3 0,01 10. Železo 0,0004 0,01 11. Chlór 0,2 0,005 12. Mangan <0,1 0,002 13. Bór <0,1 0,002 14. Zinek <0,1 0,0006 15. Měď <0,1 0,00002 16. Molybden <0,1 0,00001 (17. Kobalt) <0,1 Sodík 0,2 Cr, F, I, Se, V <0,1

Rozklady (mineralizace) - rozklady na suché cestě: spalování (zuhelnatění) - rozklady na mokré cestě: rozklady kyselinami - spalování při vysokých teplotách (měření uvolněných plynů (C, N, S)

Informace o: celkové potřebě jednotlivých živin rostlinami tzv. odběr živin časových nárocích rostlin na živiny během vegetace (období nejvyššího příjmu, kritické období apod.) výživném stavu rostlin - analýzy během vegetace - analýzy sklizených produktů

Velké rozdíly ovlivněné: - druhem rostliny - stářím rostliny - částí rostliny - odrůdou - podmínkami stanoviště Příklady podílů sušiny - Okurka 4 % - Cibule 14 % - Karotka 15 % - Slunečnicové semeno 85 % - Zelí 10 % -.

Zastoupení prvků

Přiřaďte, ve které části rostliny je zpravidla nejvíce uvedených prvků. Vápník Kořen Draslík Listy Fosfor Stonek Síra Křemík Květ Hořčík Dusík Plod

Produkt % hmotnosti Voda N P K Ca Mg Salát 94,3 0,22 0,05 0,32 0,11 0,04 Zelí 90,0 0,30 0,05 0,36 0,09 0,02 Rajče 93,0 0,28 0,05 0,21 0,07 0,02 Jablko 83,1 0,06 0,02 0,07 0,01 0,01 Réva - hrozny 83,0 0,17 0,06 0,42 0,07 0,02

Zpravidla platí, že: nejvíce dusíku a fosforu obsahují semena, v listech je uloženo nejvíce popelovin, hlavní podíl tvoří vápník, hořčík a síra, nejvíce draslíku vykazují vegetační vrcholy, mladé orgány a květenství, nejméně živin je v kořenech.

Úbytek podílu živin v sušině se stářím Fáze růstu (orgán) % sušiny Celkový obsah živin se se stářím zvyšuje N P K Ca Mg Nadz. č. (6. list) 4,52 0,37 3,34 0,65 0,20 Zřeďovací efekt Nadz. č. (1. kol.) 3,36 0,33 3,29 0,56 0,19 Nadz. č. (květ) 1,54 0,23 1,81 0,35 0,13 Zrno 2,24 0,37 0,48 0,06 0,18 Sláma 0,63 0,09 1,12 0,32 0,12 Organické látky Živiny čas Organické látky Živiny

% 6 5 4 3 2 1 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 čas

t sušiny/ha množství 14 12 10 8 6 4 2 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 čas

množství 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 čas

%

Odběry živin : - Na jednotku produkce, nejčastěji na 1 t v kg nebo g, (vychází se z průměrného obsahu živiny ve sklizeném produktu, např. u zelí 0,3 % N, tedy 3 kg N/t, často se musí počítat s vedlejším produktem, složité např. u ovoce, jahod apod.). - Na plochu (ha, m 2, 10 m 2 ), (podle předpokládaného výnosu a odběru na jednotku, např. 70 t zelí/ha potřeba N je nejméně 210 kg N/ha

(v kg živin na t hlavního produktu) Druh N P K Ca Mg Kapusta hlávková 7,1 1,1 7,5 2,5 0,5 Kapusta růžičková 30,0 4,0 30,0 20,0 1,5 Kedluben 5,0 1,0 5,4 3,2 0,6 Květák 4,0 0,7 4,8 0,7 0,3 Zelí bílé 3,4 0,6 3,8 2,8 0,3 Zelí červené 5,4 0,7 5,8 2,5 0,3 Zelí čínské 2,7 0,5 2,8 1,6 0,5 Brokolice 5,6 1,2 6,6 4,3 0,8

Celým povrchem těla Listy Květy Plody Kmen Aktivně i pasivně

průduch kutikula buňky regulující průduch vrchní epidermis palisádový parenchym mezofyl (fotosyntetické buňky) volný prostor buňka - průduch houbový parenchym cévní svazky spodní epidermis kutikula oxid uhličitý kyslík

Povrch listu vosk kutin cytoplazma

Póry v kutikule (10 10 /cm 2 ) 1 nm; (průduchy) Ovlivněno druhem, odrůdou rostliny O průchodu póry rozhoduje Velikost přijímané sloučeniny Náboj Menší částice Částice bez náboje Kationty s nižším nábojem Anionty s nižším nábojem Kationty s vyšším nábojem Větší částice Anionty s vyšším nábojem

průduch kutikula buňky regulující průduch vrchní epidermis palisádový parenchym mezofyl (fotosyntetické buňky) volný prostor buňka - průduch volný prostor buněčná cytoplazma vodivá pletiva spodní epidermis kutikula oxid uhličitý kyslík

Rozdílná Vliv rostliny velikost listů tloušťka kutikuly (voskové vrstvy) uspořádání listů stáří rostlin Výživný stav rostlin při nedostatku vyšší příjem

Příjem 50% množství dodané živiny N CO(NH 2 ) 2 1 4 hodiny Mg 2 5 hodin Zn 24 hodin K 1 3 dny Mn 2 dny Ca 4 dny P 10 dní S 7 8 dní Fe, Mo 10 12 dní

ph nízké popálení (optimum 6,5 7) Koncentrace roztoku 0,1 1 % (úzkolisté i více až 15 %) Makroprvky většinou 1-2 % Mikroprvky většinou 0,1 0,2 %

Běžná rozpustná nebo kapalná hnojiva Močovina, ledek vápenatý, hořká sůl, DAM, Ca-Nsol Speciální hnojiva Vegaflor, Folimag, Campofort, Kristalon, Tenso Fe, - Přidaná hodnota smáčedla, lepidla, úprava ph

Příklad využití Prevence proti pihovitosti jablek aplikace Ca

Příklad využití Řešení nedostatečného příjmu železa

Jiné řešení nedostatku Fe

Popálení hnojivem DAM

Nepřímé efekty mimokořenové výživy Vliv na Celkový metabolismus rostliny Zpomaluje stárnutí pletiv Podpora růstu včetně kořenů Podpora fixace N 2

Vliv vnějších podmínek Rozhodující význam Tvorba vosků v kutikule sucho více vosků ± Srážky Vzdušná vlhkost Rosa Teplota Sluneční záření, denní doba

Volba živin rychlost působení Ohled na druh rostliny Nižší koncentrace roztoků 0,1 1% Zasažení co největší plochy Kapalná forma co nejdéle Dobré při nevhodných půdních podmínkách Řešení akutního nedostatku živin Zvýšení kvality produkce

Rychlost působení Možnost kombinace - ekonomika Při nevhodných půdních podmínkách Pojistka výnosu i kvality Nutnost opakování zásahů Vyšší závislost na vnějších podmínkách Často přeceňována účinnost Negativní změny poměru živin

Hnojiva pro mimokořenovou výživu Živina Dusík Hnojivo, sloučenina Močovina, ledek vápenatý, DAM, Ca-Nsol Fosfor Amofos, NP roztoky, KH 2 PO 4 Draslík Vápník Hořčík Síra Železo Mangan Zinek Měď Bór Molybnen Síran draselný, Draselná sůl Ledek vápenatý, Ca-N sol, Kalkosan, Kalkosol Síran hořečnatý, Hořká sůl Síran hořečnatý, Síran vápenatý Síran železitý, Citran železitý, Chelátové sloučeniny Síran manganatý Síran zinečnatý Síran měďnatý Kyselina boritá, Borax Molybdenan sodný, Molybdenan amonný