PILOTNÍ PROJEKT ZVANÍ ŽEN K MAMOGRAFICKÉMU SCREENINGU

Podobné dokumenty
Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

ROK 2002 byl plodný se narodil bojovný Pes Béla

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

NÁRODNÍ PROGRAM MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU

Hodnocení průběhu a populačního dopadu screeningových programů Implementace datového auditu

Pilotní projekt zvaní žen k mamografickému screeningu: Předběžná analýza výsledků

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČR: DOSAVADNÍ VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY PROJEKTU

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2009

Správná interpretace indikátorů kvality

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

Oficiální v!sledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2012

Kvalita českého mamárního screeningu v praxi

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Asociace mamodiagnostiků České republiky, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Screening kolorektálního karcinomu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

hemoglobinu v letech

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Informační podpora screeningového programu

Zhoubný novotvar kolorekta

AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU NA MOÚ

Karcinom děložního hrdla v ČR - novinky - Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla. RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Informační podpora screeningového programu

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Statistická predikce prevalence DM v ČR do roku 2030

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

KARCINOMY PRSU FERTILNÍCH ŽEN. MUDr Miroslava Skovajsová, PhD BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje

Informační podpora screeningového programu

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Informační podpora screeningového programu

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Asociace mamodiagnostiků České republiky VÝROČNÍ ZPRÁVA

Hodnocení adresného zvaní občanů do screeningových programů v ČR

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

DATOVÝ AUDIT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU

Program screeningu karcinomu děložního hrdla v datech

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Pilotní projekt Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2016

Epidemiologie hematologických malignit v České republice

Česká republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů v ČR

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4

DATOVÝ AUDIT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2006

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Demografické charakteristiky krajů České republiky

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2017

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Kapitola 6 Regulační poplatky a doplatky za léky

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Dopravní nehody

Počty pacientů v lékových registrech ČOS

Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v r. 2016

Hlášené případy pohlavních nemocí kraj Vysočina

Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2015

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Odměňování v českém zdravotnictví v r. 2017

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Asociace mamodiagnostiků České republiky, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

Mortalita onemocnění ledvin (N00 N29) kraj Vysočina

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy

POČET VYŠETŘENÍ A POČET HIV+ V ČESKÉ REPUBLICE v jednotlivých letech (občané ČR a cizinci s dlouhodobým pobytem) Absolutní údaje ke dni

MUDR. Miroslava Skovajsová, PhD. BREAST UNIT PRAGUE Mamma centrum Háje

Transkript:

NÁRODNÍ PROGRAM MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU V ČESKÉ REPUBLICE Komise odborníků na mamární diagnostiku Radiologické společnosti a SNAR Asociace mamodiagnostiků České republiky Sponzorem a partnerem projektu je společnost: PILOTNÍ PROJEKT ZVANÍ ŽEN K MAMOGRAFICKÉMU SCREENINGU ANALÝZA VÝSLEDKŮ: ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Vytvořil: INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ MASARYKOVA UNIVERZITA Duben 2008

Pilotní projekt zvaní žen k mamografickému screeningu Analýza výsledků: Závěrečná zpráva Autorský kolektiv: Bc. Ondřej Májek doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Mgr. Daniel Klimeš Mgr. Lucie Burešová Odborná garance: prof. MUDr. Jan Daneš, CSc. prim. MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D. prim. MUDr. Helena Bartoňková Kontakt: Bc. Ondřej Májek adresa: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Kamenice 126/3 625 00 Brno e mail: majek@iba.muni.cz Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno, 2008. Projekt je řešen za finanční podpory společnosti AVON Cosmetics, spol. s r.o. a interního grantu Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 2

1. Obsah 1. Obsah... 3 2. Anotace... 5 3. Úvod a cíle analýzy... 8 4. Zdroj dat... 9 4.1. Centrální databáze mamografického screeningu... 9 4.2. Další zdroje dat... 10 5. Výsledky národního programu v roce 2007... 11 5.1. Časový vývoj základních charakteristik... 11 5.2. Zásah cílové populace mamografickým screeningem... 12 5.3. Zásah cílové populace v regionech... 13 6. Účast žen v pilotním projektu... 14 6.1. Časová řada měsíčních objemů vyšetření v programu... 14 6.2. Časový průběh pilotního projektu... 16 6.3. Účast pozvaných žen na screeningovém vyšetření... 16 6.4. Věková struktura vyšetřených žen... 18 6.5. Náběr nových žen v pilotním projektu... 20 7. Detekce zhoubných nádorů prsu... 21 7.1. Karcinomy diagnostikované v pilotním projektu... 21 7.2. Zhoubné nádory u nevyšetřených žen... 22 8. Analýza účasti v podskupinách žen... 24 8.1. Účast dle roku narození pozvaných žen... 24 8.2. Účast dle regionu bydliště pozvaných žen... 26 9. Pokrytí cílové populace v České republice... 28 Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 3

9.1. Celkové pokrytí cílové populace... 29 9.2. Pokrytí dle věkových skupin... 30 9.3. Pokrytí dle regionů... 31 10. Objem vyšetření v centrech mamografického screeningu... 33 10.1. Centra dle počtu vyšetření v projektu... 33 10.2. Počet vyšetření v centrech dle velikosti... 34 10.3. Rozložení počtu vyšetření v čase... 35 10.4. Změna objemu vyšetření v centrech v roce 2007... 36 11. Závěry... 37 Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 4

2. Anotace V České republice probíhá od roku 2002 národní program mamografického screeningu. Prostřednictvím mamografického vyšetření je možné diagnostikovat zhoubné nádorové onemocnění prsu před projevem klinických příznaků tohoto onemocnění, což umožňuje jeho úspěšnou a méně náročnou léčbu. Jak bylo ukázáno v mnoha rozsáhlých klinických studiích, při pravidelné účasti žen v preventivním programu je možné snížit úmrtnost na karcinom prsu o více než 30 procent. Průběh programu, dodržování stanovených pravidel a jeho vědecký rozvoj je v České republice garantován Komisí pro screeningu nádorů prsu Ministerstva zdravotnictví ČR a Komisí odborníků pro mamární diagnostiku, na organizaci se také podílí Asociace mamodiagnostiků ČR. Odborný dohled umožňuje prostřednictvím pečlivé analýzy dat garantovat vysokou kvalitu poskytovaných vyšetření na všech akreditovaných centrech národního programu. Program disponuje vlastním informačním systémem a hodnocením dat, které garantuje Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR mají na bezplatné mamografické vyšetření nárok všechny ženy od 45 do 69 let věku každé dva roky. Celkové hodnocení programu přináší pozitivní výsledky, které jsou již viditelné na populační úrovni. Ročně lze v ČR očekávat více než 5 500 nově diagnostikovaných žen s karcinomem prsu, z toho téměř 80 % je zachyceno v méně pokročilých klinických stadiích, tedy s velkou šancí na vyléčení. Dostupná data ukazují, že tento pozitivní vývoj lze z velké části připsat rostoucímu vlivu screeningového programu. Jen v roce 2007 bylo ve screeningovém programu vyšetřeno přes 431 tisíc žen ve věkové kategorii 45 69 let, z toho více než 185 tisíc přišlo na první vyšetření. U nově příchozích žen tak program meziročně dosahuje nárůst vyšetření až o 20 %. V České republice prozatím nefunguje systém adresného zvaní žen k vyšetření. To je pravděpodobně jednou z příčin, proč zatím nebylo dosaženo pokrytí 70 % cílové populace, což představuje doporučené minimum pro zachování efektivity prokázané v klinických studiích. Z tohoto důvodu byl v polovině minulého roku zahájen pilotní projekt zvaní žen k mamografickému screeningu, jehož cílem bylo ověřit možnosti zvýšení účasti českých žen na vyšetřeních. Projekt byl realizován Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, která Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 5

disponuje rozsáhlou databází pojištěnců spolu s údaji o podstoupených vyšetřeních. K mamografickému vyšetření do akreditovaných center bylo pozváno 598 637 žen, které se v posledních 3 letech mamografického vyšetření nezúčastnily. V rámci tohoto projektu byly pozvány i ženy ve věku od 70 do 74 let věku, které nejsou cílovou skupinou běžného screeningového programu. Na 60 centrech národního programu mamografického screeningu bylo v rámci pilotního projektu od července 2007 do března 2008 vyšetřeno celkem 105 649 žen (18 % ze všech pozvaných žen). Počítáme li ženy ve věku 45 69 let, pak pilotní program vyzval k vyšetření 491 294 žen, ze kterých se zúčastnilo 16,3 %. Ženy starší 70 let reagovaly na pozvání z 24 %. Vzestup pokrytí populace screeningem u starších věkových skupin zřetelně poukazuje na velkou efektivitu pozvání u těchto skupin ve srovnání s běžnou mediální kampaní. Pilotní projekt výrazným způsobem zvýšil počet žen vyšetřených každý měsíc ve screeningovém programu. Většina klientek podstoupila na základě pozvánky své první screeningové vyšetření (82 % žen). Podíl žen z cílové populace programu, které už měly alespoň jedno screeningové vyšetření, je u nás vysoký (přes 60 % žen ve věku 45 69 let), mnoho žen se však neúčastní screeningu pravidelně, což je nezbytnou podmínkou vysoké účinnosti screeningu při záchytu zhoubných nádorů. Rostoucí podíl žen s alespoň jedním vyšetřením ve screeningu zvyšuje počet časně zachycených žen s nádorem. Počet diagnostikovaných karcinomů prsu se zvýšil v roce 2007 o více než 50 % oproti roku 2006, v samotném pilotním projektu bylo diagnostikováno 846 maligních nádorů. Nejméně 60 % nádorů diagnostikovaných v pilotním projektu je časných stadií (pt0is, pt1) 500 ženám tak včasný nález dává naději na velice úspěšnou léčbu. Průměrné centrum vyšetřilo v rámci pilotního projektu 1761 žen, nejméně bylo v centru vyšetřeno 154 žen, nejvíce 5887 žen. Díky pilotnímu programu dosáhlo 90 % center v roce 2007 doporučeného minima 5000 vyšetření za rok (oproti 57 % v roce 2006) i menší centra získala větší zkušenosti, které jsou důležitým předpokladem poskytování kvalitních vyšetření všem ženám v České republice. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 6

Na základě dosažených výsledků lze doporučit pokračování zvaní žen do mamografického screeningu, neboť zájem žen a dynamika účasti vykazují rostoucí tendenci. Je důležité zvát ženy ke screeningovému vyšetření pravidelně, aby se návštěva centra stala pro ženy samozřejmostí. Zvaní žen by mělo být podporováno mediálními a edukačními kampaněmi. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 7

3. Úvod a cíle analýzy Organizovaný program mamografického screeningu probíhá v České republice od září 2002. Ženy ve věku od 45 do 69 let mají nárok na bezplatné mamografické screeningové vyšetření každé 2 roky. Pro zvýšení účasti byl v roce 2007 a 2008 realizován pilotní projekt zvaní žen k mamografickému screeningu. V rámci tohoto projektu pozvala Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR klientky, které neměly po 3 roky záznam o mamografickém vyšetření. Cílem této analýzy je zhodnotit výsledky pilotního projektu, zejména: popsat vliv zvaní žen na základní charakteristiky screeningového programu, popsat základní charakteristiky souboru žen vyšetřených v pilotním projektu, popsat efektivitu zvaní v definovaných podskupinách pozvaných žen (dle věku, bydliště), popsat vývoj pokrytí cílové populace pravidelným screeningem s ohledem na pilotní projekt, popsat vývoj objemu vyšetřených žen na akreditovaných centrech mamografického screeningu s ohledem na pilotní projekt. Protože požadavek na co nejrychlejší předběžné vyhodnocení neumožnil provést validaci dat ve spolupráci s centry mamografického screeningu, a diagnózy nádorů prsu zatím neobsahují kompletní údaje, jedná se o PŘEDBĚŽNÉ ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 8

4. Zdroj dat 4.1. Centrální databáze mamografického screeningu V České republice podléhá organizovaný program mamografického screeningu datovému auditu (v souladu s doporučením Rady Evropské unie 2003/878/EC). V praxi to znamená, že veškerá data o screeningových vyšetřeních, následných diagnostických procedurách a výsledných diagnózách jsou zaznamenávány a po anonymizaci jsou pravidelně centrálně vyhodnocovány. Obrázek 1: Mapa 60 center mamografického screeningu v České republice, na kterých probíhal pilotní projekt zvaní žen mamografického screeningu. Stejným způsobem byla sbírána data 60 center, která se zúčastnila pilotního projektu (obrázek 1). Data jsou uložena na databázovém serveru Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. V relačně databázovém systému byla data vyčištěna a byly z nich připraveny datové exporty, které byly poté analyticky vyhodnoceny. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 9

4.2. Další zdroje dat Kromě vlastních dat datového auditu byla pro analýzu použita následující data: data Všeobecné zdravotní pojišťovny o ženách pozvaných v rámci pilotního projektu, data Národního onkologického registru (provozován Koordinačním střediskem pro rezortní zdravotnické informační systémy) o nádorové epidemiologii, demografická data Českého statistického úřadu. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 10

5. Výsledky národního programu v roce 2007 5.1. Časový vývoj základních charakteristik Organizovaný screeningový program je od svého začátku v září roku 2002 pečlivě monitorován a každoročně jsou prezentovány oficiální výsledky tohoto programu. V tabulce 1 jsou uvedeny základní statistiky pro léta 2003 2007. Je nutné upozornit, že v roce 2007 se stále jedná o předběžná data, která se projevují především prozatím chybějícími charakteristikami diagnostikovaných nádorů údaje o podílech nádorů dle velikosti je proto nezbytné považovat za orientační. Tabulka 1: Časový vývoj základních charakteristik screeningového programu (údaje pro vyšetření ve všech věkových skupinách). 2003 2004 2005 2006 2007* Počet vyšetřených žen 210 066 265 200 317 085 340 366 467 413* Počet zachycených karcinomů 1051 1243 1445 1564 2410* Detekční míra 5,0 4,7 4,6 4,6 5,2* (na 1000 vyšetření) Velikost primárního nádoru Ca in situ 95 (9,0 %) 115 (9,3 %) 118 (8,2 %) 152 (9,7 %) 261 (10,8 %)* T1 645 (61,4 %) 758 (61,0 %) 954 (66,0 %) 1013 (64,8 %) 1406 (58,3 %)* T2 168 (16,0 %) 207 (16,7 %) 213 (14,7 %) 197 (12,6 %) 267 (11,1 %)* T3 13 (1,2 %) 13 (1,0 %) 16 (1,1 %) 15 (1,0 %) 14 (0,6 %)* T4 5 (0,5 %) 10 (0,8 %) 6 (0,4 %) 7 (0,4 %) 2 (0,1 %)* Nádor modifikovaný léčbou 26 (2,5 %) 38 (3,1 %) 48 (3,3 %) 47 (3,0 %) 41 (1,7 %)* Neznámá velikost 99 (9,4 %) 102 (8,2 %) 90 (6,2 %) 133 (8,5 %) 419 (17,4 %)* *Pro rok 2007 jsou uvedena předběžná data Meziročně došlo v roce 2007 díky pilotnímu projektu k nárůstu počtu provedených vyšetření o 37 % na 467 413 vyšetření. Počet diagnostikovaných karcinomů vzrostl ve stejném období o 54 % na 2410 nálezů v roce 2007. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 11

5.2. Zásah cílové populace mamografickým screeningem Důležitým ukazatelem úspěšnosti screeningového programu při oslovení cílové populace je poměr celkového počtu žen, které byly v programu vyšetřeny alespoň jednou, k velikosti cílové populace. Velikost cílové populace 45 69 let (k 1.7.2006, Český statistický úřad) je 1 692 945. Časový průběh zásahu cílové populace je v tabulce 2, grafické znázornění je na obrázku 2. Tabulka 2: Poměr počtu vyšetřených žen od začátku programu (vyšetření ve věku 45 69 let) a velikosti cílové populace (45 69 let). 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet vyšetřených žen od začátku programu do konce roku Poměr k velikosti cílové populace 9 817 217 474 468 979 678 137 833 184 1 018 266 0,6% 12,8% 27,7% 40,1% 49,2% 60,1% 1 800 000 Počet provedených vyšetření 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 do roku 2007: 1 018 266 vyšetřených žen ~ 60,1 % do roku 2006: 833 184 vyšetřených žen ~ 49,2 % Nové klientky Vyšetření v dalších kolech 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Nové klientky: 207 657 V dalším kole: 45 Celkem: 207 702 Nové klientky: 251 505 V dalším kole: 7719 Celkem: 259 224 Nové klientky: 209 158 V dalším kole: 102 948 Celkem: 312 106 Nové klientky: 155 047 V dalším kole: 179 656 Celkem: 334 703 Nové klientky: 185 082 V dalším kole: 245 949 Celkem: 431 031 Obrázek 2: Kumulativní počet vyšetřených žen a počet všech vyšetření od začátku organizovaného programu. Celkové N = 1 567 538 vyšetření (věková skupina 45 69 let) pouze pilotní projekt Zásah cílové populace ve věku 45 69 let (poměr počtu alespoň jednou vyšetřených žen k velikosti cílové populace) se díky pilotnímu projektu meziročně zvýšil ze 49 % na 60 % na konci roku 2007. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 12

5.3. Zásah cílové populace v regionech Hodnoty ukazatele zásah cílové populace jsou pro jednotlivé regiony České republiky uvedeny v tabulce 3 (cílová populace odpovídá 1.7.2006). Tabulka 3: Poměr počtu vyšetřených žen od začátku programu (vyšetření ve věku 45 69 let) a velikosti cílové populace (45 69 let) v jednotlivých regionech ČR. Kraj České republiky Počet žen Počet nově vyšetřených žen 45-69 let 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Cekový zásah populace Vysočina 79997 701 12154 15366 13369 10325 10121 78% Jihomoravský 186442 4790 42256 34395 19854 16806 21865 75% Jihočeský 101814 8 10150 18242 14839 10216 14006 66% Liberecký 70743 744 11343 11491 8218 5803 7901 64% Hradecký 91474 4 14908 14571 11627 8022 9398 64% Plzeňský 92294 12887 16816 10801 7289 9228 62% Praha 205996 85 22062 30284 28737 21926 21553 61% Karlovarský 50635 1 2449 6942 7141 5468 7058 57% Středočeský 189016 46 16431 27674 24840 17210 20967 57% Pardubický 82021 18 11746 10895 8790 5083 8714 55% Moravskoslezský 206341 1174 20698 28621 24439 17146 18849 54% Zlínský 96184 864 11243 10274 10424 8226 10127 53% Ústecký 134936 1152 9456 13926 15974 12868 14882 51% Olomoucký 105052 230 9874 12008 10105 8659 10413 49% Zatímco průměrný zásah populace na konci roku 2007 dosahuje 60 %, v některých regionech je tento ukazatel větší než 70 %. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 13

6. Účast žen v pilotním projektu 6.1. Časová řada měsíčních objemů vyšetření v programu Organizovaný národní program mamografického screeningu probíhá v České republice od září 2002. Od jeho začátku bylo v programu vyšetřeno 1 080 827 klientek, u kterých bylo provedeno celkem 1 625 713 vyšetření. U 7850 klientek byl diagnostikován maligní nádor prsu. Podrobná časová řada po měsících je uvedena na obrázku 3. Počet provedených vyšetření 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 Řádný screening - další kola Řádný screening - nové klientky Pilotní projekt VZP Pilotní projekt: 105 649 vyšetření 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: 210 021 257 391 213 543 159 444 216 549 V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: 45 7809 103 542 180 922 250 864 Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: 210 066 265 200 317 085 340 366 467 413 pouze pilotní projekt Obrázek 3: Počet žen vyšetřených každý měsíc v programu mamografického screeningu v České republice (všechny věkové skupiny). Souhrnné údaje udávají počty vyšetření v daném roce (uvedené odděleně pro nové klientky a klientky, které již v programu předcházející vyšetření podstoupily). Údaje v roce 2008 obsahují výhradně vyšetření pilotního projektu. Celkové N = 1 625 713 vyšetření Základní cílovou skupinou programu (specifikovanou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky 372/2002 Sb.) jsou ženy ve věku 45 69 let, které mají na bezplatné vyšetření nárok každé 2 roky. Tyto ženy tak představují většinu vyšetření ve screeningovém programu, některé ukazatele je tak vhodné publikovat odděleně i pro tuto subpopulaci. Takových žen bylo v programu vyšetřeno 1 029 774, bylo u nich provedeno 1 567 538 vyšetření a pozdější histologické vyšetření prokázalo zhoubný nádor prsu u 7403 žen. Podrobná časová řada je na obrázku 4. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 14

Počet provedených vyšetření 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 Řádný screening - další kola Řádný screening - nové klientky Pilotní projekt VZP Pilotní projekt: 78 283 vyšetření 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: Nové klientky: 207 657 251 505 209 158 155 047 185 082 V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: V dalším kole: 45 7719 102 948 179 656 245 949 Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: 207 702 259 224 312 106 334 703 431 031 pouze pilotní projekt Obrázek 4: Počet žen vyšetřených každý měsíc v programu mamografického screeningu v České republice (ženy ve věku 45 69 let). Souhrnné údaje udávají počty vyšetření v daném roce (uvedené odděleně pro nové klientky a klientky, které již v programu předcházející vyšetření podstoupily). Údaje v roce 2008 obsahují výhradně vyšetření pilotního projektu. Celkové N = 1 567 538 vyšetření Pilotní projekt výrazným způsobem zvýšil počet žen vyšetřených každý měsíc v národním programu mamografického screeningu. Počet nově vyšetřených klientek vzrostl meziročně o 36 % na 216 549 klientek (všechny věkové skupiny) v roce 2007. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 15

6.2. Časový průběh pilotního projektu První vyšetření žen centrálně pozvaných k mamografickému vyšetření proběhlo v červenci 2007, poslední vyšetření bylo dle dodaných dat provedeno v březnu 2008. Největší objem vyšetření byl však zaznamenán od srpna 2007 do února 2008 (obrázek 5). Počet vyšetřených žen 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 27147 24738 18899 12557 11955 6423 3571 356 3 2007-07 2007-08 2007-09 2007-10 2007-11 2007-12 2008-01 2008-02 2008-03 Kalendářní měsíc Obrázek 5: Počty žen vyšetřených každý měsíc v pilotním projektu. N = 105 649 žen 6.3. Účast pozvaných žen na screeningovém vyšetření Základním ukazatelem účinnosti zvacího procesu je podíl žen, které po pozvání navštívily screeningové centrum a podstoupily mamografické vyšetření. Přehledové statistiky pro celý soubor žen a odděleně pro mladší a starší věkové skupiny jsou k dispozici v tabulce 4, grafické znázornění je na obrázcích 6 8. Podrobnější analýza účasti je v kapitole 8. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 16

Tabulka 4: Počty pozvaných a vyšetřených žen a jejich podíl. Údaje rozdělené dle věkových skupin odhadnutých dle roku narození pozvaných a vyšetřených klientek. Nar. 1933-1937 ~ 70-74 let věku Nar. 1938-1963 ~ 45-69 let věku Jiný (neznámý) Celkem Pozvané ženy 107 343 491 294 598 637 Vyšetřené ženy 25 729 79 862 58 105 649 Podíl vyšetřených žen 24,0% 16,3% 17,6% Pozvané ženy, které se nedostavily na vyšetření 82% Obrázek 6: Podíl vyšetřených žen (všechny věkové skupiny). Celkové N = 598 637 žen 18% Pozvané a vyšetřené ženy Pozvané ženy, které se nedostavily na vyšetření 84% 16% Pozvané a vyšetřené ženy Obrázek 7: Podíl vyšetřených žen (ženy ve věku 45 69 let). Celkové N = 491 294 žen Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 17

Pozvané ženy, které se nedostavily na vyšetření 76% 24% Pozvané a vyšetřené ženy Obrázek 8: Podíl vyšetřených žen (ženy ve věku 70 74 let). Celkové N = 107 343 žen Celková účast 18 % není vysoká, je však nezbytné uvážit fakt, že byly pozvány ženy, které se dostupného screeningového programu neúčastnily. Zřetelně vyšší účast byla pozorována u starších věkových skupin v jejich případě pravděpodobně běžné zvaní prostřednictvím mediální kampaně není dostatečně účinné (viz také kapitola 9). Navíc bylo v jejich případě jednodušší se screeningového vyšetření zúčastnit (nebyla nutná návštěva praktického lékaře nebo gynekologa). 6.4. Věková struktura vyšetřených žen Významným rozdílem v cílové skupině pilotního projektu oproti běžnému screeningu byla přítomnost starších žen od 70 do 74 let věku. Tato skupina žen měla jednodušší přístup k mamografickému vyšetření, neboť odpadla nutnost navštívit před screeningovým vyšetřením praktického lékaře nebo gynekologa. V pilotním projektu byla pozorována vysoká účast starších žen, nejen ve jmenované věkové skupině (obrázek 9). Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 18

8% Podíl žen dle věku na celkovém počtu 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 Věk vyšetřených žen Obrázek 9: Věková struktura žen vyšetřených v pilotním projektu. N = 105 649 žen (vč. neuvedených 54 žen věk odlišný nebo neuveden) V porovnání s běžným screeningem prováděným v roce 2007 je skutečně patrná výrazně vyšší účast žen ve věkové skupině 70 74 let. Rovněž je patrný výrazně vyšší průměrný věk v pilotním projektu (téměř o 6 let obrázek 10). 25000 Věk při vyšetření Běžný screening 2007 Pilotní projekt Průměr 56,0 61,8 1% kvantil 42,1 44,7 25 % kvantil 50,4 55,0 Medián 55,8 63,3 75 % kvantil 61,3 69,7 99 % kvantil 69,9 74,2 Počet vyšetřených žen 20000 15000 10000 5000 0 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 Věk vyšetřených žen Obrázek 10: Věková struktura žen vyšetřených běžném screeningu a pilotním projektu. N = 482 942 žen (vč. neuvedených 1159 žen věk odlišný nebo neuveden) Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 19

Pilotní projekt dosáhl výrazné účasti žen ve věku 70 74 let. Věková struktura žen vyšetřených v pilotním projektu tak byla odlišná průměrný věk se liší o téměř 6 let (56 let v běžném screeningu oproti 61,8 v pilotním projektu). 6.5. Náběr nových žen v pilotním projektu Podmínka pro zaslání pozvánky ke screeningovému vyšetření (30 měsíců bez mamografického vyšetření) připouštěla, aby ženy již v minulosti screeningové vyšetření postoupily. Obrázek 11 znázorňuje podíl těchto klientek. Nové klientky 82,4% 17,6% Další kola screeningu Obrázek 11: Podíl zcela nových klientek vyšetřených po pozvání, oproti podílu žen, které již v minulosti screeningové vyšetření podstoupily. N = 105 649 žen Přes 80 % klientek vyšetřených v pilotním projektu absolvovalo své první screeningové vyšetření. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 20

7. Detekce zhoubných nádorů prsu 7.1. Karcinomy diagnostikované v pilotním projektu Základním cílem screeningového programu je detekce malých nádorů, které nejsou jinak zjistitelné, protože zatím nevykazují žádné klinicky zjistitelné příznaky. Karcinomy časných stadií nalezené v programu tak mohou být úspěšně léčeny méně náročnou léčbou. Prodlužuje se tak přežití pacientek a současně snižuje úmrtnost na nádory prsu v cílové populaci. V rámci pilotního projektu bylo u vyšetřených klientek histologicky prokázáno 846 maligních nádorů prsu. V tabulce 5 a na obrázku 12 jsou uvedeny podíly nádorů dle velikosti. Je nezbytné uvážit, že mezi zjištěnými nádory je zatím mnoho onemocnění s neznámým ohodnocením, neboť současná analýza se zaměřuje především na co nejrychlejší zhodnocení účasti. Tabulka 5: Početnosti jednotlivých kategorií dle velikosti primárního nádoru a invazivity onemocnění mezi 846 nalezenými maligními nádory. Invazivní nádory Karcinom in situ pt1 pt2 pt3 pt4 Neznámá velikost Modifikovaný léčbou 74 420 97 5 0 238 12 T2 11% T3 1% Neznámé 28% T1 50% Předléčené in situ 1% 9% Obrázek 12: Podíly jednotlivých kategorií dle velikosti primárního nádoru a invazivity onemocnění. N = 846 maligních nádorů Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 21

Z výsledků je již nyní patrné, že nejméně polovina nalezených nádorů je stadia pt1 (primární nádor do 2 cm v největším rozměru), dalších 9 procent tvoří onemocnění in situ. Téměř 500 žen tak díky pilotnímu projektu bylo diagnostikováno s počínajícím onemocněním, s vysokou nadějí na úspěšnou léčbu. 7.2. Zhoubné nádory u nevyšetřených žen Dostupná data o pilotním projektu a nádorové epidemiologii v České republice umožňují odhadnout přibližný počet žen, které nevyužily možnosti podstoupit screeningové vyšetření, zhoubné nádorové onemocnění však u nich již nyní nepozorovaně propuklo a tyto pacientky tak mohou ztratit příležitost na jeho časnější odhalení. Pro odhad počtu nenalezených karcinomů byly použity dvě metody (viz tabulka 6). První pracuje s aktuálními věkově specifickými detekčními mírami (počty nalezených karcinomů v pilotním projektu na 1000 vyšetření) a tedy odhaduje, kolik nádorů by bylo nalezeno v případě, že by se tyto ženy zúčastnily po pozvání vyšetření. Druhá metoda pracuje s předscreeningovými incidencemi invazivního karcinomu prsu. Období před organizovaným programem (1997 2001, údaje Národního onkologického registru z www.svod.cz) je uvažováno, protože screening samotný dočasně zvedá počet nalezených karcinomů. Je tedy odhadnuto, kolik žen bude během 1 roku diagnostikováno s invazivním nádorem prsu. První metoda může skutečný počet nádorů diagnostikovaných bez screeningu nadsadit ( overdiagnosis ve screningovém programu). Druhá metoda je naopak zřejmě vysoce konzervativní odhad (pouze invazivní nádory pouze za jediný následující rok). Publikován je tedy orientační odhad 2000 3000 nádorů v nevyšetřené populaci. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 22

Tabulka 6: Odhad počtu nenalezených karcinomů v populaci žen, které po pozvání v pilotním projektu nepodstoupily screeningové vyšetření. Věková skupina Přibližný počet nevyšetřených žen Počet nalezených karcinomů na 1000 vyšetření v pilotním projektu Odhad počtu nenalezených karcinomů Incidence na 100 000 žen (1997-2001) Invazivní karcinomy manifestující klinicky za 1 rok 45-49 89 705 2,4 211,0 123,7 111,0 50-54 67 695 4,6 311,3 161,6 109,4 55-59 77 781 5,4 422,7 178,5 138,8 60-64 92 611 8,1 750,5 203,2 188,2 65-69 83 640 10,4 871,5 241,3 201,8 70-74 81 614 12,5 1021,3 259,3 211,6 Celkem 493 046 3588,3 960,9 Tisíce žen, které po pozvání nepodstoupily screeningové vyšetření (odhadem 2000 3000 žen) mohou trpět nediagnostikovaným nádorem prsu, který se v následujících letech projeví klinicky. Odmítnutím screeningového vyšetření se tak tyto ženy mohou připravit o šanci na nenáročnou a úspěšnou léčbu tohoto smrtelného onemocnění. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 23

8. Analýza účasti v podskupinách žen 8.1. Účast dle roku narození pozvaných žen Pro posouzení účinnosti zvacího procesu v jednotlivých podskupinách pozvaných žen je nezbytné znát podíl těchto žen, které kladně zareagovaly na pozvání ke screeningovému vyšetření (věkově specifická míra účasti). Popis závislosti míry účasti na roku narození pozvaných žen je obsahem tabulky 7 a obrázků 13 14. Viz také údaje o pokrytí v kapitole 9. Tabulka 7: Počty pozvaných a vyšetřených žen a míra účasti dle roku narození žen. Rok narození Počet pozvaných žen Počet vyšetřených žen Podíl vyšetřených žen 1933 16 153 3770 23,3% 1934 27 207 6861 25,2% 1935 24 166 6082 25,2% 1936 20 940 4932 23,6% 1937 18 877 4084 21,6% 1938 20 421 4344 21,3% 1939 20 296 4234 20,9% 1940 21 519 4296 20,0% 1941 21 032 3938 18,7% 1942 20 921 3737 17,9% 1943 23 083 4195 18,2% 1944 22 769 3966 17,4% 1945 21 346 3486 16,3% 1946 23 041 3908 17,0% 1947 21 611 3684 17,0% 1948 19 939 3264 16,4% 1949 18 554 2946 15,9% 1950 18 124 2688 14,8% 1951 18 001 2568 14,3% 1952 17 017 2388 14,0% 1953 16 094 2198 13,7% 1954 15 643 1959 12,5% 1955 15 599 2001 12,8% 1956 15 235 1914 12,6% 1957 15 069 1873 12,4% 1958 14 068 1773 12,6% 1959 13 212 1654 12,5% 1960 15 040 1983 13,2% 1961 19 532 3002 15,4% 1962 29 668 6085 20,5% 1963 14 460 1778 12,3% Neznámý 0 58 Celkem 598 637 105649 17,6% Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 24

35000 30000 598 637 pozvaných žen 492 988 žen, které se nedostavily na vyšetření 105 649 žen vyšetřených v pilotním projektu (58 vyšetřených žen chybějící datum narození) 25000 20000 Počet žen 15000 10000 5000 0 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 Rok narození pozvaných žen Obrázek 13: Absolutní počty pozvaných a vyšetřených žen v pilotním projektu dle roku narození. 30% Podíl vyšetřených žen z pozvaných 25% 20% 15% 10% 5% 23,3% 25,2% 25,2% 23,6% 21,6% 21,3% 20,9% 20,0% 18,7% 17,9% 18,2% 17,4% 16,3% 17,0% 17,0% 16,4% 15,9% 14,8% 14,3% 14,0% 13,7% 12,5% 12,8% 12,6% 12,4% 12,6% 12,5% 13,2% 15,4% 20,5% 12,3% 0% 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 Rok narození pozvaných žen Obrázek 14: Relativní počty vyšetřených žen (podíly pozvaných) dle roku narození. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 25

Počet pozvaných žen, a rovněž podíl těchto žen, které se po pozvání zúčastnily screeningového vyšetření, byl nejvyšší ve starších věkových skupinách (nad 70 let věku), a dále ve skupině žen, které právě dosáhly dolní hranice věku pro účast v mamografickém screeningu (45 let). 8.2. Účast dle regionu bydliště pozvaných žen V této podkapitole je popsána úspěšnost zvaní v jednotlivých regionech České republiky. V tabulce 8 jsou k dispozici počty pozvaných a vyšetřených žen, v obrázcích 15 a 16 jsou tyto ukazatele znázorněny v grafech. Je potřeba upozornit na to, že údaje o regionech pozvaných žen odpovídají krajským pobočkám, tak jak byly poskytnuty Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Tyto údaje však respektují dostatečně přesně (s ohledem na pozorované rozdíly) i bydliště pozvaných žen. Tabulka 8: Počty pozvaných a vyšetřených žen a míra účasti dle regionu bydliště žen. Kraj Počet pozvaných žen Počet vyšetřených žen Podíl vyšetřených žen Vysočina 29 459 7 615 25,8% Pardubický 31 164 7 487 24,0% Liberecký 29 759 6 840 23,0% Hradecký 30 867 6 306 20,4% Karlovarský 21 672 4 321 19,9% Jihočeský 36 034 6 912 19,2% Jihomoravský 63 920 11 649 18,2% Středočeský 67 533 11 860 17,6% Plzeňský 32 033 5 530 17,3% Olomoucký 31 448 4 771 15,2% Ústecký 60 242 9 035 15,0% Zlínský 39 529 5 635 14,3% Praha 67 815 9 657 14,2% Moravskoslezský 57 162 8 031 14,0% Celkem 598 637 105 649 17,6% Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 26

598 637 pozvaných žen 80000 492 988 žen, které se nedostavily na vyšetření 105 649 žen vyšetřených v pilotním projektu 70000 60000 50000 Počet žen 40000 30000 20000 10000 0 Vysočina Pardubický Liberecký Hradecký Region bydliště žen Karlovarský Jihočeský Jihomoravský Středočeský Plzeňský Olomoucký Ústecký Zlínský Praha Moravskoslezský Obrázek 15: Absolutní počty pozvaných a vyšetřených žen v pilotním projektu dle regionu. Podíl vyšetřených žen z pozvaných 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 25,8% 24,0% 23,0% 20,4% 19,9% 19,2% 18,2% 17,6% 17,3% 15,2% 15,0% 14,3% 14,2% 14,0% Vysočina Pardubický Liberecký Hradecký Region bydliště žen Karlovarský Jihočeský Jihomoravský Středočeský Plzeňský Olomoucký Ústecký Zlínský Praha Moravskoslezský Obrázek 16: Relativní počty vyšetřených žen (podíly pozvaných) dle regionu. Údaje o účasti v jednotlivých regionech ČR vykazují značnou rozdílnost v absolutních číslech i v podílu žen, které po pozvání podstoupily vyšetření. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 27

9. Pokrytí cílové populace v České republice Kromě zásahu cílové populace programem a míry účasti je významným ukazatelem efektivity zvacího procesu tzv. pokrytí vyšetřením. Pro účinnost mamografického screeningu při snižování úmrtnosti na rakovinu prsu je nezbytná pravidelná účast na screeningových vyšetřeních. S ohledem na délku trvání detekovatelné preklinické fáze (doba, po kterou onemocnění nevykazuje žádné příznaky, je ovšem zjistitelné specifickým screeningovým testem) je ve většině zemí s implementovaným organizovaným programem zvolen screeningový interval 2 roky. Stejně je tomu v České republice. Pokrytí vyšetřením je obecně definováno jako podíl žen z cílové populace, které podstoupily v době odpovídající screeningovému intervalu mamografické vyšetření. Z praktických důvodů je pro výpočet v této kapitole využit interval 30 měsíců, který lépe respektuje reálný interval u českých žen. Dlouhodobě je však rovněž nezbytné usilovat o to, aby se tento interval co nejvíce blížil požadovaným 24 měsícům (například právě adresným zvaním žen po uplynutí tohoto intervalu). Konkrétně tedy představuje pokrytí cílové populace podíl: žen, které byly vyšetřeny od 1.7.2005 do 31.12.2007 nebo později v rámci pilotního projektu VZP, a náležely k referenčnímu datu (věkově) do cílové populace, a počtu žen v cílové populaci Z důvodu dostupnosti populačních dat je jako referenční datum použito 1.7.2006. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 28

9.1. Celkové pokrytí cílové populace Během definovaného období bylo ve screeningovém programu vyšetřeno 833 730 žen, které k 1.7.2006 náležely do věkové skupiny 45 69 let. Velikost cílové populace (45 69) let k 1.7.2006 je 1 692 945 žen. Aktuální pokrytí cílové populace mamografickým screeningem je tedy 49,2 % (viz obrázek 17). 50,75% Nevyšetřené ženy Ženy 44,89% vyšetřené v běžném screeningu 4,35% Ženy vyšetřené v pilotním projektu Obrázek 17: Pokrytí cílové populace mamografickým vyšetřením v běžném screeningu a příspěvek pilotního projektu N = 1 692 945 žen (45 69 let věku) Příspěvek pilotního projektu k počtu žen vyšetřených v definovaném období (ženy, které neměly jiné vyšetření v definovaném období) je 73 722 (4,4 procentní body viz obrázek 17). Aktuální pokrytí cílové populace (45 69 let věku) mamografickým screeningem během doporučeného intervalu dosahuje po pilotním projektu 49,2 % (oproti 44,9 % bez příspěvku pilotního projektu). Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 29

9.2. Pokrytí dle věkových skupin Podkapitola ukazuje pokrytí mamografickým screeningem specificky dle věkových skupin (kategorizace dle věku k 1.7.2006) tabulka 9 a obrázek 18. Tabulka 9: Pokrytí cílové populace mamografickým screeningem, bez započítání a se započítáním pilotního projektu. Věková skupina Velikost cílové populace Počet vyšetřených žen Bez pilotního projektu Pokrytí bez pilotního projektu Počet vyšetřených žen Příspěvek pilotního projektu Celkový počet Celkové vyšetřených pokrytí žen 45-49 let 329 650 166 897 50,6% 9 583 176 480 53,5% 50-54 let 388 941 193 454 49,7% 10 573 204 027 52,5% 55-59 let 401 839 184 201 45,8% 15 627 199 828 49,7% 60-64 let 328 930 136 924 41,6% 17 757 154 681 47,0% 65-70 let 243 585 78 532 32,2% 20 182 98 714 40,5% 70-74 let 218 964 5 329 2,4% 19 320 24 649 11,3% Běžný screening Pilotní projekt Nevyšetřeny 70-74 Věk vyšetřených žen 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 0% 20% 40% 60% 80% 100% Podíl vyšetřených žen Obrázek 18: Pokrytí cílové populace mamografickým vyšetřením v běžném screeningu a příspěvek pilotního projektu dle pětiletých věkových skupin. N = 1 911 909 žen (45 74 let věku) Pilotní projekt zvýšil výrazně pokrytí mamografickým screeningem u nejvíce rizikových starších věkových skupin (65 74 let). Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 30

9.3. Pokrytí dle regionů Podkapitola ukazuje pokrytí mamografickým screeningem specificky dle regionu bydliště vyšetřených klientek tabulka 10 a obrázek 19. Data jsou uvedena pouze za věkovou skupinu 45 69 let. Tabulka 10: Pokrytí cílové populace (45 69 let) mamografickým screeningem, bez započítání a se započítáním pilotního projektu. Region Velikost cílové populace Počet vyšetřených žen Bez pilotního projektu Pokrytí bez pilotního projektu Počet vyšetřených žen Příspěvek pilotního projektu Celkový počet vyšetřených žen Celkové pokrytí Vysočina 79 997 49 794 62,2% 4842 54 636 68,3% Jihomoravský 186 442 109 816 58,9% 7813 117 629 63,1% Jihočeský 101 814 50 858 50,0% 4951 55 809 54,8% Hradecký 91 474 44 346 48,5% 4281 48 627 53,2% Liberecký 70 743 31 151 44,0% 4923 36 074 51,0% Plzeňský 92 294 42 158 45,7% 3691 45 849 49,7% Karlovarský 50 635 21 785 43,0% 3161 24 946 49,3% Středočeský 189 016 81 346 43,0% 8809 90 155 47,7% Pardubický 82 021 32 569 39,7% 5075 37 644 45,9% Praha 205 996 84 337 40,9% 7046 91 383 44,4% Moravskoslezský 206 341 84 621 41,0% 5547 90 168 43,7% Ústecký 134 936 51 104 37,9% 6749 57 853 42,9% Zlínský 96 184 36 483 37,9% 3705 40 188 41,8% Olomoucký 105 052 39 640 37,7% 3129 42 769 40,7% Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 31

Podíl vyšetřených žen Cílová populace Včetně pilotního projektu Běžný screening 100% 90% 80% 70% 68% 63% 60% 55% 53% 51% 50% 49% 48% 50% 46% 44% 44% 43% 42% 41% 40% 30% 20% 10% 0% Vysočina Jihomoravský Jihočeský Hradecký Liberecký Plzeňský Region bydliště vyšetřených žen Karlovarský Středočeský Pardubický Praha Moravskoslezský Ústecký Zlínský Olomoucký Celkové pokrytí v regionu Obrázek 19: Podíl vyšetřených žen v běžném screeningu a se započítáním příspěvku pilotního projektu, dle regionů bydliště vyšetřených klientek. N = 1 692 945 žen (45 69 let věku) Pilotní projekt výrazně nepřispěl ke snížení rozdílů v pokrytí mezi regiony. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 32

10. Objem vyšetření v centrech mamografického screeningu 10.1. Centra dle počtu vyšetření v projektu Zapojení jednotlivých center screeningového programu do pilotního projektu bylo odlišné. Variabilita počtu vyšetřených žen v pilotním projektu mezi centry je znázorněna na obrázku 20. Počet center 16 14 12 10 8 6 4 4 8 11 15 12 7 Pilotní projekt Průměr Minimum 25% kvantil Medián 75 % kvantil Maximum Počet žen vyšetřených v centru 1761 154 1095 1695 2188 5887 2 0 1 1 1 0 0 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 5500 Počet žen vyšetřených v pilotním projektu Obrázek 20: Rozložení center mamografického screeningu dle počtu vyšetření v pilotním projektu spolu s popisnými statistikami počtu vyšetřených žen. N = 105 649 žen Průměrné centrum vyšetřilo v rámci pilotního projektu 1761 žen, nejméně bylo v centru vyšetřeno 154 žen, nejvíce 5887 žen. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 33

10.2. Počet vyšetření v centrech dle velikosti Důležitým cílem pilotního projektu bylo zvýšení počtu vyšetření na menších centrech, protože nezbytnou podmínkou úspěšného provádění mamografického screeningu je dostatečný objem vyšetření a nálezů na každého lékaře. Obrázek 21 zachycuje, jak se lišil počet žen vyšetřených v rámci pilotního projektu s ohledem na předchozí velikost centra (v kategoriích dle počtu vyšetřených žen v roce 2006). Počet žen vyšetřených v centru v pilotním projektu 7000 Medián 25%-75% 6000 Min-Max 5000 4000 3000 2000 1000 0 1424 1867 1308 1595 < 4000 4000-5000 5000-6000 6000-8000 > 8000 Velikost centra (počet vyšetřených žen v roce 2006) 2591 Obrázek 21: Počet žen vyšetřených v centrech v pilotním projektu dle velikosti centra. N = 104 313 žen (pro srovnání let 2006 a 2007 použito 58 center, která dodala data za oba roky 2006 a 2007) Nejvýrazněji přispěl pilotní projekt návštěvností u největších center a dále pak u center těsně pod hranicí 5000 vyšetření za rok. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 34

10.3. Rozložení počtu vyšetření v čase Podrobnější obraz o objemu vyšetření v jednotlivých centrech během pilotního projektu dává obrázek 22. Série krabicových grafů ukazuje, jakým způsobem se mění rozložení objemů vyšetřených žen na centrech v měsíčních intervalech v průběhu pilotního projektu. Počet žen vyšetřených v centru v pilotním projektu 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 4 Medián 25%-75% kvantil Min-Max 86 200 405 473 2007-07 2007-08 2007-09 2007-10 2007-11 2007-12 2008-01 2008-02 2008-03 Kalendářní měsíc 295 179 39 1 Obrázek 22: Časový průběh rozložení počtů vyšetření na centrech. N = 105 649 žen V době od srpna 2007 do února 2008 (v červenci 2007 a březnu 2008 bylo vyšetření velmi málo), vyšetřovala centra průměrně 261 žen měsíčně (minimum 1 vyšetření za měsíc, maximum 1437 vyšetření za měsíc). Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 35

10.4. Změna objemu vyšetření v centrech v roce 2007 Důležitým požadavkem na screeningová centra je každoroční zajištění vysokého objemu vyšetření, aby byly zajištěny dostatečně vysoké zkušenosti lékařů při hodnocení mamogramů asymptomatických žen. V podmínkách vyvíjejícího se programu v České republice je stanoveno doporučené minimum 5000 vyšetření za rok. Obrázek 23 ukazuje, jakým způsobem došlo k posunu rozložení počtu vyšetření na centrech v roce 2007 oproti roku 2006. Počet screeningových center 25 20 15 10 5 Vyšetření v roce 2006 Vyšetření v roce 2007 13 12 4 2 9 7 15 23 9 22 0 < 4000 4000-5000 5000-6000 6000-8000 > 8000 Počet vyšetřených žen v centru Obrázek 23: Změna objemu vyšetření v centrech v roce 2007 oproti roku 2006. N = 58 center (pro srovnání let 2006 a 2007 použito 58 center, která dodala data za oba roky 2006 a 2007) Díky pilotnímu projektu dosáhlo 90 % center v roce 2007 doporučeného minima 5000 vyšetření za rok (oproti 57 % center v roce 2006). V roce 2007 tak nedosáhlo na minimální počet pouhých 6 center. Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 36

11. Závěry Ve věkové skupině 45 69 let vyšetřil v roce 2007 screeningový program přes 431 tisíc žen, z toho více než 185 tisíc žen přišlo na své první vyšetření v programu (meziroční nárůst o téměř 20 %). Přestože pozvání k preventivnímu vyšetření využilo pouze 18 % žen (105 649 žen z 598 637 pozvaných), je dopad zvýšené účasti velmi výrazný. Počet diagnostikovaných karcinomů prsu se zvýšil v roce 2007 o více než 50 % oproti roku 2006, v samotném pilotním projektu bylo diagnostikováno 846 maligních nádorů. Mimořádná cílová skupina 70 74 let dosáhla vyšší účasti 24 % pozvaných žen. Velká efektivita pozvání u starších věkových skupin ve srovnání s běžnou mediální kampaní se ukazuje zřetelně na vzestupu pokrytí populace screeningem u těchto skupin. Nejméně 60 % nádorů diagnostikovaných v pilotním projektu je časných stadií (pt0is, pt1) 500 ženám tak včasný nález dává naději na velice úspěšnou léčbu. U žen, které se po pozvání nezúčastnily, lze očekávat 2 až 3 tisíce nediagnostikovaných zhoubných nádorů, které tak mohou být objeveny příliš pozdě. Zásah cílové populace screeningem (poměr alespoň jednou vyšetřených žen k velikosti cílové populace) se zvýšil na 60 %. V roce 2007 dosáhlo doporučeného minima počtu vyšetřených žen (5000 za rok) 90 % akreditovaných center (oproti 57 % v roce 2006). Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz 37