Zápis z 24. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky

Zápis z 24. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky Datum: 6. 10. 2017 Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, na Františku 32, Praha 1 Podkladové materiály na 24. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky () k jednotlivým bodům programu byly členům Rady vlády zaslány elektronickou poštou dne 26. září 2017. Bod 1 Zahájení a kontrola plnění usnesení z 23. zasedání Rady vlády Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády): V 10:05 hod. přivítala všechny účastníky 24. zasedání Rady vlády, členy Rady vlády, pověřené zástupce a pozvané hosty. Konstatovala, že je z celkového počtu 35 členů přítomno 25 členů Rady vlády a pověřených zástupců tzn., že je přítomna nadpoloviční většina členů. je usnášeníschopná. Seznámila členy Rady vlády s níže uvedeným návrhem programu 24. zasedání Rady vlády: 1. Zahájení, kontrola plnění usnesení z 23. zasedání Rady vlády. 2. Analýza případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. 3. Informace k bodu 6.6 k úkolům ze Státní energetické koncepce, týkající se uplatňování vlastnických práv státu v organizacích vlastněných a spoluvlastněných státem. 4. Aktuální stav projednávání legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. 5. Informace týkající se řízení energetické soustavy/čeps - ROC (Regionálních kooperačních center). 6. Novela zákona 406/2006 Sb., o hospodaření energií ve vazbě na schválenou Politiku ochrany klimatu. 7. Souhrnná informace o OKD a situace s odpisem zásob u dolu Paskov. 8. Surovinová politika ČR a problematika ochrany zásob koksovatelného uhlí. 9. Různé. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) omluvila nepřítomnost pana ministra MPO, a současně se dotázala účastníků jednání, zda mají návrh na nějakou další problematiku v rámci programu, které by se chtěli více věnovat. Vladimír Vlk (ERÚ) dodatečně požádal o vyjádření v rámci bodu 2 dnešního programu jednání. Pavel Bartoš (HK ČR) a Pavel Fiala (TU) - požádali o informaci zpracovatele materiálu k projednání vládě Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) zařadila informaci zpracovatele materiálu k projednání vládě Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin do bodu 9. Různé, programu jednání Rady. Návrh na usnesení k bodu 1: 1.1 schvaluje návrh programu 24. zasedání Rady vlády; 1

1.2 bere na vědomí informaci o plnění usnesení z 23. zasedání Rady vlády; Pro: 25 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 1 bylo schváleno. Bod 2 Analýza případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) uvedla, že tato problematika byla projednávána na minulém 23. zasedání Rady a bylo požadováno předložení dalšího analytického materiálu k této věci. Tomáš Smejkal (MPO) byla zpracována Analýza případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla, která byla distribuována všem členům Rady. Analýza byla provedena na základě statistických dat ERÚ. Případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla by se však vztahovaly na reálné hodnoty, respektive vypočtené hodnoty (ne o hodnoty na základě statistických dat). Pro účely analýzy byly navrženy tři intervaly celkové účinnosti - od 30 35%, 36-40% a 41-45%. Odhad sankce by byl v řádu jednotek korun za MWh v daném pásmu účinnosti. Odhad nákladů na úsporu jedné tuny paliva by se pohyboval v řádu sto tisíců korun dle daného pásma. Tento sankční mechanizmus se tedy na základě zpracované analýzy nejeví jako ekonomicky efektivní. Dále zmínil také nezbytnost legislativních kroků, které by bylo nutné provést, aby analyzované opatření mohlo být zavedeno. Jednalo by se zejména o úpravu zákona o hospodaření energií a přípravu nové vyhlášky a nařízení vlády. Analýzy mimo jiné obsahuje materiály pro přípravu těchto legislativních dokumentů. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) otevřela diskusi k bodu 2: Jan Rovenský (Zelený kruh) uvedl, že ve Státní energetické koncepci (SEK) jsou upřednostňovány vysokoúčinné zdroje a nízkoúčinné by se měly odstavit. Předložená analýza se podle jeho názoru zabývá spíše zdrojovou oblastí než předpoklady SEK, které se týkají odstavení nízkoúčinných zdrojů. Jaroslav Míl (SP ČR) pozastavil se nad předpokladem případného sankcionování zdrojů s vysokou účinností 41-45%. Zdeněk Osner (KZPS) postrádal v analýze, jak budou předpokládané odstavované zdroje nahrazovány. Pavel Zámyslický (MŽP) uvedl analogii v Politice ochrany klimatu (POK) a SEK v oblasti sankcí a ukončování provozu zdrojů s nízkou účinností. Předpokládá obdobnou nutnost úprav legislativy za tímto účelem a také koordinovaný postup MPO a MŽP. Vladimír Vlk (ERÚ) v souvislosti s novým vedením ERÚ se představil jako zástupce Rady ERÚ v Radě pro energetickou a surovinovou strategii. Přiklání se k názoru, že pokud bude mít zdroj vysokou účinnost 41-45%, ačkoliv je například kondenzační, nelze ho sankcionovat. Vyjádřil nesouhlas s formou sankcí/malusů, domnívá se, že vzhledem k rostoucí spotřebě energie bude nutné spíše zachovat její zdroje výroby. ERÚ již dnes řeší nedostatek výkonu zdrojů. Uvedl, že případné sankce budou zahrnuty do cen energie a v důsledku dopadnou na spotřebitele elektřiny. Evropský parlament schválil nové hodnoty pro nejlepší dostupné techniky, což podle jeho názoru přinese další náklady na ekologizaci procesů výroby energie. 2

Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) upřesnila genezi pro předloženou Analýzu případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla, v souvislosti s předchozími jednáními Rady a úkoly vyplývajícími ze SEK. Bylo konstatováno, že v kontextu zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií byla problematika malusů připravena včetně příslušné související legislativy. Když však předmětný návrh, týkající se malusů dospěl do Parlamentu, byl zamítnut. Dále byl tedy předpoklad, že tato problematika bude řešena v rámci POK. Předkládaný materiál je tedy původním souborem analýz a předpokladů v souvislosti s malusy s aktualizovanou a dopracovanou analýzou. MPO v této chvíli nepřichází s novým systémem malusů, ale dodalo podklady zpětně, na základě odsouhlasených požadavků na minulých zasedáních Rady. Budoucí vláda se rozhodne, jakým způsobem nejefektivněji naplníme energeticko - klimatický plán. Tato problematika energetiky a klimatu se nyní dotýká přípravy národních integračních plánů a jejich nástrojů. S tím souvisí také příprava novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Pavel Cyrani (SP ČR) poukázal na skutečnost, že unijní podmínky pro provoz zdrojů z hlediska emisí se natolik zpřísňují, že již z tohoto důvodu, nezávisle na malusech, nutně dochází k jejich odstavování. Tomáš Smejkal (MPO) sdělil, že analýza pracuje s celkovou účinností. Potvrdil účel zpracování analýzy, jak již sdělila Lenka Kovačovská před ním. Jan Rovenský (Zelený kruh) poděkoval za podklady a vysvětlení problematiky případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. Otázal se, zda bude MPO předkládat tuto problematiku nové PSP opětovně. Zdroje, které ho zajímají z pohledu problematiky případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla jsou s účinností pod 25%. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) to, jakou cestou se MPO vydá v této problematice v následujícím období, bude odvislé od přípravy národních integračních plánů a jejich nástrojů, které předpokládá ve svém rozsahu širší než např. SEK. Jde také o souvislosti s novými požadavky BAT a BREF. Současně je třeba monitorovat v této a dalších oblastech vývoj situace v Německu. Pavel Bartoš (HK ČR) daná problematika by se měla řešit komplexně. Vyloučením teplárenských zdrojů s nižší účinností by mohlo, jako náhrady, docházet k využití parních rozvodů tepla s ještě nižší účinností. Pokud budou teplárny s nízkou účinností sankcionovány, vše se stane součástí ceny tepla, kterou zaplatí občané a další spotřebitelé. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) sdělila, že podnět který přednesl Pavel Bartoš (HK ČR) bude projednán na Pracovní skupině pro teplárenství při Radě (předs. A. Beran). Výstup z projednání bude sdělen na příštím zasedání Rady. Jiří Jungr (MZe) poukázal na situaci se zásobami uhlí pro teplárenství a těžbou uhlí pro účely teplárenství v souvislosti s územně ekologickými limity těžby. Zda v kontextu deklarovaného dostatku uhlí bude nějakým způsobem řešena tato problematika. Martin Štemberka (ČBÚ) v předpolí dolu Bílina se nacházely dva dobývací prostory. Z nichž jeden byl převeden na Severočeské doly a v rámci tohoto prostoru bylo uloženo těžební společnosti, prostřednictvím ČBÚ, využít vytěžené uhlí prioritně pro teplárenské účely. Pavel Bartoš (HK ČR) otázal se, jak se bude postupovat v případě těžby a využití černého uhlí. Poukázal na skutečnost, že těžba klesla zhruba na polovinu a v Polsku chybí čtyři miliony tun uhlí. Při čemž téměř všechny teplárny na Moravě pracují na bázi černého uhlí. 3

Tomáš Smejkal (MPO) v této souvislosti sdělil, že MPO komplexně oslovilo velké výrobní zdroje z důvodů informace o zajištěnosti palivy a dalších údajů. Na příští jednání Rady MPO předloží informaci o výsledku tohoto šetření a souhrnný výhled velkých výrobních zdrojů. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) předpokládá, že na příští jednání Rady MPO může předložit předpoklady plnění SEK v různých oblastech ve vazbě na přípravu národního klimatickoenergetického plánu. Jan Rovenský (Zelený kruh) požádal o posudek ČVUT Penalizace kondenzační elektřiny ve výrobě KVET", který byl zmiňován v předložené Analýze případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) materiál bude přiložen k tomuto zápisu. Návrh na usnesení k bodu 2: 2.1 bere na vědomí analýzu případné platby za nízkoúčinnou výrobu elektřiny a tepla. Pro: 25 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 2 bylo schváleno. Bod 3 Informace k bodu 6.6 k úkolům ze Státní energetické koncepce, týkající se uplatňování vlastnických práv státu v organizacích vlastněných a spoluvlastněných státem. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) sdělila, že tato informace má obdobnou genezi, jako předcházející problematika. Její zpracování plyne z požadavku z předcházejícího zasedání Rady. MPO provádí výkon vlastnických práv v ČEPS, a.s. a OTE, a.s.. Byla posílena účast zástupců MPO v dozorčích radách obou společností a stanovy jsou pravidelně aktualizovány v návaznosti na legislativní změny a zajišťují soulad strategie společností a jejich rozhodnutí s koncepčními dokumenty státu. MF vykonává akcionářská práva ve společnostech ČEZ, a.s., MERO ČR, a.s., a ČEPRO, a.s. Ve společnosti ČEZ, a.s., je zajištěna nadpoloviční většina zástupců státu v dozorčí radě i ve výboru pro audit. Pro oblast ropného a petrochemického sektoru stát prostřednictvím vlastnické struktury MF vlastní 100% akcií společnost MERO ČR, a.s. a ČEPRO, a.s. Odborný dohled nad činnostmi obou společností je vykonáván prostřednictvím MPO. Kooperace probíhá nově v této oblasti např. prostřednictvím Pracovní skupiny pro alternativní paliva. V poslední době se daří propojit rafinérský průmysl a koordinovat činnost se zájmy státu (UNIPETROL). U společnosti ČEZ, a.s. stát nevykonává 100% kontrolu. Stát nemůže s ohledem na minoritní akcionáře činit taková rozhodnutí (např. v souvislosti s rozvojem JE), která by je poškozovala. Pavel Cyrani (SP ČR) poukázal na skutečnost, že podmínky výkonu akcionářských práv jsou u společnosti ČEZ, a.s., obdobné jako ve společnostech MERO ČR, a.s., a ČEPRO, a.s. 4

Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) přesto že není MPO vykonavatelem akcionářských práv ve společnostech MERO ČR, a.s., a ČEPRO, a.s., je intenzita spolupráce v oblastech týkajících se zájmů státu značná. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) otevřela diskusi k bodu 3: Jan Rovenský (Zelený kruh) podle jeho názoru není stát schopen naplnit požadavky úkolů 6.6 k ze Státní energetické koncepce, týkajících se uplatňování vlastnických práv státu v organizacích vlastněných a spoluvlastněných státem. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) v současnosti je na vládní úrovni tato problematika velmi diskutována. Např. vláda má výbor, kterým z hlediska posouzení jejich odbornosti procházejí všichni potenciální členové dozorčích rad v zastoupení státu. Obecně v případě, že by došlo k rozhodnutí ve společnostech se zastoupením státu, které by poškodilo minoritní akcionáře, bylo by nutné přistoupit ke kompenzaci. Pavel Cyrani (SP ČR) zdůraznil, že všechna významná (investiční) rozhodnutí ČEZ, a.s. schvaluje dozorčí rada, v níž má stát většinové zastoupení. Jan Rovenský (Zelený kruh) na příkladu prodeje uhelného zdroje Počerady ilustroval rozpor mezi rozhodnutím ve státním zájmu a vlivem na prosperitu společnosti. Práva a povinnosti jsou nadefinovány v rámci zákona o obchodních korporacích. Není tedy snadné naplňovat např. některé požadavky SEK. Ptá se, zda není tedy třeba změnit legislativu a další oblasti. Jaroslav Míl (SP ČR) vyjádřil podporu rozhodování obchodní společnosti na principu ekonomické efektivnosti pro akcionáře. Podpora nízkoefektivního projektu státu by ve výsledku zatížila spotřebitele energie. Princip ekonomické efektivnosti a péče řádného hospodáře ve prospěch akcionářů při respektování právních norem je základní logikou při rozhodování orgánů společnosti zřízených podle obchodního zákoníku. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) poukázala na fakt, že stát se rozhoduje o prospěšnosti akce, investice, v dlouhodobém časovém horizontu, zatím co soukromý investor má snahu o rychlou návratnost investice. Stát dlouhodobě prosazuje a zodpovídá také za spolehlivost a bezpečnost dodávek energie i při nižší výnosnosti aktiv společnosti. Jaroslav Míl (SP ČR) vyjádřil pochopení pro názor uvedený v informaci paní náměstkyně Lenky Kovačovské. Nicméně předpokládá uplatnění kompenzačních mechanizmů jako vyrovnání za nižší výnosnost investice vlivem rozhodnutí státu. V případě realizace investice se, na základě zkušeností s výstavbou jaderných elektráren, ale i dálnic v ČR, přiklonil k požadavku na odborné řízení ze strany zkušeného investora (ČEZ) před výstavbou zajišťovanou státem a realizací investiční výstavby podle odborných a ne politických zadání. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) zmínila úlohu kompenzace při nižší výnosnosti vlivem rozhodnutí státu. Jan Rovenský (Zelený kruh) poukázal na možnost, že by např. ČEZ, a.s. byl v pozici subjektu vykonávajícím svou činnost ve veřejném zájmu, nikoli za účelem generování zisku. Ve světě se takové společnosti vyskytují. Citoval ze zprávy BIS, části týkající se úlohy státu v dozorčích radách a negativního vlivu, které má vedení společností na dozorčí rady. Doporučuje v rámci Rady zaujmout stanovisko k řešení rozporů mezi komerčním a dlouhodobým státním rozhodováním o investicích společností a požádat MPO o zpracování návrhu opatření. 5

Jan Žůrek (CBCSD) domnívá se, že stávající uspořádání v dané oblasti je optimální. Pavel Bartoš (HK ČR) vyjádřil obavy, že nelze zcela přesně stanovit co je veřejný zájem, respektive najít na tomto většinovou shodu. Domnívá se, že statut veřejné korporace např. pro ČEZ, a.s. není dobrá idea. Jaroslav Míl (SP ČR) navrhnul požádat MPO o zpracování návrhu řešení možných kompenzací při nižší výnosnosti vlivem rozhodnutí státu. Zdeněk Osner (KZPS) dle jeho názoru je návrh znění bodu 3.3 usnesení příliš široké. Jan Rovenský (Zelený kruh) obhajoval kontext znění navrhovaných bodů usnesení 3.2 a 3.3 a předpoklad přípravy analýzy možností, jak zajistit naplňování Státní energetické koncepce ve smyslu jejího čl. 6.6. Jan Žůrek (CBCSD) vznesl otázku k návrhu znění bodu 3.3, není zcela jasné, jakou analýzu by mělo MPO připravit, zda právní, ekonomickou či jinou. Analýza se mu jeví příliš široká. Pavel Bartoš (HK ČR) navrhoval s ohledem na znění bodu 3.3 pouze požadovat, aby MPO na příštím zasedání Rady sdělilo, jak zajistí naplňování Státní energetické koncepce ve smyslu jejího čl. 6.6. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) poukázala na skutečnost, že se každoročně zpracovává materiál pro informaci vládě o plnění úkolů SEK. Vladimír Vlk (ERÚ) po citaci části 6.6 k úkolům ze Státní energetické koncepce, týkající se uplatňování vlastnických práv státu v organizacích vlastněných a spoluvlastněných státem, se vyjádřil, že v tomto znění jsou úkoly vyjádřeny dostatečně a zpracování analýzy není podle jeho názoru potřeba. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) připomněla, že případný požadavek z návrhu znění bodu 3.3 se týká pouze bodu 6.6 k úkolům ze Státní energetické koncepce. Jaroslav Míl (SP ČR) analýzy typu jak realizovat výkon vlastnických práv ze strany státu již existují. Jan Rovenský (Zelený kruh) uváděl příklad z jednání Dozorčí rady ČEZ, a.s., kde byly podle jeho názoru odsouhlaseny materiály, které jsou v rozporu s cíli SEK. Návrh na usnesení k bodu 3: 3.1 bere na vědomí informaci k bodu 6.6 k úkolům ze Státní energetické koncepce, týkající se uplatňování vlastnických práv státu v organizacích vlastněných a spoluvlastněných státem. Pro: 25 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 3.1 bylo schváleno. 6

3.2 konstatuje, že stát není schopen ve stávajícím legislativním prostředí prosadit formou akcionářských práv naplňování Státní energetické koncepce v energetických společnostech, ve kterých nemá 100% většinu. Pro: 2 Proti: 12 Zdržel se: 11 Pozn.: Na žádost Jaroslava Míla (SP ČR) uvádíme, že hlasoval proti. Podle jeho názoru je stát schopen ve stávajícím legislativním prostředí prosadit naplňování Státní energetické koncepce v energetických společnostech aniž by došlo k narušení akcionářských práv. Usnesení k bodu 3.2 nebylo schváleno. 3.3 žádá MPO, aby připravilo analýzu možností, jak zajistit naplňování Státní energetické koncepce ve smyslu jejího čl. 6.6. Pro: 4 Proti: 16 Zdržel se: 5 Usnesení k bodu 3.3 nebylo schváleno. Bod 4 Aktuální stav projednávání legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) zdůraznila značný rozsah a velkou intenzitu projednávané problematiky legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. Časový horizont projednávání se předpokládá v řádu několika let. Uvedla, že poměrně rychle se daří projednávat oblast účinnosti budov, intenzivní je projednávání oblasti designu trhu, Je trend projednat maximum problematiky ještě za estonského předsednictví. Upozornila na projednávané oblasti ROC (Regionálních operačních center), kapacitních mechanizmů, což působí proti rozvoji JE. Zejména pokud nebude zajištěn přístup ke strategickým rezervám přeshraniční přístup, nebylo by to v souladu s otevřeným trhem s elektrickou energií. K energetické účinnosti sdělila, že podle vývoje projednávání není pravděpodobné dosažení shody na úrovni 27 %, rozmezí se posouvá spíše na úroveň 30 %, přičemž se diskutují i vyšší hodnoty. Důležitá je otázka závaznosti či nezávaznosti tohoto cíle a pro ČR míra flexibility v průběhu jeho plnění. Dále zmínila Národní integrované plány (o nichž může podat MPO na příští Radě průběžnou informaci), které se jeví jako velmi komplexní a tedy náročné na přípravu a projednávání. Více bude muset být rozpracována problematika dopravy a zemědělství. Další oblastí je finanční platforma pro obnovitelné zdroje, kde se zvažuje, zda nástroje budou motivační nebo penalizační, musí být precizně podchyceny v legislativě. K biopalivům vyrobených v potravinářství je vyjadřován silný nesouhlas s omezením příspěvku na ně. Byl rozporován povinný podíl biopaliv v systémech chlazení a topení. Zmínila dále také problematiku delegovaných aktů na rozhodovací unijní úrovni a určité obavy a nepřesnosti z nich plynoucí. Na konec při této příležitosti poděkovala všem, kteří spolupracují na přípravách pozice ČR k legislativním návrhům v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) otevřela diskusi k bodu 4: Pavel Zámyslický (MŽP) konstatoval, že návrhy revizí a úprav legislativních návrhů ze strany estonského předsednictví se dají označit za vesměs pozitivní s pohledu pozice ČR. Nyní se bude projednávat na přípravách legislativních návrhů problematika emisí. 7

(v 11,20 h - jednání opustil Michal Fišer AK ČR) Jiří Jungr (MZe) připomněl význam kritérií udržitelnosti pro výrobu elektřiny z biopaliv. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) sdělila, že na příští zasedání Rady bude možné sdělit informaci o dalším vývoji procesu projednávání a příprav legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. Návrh na usnesení k bodu 4: 4.1 bere na vědomí Aktuální stav projednávání legislativních návrhů v rámci tzv. zimního legislativního balíčku. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 4 bylo schváleno. Bod 5 Informace týkající se řízení energetické soustavy/čeps - ROC (Regionálních kooperačních center). Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) požádala Hanu Konrádovou (MPO) o seznámení přítomných s problematikou. Hana Konrádová (MPO) v oblasti provozování přenosových soustav Evropská komise navrhovala vznik nových subjektů, které by sdružovaly regionální spolupráci provozovatelů přenosových soustav, tzv. ROC. Tato centra měla získat také kompetence národních provozovatelů v oblasti řízení soustavy. ČR (společně s PSP) se k tomuto návrhu postavila velmi negativně. ROC by nepřebírala odpovědnost za svá rozhodnutí, ale jejich rozhodnutí by měla být závazná. Taková rozhodnutí by mohla mít negativní dopad na dodávku elektřiny v ČR. ČR má stanovisko, že regionální spolupráci již dostatečně řeší tzv. Síťové kodexy, což potvrdilo i estonské předsednictví. Jaroslav Míl (SP ČR) vznesl otázku, zda by se nemohla tato původní idea (ROC) vrátit a prosazovat jinými mechanizmy. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) tato idea byla s obavami vnímána také v Německu. Mohlo by docházek k nežádoucímu rozdělování kompetencí. Problémy by byly také se zkracováním doby na nákup podpůrných služeb a další. Je však možné, že se původní idea (ROC) může vrátit. Hana Konrádová (MPO) zmínila problematiku delegovaných aktů, které mohou významně omezit vliv členských států při tvorbě nařízení. Jaroslav Míl (SP ČR) vyjádřil názor, že v případě, že by došlo k přenosu práv a povinností spojených s řízením přenosové soustavy na nadnárodní subjekty, není smysluplné prosazovat výstavbu velkých systémových prvků, jako jsou zejména velké jaderné zdroje. Doporučuje, aby pozice ČR k regionální 8

spolupráci v elektroenergetice byla vnímána napříč resorty a na unijní bázi prosazována. V souvislosti se zajištěním spolehlivosti a bezpečnosti provozu energetické přenosové soustavy jako základního prvku fungování státu to vnímá jako významný úkol pro všechny členy budoucí vlády. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) do příštího zasedání Rady navrhne SP ČR racionální stanovisko k této problematice regionální spolupráce v elektroenergetice do usnesení Rady jako doporučení vládě. Návrh na usnesení k bodu 5: 5.1 bere na vědomí Informaci týkající se řízení energetické soustavy/čeps - ROC (Regionálních kooperačních center). Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 5 bylo schváleno. bod 6 Novela zákona 406/2006 Sb., o hospodaření energií ve vazbě na schválenou Politiku ochrany klimatu. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) požádala pana Vladimíra Sochora (MPO) o informaci. Vladimír Sochor (MPO) stručně seznámil účastníky jednání s procesem schvalování novely zákona č. 406/2000 Sb. v březnu 2017, se změnou směrnice o ekodesignu na nařízení a o přípravě další novely zákona č. 406/2000 Sb. Podrobnosti jsou v podkladovém materiálu, který byl k tomuto bodu jednání distribuován členům Rady. Na příštím zasedání Rady bude možné dát informaci o pokroku v této věci. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) otevřela diskusi: Jan Rovenský (Zelený kruh) otázal se, kterých technologií, respektive zařízení, se bude případný požadavek z novely zákona č. 406/2000 Sb., konkrétně týkat. Vladimír Sochor (MPO) reagoval, že tato věc, týkající se 6 novely zákona č. 406/2000 Sb., vyvstala následně, původní důvod předložení novely byl jiný. Jan Rovenský (Zelený kruh) otázal se, zda specifikace technologií, zařízení a podob., bude součástí novely zákona č. 406/2000 Sb. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) sdělila, že zákon by měl mít formu obecnější, nikoli pro konkrétní zdroje. Vladimír Sochor (MPO) na příští zasedání Rady tuto problematiku upřesní. 9

Návrh na usnesení k bodu 6: 6.1 bere na vědomí Informaci o Novela zákona 406/2006 Sb., o hospodaření energií ve vazbě na schválenou Politiku ochrany klimatu. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 6 bylo schváleno. Bod 7 Souhrnná informace o OKD a situace s odpisem zásob u dolu Paskov. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) požádala pana Víta Kaštovského (MPO) o informaci. Vít Kaštovský (MPO) sdělil, že veškeré informace byly uvedeny v podkladu k projednávané problematice. Zástupci OKD, a.s., akceptovali doporučení MPO a ministerstvu oznámili dne 4. května 2017 svůj záměr aplikovat při vypořádání zbytkových zásob uhlí Dolu Paskov před zahájením likvidačních prací na dané lokalitě aktualizaci platných podmínek využitelnosti pro hodnocení zásob na tomto ložisku a tímto změnit jejich klasifikaci. OBÚ v Ostravě to umožní vydání povolení hornické činnosti směřujícímu k likvidaci dolu. Lenka Kovačovská (místopředsedkyně Rady vlády) otevřela diskusi: Pavel Bartoš (HK ČR) uvedl, že dle Surovinové politiky je koksovatelné uhlí superstrategická surovina. Tedy pokud je nutné nějakou těžební lokalitu této suroviny uzavřít, tak způsobem, aby bylo možné jí v budoucnu znovu využít. Otázal se, jakým způsobem se to zajišťuje. Vít Kaštovský (MPO) současná evropská legislativa neumožňuje těžební lokalitu uzavřít, takovým způsobem, aby bylo možné jí v budoucnu znovu využít. Stát tedy udržovat přístup k zásobám nemůže. Pavel Bartoš (HK ČR) doporučil změnu znění Surovinové politiky tak, aby bylo možné těžební lokalitu v budoucnu znovu využít. Upozornil, že zásoby uhlí jsou majetkem státu. Sdělil, že v Evropě je nedostatek černého uhlí i kapacit na jeho přepravu. Martin Štemberka (ČBÚ) v Surovinové politice je uvedeno, že se nesmí omezovat ochrana těžebního ložiska. Zákon umožňuje těžaři, pokud je těžba pro něj nerentabilní, převést zásoby do ekonomicky nevytěžitelných. Důl Paskov není jediný, který těží koksovatelné uhlí, ostatní doly takovou těžbu ekonomicky zvládají. Pavel Bartoš (HK ČR) oponoval tím, že pokud se ložisko nechá zatopit, pak již nebude možné ho pro těžbu zpřístupnit. Podle jeho názoru bude v krátké době Polsko monopolním dodavatelem koksovatelného uhlí, což bude mít negativní dopad na jeho těžbu v ČR. Do návrhu usnesení Rady k tomuto bodu navrhuje doplnit, že MPO by mělo zpracovat novou bilanci dostupnosti černého a koksovatelného uhlí. Poukázal na nebezpečí případného přechodu tepláren z černého uhlí na plyn, což by bylo pro spotřebitele velmi drahé. Uvedl také fakt využívání domácí suroviny, nebo dovozové, z hlediska spolehlivosti a bezpečnosti dodávek. 10

Pavel Kavina (MPO) souhlasil s vyjádřením zástupce ČBÚ, bilanci dostupnosti černého a koksovatelného uhlí zpracovává Česká geologická služba průběžně. MPO pak zpracovává dílčí analýzy, z nichž plyne předpoklad vývoje těžby dané suroviny, např. černého uhlí. Tyto předpoklady jsou pak konzultovány s těžebními firmami. Vzhledem k úzké souvislosti se již nyní vyjádřil k tématu bodu 8 - Surovinová politika ČR a problematika ochrany zásob koksovatelného uhlí. V loňském roce byl předpoklad těžby 6, 5 mil. tun černého uhlí, skutečnost byla o půl milionu nižší. Na dole ČSM by těžba měla pokračovat do roku 2023, ČSA do 2021, Lazy do 2018 a Darkov do 2017. V roce 2018-2019 4, 5 mil. tun a v 2019-2020 cca 4 mil. tun. V roce 2023 1, 1 mil. tun. Tento trend vnímá nepříznivě jak podnikatelská sféra, tak MPO. Ceny černého uhlí se však v poslední době začaly zvyšovat, může být tedy uvedený trend případně zvrácen, což by se mohlo projevit během příštího roku. Pak by bylo možné pokračování těžeb černého uhlí přehodnocovat. Černouhelné hornictví je však součástí celosvětového trhu surovin, kde se v posledních letech situace nevyvíjela příznivě. Významný vliv na to měla zejména těžba břidlicového plynu v USA. Návrh na usnesení k bodu 7: 7.1 bere na vědomí souhrnnou informace o OKD a situaci s odpisem zásob u dolu Paskov. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 7.2 ukládá MPO do příštího zasedání zpracovat aktuální bilanci dostupnosti a potřeb černého uhlí pro průmysl a energetiku. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Usnesení k bodu 7 bylo schváleno. Bod 8. Surovinová politika ČR a problematika ochrany zásob koksovatelného uhlí. Vzhledem k příbuznosti tématu byl bod 8 diskutován v rámci předchozího bodu 7. Návrh na usnesení k bodu 8: 8.1 bere na vědomí Surovinovou politiku ČR a problematiku ochrany zásob koksovatelného uhlí. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Bod 9. Informace k materiálu Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. 11

Pavel Fiala (TU) Těžební unie seznámila členy Rady se svým vyjádřením k materiálu Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Poukázal na určité rozpory mezi úkoly ze Surovinové politiky a zněním materiálu Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Uvedl, že se pohybujeme ve volném tržním prostředí, státní firmy v dané oblasti nemohou bez soutěže uplatňovat své zájmy. Vít Kaštovský (MPO) pan ministr MPO se v dané záležitosti sešel se zástupci TU. Na žádost TU a po dohodě s panem ministrem MPO bude nyní přednesena informace k materiálu Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Pan Kaštovský přednesl následující znění informace: Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin vychází z aktuálního vývoje v oblasti osvojování ložisek nerostných surovin v ČR se značným hospodářským potenciálem pro stát, na které tak ještě v nedávné době nebylo takto pohlíženo s ohledem na dostupné upravárenské technologie a možnosti jejich využití. Jedná se o: superstrategické/kritické suroviny EU (antimon, beryllium, boráty, kovový křemík, fluorit, fosfátové rudy, galium, germanium, hořčík, chróm, indium, kobalt, koksovatelné uhlí, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram), z drahých kovů pouze o zlato, strategické energetické suroviny (pouze uran), ostatní suroviny aktuálně významné pro českou ekonomiku (lithium, tantal, titan a zirkonium). Prvořadým cílem vlády by mělo být zajištění aktuální a komplexní bilance ložisek vybraných nerostů doprovázené orientačním oceněním jejich ekonomického potenciálu, což je základním předpokladem pro uplatnění veřejného zájmu státu na získání přímé kontroly nad hájením vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů státu při jejich osvojování. Není možno čekat, jestli nějaký soukromý subjekt vůbec projeví o některé ložisko vybraných nerostů zájem a požádá o stanovení průzkumného území a kdy. Konkrétní dílčí kroky a opatření k naplnění stanovených cílů jsou formulovány v návrhu usnesení vlády a samotném materiálu. Hned v úvodu chci ujistit, že tento materiál nemá ambici měnit podmínky, za kterých byla dosud stanovena průzkumná území, nebo byly vydány předchozí souhlasy k podání návrhu na stanovení dobývacích prostorů. V současnosti však ani zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, a ani surovinová politika neobsahují jednoznačně definovaná omezující opatření k nakládání s výhradními ložisky. Stanovením průzkumných území tímto organizacím téměř automaticky vzniká přednostní právo na předchozí souhlas pro stanovení dobývacích prostorů, pokud splní podmínky báňské a geologické legislativy a podmínky stanovené v rozhodnutí o stanovení průzkumného území. Naplněním úkolů stanovených v předkládaném návrhu usnesení vlády by bylo možno bez dalších legislativních změn vyložit a zpřesnit podmínky pro optimální využití vybraných výhradních ložisek nerostných surovin ve prospěch státu. 12

Konkrétně by tímto měl být zejména deklarován veřejný zájem na zajištění zhodnocení ložisek vybraných nerostů státními subjekty, a to státním podnikem DIAMO (dále jen DIAMO ), Českou geologickou službu (dále jen ČGS ), Palivovým kombinátem Ústí, státní podnik, případně jinými subjekty. V rámci vzájemné spolupráce DIAMO a ČGS by měla být realizována 1. fáze geologického průzkumu spočívající v orientačním ocenění ložisek strategických surovin ČR z hlediska nadějnosti jejich využití při použití již dostupné geologické a technické dokumentace bez provádění technických prací. Vytipovaná ložiska se zvláštním hospodářským významem pro stát budou dále doprozkoumána ve 2. fázi geologického průzkumu, případně těžena za možné účasti dalších státních i soukromoprávních subjektů. Práce související s 1. fází geologického průzkumu budou hrazeny z prostředků DIAMO. Práce související s navazující 2. fází geologického průzkumu, případně s těžbou ložisek, budou hrazeny z dotace státního rozpočtu, a to za předpokladu předchozího schválení samostatným usnesením vlády. Přirozeně se předpokládá úzká koordinace plnění úkolů navržených tímto materiálem s průběžnými výsledky úkolů uložených usnesením vlády ze dne 14. června 2017 č. 441 k Surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a v termínu do 30. dubna 2018 zajištění aktualizace Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin ve věci doplnění pro stát výhodných podmínek využití nerostných surovin. V mezirezortním připomínkovém řízení k tomuto materiálu byly vzneseny zásadní připomínky pouze Kabinetem vedoucího Úřadu vlády a MŽP, které byly v aktuální verzi materiálu a návrhu usnesení vlády zcela nebo alespoň částečně akceptovány nebo vysvětleny. LRV žádné zásadní připomínky nevznesla, stejně jako Svaz průmyslu a dopravy ČR. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářská komora vyslovili souhlas se základní filozofií materiálu spočívající v posílení role státu při rozhodování o využití nerostného bohatství ve vlastnictví státu. Z tohoto důvodu doporučují, aby vláda uložila ministru životního prostředí a ministru průmyslu a obchodu urychlit plnění úkolů uložených ve schválené Surovinové politice státu, zejména analýzu efektivnosti výkonu ochrany ložisek nerostných surovin a připravit aktualizaci Surovinové politiky státu doplněnou o výsledky projednávání Zprávy o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin a v ní obsažených opatřeních. MŽP (téměř totožná s Těžební unií) připomínka č. 15 (zatím nevypořádáno, resp. nevyřešeno - viz připomínka č. 8). Náprava bude možná až po náležité úpravě Surovinové politiky. Usnesení vlády nemůže ovlivňovat již probíhající správní řízení. Ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří také zásada právní jistoty, přičemž její nezbytnou součástí je jak předvídatelnost práva, tak i legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem stanovenými požadavky. Součástí principu právní jistoty a ochrany důvěry občanů a investorů v právo pak je ale také nepřípustnost retroaktivity a retroaktivního výkladu právních norem, jak ostatně vícekrát zdůraznil Ústavní soud (např. ÚS 520/06). Citovaný nález ústavního soudu není tak jednoznačný, jak je v připomínce uvedeno. Nález např. obsahuje čl. 10: Přehodnocení interpretace ze strany správních úřadů nebo soudů za nezměněného stavu interpretovaných právních předpisů jistě není vyloučeno. Představuje však závažný zásah do právní jistoty a intenzitu tohoto zásahu je nutno posuzovat vždy v každé individuální situaci. V každém případě ovšem platí, že změna dlouhodobé správní praxe nebo správní judikatury se za nezměněného stavu právních předpisů může stát jen na základě závažných a principiálních důvodů, směřujících k dosažení určité právem chráněné hodnoty. V žádném případě se nesmí dít svévolně. 13

Nový výklad se dále může opírat o surovinovou politiku schválenou v letošním roce, která přináší princip posílení role státu. Zásadně se proti materiálu vymezila Těžební unie s tím, že dle jejich názoru předmětný materiál navrhuje bezprecedentní krok, který především atakuje existující horní legislativu ve snaze ji nepřípustně dotvářet prostřednictvím předpisů nižší právní síly, což může ve svých důsledcích hrubě poškodit investiční prostředí ČR a důvěru zahraničních investorů v právní stát a jeho principy. MPO se s tímto stanoviskem neztotožňuje a tuto připomínku nemohlo akceptovat. Pan ministr Havlíček se zástupci Těžební unie v této záležitosti osobně jednal, ale ta na svém stanovisku trvá. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších úprav, v 4a, odst. 6 umožňuje Ministerstvu životního prostředí při posuzování žádosti o stanovení průzkumného území žádost zamítnout zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a dalším využitím výhradního ložiska. Jsme přesvědčeni, že vláda může a v tomto případě dokonce musí ve svém usnesení deklarovat veřejný zájem nebo aktualizovat své priority ve vztahu k osvojování ložisek vybraných vyhrazených nerostů nebo výhradních ložisek nevyhrazených nerostů, a to i ve fázi stanovování průzkumných území, udělování předchozích souhlasů na stanovení dobývacích prostorů. Následně potom tyto zakotvit do Surovinové politiky nebo precizovat její aplikaci a zajistit tak ekonomické zájmy státu jako zákonem stanoveného vlastníka ložisek vyhrazených nerostů v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Toto je možné provést v souladu se stávajícími právními předpisy. Rozhodně nechce opakovat chyby z minulosti, kdy stát ztratil kontrolu zejména nad využíváním ložisek černého koksovatelného uhlí. V realizační etapě geologických průzkumných prací se účast privátního sektoru nevylučuje. Dále Těžební unie uvádí, že principem materiálu je snaha o ustavení nekontrolovatelného monopolu státního podniku na průzkum a těžbu mnoha druhů surovin, včetně uranu, a to bohužel v rozporu s platnou a účinnou právní úpravou. Státní podnik DIMO pouze provede orientační studie proveditelnosti nebo nadějnosti ložisek vybraných výhradních nerostů, pro které bylo veřejným zájmem státu financování jejich dalšího geologického průzkumu. Rozhodně si státní podnik, s výjimkou uranu, nedělá ambice na realizaci následného geologického průzkumu vytipovaných nadějných ložisek, pouze by plnil roli zadavatele u případných státních zakázek na provedení průzkumu. Praktické naplňování usnesení vlády, které z jejího projednání ve vládě vzejde, bude bezpochyby činěno v souladu s příslušnou legislativní a předpisovou základnou pokrývající předmětnou oblast. Martin Kloz (Úřad vlády) vyjádřil souhlas s posilováním role státu v dané oblasti. Dodal, že původní idea pana premiéra byla užší, než pojetí předkládaného materiálu. Poděkoval zpracovatelům materiálu za akceptaci připomínek UV, některé otázky však zůstaly otevřené. Např. rozpor uranu v české křídě, financování úkolu pro Českou geologickou službu, navrhované termíny aktualizace Surovinové politiky a další. Pavel Fiala (TU) poděkoval za akceptaci připomínek TU k materiálu a konstatoval, že materiál je nyní připraven k projednání vládě. 14

Návrh na usnesení k bodu 9: 9.1 bere na vědomí informaci k materiálu Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin. Pro: 24 Proti: 0 Zdržel se: 0 Na závěr poděkovala všem členům i hostům za účast, za veškeré příspěvky a ukončila zasedání Rady vlády v 12:50 hod. Termín 25. zasedání Rady vlády bude stanoven s ohledem na volební období a související změny dodatečně, s předpokladem konání v únoru 2018. Příloha k zápisu: posudek ČVUT ""Penalizace kondenzační elektřiny ve výrobě KVET" zpracoval: Ing. Jiří Hřebík, tajemník Rady vlády, v. r. schválila: Ing. Lenka Kovačovská, Ph.D., náměstkyně ministra a místopředsedkyně Rady vlády V Praze dne 16. října 2017 15