6. Projekt V úvodu této kapitoly se věnuji vymezení krajské knihovny v systému knihoven. Zmiňuji platné legislativní dokumenty, kterými se krajské knihovny řídí. Dále uvádím obecné informace o Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové (dále SVK HK), z jejíž autentických dat jsem v jednotlivých podkapitolách vycházel. Kromě ideální funkce a struktury knihovny, jež mi byly dány zadáním práce, se věnuji i marketingu knihoven. Domnívám se totiž, že bez dobře zvládnutého marketingu nemůže fungovat žádná knihovna. Marketing jako nástroj dovede spoustu věcí ovlivnit k lepšímu a přiblížit tak k ideálnímu. Chtěl bych podotknout, že dávat jednoznačná doporučení, jak by knihovny měly být organizovány a jak by to v nich mělo fungovat, mi přijde troufalé, jelikož pracovníci knihoven se snaží v rámci svých možností a kompetencí, aby vše fungovalo co nejlépe. Záleží samozřejmě na místních specifikách, kvalitě pracovního kolektivu a hlavně na vůli zřizovatele. 6.1 Krajská knihovna v systému knihoven Knihovny jsou instituce, které se tradičně zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováním a zpřístupněním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace, a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se knihovny podílejí zejména na: celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu, vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje, zpřístupňování informací z oblasti státní správy a samosprávy občanům, zpřístupňování informací na podporu podnikání, zejména menším a středním podnikatelům, 29
zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání, uchování a ochraně národního kulturního dědictví. Krajská knihovna je, vyjma kraje Vysočina (zde je krajská knihovna v Havlíčkově Brodě), v každém hlavním krajském městě. Funkcí krajské knihovny v Jihomoravském kraji je pověřena Moravská zemská knihovna zřizovaná ministerstvem kultury (dále MK), funkci krajské knihovny v hlavním městě Praha plní Městská knihovna v Praze. Výčet krajských knihoven s odkazy na jejich internetové prezentace je součástí přílohy 1. MK zajistilo vydáním prováděcích vyhlášek k zákonům pro krajské knihovny celostátní povinný výtisk periodické produkce a regionální povinný výtisk neperiodik, jež jsou základem rovnoměrného doplňování knihovního fondu. Krajské knihovny jsou hlavním garantem dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb v kraji. V krajských knihovnách je uchováván a veřejnosti zpřístupňován informační fond jinde nedostupný, jako jsou knižní fondy historické a regionální literatury. Knihovní fondy krajských knihoven jsou v univerzitních městech nenahraditelné pro studenty, vysokoškolské pedagogy a pracovníky z oblasti vědy a výzkumu. Činnosti, rozsah knihovních fondů i služeb jednotlivých krajských knihoven jsou značně odlišné a jsou výrazně determinovány jejich vývojem v minulém období. Existují podstatné rozdíly mezi krajskými knihovnami vzniklými z původních státních vědeckých knihoven a krajskými knihovnami, které vznikly v krajských městech nově ustanovených krajů, to jest v Havlíčkově Brodě, Karlových Varech, Pardubicích a Zlíně. Krajské knihovny v Hradci Králové, Ostravě, Brně, Kladně, Olomouci a Plzni neplní funkce městské knihovny. Nemají proto pobočky, nemají čtenáře do 15 let a ve fondech je malé zastoupení beletrie. V Moravské zemské knihovně v Brně je Technické ústředí knihoven, které zabezpečuje fungování všech knihoven po technické stránce (tiskopisy, pomůcky, zařízení). Následující diagram přebírám z článku I. Šeda 12), který byl publikován v časopise Čtenář. 30
Diagram: Postavení krajské knihovny v systému knihoven Krajských knihoven se týkají mezinárodní legislativní dokumenty, knihovní zákon včetně prováděcích předpisů, další zákony a vládní usnesení. Rovněž je nutno přihlížet ke koncepčním knihovnickým dokumentům a koncepčním dokumentům určitého kraje. Centrem standardizačních činností knihoven je v České republice Národní knihovna ČR. Při uvedení následujícího výčtu norem vycházím z Koncepce rozvoje a spolupráce knihoven Královéhradeckého kraje na období 2003 2005 s výhledem do roku 2008 13). Mezinárodní dokumenty týkající se oblasti knihoven: Všeobecná deklarace lidských práv OSN, čl. 19, odst.2 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Úmluva o mezinárodní výměně publikací a Úmluva o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy Manifest UNESCO o veřejných knihovnách z roku 1994 31
Manifest UNESCO o školních knihovnách z roku 2000 Směrnice IFLA/UNESCO Služby veřejných knihoven z roku 2001 Manifest IFLA o přístupu k internetu Zelená kniha o roli knihoven v moderním světě z roku 1998, přijatá Evropským parlamentem 28.10.1998 Doporučení pro knihovnickou legislativu v Evropě, Rada Evropy 1999 eeurope +2003 Společný program k realizaci informační společnosti v Evropě. Akční plán připravený kandidátskými státy s přispěním Evropské komise v roce 2001 Kodaňská deklarace z 15.10.2001 Knihovní zákon a prováděcí předpisy: Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) Vyhláška č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb. Nařízení vlády ze dne 29. května 2002 č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotací na podporu knihoven Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven Usnesení vlády ČR č. 68 z 16.1.2002 o Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven Další zákony: Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých zákonů (tiskový zákon) Zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 32
Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Programové dokumenty Vlády České republiky: Usnesení vlády ČR č. 525/1999 z 31.5.1999 o Státní informační politice a navazující akční plány Usnesení vlády ČR č. 16 z 5.1.2000 o Národní politice výzkumu a vývoje Usnesení vlády č. 351/2000 o Státní informační politice ve vzdělávání Usnesení vlády ČR č. 40/2001 z 10.1.2001 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky) Usnesení vlády ČR č. 195 z 26.2.2001 k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven a podpory regionálních kulturních aktivit Usnesení vlády ČR č. 904 z 12.9.2001 o Plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání Usnesení vlády ČR č. 265 z 18.3.2002 k Akčnímu plánu realizace státní informační politiky do roku 2003 Koncepční knihovnické dokumenty ke strategii rozvoje knihoven: Strategie rozvoje knihoven 2003-2005 Strategie rozvoje knihoven 2003-2008 Koncepční dokumenty daného kraje (v mém případě Královéhradeckého): Program rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje Aktualizovaná strategická vize Královéhradeckého kraje Program rozvoje kultury v Královéhradeckém kraji v roce 2003 6.2 Charakteristika Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (dříve Státní vědecká knihovna) plní funkci krajské knihovny v Královéhradeckém kraji. V souladu se zřizovací listinou, vydanou Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 1. července 2001, je Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové veřej- 33
nou univerzální knihovnou. Byla založena v roce 1949 a v současnosti uchovává 1 160 000 knihovních jednotek. Svými službami a knihovními fondy zaručuje knihovna právo všech občanů na informace a zajišťuje jim rovný a neomezený přístup k těmto informacím. Důležitým dokumentem pro statistická šetření je Roční výkaz o knihovně za uplynulý rok, který musí každá knihovna zaslat Ministerstvu kultury ČR. Dle tohoto dokumentu v roce 2005 v knihovně pracovalo 68 zaměstnanců. Základní ukazatelé SVK HK tvoří přílohu 2. Ceník je přílohou 3. Knihovna pořádá pravidelné kulturní a vzdělávací akce, například cyklus Literárních dílen, besedy na nejrůznější témata s názvem Povídání o, školení uživatelů v práci s internetem, elektronickými databázemi a elektronickým katalogem. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové spolupracuje s Národní knihovnou ČR při zpracování České národní bibliografie a souborného katalogu, je krajským centrem meziknihovních výpůjčních služeb. Jako krajská knihovna je součástí systému knihoven a vykonává koordinační, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti. Plní a koordinuje plnění regionálních funkcí pro knihovny v kraji. Čtvrtletně vydává regionální knihovnický zpravodaj U nás. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové je příjemcem regionálního povinného výtisku. Shromažďuje, zpracovává a uchovává dokumenty, které vycházejí na území Královéhradeckého kraje nebo se ke kraji vztahují. V roce 2002 byla veřejnosti zpřístupněna regionální badatelna. Významným úkolem je příprava výstavby nové budovy pro krajskou knihovnu. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové sídlí ve dvou budovách, které nevyhovují současným požadavkům poskytování knihovnických a informačních služeb. Projekt Knihovnicko-informační centrum U Přívozu byl v roce 2001 zaregistrován u Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 proběhla architektonická soutěž. Vítězný návrh má neobvyklý půdorys ve tvaru písmene X, jeho autory jsou architekti ze sdružení Projektil architekti z Prahy. Samotná stavba je plánována na léta 2004-2006 tak, aby v roce 2007 byla nová krajská knihovna otevřena pro veřejnost. Aktuální informace o knihovně jsou k nalezení na internetových stránkách www.svkhk.cz (příloha 5). 34
6.3 Marketing knihovny Ačkoli jsou krajské knihovny neziskovými organizacemi, v některých případech by se měly chovat jako výdělečné organizace. Jednou z metod, která by měla být pro oba sektory společná, je marketing. Definice marketingu knihovny by mohla znít například takto: marketing knihovny je manažerský proces, zodpovídající za identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků čtenářů. Efektivní organizace je taková, která za hospodaření s co nejmenšími prostředky dosahuje co nejvyššího zisku. Úspěšnost knihovny se neměří výší dosaženého zisku, ale odráží se ve formě návštěvnosti, výpůjček, prestiže apod. Pro knihovny neexistuje aktivní konkurence. Za konkurenty mohou být považovány další organizace žádající příspěvek z rozpočtu zřizovatele. Proces marketingové studie knihovny začíná sběrem a zpracováním dat. V první fázi zjišťování knihovna vymezuje své postavení na trhu, svůj vztah k ostatním institucím (viz diagram Postavení krajské knihovny v systému knihoven). Knihovníky zajímá sociální a ekonomický kontext kraje, obyvatelstvo, vzdělanostní struktura obyvatelstva, hrubý domácí produkt, zaměstnanost, školství a kultura v daném kraji. Ještě v této fázi analyzuje své vnitřní síly a slabosti (SW) a vnější ohrožení a příležitosti (OT). Zkráceně SW-OT. SW analýzou sledujeme vnitřní prostředí firmy, které jsme schopni ovlivnit, OT analýzou vnější prostředí firmy, které ovlivňujeme těžko nebo vůbec. Silné stránky a příležitosti jsou příznivými faktory. Opakem jsou slabé stránky a ohrožení. Posledním bodem této fáze je segmentace zákazníka (viz Analýza čtenáře). Pokud knihovna nemá dostatek vlastních dat, může v této fázi uskutečnit výzkum. Na základě výsledků této fáze si knihovna stanovuje cíle, které dosahuje pomocí strategií. Strategie je volena z hlediska marketingových nástrojů (produkt, cena, distribuce, propagace). V knihovnách nachází plnohodnotné uplatnění pouze propagace. SVK HK si cíle každoročně stanovuje v dokumentu Plán práce. Na závěr je důležité provést hodnocení a kontrolu. SVK HK vydává dokumenty Hodnocení činnosti, Výroční zpráva a Výroční zpráva o výkonu regionálních funkcí, ve kterých vždy hodnotí své počínání za uplynulý kalendářní rok. 35
SW-OT analýza krajské knihovny SILNÉ STRÁNKY S SLABÉ STRÁNKY W dostupnost a rozšiřování nabídky služeb knihoven nedostatečné informační propojení všech typů knihoven v kraji cíleně budované kvalitní knihovní fondy malá informovanost veřejnosti o zdrojích odborná úroveň a elán pracovníků informací; nedostatek přehledných a využitelných legislativní podpora v knihovním zákonu webových stránek knihoven a finanční zajištění regionálních funkcí rozdílná úroveň knihoven regionu dobrá spolupráce krajské a pověřených finanční a časová náročnost automatizace knihoven absence nabídky knihovnického vysokoškolského automatizace knihovnických procesů vzdělání v kraji meziknihovní výpůjční služby finanční náročnost a nedostatečná péče vydávání regionálního knihovnického o vzácné a ohrožené dokumenty zpravodaje U nás malá znalost současných uživatelských potřeb PŘÍLEŽITOSTI - O OHROŽENÍ T vícezdrojové financování, finanční podpora Krajského úřadu, grantová podpora nejistý zdroj financování, snaha omezovat služby ze strany zřizovatelů trend celoživotního vzdělávání; možnosti nedostatek prostorů pro práci s veřejností otevřeného distančního vzdělávání v knihovnách možnost tlaku zřizovatelů a následné zbavení právní subjektivity knihoven podpora volnočasových aktivit atraktivnější nabídka aktivit jiných subjektů, veřejný internet a jeho umístění zejména zejména pro mládež v menších knihovnách nízká úroveň informační gramotnosti možnost cílené nabídky pro vybrané skupiny zejména u starší části populace obyvatel; knihovny jako centra se- tkávání v rámci místní komunity pomalé a drahé připojení knihoven na internet rozvoj cestovního ruchu; knihovny jako informační centra obce nedostatečné odměňování knihovníků a jejich postupný odchod z profese Tab. SW-OT analýza systému knihoven v Královéhradeckém kraji 14) 36
Analýza čtenáře V práci se čtenářem rozlišujeme diferenciální hledisko věku, pohlaví, stupně dosaženého vzdělání, zájmu, profese, sociální skupiny. Smyslem a cílem diferenciace v práci se čtenářem je: poskytovat optimální služby čtenářům dosáhnout optimálního vzdělávacího a výchovného účinku četby Diferenciace čtenářů a na ni navazující diferenciace služeb knihoven je jedním z prostředků zdokonalování knihovnických služeb a uspokojování čtenářských potřeb a požadavků. Čtenářské kategorie představují interní roztřídění čtenářů a uživatelů do určitých skupin. Mohou být stanoveny podle: věku čtenářů (děti, dospívající mládež, dospělí) stupně dosaženého vzdělání pracovního nebo studijního oboru, profese zájmových oblastí sociálních skupin Na základě této analýzy jsou charakterizovány určité vzorce chování spotřebitelů. Tato hlediska mohou být pak uplatňována i při výše zmiňované metodice práce se čtenářem (viz kapitola 5.2). Stanovení cílů Například cíle SVK HK do roku 2008 byly rozděleny na hlavní a dílčí. Hlavním cílem je postupné budování funkční celokrajské knihovnicko-informační sítě, která bude umožňovat všem obyvatelům kraje rovný přístup k informacím, jejich svobodnou výměnu, získávání vědomostí a svobodné vytváření vlastních názorů a vytváření příležitosti pro využití volného času. Dílčí cíle jsou definovány v následujících sedmi bodech: 1) Postupné vyrovnávání úrovně služeb veřejných knihoven na území kraje. 2) Spolupráce a koordinace činnosti knihoven a jejich informační propojení. 3) Zlepšení informování veřejnosti o službách knihoven. 4) Rozšíření cílené nabídky služeb různým skupinám obyvatelstva, včetně prostorového zabezpečení. 37
5) Zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do knihoven. 6) Kvalitní a dostatečné doplňování knihovních fondů a zlepšování ochrany fondů. 7) Zajištění celoživotního a profesního vzdělávání knihovníků. Volba strategie Volba optimální marketingové strategie se v knihovnách opírá zejména o SW-OT analýzu a analýzu čtenáře. Knihovny se mohou více zaměřit buď na strategii kooperace, nebo strategii senzualizace (zajímavosti). Knihovna nesoupeří s ostatními kulturními institucemi, ale má za úkol se s nimi doplňovat (například v pořádání odborných přednášek). Dalším pozitivem plynoucím z této strategie je minimalizace nákladů (například knihovna má možnost využívat státních dat). Dalším možným využitím této strategie je lepší dostupnost k poskytovaným grantům. Granty bývají poskytovány na projekty a jejich poskytovatelé vždy rádi slyší na využitelnost projektu ve více organizacích. Strategie senzualizace má za úkol smyslově přiblížit a zatraktivnit nabídku. Může to mít například vliv při získávání sponzorů. Sponzorství je na rozdíl od charitativní činnosti obchodní vztah mezi rovnocennými partnery. Sponzor si kupuje určité výhody, které mu pomůžou v jeho vlastních marketingových aktivitách. Sponzorský dar je z hlediska účetnictví odpočitatelnou položkou. Sponzorům prodáváme konkrétní akci (ostatní platí zřizovatel). Sponzoring může být finanční i naturální. Při hledání sponzora bychom měli dát pozor, aby neovlivnil nezávislost knihovny (například sponzor / dodavatel knih může ovlivnit směřování knihovny). Propagace Z marketingových nástrojů se v knihovnách nejvíce využívá propagace. Co se týče propagování služeb, knihovny využívají nejrůznějších prostředků od tiskové reklamy (prospekty, brožury, plakáty) až po moderní prezentace v síti internet. Mnohé krajské knihovny vydávají periodika. Odkazy na jejich internetové stránky naleznete v příloze 1. V propagaci činnosti knihovny i při získávání nových čtenářů pomáhají také zábavné formy práce se čtenáři (viz 5.2 Metodika práce se čtenáři 38
v knihovnách). Důležitým místem, kde mohou knihovny prezentovat svoji činnost, jsou výstavy a veletrhy. Pomocí metod public relations může knihovna dosáhnout dobrého jména organizace, vysvětlit princip organizace, rozšířit povědomí o instituci či předcházet situacím, které by mohly být pro instituci problematické. Působit může nejen na čtenáře, sponzory či vládní (státní) organizace, ale i na své vlastní zaměstnance (učinit je hrdými na to, že jsou zaměstnanci organizace). Co se týče marketingu knihoven, nebyl můj příspěvek vyčerpávající. Chtěl jsem jenom ukázat jeden z prostředků, které knihovny mohou využívat k větší dokonalosti poskytovaných služeb. Marketing se svými analýzami, strategiemi a nástroji totiž pořád ve srovnání s ostatními činnostmi knihovny nefunguje tak, jak by měl. 6.4 Funkce krajské knihovny Funkce krajské knihovny je dána zřizovací listinou. Zřizovací listinu pro patřičnou krajskou knihovnu vydává zastupitelstvo určitého kraje. V této listině se uvádí přehled hlavní činnosti, který lze považovat za základní funkci. Své poslání plní krajská knihovna především tím, že a) shromažďuje a trvale uchovává domácí literaturu, systematicky buduje univerzální fond vědecké, odborné populárně naučné i krásné literatury a dalších materiálů a informačních pramenů prostřednictvím povinného výtisku, koupě, darů a výměny v souladu s Úmluvou o mezinárodní výměně publikací v souladu s požadavky všeobecné dostupnosti literatury a informací b) propaguje a zpřístupňuje knihovní fondy všem uživatelům jak půjčováním, tak prostřednictvím bibliografických a informačních činností, využíváním meziknihovní i mezinárodní meziknihovní výpůjční služby a dalšími formami práce s uživateli c) řeší teoretické i praktické otázky v oblasti knihovnictví, bibliografie a informatizace z hlediska potřeb a požadavků veřejnosti a specializace knihovny. Spolupracuje s Národní knihovnou ČR při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu. Podílí se na vědecko-výzkumné, průzkumové, studij- 39
ní a rozborové činnosti knihoven. V rámci své činnosti knihovna racionalizuje knihovnické, bibliografické a informační procesy zaváděním moderní techniky d) poskytuje v souladu s knihovním zákonem a knihovním řádem veřejné knihovnické a informační služby e) pořizuje, vytěžuje a zužitkovává databáze f) umožňuje veřejnosti přístup na internet g) pořádá vzdělávací, přednáškové a kulturní akce za účelem prezentace svých knihovních fondů a služeb h) vydává a rozšiřuje periodický tisk a neperiodické publikace, tematicky související s účelem zřízení a činnosti knihovny i) poskytuje písemné bibliografické, referenční a faktografické informace a rešerše j) bezúplatně zhotovuje tiskové rozmnoženiny pro vlastní potřebu; za úhradu vynaložených nákladů zhotovuje tiskové rozmnoženiny související s poskytováním veřejných knihovnických a informačních služeb k) zabezpečuje propagaci předmětu své činnosti a poskytuje informační služby související s předmětem činnosti l) zpřístupňováním odborných vědeckých a technických dokumentů a informací napomáhá rozvoji vědy a výzkumu v kraji Knihovna dále zabezpečuje ochranu a konzervaci historických knihovních fondů včetně restaurování vzácných děl. Knihovna v neposlední řadě plní regionální funkce. Je zejména a) střediskem pro shromažďování, zpracování, uchování a zpřístupňování knihovních a informačních fondů včetně speciálních druhů dokumentů a moderních nosičů informací b) regionálním informačním a databázovým centrem kraje c) centrem meziknihovních služeb d) odborným poradenským, konzultačním a koordinačním střediskem pro knihovny kraje v oborech knihovnictví, bibliografie a informační věda 40
e) centrem pro organizaci vzdělávacích akcí určených pracovníkům knihoven f) střediskem pro sběr statistických dat vzešlých z knihovnických procesů Knihovna může vykonávat i hospodářskou činnost, například pronájmem dočasně nevyužívaných nebytových prostor v objektech, s nimiž hospodaří anebo pronájmem prostor sloužících k zajištění hlavní činnosti (nesmí být narušena) k výchovně vzdělávacím či jiným účelům. 6.5 Struktura krajské knihovny Pod pojmem struktura knihovny si vybavím jednak organizační strukturu, ale také architektonický koncept čili členění prostoru knihovny na jednotlivé zóny. Organizační struktury krajských knihoven si jsou podobné. Úseky bývají nadřazené odborům, odbory bývají nadřazené oddělením, útvary fungují napříč spektrem (například útvar interního auditora). Na základě struktury SVK HK (příloha 4) popíši pracovní náplně jednotlivých složek struktury knihovny. Obecně se dá organizační struktura knihovny rozdělit na úseky týkající se hlavní činnosti knihovny a úseky zajištující neknihovnický provoz. Na samém vrcholu struktury stojí útvar vedení, kterému je k dispozici sekretariát. Ředitelce(-i) podléhají náměstek pro ekonomickou činnost a náměstek pro odbornou činnost. Pod ekonomickou činnost spadá ekonomicko-provozní odbor (má na starosti přípravu a realizaci výběrových řízení, ekonomickou agendu, organizační normy, evidenci majetku), oddělení účetnictví a personalistiky a provozní oddělení (údržbáři, uklízečky, řidiči, šatnářky). Odbornou činností rozumíme knihovnické činnosti. Pod odbor doplňování a zpracování fondu patří oddělení akvizice (nákup dokumentů), oddělení jmenné katalogizace a retrokonverze (převod katalogizačních lísků z tištěné podoby do elektronické) a oddělení věcného zpracování (mezinárodní desetinné třídění, předmětová hesla). Odbor služeb čtenářům je nadřazený oddělení výpůjčních služeb, úseku (mezinárodních) meziknihovních výpůjčních služeb a oddělení správy fondů (revize fondů, balení knih apod.). Do kompetence odboru speciálních služeb spadá vedení oddělení periodik a internetu (dodávání dokumentů článků právnickým osobám, reprografické služby), oddělení informačních a referenčních služeb (zodpovídání dotazů, pří- 41
stup do databází, regionální badatelna, pořádání exkurzí, školení, přednášek, tvorba propagačních letáků), oddělení bibliografie (doplňování článků do regionálních databází, spolupráce s ostatními knihovnami na tvorbě bibliografií celostátního rozsahu), oddělení služeb knihovnám (výkon regionálních funkcí, vydávání regionálního knihovnického zpravodaje, vedení agendy přidělování čísel ISBN pro publikace vydávané knihovnou) a úsek public relations (výstavky, navázání kontaktů). Nedílnou součástí organizační struktury je v době automatizace oddělení informačních technologií. Důležitou roli hraje činnost pracovních skupin, které řeší aktuální problémy (například elektronická ochrana fondů), a vědecko-výzkumná činnost, jejíž doménou je tvorba projektů za účelem přidělení grantů. Při popisu struktury knihovny z architektonického konceptu vycházím z informačního letáku Jaká bude novostavba Národní knihovny? 15). Knihovny se postupně transformují z více či méně uzavřených institucí poskytujících tradiční služby vázané na vlastní fondy v otevřené instituce s podstatně širším společenskokulturním záběrem i významem. Ať budou jednotlivé zóny nakonec uspořádány jakkoli a volné (neknihovní) zóny budou poměrně rozsáhlé, musí být vždy a všude zřejmé, že jde o knihovnu. Knihovna zde nesmí rušit, ale musí být všudypřítomná. Zda za sklem, formou volných průhledů mezi patry či jinou formou, je už věcí architekta. A naopak uživatel pohybující se v knihovně by měl mít příjemný pocit možnosti kdykoli využít služeb restaurace, kavárny nebo dostatku míst pro diskusi s kolegy či přáteli. Návštěvník by měl mít možnost si přímo v budově prohlédnout výstavu nebo navštívit další kulturní či společenské akce, i když jimi nesmí být ve své práci obtěžován. Ideální zóny by mohly vypadat následovně: Místo setkávání by mělo být určeno všem bez rozdílu a omezení. Každý může do této zóny přicházet a opouštět ji bez kontroly. V tomto prostoru by mohly být umístěny: literární kavárna, restaurace, víceúčelový sál, prostor pro výstavy, odpočinková a diskusní zóna, zóna s informacemi o knihovně, knihkupectví kombinované s prodejnou materiálů vydaných knihovnou a o knihovně. Patří sem i parkoviště, šatna a dostatečné sociální zázemí. Tato zóna je sice opticky s knihovnou propojena, 42
musí však umožňovat zcela autonomní provoz i v době, kdy je knihovna v užším slova smyslu zavřená. Zóna Základní služby pro všechny by měla nabízet variantu centrální haly služeb v přímé vazbě na vstup pro veřejnost. Tato zóna je volně přístupná jako místo prvního přijetí uživatele s informacemi o fondech a službách knihovny. Kromě příručního fondu referenční literatury ve volném výběru jsou zde k dispozici katalogy, báze dat, portály, digitální knihovna. Přístup na internet umožňuje kromě využití běžně dostupných zdrojů i přístup k finančně nákladným placeným službám a zdrojům. Pro uživatele zde jsou připraveny základní informace, odborné konzultace, referenční a rešeršní služby, může zde absolvovat uživatelská školení. V těchto prostorách se provádí registrace čtenářů, dále je zde výpůjční protokol, centrální pokladna, příjem a výdej zakázek reprografických služeb, samoobslužné kopírování, prostor pro studium referenční literatury, školicí a konzultační prostor. Návštěvníci mohou do tohoto prostoru vstupovat bez registrace a kontroly, při odchodu však musí procházet běžnou kontrolou vynášených dokumentů (elektonický zabezpečovací systém). Studijní zóna s volným výběrem by měla být řešena jako otevřený prostor určený ke studiu na místě, s místy v základním vybavení a volným výběrem odborné literatury. Zde by mělo být umožněno i studium vlastních dokumentů s vazbou na další služby: samoobslužné kopírování, přístup k výpočetní technice, bezdrátové připojení a základní konzultační a poradenské služby. Vstup do této zóny již předpokládá povinnost podrobit se kontrole platné čtenářské registrace, identifikaci vnášených dokumentů a odložení zavazadel a svrchního oděvu v šatně. Při opuštění knihovny procházejí návštěvníci této zóny běžnou kontrolou vynášených dokumentů. Specializované studovny by měly nabízet uživatelům klasicky uspořádanou soustavu specializovaných studoven (mikromédií, elektronických dokumentů, periodik) pro zpřístupnění speciálních typů dokumentů z univerzálních fondů knihovny. Uživatelům by zde měly být k dispozici konzultační a výpůjční služby (výdej / příjem objednaných a rezervovaných dokumentů ze skladišť a z obsluhovaných příručních fondů), prostor pro studium fondů z příručních knihoven a další návazné služby (kopírování, bezdrátové připojení atd.). Milovníci většího soukromí by měli mít k dispozici tzv. tichou studovnu s nadstandardními místy pro dlouhodobou vědec- 43
kou/badatelskou práci, s volně přístupnou i s obsluhovanou příruční knihovnou a s možností dlouhodobého rezervování dokumentů uložených ve skladištích. Vstup do této zóny předpokládá minimálně dodržení podmínek platných pro studijní zónu s volným výběrem, v jednotlivých studovnách by měl být vstup i výstup dále regulován podle konkrétních specifik. Konzervační fond. Snad v každé krajské knihovně se nacházejí vzácné dokumenty, které mají historickou, mnohdy nevyčíslitelnou, hodnotu. Jedná se o archivní exempláře, které jsou určeny pro uchování budoucím generacím a tvoří tak srdce knihovny. Významu a účelu konzervačních sbírek odpovídá i způsob zpřístupňování s mimořádnými nároky na jejich ochranu. Ztráty z těchto sbírek většinou nelze plně nahradit, proto vstup do této zóny i výstup z ní musí podléhat mimořádným kontrolám a bezpečnostním opatřením. I když do této zóny většina návštěvníků knihovny patrně nikdy nevstoupí, je její význam pro celkovou atmosféru budovy mimořádný. Vědomí, že se v knihovně nachází jakási třináctá komnata, propůjčuje celé budově jedinečnou dimenzi. 44