Page 1 of 6 Myšlenka na tento měsíc: "Mysl je nestálá a povrchní, žene se za klamem, kdykoli se jí to líbí: je skutečně těžké ji ovládnout. Řídit mysl je velmi dobré, zkrocená mysl je pramenem velké radosti." Dhammapadam MINULÁ ČÍSLA BULLETINU UŽ JSTE ČETLI? Úvodník Vážení čtenáři, v příštím měsíci chystáme v našich sídlech přednášku o Japonsku. Jedna z věcí, která mě na této kultuře zaujala, je její pojetí krásy. Tradiční Japonsko neklade důraz na líbivou, barevnou či třpytivou krásu, viditelnou na první pohled, ale mnohem více na tu neokázalou, hlubší, skrytou pod povrchem věcí. Například japonská zahrada vypadá na první pohled upraveně, ale celkem obyčejně, Evropanovi zvyklému na barevné záhony s ornamenty, umně stříhané keře do zvláštních tvarů se může zdát, že zde zdánlivě nebyla vynaložena velká námaha. Ale ve skutečnosti se za velmi přirozeným vzhledem skrývá nesmírně pečlivá práce zahradníka, umístění každé rostliny, kamene či cestičky je pečlivě promyšleno. Výsledkem by měla být zahrada, která je krásná v každém ročním období a která je současně pro člověka možností odpočinku a ponořením se do sebe sama. Klikaté chodníčky symbolizují stezky našich životů a nečekané pohledy za jejich zatáčkami jsou jako překvapení či příležitosti, kterých se nám dostává. Záleží na tom, zda dáme jen na první pohled nebo začneme hledat hlouběji pod slupkou věcí i lidí. Ze života filozofů: Anaxagorás Ivana Hurytová Anaxagorás, k cíli jenž pravdy pronikl nejblíž o řádu nebeském, tady na věky uložen jest. Epigram na hrobu v Lampsaku Buddha Siddhártha Gautama Jeden z jeho učitelů ho popisuje takto: "Velké upřené oči tohoto chlapce, které se třpytí pod výjimečně klenutým čelem, s údivem pozorují svět. V těchto očích se nachází propast smutku a vzpomínek..." KDE HLEDAT INSPIRACI? Anaxagorovým rodištěm je iónské město Klazomenai na počátku 5. století př. n.l. Nejčastější datum narození uvádí rok 500 př. n. l. Pochází ze vznešené a zámožné rodiny, ale majetek přenechává přátelům a věnuje se filozofii. Do Athén přichází v roce 480 (nebo až kolem roku 460 př. n. l.) pravděpodobně s perskou armádou. Stává se tím, kdo přináší do Athén filozofii, a tak způsobí, že se z tohoto města stane kolébka filozofických škol na tomto území. Je mu vyčítáno, že se nezabývá politikou: "Cožpak ti nic nezáleží na tvé vlasti?",on však odpovídá: "Nemluv tak, mně totiž záleží na mé vlasti, a to velmi." A ukazuje přitom na nebe. Kolem roku 450 př. n. l. je obžalován za bezbožnost a popírání Božstva Slunce. Jedná se o první, ale ne poslední velké provinění Athén proti filozofovi. O svém odsouzení prohlašuje: Buddha z Kamakury Buddha ("Osvícený") byl velkým indickým mudrcem. Žil v 6. stol. př. n. l. Měl mnoho stoupenců a jeho učení se záhy rozšířilo z Indie do Číny a Japonska. Tato bronzová socha Buddhy Daibutsu je vysoká 11 metrů a váží asi 100 tun. Byla odlita v roce 1252 a dodnes stojí v japonském městě Kamakura, které bylo ve 13. století významným kulturním centrem. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. ŘÍJNA DO 15. LISTOPADU
Page 2 of 6 "Již dávno odsoudila k smrti příroda mé soudce i mne." Když Anaxagorovi ve vyhnanství říkají: "Byl jsi zbaven společnosti Athéňanů," odpovídá: "Ne já jejich, ale oni mé." Kvůli stíhání se Anaxagorás usadí v Lampsaku, kde zakládá svoji filozofickou školu a nakonec ve dvaasedmdesáti letech umírá (428 př. n. l.). Před smrtí si přeje, aby si děti v budoucnosti mohly v den jeho smrti hrát. Ten zvyk se dochoval ještě do 3. století. Byl přítelem a učitelem předního athénského státníka Perikla. Mezi jeho učedníky patřili filozofové Sokrates, Archeláos z Milétu, Metródorós z Lampsaku, Diogénés z Apollónie a tragik Eurípidés. Úvodní přednáška POZNEJ SEBE SAMA Filozofie pro život - cyklus přednášek Cyklus zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně. Jméno "Anax, který sjednocuje, shromažďuje." První část jeho jména tvoří "Anax", jehož původ je v řeckém Fanax nebo wanax, což znamená "král králů". "Zeus Anax" je slavnostní epiteton Bohu Diovi ve funkci Pán vesmíru a ostatních bohů. "Agorás" se odvozuje od "ageiró" shromažďuji. Dílo Mezi jeho díla se řadí "Traktát o jevištích" a "O Přírodě". Jeho spisy, které obsahovaly jako jedny z prvních i diagramy a nákresy a které bylo možné ještě v době Sokrata koupit za drachmu, jak uvádí Platón v Obraně Sokratově, se do dnešních dnů dochovaly pouze ve zlomcích, v díle filozofa Simplikia z Kilíkie nebo v komentářích dalších antických filozofů. Učení "Všechny věci byly pospolu; potom přišel Rozum a uspořádal je." Tak dle Diogena Laertského začínal jeho spis, a proto byl Anaxagorás zván Rozumem (někdy i v posměšném významu). Řídícím principem je Nús (Nous), "Mysl, Rozum, Mahat Indů, univerzální Inteligence". Je všemohoucí, vševědoucí a řídí vše podle plánu. Vše určil Rozum. V člověku Nús odpovídá za inteligentní pochopení a úsudek o světě kolem, za tvůrčí schopnosti. Je to neegoistická Mysl, která uspořádává Hmotu. Nús by odpovídalo Inteligenci, o které později učí Plótínos, která uspořádává potenciály Bytí, aby se mohla objevit Kreace. Lidské poznání Anaxagorás je přesvědčen, že skutečné bytí věcí (pravdu), nelze vnímat, poznat a posoudit prostřednictvím smyslů. Pouze člověk nejvzdálenější světu smyslů má možnost je poznat. Rozum v lidech je částí Nús a je s ním ztotožněn. "Pro jejich (smyslů) slabost nejsme s to, abychom rozsuzovali pravdu." "Pro Anaxagoru je to, co se ukazuje, aspektem neviditelného." JAPONSKO Přednáška s videoprojekcí Historie a původní náboženství šintoismus Vliv buddhismu a zen Cesta čaje a Cesta meče Závěrem Anaxagorás je nazýván teoretikem. Slovo theória, "pozorování, nazírání, patření", je připisováno už Pýthagorovi. Anaxagorás mu dává nový význam: je to pozorování, které vede k vysvětlení. Je to možnost a schopnost učit se od života. V životě " užíváme vlastní zkušenosti, paměti, znalosti i umění " Člověk se rodí proto, aby viděl a pochopil řád. A to je dobré. "Komusi, kdo z toho byl na rozpacích a tázal se, proč by člověk spíše zvolil narodit se než nenarodit, prý odpověděl: Proto, aby spatřil oblohu a pořádek v celém světě. " Podle Aristotela měl Anaxagorás údajně prohlásit, že "nejšťastnější člověk se bude většině lidí jevit jako podivín a že být člověkem je lepší než nebýt člověkem kvůli možnosti nazírání veškerenstva." FILOZOFIE PRO ŽIVOT Přednáška u příležitosti Mezinárodního dne filozofie Umění myslet, umění žít Nevědomost nemoc lidské duše Význam filozofických škol v dějinách
Page 3 of 6 Ing. Dana Gabrielová S úsměvem jde všechno lépe... V průběhu slavností ve starověkých Athénách přišel do divadla stařec ve chvíli, kdy už byla všechna místa obsazená. Protože mu nikdo nenabídl svoje místo, pomalu odcházel. Ale když míjel lavici, na níž seděli Sparťané, zvedli se tito ihned jako jeden muž a prosili starce, aby si vybral místo, které se mu líbí. Athéňané nadšení takovou zdvořilostí začali tleskat. "Ti Athéňané vědí, co se sluší " řekl jeden ze Sparťanů, " jenže to nedělají!" Egoismus a egocentrismus Mnohokrát se setkáváme se zmínkami o nebezpečí egoismu a příležitostně i ve spojitosti s nebezpečím egocentrismu. V článku prof. Livragy nazvaném "Co je mystika?" se říká: "Egoismus a jeho exoterický stín egocentrismus jsou velkými balvany na cestě fyzické, psychické, mentální a duchovní realizace." Jak jeden, tak druhý tedy chápeme jako škodlivé. Chceme však podrobněji vysvětlit rozdíl mezi těmito dvěma pojmy. Proč je egocentrismus exoterickým stínem egoismu? Protože egoismus má mnohem hlubší a škodlivější kořeny, zatímco egocentrismus je pouze jeho viditelným odrazem. Egocentrismus znamená cítit se středem světa a událostí. Znamená to chtít být nejdůležitějším, středem pozornosti ostatních. Egocentrismus je vzhledem k tomu, co zahrnuje, "přirozeným" postojem, pokud přirozeným nazýváme všechno, co nás omezuje na pouhé projevy pohnutek a instinktů. Přesto je to postoj vlastní člověku a těžko ho nalezneme u zvířat. Zvíře prožívá své vlastnosti s opravdovou přirozeností, ochraňuje tedy samo sebe, svá mláďata a brání se před ostatními zvířaty a lidskými bytostmi, pokud vytuší, že mu z jejich strany hrozí nebezpečí. Je to zvláštní, ale kontakt s lidmi domácí zvířata "znečišťuje" a vidíme, jak se u nich objevuje potřeba získat si pozornost a něhu, připoutat si své pány výhradně k sobě. Vzápětí se spolu s egocentrismem rodí žárlivost. Od svých prvních měsíců života vyžaduje dítě pozornost rodičů, zvláště matky. Má své zvláštní způsoby, jak toho dosáhnout, a kvůli těmto gestům je obdivováno, jako by mu dospělí byli vděční za to, že vidí v této malé bytosti pokračování svého vlastního života. Později, s tím jak roste, si dítě a pak dospívající přeje být středem pozornosti ve své rodině, mezi svými přáteli, ve škole, všude tam, kde se ocitne. Egocentrismus se přeměňuje v určitou formu sebepotvrzování. A poté se dále mění na špatně chápanou formu lásky. Cítit se být milován znamená považovat se za osu existence jiné osoby. Vzápětí se rodí opak lásky: egoismus.
Page 4 of 6 Egoismus znamená cítit se nejen středem, ale jediným na světě. Člověk ví, že existují jiné bytosti, ale je to, jako kdyby neexistovaly. Na tento případ lze přesně vztáhnout podobenství o jeřábech, které Platón vypráví ve svých dialozích. Po dlouhém přemýšlení se shromáždění jeřábi na velkém sněmu shodli, že svět je rozdělen na dvě velké části: na jeřáby a "ne-jeřáby". Totéž se stává egoistickému člověku; svět je pro něj jasně rozdělen: on sám je jediný důležitý a všichni ostatní jsou temným stínem "nejá". Egoista nezná mnohost života. Prostě ho to nezajímá, nestará se o to, co se děje s ostatními, dokud je sám spokojen. Je egocentrický, a navíc opovrhuje zbytkem lidí. Už mu nestačí, že ví, že je středem pozornosti, ale necení si ani pozornosti ostatních, neboť je zcela pohlcen zvrhlou láskou, kterou vyznává sám sobě. Žárlivost egocentrika vyúsťuje v neschopnost milovat, což je vlastnost egoisty. V uvedeném článku prof. Livraga říká: "Láska je dávání a konec konců dávání je láska." Jak tedy dosáhnout tohoto cíle lidského soužití? Pokud chybí ušlechtilost lásky a pokud u člověka, který sám sebe považuje za jediného na světě, převládá pohlcující pocit, soužití není možné. Pro soužití je zapotřebí rozšířit vědomí a poskytnout místo všem živým bytostem, chápat život ve všech věcech a vnímat nekonečnost vesmíru. Je nutno poznávat a správně hodnotit vše, co existuje. Je třeba vystoupit z vězení vlastní osobnosti a mít odvahu sdílet to, čím jsme, se všemi ostatními, kteří jsou. Nechceme egocentrismus omlouvat, ale chápat ho jako etapu prvního a infantilního sebepotvrzení, a musíme vytrhnout černý kořen egoismu, který nám brání v jakémkoli pokroku v naší duchovní evoluci. Nikdo nemůže dosáhnout seberealizace, pokud opovrhuje realizací ostatních. Nikdo nedosáhne osvobození, pokud se předtím neosvobodí od egoismu, který mu brání milovat a pomáhat ostatním. Pro egoisty neexistuje Nirvána. A ukončeme tuto krátkou úvahu dalším citátem prof. Livragy: "Nikdo není tak zbabělý jako egoista. Nikdo není ani tak krutý. Nikdo není tak silný a pyšný při svém triumfu. Nikdo není tak slabý při neúspěchu." Prof. Delia S. Guzmán Věděli jste, že... starověké antické sochy a chrámy byly barevné. Barvy měly jednak symbolický význam a také dodávaly celku krásný estetický vzhled. Kromě toho jsou pravděpodobné i praktické důvody. Zatímco my jsme dnes zvyklí prohlížet si sochy velmi zblízka, ve své době byly většinou umístěny poměrně vysoko nad hlavami návštěvníků chrámu. Barva proto dodávala všem detailům na jasnosti. Vidina řeckých chrámů jako bílých pomníků, zářících proti blankytnému nebi, je tak naší další zkreslenou představou minulosti.
Page 5 of 6.stejně tak byly nádherně barevné chrámy a další umělecké projevy starých národů střední Ameriky. Aztécké či mayské stavby byly vyzdobeny pečlivě vybranými symbolickými barvami. Na místech největších archeologických nálezů můžeme dnes obdivovat již jen kamenné stavby výjimečně se zbytky barev, ale rekonstrukce některých chrámů v Národním historickém muzeu v Mexiko City dávají tušit bývalou velkolepost a nádheru. Podobenství: Motýl Někteří lidé, když chtějí poznat tajemství motýla, ho rozřežou na malé kousky, dají ho pod mikroskop, kousky popíšou a myslí si, že pochopili podstatu motýla. Ale motýl, to je to křehké nic, co se třepotá tamhle ve vzduchu. Zenové rčení praví "Třepotání motýlích křídel mění dráhu hvězd." GEJŠA Sněhobílý sakurový kvítek se otevírá ranním paprskům. První okvětní lístky, třpytící se rosou, se jako voňavé vločky nesou vzduchem. Vznešenost, harmonie, okouzlení smyslů... Kvetoucí sakury člověka naplní mnohými pocity, které mu mohou dovolit zachytit a prožít krásu. Sakura je královnou japonských květin. Gejše náleží toto vznešené místo mezi ženami. Gejša znamená krásná osoba nebo osoba živící se uměním. Dívky se však dříve nestávaly gejšami pro vznešený cíl či ideál, který toto exotické povolání přináší tedy obsáhnout a přenášet krásu ale "vrženy do říčního proudu neměly jinou možnost, než se naučit plavat". JAK SE STÁT GEJŠOU? Tradiční věk pro zahájení přípravy budoucí gejši byl tři roky a tři dny. Šlo však pouze o dcery gejš, tedy děvčátka, která se narodila přímo v domech gejš zvaných okiya. Nejčastěji však byly do domů prodávány sedmi až devítileté dcery chudých vesničanů. Majitelky neboli "matky" těchto domů se o ně staraly a často je i formálně adoptovaly, a staly se tak jejich legálními matkami. Mnoho mateřského citu se jim však nedostalo. Byly kupovány jako zdroj peněz, ne ze soucitu. Dnes je kariéra gejši po splnění povinné školní docházky zcela dobrovolným rozhodnutím.... více >>> Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz.
Page 6 of 6 Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".