8. ISLM model slide 0
Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní slide 1
8.1. Úvod slide 2
Krátké období Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu) Proto se budeme zabývat třemi modely: ISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10) slide 3
Fakta o hospodářském cyklu Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností. slide 4
Tempa růstu reálného HDP a spotřeby 10 Meziroční 8 procentní změna 6 Průměrné 4 tempo růstu 2 0-2 -4 Tempo růtu reálného HDP Tempo růstu spotřeby 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 5
40 Meziroční 30 procentní změna 20 Tempa růstu reálného HDP, spotřeby a investic Tempo růstu investic Tempo růstu reálného HDP 10 HDP 0 Tempo růstu -10 spotřeby -20-30 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 6
Nezaměstnanost Procento pracovní síly 12 10 8 6 4 2 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 7
Okunův zákon 10 Procentní změna 8 reálného HDP 6 4 2 0-2 -4 1984 1951 1966 = 3.5 2 u 1987 2001 2003 1991 1982 1975-3 -2-1 0 1 2 3 4 Změna v míře nezaměstnanosti slide 8
Časové horizonty v makroekonomii Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce. Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné. slide 9
Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7) Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologií Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství. Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu. Vztahuje se k dlouhému období. slide 10
Pokud jsou ceny nepružné (Přednášky 9-11) výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I. slide 11
Model agregátní poptávky a nabídky (AD AS) Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období slide 12
Agregátní poptávka Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny) Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a slide 13
Agregátní nabídka v dlouhém období Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií = F ( K, L) je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány. Plná zaměstnanost znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová) slide 14
Dlouhodobá agregátní nabídková křivka nezávisí na P, takže LRAS je vertikální. P LRAS = F ( K, L ) slide 15
Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky P LRAS V dlouhém období se zvýší P 2 P 1 cenová hladina AD 2 AD 1 ale výstup se nezmění slide 16
Agregátní nabídka v krátkém období Mnoho cen je v krátkém období strnulých. Pro začátek budeme předpokládat všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na předem dané úrovni Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální slide 17
Krátkodobá křivka agregátní nabídky Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají. P P SRAS slide 18
Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky V krátkém období jsou ceny strnulé P růst agregátní poptávky P SRAS AD 2 způsobí zvýšení výstupu 1 2 AD 1 slide 19
Souvislosti Dlouhé období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu slide 20
Model IS-LM Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky. Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky. slide 21
8.2. Trh zboží a křivka IS slide 22
Keynesiánský kříž Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji. Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje = reálný HDP = skutečné výdaje Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob. slide 23
Součásti keynesiánského kříže Spotřební funkce: C = C ( T ) Indikátory vládní politiky: G = G, T = T Prozatím plánované investice jsou exogenní: I = I Plánované výdaje: E = C ( T ) + I + G Podmínka rovnováhy: skutečné výdaje = plánované výdaje = E slide 24
Zakreslení plánovaných výdajů E plánované výdaje E =C +I +G 1 MPC Důchod, produkt, slide 25
Zakreslení podmínky rovnováhy E plánované výdaje E = 45º Důchod, produkt, slide 26
Rovnovážná hodnota důchodu E plánované výdaje E = E =C +I +G důchod, produkt Rovnovážný důchod slide 27
Zvýšení vládních nákupů Pro 1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob G E E =C +I +G 2 E =C +I +G 1 proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. E 1 = 1 E 2 = 2 slide 28
Řešení pro = C + I + G Podmínka rovnováhy = C + I + G = C + G = MPC + G ve změnách protože I je exogenní protože C = MPC Úpravou pro : Řešení pro : 1 = (1 MPC) = G 1 MPC G slide 29
Multiplikátor vládních výdajů Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor 1 vládních výdajů roven: = G 1 MPC Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom G 1 = = 1 0.8 5 Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5-ti násobně! slide 30
Proč je multiplikátor větší než 1? Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení : = G. Ale C další další C další Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní G. slide 31
Zvýšení daní Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E: E E =C 1 +I +G E =C 2 +I +G C = MPC T proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze V 1 dochází k neplánovanému přebytku zásob E 2 = 2 E 1 = 1 slide 32
Řešení pro = C + I + G Podmínka rovnováhy ve změnách = C I a G exogenní ( T ) = MPC Řešení pro : (1 MPC) = MPC T Konečný výsledek: MPC = 1 MPC T slide 33
Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč: MPC = T 1 MPC Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven: 0.8 0.8 = = = T 1 0.8 0.2 4 slide 34
Daňový multiplikátor je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G. slide 35
Příklad: Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu). slide 36
Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je: = C ( T ) + I ( r ) + G slide 37
r Odvození křivky IS I E E = E =C +I(r 2 )+G E =C +I(r 1 )+G E I r 1 2 r 1 r 2 1 2 IS slide 38
Proč je křivka IS klesající Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E). K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, ) vzrůst. slide 39
Křivka IS a model zapůjčitelných fondů (a) Model Z.F. (b) Křivka IS r S 2 S 1 r r 2 r 2 r 2 r 1 r I(r ) 1 IS S, I 2 1 slide 40
Fiskální politika a křivka IS Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T) na agregátní poptávku a výstup. Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS slide 41
Posun křivky IS: G Pro každou hodnotu r, G E proto se křivka IS posouvá doprava. E E = E =C +I(r 1 )+G 2 E =C +I(r 1 )+G 1 Horizontální posun křivky IS je roven r r 1 1 2 1 = G 1 MPC 1 2 IS 1 IS 2 slide 42
Příklad: Posun IS křivky Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku. slide 43
8.3. Trh peněz a křivka LM slide 44
Teorie preference likvidity John Maynard Keynes. Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích. slide 45
Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: r úroková míra ( M P ) s ( M P ) s = M P M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 46
Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: d ( M P ) = L ( r ) r úroková míra ( M P ) s L(r) M P M/P reálné peněžní zůstatky slide 47
Rovnováha Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: M P r úroková míra r 1 ( M P ) s = L ( r ) L(r) M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 48
Jak CB zvyšuje úrokovou míru? Ke zvýšení r CB snižuje M r úroková míra r 2 r 1 M 2 P M 1 P L(r) M/P Reálné peněžní zůstatky slide 49
CASE STUD: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA) Konec sedmdesátých let: π > 10% Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 % Leden 1983: π = 3,7 % Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry? slide 50
Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr. Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby krátké období dlouhé období model Preference likvidity (keynesiánský) KTP, Fisher efekt (klasický) ceny predikce nepružné i > 0 pružné i < 0 skutečnost 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2% slide 51
Křivka LM Nyní vraťme zpět do funkce poptávky po penězích: ( M P ) d = L( r, ) Křivka LM je spojnice všech kombinací r a, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je: M P = L( r, ) slide 52
Odvození křivky LM r (a) Trh reálných peněžních zůstatků r (b) Křivka LM LM r 2 r 2 r 1 L(r, 2 ) r 1 L(r, 1 ) M 1 P M/P 1 2 slide 53
Proč je křivka LM rostoucí? Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky. Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz. slide 54
Jak M posouvá křivku LM r (a) Trh reálných peněžních zůstatků r (b) Křivka LM LM 2 r 2 2 r 2 r 2 LM 1 r 1 r L(r, 1 ) 1 M 2 P M 1 P M/P 1 slide 55
Zkuste si sami: Posun křivky LM Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí. Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky. slide 56
Rovnováha v krátkém období Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: r LM = C ( T ) + I ( r ) + G M P = L( r, ) rovnov. úroková míra IS rovnov. úroveň důchodu slide 57
8.4. Aplikace ISLM modelu slide 58
Rovnováha v IS-LM modelu IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. = C ( T ) + I ( r ) + G r LM LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. M P = L ( r, ) r 1 1 Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích. IS slide 59
Analýza politik v IS-LM modelu = C ( T ) + I ( r ) + G M P = L ( r, ) r LM IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků r 1 fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M 1 IS slide 60
Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava o: 1 1 MPC G r LM r 2 čímž způsobí růst výstupu a důchodu. 2. r 1 2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru 3. což sníží investice, takže konečné zvýšení je menší než: 1 n G 1 MPC 1. 1 2 3. IS 1 IS 2 slide 61
Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1 MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G a křivka IS se posune o: MPC 1. 1 MPC T 2. proto jsou dopady na r a menší pro T než pro stejně velké G. r r 2 r 1 1 2 2. 2. LM 1. IS 2 IS 1 slide 62
Monetární politika: Zvýšení M 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) r LM 1 LM 2 2. způsobí tak pokles úrokové míry 3. takže zvýší investice, což zvýší výstup. r 1 r 2 1 2 IS slide 63
Interakce mezi monetární a fiskální politikou Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky. slide 64
Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G. Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný: slide 65
Reakce 1: Udržovat M konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: r r 2 r 1 LM 1 IS 1 IS 2 = 2 1 r = r r 2 1 1 2 slide 66
Reakce 2: Udržovat r konstantní Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. r r 2 r 1 LM 1 LM 2 Výsledky: = 3 1 3 r = 0 1 2 IS 1 IS 2 slide 67
Reakce 3: Udržovat konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava K udržení konstantního sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. Výsledky: = 0 r = r r 3 1 r r 3 r 2 r 1 1 2 LM 2 LM 1 IS 2 IS 1 slide 68
Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Předpoklady o monetární politice Odhad / G Odhad / T Fed udržuje nabídku peněz konstantní Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní 0.60 0.26 1.93 1.19 slide 69
Šoky v IS-LM modelu Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách Příklady: Boom nebo propad na akciových trzích změna bohatství domácností C Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů I a/nebo C slide 70
Šoky v IS-LM modelu Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích. Příklady: Vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích. Rozšíření bankomatů nebo internetového bankovnictví sníží poptávku po penězích. slide 71
PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí 1. boom na akciovém trhu zvýší bohatství spotřebitelů. 2. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích. Pro každý šok a. použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na a r. b. určete, co ste stane s C, I, a nezaměstnaností slide 72
Případová studie: Recese 2001 v USA Během roku 2001, 2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%. Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let 1994-2000). slide 73
Případová studie: Recese 2001 v USA Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu C Index (1942 = 100 0) 1500 1200 900 600 Standard & Poor s 500 300 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 slide 74
Případová studie: Recese 2001 v USA Příčina: 2) 9/11 Zvýšení nejistoty Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune vlevo Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, pokles investic slide 75
Případová studie: Recese 2001 v USA Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v letech 2001 a 2003 Zvýšení vládních výdajů Záchranné balíčky pro letecký průmysl Obnova New orku Válka v Afgánistánu slide 76
Případová studie: Recese 2001 v USA Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava 7 6 5 4 3 2 1 0 Three-month T-Bill Rate slide 77
Jaký nástroj používá centrální banka? Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby. Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate) Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb. (V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu, od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.) slide 78
Jaký nástroj používá centrální banka? Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz? 1) Měří se lépe než nabídka peněz. 2) Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz. slide 79
IS-LM a agregátní poptávka Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila. Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a. slide 80
Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD: P (M/P) LM doleva r I r LM(P 2 ) r 2 r 1 P P 2 P 1 2 1 2 1 LM(P 1 ) IS AD slide 81
Monetární politika a křivka AD CB může zvýšit agregátní poptávku: M LM posun doprava r I r r 1 r 2 P LM(M 1 /P 1 ) LM(M 2 /P 1 ) IS 1 2 pro každou P 1 hodnotu P 1 2 AD 2 AD 1 slide 82
Fiskální politika a křivka AD Expanzivní fiskální politika ( G a/nebo T) zvyšuje agreg. poptávku: r r 2 r 1 LM IS 2 T C IS posun doprava P 1 2 IS 1 pro každé P P 1 1 2 AD 2 AD 1 2 slide 83
Velký přehled Keynes. kříž Teorie preference likvidity IS křivka LM křivka IS-LM model Vysvětlení hospodářských cyklů Křivka AD Křivka AS Model AD-AS slide 84
Shrnutí 1. Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. 2. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 85
Shrnutí 3. Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu 4. Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 86
Shrnutí 5. IS-LM model Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 87
Shrnutí 6. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným. Negativní sklon, protože P (M/P ) r I Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 88
Literatura Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice model IS-LM Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 89
DODATEK 1: IS-LM model a AS-AD model slide 90
Dlouhodobá rovnováha v modelu AS-AD P LRAS P Dlouhodobá rovnováha SRAS AD 1 slide 91
IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V krátkodobé rovnováze, pokud: Potom časem cenová hladina: > stoupne < klesne = nezmění se slide 92
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce r LRAS LM(P 1 ) V nové krátkodobé rovnováze < rovnováze IS 2 IS 1 P LRAS P SRAS 1 1 AD 1 AD 2 slide 93
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce V nové krátkodobé rovnováze < rovnováze r LRAS LM(P1 ) Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. P P 1 LRAS IS 2 IS 1 SRAS 1 AD 1 AD 2 slide 94
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce r LRAS LM(P ) LM(P 1 ) LM(P 2 ) Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. P IS 1 IS 2 LRAS P SRAS 1 1 SRAS 2 P 2 AD 1 AD 2 slide 95
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce r LRAS LM(P 1 ) LM(P 2 ) Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy = rovnováhy P IS 2 LRAS IS 1 P 1 SRAS 1 P 2 SRAS 2 AD 1 AD 2 slide 96
PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty M a. Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady. r LRAS LM(M1 /P 1 ) b. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé IS efekty v grafu. c. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do P LRAS dlouhého období. d. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám? P 1 SRAS 1 AD 1 slide 97
DODATEK 2: Velká Deprese slide 98
Velká Deprese (USA) roku 1958. USD; stále ceny 240 220 200 180 160 140 Nezaměstnanost (pravá osa) Reálný HNP (levá osa) 30 25 20 15 10 5 % pracov vní síly mld. 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939 0 slide 99
Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva. slide 100
VÝDAJOVÁ HPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS Burzovní krach exogenní C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 % Propad investic korekce po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity. slide 101
PENĚŽNÍ HPOTÉZA: Šoky LM křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33. Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva. slide 102
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během 1929-33. Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku? slide 103
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Stabilizační efekt deflace: P (M/P) LM posun doprava Pigouův efekt: P (M/P) bohatství domácností C IS se posouvá doprava slide 104
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt očekávané deflace: π e r pro každou hodnotu i I protože I = I(r ) Plánované výdaje a AD Důchod a výstup slide 105
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná) přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a klesá. slide 106
Proč je další Velká krize nepravděpodobná Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více: Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M tolik klesnout, obzvlášť během recese. Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat výdaje během recese. Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu. slide 107