UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Studijní obor: Výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ČAJOVÝ SET PRO DVA Jméno studenta: Petra Pavlů Jméno vedoucího práce: Mgr. MgA. Veronika Selingerová Olomouc 2011 1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Univerzitě Palackého v Olomouci v knihovně Pedagogické fakulty a používána ke studijním účelům. V Olomouci dne podpis 2
Poděkování Děkuji za cenné rady a připomínky, které mi při tvorbě bakalářské práce poskytla Mgr. MgA. Veronika Selingerová. 3
OBSAH Úvod 5 1. Teoretická část 7 1.1. Hnutí Bauhaus 7 1.1.1. Principy výuky 7 1.1.2. Vybrané osobnosti hnutí Bauhaus, tvorba čajových servisů 9 1.1.2.1. Margarete Heymann-Löbenstein 11 1.1.2.2. Theodor Bogler 11 1.1.2.3. Marianne Brandt 13 1.2. Současná inspirace hnutím Bauhaus 14 1.2.1. Oliver Hemming 15 1.2.2. Christiane Bernstiel 16 2. Praktická část 18 2.1. Vývoj hrnčířského kruhu 18 2.2. Materiály 18 2.2.1. Kamenina 19 2.2.2. Kov 19 2.3. Realizace praktické části 20 2.3.1. Vytáčení na hrnčířském kruhu 20 2.3.2. Sušení 21 2.3.3. Glazury a glazování 21 2.3.4. Pálení 22 Závěr 24 Seznam použitých zdrojů 25 Obrazová příloha 27 4
Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám návrhem a výrobou čajového setu pro dva. Jako absolventka keramické střední školy si často všímám šálků, které se mi dostanou do rukou. Přemýšlím nad jejich tvarem i funkcí. Když si například objednávám v kavárně kávu nebo čaj, většinou mi ho přinesou v šálku, který je nějak tvarově zajímavý. Při všímání těchto maličkostí si pokládám otázky, zda je mi šálek příjemný, zda se mi z něj dobře pije, jestli se konvička dobře drží, nebo zda má podšálek tu správnou funkci. Přemýšlím, jak a co bych změnila, aby to odpovídalo mým představám. Proto jsem se pokusila navrhnout a vyrobit čajový set, který by odpovídal mým představám a by byl nejen funkční, ale i estetický. Cíl práce Při navrhování čajového setu mi bylo inspirací hnutí Bauhaus a někteří jeho představitelé. Vycházela jsem především z geometrických tvarů (koule a polokoule), které byly typické zejména pro toto hnutí. Dalším společným principem byla úplná absence dekoru. Mým cílem bylo navrhnout čajový set do funkcionalistického interiéru, který bude podporovat toto prostředí. Jeho použití je čistě příležitostné a celý set by měl působit lehkým dojmem. Je záměrně určen pro dvě osoby. Jako materiál jsem si zvolila bílou kameninu označenou typem LA. Ve svých prvotních představách měl být tento set vyroben z porcelánu. Vzhledem k mým minimálním zkušenostem s tímto materiálem jsem volila materiál, kameninu, se kterou mám velice dobré zkušenosti. Záměrně je barvy skoro bílé, aby alespoň částečně odpovídala mé původní představě. Kameninu doplňuji kovovými oušky a kovovou násadkou na podšálky. Jak ke keramice, tak ke kovu 5
jako materiálu mám hodně kladný vztah. Rozhodla jsem se tedy tyto dva odlišné materiály propojit. Celý čajový set bude obsahovat dva šálky s podšálky, konvičku a přídavné komponenty. Šálky mají tvar polokoule, na níž je přidaná ploška, na které je připevněno kovové ouško pomocí matičky. Šálek má nožku, která se zasazuje do netypického podšálku. Klasické podšálky slouží hlavně k odkládání lžičky, když ale zvednu šálek, lžička mi většinou sklouzává dolů k zrcátku. Při položení šálku zpět musím často lžičku odsunout, abych vrátila šálek na původní zrcátko. Podšálek jsem proto navrhovala ve tvaru mostu, aby položení šálku neodvádělo zbytečnou pozornost a aby odlehčil samotný šálek. K podšálku je připevněna i kovová násadka, která slouží k přenášení šálku a také k odložení například lžičky. Konvička má tvar koule s nožkou a opět je doplněna kovovým ouškem. K čajovému setu patří i komponenty. Ať už ve tvaru mističky na případné doplňky k čaji, nebo ve tvaru plného podšálku, který slouží na odložení čajového sítka. V teoretické části se zabývám hnutím Bauhaus a jejími vybranými osobnostmi. V praktické části déle popisuji realizaci a výrobu čajového setu. 6
1. Teoretická část 1.1. Hnutí Bauhaus Bauhaus je styl designu, který je nejvíce spojovaný s modernismem. Je pojmenován podle německé návrhářské školy Staatliche Bauhaus Weimar, jednoduše uváděný jako Bauhaus. 1 Bauhaus byl založen v roce 1919 v německém Výmaru architektem Waltrem Gropiusem. Gropius pevně věřil myšlence Gesamtkunstwerk, tento pojem můžeme doslovně přeložit jako ucelené umění. Škola měla za cíl připravit umělce pro průmyslovou výrobu. Vznikla jako výsledek sloučení Akademie krásného umění a školy užitých umění ve Výmaru. Na Bauhausu byla zavedena naprosto nová struktura organizace a vzdělávání. 1.1.1. Principy výuky Základem výuky byl přípravný kurz, ve kterém bylo v centru pozornosti experimentování s barvou, formou a materiálem. Po základním kurzu se mohli studenti rozhodnout pro jednu z různých dílen, ať už truhlářskou, hrnčířskou, sklářskou, kovodílnu, ateliér jevištního malířství, fotografování či reklamní grafiky, kde se učili jednotlivým řemeslům. 2 Cílem bylo rozvinutí řemeslné i umělecké zručnosti. Také proto měla každá dílna dva vedoucí umělce jako mistra formy a mistra řemesla. Díky Gropiovu prozíravému přístupu Bauhaus zaměstnával mnohé avantgardní umělce- Paula Kleea, Vasilije Kandinského, Lyonela Feiningera, Johannese Ittena, 1 Bhaskaran, Lakshmi. Podoby moderního designu: inspirace hlavních hnutí a stylů pro současný design, Praha: Slovart, 2007, str. 116 2 Hauffe, Thomas. Design, Brno: Computer Press, 2004, str. 74 7
László Moholy-Nagye a Josefa Alberse. 3 Jejich úkolem, jak už je zmíněno výše, bylo vést základní kurz, v němž se studenti učili zacházet s materiály. Například László Moholy-Nagy, který se zabýval i grafickým designem, odrazoval své studenty od tradičních materiálů jako dřevo, stříbro a hlína. Namísto toho jim doporučoval ocelové trubky, překližku a průmyslové sklo. Pod jeho vedením vznikaly v kovodělně první návrhy, vhodné pro průmyslové zpracování. 4 Práci z kovu vedl Wilhelm Wagenfeld společně s Marianne Brandt. Wilhelm Wagenfeld navrhl v polovině dvacátých let v Bauhausu stolní lampu MT8, kterou dílna převzala do sériové výroby a symbolizuje minimalistický styl designu. Obr. 1. Stolní lampa MT8 pro Bauhaus Dessau, WilhelmWagenfeld Nábytek vedl Marcel Breuer, který se zabýval především návrhy židlí. Textilní dílnu vedla Anni Albersová. Oskar Schlemmer návrhy oděvů a divadelních kostýmů. Keramickou dílnu Otto Lindig a sochař Gerhard Marcks. Po Gropiově rezignaci v roce 1928 se ředitelem Bauhausu stal Hannes Meyer, který patří k nejvýznamnějším představitelům funkcionalistické architektury 20. let. Nedlouho nato Hannese Meyera, v roce 1930 nahradil Ludwig Mies van der Rohe. Ve všech 3 Sparke, Penny. Století designu: průkopníci designu 20. století, Praha: Slovart, 1999, str. 90 4 Hauffe, Thomas. Design, Brno: Computer Press, 2004, str. 76 8
oblastech dosáhl Bauhaus vysoké kvality, ustálil konstrukční zásady a vyřešil otázky funkčnosti. 5 Bauhaus trval pouze 14 let a během této doby vychoval jen 1250 studentů, ale navzdory jeho krátké historii mělo pokrokové a experimentální studium spojené s novátorskými výukovými metodami obrovský vliv na design- vliv, který přetrvává do dnešního dne. 6 1.1.2. Vybrané osobnosti hnutí Bauhaus, tvorba čajových servisů V této kapitole bych chtěla nastínit tvorbu osobností zabývající se keramikou. Poukázat na typy čajových servisů, které byly vytvořeny za působení školy Bauhaus. Všechny vycházely z geometrických tvarů, především z koule a polokoule. Základem bylo potlačení dekorace ve prospěch funkčnosti a jistá jednoduchost formy. Velmi populární je čajová souprava TAC I a kávový servis TAC II pro firmu Rosenthal, kterou navrhl Walter Gropius. Toto dílo má hladkou válcovou formu a její design je přímo nadčasový. Obr. 2. Walter Gropius, čajová souprava TAC 1 pro Rosenthal 5 Neumann, Eckhard. Bauhaus und Bauhäusler, Köln: DuMont Buchverlag, 1985, str. 35 6 Bhaskaran, Lakshmi. Podoby moderního designu: inspirace hlavních hnutí a stylů pro současný design, Praha: Slovart, 2007, str. 118 9
Jiným příkladem je souprava vyrobena z mosazi, mědi a doplněna dřevěnými držadly. Konstrukce tohoto čajového servisu, spolu s použitými materiály je příkladná práce, která byla také produkována na Bauhausu. Přímočaré a úhlové držadla jsou pro tento čajový servis velmi vzácná a nadčasová. 7 Obr. 3. Bauhaus Tea servis Čajové a kávové sety se především vyráběly z různých slitin kovu a keramiky. Pozoruhodný je však také skleněný čajový servis a kávovar Sintrax od Wilhelma Wagenfelda. Obr. 4. Wilhelm Wagenfeld, čajový servis, 1930 a kávovar Sintrax, 1931 7 Dostupné z http://www.primaveragalleryny.blogspot.com / [cit. 2011-03-17] 10
1.1.2.1. Margarete Heymann Löbenstein Margarete Heymann se narodila 1899 v Kolíně nad Rýnem. Než se připojila k Bauhausu, navštěvovala uměleckou školu v Düsseldorfu. Trvala na tom, že bude studovat keramiku. 8 Studovala ji jen rok v letech 1920 1921 a kvůli sporům Bauhaus opustila. V roce 1932 založila vlastní studio keramiky, manufakturu Hael, která vyráběla podle jejich návrhů. Převážně to byly jednoduché tvary, většinou kruhy a trojúhelníky. V glazuře hodně převažovala žlutá, modrá a vzory byly často inspirovány konstruktivistickým obdobím ruského malíře Vasilije Kandinského. Obr. 5. Mararete Heymann Löbenstein, čajová souprava s dvojí rukojetí, 1930 1.1.2.2. Theodor Bogler Theodor Bogler byl německý keramik, který žil v letech 1897-1968. Studoval na Státní škole Bauhaus ve Výmaru v letech 1919-1920. Navštěvoval přípravný kurz, který učil Johannes Itten. V letech 1920-1924 Bogler navštěvoval keramickou dílnu na Bauhausu, která 8 Na Bauhausu panoval tradiční model rozdělení pohlaví. Ženy byly považovány za přírodní bytosti. V oblasti umění jim bylo přiděleno tkalcovství a nanejvýš ještě bytová architektura. Místa v ostatních dílnách ženy získaly jen díky protekci nebo musely čelit silným protestům. 11
byla pod vedením Gerharda Marckse. 9 Z jeho tvorby na Bauhausu bych zmínila především konvičky na čaj neboli čajníky, které vytvářel v mnoha variacích. Pro toto hnutí byli velmi typické. Jejich základem byla jednoduchost formy a úplná absence případné dekorace. Měli jednoduchý tvar a cílem bylo zjednodušení její konstrukce. Typickým prvkem bylo také vycentrování víka mimo střed konvičky. Tento princip je například uplatněn na jeho čajové konvici s názvem L1. Obr. 6. Theodor Bogler, čajová konvice L1, 1923 Theodor Bogler vytvářel také Mocca- stroje, které se skládaly až z více částí. Dolní část obsahuje prostor na svíčku. Slouží jako ohřev konvičky, která je umístěna nad ním. Na dalším příkladu níže si můžeme povšimnout konstrukce u čajové konvičky, která nám umožňuje lehčí manipulaci při nalévání čaje. Je opatřena dvěma držadly. Obr. 7. Theodor Bogler, čajová konvice a Mocca-stroj 9 Dostupné z http://www.bauhaus-online.de/ [cit. 2011-03-31] 12
1.1.2.3. Marianne Brandt Marianne Brandt je důležitou postavou v historii moderního designu. Jednak proto, že vytvořila díla patřící mezi nejkrásnější a nejtrvanlivější předměty z kovu tohoto století, ale také, že tato díla vytvořila žena. Bylo pro ni těžké proniknout v Bauhausu do oblasti zpracování kovů, v níž vládli muži a než ji přijali mezi sebe, zadávali ji nudnou a stále stejnou práci. Marianne Brandt se narodila v Saské Kamenici a od roku 1911 studovala na místní škole výtvarné umění, nejprve malířství a později také sochařství. 10 V roce 1923 vstoupila na Bauhaus a v roce 1924 jako studentka se zařadila do přípravného kurzu. Vyučila se tam v kovodílně, kterou tehdy vedl už zmíněný László Moholy-Nagy. 11 Vytvářela novátorské návrhy a byla velmi produktivní. Ještě před vstupem na uměleckou školu, v roce 1917 si Brandt otevřela vlastní designérské studio. 12 Její slavný Tee-Extrakt-Kännchen (spařovač čaje a cedník) je skvělým příkladem její práce s kovem, jasně demonstruje její zájem o geometrické formy konstruktivismu. 13 Často a nekonečně experimentovala s formami, jako je koule a polokoule. Obr. 8. Marienne Brandt, čajová konvice, 1923 10 Neumann, Eckhard. Bauhaus und Bauhäusler, Köln: DuMont Buchverlag, 1985, str. 156 11 Fiell, Charlotte. - Fiell, Peter. Design 20. století, Praha: Slovart Taschen, 2006, str. 38 12 Dostupné z http://www.primaveragalleryny.blogspot.com / [cit. 2011 03 18] 13 Polster, Bernd.(a kol). Lexikon moderního designu, Praha: Slovart. 2008, str. 80 13
V období roku 1923 až 1924 navrhovala Marianne Brandt řadu nově koncipovaného, funkčního stolního náčiní, včetně soupravy na čaj, kávu a spařování čaje. Pracovala se stříbrem, mosazí a bronzem. Asi od roku 1927 se zabývala navrhováním elektrických lamp a svítidel. Obr. 9. Marianne Brandt, čajová konvička, 1924 Obr. 10. Marianne Brandt, Kávový a čajový servis, 1924 1.2. Současná inspirace hnutí Bauhaus V současné době se inspirace hnutím Bauhaus promítá hlavně v oblasti nábytku, produktového designu, plakátu, techniky či architektury. Například v roce 2000 vznikl plakát LIFT 01, jejímž autorem je Vince Frost. 14 O rok později navrhl Naoto Fukasawa přehrávač CD jehož design se vyhýbá zbytečným ozdobám, a přesto 14 Ocelový jeřáb na Frostově plakátu pro londýnský Mezinárodní divadelní festival je grafickým příkladem estetiky Bauhausu. 14
zůstává krásným funkčním předmětem. Za zmínku stojí také dílo autorů Roman a Erwan Bouroullec, kteří navrhli v roce 2003 La Valise. 15 Obr. 11. La Valise, Roman a Erwan Bouroullec, 2003 V oblasti užitkové tvorby bych podrobněji zmínila Olivera Hemminga, designéra pracujícího s leštěnou ocelí. Jeho tvorba mě nejvíce oslovila. U osobnosti Christiane Bernstiel bych chtěla poukázat na silný vliv čerpající z hnutí Bauhaus, který se promítá v její tvorbě. 1.2.1. Oliver Hemming Designér, Oliver Hemming, narozen roku 1959 v Nairobi studoval 3D design se specializací na stříbrnictví a kovářství na umělecké škole v Leicesteru ve Velké Británii. Otevřel si své vlastní studio silvermithing a vyhrál několik designérských soutěží včetně Johnson Matthey, Cenu Silver v roce 1982. 16 V témže roce navrhl a vytvořil Nio čajový servis, inspirovaný z návrhů hnutí Bauhaus. Skládá se z konvičky, džbánku na mléko, cukřenky a lžičky. Je 15 Valise je nádržka s víkem a rukojetí. Její tvar je zcela diktován funkcí. 16 Dostupné z http://www.ideas-denmark.com / [cit. 2011-03-14] 15
vyroben z leštěné nerezové oceli. Celý set má jednoduchou formu a praktický design. Obr. 12. Oliver Hemming, Nio Tea Servis 1.2..2. Christiane Bernstiel Christiane Bernstiel se narodila v roce 1952 v Hamburku. Je dcera Liebfriede Bernstiel a Otto Lindiga. 17 Níže uvádím ukázky jeho děl. Obr. 13. Otto Lindig, Malá konvice, 1920 a čajová konvička 17 Otto Lindig vedl keramickou dílnu na Bauhausu 16
Studovala Akademii výtvarných umění v Hamburgu a postgraduálně fotografii. Zúčastnila se mnoha výstav a workshopů. Věnovala se keramice a v roce 1997 se stala vedoucí keramické dílny na Akademii výtvarných umění v Hamburgu. Její keramická tvorba je definovaná jako pokračování tradice Bauhaus. 18 Silný vliv na ni má i tvorba jejího otce, která je patrná na některých džbánech či čajových konvicích. Její práce jsou zastoupeny v různých soukromých i veřejných sbírkách. Obr. 14. Christiane Bernstiel, čajník, materiál: kamenina, výška: 11cm Obr. 15. Christiane Bernstiel, džbán, materiál: kamenina 18 Dostupné z http://www.christiane-bernstiel.com/ [cit. 2011-04-1] 17
osou. 20 Nožní kruh, označovaný také jako kopací, užívaný v našich 2. Praktická část 2.1. Vývoj hrnčířského kruhu Hrnčířský kruh je vynález starý několik tisíc let. Jeho kolébkou je Babylónie, kde se objevuje již ve 4. tisíciletí před Kristem. 19 Odsud proniklo točířské umění kolem roku 3000 př. n. l. do Egypta a dále do Indie, Malé Asie, Kréty a přes Řecko kolem roku 500 př. n. l. do Evropy. Hrnčířský kruh, tak jak jej známe dnes, se celkem nezměnil od 18. století, kdy byl dřevěný kruh nahrazen kruhem se železnou krajích se skládá ze železné osy, na jejímž horním konci je připevněn výměnný talíř. Na spodním konci osy je přišroubován velký železný nebo také dřevěný kotouč. Ten kruhař roztáčí kopáním pravou nohou vpřed a levou dozadu ve směru otáčení. 21 Dnes se používá běžně kruh na elektrický pohon, kterých je na trhu mnoho typů. Vyrábějí se kruhy nejrůznějších konstrukcí od malých stolních až po mohutné stroje. 2.2. Materiály V této kapitole se podrobněji věnuji materiálům, které jsem zvolila pro realizaci moji práce. Základním materiálem byla kamenina, kterou jsem kombinovala s kovem. V kapitole Kov se zabývám i postupem výroby kovových doplňků. 19 Rada, Pravoslav. Slabikář keramika, Praha: Grada, 1997, str. 36 20 Rada, Pravoslav. Techniky keramiky, Praha: Aventinum, 1995, str. 125 21 Rada, Pravoslav. Slabikář keramika, Praha: Grada, 1997, str. 36 18
2.2.1. Kamenina Kamenina má hutný, téměř nenasákavý bílý i barevný střep. Její složení je ve své podstatě velmi podobné porcelánu. Ani charakter střepu se výrazně neliší. Výrazný je až rozdíl v jeho transparentnosti po výpalu. Kameninový střep nebude nikdy transparentní, ale některé typy hmot se vyznačují stejně vysokým stupněm bělosti jako mnohé porcelánové. Při realizaci čajového setu jsem volila záměrně kameninu, která bude mít stupeň bělosti podobný porcelánu. Vybrala jsem si proto kameninu označenou typem LA. Její barva je v surovém stavu hodně tmavá až černá, takže představu o tom, jak set bude vypadat, jsem si vytvořila až po jeho výpalu. Hlína byla příjemně tvárná a pracovalo se mi s ní velice dobře. Základní surovinou pro výrobu kameniny jsou kameninové jíly, které se míchají s dalšími přísadami jako s živcem, křemenem a šamotem. 22 Kameninová hmota, se kterou jsem pracovala, je míchána v drtivé většině z nejsvětlejších jílů, kaolinu a často změkčena živcem. 2.2.2. Kov Jako další materiál u doplnění kameniny jsem si zvolila kovocel. Chtěla jsem dodat setu takový technicistní, až funkcionalistický nádech. Proto jsem se také rozhodla připevňovat tyto kovové doplňky matičkami. Z kovu jsem si nejprve nařezala pásky potřebné velikosti. Ty jsem po stranách brousila smirkovým papírem a po povrchu leštila. Do všech jsem navrtávala dírky a následně ohýbala přes hliníkovou formu v dílenském svěráku. Na všech ouškách je patrný rukopis ruční práce, který by měl podpořit celkový dojem vyrobeného setu. 22 Rada, Pravoslav. Techniky keramiky, Praha: Aventinum, 1995, str. 32 19
2.3. Realizace praktické části 2.3.1. Vytáčení na hrnčířském kruhu, obtáčení Svoji bakalářskou práci jsem realizovala na elektrickém hrnčířském kruhu. Při přemýšlení nad realizací mi přišel jako nejvhodnější. Práce na něm je velice přesná, která byla pro výrobu hlavní prioritou. Před točením jsem si nachystala potřebné pomůcky jako misku s vodou, čepele, nůž, strunu, kulmík a houbičku. Než přišlo na řadu samotné točení, dobře jsem si propracovala hlínu a oddělila si potřebný kus, který jsem následně zformovala do zaoblené hrudky. Vytvořila tak několik hrudek různých velikostí. Jednu z nich jsem nahodila do středu talíře a kruh následně roztočila. Hrudku jsem stlačila oběma rukama na střed a začala s zcentrováním. Ruce je nutné při práci stále namáčet v misce s vodou, aby hlína byla stále vlhčená. Později až už byla hrudka vycentrovaná, uprostřed ní jsem vytvořila otvor a postupným rozšiřováním ji zpracovala do základního tvaru tlustostěnné misky. Z níž jsem postupně začala tvarovat potřebný tvar. Při tvarování mi pomáhali nástroje jako čepel, kulmík a nůž. Vytočený výrobek jsem následně odřízla z kruhu pomocí struny. 23 Hotové výrobky jsem přikryla igelitem a nechala je zatuhnout. Po několika dnech jsem začala s obtáčením. Vytočený výrobek jsem připevnila pomocí hlíny na střed kruhu a opět vycentrovala. Pomocí očka jsem výrobek začala obtáčet do potřebného tvaru, a povrch předmětu zahladila. Konečnou fází bylo retušování. Na měkký, trochu zavadlý střep jsem pomocí šlikru nalepovala plošku a později ji retušovala. Pomocí kovového hrotu jsem do plošky vytvořila otvor, do kterého po výpalu připevním pomocí matičky kovové ouško. 23 Tento postup doporučuje a uvádí RADA. 20
2.3.2. Sušení Keramiku je nutné před pálením vysušit. Sušením se z výrobku odstraňuje voda, která by při pálení mohla poškodit střep. Při sušení se hmota nejvíce smršťuje, a je proto potřeba, aby se při zasychání povrchu neuzavřely rychle póry, kterými se může voda odpařovat. Nejsnadněji se suší předměty z neplastických hmot obsahujících šamot nebo jiná ostřiva. V keramické hmotě jsou obsažené tři typy vody. Mechanicky vázaná, volná voda a chemicky vázaná. Při schnutí jsem výrobky přikrývala navlhčeným plátnem a igelitem. Dbala na to, aby výrobky schnuly ze všech stran stejnoměrně, abych zabránila vzniku trhlin, praskání nebo křivení střepu. 2.3.3. Glazury a glazování Glazury jsou anorganická skla natavená v tenkých vrstvách na povrch keramických výrobků. 24 Jejich chemické složení je blízce příbuzné sklu. Výrobek po glazování je neprosákavý a také snadno čistitelný. Glazurami se mimo to zvyšuje mechanická pevnost předmětu a zároveň hrají také významnou úlohu estetickou. Glazury všeobecně můžeme dělit podle barvy, průsvitnosti, podle lesku a také tavitelnosti. Glazury jsou velmi nízko tavitelná skla. Skládají se z křemene a z různých kovových oxidů, které podstatně usnadňují tavitelnosti glazur. 25 Při glazování jsem použila živcovou glazuru. Suchou práškovou glazuru jsem nejprve rozmíchala s vodou na glazurové mléko. V malém množství vody si můžeme nejdříve připravit hustou, dobře promíchanou kaši. Tu potom rozředit na potřebnou hustotu. Připravenou glazuru jsem ještě před použitím přecedila před husté 24 Žíla, Karel. Průvodce keramika: pece, glazury, příklady, Praha: Grada, 2005 25 Rada, Pravoslav. Techniky keramiky, Praha: Aventinum, 1995, str. 43 21
síto. Hustota glazurového mléka se mění podle použití. Silné pórovité střepy, které rychle odsávají vodu, potřebují glazuru podstatně řidší než hutný, málo savý nebo velmi slabý střep. Ten by vodu nestačil absorbovat. 26 Před glazováním předmětů jsem provedla zkoušku hustoty na kousku střepu, který se namočí do glazury. Škrábnutím jsem pak zjistila sílu nánosu. Všeobecně lze říci, že glazura má mít přibližně hustotu smetany a nános na střepu sílu 1,5 až 2 mm. 27 Před glazováním bylo nutné přežahnuté výrobky očistit. Používala jsem navlhčenou houbičku, kterou se dobře stíral prach z povrchu střepu. Vnitřky šálků a komponentů jsem naplnila do jedné třetiny bílou matnou glazurou a ihned krouživým pohybem rukou překlopila a glazuru nechala vytéct. Do konvičky jsem naplnila glazuru do třetiny a část nechala odlít hubičkou. Zbytek glazury vytekl stejným krouživým pohybem rukou jako u šálků a komponentů. Vnější povrchy předmětů byly glazovány namáčením. Předměty jsem uchopila do rukou a smočila je do glazury. Nerovnosti dodatečně zaretušovala. Podšálky byly glazovány ponořením do glazury. Na závěr jsem očistila spodky předmětů, aby při vypalování nedošlo k přichycení glazury na pecní desku. 2.3.4. Pálení Výpal probíhá ve dvou fázích. První fází je přežah. Probíhá chemický proces, kterým se mění hlína v keramiku. Při teplotách od 150 C do 300 C se odpařuje mechanicky vázaná voda a při teplotách přibližně 500 C až 600 C odchází voda chemicky vázaná. 28 Hlína je však stále křehká. Při 600 C střep ztrácí plastičnost, nad 900 C se 26 Rada, Pravoslav. Techniky keramiky, Praha: Aventinum, 1995, str. 64 27 Tamtéž. str. 64 28 Žíla, Karel. Průvodce keramika: pece, glazury, příklady, Praha: Grada, 2005, str. 21 22
zhutňuje a smršťuje. Před výpalem jsem všechny komponenty retušovala a nechala pořádně vyschnout. Poté naskládala do pece na pecní desky a podpěry. Výpal probíhal v elektrické peci na teplotu 930 C. Přežahnuté výrobky vyskládané z pece jsem očistila houbičkou od prachu a začala s glazováním. Druhou fází je ostrý výpal. Křehký hliněný střep se zpevní a prášek, kterým je pokryt, se změní ve sklovitý povlak. Naglazované předměty jsem opět vyrovnala do pece. Dbala jsem na správné umístění, aby se výrobky nepřilepily k sobě ani k pecní desce. Poté probíhal ostrý výpal na teplotu 1150 C. 23
Závěr Moje bakalářská práce pojednává o hnutí Bauhaus, které mi bylo inspirací pro navržení a vytvoření čajového setu pro dva. Hnutí Bauhaus je spojováno většinou s počátkem moderny. Zasáhl do mnoha řemesel a povznesl roli řemeslných dovedností na úroveň krásného umění. Studium literatury mi pomohlo k ucelené představě o jejich principech a byly mi také inspirací k návrhu a samotné realizaci. Moji výslednou prací prezentuji čajový set, kterým bych chtěla připomenout toto významné hnutí a vrátit znovu do dnešní doby řemeslo, které se stává stále častěji zapomenutým. 24
Seznam použitých zdrojů Seznam použité literatury HAUFFE, T. Design. Thomas Hauffe; [Překlad Andrea Chalupníková]. Brno: Computer Press, 2004 (malá encyklopedie) ISBN 80-251-0284 -x SPARKE, P. Století designu: průkopníci design 20. století. Penny Sparková; [Z anglického original přeložila Jana Solperová]. Praha: Slovart, 2007 ISBN 80-7209-142-5 BHASKARANN, L. Podoby moderního designu: inspirace hlavních hnutí a stylů po současný design. Lakshmi Bhaskaran; [Z anglického original přeložila Jana Novotná]. Praha: Slovart, 2007 ISBN 978-80-7209-864-4 POLSTER, B. (a kol.). Lexikon moderního designu [Z anglického originalu přeložila Jana Novotná]. Praha: Slovart, 2008 ISBN 987-80-7391-080-8 RADA, P. Techniky keramiky. Praha: Aventinum, 1995 ISBN 80-85277-47-6 RADA, P. Slabikář keramika. Praha: Grada, 1997 ISBN 80-7169-419-3 ŽÍLA, K. Průvodce keramika: pece, glazury, příklady. Praha: Grada, 2005 ISBN 80-247-0920-1 FIELL, CH. - FIELL, P. Design 20. století. [Z německého original přeložila Jaroslava Burkertová]. Praha: Slovart, 2006 (IKONY) ISBN 80-7209-560-9 25
MATUŠÍK, R. Bauhaus. Bratislava: Vydavat elstvo Slovenského fondu výtvarného umenia, 1965 NEUMANN, E. Bauhaus und Bauhäusler, Köln: DuMont Buchverlag, 1985 ISBN 3-7701-1673-9 Internetové zdroje Dostupné z http://www.christiane-bernstiel.com/ [cit. 2011-04-1] Dostupné z http://www.retrotogo.com/2008/08/oliver-hemming/ [cit. 2011-03-14] Dostupné z http://www.ideas-denmark.com / [cit. 2011-03-14] Dostupné z http://www.bauhaus-online.de/ [cit. 2011-03-31] Dostupné z http://www.primaveragalleryny.blogspot.com / [cit. 2011-03-17] 26
Obrazová příloha Návrhy a skici 27
28
Prototypy, materiál: točírenská hlína, papírové doplňky 29
Postup práce Točení na hrnčířském kruhu 30
Obtáčení 31
Retušování, úprava podšálků, lepení oušek 32
Glazování 33
34
Výroba kovových doplňků 35
Výsledná bakalářská práce 36
Variace pohledů a detaily 37
38
39
ANOTACE Jméno a příjmení: Petra Pavlů Katedra: Katedra výtvarné výchovy PDF UP Vedoucí práce: Mgr. MgA. Veronika Selingerová Rok obhajoby: 2011 Název práce: Název v angličtině: Anotace práce: Klíčová slova: Anotace v angličtině: Klíčová slova v angličtině: Přílohy k práci: Rozsah práce. Jazyk práce: Čajový set pro dva Tea set for two Teoretická část bakalářské práce pojednává o hnutí Bauhaus, jeho principech a vybraných osobnostech zabývající se keramikou. V praktické části se zabývám návrhem a výrobou čajového setu pro dva, který čerpá inspiraci z tohoto hnutí. Poslední část obsahuje technologický postup a obrazovou přílohu. Bauhaus, keramika, kov, čajový servis, výtvarné umění, design The theoretical part deals with the Bauhaus movement, its principles and selected personalities involved in ceramics. The practical part deals with the design and production of tea set for two, which draws inspiration from this movement. The last section includes a worksheet and a picture attachment Bauhaus, ceramics, metal, tea set, visual art, design Obrazová příloha, CD 39 stran Čeština 40