ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÉM REGIONU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÉM REGIONU Analysis of the long-term unemployment in the chosen region Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta ŘEŽUCHOVÁ Autor: Kateřina NOVÁKOVÁ Brno, duben 2008

Jméno a příjmení autora: Kateřina Nováková Název diplomové práce: Analýza dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Analysis of the long-term unemployment in the chosen region Katedra: Veřejné ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Řežuchová Rok obhajoby: 2008 Anotace Předmětem diplomové práce Analýza dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraném regionu je popis Karvinského regionu, rozbor dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Karviná podle jednotlivých charakteristik dlouhodobě nezaměstnaných, zjištění, které skupiny nezaměstnaných jsou více postiženy dlouhodobou nezaměstnaností a jak je dlouhodobá nezaměstnanost řešena. Další část mé práce spočívá ve vyhodnocení případové studie provedené mezi nezaměstnanými na Úřadu práce v Karviné. V poslední části jsou pak navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení situace dlouhodobě nezaměstnaných na Karvinsku. Annotation The subject of my thesis Analysis of the long-term unemployment in the chosen region is a description of the Karvina region, analysis of the long-term unemployment in the Karvina region according to individual characteristics of long-term unemployed. I intend to find out which groups of the unemployed are most affected by the long-term unemployment and how is long-term unemployment solved. Part of my work is evaluation of the case study among the unemployed who are in evidence of the Job centre in Karvina. In the last part are suggested measures which could lead to the improvement of the situation of the long-term unemployed in Karvina. Klíčová slova Nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, trh práce, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, faktorová analýza Keywords Unemployment, long-term unemployment, labour market, implements of active labour policy, analysis of factors

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing Markéty Řežuchové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2008 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Markétě Řežuchové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Bc Heleně Waclawikové z Úřadu práce v Karviné za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH OBSAH... 5 ÚVOD... 7 1 DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ NA TRHU PRÁCE... 10 1.1 NEZAMĚSTNANOST... 10 1.1.1 Míra nezaměstnanosti... 11 1.1.2 Typy nezaměstnanosti... 12 1.2 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST... 13 1.2.1 Dlouhodobá nezaměstnanost v EU... 15 1.3 NEZAMĚSTNANOST V ČR... 16 1.4 STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 19 1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti... 19 1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti... 20 1.4.3 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR... 22 1.5 SHRNUTÍ... 23 2 OKRES KARVINÁ... 24 2.1 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ... 24 2.1.1 Trh práce... 24 2.2 REGION KARVINSKO... 26 2.2.1 Obyvatelstvo... 27 2.2.2 Zaměstnavatelé... 30 2.3 SITUACE NA KARVINSKÉM TRHU PRÁCE... 32 2.3.1 Zaměstnanost... 32 2.3.2 Nezaměstnanost v okrese Karviná... 33 2.3.3 Volná pracovní místa v okrese Karviná... 36 2.4 SHRNUTÍ... 38 3 ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI NA KARVINSKU... 39 3.1 STRUKTURA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI PODLE VĚKU... 41 3.1.1 Uchazeči starší 50 let... 43 3.2 KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH... 45 3.3 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST SPECIFICKÝCH SKUPIN... 47 3.3.1 Osoby zdravotně postižené... 47 3.3.2 Absolventi... 48 3.4 RENTISTÉ... 50 3.5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 51 3.6 KAUZÁLNÍ MAPA PŘÍČIN A DŮSLEDKŮ DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE KARVINÁ... 56 3.7 SHRNUTÍ... 60 4 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NA KARVINSKU... 62 4.1 NÁSTROJE APZ NA KARVINSKU... 62 4.1.1 Tvorba pracovních míst... 63 4.1.2 Poradenská činnost... 65 4.1.3 Rekvalifikace... 65 4.1.4 Cílenost nástrojů APZ... 68 4.1.5 Vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání... 69 4.2 VÝDAJE NA POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI... 70 4.2.1 Financování aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti na Karvinsku... 70 4.2.2 Výdaje na jednotlivé nástroje APZ... 71 4.3 SHRNUTÍ... 72 5 NÁVRH ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE KARVINÁ... 74 ZÁVĚR... 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 82

SEZNAM GRAFŮ... 85 SEZNAM TABULEK... 86 SEZNAM TABULEK... 86 SEZNAM PŘÍLOH... 87

ÚVOD Nezaměstnanost, a především dlouhodobá nezaměstnanost, je významný a často diskutovaný ekonomický, politický a sociální problém, se kterým se potýkají mnohé evropské státy. I Česká republika v současnosti bojuje s relativně vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Z historických, ekonomických a geografických důvodů se nezaměstnanost dotýká různých regionů rozdílnou mírou. V rámci České republiky jsou na jedné straně regiony s nízkou nezaměstnaností, na straně druhé však i regiony nezaměstnaností značně postižené. Jedním z regionů, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností, a zejména dlouhodobou nezaměstnaností, je právě okres Karviná. Problém nezaměstnanosti v okrese Karviná mě zajímá nejen jako občanku Karviné, ale také se mě dotýká osobně. V mé rodině a mezi mými přáteli se vyskytují lidé, kteří nezaměstnaní byli nebo stále jsou. Dá se dokonce říci, že problém nezaměstnanosti v okrese Karviná byla nucena řešit, ať v minulosti nebo v současnosti, většina rodin. Proto jsem se rozhodla věnovat se této problematice blíže, snažit se odhalit její příčiny a navrhnout možná opatření, která by vedla ke zlepšení dané situace. V Karviné žije mnoho lidí, kteří vidí nezaměstnanost jako závažný problém s negativními dopady na životy jednotlivců i celých rodin. Ale na druhou stranu je i mnoho lidí, kterým vyhovuje být dlouhodobě evidováni na Úřadu práce z důvodu výhod, jež jim tento status poskytuje. Tito lidé mají malou motivaci hledat si nebo přijmout zaměstnání, neboť existuje jen malý rozdíl mezi příjmem ze sociálních dávek a mzdou, kterou mohou v zaměstnání získat. Nezaměstnanost v okrese Karviná je v rámci ČR dlouhodobě jednou z nejvyšších. Z velké části se na tomto stavu podílel vývoj v oblasti důlní těžby a hutnictví. Uzavíráním dolů a hutí v průběhu 90tých let došlo k propouštění nadbytečné pracovní síly, která z části ještě dodnes nenašla uplatnění na trhu práce. A to z důvodů specifické kvalifikace, zdravotním potížím a omezením, neochotě se rekvalifikovat či pracovat za podstatně nižší mzdové ohodnocení. V této práci se budu blíže zabývat dlouhodobou nezaměstnaností v okrese Karviná, protože ta je v porovnání s ČR vysoce nadprůměrná. Dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání tvoří více než polovinu všech nezaměstnaných. Navíc dochází k neustálému prodlužování délky evidence, a tak se dlouhodobá nezaměstnanost stává skutečně závažným problémem. 7

Dlouhodobá ztráta zaměstnání je pro většinu lidí velkou psychickou a finanční zátěží, devastuje jejich lidský kapitál, působí problémy v rodině a může se stát i určitým životním stylem. Je to obtížný sociální, ekonomický i politický problém, neboť s délkou evidence klesá naděje opět práci najít. Proto je potřeba zabývat se touto problematikou detailněji a snažit se ji řešit nejen pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Na problému dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Karviná mě zajímají nejen její příčiny a faktory, které ji ovlivňují, ale i to, jaké skupiny uchazečů o zaměstnání jsou nejvíce postižené dlouhodobou nezaměstnaností. Které osobní charakteristiky nezaměstnaných je diskvalifikují z trhu práce na Karvinsku? Pociťují dlouhodobě nezaměstnaní nějaké její důsledky na život nebo jiná omezení? Jak Úřad práce v Karviné řeší problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti a které nástroje jsou zacílené na problémové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných? Lze nalézt nějaká lepší řešení? Moje práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole se zabývám teoretickými poznatky o nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, situací na trhu práce v České republice a porovnání s Evropskými zeměmi. Dále se věnuji státní politice zaměstnanosti a zejména nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. V druhé kapitole popisuji region Karvinsko jako významnou součást Moravskoslezského kraje, stručný vývoj Karvinska, demografickou strukturu, tradiční průmysl a nově vznikající průmyslové zóny, a také vývoj na trhu práce. Třetí kapitola je stěžejní částí mé práce. Soustřeďuji se zde na analýzu dlouhodobé nezaměstnanosti podle délky evidence, věkových skupin a kvalifikace. Součástí je i rozbor výsledků dotazníkového šetření a vytvoření kauzální mapy příčin a závislostí dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Karviná. Ve čtvrté kapitole rozebírám stávající řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na dlouhodobě nezaměstnané. Součástí páté kapitoly je návrh opatření, která by mohla vést ke zlepšení situace dlouhodobě nezaměstnaných na Karvinsku, a to jak formou vytváření pracovních míst, tak formou zlepšování osobních charakteristik dlouhodobě nezaměstnaných. 8

Při zpracování své diplomové práce vycházím především z interních dokumentů a statistik Úřadu práce v Karviné, z konzultací s pracovnicemi ÚP v Karviné, dotazníkového šetření, které jsem provedla ve spolupráci s Úřadem práce v Karviné a z analýzy odborné literatury. 9

1 DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A VZTAHŮ NA TRHU PRÁCE 1.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je často diskutovaný společenský, ekonomický a politický problém, který zanechává důsledky jak na společnosti jako celku, tak i na životě jedinců. Je projevem nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly a stává se nedílnou součástí trhu práce. Nezaměstnanost není rovnoměrně rozložená, postihuje hlavně zemědělské oblasti a oblasti se zaměřením na těžký průmysl. 1 Kdo je zaměstnaný a kdo nezaměstnaný? Brožová definuje tyto pojmy takto: Zaměstnaný je ten, kdo vykonává jakékoliv placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. 2 Tedy jedinec, který pracuje a za odvedenou práci dostává zaplaceno. Prací si vydělává na svou existenci. V naší kultuře hraje práce a zaměstnání velmi důležitou roli. Placené zaměstnání samo o sobě i zprostředkovaně uspokojuje potřeby poskytuje peníze na živobytí, uspokojuje potřebu seberealizace, je zdrojem sociálních kontaktů a dává strukturu našemu životu. 3 Podle Mareše je nezaměstnaný ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten do určité doby do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho hledá. Podle mezinárodně srovnatelné metodiky, kterou používá Eurostat na základě doporučení ILO, se za nezaměstnaného považuje osoba starší patnácti let, která: v referenčním období nebyla zaměstnána, byla připravená k nástupu do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dní a v průběhu posledních 4 týdnů aktivně hledala práci. 4 Ministerstvo práce a sociálních věcí operuje s pojmem registrovaní nezaměstnaní. Registrovaní nezaměstnaní jsou neumístění uchazeči o práci, kteří jsou vedeni na úřadu práce, nemají pracovní poměr a ani nejsou samostatně výdělečně činní a kteří požádali příslušný úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnáni. Registrovaná míra nezaměstnanosti je do jisté míry zkreslený ukazatel, neboť zahrnuje i nezaměstnané, kteří pracovat nechtějí a kteří se 1 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 11 2 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, s. 77 3 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 56 10

registrují na úřadu práce jenom kvůli sociálním výhodám, jež jim tento statut poskytuje. Také nebere v úvahy osoby, které jsou zaměstnané na zkrácený úvazek a chtěly by pracovat více. Od 1. 7. 2004 MPSV zjišťuje počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tj. těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit na vhodné pracovní místo. Mezi dosažitelné uchazeče nepatří uchazeči ve vazbě, výkonu trestu, vojenské službě, v pracovní neschopnosti, uchazeči navštěvující rekvalifikační kurzy, ženy na mateřské dovolené, neboť tito nejsou podle ILO považováni za nezaměstnané. 5 1.1.1 Míra nezaměstnanosti K měření nezaměstnanosti se používá ukazatel míry nezaměstnanosti. Vyjadřuje se v procentech a je významnou makroekonomickou veličinou. Můžeme rozlišit obecnou míru nezaměstnanosti a registrovanou míru nezaměstnanosti: Obecná míra nezaměstnanosti je podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, tzn. součtu všech zaměstnaných a nezaměstnaných. Tuto míru používá k výpočtu Český statistický úřad na základě výběrového šetření pracovních sil. Registrovaná míra nezaměstnanosti u této míry nezaměstnanosti došlo k 1. 7. 2004 ke změně výpočtu. Dříve se registrovaná míra nezaměstnanosti počítala z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, kteří byli v evidenci úřadu práce a z počtu zaměstnaných v národním hospodářství. Podle nové metodiky se tedy počítá jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání, evidovaných na úřadu práce ku součtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců a dosažitelných neumístěných uchazečů z úřadů práce. Ke změně metodiky výpočtu registrované míry nezaměstnanosti došlo především proto, že Česká republika se stala členem Evropské unie a měla by tedy při výpočtu zahrnovat i případné uchazeče z těchto zemí, a dále bylo snahou dosáhnout lepšího srovnání míry nezaměstnanosti s ostatními členskými zeměmi. 6 4 ČSÚ: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps 5 Metodický pokyn č. 3/2004, Nový způsob výpočtu míry nezaměstnanosti 6 MPSV harmonizuje vykazování míry nezaměstnanosti s EU, www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf 11

1.1.2 Typy nezaměstnanosti Mareš rozlišuje skrytou, neúplnou a nepravou nezaměstnanost. Při skryté nezaměstnanosti lidé nemají práci, nehledají ji a ani nejsou registrováni na úřadu práce (např.: ženy v domácnosti, na mateřské, lidé v rekvalifikaci). Pracovníci, kteří musí akceptovat práci na snížený úvazek nebo práci mimo jejich schopnosti a kvalifikaci patří do tzv. neúplné nezaměstnanosti. Nepravá nezaměstnanost znamená, že osoby jsou sice evidované na úřadu práce, ale práci nehledají a nebo ji odmítají. Raději jsou závislí na různých sociálních podporách nebo pracují v šedé ekonomice. Jak Mareš tak Brožová se shodují v následujícím členění typů nezaměstnanosti: 7 Frikční nezaměstnanost je doba mezi opuštěním původního pracovního místa a najitím si nového. Lidé spadající do této skupiny nezaměstnaných buď dobrovolně své místo opustili, byli propuštění nebo si hledají práci v novém bydlišti. Patří sem také lidé, kteří čekají na lepší nabídku, chtějí si vybírat, prověřují informace a jednotlivé nabídky. Strukturální nezaměstnanost je důsledkem rapidních strukturálních změn v ekonomice. Změna struktury ekonomiky způsobuje, že v jednom odvětví (hutnictví, strojírenství, hornictví) klesá poptávka po pracovnících, ale v jiném odvětví roste (bankovnictví, elektrotechnika). Strukturální změny probíhají neustále, mění se struktura poptávky po práci, a proto musí velká část pracovníků získat novou kvalifikaci a rekvalifikovat se. Avšak může docházet i k regionálním nesrovnalostem, nerovnováze a nezaměstnanosti na jednotlivých regionálních trzích. Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem. Je to tzv. nezaměstnanost z nedostatečné poptávky, která se zvyšuje v období hospodářské recese, kdy klesá poptávka po vyrobeném produktu a roste nezaměstnanost. Naopak při ekonomickém růstu je nezaměstnanost potlačována. Mezi další významná členění nezaměstnanosti patří členění na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo při dané mzdě pracovat nechce a byl by ochoten pracovat pouze za mzdu vyšší. Nedobrovolně nezaměstnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu, než která převládá na trhu práce, přesto práci nenacházejí. 7 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 17 25, BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, s. 78-87 12

1.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Ve své práci budu vycházet z definice Mezinárodní organizace práce (ILO), podle které je dlouhodobě nezaměstnaný ten, který nemá práci déle než jeden rok. 8 V České republice se věnuje zvýšená pozornost již uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce 6 měsíců a déle, neboť v té době dochází k přechodu z podpory v nezaměstnanosti na systém sociálních dávek. Dlouhodobá nezaměstnanost je poměrně nový jev, se kterým se potýká nejen Česká republika, ale i většina evropských zemí. Dlouhodobá nezaměstnanost je v současném rozsahu skutečným problémem, který negativně ovlivňuje nejen životy jedinců, ale i celou společnost. Nese s sebou rostoucí nároky na státní rozpočet sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti a zároveň pokles daňových příjmů. Ve společnosti se také objevují sociálně-patologické jevy a nestabilita. 9 Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být zejména dlouhotrvající hospodářská deprese, dlouhodobé mzdové dohody mezi odboráři a zaměstnavateli nebo vysoké podpory v nezaměstnanosti. 10 Mareš dále upozorňuje na dominující strukturální příčiny nezaměstnanosti, především technologický pokrok a úpadek průmyslové výroby. Dlouhodobá nezaměstnanost má významné ekonomické, sociální i psychické důsledky na životy jedinců i jejich rodin. Lidé, kteří nemají dlouhou dobu práci, se mohou dostat do ekonomických potíží, klesá jejich životní úroveň a vyskytují se i existenční problémy celé rodiny. Vzniká tak osobní i rodinná ekonomická nejistota. Dlouhodobá nezaměstnanost ničí časové rozvržení pracovního dne, mizí pracovní návyky a dovednosti a devastuje se lidský kapitál. Někteří lidé ztrácejí smysl života i naději na zlepšení situace. Objevuje se nedostatek sociálních kontaktů a dochází k sociální izolaci. Člověk, který je dlouhodobě bez práce, ztrácí pojítko s realitou a pociťuje strach z budoucnosti. 11 Zvládání situace, kdy je člověk dlouhodobě bez práce, je individuální. Je dáno především psychickou odolností člověka, věkem (kdy starší osoby nesou ztrátu zaměstnání nejhůře), pohlavím (muž je vnímán jako živitel rodiny, kdežto žena se může realizovat i v 8 ILO: Long term unemployment, http://www.ilo.org/public/english/employment/strat/kilm/download/kilm10.pdf 9 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 42 10 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, s. 86-87 11 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 76 13

domácnosti), finanční situací nezaměstnaného a jeho rodiny, aktivitou, kterou vyplní svůj volný čas a také délkou nezaměstnanosti. 12 Čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím těžší je pro ně vrátit se zpět do pracovního života. Existují k tomu dva hlavní důvody. Prvním důvodem je, že si člověk zvykne že nepracuje, vypadne z pracovního rytmu a stává se závislým na sociálních dávkách. Zjistí, že tato situace mu vyhovuje a že nemá důvod něco měnit. Druhým důvodem je to, že firmy se na dlouhodobě nezaměstnané dívají negativně a neradi takové pracovníky zaměstnávají. A to zejména proto, že si myslí, že tito nezaměstnaní ztratili pracovní návyky, ztratili nebo snížili svou pracovní odbornost nepoužíváním svých schopností nebo pracovat nechtějí. 13 Dlouhodobá nezaměstnanost je velmi často spojována s individuálními charakteristikami nezaměstnaných, jako je věk nebo kvalifikace. Postihuje především: Nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu, která dosáhla určité kvalifikace, která se kvůli strukturálním změnám již po nich nepožaduje. Tito lidé mají problém se rekvalifikovat a získat schopnosti nové, které jsou po nich aktuálně požadované. Nekvalifikovanou a nízkokvalifikovanou pracovní sílu, která nemá dostatečné nebo odborné vzdělání požadované pro vykonávání určitých povolání. Osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy Příslušníky etnických minorit a imigranty, u nás zejména romskou menšinu. Obyvatele zaostávajících a venkovských oblastí, kde nejsou pracovní příležitosti a lidé nechtějí nebo nemají možnost dojíždět za prací do větších měst. Zdravotně postižené Mladistvé. 14 Starší osoby a osoby před důchodem. Dlouhodobá nezaměstnanost je často spojována i s pojmem past nezaměstnanosti. Dlouhodobě nezaměstnaní nemají motivaci přijmout zaměstnání, neboť existuje jen malý rozdíl mezi očekávaným příjmem, který mohou na trhu práce získat (často je to minimální mzda), a sociálními dávkami. Pokud je tento rozdíl malý nebo žádný, lidé ztrácí o práci zájem. Navíc je přijetí zaměstnání spojováno s dalšími negativním důsledky, např.: ztrátou volného času, vyššími náklady na stravování a cestování, apod. 15 12 BUCHTOVÁ, B. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 99-103 13 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce, s. 87 14 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 42 15 SIROVÁTKA, T. Marginalizace na pracovním trhu: příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly, s. 28 14

Underclass Dlouhodobá nezaměstnanost je mimo jiné spojována s procesem sociální marginalizace a exkluze, někdy nazývané jako vytváření nové underclass. 16 Underclass je podle Mareše takzvaná třída deklasovaných. Do této skupiny patří osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, opakovaně nezaměstnané, vyskytující se na sekundárním trhu práce a jsou závislé na sociálních dávkách. Jsou to klienti sociálního státu, kteří permanentně pobírají různé podpory a vytvářejí tak kulturu závislosti. Tato skupina uznává vlastní životní hodnoty a strategie, necítí respekt k autoritám, nemá zažitou žádnou pracovní etiku, žije v chudobě a marginalizaci. 17 Duncan Gallie rozlišuje 2 pohledy na underclass: Konzervativní pohled spojuje nezaměstnanost s osobními charakteristikami lidí a jejich přístupem k práci. Tento úhel pohledu definuje členy underclass jako lidi, kteří se neztotožnili s pracovní etikou, kteří jsou nestabilní a je pro ně těžké udržet si práci po dlouhou dobu, kteří necítí povinnost pracovat. V tomto případě jsou příčiny nezaměstnanosti způsobené myšlením a chováním lidí, jsou zakotveny v subkultuře a přenášejí se z generace na generaci. Je téměř nemožné pomoci těmto lidem najít si a udržet práci. Radikální pohled se dívá na underclass spíše jako na oběti okolností. Rychlý technologický vývoj, pokročilé kapitalistické společnosti nebo různé zaměstnavatelské strategie mohou způsobit nezaměstnanost lidí převážně na sekundárním trhu práce. Opakovaná ztráta zaměstnání vede k prohlubující se chudobě a psychologickým problémům. Tito lidé ztrácí veškeré iluze a naděje. 18 1.2.1 Dlouhodobá nezaměstnanost v EU Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných je typický pro řadu evropských zemí. V zemích Evropské unie dosahuje 50 % a více, kdežto v zemích OECD jen kolem 7 %, např. v USA se pohybuje kolem 10 %. Dlouhodobá nezaměstnanost zasahuje především státy, jejichž bohatství je spojováno s prací a průmyslem. Je to problém podkopávající základy společnosti, přestože se vlády snaží nedostatek práce finančně kompenzovat. 19 16 SIROVÁTKA, T., ŘEZNÍČEK, I. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť, s. 5 17 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém, s. 83-86 18 GALLIE, D. Conclusion: Towards a new underclass?, s. 166-167 19 BENOIT-GUILBOT, O. Long-term unemployment: Social Change in Western Europe, s. 1 15

Následující graf poskytuje srovnání zemí Evropské unie v míře dlouhodobé nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v posledních letech klesá jak v České republice, tak téměř ve všech zemích Evropské unie, avšak podíl dlouhodobě nezaměstnaných zůstává i nadále vysoký. Největší problémy s dlouhodobou nezaměstnanosti mají středoevropské a východoevropské země: Slovensko 76,3 %, Rumunsko 57,8 %, Polsko 56,1 % Německo 56,4%, Bulharsko 55,7 % a Česká republika 54,2 %. (podrobněji viz Příloha 1) Graf č.1: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v EU v roce 2006 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 VB Švédsko Kypr Dánsko Španělsko zdroj: autor, zpracováno z Eurostatu 1.3 Nezaměstnanost v ČR Finsko Rakousko Lucembursko Irsko Litva Malta Francie EU 15 Nizozemí Lotyšsko EU 25 Maďarsko EU 27 Estonsko Slovinsko Itálie Portugalsko Belgie ČR Řecko Bulharsko Polsko Německo Rumunsko Slovensko Až do poloviny 90tých let nepředstavovala nezaměstnanost v ČR žádnou vážnější hrozbu. Avšak od roku 1997 do roku 2000 můžeme pozorovat její rapidní nárůst. Počet nezaměstnaných v těchto letech vzrostl z 219,5 tis. obyvatel na 470 tis. Míra nezaměstnanosti vzrostla ze 4,3 % na 9 % a následoval její další nárůst až na maximum 10,24 % v roce 2004 s celkovým počtem nezaměstnaných 537,5 tisíc. 20 Od roku 2005 dochází k příznivějšímu vývoji na trhu práce a zlepšení většiny ukazatelů: poklesu míry nezaměstnanosti, počtu evidovaných osob i růstu volných pracovních míst. K 31. 12. 2007 klesl počet registrovaných nezaměstnaných na 354 878 osob a míra 20 čerpáno ze Statistické ročenky trhu práce v ČR v roce 2006 16

nezaměstnanosti dosáhla úrovně 6 %. Počet volných pracovních míst k 31. 12. 2007 přesáhl 141 tis a počet uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhl úrovně 2,5. 21 Míra nezaměstnanosti k 30. 6. 2007 podle jednotlivých krajů je nejvyšší v Ústeckém (11,9 %) a Moravskoslezském (10,7 %) kraji, dále v Karlovarském (7,6 %) a Jihomoravském (7,1 %) kraji. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti má Praha 2,4 %, a také Středočeský (4,4 %), a Jihočeský (4,4 %) kraj. Největší počet evidovaných uchazečů je v Moravskoslezském kraji 72 365 a z toho dosažitelných 67 949 uchazečů. 22 Tab.1: Míra nezaměstnanosti a počet evidovaných uchazečů podle krajů k 30. 6. 2007 kraj evidovaní uchazeči z toho dosažitelní míra nezaměstnanosti Ústecký 54 598 51 776 11,9 % Moravskoslezský 72 365 67 949 10,7 % Karlovarský 13 418 12 775 7,6 % Jihomoravský 45 192 42 383 7,1 % Olomoucký 24 104 22 483 6,9 % Liberecký 15 400 14 042 6,2 % Zlínský 20 547 18 722 6,1 % Vysočina 16 034 15 051 5,6 % Pardubický 14 842 13 842 5,2 % Královéhradecký 14 699 13 805 4,7 % Plzeňský 15 047 14 134 4,7 % Středočeský 29 923 28 144 4,4 % Jihočeský 15 875 14 510 4,4 % Praha 18 747 17 219 2,4 % zdroj: autor, vypracováno z MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti za 1. pololetí 2007 Přestože míra nezaměstnanosti v posledních letech klesá, problémem zůstává vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tzn. osob nezaměstnaných déle než 1 rok. Z následující tabulky je patrná struktura nezaměstnaných podle délky evidence. K 30. 6. 2007 bylo v evidenci déle než 6 měsíců 221,3 tisíc uchazečů, což je 60 % všech nezaměstnaných, déle než 12 měsíců 159,4 tisíc uchazečů, tedy 43 % a déle než 24 měsíců 106,7 tisíc uchazečů, asi 29 %. V porovnání mezi muži a ženami jsou na tom hůře ženy. Bez práce déle než 12 měsíců bylo 44,9 % nezaměstnaných žen a 40,6 % nezaměstnaných mužů. 23 21 MPSV: Statistická ročenka trhu práce v ČR 2007 22 MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2007 23 MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2007 17

Tab.2: Struktura nezaměstnaných v ČR k 30. 6. 2007 v členění na muže a ženy podle délky evidence celkem ženy muži v tis. v % v tis. v % v tis. v % celkem 370,8 100,0 205,5 100,0 165,3 100,0 do 3 měsíců 88,1 23,7 44,7 21,8 43,4 26,2 3-6 měsíců 61,5 16,6 33,5 16,3 28 16,9 6-9 měsíců 34,7 9,4 18,7 9,1 16 9,7 9-12 měsíců 27,2 7,3 16,3 7,9 10,9 6,6 12-24 měsíců 52,7 14,2 31,3 15,2 21,4 12,9 nad 24 měsíců 106,7 28,8 61 29,7 45,7 27,7 nad 12 měsíců 159,4 43,0 92,2 44,9 67,2 40,6 zdroj: autor, vypracováno z: MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2007 Situace v jednotlivých okresech ČR 24 Situace na trhu práce se pomalu obrací k lepšímu, přesto v některých regionech stále zůstává markantní rozdíl mezi průměrem ČR a regionálními ukazateli. V rámci České republiky jsou patrné výrazné meziokresní rozdíly, co se týče míry nezaměstnanosti, počtu evidovaných uchazečů nebo počtu volných pracovních míst. Mezi okresy s vysokou mírou nezaměstnanosti patří: Most (15,5 %), Karviná (13,4 %), Teplice (11,7 %), Znojmo (11,5 %) a Ústí nad Labem (11,3 %). Naopak mezi okresy s nízkou mírou nezaměstnanosti můžeme zařadit: Praha-západ (1,6 %), Praha-východ (1,8 %), Praha (2,2 %) a Mladá Boleslav (2,2 %). Nejvíce evidovaných uchazečů o zaměstnání je v okrese Karviná (20 036 osob), Ostravaměsto (17 853 osob), Praha (17 363 osob), Brno město (13 249 osob) a Most ( 9 733 osob). Naproti tomu okresy s nejnižším počtem nezaměstnaných jsou Prachatice (1 246 osob), Rychnov nad Kněžnou (1 242 osob), Plzeň-jih (1 079 osob) a Rokycany (1 029 osob). Ukazatel počtu volných pracovních míst není vhodný k porovnání situace mezi regiony. Je výhodnější použít ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Mezi okresy s nejvyšším počtem uchazečů připadajících na 1 VPM lze zařadit: Děčín (16,1), Jeseník (13,5), Bruntál (13,2), Karviná (12,8) a Hodonín (11,1). Nejmenší počet uchazečů na 1 VPM připadá v Praze-východ (0,4), v Mladé Boleslavi (0,5), v Plzni-městě (0,5) a v Praze (0,6). Výše uvedený přehled jen potvrzuje všeobecně známou skutečnost, že největší problémy s nezaměstnaností mají okresy v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, např. Karviná, Ostrava, Most. 18

1.4 Státní politika zaměstnanosti 25 Státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Jejím cílem je dosažení co nejpříznivějšího vývoje zaměstnanosti, ochrana proti nezaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivace hledání a udržení si zaměstnání, Státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření, aktivní politiku zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování podpory v nezaměstnanosti, opatření pro zaměstnávání zdravotně postižených osob a další. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Rozlišujeme zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování vhodného zaměstnání a požádá o to kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, do jehož správního obvodu patří. Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená pozornost osobám, které mají zdravotní postižení, mladistvým do 25 let věku, absolventům vysokých škol do 30 let věku, těhotným a kojícím matkám, osobám pečujícím o dítě do 15 let věku, osobám starším 50 let a osobám vedeným v evidenci déle než 6 měsíců. S těmito osobami může příslušný úřad práce vypracovat individuální akční plán, který by měl vést ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání. 1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje vyplacení hmotného zabezpečení nezaměstnaných, tedy podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který alespoň 12 měsíců z posledních 3 let pracoval v zaměstnání zakládajícím povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a požádal úřad práce o poskytnutí této podpory. Příslušný úřad práce může poskytnout i podporu při rekvalifikaci, pokud se jí uchazeč účastní. 24 čerpáno z MPSV: Statistická ročenka trhu práce v ČR 2007 25 čerpáno ze zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 19

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytuje po dobu pobírání starobního důchodu, pobírání dávek nemocenského pojištění a po dobu vazby. Uchazeč nemůže současně pobírat podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Uchazeč o zaměstnání může pobírat podporu v nezaměstnanosti: do 50 let věku po dobu 6 měsíců od 50 do 55 let věku po dobu 9 měsíců nad 55 let po dobu 12 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku. První 3 měsíce činí 50 % a zbývající dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí minulého roku. Výše podpory při rekvalifikaci se také stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, ale 60 % sazbou. Maximální výše podpory při rekvalifikaci dosahuje 0,65 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. 1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Je financována z prostředků státního rozpočtu a je zaměřena především na mladé osoby do 25 let a absolventy do 2 let od ukončení studia, osoby starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnané. Jednotlivé úřady práce vycházejí při realizaci APZ ze specifik vyplývajících z regionálních trhů práce, struktury uchazečů o zaměstnání a z objemu přidělených finančních prostředků. 26 Aktivní politika zaměstnanosti je realizována prostřednictvím následujících nástrojů: rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování 20

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství, které provádějí úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů uchazečů o zaměstnání, také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením (chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením) a cílené programy k řešení zaměstnanosti (většinou řeší obecní, okresní a krajské problémy zaměstnanosti prostřednictvím souboru opatření zaměřených ke zlepšení možnosti uplatnění na trhu práce). Nejznámější a nejčastěji používaný nástroj APZ je rekvalifikace. Pod rekvalifikací si můžeme představit získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření či prohloubení stávající kvalifikace. Úřad práce hradí náklady rekvalifikace a také může poskytnout podporu při rekvalifikaci. Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele, který má zájem o další pracovní uplatnění svých zaměstnanců. Investiční pobídky jsou významným nástrojem, který podporuje vytváření nových pracovních míst nebo rekvalifikace a školení nových zaměstnanců. Tato finanční podpora může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v oblasti, kde průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. Výši hmotné podpory stanoví vláda nařízením č. 515/2004 Sb. takto: 200 000 Kč pro oblasti s mírou nezaměstnanosti o 50 % vyšší než je průměr ČR 100 000 Kč pro oblasti s mírou nezaměstnanosti o 20 % vyšší než je průměr ČR 35 % nákladů na rekvalifikaci a školení. 27 Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, jejichž úkolem je údržba veřejných prostranství, úklid a údržba veřejných budov a komunikací, a další činnosti vykonávané pro obce, státní a veřejně prospěšné instituce. Zaměstnavatel vytváří tato místa nejdéle na dobu 12 měsíců a lze mu poskytnout příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění. Společensky účelná pracovní místa zřizuje zaměstnavatel pro uchazeče, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Úřad práce může poskytnout příspěvek na zřízení takového místa, a to čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pokud míra 26 Statistická ročenka trhu práce v ČR v roce 2006, str. 5 27 nařízení vlády č. 515/2004 Sb. 21

nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry ČR, a šestinásobek pokud je míra nezaměstnanosti vyšší než je průměr České republiky. Překlenovací příspěvek může být poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání, a to ve výši 0,12násobku průměrné mzdy nejdéle po dobu 3 měsíců. Další finanční pomocí, kterou může zaměstnavatel od úřadu práce získat, je příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 1.4.3 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR 28 V roce 2006 byly výdaje na státní politiku zaměstnanosti celkem 14 202 321 tis. Kč, z toho 7 307 521 tis. Kč byly výdaje pasivní politiky zaměstnanosti a 5 300 675 tis. Kč výdaje na aktivní politiku. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo vydáno 1 071 803 tis. Kč na společensky účelná pracovní místa, 899 298 tis. Kč na veřejně prospěšné práce a pouze 357 299 tis. Kč na rekvalifikace. Největší výdaje na APZ byly v roce 2006 v Ústeckém kraji 734 185 tis. Kč, v Moravskoslezském kraji 623 321 tis. Kč a v Jihomoravském kraji 420 651 tis. Kč. Naopak nejmenší náklady APZ byly v Praze 98 623 tis. Kč, Karlovarském kraji 108 016 tis. Kč a Libereckém kraji 141 099 tis. Kč. Výdaje na APZ se zřejmě odvíjí od situace na trhu práce, oblasti s vyšší nezaměstnanosti dostávají větší finanční prostředky než oblasti s nízkou nezaměstnaností. Podporu v nezaměstnanosti v roce 2006 čerpalo nejvíce uchazečů v Moravskoslezském kraji - 18 539 osob, a to v celkové hodnotě 996 626 tis. Kč,.V Jihomoravském kraji dostalo podporu 16 003 uchazečů v celkové hodnotě 853 718 tis. Kč a v Ústeckém kraji 13 736 uchazečů dostalo 725 645 tis. Kč. Nejméně bylo vydáno na podpory v nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, a to 219 882 tis. Kč pro 4 138 uchazečů o zaměstnání, a dále v Libereckém kraji 308 412 tis. kč pro 5 739 osob. 28 čerpáno z MPSV: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v členění dle jednotlivých krajů, Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 1991-2006:souhrnný přehled za celou ČR 22

1.5 Shrnutí Nezaměstnanost je nedílnou součástí každé tržní ekonomiky. Je to důsledek disproporce mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Je přirozené, že v každé společnosti jsou lidé, kteří pracovat nechtějí vůbec nebo kteří chtějí pracovat za mnohem vyšší mzdu, než která se jim nabízí na trhu práce. Potíže nastávají ve chvíli, kdy lidé, kteří chtějí pracovat, nemohou práci najít a stávají se nezaměstnanými. Pokud lidé nemají práci déle než jeden rok, stávají se dlouhodobě nezaměstnanými. Dlouhodobá nezaměstnanost je vážným problémem, který postihuje většinu evropských zemí. I Česká republika má vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných a to především v regionech s vysokou nezaměstnaností jako je Karvinsko či Mostecko. Dlouhodobá nezaměstnanost má významný vliv jak na životy jednotlivců, tak celé společnosti. Lidé, kteří jsou delší dobu bez práce, se začnou spoléhat na finanční pomoc státu a postupně si na takový život zvyknout a začne jim vyhovovat. Rodiny nezaměstnaných trpí ekonomickou nejistotou a nedostatkem financí, lidé se mohou cítit bezcenní a ztrácejí naději a smysl života. Snižuje se kvalita a kvalifikace pracovní síly, ve společnosti se objevují sociálně-patologické jevy, jako je kriminalita, alkoholismus a podobně. Stát přichází o daňové příjmy a zároveň musí vyplácet vyšší sociální dávky a podpory. 23

2 OKRES KARVINÁ 2.1 Moravskoslezský kraj Karvinský region je významnou součástí Ostravsko-Karvinské průmyslové aglomerace, která tvoří centrum Moravskoslezského kraje. Proto považuji za nezbytné, věnovat se v této části popisu Moravskoslezského kraje a především situaci na jeho trhu práce. Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě České republiky, na hranicích s Polskou a Slovenskou republikou. Moravskoslezský kraj tvoří 6 okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho 38 měst. Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem v ČR, má přes 1 250 tisíc obyvatel. Hustota osídlení kraje je 230 obyvatel na km 2, pro srovnání hustota osídlení ČR je 130 obyvatel na km 2. Moravskoslezský kraj je bohatý na nerostné suroviny. Vyskytují se zde především značné zásoby černého uhlí, zemního plynu, vápence, žuly, mramoru, břidlice a štěrkopísku. Již od 19. století patřil kraj k nejdůležitějším průmyslovým regionům střední Evropy. Jádrem průmyslu kraje je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, spojená s těžbou kvalitního černého uhlí a s navazujícím těžkým průmyslem a hutnictvím. Po roce 1989 začala probíhat restrukturalizace a revitalizace průmyslu. Došlo k oslabení průmyslové výroby, omezení těžby černého uhlí a útlumu Nové huti a Vítkovic. Tyto změny měly za následek masivní nárůst nezaměstnanosti v regionu. Mezi nejvýznamnější podniky kraje v současnosti patří: Vítkovice a.s., ISPAT Nová huť a.s., OKD a.s. a Třinecké železárny a.s. Jsou to podniky, které mají dlouholetou tradici v odvětví těžkého průmyslu a jsou známe nejen v České republice ale i v zahraničí. Tyto podniky se významně podílejí na zaměstnanosti pracovní síly v kraji. 2.1.1 Trh práce 29 Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě k regionům s nejvyšší nezaměstnanosti. Od 90. let 20. století probíhá restrukturalizace průmyslu, dochází k útlumu těžkého průmyslu a následnému propouštění zaměstnanců, pro které se nevytváří dostatek nových pracovních míst. Od roku 1995 soustavně narůstal počet nezaměstnaných a taktéž rostla míra nezaměstnanosti, avšak 24

od roku 2004 dochází k postupnému zlepšení obou těchto ukazatelů. Míra registrované nezaměstnanosti poklesla z 15,66 % v roce 2004 na 12,58 % v roce 2006. Taktéž poklesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání ze 105 486 v roce 2004 na 85 422 v roce 2006. Zároveň vzrostl počet hlášených volných pracovních míst z 2 674 v roce 2004 na 7 896 v roce 2006. Domnívám se, že tyto skutečnosti jsou důsledkem stabilizace průmyslu po restrukturalizaci a také přílivu převážně zahraničních investorů do nově vzniklých průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Pro srovnání, průměrná míra nezaměstnanosti celé České republiky v roce 2006 byla 7,67 %, Moravskoslezský kraj, jehož registrovaná míra nezaměstnanosti činila 13,77 %, byl na tom nejhůře po kraji Ústeckém. Podle absolutního počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, byl na tom Moravskoslezský kraj s 85 422 nezaměstnanými mnohem hůře než Ústecký kraj s 63 652 nezaměstnanými. V následující tabulce uvádím míru nezaměstnanosti, počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa podle okresů v roce 2006. Z tabulky je patrné, že nejhůře je na tom okres Karviná, s celkovým počtem nezaměstnaných 24 557 osob, což tvoří 28,75 % všech nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji. Volných pracovních míst v okrese Karviná bylo však jen 718, tj. jen 9 % z celkového počtu 7 896 míst Moravskoslezského kraje. Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Karviná je 16,92 %. Další zneklidňující okolností na Karvinsku je počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, a to 1 634 osob a počet občanů se zdravotním postižením, 3 529 osob. Oba tyto ukazatelé jsou suverénně nejvyšší právě v Karvinském regionu. Okres Karviná se řadí mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v celé České republice. Naopak okresy Moravskoslezského kraje s nižší mírou nezaměstnanosti jsou Nový Jičín, Opava a Frýdek-Místek. Tab.3: Míra nezaměstnanosti, neumístění uchazeči a volná pracovní místa k 31.12.2006 míra registrované nezam. evidovaní uchazeči o zaměstnání, z toho absolventi, občané celkem ženy mladiství se ZP 25 volná pracovní místa Moravskoslezský kraj 12,58 85 422 44 309 5 758 13 487 7 896 Bruntál 13,44 7 396 3 960 447 1 739 359 Frýdek-Místek 10,4 12 771 6 631 1 004 2 463 991 Karviná 16,92 24 557 12 816 1 634 3 529 718 Nový Jičín 8,81 7 891 4 071 544 1 330 1 539 Opava 10,45 10 057 5 222 880 1 423 766 Ostrava - město 13,3 22 750 11 609 1 249 3 003 3 523 zdroj: autor, vypracováno ze Statistické ročenky Moravskoslezského kraje 2007, str.142 29 Data v této kapitole jsou z roku 2006, v době zpracování diplomové práce nebyla novější k dispozici. Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007

V tabulce č. 4 je uvedena nezaměstnanost podle délky evidence na úřadu práce. Z celkového počtu 85 422 nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji, je 43 358 osob evidovaných déle než jeden rok, a z toho 30 377 dokonce déle než 24 měsíců. Průměrná délka evidence je 846 dní. V okrese Karviná je počet dlouhodobě nezaměstnaných, to znamená nezaměstnaných déle než 12 měsíců, 14 108 osob, což je více než 57 % a průměrná délka evidence byla v roce 2006 dokonce 973 dní. Tato tabulka ukazuje, že dlouhodobá nezaměstnanost na Karvinsku je vážný a obtížně řešitelný problém, který ovlivňuje nejen životní situaci jedinců, ale veškerého obyvatelstva Karvinska. Tab.4: Neumístění uchazeči podle délky evidence a okresů k 31.12.2006 uchazeči celkem v tom podle délky evidence 6-12 měsíců do 6 měsíců > 12 měsíců průměrná délka evidence Moravskoslezský kraj 85 422 29 321 12 743 43 358 846 Bruntál 7 396 2 718 1 041 3 637 773 Frýdek-Místek 12 771 5 340 2 051 5 380 657 Karviná 24 557 6 839 3 610 14 108 973 Nový Jičín 7 891 3 208 1 191 3 492 716 Opava 10 057 4 102 1 562 4 393 694 Ostrava - město 22 750 7 114 3 288 12 348 953 zdroj: autor, zpracováno z ČSÚ: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007, str.143 2.2 Region Karvinsko Region Karvinsko se nachází na hranicích České republiky s Polskem, asi 20 km od Ostravy a tvoří ho území bývalého okresu Karviná, který zahrnuje 7 měst: Karviná, Havířov, Bohumín, Český Těšín, Orlová, Petřvald, Rychvald a 9 obcí: Albrechtice, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Horní Suchá, Chotěbuz, Petrovice u Karviné, Stonava a Těrlicko. Karvinsko sousedí s okresy Frýdek-Místek, Ostrava a Opava. Okres Karviná má dvě statutární města: Statutární město Karviná a Statutární město Havířov. Rozloha Karvinska je 347 km 2, počet obyvatel je 283 100. Svou rozlohou patří Karvinsko k menším regionům, naopak počtem obyvatel k těm nejlidnatějším. 30 Toto postavení získalo díky vývoji v 50tých až 70tých letech minulého století, kdy docházelo k přílivů nových obyvatel z celého Československa. V tomto období se prudce rozvíjel průmysl, a proto bylo potřeba většího množství pracovních sil. 30 zdroj: Internetový portál cestovního ruchu Karvinsko, dostupné z: http://www.karvinainfo.cz/index.php?lang=cz&id=29 26

První písemné zmínky o území dnešního okresu Karviná jsou z roku 1268. Zásadní obrat ve vývoji města i celé zdejší oblasti přinesl v roce 1776 nález černého uhlí, které se těží dodnes. V 19. stol došlo k rozvoji těžby uhlí a souvisejícího průmyslu: koksárenství, hutnictví a železářství. V té době byla také rozvíjena železniční a silniční doprava, což umožňovalo dobré spojení Karvinska s ostravsko-průmyslovou aglomerací a také vznik nových hutních podniků. Vlivem rozvoje průmyslu docházelo k přílivu pracovních sil i z jiných zemí, čímž byla ovlivněna národnostní struktura obyvatelstva. Průmyslovými středisky se staly města Karviná, Bohumín a Orlová. 31 Na konci 50tých let 20. století bylo Karvinsko druhým nejlidnatějším okresem v Ostravském kraji. V tomto období bylo cílem socialismu přeorientování ekonomiky na těžký průmysl, hlavně strojírenství, což kladlo vysoké nároky na rozvoj těžby uhlí, koksárenství a hutní výrobu. Uhlí se stalo nepostradatelnou surovinou a těžilo se v 17 uhelných dolech v Karviné a Orlové. Taktéž se rozvíjel železářský a kovoobráběcí průmysl v Karviné a Bohumíně. Karvinsko se stalo klíčovou oblastí 1. československé pětiletky. Těžba uhlí v Karvinském okrese pokryla 2 / 5 celé československé těžby uhlí, přesto bylo úkolem první pětiletky její navýšení. S tímto vývojem souvisel problém nedostatku pracovníků a nedostatku bytů, který následně vyřešila masivní výstavba v Orlové v 50tých letech a v Karviné v 60tých letech. Takto vzniklo v roce 1955 i nové sídelní město Havířov, které je považováno za nejmladší město v České republice. 32 Po roce 1989, při přechodu na tržní ekonomiku, docházelo k privatizaci a následné restrukturalizaci průmyslu a k propouštění nadbytečné pracovní síly. Řada podniků procházela strukturálními a organizačními změnami a uplatňovala se různá racionální opatření. Město Karviná je univerzitním městem, od roku 1990 zde sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. 33 2.2.1 Obyvatelstvo 34 Struktura a počet obyvatel okresu Karviná je podmíněna průmyslovým rozmachem v 50. až 70. letech minulého století. V roce 1950 žilo v oblasti Karvinska necelých 160 tisíc obyvatel. 31 zdroj: Internetový portál cestovního ruchu Karvinsko, dostupné z: http://www.karvinainfo.cz/index.php?lang=cz&id=31 32 PLÁČEK, V. Okres Karviná, s.60-73 33 zdroj: Vítejte na stránkách www.karvina.cz, dostupné z: http://www.karvina.cz/historie/index.htm 27

V následujících letech docházelo k rozvoji průmyslu a k vysokým přírůstkům obyvatelstva. V roce 1961 vzrostl počet obyvatel na 212 tisíc a v roce 1970 na 272,6 tisíc obyvatel. V roce 1980 byl počet obyvatel 285 tisíc a od 90. let postupně klesá. 35 V okrese Karviná žilo k 31. 12. 2006 celkem 273 970 obyvatel, což bylo po Ostravě (310 tis.) nejvíce v Moravskoslezském kraji. Z toho bylo 135 266 mužů a 138 704 žen. Počet ekonomicky aktivních obyvatel regionu je 137 015 osob. Hustota osídlení okresu Karviná byla v roce 2001 při Sčítání lidu, domů a bytů 770,8 obyvatel na km 2, největší počet obyvatel na km 2 byl v Havířově, a to 1 133,6. Tato hustota osídlení je velmi vysoká oproti průměru za Českou republiku, který činí 130 obyvatel na km 2. Věková struktura obyvatelstva V následující tabulce uvádím věkovou strukturu obyvatelstva okresu Karviná k 31. 12. 2006. Podíl obyvatel v produktivním věku za okres Karviná je 72 %, v důchodovém věku je to 13,6 % obyvatel. Z tabulky je jasně vidět, že do věku 50 let je více mužů než žen a od 50 let věku převládají v populaci ženy. Je to způsobeno jednak vyšší průměrnou délkou života žen a také zaměstnáváním mužů v těžkém průmyslu, kde je vysoké riziko zranění či úmrtí. S tím souvisí i průměrný věk obyvatelstva, který je 39,7 let, přičemž u mužů byl pouze 38,2 let a u žen 41,3 let. Tab.5: Demografická struktura okresu Karviná k 31.12.2006 0-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-64 let > 65 let celkem muži 29 771 20 743 22 065 21 335 26 720 14 632 135 266 ženy 28 365 19 229 20 044 19 175 29 247 22 644 138 704 celkem 58 136 39 972 42 109 40 510 55 967 37 276 273 970 v % 21,21% 14,59% 15,37% 14,79% 20,43% 13,60% 100% zdroj: autor, vypracováno z informací ČSÚ Na věkovou strukturu obyvatelstva Karvinského regionu v současnosti působí celosvětový trend stárnutí obyvatelstva a nízká porodnost. S tímto souvisí i pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu, který je mimo jiné způsoben odchody pracovníků do předčasného důchodu, setrváváním mladých lidí déle ve vzdělávacím systému a v neposlední řadě stěhování obyvatel do oblastí s nižší nezaměstnaností. 34 ČSÚ: Demografická ročenka vybraných měst ČR 1991 až 2006 35 ČSÚ: SLDB 2001 okres Karviná, obyvatelstvo, dostupné z: http://www.czso.cz/kraje/ov/publika/2003/812103/data/2.htm#2 28