Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA Vypracovala: Michaela Kadlčková

2 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za odborné vedení, cenné rady a poskytnutou pomoc při zpracování této práce. Zároveň děkuji paní Mgr. Ivaně Ondrákové, vedoucí odboru trhu práce Úřadu práce Brno město, za poskytnuté rady a dále paní RNDr. Evě Touškové, analytičce trhu práce Úřadu práce Brno město, za poskytnuté informace a statistická data.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikace osob starších 50ti let vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne 20. května 2010

4 Abstrakt Kadlčková, M. Evaluation of Active Employment Policy Focused on Requalification of People over 50 Years Old in the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno, This bachelor thesis aims to evaluace active employment policy with focus requalification of people over 50 years old in the years The firt part of the thesis clarifies the terms which are closely connected with this issue. The main objective is to assess how many people over 50 years old took part in requalification courses and to evaluate in percentage the rate of success of placing these applicants on the labour market. The analytical part draws primarily from the statistical data of the Ministry of Labour and Social Affairs. Keywords: unemployment, active employment policy, requalification Abstrakt Kadlčková, M. Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v ČR. Bakalářská práce. Brno, Následující text je zaměřen na zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v období V první části jsou objasněny pojmy související s touto problematikou. Hlavním cílem je zhodnotit, kolik osob starších 50ti let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo a procentuálně vyhodnotit úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu. Při zpracování analytické části byla použita data převážně ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Klíčová slova: nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace

5 Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE METODIKA LITERÁRNÍ PŘEHLED TRH PRÁCE NEZAMĚSTNANOST Vymezení pojmů Formy nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Dopady nezaměstnanosti na člověka POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Pojem aktivní a pasivní politika zaměstnanosti AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Úřady práce Uchazeči se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ANALYTICKÁ ČÁST REKVALIFIKACE Zabezpečování rekvalifikací Náklady na rekvalifikace Podpora při rekvalifikaci Nabídka rekvalifikačních kurzů úřadem práce Dohoda o rekvalifikaci VÝZKUMNÁ ČÁST Struktura nezaměstnanosti v České republice za období Struktura nezaměstnanosti osob starších 50ti let za období Celkový počet osob starších 50ti let v rekvalifikaci Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšně ukončené rekvalifikaci za období DISKUZE ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY... 57

6 Seznam grafů Graf 1 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce 2006 Graf 2 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2.čtvrtletí v roce 2006 Graf 3 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3.čtvrtletí v roce 2006 Graf 4 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4.čtvrtletí v roce 2006 Graf 5 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2007 Graf 6 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2007 Graf 7 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2007 Graf 8 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2007 Graf 9 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2008 Graf 10 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2008 Graf 11 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2008 Graf 12 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2008 Graf 13 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2009 Graf 14 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2009 Graf 15 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2009 Graf 16 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2009 Graf 17 Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období Graf 18 Srovnání nezaměstnanosti osob starších 50 let v jednotlivých čtvrtletích za období Graf 19 Srovnání počtu nezaměstnanosti osob starší 50ti let s uchazeči v rekvalifikaci stejné věkové kategorie za období Graf 20 Umístění uchazečů na pracovním trhu po úspěšné rekvalifikaci osob starších 50ti let za období

7 Seznam tabulek Tabulka 1 Struktura nezaměstnanosti v roce 2006 Tabulka 2 Struktura nezaměstnanosti v roce 2007 Tabulka 3 Struktura nezaměstnanosti v roce 2008 Tabulka 4 Struktura nezaměstnanosti v roce 2009 Tabulka 5 Srovnání nezaměstnanosti osob nad 50 let v jednotlivých čtvrtletích roku Tabulka 6 Srovnání počtu nezaměstnaných osob starších 50ti let v rekvalifikaci za období Tabulka 7 Uchazeči v rekvalifikaci starší 50ti let v celé ČR za období Tabulka 8 Úspěšně ukončené rekvalifikace a umístění na pracovním trhu jednotlivých věkových kategorií v celé ČR za období

8 8 1 Úvod a cíl práce Zaměstnání představuje v životě každého z nás důležitou roli. Pro člověka není jen zdrojem obživy, ale i zdroj psychické vyrovnanosti a seberealizace. Ztráta práce znamená velký zásah do každodenního života a přináší sebou celou řadu negativních sociálních, psychologických, ale i zdravotních problémů. V roce 2009 zasáhla Českou republiku hospodářská krize, která se odrazila také v nárůstu nezaměstnanosti. Ztráta zaměstnání tak představovala a stále představuje velké starosti pro většinu obyvatel nejen naší země. Proto je v dnešní době velmi důležité se co nejrychleji přizpůsobit potřebám pracovního trhu. Tuto možnost může nabídnout politika zaměstnanosti, která má za cíl trvale podporovat vytváření rovnováhy na trhu práce, tedy mezi zdroji a potřebou pracovních míst nabídkou a poptávkou po práci. Jednou z možností představují programy aktivní politiky zaměstnanosti, které pomáhají ke zvýšení a obnovování kvalifikace nezaměstnaných a snaží se je přizpůsobit k potřebám trhu práce. Tyto programy mají velký význam zejména při pomoci znevýhodněným osobám a zvýšit jejich šanci na odchod z evidence převážně dlouhodobě nezaměstnaných. Rekvalifikační programy dávají možnost odstranit nedostatky dosavadní kvalifikace a mohou také doplnit doposud neexitující pracovní zkušenosti a dovednosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na osoby starších 50ti let, kteří se těchto rekvalifikačních kurzů zúčastnili. Lidé mladších věkových kategorií se obecně lépe přizpůsobují potřebám trhu, a proto by pro ně nemělo být až tak obtížné práci nalézt. Je to otázka převážně relativně krátkodobého časového období. Zatímco pro starší osoby je přizpůsobení se na trhu práce více obtížnější. Tito lidé mají zaběhlý svůj stereotyp a většinou už nemají ani sílu práci dál hledat. Pro některé představuje jednu z možností odchod do předčasného starobního důchodu. Proto cílem této bakalářské práce bude zjistit, kolik těchto osob kategorie nad 50 let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo a také procentuálně vyhodnotit úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu, kteří úspěšně vykonali

9 9 rekvalifikační kurz v rámci toho aktivizačního programu. Následně takové zjištění porovnat s celkovým počtem uchazečů o tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v letech Sekundární cílem bude snaha zaměřit se na možnou neefektivnost tohoto systému.

10 10 2 Metodika Následující text je zaměřen na zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osob starších 50ti let v období Práci rozdělím na dvě části. První část bude zaměřena na objasnění pojmů souvisejících s touto problematikou. Tyto poznatky budu čerpat z odborné literatury. Nejprve se zaměřím na vysvětlení pojmu nezaměstnanost a skutečnosti, které s tímto pojmem souvisí. Dále popíšu, čím se zabývá aktivní politika zaměstnanosti a představím aktivizační nástroje, mezi které patří i rekvalifikace. V druhé části podrobněji vysvětlím pojem rekvalifikace a faktory souvisejícími s tímto programem. Dále poskytnu informace o tom, kdo tyto rekvalifikační kurzy zabezpečuje, kdo hradí náklady spojené s rekvalifikačním kurzem, na co mají účastníci nárok či jaká je možnost výběru rekvalifikačního kurzu. Vzhledem k povaze výzkumného problému použiji při zpracování výzkumné části převážně data ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Z dostupných dat sestrojím potřebné tabulky a grafy, které mi usnadní vyhodnocení cílů této práce. V analytické části budu pracovat s časovou řadou let Nejdříve provedu analýzu struktury nezaměstnanosti ve sledovaném období za jednotlivá čtvrtletí. Uchazeče rozdělím do čtyř věkových kategorií (do 19 let, let, let, nad 50 let). Dále se zaměřím na podrobnější rozbor některých charakteristik, které budou směřovat k dosažení hlavního cíle, kterým je vyhodnocení, kolik osob starších 50ti let se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo. Zároveň také procentuálně vyhodnotím úspěšnost umístění těchto uchazečů na pracovním trhu. Za každým blokem provedu dílčí bilanci. Jednotlivé závěry použiji v diskuzi.

11 11 3 Literární přehled 3.1 Trh práce Všechny trhy v dnešní moderní smíšené ekonomice jsou legislativně regulovány a upraveny státem. [11] Tržní hospodářství se skládá z různých, relativně samostatných, ale vzájemně propojených a závislých trhů. Zdejší produkce předpokládá užití zdrojů, kterými jsou práce, půda a kapitál. Předmětem trhu práce je koupě a prodej výrobního faktoru práce za cenu, kterou je mzda. Práce je výrobním faktorem, který je nezastupitelný při výrobě statků. Je jedním ze zdrojů, ale neexistuje sama osobě. Práci konají lidé, nositelé schopnosti pracovat pracovní síly. Vývoj na trhu práce je pod vlivem stejných tržních zákonitostí jako ostatní trhy, ale má řadu specifických rysů, které jsou projevem výjimečnosti tohoto výrobního faktoru. [1] Je to dáno tím, že právo na práci se dnes chápe jako jedno ze základních lidských práv a je nezcizitelnou součástí jedince na důstojný život. Východiskem pro sociální politiku na trhu práce tvoří ochrana osob před nezaměstnaností a povinnost státu zabezpečovat plnou zaměstnanosti. Cílem této politiky je umožnit každému práceschopnému jednotlivci zajistit si výdělek k zajištění existence, dosáhnout humanizace pracovního procesu, pracovních podmínek a pracovních vztahů. Sociální politiku na trhu práce lze hodnotit ze dvou hledisek. A to jako politiku perspektivní nebo retrospektivní. Zatímco perspektivní politika na trhu práce je založena na vytváření zaměstnanosti, retrospektivní politika spočívá v pomoci nezaměstnaným. [11]

12 Nezaměstnanost Vymezení pojmů Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Nezaměstnanost patří k jevům, kterým je v moderní ekonomii věnována zvýšená pozornost. [1] Nezaměstnanost lze definovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. Jedná se o stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou nebo kdy struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Za těchto okolností lidé se zájmem o práci nejsou schopni si ji najít. Příčin vedoucích k nezaměstnanosti existuje mnoho, například: dynamika ekonomiky a střídání hospodářských cyklů, strukturální změny, demografické vlivy, nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, mzdovou politikou a nepružnost mezd, vývoj inflace, státní zásahy na trhu práce, chování odborů, mobilita pracovní síly. [4] Nezaměstnaný je osoba produktivního věku, která je však podmíněna několika dalšími skutečnostmi. Vymezuje je například Mezinárodní organizace práce těmito podmínkami:

13 13 věk starší 15let, postavení na trhu práce není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání, aktivnost aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, soukromých agentur práce, inzerce, příbuzných, přímým oslovováním zaměstnavatelů či podnikáním kroků vedoucích k založení vlastní firmy, připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14dnů. [4] Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti: N n =. 100 (%) L n míra nezaměstnanosti N počet nezaměstnaných L celkový počet práce schopných,kteří pracují nebo se ucházejí o místo tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo [1] Formy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost je z pohledu ekonomů nejméně problémovým typem nezaměstnanosti. Je to nezaměstnanost krátkodobá, přechodná, nevyhnutelná a do jisté míry funkční. Období mezi odchodem z původního zaměstnání a nástupem do nového zaměstnání je označováno jako frikční nezaměstnanost. Platí to i o absolventech škol, kteří hledají první zaměstnání. [4] Podle Buchtové lze frikční nezaměstnanost také definovat jako nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Vždy existují na trhu ti, kteří byli propuštěni v důsledku technologických či organizačních změn, které nastaly v podniku. Do této skupiny se řadí i ti, kteří dobrovolně opustili své pracovní místo a hledají jinou práci, zpravidla lépe placenou. Pracovní místo opouští lidé také z důvodu stěhování a hledání příležitostí v novém bydlišti. [1]

14 14 Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje některá odvětví či výroby a je vyvolána nedostatečnou poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Nezaměstnanost, která vzniká v důsledku útlumu některých výrob je však charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nalézá na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech vyžadujících jinou kvalifikaci. Strukturální nezaměstnanost může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly,kterými jsou například dopravní omezení, bydlení atd. a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce. [1] Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky se snižuje. Vznik této zaměstnanosti je spjat s poklesem agregátní poptávky v ekonomice. [1] K sezónní nezaměstnanosti dochází vlivem střídání ročních období a s tím spojených výkyvů ve spotřebě určitého druhu zboží a služeb. Sezónní zaměstnanci čelí v tomto období pravidelné nezaměstnanosti. Většina těchto osob žádá o finanční podporu na úřadech práce. V některých případech se proto podpora celoroční zaměstnanosti z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti jeví jako účinné preventivní opatření předcházející sezónní nezaměstnanosti. [4] Skrytá nezaměstnanost neboli tzv. skrytá pracovní síla souvisí s fakticky nezaměstnanými, kteří nejsou registrováni jako nezaměstnaní, i když zaměstnání nemají a při dodatečné nabídce by ho rádi přijali. Mezi tyto osoby můžeme zařadit jedince, kteří si práci nehledají a ani nejsou registrováni jako nezaměstnaní. Velkou část této skupiny tvoří převážně vdané ženy a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovali nebo si práci vyhledávají neformální cestou či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě.

15 15 Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou vyřazovány osoby, které nejsou umístěny do pracovního procesu, ale jsou zařazeny do různých programů pro nezaměstnané. [6] Dlouhodobá nezaměstnanost Nejproblematičtější skupinu nezaměstnaných tvoří zřejmě dlouhodobě nezaměstnaní lidé. Příčin dlouhodobé nezaměstnanosti existuje mnoho. Tyto jevy nepostihují pouze jednotlivé osoby, trpící tímto problémem, ale týká se celých měst či regionů. [11] Nejčastěji se jedná o důsledky dlouhodobé hospodářské krize či dlouho trvající mzdové strnulosti. Hrozí také tzv. past nezaměstnanosti, která je nebezpečná v případě, kdy náhradní příjmy jsou srovnatelné či dokonce vyšší než mzdy. Za těchto okolností jsou lidé demotivováni si aktivně hledat práci a zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti. [4] Tento problém je zásadní jak pro ekonomiku státu, tak pro dlouhodobě nezaměstnané osoby samotné. Mezi dlouhodobě nezaměstnané řadíme osoby, které nemají práci déle jak jeden rok. V České republice je zaměřená pozornost již na jedince, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle jak šest měsíců. Důvodem je přechod z podpory v nezaměstnanosti na formu sociálních dávek. Ztráta práce znamená pro jedince nejen snížení životní úrovně, ale i osobní a společenský pokles. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé trpí pocitem beznaděje, ztrátou sebevědomí a depresemi ze ztráty pracovního místa Dopady nezaměstnanosti na člověka Práce zaujímá v životě člověka významnou a nezastupitelnou roli. Patří mezi důležitou podmínku jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale dává mu i pocit společenské důležitosti a seberealizace. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale i k potkávání jiných lidí, možnost s nimi komunikovat a navazovat přátelství. Skupinová práce nabízí konkurenční prostředí, kde se jedinec srovnává s ostatními lidmi. V práci,

16 16 k níž jsou důležité dovednosti, znalosti a schopnosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Náhlá ztráta práce je velkým zásahem do života každého člověka. Skutečnou hodnotu práce si lidé uvědomí, až když ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení pracovního procesu z osobního života člověka přináší také negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Dlouhodobou ztrátou zaměstnání ztrácí jedinec odměnu jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb. Vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota a ničí časové rozvržení pracovního dne. Dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. [1] Neúspěšné pokusy sehnat si práci vyvolávají negativní pocity a vedou k apatii. Zklamání z neobdržení pracovního místa přispívá k emocionální labilitě a způsobuje u lidí různé nepříznivé důsledky, jakými jsou například: zhoršení psychických poruch, zvýšení kriminality, nárůst drogové závislosti, pokusy o sebevraždu a depresivních symptomů, nárůst psychosomatických onemocnění, pokles sebedůvěry, deprese, apatie, nárůst konfliktů v rodině a jiné. [1] Zvládání situace ztráty práce je velmi individuální a ovlivňuje ho řada faktorů. Je podmíněno jednak odolností vůči psychické zátěži konkrétního člověka, které lépe zvládají jedinci, kteří hledají příčinu u sebe, a ne ve vnějších faktorech. Dále hraje významnou roli jeho věk. Nejtíživěji nesou ztrátu zaměstnání lidé ve věku let, ale také 25 45letí, kteří mají finanční odpovědnost vůči své rodině. Dalším důležitým faktorem je pohlaví, které má sociální a psychologický význam. Na ženy, které ztratí práci se nahlíží jinak, než na muže považované jako živitele rodiny. Podle některých autorů představuje pro ženu alternativní pole rodina, která tlumí negativní dopady z nezaměstnanosti. Roz-

17 17 hodující je také dosažená kvalifikace. Nekvalifikovaní lidé snadněji přijdou o práci a obtížněji ji znovu nacházejí. Tito jedinci mnohdy propadají pocitu, že se stali obětí společenských a technologických změn. Často se jim snižuje schopnost vlastního aktivního a iniciativního jednání. Naopak kvalifikovaní jedinci kvůli nově získané pracovní příležitosti absolvují rekvalifikační nebo doškolovací programy. Zvládání ztráty zaměstnání je také podstatně ovlivněno finančními možnostmi jedince. Bylo zjištěno, že dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje zhoršení zdravotního stavu jedinců. Mezi příznaky neurotických potíží se řadí například vnitřní neklid, pocit úzkosti, podrážděnost, nespavost, zvýšená únava, žaludeční potíže, poruchy nálad, mentální retardace, schizofrenie a další neurotické poruchy. Tyto poruchy se mohou ve svých důsledcích projevit jako somatická onemocnění. Dlouhodobě nezaměstnaní často trpí cukrovkou, vysokým krevním tlakem, astmatem, vředovou chorobou či kožními problémy. [1] 3.3 Politika zaměstnanosti Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti upravuje Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v souladu s právem Evropských společenství, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zákon nabyl účinnosti dne [10] Hlavní role politiky zaměstnanosti ve vztahu k nezaměstnaným osobám je financování trhu práce a pomoc rizikovým sociálním skupinám i nezaměstnaností nejvíce postiženým oblastem. [6] Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty působící na trhu práce, zejména odborové organizace a zaměstnavatelé. Při provádění této politiky spolupracuje stát s dalšími subjekty, zejména s územními samosprávními celky, sdruženími osob se zdravotním postižením, profesními organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. [10]

18 Pojem aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Jako nástroje pasivní politiky zaměstnanosti jsou používány zejména následující programy: příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc nezaměstnaným s cílem udržet jejich životní úroveň, podpora při rekvalifikaci [3] Dalším opatřením státní politiky zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti, která je definována v 104 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. APZ je souhrn opatření, které směřují k zajištění nejvyšší možné úrovně zaměstnanosti. Tuto politiku zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, které spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty. [7] Aktivní politika zaměstnanosti celkovou zaměstnanost nezvyšuje, tu mohou zvyšovat jiné druhy politik, jako je mzdová či daňová politika. Může ale zvyšovat zaměstnanost některých znevýhodněných skupin nezaměstnaných, pokud je dostatečně motivačně a selektivně zaměřena. [2] 3.4 Aktivní politika zaměstnanosti Obecnými cíly programů aktivní politiky zaměstnanosti je snížení nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti. To provádí například zlepšením pracovních dovedností, zvýšení pracovních návyků a morálky, sociálních schopností nebo také podporou soběstačnosti a sebevědomí. Nejvýznamnějším faktorem je zvláště orientace na rizikové regiony a skupiny nezaměstnaných osob s vyšším rizikem nezaměstnanosti. [8] Tato politika je financována ze státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zákonem. Dále existují programy, které jsou také financovány z Evropského sociálního fondu. Podrobnější informace týkající se tohoto fondu jsou uvedeny v příloze.

19 Úřady práce V Českých zemích byla existence institucí služeb zaměstnanosti upravena již zákonem z roku V dnešní České republice je působnost úřadů práce určena zákonem o zaměstnanosti. Úřad práce registruje uchazeče o zaměstnání a také rozhoduje o podporách, zda je přiznat či nepřiznat, zastavit či odejmout. Zprostředkovává kontakty mezi uchazeči a zaměstnavateli a poskytuje informace o volných pracovních místech a možnosti zaměstnání. Dále také sleduje stav na trhu práce, řídí rekvalifikace a hmotně podporuje i zřizuje tzv. společensky účelná pracovní místa. [6] Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné. Vyhledávají zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a také vyhledávají vhodné zaměstnance podle požadavků zaměstnavatelů. Prostřednictvím úřadu práce si může fyzická osoba zabezpečit zaměstnání, a to jako zájemce o zaměstnání či jako uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání se rozumí fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Může se tak zařadit na kterémkoliv úřadě práce na území České republiky. Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba žádající o zprostředkování vhodného zaměstnání úřadem práce, který se nachází v obvodu jeho bydliště. Po splnění podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. [5] Činnosti úřadů práce Úřady práce vykonávají řadu významných činností, např. vyhodnocují situaci na trhu práce, zpracovávají vývoj zaměstnanosti ve svém příslušném správním obvodu. Jejich činnosti jsou propojeny i s dalšími územními samosprávními celky, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány sociálního zabezpečení, orgány státní zdravotní správy a další. Snaží se zabránit diskriminaci na trhu práce a usiluje o dosažení rovného zacházení s osobami, které mají ztížené postavení na tomto trhu. Zaměřují se také na rozvoj lidských zdrojů, podporu a zabezpečení projektů, které s tímto rozvojem souvisí. Poskytují informační a

20 20 poradenské služby v oblasti zaměstnanosti, zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytují příspěvky, vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Úřady práce vykonávají mnoho dalších činností, které jsou uvedeny v 8 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [7] Uchazeči se zvýšenou péčí při zprostředkování zaměstnání Tato zvýšená péče je při zprostředkování zaměstnání poskytována především uchazečům, kteří ji pro svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě či jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením, b) fyzické osoby do 20let věku, c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, f) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc a další. [7] Uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce je možné i díky individuálnímu akčnímu plánu, který vypracovává úřad práce za spolupráce uchazeče o zaměstnání. Tento osobní plán obsahuje postup a časový harmonogram plnění jednotlivých opatření, který slouží k větší možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Co bude obsahem individuálního plánu záleží na zdravotním stavu, kvalifikaci, možností a schopností uchazeče. Plán je úřadem vypracováván vždy, pokud je jedinec zaregistrován v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle jak 5 měsíců. [7]

21 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Podle 104 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti patří mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. [7] Rekvalifikace Rekvalifikaci je možné definovat jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení stávající kvalifikace a jejího následného udržování nebo obnovování. Zákon o zaměstnanosti považuje za rekvalifikaci i získání kvalifikace fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci neměla. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle trvalého bydliště zájemce o zaměstnání nebo uchazeče o zaměstnání. Rozsah a obsah rekvalifikace vychází z individuálních schopností a zkušeností jedince. Je nutné přihlédnout ke zdravotnímu stavu, schopnostem a zkušenostem zájemce či uchazeče o zaměstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Náklady spojené s tímto nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti budou hrazeny zájemcům a uchazečům jen úřadem práce podle místa jejich trvalého bydliště. [5] Investiční pobídky Dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou investiční pobídky. Pokud zaměstnavatel získal rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, může požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikaci, případně školení nových zaměstnanců. Školením v tomto případě se rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání

22 22 dovedností a znalostí pro pracovní zařazení zaměstnanců, které je požadováno a v některých případech i zajišťováno zaměstnavateli. O poskytnutí hmotné podpory rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které v případě kladného rozhodnutí, uzavře se zaměstnavatelem dohodu o poskytnutí této podpory. Mezi podmínky udělení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je určena průměrnou mírou nezaměstnanosti v dané oblasti. [5] Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou omezené pracovní příležitosti. Činnosti jsou zaměřeny na údržbu veřejných prostranství, úklid a údržbu komunikací a veřejných budov nebo jiné aktivity ve prospěch obcí nebo státních a jiných obecně prospěšných institucí. Tato pracovní místa vytváří zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce, který na tato místa může poskytnout příspěvek. Příspěvek se poskytuje až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce. Úřad práce také zaplatí pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, dále pojistné na zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto pojištěnce. Pracovní místa jsou vytvářena nejdéle na 12 měsíců po sobě následujících. Uchazeče o zaměstnání lze opakovaně obsadit k pracovnímu uplatnění. Tato pracovní místa jsou především určena dlouhodobě nezaměstnaným a obtížně umístitelným osobám evidovaných na úřadech práce. [5] Společensky účelná pracovní místa Tato pracovní místa nově zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel za účelem jejich obsazení uchazeči o zaměstnání na základě dohody s úřadem práce. Ta mohou být obsazovány pouze uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidování na úřadu práce a nelze jím zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Úřad práce může zřídit společensky účelné pracovní místo i s uchazečem o zaměstnání, kte-

23 23 rý přislíbí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a poskytnout mu příspěvek. Pokud zaměstnavatel zřizuje více než 5 pracovních míst, pak musí úřadu práce předložit na tato místa posudek. Vytváří-li zaměstnavatel větší počet pracovních míst, uzavře s úřadem práce rámcovou dohodu. Mezi formy příspěvku na nově zřízená společensky účelná pracovní místa patří návratná finanční pomoc, příspěvek na úhradu úroků z úvěrů nebo jiné účelově určené příspěvky. [5] Příspěvek na zapracování Na základě písemné dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem může tento úřad poskytnout příspěvek na zapracování. Podmínkou je přijetí uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru, kterému věnuje úřad práce zvýšenou péči. Příspěvek se uděluje na základě dohody mezi zmíněnými subjekty a lze jej poskytovat nejdéle po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek může dosahovat maximálně polovinu maximální mzdy na jednu fyzickou osobu. [7] Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program, například z důvodu změn technologií a není schopen zabezpečit pro své zaměstnanci práci v rozsahu, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, může si sjednat s úřadem práce dohodu o obdržení příspěvku na částečnou úhradu mezd pro své zaměstnance. Příspěvek je možno poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek může dosahovat maximálně polovinu minimální mzdy na jednoho zaměstnance. [7]

24 24 4 Analytická část Tato část je zaměřena na podrobnější vysvětlení pojmu rekvalifikace a fakty souvisejícími s tímto aktivizačním programem. A to zejména s tím, kdo tyto rekvalifikace zabezpečuje, jakými způsoby je lze provést, kdo hradí náklady na rekvalifikaci, na co mají účastníci rekvalifikace nárok či jaké programy jsou těmto osobám nabízeny. Vlastní práce je orientována na dosažení cílů zadané bakalářské práce. Vychází převážně ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsou podkladem pro zpracování zejména tabulek a grafů týkající se hodnocení rekvalifikace osob starších 50let. 4.1 Rekvalifikace Jak již bylo řečeno, rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo také rozšíření, zvýšení či prohloubení rekvalifikace dosavadní a jeho následného udržování a obnovování. Pro lidi hledající práci v okresech s velkou nezaměstnaností je většinou jediným východiskem změna profese. Jednou z možností jak si zajistit uplatnění na trhu práce v případě ztráty zaměstnání je absolvování rekvalifikačního kurzu. Tyto kurzy nabízejí informační a poradenská střediska úřadů práce. Zde se dají získat veškeré potřebné informace. Při výběru určitého druhu rekvalifikačního kurzu se přihlíží k individuálních schopnostem a dovednostem, zdravotnímu stavu, věku a zajisté k situaci a potřebám trhu práce. Většinou o tuto rekvalifikaci mají zájem osoby, které mají dosavadní kvalifikaci pro kterou nejsou v současné době volná pracovní místa a zprostředkování práce nebylo úspěšné Zabezpečování rekvalifikací Rekvalifikační programy pro uchazeče zabezpečují úřady práce, a to na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. Zajišťují je úřady příslušné místu bydliště uchazeče o zaměstnání

25 25 či zájemce o zaměstnání. Jednou z možností je také uzavření dohody o přijetí během či po úspěšně absolvované rekvalifikaci s budoucím zaměstnavatelem a získat tak písemný příslib práce. Úřady práce mají vlastní aktualizovanou nabídku těchto kurzů, které jsou uvedeny na internetu či přímo na vývěskách úřadů práce. Lze také využít nabídku rekvalifikačních kurzů soukromých společností, které si avšak uchazeč musí hradit sám z vlastních peněž Náklady na rekvalifikace Náklady na rekvalifikaci hradí úřad práce, pokud jste zařazeni do programu rekvalifikace. Hradí také příslušné náklady na kursovné. Úřady práce mohou přispět uchazečům o zaměstnání na některé prokázané náklady, které jsou spojeny s rekvalifikací, jako jsou například náklady na ubytování či jízdné. Pokud ovšem účastník bez vážných důvodů, které jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti zanechá rekvalifikace nebo odmítne po absolvování kurzu nastoupit do vhodného zaměstnání, které odpovídá nově získané kvalifikaci, bude požádán úřadem práce o plné uhrazení nákladů spojené s touto rekvalifikací. [13] Vážné důvody vedoucí k nedokončení rekvalifikace musí účastník rekvalifikace prokazatelně doložit příslušnému úřadu práce. Mezi tyto důvody patří například: nezbytná osobní péče o dítě do věku 4 let, nezbytná osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18let, nezbytná osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, zdravotní a jiné vážné osobní důvody přiznání plné invalidity, nástup do vazby, a další. [14]

26 Podpora při rekvalifikaci Uchazeči o zaměstnání, kteří se zúčastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce, mají nárok na podporu při vykonávání tohoto aktivizačního programu. Výše podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl uchazeč ve svém posledním zaměstnání. Pokud uchazeč vykonával před rekvalifikací samostatnou výdělečnou činnost stanoví se výše podpory z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že nelze stanovit podporu při rekvalifikaci za výše uvedených podmínek, podpora se stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikační program. [13] Nabídka rekvalifikačních kurzů úřadem práce Nabídka rekvalifikačních kurzů se nachází na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo přímo na vývěsce příslušného úřadu práce. Pro představu jsem vybrala z celé řady nabídek pár ukázek těchto rekvalifikačních kurzů, a to přímo z vývěsky úřadu práce Brno- město. Mezi ně patří například: ADR základní kurz Asistent manažera Kuchařské práce Kurz počítačových dovedností Mzdové účetnictví Obsluha osobního počítače Pracovník v sociálních službách Řidič autobusu z B na D

27 27 Svářečský kurz Vytváření webových stránek Základy podnikání Zednické práce Do rekvalifikačního kurzu se zájemci zařazují vždy na základě doporučení zprostředkovatele úřadu práce a na sestaveném individuálním akčním plánu. Určitý druh kurzu je doporučen na základě požadavků uchazeče o zaměstnání, dosaženého vzdělání či zdravotního stavu. U příslušného rekvalifikačního kurzu je vždy uveden název rekvalifikačního kurzu, charakteristika kurzu, požadované minimální vzdělání a další požadavky, jako je například zdravotní průkaz. Dále se zde uvádí délka trvání toho kurzu, kolik hodin zabere teoretická příprava, praktická příprava a kolik hodin je vyhrazeno pro ověřování získaných dovedností. Uchazeč se také dozví jaký obdrží výstupní dokument z tohoto absolvovaného kurzu. Tyto dokumenty se různí od určitého druhu rekvalifikačních kurzů. Mezi výstupní dokumenty se řadí například Osvědčení o rekvalifikaci, Osvědčení s celostátní platností, Osvědčení o způsobilosti řízení motorových vozidel (profesní osvědčení) a řadu dalších Dohoda o rekvalifikaci Dohoda o rekvalifikaci musí mít písemnou formu a nesmí v ní chybět identifikační údaje obou stran účastníků dohody. Dále musí být uvedena pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zaměřena, doba a způsob rekvalifikace, místo konání, podmínky pro poskytnutí příspěvku na zaplacení prokazatelných nutných nákladů, které jsou spojeny s vykonáním rekvalifikačního kurzu. Je zde uveden také závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit veškeré náklady na rekvalifikaci, pokud tento kurz nedokončí bez závažných důvodů či odmítne nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Nesmí zde chybět také podmínky pro vypovězení dohody o rekvalifikaci.

28 Výzkumná část Struktura nezaměstnanosti v České republice za období Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaměřené na rekvalifikaci osobo starší 50ti let v ČR jsem provedla za období Nejdříve je vhodné seznámit se s celkovým počtem nezaměstnaných osob za jednotlivá období, a to jak v číselné podobě, tak i procentuálně za jednotlivé věkové kategorie. Tyto údaje jsem znázornila pomocí výsečových grafů vytvořených z dat uvedených ve statistických ročenkách na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Z dostupných dat jsem si sestrojila tabulky, které uvádí strukturu nezaměstnanosti České republiky rozdělenou na jednotlivá čtvrtletí za daná léta. Jednotlivé věkové kategorie jsem rozčlenila na skupiny nezaměstnaných osob od 19 let, let, let a nad 50 let, která je pro mé hodnocení zásadní. Tabulka 1: Struktura nezaměstnanosti v roce 2006 Stav Celkový počet Věková struktura nezaměstnaných na konci čtvrtletí evidovaných uchazečů do 19 let let let nad 50 let I II III IV Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách V tabulce č. 1 jsou udána data o celkovém počtu evidovaných uchazečů za jednotlivá čtvrtletí roku Věková struktura nezaměstnaných je rozdělena do 4 kategorií, kde jednou z nich je sledovaná skupina osob starších 50ti let. V roce 2006 dosahoval průměr evidovaných uchazečů za jednotlivá

29 29 čtvrtletí. Z uvedených údajů v tabulce vyplývá, že za daná čtvrtletí je stav nezaměstnaných osob v celku vyrovnaný. Nejvíce lidí bez práce se eviduje hned na začátku tohoto roku, tedy v prvním čtvrtletí, a to počtem nezaměstnaných uchazečů. Tento počet přesahuje ostatní čtvrtletí v průměru o osob. První příčku nezaměstnaných osob v jednotlivých čtvrtletích za rok 2006 obsazuje věková kategorie let, kterou tvoří převážně absolventi středního stupně a vysokých škol. Sledovaná kategorie nad 50 let zabírá třetí příčku, která se ovšem výrazně neliší od té první. Pro lepší znázornění je dobré si sestrojit grafy struktury nezaměstnanosti za každé čtvrtletí roku Z nich je patrná nezaměstnanost věkové skupiny osob starších 50 let, která se pohybuje mezi %. Graf č.1: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce % 5% 37% 32% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

30 30 Graf č. 2: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce % 27% 37% 32% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce Graf č. 3: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktutra nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce % 7% 37% 30% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

31 31 Graf č. 4: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4.čtvrtletí v roce 2006 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce % 5% 37% 31% Zdroj: Vlastní práce do 19 let let let nad 50 let Tabulka 2: Struktura nezaměstnanosti v roce 2007 Stav Celkový počet Věková struktura nezaměstnaných na konci čtvrtletí evidovaných uchazečů do 19 let let let nad 50 let I II III IV Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách Z předchozích dvou tabulek č. 1 a č. 2, které udávají strukturu nezaměstnanosti za rok 2006 a 2007 je zřejmé, že celkový průměrný počet evidovaných uchazečů za čtvrtletí se v roce 2007 proti minulému roku 2006 značně snížil. Průměrný čtvrtletní počet uchazečů za rok 2007 byl osob, tedy o 18,6 % méně než v předchozím roce. Celkový počet nezaměstnaných osob sice pokle-

32 32 sl, avšak sledovaná skupina osob starších 50ti let procentuálně vzrostla v průměru o 3, 25 %. Opět byl zaznamenán nejvyšší nárůst nezaměstnanosti hned v prvním čtvrtletí. Vzrůst nezaměstnanosti byl nejen u celkového počtu nezaměstnaných osob, ale také samostatně u věkové kategorie osob starších 50ti let. V prvním čtvrtletí dosáhla nezaměstnanost osob starší 50ti let 29 % z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů, ve druhém čtvrtletí 30 %, ve třetím čtvrtletí tohoto roku 29 % a v posledním čtvrtletí roku 2007 dosáhla nezaměstnanost uchazečů starších 50ti let 31 %. Tato skutečnost neznačí žádnou výraznou změnu ve struktuře nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích. Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných stále zůstávají osoby mezi 20 až 34 let. Graf č. 5: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce % 29% 35% 32% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

33 33 Graf č. 6: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce % 30% 34% 32% Zdroj: Vlastní práce do 19 let let let nad 50 let Graf č. 7: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce % 29% 35% 30% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

34 34 Graf č. 8: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2007 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce % 31% 33% 31% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce Tabulka 3: Struktura nezaměstnanosti v roce 2008 Stav Celkový počet Věková struktura nezaměstnaných na konci čtvrtletí evidovaných uchazečů do 19 let let let nad 50 let I II III IV Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách V roce 2008 dosahuje průměrný čtvrtletní počet uchazečů osob, což představuje snížení oproti roku 2006 o 37, 8 % a roku 2007 o 14, 47 %. Počet lidí starších 50ti let, kteří jsou nezaměstnaní však vzrostl a v prvním a druhém čtvrtletí se pohybuje na 32 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných osob. Ve třetím čtvrtletí poklesl na 30 % a v posledním čtvrtletí tohoto sle-

35 35 dovaného roku se snížil ještě o 1 % oproti předchozímu čtvrtletí. Jistou změnu můžeme zaznamenat v 1. až 3. čtvrtletí tohoto roku v porovnání s dvěma předchozími roky. Na druhou příčku nejvíce nezaměstnaných uchazečů se před věkovou kategorií let umístila sledovaná skupina lidí nad 50 let. V posledním čtvrtletí roku 2008 se opětovně vrátila na třetí příčku. Nejméně početnou skupinou osob bez práce je již třetím sledovaným rokem věková kategorie do 19 let, která se podílí na celkové nezaměstnanosti 4-7 %. Tento fakt může být podmíněn tím, že čerství absolventi se ihned na úřad práce nepřihlásí, živí je stále rodiče, užívají si delšího volna nebo pokračují dále ve studiu. Jedinci této nejmladší kategorie nemají ihned potřebu či motivaci po dostudování pracovat, proto lidé do 19ti let zabírají nejmenší podíl evidovaných nezaměstnaných osob v České republice. Graf č. 9: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2008 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce % 32% 33% 31% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

36 36 Graf č. 10: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2008 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce % 32% 33% 31% Zdroj: Vlastní práce do 19 let let let nad 50 let Graf č. 11: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2008 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce % 30% 34% 29% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

37 37 Graf č. 12: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2008 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce % 29% 35% 31% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce Tabulka 4: Struktura nezaměstnanosti v roce 2009 Stav Celkový počet Věková struktura nezaměstnaných na konci čtvrtletí evidovaných uchazečů do 19 let let let nad 50 let I II III IV Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách V posledním sledovaném roce je na první pohled zřejmý nárůst celkového počtu nezaměstnaných osob v každém čtvrtletí roku Zajisté je to dáno rozšířením hospodářské krize do České republiky. Ta sebou přinesla negativní dopady na jednotlivce, firmy i celé segmenty hospodářství. Nejvíce průkazným důsledkem krize je propouštění zaměstnanců firem, které se dostaly

38 38 do finančních potíží v důsledku poklesu zakázek. Tuto skutečnost můžeme pozorovat na vývoji nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích roku Celkový počet nezaměstnaných uchazečů se každým čtvrtletím zvyšuje. V prvním čtvrtletí dosáhl počet nezaměstnaných osob počtu , ve druhém čtvrtletí se tento počet zvýšil na osob, tedy o 3, 16 %. Třetí čtvrtletí opět zaznamenává nárůst nezaměstnanosti evidovaných uchazečů na osob, což představuje zvýšení o dalších 7, 44 %. V posledním čtvrtletí se zvýšil počet uchazečů o práci na úřadech práce v České republice o 7, 11 % oproti minulému čtvrtletí. Pokud bychom pozorovali nárůst nezaměstnanosti od prvního čtvrtletí k čtvrtému čtvrtletí roku postihnutém hospodářskou krizí, zjistíme navýšení o 16, 73 % celkové nezaměstnanosti evidovaných uchazečů. Tento fakt rozhodně nelze přehlédnout. Z výsečových grafů věkové struktury nezaměstnanosti za rok 2009, je patrný nárůst nezaměstnaných osob ve věku let. Naopak poklesla míra nezaměstnanosti u osob starších 50ti let. Zřejmě je tento fakt způsoben skutečností, že si firmy ponechávají zapracované a zkušené pracovníky a zbavují se mladších, kteří většinou nemají vyživovací povinnosti vůči rodinám. Do doby psaní této bakalářské práce nebyla zpracována statistická ročenka za rok 2009, proto musela být použita zdrojová data ze statistiky nezaměstnanosti.

39 39 Graf č. 13: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 1.čtvrtletí v roce % 28% 36% 31% Zdroj: Vlastní práce do 19 let let let nad 50 let Graf č. 14: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 2. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanost na konci 2. čtvrtletí v roce % 28% 37% 31% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

40 40 Graf č. 15: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí v roce % 6% 37% 30% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce Graf č. 16: Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce 2009 Věková struktura nezaměstnanosti na konci 4. čtvrtletí v roce % 5% 37% 31% do 19 let let let nad 50 let Zdroj: Vlastní práce

41 41 Graf č. 17: Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období počet nezaměstnaných Srovnání nezaměstnanosti všech sledovaných věkových kategorií v období čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí do 19 let let let nad 50 let rok Zdroj: Vlastní práce

42 Struktura nezaměstnanosti osob starších 50ti let za období Tabulka 5: Srovnání nezaměstnanosti osob nad 50 let v jednotlivých čtvrtletích roku Stav Nezaměstnané osoby nad 50 let na konci čtvrtletí r r r r I II III IV Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách Pro lepší přehled nezaměstnanosti osob starších 50ti let je možnost sestrojení tabulky za jednotlivá čtvrtletí v období Data uvedená za každé čtvrtletí daného roku jsou zprůměrována, aby bylo dosaženo průměrné nezaměstnanosti osob starších 50ti let za jednotlivá léta. V roce 2006 dosahovala průměrná čtvrtletní nezaměstnanost osob nad 50let. V dalším roce se snížila o 8, 4 %, tedy v průměru na osob. Pokles nastal také v roce 2008 o 11, 57 % oproti roku předchozímu, tedy na osob. V kritickém roce 2009, ve kterém zasáhla hospodářská krize plným úderem byl markantní nárůst evidovaných uchazečů této věkové kategorie o 25, 47 %.