Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Petra Škodová Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne Bc. Petra Škodová 2

3 Poděkování Za metodické vedení a odborné konzultace děkuji vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Petru Rozmahelovi, Ph.D. Dále bych chtěla poděkovat Radce Vojtíškové z Úřadu práce v Pardubicích za její ochotu, vstřícnost a poskytnutý materiál při zpracování této diplomové práce. 3

4 Shrnutí V diplomové práci jsem se snažila přiblížit situaci nezaměstnaných žen a žen na rodičovské dovolené v regionu Pardubice a navrhnout možné způsoby řešení této problematiky. Dále jsem popsala několik projektů (realizující se nejen na území Pardubického kraje), které jsou určeny pro nezaměstnané ženy. Na závěr jsem uvedla firmy v České republice, které se nejvíce zabývají rovnými příležitostmi žen a mužů. Při zpracování této práce jsem v teoretické části čerpala z odborné makroekonomické literatury, při zpracování praktické části jsem vycházela z podkladů Úřadu práce v Pardubicích, a to konkrétně z ročních zpráv tohoto úřadu. Summary The diploma thesis I tried to deseribe the problem of unemployed women and women on their maternity leaves in the region of Pardubice. I also tried to suggest some possible ways how to solve thes problem.the aim of the thesis is to suggest possible ways how to solve the unemployment problem. The study also includes a description of several projects (realized in the region of Pardubice) which are concentrated on the unemployed women support. The firms providing equal opportunities for women as well as men are mentioned at the end of the thesis. The theoretical part of the thesis is based on the current macroeconomic literature and the analytical part uses the sources of the Employment agency in Pardubice. Particularly, the annual reports of the agency were used as the source of data for the analysis. 4

5 Obsah 1 Úvod Cíle práce Metodika a materiál Literární přehled Trh práce Poptávka po práci Nabídka práce Rovnováha na trhu práce Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Metodika zjišťování nezaměstnanosti v ČR Přirozená míra nezaměstnanosti Délka trvání nezaměstnanosti Náklady nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti Zákonná minimální mzda Fondy a operační programy Evropské unie Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Současná platná legislativa upravující postavení žen na trhu práce v ČR Ženy na trhu práce Zákoník práce Zákon o zaměstnanosti Problémy a přednosti žen na trhu práce Platy žen Analýza nezaměstnanosti v regionu Pardubice Trh práce v regionu Pardubice Zařazení Pardubic v rámci klasifikace NUTS Situace v jednotlivých mikroregionech Volná pracovní místa Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Pardubice v roce Vývoj a struktura uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti na Pardubicku a v České republice Nezaměstnanost v České republice Nezaměstnanost v jednotlivých krajích ČR Porovnání nezaměstnanosti v ČR a regionu Pardubice Nezaměstnanost žen v ČR Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice Nezaměstnanost žen a mužů v Evropě Rodičovský příspěvek Uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce v regionu Pardubice

6 8.1.1 Možnosti uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce shrnutí případové studie Možnosti řešení nezaměstnanosti žen Projekty a kurzy určené pro ženy Projekt Otevření nových příležitostí k návratu do zaměstnání Projekt Vzdělání nová šance pro ženy vracející se na trh práce Kurzy Perspektivní zaměstnanec a Úspěšný podnikatel Projekt "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů" Možné způsoby řešení nezaměstnanosti žen Práce doma Pracovní doba Mateřské školy Firemní školky Přímé oslovení firem Dny otevřených dveří Podpora podnikání Pravidelné informace z pracoviště Příspěvky zaměstnavatelům od úřadu práce Další možnosti Firmy v České republice zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů Závěr Seznam literatury Seznam grafů, obrázků a tabulek

7 1 Úvod Pro diplomovou práci jsem si vybrala téma nezaměstnanost žen v regionu Pardubice, jelikož žena s dětmi, ale i bezdětná žena, má mnohem méně příležitostí při výběru zaměstnání než muž. Chtěla bych poukázat na možné řešení této problematiky a navrhnout způsoby, jak omezit počet nezaměstnaných žen. Důvodem výběru tohoto problému byl fakt, že i já jsem žena a i mě mohou jednou nastat problémy s výběrem zaměstnání, proto bych chtěla navrhnout několik možností, jak řešit tuto nežádoucí situaci. Ze zkušeností většiny žen přijímají zaměstnavatelé do pracovního poměru raději muže. Žena na trhu práce, a zejména žena s rodinou, je považována za nejistou a neperspektivní pracovní sílu. Hlavním důvodem je rodičovská dovolená. Na tento druh dovolené odchází převážně ženy a jejich zaměstnavatel si musí najít nového pracovníka, který nahradí ženu na tři roky při odchodu ze zaměstnání. Neznamená to pouze vypsat výběrové řízení, přijmout vhodného člověka, ale i nového pracovníka zaučit a to stojí zaměstnavatele moc času a peněz. Dalším problémem je skutečnost, že při onemocnění dítěte musí jeden z rodičů zůstat doma a to opět tento problém v mnoha případech řeší ženy. Dále se ženy musejí starat o domácnost, úklid, vaření, psát s dětmi úkoly, ale i věnovat více pozornosti svým nemocným rodičům a proto nemohou mít tolik času na práci, pracovat v sobotu a v neděli a mít tolik přesčasů jako muži. Proto pokud se zaměstnavatel může rozhodnout, s kým uzavře pracovní smlouvu, zda s ženou či mužem, tak spíše volí mužské pohlaví, jelikož mu to nepřinese tolik problémů a starostí. Bohužel v naší společnosti se setkáváme s diskriminací žen. Ukazatele, které nás přesvědčí o tomto problému jsou struktura a míra nezaměstnanosti žen oproti mužům. I v platech existují rozdíly, i když jsou ženy zaměstnány ve stejné pracovní pozici a vykonávají stejnou práci jako muži. I když žena má při výběru pracovního místa menší možnosti a musí věnovat více času při nalezení vhodného zaměstnání než muž, tak i ona chce být do značné míry finančně nezávislá na svém manželovi. Ženy se snaží pracovat i z toho důvodu, že chtějí přispět do rodinného rozpočtu. Mají potřebu seberealizace, chtějí uplatnit své vzdělání, zajistit se do stáří, být mezi lidmi a navazovat nové sociální kontakty. Nejen z těchto důvodů by měla žena pracovat, ale i pro případ, kdyby muž jako jediný živitel rodiny ztratil zaměstnání, žena se rozvedla nebo nastala jiná nečekaná událost. V tom okamžiku by rodina (popř. rozvedená žena) zůstala bez jakéhokoliv příjmu a rodina by se ocitla v krizové situaci. Proto by se měla 7

8 žena snažit o udržení své profesní schopnosti, i když nepracuje a stará se o domácnost, pokud by došlo k nějaké nežádoucí nebo nepředvídatelné situaci. 8

9 2 Cíle práce Záměrem diplomové práce je přiblížit situaci nezaměstnaných žen a žen na rodičovské dovolené v pardubickém regionu (dříve okres Pardubice) z hlediska možnosti jejich aktivního zapojení v rámci trhu práce a navrhnout možnosti řešení této problematiky. Hlavním cílem práce je vyhodnotit současnou úroveň nezaměstnanosti žen v regionu Pardubice v porovnání se situací v České republice a posoudit způsoby aktivního zapojení nejrizikovějších skupin nezaměstnaných žen do pracovního procesu, které umožňuje pracovní legislativa ČR. Součástí posouzení možností je analýza platné pracovní legislativy a analýza a komparace současných existujících projektů zaměřených na řešení problému ženské nezaměstnanosti včetně vlastních návrhů řešení ve zkoumaném regionu. Dílčím cílem a zároveň nezbytnou součástí práce je na základě provedení terénního šetření posoudit možnosti žen na rodičovské dovolené uplatnit se na trhu práce. V rámci plnění dílčího cíle práce byla stanovena pracovní hypotéza: Současný systém sociálního zabezpečení, platná legislativa a současná situace na trhu práce v ČR neumožňují ženám na rodičovské dovolené uplatnit se aktivně v pracovním procesu a navýšit tak rodinný rozpočet. 9

10 3 Metodika a materiál Hlavní metodou použitou v diplomové práci byla analýza, s jejíž pomocí jsem se zabývala nezaměstnaností žen v regionu Pardubice. Analyzované výsledky, které byly zjištěny, byly dále porovnány v rámci České republiky. V diplomové práci byla použita komparace míry nezaměstnanosti mezi ženami a muži a dalšími metodami byly metody logické indukce a dedukce, které byly využity při vyhodnocení výsledků výzkumu, na jejichž základě jsem se vyjádřila ke stanovené hypotéze. V souvislosti s plněním dílčího cíle práce posouzení možností žen na rodičovské dovolené uplatnit se aktivně na trhu práce bylo provedeno šetření ve vzorku nezaměstnaných žen na rodičovské dovolené metodou řízeného rozhovoru. Na jeho základě byla vytvořena případová studie přibližující situaci tří nezaměstnaných žen v podobných podmínkách snažících se uplatnit v pracovním procesu na trzích práce v regionu Pardubice. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů souvisejících s trhem práce (poptávka po práci, nabídka práce, rovnováha na trhu práce), nezaměstnaností (definice a měření nezaměstnanosti, druhy, přirozená míra nezaměstnanosti, metodika zjišťování nezaměstnanosti, příčiny, délka trvání nezaměstnanosti, náklady nezaměstnanosti a její důsledky) a zákonnou minimální mzdou. Jelikož Česká republika je od května roku 2004 členem Evropské unie, proto následující kapitola je nazvaná Fondy a operační programy EU. Podrobněji je rozpracován operační program s názvem Lidské zdroje a zaměstnanost, jelikož diplomová práce s touto problematikou úzce souvisí. Praktická část je zaměřena na nezaměstnanost žen v regionu Pardubice. V úvodu je uvedeno v čem jsou ženy podle zákoníku práce zvýhodňovány oproti mužskému pohlaví a vysvětlen rozdíl mezi přímou a nepřímou diskriminací. Dále se zmíním o zákonu o zaměstnanosti a pak se snažím poukázat na problémy, které mají ženy na trhu práce, jelikož patří mezi rizikové skupiny trhu práce. Následuje celková charakteristika okresu Pardubice, kde jsou přiblíženy geografické, přírodní a ekonomické faktory a zařazení Pardubic v rámci klasifikace NUTS. Poté je stručně popsána situace v jednotlivých mikroregionech, struktura zaměstnavatelů a volná místa v regionu Pardubice. Práce se dále zabývá vývojem míry nezaměstnanosti, strukturou uchazečů o zaměstnání a cizinci na trhu práce v regionu Pardubice. V další části práce bude popsána nezaměstnanost v regionu Pardubice se srovnáním s Českou republikou. Nejprve se zaměřím na nezaměstnanost v ČR a v jednotlivých krajích. Dále 10

11 se budu podrobněji zabývat srovnáním nezaměstnanosti žen v ČR, v regionu Pardubice a ve vybraných zemích Evropy. V poslední kapitole bude provedeno terénní šetření tří žen na rodičovské dovolené z regionu Pardubice, které se snaží uplatnit na trhu práce. Závěr diplomové práce bude věnován řešení nezaměstnanosti žen v regionu Pardubice, které by mohlo fungovat jak na Pardubicku, tak i v celé ČR. Ve své práci používám při hodnocení míry nezaměstnanosti v České republice ukazatel, který zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti (platnou do konce června 2004). Jelikož je Česká republika od 1. května 2004 členem Evropské unie (EU), musela být změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti na tzv. obecnou míru nezaměstnanosti (tuto metodu doposud prováděl každé čtvrtletí Český statistický úřad na základě Výběrového šetření pracovních sil). Od července 2004 MPSV poprvé zveřejnilo míru nezaměstnanosti podle této metody, která je lépe srovnatelná s výsledky ve členských zemích EU. K vypracování této práce je použito různých dostupných informačních zdrojů (Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce, Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti atd.). Nejvíce jsem čerpala z materiálu Úřadu práce v Pardubicích, kde mi ochotně poskytli potřebné podklady, které jsem potřebovala pro svoji diplomovou práci. Dále jsem získávala informace z knižních publikací a z Internetu (Internetové stránky Českého statického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí). V diplomové práci jsem také použila grafické vyjádření vývoje hodnot analyzovaného ukazatele (ukazatelů) ve formě tabulek, sloupcových a spojnicových grafů, které jsou pro prezentaci výsledků přehledné a srozumitelné. 11

12 4 Literární přehled 4.1 Trh práce Práce patří mezi primární výrobní faktory. Je to vědomá a účelná činnost člověka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech [5, s. 99] Poptávka po práci Z mezního produktu práce je určena poptávka po práci. Pokud země bude chtít vyšší mezní produkt práce a vyšší mzdu, potom musí mít vyšší kvalitu pracovních vstupů a lepší technologie. Firmy (poptávají práci) zvyšují poptávku po práci do té doby, dokud se nevyrovnají mezní náklady práce s příjmem z mezního produktu práce. Pokud se vyrovnají, firmy už nechtějí dodatečné jednotky práce. Výše mzdové sazby závisí na poptávce po práci. Z tohoto hlediska se potom mzdové sazby rovnají mezním nákladům práce a firmy se snaží zvyšovat poptávku po práci až doby vyrovnání mzdové sazby s příjmy z mezního produktu práce. [5] Jestliže příjem z mezního produktu (tj. dodatečný příjem, který by firma získala, kdyby zapojila dodatečnou jednotku práce) je větší než náklady na její získání, potom je podnikatel ochoten najímat práci. Pokud příjem z mezního produktu se rovná nákladům, potom podnikatel nemá zájem o dodatečné jednotky práce. [1] Pokud země bude chtít dosahovat vyššího mezního produkt práce a vyšší mzdy, tak bude potřeba, aby země měla vyšší kvalitu pracovních vstupů, modernější technologie a větší kvalitu a množství vstupů. [9] Nabídka práce Na mezních nákladech domácností při konání práce je závislá nabídka práce. Peněžním oceněním vykonané práce je mzda. Jestliže efekt plynoucí z výkonu práce je roven nebo větší nákladům spojených s prací, potom jsou domácnosti ochotny pracovat. Domácnosti na trhu práce se rozhodují na základě poměřování nákladů při konání práce s výší mzdy za práci. Důležitou roli při rozhodování domácností o nabídce práce je způsob, jakým chtějí využívat práci a volný čas. Způsob, jakým domácnosti využijí disponibilní čas závisí na velikosti mzdové sazby a na významu, který přikládají volnému času. [5] Nabídka práce je rozhodování člověka, zda pracovat nebo nepracovat. Neboli rozhodování, zda pracovat nebo se věnovat volnému času. Člověk se rozhoduje mezi volným časem 12

13 a ostatními statky, které by si mohl za mzdu pořídit. Pokud si chce člověk pořídit nějaký statek, musí znát jeho cenu a také cenu volného času (tj. to, co člověk je ochoten obětovat pokud se rozhodne nepracovat). Z toho plyne, že cenou volného statku je mzda. Pokud se mzda zvýší, volný čas se zdraží a tomu se říká substituční efekt (tj. rostoucí mzda vede člověka k tomu, aby více pracoval a méně se věnoval volnému času). Dále rozeznáváme důchodový efekt (tj. rostoucí mzda vede člověka k tomu, aby se věnoval více volnému času a méně nabízel práci). Oba tyto efekty působí proti sobě a záleží, který z nich převládá. Pokud převládá substituční efekt, tak bude člověk nabízet více práce, pokud se mzda zvýší. Při převládání důchodového efektu, bude při zvýšení mzdy člověk nabízet méně práce. [4] Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává, když se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce a rovnovážná mzda nastává při této rovnováze trhu. Nerovnováha trhu práce je přechodnou situací a je eliminována pohybem reálné mzdy. Rovnováha na trhu práce se mění buď ze strany nabídky, nebo ze strany poptávky. Reálná mzda i zaměstnanost se mění stejným směrem při změně rovnováhy trhu práce: růst poptávky po práci zvyšuje reálnou mzdu a zaměstnanost. Snížení nezaměstnanosti a reálné mzdy má za následek pokles poptávky po práci. Při změně rovnováhy trhu práce ze strany nabídky se mění zaměstnanost a reálná mzda opačným směrem. Při poklesu nabídky práce dojde ke snížení zaměstnanosti a zvýšení reálné mzdy. Při růstu nabídky práce by se zvýšila zaměstnanost a snížila reálná mzda. [4] Podle Obrázku 1 se v bodě E protíná křivka agregátní nabídky po práci a agregátní poptávky po práci, kde nastává rovnováha na trhu práce. Pokud křivka poptávky po práci klesá (tj. posouvá se zleva doprava), budou klesat i reálné mzdy a to má za následek, že firmy budou poptávat větší množství práce a naopak. 13

14 Obrázek 1: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd [9] 4.2 Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je definována jako výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obživy [8, s. 388]. Nezaměstnaní jsou ti, kteří nemají práci, ale usilovně ji hledají. Důležitým znakem nezaměstnaného je to, že si aktivně hledá zaměstnání. Smysl nemá nazývat člověka nezaměstnaným, který není zaměstnán a ani si žádnou práci neshání. [4] Eurostat považuje za nezaměstnané osoby 15 a starší, které byly bez práce (tj. nebyly v zaměstnání), hledaly si aktivně práci (tj. formou úřadu práce, zprostředkovatelských agenturách nebo v podnicích atd.) a byly ochotni nastoupit do práce do 14-ti dnů. Pokud člověk nesplňuje alespoň jednu výše uvedenou podmínku, lze ho považovat za zaměstnaného nebo ekonomicky neaktivního. Podle českého zákona platí, že mezi nezaměstnané jsou počítány jen ty osoby, které jsou registrovány na úřadu práce. To znamená, že člověk bez placeného zaměstnaní, připravený práci okamžitě přijmout, ale aktivně hledající zaměstnání jinak než přes úřad práce Statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucembursku 14

15 (např. přes inzerci, přes soukromou zprostředkovatelnu práce, přes známé) není do počtu registrovaných nezaměstnaných v České republice zahrnut. Uveďme si ještě alespoň jednu definici nezaměstnanosti. Samuelson a Nordhaus (1995) definují nezaměstnané jako lidi, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit Měření nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných se stanovuje jednak podle statistik nezaměstnaných, které jsou vypracovávány na základě registrace na úřadech práce a jednak na základě výběrových šetření pracovních sil. Obyvatelstvo starší než 16 let se z hlediska trhu práce člení do tří skupin: Zaměstnaní mezi zaměstnané patří lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a také ti, kteří práci mají, ale momentálně nepracují kvůli stávkám, nemoci, dovolené a mateřské dovolené. Nezaměstnaní mezi nezaměstnané patří lidé, kteří nemají zaměstnání, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce opět vrátit. Nebo-li jde o člověka, který je nezaměstnaný (nepracuje), ale během posledních několika dní se snažil najít zaměstnání anebo byl propuštěn a čeká na výzvu, aby se mohl opět vrátit do práce. Pokud chce být člověk považován za nezaměstnaného, potom se musí nějakým způsobem snažit najít novou práci. Každá osoba musí podávat úřadu práce zprávu o tom, že navštívil firmu, která hledá nového zaměstnance nebo odpověděl na inzerát. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou zařazeni ti, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní. Ostatní mezi ostatní patří lidé, kteří udržují domácnost, studují, jsou v důchodu nebo jsou tak hodně nemocní, že nemohou pracovat, nebo práci nehledají. Tito občané jsou zahrnováni mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. [9] 15

16 Obecná míra nezaměstnanosti Důležitým ukazatelem je obecná míra nezaměstnanosti, která se vypočte jako počet nezaměstnaných osob (U) k pracovním silám (L). Mezi pracovní síly patří zaměstnané osoby (E) ti, kteří práci už mají a nezaměstnané osoby (U) ti, kteří práci aktivně hledají. u = U/ (E + U) * 100 Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou započítávány jak zaměstnané, tak nezaměstnané osoby (tzn. počet ekonomicky aktivních osob se rovná součtu všech zaměstnaných a všech nezaměstnaných osob). Jako zaměstnaní jsou bráni lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli dovoleným či stávkám Druhy nezaměstnanosti Podle příčin, které způsobují nezaměstnanost, se rozlišují čtyři druhy nezaměstnanosti frikční (třecí) nezaměstnanost, sezónní nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost a cyklická (konjunkturální) nezaměstnanost. Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost dochází při normálních změnách zaměstnání a doba nezaměstnanosti je jen krátkodobá, při niž si nezaměstnaní shánějí nové zaměstnání. Jedná se především o osoby ucházející se o zaměstnání poprvé v životě, ale také o osoby ucházejících se o zaměstnání po ztrátě zaměstnání předchozího. Z ekonomického hlediska krátkodobé hledání nových a lépe placených míst vede k přesunu pracovní síly tam, kde bude využita a zaplacena lépe. Tato nezaměstnanost patří mezi nezaměstnanost dobrovolnou, protože nezaměstnaní pracovníci přecházejí z jedné práce do druhé nebo hledají lepší zaměstnání. Frikční nezaměstnanost není chápána jako sociální či ekonomický problém. [9] Mezi frikční nezaměstnanost patří mladí lidé, kteří dostudovali a hledají si první zaměstnání nebo lidé, kteří dobrovolně odešli ze své předchozí práce a hledají si jiné zaměstnání (např. lépe placené zaměstnání) nebo lidé, kteří byli propuštěni ze svého zaměstnání z důvodu zániku podniku či z organizačních změn. [3] 16

17 Sezónní nezaměstnanost O sezónní nezaměstnanosti se mluví jako o cyklické nezaměstnanosti, která je pravidelná a je spojená s přírodním cyklem. Vzniká v důsledku sezónních prací a z pravidelného sezónního kolísání poptávky po práci. Jedná se o zemědělství, lesnictví, turistický ruch, stavebnictví apod. Nabídka práce je také ovlivněna sezónně v souvislosti se školním rokem. [7] Cyklická nezaměstnanost Cyklickou (periodickou) nezaměstnanost Dornbusch definuje jako nezaměstnanost, která převyšuje frikční nezaměstnanost; dochází k ní pokud je skutečný výstup (produkt) pod úrovní výstupu odpovídající úrovni plné zaměstnanosti [2, s. 553]. U cyklické nezaměstnanosti jde o nezaměstnanost ve všech odvětvích, kde se ekonomika nachází ve fázi celkového hospodářského poklesu. Poptávka po práci klesá a postihuje téměř všechny profese a to má za následek, že jsou lidé propouštěni v jednom odvětví a nemohou nalézt zaměstnání v jiných odvětvích. Příčinou této nezaměstnanosti může být zpomalení investic, které vedou k poklesu poptávky po materiálech a surovinách. Pokud budou lidé propouštěni ze svého zaměstnaní, tak budou domácnosti dostávat i méně příjmů a klesne poptávka po spotřebních statcích. Další příčinou může být pokles zahraniční poptávky. Pokud zahraniční firmy nebudou mít zájem o naše zboží, tak klesne produkce a dojde k propouštění zaměstnanců, což vyvolá snížení příjmů. [4] Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká na základě strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a naopak. Strukturální změny mají za následek pokles poptávky po některých profesích, ale současně roste poptávka po jiných profesích. Tato strukturální nezaměstnanost může trvat několik let, což vyžaduje, aby se pracovníci rekvalifikovali. [4] Strukturální nezaměstnanost se projevuje tím, že vzniká nesoulad mezi poptávkou a nabídkou po pracovnících. Tento nesoulad se může objevit pokud poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje a poptávka po jiném druhu práce se snižuje, a nabídka po pracovnících se nepřizpůsobuje. [9] Tento druh nezaměstnanosti vzniká malou poptávkou po pracovnících v určitých odvětvích (např. doly, těžké strojírenství). Tuto nezaměstnanost postihuje pouze některá odvětví na rozdíl od cyklické nezaměstnanosti, kde pokles poptávky je skoro u všech odvětví. Příčinou strukturální nezaměstnanosti může být nedostatečná migrace za prací. Může to být 17

18 z důvodu vysokých nákladů na dopravu či nedostatek bytů v místě zaměstnání a to může vést k nerovnováze na trhu práce v jednotlivých regionech téže profese. Pokud budeme chtít snížit strukturální nezaměstnanost musíme vytvářet tolik volných pracovních míst, aby to odpovídalo nabízené práci a to jak v kvalifikačním tak regionálním smyslu. [3] Dále se nezaměstnanost rozlišuje na dobrovolnou a nedobrovolnou: Dobrovolná nezaměstnanost Pokud nezaměstnaný hledá vyšší mzdu, než která odpovídá trhu práce, nazýváme tuto nezaměstnanost dobrovolnou. Výše dobrovolné nezaměstnanosti a délka trvání je ovlivněna tím, jaké příležitosti mají nezaměstnaní. Mezi jejich příležitosti patří podpory v nezaměstnanosti. Pokud jsou podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, jedná se o nízkou dobrovolnou nezaměstnanost, protože lidé, kteří jsou nezaměstnaní jsou motivováni, aby si našli nové zaměstnání. [4] Dobrovolně nezaměstnaní pracovníci se mohou věnovat volnému času nebo studiu, než aby šli do práce. Tito pracovníci mohou být frikčně nezaměstnaní a přecházet z jedné školy na jinou nebo nastoupit do svého prvního zaměstnání. Dále to mohou být matky malých dětí, které se rozhodly odejít ze zaměstnání a starat se o své děti. Nebo sem patří starší lidé, kteří odešli do předčasného důchodu či lidé s nízkou kvalifikací a z důvodu nízkých mezd se rozhodli raději věnovat svému volnému času. [9] Dobrovolnou nezaměstnanost můžeme také definovat jako upřednostňování volného času před prací. [1] Na Obrázku 2 je na ose X znázorněno množství práce a na ose Y reálná mzdová sazba. Křivka S vyjadřuje agregátní nabídku práce a křivka D agregátní poptávku po práci. Úsečka 0LE znázorňuje počet zaměstnaných a červená úsečka vyjadřuje dobrovolnou nezaměstnanost (to jsou ti, kteří za danou mzdu nechtějí pracovat). Dobrovolná nezaměstnanost také znamená, že počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. 18

19 Obrázek 2: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd [9] Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaní shánějí práci za takovou mzdu, která na trhu převládá (někteří nezaměstnaní by byli spokojeni i s mzdou nižší), ale nemohou práci najít. Stát stanoví vyšší minimální mzdu a pak zaměstnavatelé nesmějí zaplatit zaměstnancům nižší mzdu než je stanovená. Lidé by chtěli pracovat i za nižší mzdu (především u málo kvalifikovaných profesí), ale zaměstnavatel je propustí z důvodu vysoké minimální mzdy. Hlavním důvodem nedobrovolné nezaměstnanosti patří překážky, které brání poklesu mezd. Příčinou bývají odbory, které požadují vysoké mzdy. Nedobrovolná nezaměstnanost je pro obyvatele mnohem horší než dobrovolná nezaměstnanost. Nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá pracovní místa a chce přijmout práci za převládající mzdu, ale přesto ji najít nemůže, zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá pracovní místa, která nejsou placena podle jeho představ a chce něco mnohem lepšího. Proto jsou lidé zklamaní, mají existenční potíže a cítí beznaděj v podmínkách nedobrovolné nezaměstnanosti. [4] Z Obrázku 2 je patrné, že při vysoké mzdové sazbě bude více kvalifikovaných pracovníků ochotno pracovat, než je pracovních příležitostí. Počet pracovníků, kteří jsou ochotni pracovat při mzdě W nalezneme v bodě Y na nabídkové křivce, ale firmy chtějí najmout jen počet pracovníků v bodě X na poptávkové křivce. Jelikož je mzdová sazba nad úrovní rovnovážné mzdy, dochází na trhu práce k nadbytku pracovníků. Úsečku W X tvoří zaměstnaní, 19

20 XY (modrá úsečka) je nedobrovolná nezaměstnanost a úsečka YZ představuje ti, kteří nechtějí za danou mzdu pracovat nebo-li jsou dobrovolně nezaměstnaní. Z pohledu délky trvání nezaměstnanosti můžeme nezaměstnanost také dělit na krátkodobou a dlouhodobou nezaměstnanost. Krátkodobá nezaměstnanost Pro krátkodobou nezaměstnanost je charakteristická doba trvání do jednoho roku. V případě, že se jedná o frikční nezaměstnanost (a ne o nezaměstnanost s vysokou pravděpodobností značné délky trvání), nejde o nějak závažný a nebezpečný problém. Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost může mít za následek velké sociální potíže, může také vést k existenčním potížím člověka a jeho rodiny a může dojít i ke ztrátě kvalifikace ale i sebeúcty. Proto je dobré, abychom nezaměstnanost hodnotili podle její výše ale i délky. Pokud v ekonomice převažuje dlouhodobá nezaměstnanost (lidé jsou nezaměstnaní i několik let), tak není něco v pořádku. Příčinou můžou být vysoké podpory v nezaměstnanosti, které nemotivují lidi, aby si našli vhodnou práci. Dalším důvodem může být dlouhotrvající hospodářská recese nebo dlouhodobě strnulé mzdy, které jsou fixované na delší dobu. Dlouhodobá nezaměstnanost se může změnit z nedobrovolné na dobrovolnou, protože pokud jsou lidé delší dobu bez práce, tak se mění jejich styl života a i jejich postoje k zaměstnání. Je zjištěno, že pokud jsou lidé dlouho nezaměstnaní, tak ztrácejí motivaci si nějakou práci najít, protože si na život bez práce už zvykli a stali se pohodlnějšími a tudíž jim stačí žít pouze ze státních podpor. [4] Skrytá nezaměstnanost Skrytou nezaměstnanost můžeme definovat tak, že si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná osoba neregistruje. Jde tedy o nezaměstnané, kteří nejsou registrování na úřadu práce, i když zaměstnání nemají, ale při nabídce by práci přijali. Mezi tento druh nezaměstnanost patří především vdané ženy a mladiství. Jsou to osoby, kteří si hledají práci přímo u zaměstnavatelů a neregistrují se na úřadu práce a osoby, které rezignovaly si najít nějakou práci. Dále sem patří osoby s nízkou kvalifikací či vysokým věkem (např. předčasné odchody do důchodu). [7] 20

21 Z pohledu duálního trhu práce můžeme trh práce rozdělit na primární a sekundární. Primární trh práce Primární trh práce se vyznačuje lepšími pracovními příležitostmi a podmínkami, vyšší prestiží, dobrými možnostmi profesionálního růstu a poskytuje mnohem více pracovních příležitostí. Práce na tomto trhu je velmi dobře placena a mzda se neustále zvyšuje. [7] Sekundární trh práce Do tohoto trhu práce řadíme pracovní místa s nižší prestiží a s nižší mzdou. Jedná se o trh práce s malou stabilní pracovní příležitostí a pracovníci se tu často setkávají s nezaměstnaností, ale na druhou stranu lze na sekundárním trhu lépe najít zaměstnání než na primárním trhu práce. Dále se tento sektor vyznačuje omezenými příležitostmi pro profesionální růst. [7] Metodika zjišťování nezaměstnanosti v ČR V České republice existují dva odlišné způsoby pro vypočítání ukazatele procentní míry nezaměstnanosti obecná míra nezaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti Obecnou míru nezaměstnanosti používá Český statistický úřad (ČSÚ) a je definovaná Mezinárodní organizací práce (ILO). Zde se za nezaměstnané považují všechny osoby patnáctileté a starší, které současně splňují tři podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly si aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce a to nejpozději do 14-ti dnů. Tato metodika spočívá v zjišťování nezaměstnanosti výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS). Šetření v rámci VŠPS je prováděno v náhodně vybraných domácnostech formou dotazování a nevztahuje se na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Každé čtvrtletí je do výběru zařazeno 20 % nově vybraných domácností, které jsou po pěti čtvrtletích z výběrového šetření vyřazeny. Velikost výběrového souboru je domácností a výsledky jsou vždy průměrné údaje za hodnocené čtvrtletí. Míra registrované nezaměstnanosti Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí byla zavedena a měří tzv. míru registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky. Důvodem je harmonizace s Evropskou unií a údaje za Českou republiku bude možné lépe srovnávat s výsledky členských zemí. 21

22 Naopak obtížnější bude hodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v rámci České republiky. Pro výpočet míry nezaměstnanosti použijeme v čitateli registrované uchazeče o zaměstnání, kteří mohou do zaměstnání nastoupit ihned. Nepatří sem ti, kteří jsou v pracovní neschopnosti, ve výkonu trestu, v rekvalifikaci, na mateřské dovolené nebo vykonávají krátkodobé zaměstnání. Mezi uchazeče o zaměstnání se budou nově zahrnovat i případní uchazeči ze zemí Evropského unie. Pracovní síla ve jmenovateli je součtem počtu zaměstnaných (z šetření VŠPS prováděného ČSÚ), počtu dosažitelných uchazečů a počtu cizinců pracujících v České republice Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti vzniká, když jsou trhy práce a statky v rovnováze a je ustálena na úrovni potenciálního produktu. Přirozená míra je ovlivňována demografickým vývojem (dochází k růstu ekonomicky aktivního obyvatelstva, a tj. dospívající mládež a ženy), vládní politikou ve vztahu k trhu práce (tj. pojištění v nezaměstnanosti), zvýšenou nestabilitou ekonomiky (tj. ropné a zahraničně obchodní šoky) a možná i minulým vývojem nezaměstnanosti. Snížit přirozenou míru nezaměstnanosti bychom mohli díky zdokonalováním informací na trhu práce (např. přehledy o volných pracovních míst nebo programy určené pro zvyšování kvalifikace), přepracování vládních programů tak, aby měli pracovníci větší pobídky k práci (např. snížení minimální mzdy, pomoci zdravotně postiženým osobám v hledání práce), udržování přetlakové ekonomiky (tj. co nejvyšší hrubý národní produkt a co nejnižší míra nezaměstnanosti), usnadňující nalezení práce (zaměření na osoby s vysokou nezaměstnaností) a podporou migrace lidí za prací. [9] Přirozenou míru nezaměstnanosti také můžeme vyjádřit mírou nezaměstnanosti, která odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce. Jedná se o míru nezaměstnanosti, která vzniká působením tržních sil a kterou nelze dlouhodobě ovlivňovat fiskálními ani monetárními nástroji. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, kde inflace je stabilní, neroste ani neklesá. [1] Délka trvání nezaměstnanosti Doba (délka) trvání nezaměstnanosti je definovaná jako průměrná délka období, kdy je osoba nezaměstnaná. Délku trvání nezaměstnanosti má za následek cyklické faktory (tj. stav ekonomického cyklu) a strukturální charakteristiky trhu práce. [6] 22

23 Kromě ekonomických nesnází vede dlouhodobá nezaměstnanost ke zhoršování fyzického i psychického zdraví člověka (např. k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd) a je vysoce traumatizující událostí v životě člověka. [9] Náklady nezaměstnanosti Je nutné dělit náklady nezaměstnanosti na jednotlivého pracovníka a na náklady nezaměstnanosti celé ekonomiky. Je potřeba tyto náklady vyjadřovat pro nezaměstnanost cyklickou, frikční a strukturální. Mezi nekvalifikovanými pracovníky je nezaměstnanost více rozšířena, odlišná je podle věkových skupin pracovníků, podle pohlaví a v určitých skupinách ve společnosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je u nejchudšího obyvatelstva a nerovnoměrné jsou i náklady nezaměstnanosti. Pracovníci a jejich rodiny, kteří jsou nedobrovolně nezaměstnaní, mají nižší disponibilní důchod a tedy i životní úroveň. U dlouhodobé nezaměstnanosti ztrácí pracovníci kvalifikaci, ale také sebevědomí, zvyšuje se u nich sklon k alkoholismu, drogám, zločinnosti, porušuje se jejich fyzické a psychické zdraví aj. [6] Náklady cyklické nezaměstnanosti Přirozenou míru nezaměstnanosti převyšuje cyklická nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanosti souvisí s nevyužitím práce a ostatních výrobních faktorů, které vedou ke ztrátě produkce rozdílu mezi potenciálním produktem a úrovní skutečné produkce. Americký ekonom Arthur Okun zjistil, že když domácí produkt roste rychleji, tak míra nezaměstnanosti klesá a naopak. Okunův zákon tvrdí, pokud cyklická nezaměstnanost se zvýší o jedno procento, potom klesne produkt pod úroveň potenciálního produktu o 2,5 3 %. Vede to k tomu, že část nezaměstnanosti má cyklickou povahu. Velké ztráty vzniknou při poklesu produkce pod úroveň potenciálního produktu a mezi ně patří např. to, že firmy ztrácejí zisky z nižší produkce, nezaměstnaní nedostanou odměnu za práci, ale podporu v nezaměstnanosti, vláda ztrácí daň z příjmů od těchto nezaměstnaných. [6] Náklady strukturální a frikční nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost je spojena se strukturálními změnami na trhu práce. Snaží-li se pracovník najít zaměstnání, kde dostane co nejvyšší mzdu, potom tímto přispívá k růstu 23

24 produktivity v celém hospodářství. Potom část nákladů na tento druh nezaměstnanosti má dobrý efekt v růstu produktivity. Někteří pracovníci jsou dlouhou dobu nezaměstnaní a nemají možnost být dále zaměstnáni, je další následek tohoto typu nezaměstnanosti a tímto vznikají opravdové ztráty. Proto je nutné najít překážky, se kterými se setkávají tito pracovníci. Především, zda se jedná o překážky v rámci selhání trhu a zda mohou být či nemohou být tato selhání trhu práce odstraněna změnou hospodářské politiky. [6] Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti dělíme na dvě kategorie - ekonomické a sociální. Ekonomické důsledky vznikají na základě ztráty produkce (tj. rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem). Nejedná se o dopad přirozené míry nezaměstnanosti, ale o dopad cyklické nezaměstnanosti. [3] Sociální dopady jsou nejvíce bolestné u dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. lidé jsou nezaměstnaní více než jeden rok). Největším problémem u dlouhodobé nezaměstnanosti je to, že během několika měsíců se snižují dávky v nezaměstnanosti a lidem klesají naspořené peníze. Sociální dopady jsou spojené s vyšší kriminalitou, alkoholismem, prostitucí apod. [6] Ekonomické důsledky vznikají tehdy, je-li společnost v situaci, kdy její ekonomika není schopna vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro všechny lidi, kteří mohou a chtějí pracovat, dochází k nevyužití výrobního faktoru. Následkem toho vznikají rozsáhlé ztráty na produktu společnosti, a to v podobě výrobků a služeb, které nezaměstnaní mohli vyrobit a nevyrobili. Sociální dopad je další z negativních dopadů nezaměstnanosti na společnost. Tyto sociální dopady se většinou nedají vyčíslit, jako je tomu v oblasti ekonomické. Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace, odbornosti a manuální zručnosti. Při nezaměstnanosti vždy dochází k poklesu životní úrovně. Naše společnost nabízí nezaměstnaným lidem sociální zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, ale ty však nemohou zabezpečit plnou kompenzaci mzdy, ztracené díky nezaměstnanosti. 4.3 Zákonná minimální mzda Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce zaplatit zaměstnanci za provedenou práci minimální mzdu (tj. nejnižší peněžní plnění), kterou stanovuje vláda. Zaměstnavatel musí 24

25 minimální mzdu dát všem pracovníkům, i když jsou zaměstnáni jen na vedlejší pracovní poměr nebo na dobu neurčitou. Pokud zaměstnavatel uzavře dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem, potom musí být splněny minimální mzdové tarify. Do minimální mzdy se nezahrnuje příplatek za práci v noci a za svátek, práce přesčas, práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí. [12] Nejvíce osob pobírajících minimální mzdu jsou ženy (tj. dvě třetiny z celkového počtu) a jsou nejvíce ochotny pracovat za nízkou mzdu, než aby braly podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky. Dále nejvíce lidí, kteří berou minimální mzdu jsou občané s nízkou kvalifikací vykonávající pomocné práce v průmyslu, hotelnictví či zemědělství. [17] Minimální mzda existuje v České republice od února roku V tomto roce dosahovala pouze 2000 Kč měsíčně. O velikosti minimální mzdy rozhoduje vláda České republiky. Od jejího zavedení se zvedla více než trojnásobně. Většinou se stanovuje jedenkrát ročně a to k prvnímu dni měsíci ledna. V České republice minimální mzda kolísá okolo 40 % průměrného výdělku a v ostatních zemích je to kolem 50 %. [21] Od ledna roku 2007 lidé pobírají minimální mzdu (8 000 Kč měsíčně) o 45 Kč více než od července loňského roku, kdy činila Kč. Minimální hodinová mzda (48,10 Kč) zůstala v těchto obdobích stejná. V Evropě je nejnižší minimální mzda v Rusku (33 euro za měsíc). V Moskvě (nejdražší město světa) je stanovena speciální minimální mzda a to 167 euro. Nejvyšší minimální mzda v Evropské unie je v Lucembursku a činí euro. V této zemi je mnohem složitější vyjít s minimální mzdou ve porovnání s Českou republikou. Nejvyšší minimální mzda v porovnání se zeměmi Evropské unie je na Kypru (702 euro). Minimální mzda v zemích Evropské unie byla nejdříve zavedena v roce 1969 v Nizozemí. Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko, Německo a Itálie nemá minimální mzdu vůbec zavedenou. [17] Ve všech státech je minimální mzda uvedená v Tabulce 1 a je vyjádřená v národní měně a v eurech. Země, které nemají za národní měnu euro, byl proveden přepočet dle směnného kursu. 25

26 Tabulka 1: Minimální mzda ve vybraných zemích v Evropě (červenec 2007) země v národní měně v eurech Lucembursko euro Irsko euro Velká Británie 927,32 pounds sterling Kypr 409 pounds 702 Řecko 626 euro 626 Turecko 563 new lira 303 Česká republika korun 284 Chorvatsko kunas 282 Polsko 899 zlotých 233 Slovensko korun 205 Ukrajina 420 hřiven 62 Rusko rublů 33 Zdroj: GOLA, P. Minimální mzda: ano či ne? (2006) 4.4 Fondy a operační programy Evropské unie O fondech Evropské unie mluvíme, jako o nástrojích, které jsou určeny pro realizaci politiky sociální a hospodářské soudržnosti (HSS) Evropské unie (EU). Tato politika se snaží zmírňovat zaostávání regionů, které jsou nejvíce znevýhodněny a dále je zaměřena na snižování rozdílů jednotlivých regionů v oblasti rozvoje. V porovnání s ostatními státy Evropské unie patří Česká republika mezi chudší státy a v období může z fondů EU čerpat až 26,7 miliard euro (752,7 miliard Kč). Tyto peníze by měly sloužit pro zlepšení životního standardu obyvatelstva. [16] Strategické obecné zásady Společenství je strategický dokument, který je postaven nejvýše v Evropské unii a je určen pro realizaci politiky HSS. Tento dokument obsahuje hlavní priority pro období Hlavní rozvojové problémy země definuje každý stát v Evropské unii v rámci tzv. Národního rozvojového plánu. Národní strategický referenční rámec představuje soulad mezi Národním rozvojovým plánem a Strategickými obecnými zásady Společenství. Národní strategický referenční rámec v České republice obsahuje systém finančních toků fondů Evropské unie v ČR, operační programy pro realizace politiky HSS a udává strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS. 26

27 Pro žadatele a realizátory projektů jsou nejvíce důležité dokumenty, které se nazývají operační programy (OP). Operační programy jsou určené dvojím způsobem tj. regionálně a tématicky, a dále obsahují specifické cíle, které jsou určeny pro zájemce projektů. Obrázek 3: Operační programy v soustavě strategických dokumentů [16] Česká republika bude moci v období využívat 26 operačních programů, které se dělí na tři cíle (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce) politiky hospodářské a sociální soudržnost. Cíl Konvergence je zaměřen na regiony a státy, které jsou méně vyspělé a snaží se o jejich podporu sociálního a hospodářského rozvoje. V České republice tam patří všechny regiony soudržnosti kromě Prahy. Tento cíl je rozdělen na osm tematických operačních programů (OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program a OP Technická pomoc) a sedm regionálních operačních programů (NUTS II Severozápad, NUTS II Moravskoslezsko, NUTS II Jihovýchod, NUTS II Severovýchod, NUTS II Střední Morava, NUTS II Jihozápad, NUTS II Střední Morava). Česká republika může využít z tohoto programu 25,89 mld. euro (730 mld. Kč). 27

28 Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanost podporuje regiony, které nepatří do cíle Konvergence. V České republice mezi tento cíl patří Praha, která má dva operační programy (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita). Česká republika může využít z tohoto programu 0,42 mld.euro (11,73 mld. Kč). Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Tento cíl obsahuje devět operačních programů (OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko, OP Meziregionální spolupráce - všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko, OP Nadnárodní spolupráce - ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny, Síťový operační program ESPON všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU a Síťový operační program INTERACT II - všechny členské státy). V České republice jsou do tohoto programu zahrnuty všechny regiony a na tento cíl v je vyčleněno 0,39 mld. euro. [16] Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost V této kapitole se více budu zabývat operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost, protože se ve své diplomové práci zabývám nezaměstnaností, která úzce souvisí s tímto operačním programem. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se zabývá snižováním nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, zvyšováním kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech a na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Globálním cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice na úroveň průměru 15 nejlepších zemí Evropské unie. Podporu můžou žádat poskytovatelé sociálních služeb, zaměstnavatelé, kraje, obce, orgány státní správy, orgány služeb zaměstnanosti a vzdělávací a poradenské organizace. Řídicím orgánem tohoto programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí a je financován z Evropského sociálního fondu. 28

29 Tento program patří mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a je pátým největším operačním programem v České republice. Z fondů Evropské unie je pro něj určeno 1,81 mld. euro (51,18 mld. Kč), což je 6,80 % veškerých finančních prostředků, které jsou určeny pro Českou republiku. [16] Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) obsahuje 6 prioritních os: Adaptibilita se snaží snížit nezaměstnanost prostřednictvím rozvoje odborných znalostí, kvalifikací zaměstnanců a zaměstnavatelů, podpory investic do rozvoje lidských zdrojů ze strany podniků apod. Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno 597,9 mil. euro, tj. 33,0 % OP LZZ. Aktivní politiky trhu práce je zaměřena na prevenci nezaměstnanosti (dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti skupin znevýhodněných na trhu práce). Dále budou podporovány aktivity zaměřené na zvýšení kvality poradenských, vzdělávacích a zaměstnaneckých služeb poskytovaných institucemi na trhu práce a to pomocí rekvalifikací, zprostředkování zaměstnání, odborných praxí, nových forem zaměstnání pro ženy a mladiství, školících programů apod. Na prioritní osu 2 je z fondů Evropské unie vyčleněno 597,9 mil. euro, tj. 33,0 % OP LZZ. Sociální integrace a rovné příležitosti se snaží pomoc osobám sociálně vyloučeným pomocí zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb, kvalifikací, kurzů, poradenských programů k motivaci sociálně vyloučených osob při vyhledávání zaměstnání. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. euro, tj. 22,0 % OP LZZ. Veřejná správa a veřejné služby se snaží zvyšovat kvalitu a efektivnost veřejné správy a veřejných služeb. Podpora bude zaměřena na modernizaci orgánů ústřední státní správy a územní veřejné správy. Pomocí této prioritní osy bude podpořeno řízení a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě, řízení kvality a výkonnosti a zkvalitnění systému vzdělání a školení ve veřejné správě. Na prioritní osu 4 je z fondů Evropské unie vyčleněno 108,7 mil. euro, tj. 6,0 % OP LZZ. 29

30 Mezinárodní spolupráce je zaměřena na podporu mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů mezi projekty v různých členských státech pomocí výměny zkušeností mezi členskými státy, zaměření na řešení specifických problémů apod. Na prioritní osu 5 je z fondů Evropské unie vyčleněno 36,2 mil. euro, tj. 2,0 % OP LZZ. Technická pomoc je zaměřena na financování aktivit spojených s řízením programu. Např. výběr projektů, zpracování studií a analýz, platy pracovníků, publicita programu apod. Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 72,5 mil. euro, tj. 4,0 % OP LZZ. 30

31 5 Současná platná legislativa upravující postavení žen na trhu práce v ČR 5.1 Ženy na trhu práce Zákoník práce Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. jsou ženy na trhu práce zvýhodňovány v porovnání s mužským pohlavím. Mezi hlavní výhody žen patří zákaz práce pod zemí při těžbě nerostů či ražení tunelů a štol (výjimkou jsou např. ženy, které vykonávají praxi při studiu či zdravotnickou službu). Dále těhotné ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které by ohrožovaly jejich těhotenství. Pokud žena vykonává práci, která je těhotným ženám zakázána, je zaměstnavatel povinen tuto ženu dočasně přeřadit na jinou práci, která je pro ni vhodná. Dále pokud těhotná žena pracuje v noci a nevyhovuje ji to, může požádat zaměstnavatele o její zařazení na denní směnu a zaměstnavatel ji musí vyhovět. Ženy těhotné a ženy, které se starají o dítě mladší než jeden rok, nesmí být zaměstnávány přesčas. Zaměstnavatel musí vyhovět těhotné ženě či ženě pečující o dítě mladší než 15 let o zkrácení pracovního úvazku pokud si o to požádá. Zákoník práce č. 282/2006 Sb. (účinný od ) nařizuje zaměstnavatelům, aby zajišťovali všem zaměstnancům rovné příležitosti např. v oblasti pracovních podmínek, v odměňování za práci, v poskytování jiných peněžních hodnot, v dosažení postupu v zaměstnání. Zákoník práce zakazuje jakoukoliv diskriminaci přímou a nepřímou. O přímé diskriminaci mluvíme tehdy, pokud se se zaměstnancem jedná hůře než s jiným zaměstnancem z důvodu zdravotního postižení, věku, sexuální orientaci, náboženství či rasového a etnického původu. Nemáme zájem o zaměstnance, kteří jsou zdravotně postiženi nebo Hledáme mladé ženy do 30 let...sekretářky.vedoucí pracovníky ženy s většími dětmi. Všechny tyto uvedené úryvky z inzerátu jsou příkladem přímé diskriminace. Za nepřímou diskriminaci je považována taková situace, kdy by se jednalo o neutrální ustanovení, které by obsahovalo kritérium, již by znevýhodňovalo lidi např. z důvodu náboženství, věku, pohlaví, etnického či rasového původu. Příkladem této diskriminace je např. požadavek pro všechny uchazeče, kteří se chtějí ucházet o zaměstnání, aby skládali zkoušky z určitého cizího jazyka, i když není pro výkon pracovní funkce potřebný. Dalším 31