NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KYJOV

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KYJOV

2

OBSAH I. Důvody pro pořízení nového územního plánu... 5 II. Požadavky na zpracování územního plánu... 5 a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů... 5 b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů... 13 c) Požadavky na rozvoj území obce... 15 d Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny)... 17 e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury... 18 f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území... 23 g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace... 25 h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů... 25 i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území... 27 j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose... 28 k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií... 28 l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou odmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem... 28 m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast... 29 n) Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant... 29 o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení... 29 Grafická příloha k Návrhu zadání územního plánu Kyjov.....1x A4 3

4

I. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo města Kyjova se rozhodlo pořídit nový územní plán města Kyjova, a to s cílem zajistit aktuální, přehledný a pokud možno nadčasový základní rozvojový dokument, odpovídající potřebám a záměrům, vytvářející předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj správního území města Kyjova. Město Kyjov má platný územní plán (Územní plán sídelního útvaru Kyjov, dále jen ÚPN SÚ Kyjov), schválený dne 2. 2. 1998. Vyhláška obce o závazné části ÚPN SÚ Kyjov nabyla účinnosti dne 1. 5. 1998. Změnou č. 3 ÚPN SÚ Kyjov bylo v roce 2006 přidáno k řešenému území celé katastrální území Bohuslavice. Celkem bylo od schválení této dokumentace projednáno, schváleno a vydáno na území města Kyjova celkem 7 změn, zahrnujících cca 60 změn dílčích (v současnosti probíhají práce na pořízení změny č. 8, obsahující celkem 6 dílčích změn). Dalším důvodem pořízení nového územního plánu je nová legislativa zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je v účinnosti od 1. 1. 2007 a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Hlavním posláním nového územního plánu je vyhodnocení platného územního plánu z hlediska využitelnosti stávajících rozvojových ploch, vytipování nových rozvojových ploch, doplnění a posílení dopravní a technické infrastruktury tak, aby byl zajištěn harmonický rozvoj území. Výchozím podkladem pro zpracování územního plánu proto budou Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kyjov a Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015. Nový územní plán bude pořizován pro celé správní území města Kyjova, které je tvořeno katastry: Kyjov, Nětčice u Kyjova, Boršov u Kyjova, Bohuslavice u Kyjova. Historické jádro města Kyjova je vyhlášenou městskou památkovou zónou. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládají žádné zásadní změny koncepce, nenavrhuje se a nepožaduje se vyhotovení variantního řešení, nebude tedy pořizován koncept územního plánu a návrh zadání je vyhotoven pro návrh územního plánu. Zastupitelstvo města Kyjova proto Usnesením č. XXVI/2009 ze dne 21. 12. 2009 schválilo pořízení nového územního plánu a jako určeného zastupitele, spolupracujícího s pořizovatelem, určilo pana místostarostu Antonína Kuchaře. Pořizovatelem je Úřad územního plánování Kyjov. II. POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Ze schválené Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (Usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7. 2009) vyplývají kromě požadavků stanovených stavebním zákonem zejména tyto obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje: 5

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Při stanovování způsobu využití území dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli. Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. 6

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (ZÚR) Zpracování Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR), které se stanou základní územně plánovací dokumentací kraje, ukládá orgánům územního plánování odst. 3 187 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. 1. 2007. Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje byl zpracován v roce 2008. ZÚR stanovují na území ORP Bučovice, Kyjov a Slavkov u Brna rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 Kyjovská, vedenou v návaznosti na vymezení OB3 Brno a severního úseku západní větve OS5, podél trasy silnice I/50 v úseku D1 Slavkov u Brna Bučovice, navazující trasy silnice I/54 Slavkov u Brna Kyjov Bzenec a vedení železniční trati č. 340 Brno Slavkov u Brna Kyjov Bzenec ( Veselí nad Moravou), s návazností na vymezení východní větve OS5 v prostoru Veselí nad Moravou. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje rozvojové osy N-OS4 se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: 1. Podporovat přednostně realizaci přeložky silnice I/50 Bučovice a silnice I/54 Kyjov Bzenec včetně souvisejících staveb. 2. Podporovat výstavbu Křenovické spojky propojení železničních tratí č. 300 a 340. 3. Podporovat rozvoj bydlení a hospodářských aktivit, zvláště v území zahrnutých center ORP Bučovice, Kyjov a Slavkov u Brna a dále měst Bzenec, Ždánice a Vracov. 4. Podporovat realizaci plánovaných staveb technické infrastruktury. Úkoly pro územní plánování: 1. Zpřesnit vymezení ploch a koridorů vymezených ZÚR. 2. Dbát na minimalizaci negativních vlivů územního rozvoje na kulturní a civilizační hodnoty, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, na přírodní a krajinné hodnoty území a na dostatečné zastoupení veřejné zeleně v jeho urbanizovaných částech. 3. Respektovat územní ochranu v ZÚR vymezených územních rezerv. 7

Dopravní infrastruktura ZÚR vymezují koridor D28 dvoupruhové silnice I. třídy I/54 Kyjov, jižní obchvat (veřejně prospěšná stavba) takto: Vedení koridoru: Kyjov. Šířka koridoru: 200 m. Územní identifikace: ORP Kyjov obec Kyjov, Sobůlky. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v koridoru silnice I/54 Kyjov, jižní obchvat, se stanovují tyto požadavky na uspořádání území, využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: 1. Vytvořit územní podmínky pro vedení koridoru silnice I/54 Kyjov, jižní obchvat jako součástí páteřní dopravní osy rozvojové oblasti nadmístního významu N-OS4 Kyjovská s cílem odvedení průjezdné dopravy mimo zastavěnou část Kyjova. 2. Vytvořit územní podmínky pro zkvalitnění navazující silniční infrastruktury a obsluhy území. Úkoly pro územní plánování: 1. Zpřesnit a vymezit koridor silnice I/54 s ohledem na jeho přepravní funkci, minimalizaci negativních vlivů na obytnou a rekreační funkci, přírodní hodnoty, krajinný ráz a minimalizaci střetů s limity využití území. 2. Zajistit územní koordinaci a ochranu koridoru silnice I/54 v ÚPD dotčených obcí Kyjov a Sobůlky. Technická infrastruktura plynárenství PLOCHY A KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Zdvojení VVTL plynovodu ZÚR zpřesňují koridor technické infrastruktury republikového významu P6 zdvojení VVTL plynovodu DN700 PN63 Hrušky Příbor, včetně výstavby nové kompresorovny Libhošť a podzemního zásobníku plynu v lokalitě Příbor Klokočov, podchycený v PÚR 2006, vymezením koridoru TE29 VVTL plynovod DN700 Tvrdonice Hrušky Kyjov hranice JMK (veřejně prospěšná stavba) takto: Vedení koridoru: Tvrdonice Hrušky Kyjov hranice JMK. Šířka koridoru: 400 m. Územní identifikace: ORP Kyjov, obec Bukovany, Hovorany, Kyjov, Nenkovice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Šardice. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v koridoru VVTL plynovod DN700 Tvrdonice Hrušky Kyjov hranice JMK se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: 1. V souladu s PÚR 2006 vytvořit územní podmínky pro vedení koridoru republikového významu P6, na území JMK TE29 VVTL plynovod DN700 Tvrdonice Hrušky Kyjov hranice JMK, po posílení a zálohu stávající přepravní cesty, která svým významem přesahuje hranice jednoho kraje. 8

Úkoly pro územní plánování: 1. Zpřesnit koridor v současnosti se správci sítí a zajistit mezikrajskou územní koordinaci navazujícího vedení se sousedním Zlínským krajem. 2. Zpřesnit a vymezit koridor s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na obytnou a rekreační funkcí území, přírodní hodnoty, krajinný ráz a minimalizace střetů s limity využití území, především s EVL Chřiby. 3. Zajistit územní koordinaci a ochranu koridoru VVTL plynovod DN700 Tvrdonice Hrušky Kyjov hranice JMK v ÚPD dotčených obcí. Vodní hospodářství PLOCHY A KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Vodovody a kanalizace Hlavní vodovodní řady ZÚR pro rozšíření a zkvalitnění zásobování obyvatel pitnou vodou vymezují níže uvedené koridory TV1 TV13 hlavních vodovodních řadů nadmístního významu (veřejně prospěšné stavby): TV4 Skupinový vodovod (SV) Bzenec- Kyjov-Hodonín, připojování dalších obcí Žeraviny. ZÚR vymezují koridory TV1 TV13 hlavních vodovodních řadů takto: Šířka koridorů: 400 m ZÚR vymezují níže uvedené koridory TV14 TV27 kmenových stok kanalizačních soustav nadmístního významu: TV22 KS Kyjov, Bukovany, Kostelec, Sobůlky. ZÚR vymezují koridory TV14 TV27 kmenových stok kanalizačních soustav nadmístního významu takto: Šířka koridorů: 400m. Územní identifikace: ORP Kyjov obce Bukovany, Kostelec, Kyjov, Sobůlky. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ochrany vod jako složky životního prostředí, odkanalizováním území prostřednictvím koridorů kmenových stok kanalizačních soustav nadmístního významu se stanovují tyto požadavky na využití území, tato kritéria a podmínky pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na budoucí využití oblasti, její význam, možná ohrožení, rozvoj, rizika a tyto úkoly pro územní plánování: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: 1. Vytvořit územní podmínky pro rozšíření počtu obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu výstavbou kanalizačních soustav v územích, kde lze odpadní vody efektivně shromáždit k vyčištění na jednom místě. 2. Podporovat přednostně výstavbu a rekonstrukci kanalizačních soustav a ČOV v aglomeracích nad 2000 obyvatel. 3. Podporovat přednostně výstavbu a rekonstrukci kanalizací a ČOV v aglomeracích do 2000 obyvatel především v územích vyžadujících zvláštní ochranu. 4. Podporovat přednostní rekonstrukci poruchových a zastaralých kanalizačních sítí s cílem snížit nekontrolované znečišťování podzemních vod. 9

Úkoly pro územní plánování: 1. Zajistit územní koordinaci a ochranu koridorů v ÚPD dotčených obcí. Územní systém ekologické stability Iden. kód ORP Obec Nadregionální a regionální biocentra NC014 Bučovice Nemotice, Nevojice, Snovídky. Kyjov Kyjov, Lovčice, Mouchnice, Nechvalín, Ždánice. Nadregionální a regionální biokoridory NK12 Kyjov Čeložnice, Kyjov, Moravany. Regionální biokoridor RK106 Kyjov Bukovany, Kyjov, Nechvalín, Ostrovánky, Sobůlky, Věteřov. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v plochách a koridorech nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny se stanovují tyto požadavky na uspořádání území, využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: 1. Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR JMK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Zejména chránit území vymezená jako biokoridory před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. 2. Změny v území vymezeném jako plochy a koridory pro ÚSES je možno provádět jen na základě podrobnější územně - plánovací dokumentace, v níž autorizovaný projektant ÚSES (ČKA) zpřesní vymezení předmětných skladebných částí ÚSES (biocenter, biokoridorů) a toto zpřesněné vymezení změny v území umožní. Úkoly pro územní plánování: 1. V ÚPD obcí zpřesňovat autorizovanými projektanty ÚSES (ČKA) vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (plány ÚSES, projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (oblastní plány rozvoje lesů, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, katastr nemovitostí, ortofotomapy, terénní průzkum apod. 2. Zpřesňování v ÚPD obcí provádět při dodržení principů projektování ÚSES (právní normy, metodiky) a v rámcích stanovených vydanými ZÚR JMK, tzn.: 10

pro biocentra: dodržet minimální prostorový parametr dle aktuálně platné metodiky MŽP a dodržet lokalizaci biocentra dle vydaných ZÚR JMK vymezené biocentrum ve zpřesněných hranicích musí být minimálně 50% své plochy v překryvu s vymezením biocentra dle ZÚR JMK. pro biokoridory: dodržet minimální prostorový parametr dle aktuálně platné metodiky MŽP a dodržet lokalizaci biokoridoru dle vydaných ZÚR JMK vymezený biokoridor ve zpřesněných hranicích se musí nacházet v celém svém rozsahu uvnitř oboustranného pásu, stanoveného vydanými ZÚR JMK na 400 m (200 m na každou stranu od osy). 3. V případě nesouladu rozpracované ÚPD obcí s výše uvedenými úkoly - kritérii pro zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES dle ZÚR JMK uplatňovat při aktualizaci ZÚR JMK požadavky na změny ve vymezení. 4. Koordinovat vymezování skladebných částí ÚSES všech úrovní významnosti (nadregionální, regionální, lokální místní) v ÚPD obcí tak, aby byla dodržena návaznost a propojenost systému. Územní rezervy ZÚR vymezují územní rezervy pro prověření možnosti budoucího využití a umístění níže uvedených ploch a koridorů dopravní infrastruktury - silniční dopravy nadmístního významu: DR14 II/432, Kyjov, západní obchvat. ZÚR vymezují územní rezervy ploch a koridorů silniční dopravy DR1 DR26, DR28 DR35, DR41 DR46 takto: Plochy a koridory: mimoúrovňová křižovatka kružnice o poloměru 400 m, dálnice, rozšíření šířka koridoru 300 m, silnice I. třídy šířka koridoru 600 m, silnice II. třídy šířka koridoru 400 m. Územní identifikace: DR13 Kyjov Kyjov, Milotice, Svatobořice-Mistřín. DR14 Kyjov Kyjov, Sobůlky. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v plochách a koridorech územních rezerv pro dopravní infrastrukturu silniční dopravu nadmístního významu se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: 1. Vytvořit podmínky pro územní rezervy ploch a koridorů dopravní infrastruktury silniční dopravy nadmístního významu DR1 DR26, DR28 DR35, DR 41 DR46 v souladu s 36 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil, nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Úkoly pro územní plánování: 1. Prověřit potřebnost ploch a koridorů územních rezerv dopravní infrastruktury silniční dopravy nadmístního významu DR5 DR26 a DR35, DR42 DR45 v ÚPD obcí. 11

2. V ÚPD dotčených obcí stanovit podmínky pro využití plochy a koridorů územní rezervy v souladu s 36 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Vymezení cílových charakteristik krajiny Do správního území města zasahují dva z dvaceti základních typů krajinu stanovených pro území Jihomoravského kraje, oba v rámci makrotypu CZ 17.2 pravěké sídelní krajiny pannonica: typ CZ 17.2.1 polní, pravěké sídelní krajiny pannonica typ CZ 17.2.3 lesní, pravěké sídelní krajiny pannonica K typu CZ 17.2.1 patří většina správního území města, spadající do vymezené krajinné oblasti regionálního významu I Kyjovsko a Hustopečsko. K typu CZ 17.2.3 přísluší severní část území (přibližně severní polovina bohuslavického katastru), spadající do vymezené krajinné oblasti regionálního významu H Ždánicko. Z uvedeného vyplývá příslušnost území do dvou vymezených oblastí se shodným krajinným typem: oblasti H/17.2.3 lesní, pravěké sídelní krajiny pannonica na Ždánicku oblasti I/17.2.1 polní, pravěké sídelní krajiny pannonica na Kyjovsku a Hustopečsku Pro uvedené oblasti se shodným krajinným typem jsou stanoveny následující základní cílové a dílčí charakteristiky: Oblast H/17.2.3 lesní, pravěké sídelní krajiny pannonica na Ždánicku Základní cílová charakteristika: Mezotyp je zastoupen na 4,73% území kraje. Tvoří jej čtyři lesní území Bobravská vrchovina západně od Brna, lesní obory na Pálavě, masív Ždánického lesa a Litenčických vrchů. Jde převážně o listnaté lesy. Dílčí charakteristiky: 1. Rozvoj intenzivního lesního hospodářství a myslivosti bez významnějšího omezení. 2. Rozvoj rekreace regionálního významu v lesích. 3. Rozvoj příměstského bydlení v obcích Bobravské vrchoviny. Oblast I/17.2.1 polní, pravěké sídelní krajiny pannonica na Kyjovsku a Hustopečsku Základní cílová charakteristika: Mezotyp je nejrozšířenějším v JMK (46,69% území) a je soustředěn především v téměř celém okrese Břeclav a z poloviny i v okrese Znojmo, Hodonín a Vyškov. Nevyskytuje se pouze v okrese Blansko. Představuje nejúrodnější zemědělské oblasti celé ČR. Dílčí charakteristiky: 1. Významná úloha zemědělské výroby založená na intenzivní a ekologicky šetrné rostlinné výrobě se zaměřením na obilniny, kukuřici a ostatní teplomilné plodiny. 2. Dochovaná rázovitost krajiny pod Ždánickým lesem s kulturními tradicemi a charakteristickou strukturou osídlení. 3. Zachování a doplnění nelesní rozptýlené zeleně v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. 12

Vymezení veřejně prospěšných staveb ORP Dotčená obec infrastruktura Veřejně prospěšná stavba Dopravní infrastruktura Technická Kyjov Kyjov D28 TE29, TV22 b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Pro tvorbu zadání územních plánů byly doporučeny v územně analytických podkladech tyto požadavky na řešení: Požadavky na řešení pro bydlení: Přizpůsobit rozvojové plochy na správním území města Kyjov reálným demografickým podmínkám. Tlak na plochy bydlení usměrnit do jader obcí (rekonstrukce, zástavba proluk). Co nejvíce eliminovat hluk a znečištění ovzduší z průjezdné dopravy na komunikaci I/54. Řešit problém s parkováním. Požadavky na řešení pro rekreaci: Případné vodohospodářské zásahy do krajiny vhodně spojovat s rekreačními účely. Únosné rekreační využití Ždánického lesa a Chřib s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy lesního hospodářství. Možný/nutný rozvoj přidružených služeb k ubytování, vhodné podmínky pro rozvoj agroturismu vinná turistika, cykloturistika, hippoturistika, folklórní slavnosti. Požadavky na řešení pro občanskou vybavenost: Stabilizovat plochy (případně lokalizovat nové) pro veřejnou vybavenost (obzvláště pro sociální a zdravotní služby). Nadále podporovat rozvoj a zkvalitňování těchto služeb. Přednostně využívat plochy brownfields. Dbát na maximální provázanost veřejné infrastruktury, nových rozvojových ploch na stávající strukturu sídla. Pro účely budování základní turistické infrastruktury je nutné vymezovat plochy pro občanskou vybavenost z důvodů málo vyvinuté infrastruktury cestovního ruchu. 13

Požadavky na řešení pro veřejná prostranství: Dle vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a to vyhl.č. 269/2009 Sb., část druhá 7 Plochy veřejných prostranství (2) viz. poznámka pod čarou č. 1 Řešit úpravy veřejných prostranství náměstí, návsi, zeleň, úpravy parků, místní komunikace, chodníky, rekonstrukce nádražních budov a autobusových zastávek apod. Řešit zlepšování prostupnosti krajiny. Požadavky na řešení pro dopravní a technickou infrastrukturu: Význam z hlediska širších vztahů má doprava železniční. Městem Kyjov prochází trať číslo 340 Brno Kyjov - Uherské Hradiště, na které jezdí osobní vlaky a spěšné vlaky. Podle zpracované statistiky ČD došlo na této trati za poslední léta k nárůstu počtu cestujících o 50%. Trať č. 257 Mutěnice Kyjov byla zrušena. Ve vzniklém prostoru je navržena cyklostezka. Zvyšující se využívání automobilové dopravy přetíženost silniční sítě, nevyhovující parametry některých komunikací, vysoká míra kamionové dopravy najít správné trasování obchvatu. Řešit problémy s parkováním v Kyjově, nedostatečné parkovací možnosti. Nebezpečné odstavování vozidel na silničním průtahu I/54 u nemocnice. Pro zatraktivnění veřejné dopravy realizovat přestupní uzel, který by propojil autobusovou a železniční dopravu na území města Kyjov. Územně plánovacími nástroji podpořit provázanost okolních obcí a města hromadnou, cyklistickou a pěší dopravou. V katastrálním území Kyjova se nachází sportovní letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 1125 x 175 m a ploše cca 10 ha. Ministerstvo dopravy ČR prohlásilo toto zařízení za veřejné vnitrostátní letiště - AIP, které provozuje společnost AEROKLUB Kyjov. Využívat letiště i k jiným než sportovním účelům, např. aerotaxovou přepravu. Požadavky na řešení pro výrobu a skladování: Nadále vyvažovat poměr nabídek ploch na zelené louce a revitalizace tzv. brownfields. V místních částech venkovského charakteru prověřit možnosti umístění malovýrobních zemědělských zařízení rodinného typu s ubytováním a službami, a to ve vazbě na dodržení hygienických limitů životního prostředí v sídlech (kolize s plochami bydlení, krajinou). Stavět na území ORP větrné elektrárny je v rozporu s příležitostí území rozvíjet jeho hospodářský a rekreační potenciál vzhledem k zásahu do krajinného rázu území. Požadavky na řešení pro vodní a vodohospodářské plochy: Nezastavovat přirozené záplavové území vodních toků. Zvýšit počet vodních ploch v krajině. 1 Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení a nebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m 2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. 14

Zvýšit podíl trvale vegetačních formací zvýší se retenční schopnost krajiny. Řešením protierozní ochrany se dosáhne nižších hodnot splachů z orné půdy. Požadavky na řešení pro zemědělské plochy: Omezovat využitelnost v 1. a 2. třídě ochrany pro stavební rozvoj. Zvýšit podíl lesních porostů drobné remízky v zemědělsky využívaných plochách ohrožených vodní či větrnou erozí. Zásady z hlediska lesů: Zvýšit podíl lesních porostů drobné remízky v zemědělsky využívaných plochách střední, východní a jihozápadní části území, zejména v polohách ohrožených vodní či větrnou erozí. Další návrhy pro koordinaci činností v území (např. s nadřízenými orgány): Při zpracování územního plánu je třeba dále zohlednit limity využití území vyplývající z právních předpisů a pravomocných správních rozhodnutí. c) Požadavky na rozvoj území obce Požadavky na rozvoj území města Kyjova vyplývají zejména ze strategické vize formulované ve schváleném Strategickém plánu rozvoje města Kyjova do roku 2015. Město Kyjov je místem, kde chceme po další a další generace zdravě a spokojeně žít. Předpoklady k tomu nám dává, ale zároveň nás k tomu i zavazuje bohatá historie královského města, krásná a úrodná krajina vinohradů a polností, stejně jako zručnost, umění a srdečnost obyvatel. Současné strategické priority rozvoje města Kyjova a navazující klíčové indikátory: 1. Udržení a rozvoj školství základního, středního a založení možnosti regionálního vysokého školství v Kyjově (klíčové indikátory: počty absolventů). 2. Rozvoj podnikání a zaměstnanost (klíčové indikátory: míra nezaměstnanosti). 3. Rozvoj cestovního ruchu a kultury (klíčové indikátory: počet turistů, délka pobytu). 4. Rozvoj bydlení (klíčové indikátory: podíl uspokojených relevantních žadatelů o byt/stavební místo). 5. Životní prostředí (průměrná délka života, spokojenost občanů se stavem ŽP). 6. Zapojení veřejnosti do života města (klíčové indikátory: spokojenost občanů s výkonem veřejné správy, počet realizovaných relevantních impulsů ke zlepšení). Rozvoj města bude zohledňovat zajištění předpokladů udržitelného rozvoje. Plochy bydlení Prověřit vhodnost umístění ploch smíšených výrobních v lokalitě Bukovanská. Prověřit velikost lokality Havlíčkova, zda na základě změn v ÚP je stále celá vhodná k bytové výstavbě. Prověřit možnost rozšíření bydlení v lokalitě Boršov. 15

Plochy výroby a skladování Prověřit možnosti přestavby ploch v průmyslové zóně, možnosti a potřeby rozšíření ploch pro výrobu a skladování a případně pro fotovoltaické elektrárny. V navrhovaných průmyslových zónách počítat s plochami pro příjezdové komunikace a plochami pro sítě. V navrhovaných průmyslových areálech stanovit, a to dle prostorových možností, přiměřený rozsah zeleně. Rekreace a sport Prověřit územní nároky pro víceúčelovou sportovní halu, a to výstavbou haly nové (např. basketbal, tenis, florbal, košíková, házená), z hlediska zázemí pro sportovce a pro diváky areál Stadion-Mezivodí. Prověřit vhodné lokality a navrhnout plochu pro výstavbu zimního stadionu. Výstavbou tohoto objektu by byla doplněna stávající infrastruktura pro sportovní využití obyvatel města i jeho návštěvníků. Smíšené plochy komerční aktivity Navrhnout rozvojové plochy pro komerci. Sociální oblast Zachovat plochu v oblasti Havlíčkova pro ubytovnu pro sociálně slabé a vyloučené. Ponechat a prověřit stávající rozvojové plochy ve vazbě na stávající využívané objekty. Plochy technické infrastruktury Z hlediska vazeb nadřazených tras inženýrských sítí je třeba respektovat: V regionu města Kyjova je vedena trasa VTL plynovodu DN 700/64 Břeclav Bezměrov Lipník - Nový Jičín. U obce Bukovany je situována VTL RS, ze které jsou do řešeného území převedeny VTL plynovody DN 200/40 a DN 300/40. Trasa VTL plynovodu DN 200 je vedena v těsné blízkosti zástavby západní části města (stávající VTL plynovod DN 200/40 Bukovany Kyjov Milotice). Od VTL RS Boršov je trasa VTL plynovodu vedena v souběhu s komunikací II/422, dále v souběhu s železniční tratí a v souběhu s místními komunikacemi. Doprava Aktualizovat síť cyklostezek. Řešit problémy s parkováním v Kyjově, nedostatečné parkovací možnosti. Pro soudobější výhledový stav je navržena přeložka trasy silnice I/54 jižně mimo území města - viz. schválené změny ÚPN SÚ Kyjov. 16

d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Území bude v územním plánu členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. S přihlédnutím k účelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze větší než 2 000 m 2. Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Urbanistická koncepce bude navazovat na rozvojové směry zakotvené v platném územním plánu z roku 1998. Urbanistická koncepce Stávající urbanistická koncepce bude zachována. Nově navržené zastavitelné plochy budou doprovázeny nově navrženými veřejnými prostranstvími dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, 7. Stanovit podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Nová zástavba bude řešena v souladu s měřítkem stávající zástavby. Budou vytipovány hodnotné urbanistické celky a stanoven způsob regulace. Zapracovat skutečnosti vyplývající z aktualizovaných územně analytických podkladů (např. hodnoty území, krajinný ráz). Prověřit potřebu nových lokalit pro výrobu s přednostním využitím ploch v průmyslové zóně a ploch brownfields. Navrhnout upravení hranic ochranných režimů dobývací prostor, chráněné ložiskové území Lignit (návrhem upravena hranice CHLÚ nutná rebilance ložiska) a CHLÚ lignit bývalý dobývací prostor. Prověřit rozvojové lokality stávajícího platného ÚP na nebezpečném, poddolovaném nebo na chráněném ložiskovém území. Řešit koncepci systému sídelní zeleně. Zapracovat změny vyplývající ze studií zpracovaných pro MěÚ Kyjov. Veřejná vybavenost, sport Prověřit vhodné lokality pro výstavbu nové víceúčelové sportovní haly např. areál Stadion - Mezivodí. Prověřit vhodné lokality a navrhnout plochu pro výstavbu zimního stadionu. Výstavbou tohoto objektu bude doplněna stávající infrastruktura pro sportovní vyžití obyvatel města i jeho návštěvníků a může podpořit rozvoj organizovaných sportovních aktivit osob více věkových skupin. Doprava Zapracovat schválené dopravní řešení obchvatu silnice I/54. Prověřit vhodné dopravní napojení průmyslové zóny Jih. Prověřit systém místních komunikací jak ve městě samotném, tak i v jeho místních částech. Aktualizovat a doplnit systém cyklostezek ve městě. 17

Řešit problémy s parkováním v Kyjově, nedostatečné parkovací možnosti. Koncepce uspořádání krajiny Respektovat území chráněná dle zákona č. 114/1992 Sb., o ocraně přírody a krajiny, v platném znění. Zohlednit záměr zřízení přírodního parku Chřiby. Stanovit vhodné rozčlenění nezastavěného území do ploch s rozdílným způsobem využití území, zohledňující potřeby ochrany krajinného rázu území. Vymezit plochy územního systému ekologické stability všech zastoupených úrovní (neregionální, regionální i místní) v koordinaci s řešeními zpracovávaných zásad územního rozvoje a územně plánovací dokumentace okolních obcí a s využitím zdrojových dat územně analytických podkladů. V odpovídající podrobnosti řešit problematiku prostupnosti krajiny, protierozních opatření a ochrany před povodněmi (odtokové poměry v území). Regulovat využití území pro rekreační účely. Řešit rozvojové plochy pro vinné sklepy. S ohledem na krajinný ráz území nevymezovat ve správním území města plochy pro fotovoltaické elektrárny. V přirozených záplavových územích vodních toků nenavrhovat zastavitelné plochy. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zhodnocení stávajícího stavu: Velkým problémem Kyjova je prozatím neexistující obchvat silnice I/54 a s tím následně spojený silný tranzitní provoz přes jižní část města. Profil komunikace I/54 procházející městem je intenzivně využíván k parkování vozidel návštěvníků nemocnice a jako zastávka příměstské i městské autobusové dopravy. Město Kyjov má problémy s parkováním vozidel, především v centru města a na sídlištích. Negativní vliv na dopravu má taky těleso dráhy železnice, které představuje bariérový efekt. Chybí přestupní terminál problematické propojení autobusové a železniční dopravy. Systém hromadné dopravy postupně ztrácí klientelu, která přechází na prostředky individuální dopravy a tím jenom prohlubuje problémy spojené s dopravou ve městě. Základní předpoklady rozvoje dopravního systému: V návrhovém období je počítáno se změnou mobility obyvatel města, tj. potřebou přemisťovat se v čase a prostoru. Tato změna spočívá nejen v předpokládaném zvýšení počtu dopravních cest a s tím spojeným negativním zatížením území intenzivnější dopravou, ale také změnou časoprostorové distribuce v závislosti na vzdálenosti a době přemístění a jejím přímém dopadu na modální rozvržení neboli dělbu dopravní práce. 18

Základní požadavky na rozvoj dopravní infrastruktury: Prioritním řešením v dopravním systému je realizace obchvatu silnice I/54. Cílem nebude přizpůsobovat město nárůstu automobilové dopravy, ale podporovat dopravu přátelskou k životnímu prostředí (hromadná doprava, pěší a cyklistická doprava) s tendencí brzdit očekávaný nárůst motorizace. Vytvářením smíšených zón docílit krátkých cest, pro které nebude automobil přirozenou volbou. Tomuto motivu přizpůsobit i parkovací politiku. Řešení statické dopravy musí podporovat turistický význam města. Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce dopravní infrastruktury města bude vycházet ze zásad stanovených v ZÚR. Návrh bude navazovat na dopravní koncepci stávajícího územního plánu. Bude respektován stabilizovaný rozsah dopravní sítě jednotlivých dopravních subsystémů, který bude dále rozvíjen především s důrazem na posílení kvality veřejné a nemotorové dopravy. Místní komunikace (nové i rekonstruované) budou navrhovány s ohledem na zajištění co největší bezpečnosti všech účastníků dopravy, zejména chodců a cyklistů. Budou vytvářeny takové podmínky, aby prostor místních komunikací plnil ve vzájemné rovnováze jak funkci dopravní, tak obslužnou a přiměřeně i pobytovou a společenskou v závislosti na významu konkrétní komunikace vůči jejímu významu k poloze ve městě. V maximální možné míře budou uplatňovány prvky zklidňování dopravy včetně řešení ochrany urbanizovaných území před nepříznivými účinky dopravy. Letecká doprava Letiště Kyjov je veřejné vnitrostátní letiště, jehož provozovatelem je Aeroklub Kyjov. Letiště je situováno 3 km od Kyjova. Na letišti je povolený provoz podle pravidel letů VFR ve dne, převládá sportovní provoz letounů, kluzáků a ULL. Možný je i provoz vrtulníků. Letiště je kompletně vybaveno pro sportovní provoz. Letiště je vhodné k dalším dostavbám a k dalšímu využití, např. aerotaxovou dopravou. Letiště má vyhlášeno ochranné pásmo. Železniční doprava Trať 340 Brno Veselí nad Moravou Návrh na elektrizaci, na modernizaci zabezpečovacího zařízení (dálkové ovládání), zkrácení jízdních dob a zvýšení traťové rychlosti. Zvýšení konkurenceschopnosti železnice a změna dosavadního modelu dopravní obsluhy ve prospěch železnice. Omezující úsek Kyjov Nemotice zajistí výhledovou potřebnou propustnost v potřebné kvalitě a se značnou rezervou. Odčerpání části přepravního proudu na silnici působí souběh železnice se silnicí I/54 Kyjov Veselí nad Moravou a I/55 Veselí nad Moravou Uherské Hradiště znamená citelnou konkurenci. Pro zlepšení přestupních vazeb navrhnout přestupní zastávku na křížení s tratí 330 Přerov Břeclav. Trať 257 Kyjov Mutěnice Jednokolejná trať mezi Kyjovem a Mutěnicemi v délce 15,894 km byla dne 30. 5. 2009 úředně zrušena. 19

Automobilová doprava Při návrhu komunikačního systému města je nutno vycházet z aktualizovaných dopravně-inženýrských dat. Město Kyjov je uzavřené mezi komunikacemi I. a II. třídy. Z jihu je to silnice I/54 (Slavkov u Brna Kyjov Vracov Bzenec Veselí nad Moravou Strání Slovensko), ze západu II/432 (Holešov - Hulín - Kroměříž - Zdounky - Střílky - Koryčany - Kyjov - Milotice - Ratíškovice - Hodonín) a z východu silnice II/422 (Valtice - Lednice - Podivín - Čejkovice - Čejč - Hovorany - Šardice - Svatobořice-Mistřín - Kyjov - Osvětimany - Boršice u Buchlovice - I/50). Většina rozvojových ploch se nachází za těmito stávajícími komunikacemi které, současně se železnicí tvoří bariéry v území. Požadavky na řešení Ve spolupráci s ŘSD ČR i nadále pokračovat v řešení trasy obchvatu silnice I/54 vymezení reálného dopravního koridoru. Silnice I/54 bude plánována v kategorii S 9,5/80 s výjimkou úseku Žarošice Kyjov, plánované v kategorii 9,5/70 a obchvatu Bzence s plánovanou kategorií S 11,5/80. Silnice II/422 bude naplánovaná s výjimkou úseku Kyjov II/422 x II/431 ve Svatobořicích Mistříně, kde bude v kategorii S 9,5/80 a úseku II/422 x I/51 v Čejčí II/422 x II/423 ve Velkých Bílovicích, kde bude v kategorii S 7,5/70 a v kategorii S 9,5/70. Silnice II/432 bude plánována v kategorii S 9,5/80. Respektovat úlohu stávajících průtahů silnic I. a II. třídy (I/54, II/422, II/432) procházející městem, ale vhodným řešením omezit jejich bariérový efekt na město. Vymezit plochy pro veřejná prostranství s minimalizací asanačních úprav v zastavěném území. Zajistit plnohodnotné dopravní napojení rozvojových lokalit. Statická doprava Město Kyjov přijalo nařízení o placeném stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích v dubnu 2004 s platností ke dni 1. 5. 2004, jako reakci na stále se zhoršující dopravní situaci hlavně v centru. V době špičky bylo centrum města přetíženo dopravou, parkoviště přeplněna, nemožnost zásobovaní provozoven, a tím neustále vznikající dopravní komplikace. Zavedením parkovacího systému došlo k odlehčení dopravy a k usnadnění parkování v centru města. Parkovací systém byl zaveden nejen na náměstí, ale také v okolních ulicích a parkovištích. Požadavky na řešení: Poptávka po parkování bude řešena v souladu s ČSN 73 6110. Na okraji centrální části města budou navrženy vhodné plochy pro parkoviště Park and Go a dále je třeba zvážit navržení ploch pro parkoviště Park and Ride na okraji města ve vazbě na MHD. Budou navrženy vhodné plochy pro odstavování nákladních vozidel. Veřejná hromadná doprava Při návrhu vytvořit podmínky pro zvýšení podílu hromadné dopravy na celkové dělbě dopravní práce vhodným směrováním linek. Městská linka má číslo 760001. Dopravcem je ČSAD Kyjov a. s. Od 14. prosince 2008 byla MHD (nově tři linky s čísly 671 673) zahrnuta do IDS JMK. 20

Požadavky na řešení: Problematické propojení autobusové a železniční dopravy chybí přestupní terminál. Cyklistická doprava Pro posílení významu cyklistické dopravy budou navrženy místní koridory, které umožní přímé atraktivní napojení nejdůležitějších cílů cest, především centra města. Tyto páteřní koridory doplní systém cyklistických a pěších tras rekreačního, resp. turistického významu s návazností na značené a připravované trasy v regionu. Požadavky na řešení: Pěší doprava Bude se pracovat s dokumentem vypracovaným v roce 2007 pro Jihomoravský Kraj - Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji. Historické centrum bude přístupné cyklistům. V uliční síti, resp. v síti pěších cest budou navrženy podobně jako u cyklistické dopravy místní koridory, které budou rychlou a bezpečnou volbou pro realizaci nejdůležitějších cílů cest a zkrátí cestu z některých dosud slepých míst ve městě. Podpora pěší dopravy bude směřována do centrální zóny města, do obytných území a rovněž do území s rekreačním potenciálem pro město a okolí. Požadavky na řešení: Respektovat rychlé pěší propojení rozvojových lokalit s centrem. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Společné požadavky: Doplnit chybějící inženýrské sítě ve městě a místních částech a inženýrské sítě v lokalitách navrhované výstavby. Počítat s rekonstrukcí stávajících nevyhovujících inženýrských sítí. Pro nové zastavitelné plochy, které budou vyžadovat vybudování dopravní nebo technické infrastruktury, budou vyznačeny koridory dopravní a technické infrastruktury od bodů napojení. Inženýrské sítě proto budou graficky znázorněny včetně uličních sítí. Zastavitelná plocha nebude graficky podrobněji řešena, pokud nebude tímto řešením potřeba vyjádřit určitý urbanistický záměr nebo vymezit veřejně prospěšnou stavbu. Zásobování vodou, odkanalizování, zásobování plynem V návrhu územního plánu budou zohledněna stávající a navržená zařízení stávajících vedení vodovodů, kanalizace, plynu, včetně příslušných ochranných pásem. Kapacita připojení nově navržených lokalit bude respektovat ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů. Ve městě Kyjově je vybudována vodovodní síť, jejíž provoz zajišťuje majitel, společnost VAK a.s. Hodonín. Vodovodní síť jednotlivých městských částí je vzájemně propojena a tvoří jeden funkční systém. Potřebné množství vody pro krytí potřeby města se odebírá ze dvou skupinových vodovodů: 21

prvním z nich je SV Koryčany-Kyjov-Klobouky s hlavním zdrojem, úpravnou vody Koryčany a druhým skupinovým vodovodem je SV Bzenec-Kyjov- Hodonín s hlavním zdrojem ÚV Bzenec. Bytová zástavba včetně průmyslové zóny je ve městě odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která veškerou odpadní vodu převádí na novou městskou ČOV. Jednotná kanalizační síť v Kyjově byla budována postupně v souvislosti s rozšiřující se zástavbou. Zahrnuje město včetně městské části Nětčice a Boršov. Z uvedeného vyplývá, že kanalizace je nejstarší ve středních částech města. Stoky byly budovány z materiálů betonových, železobetonových, kameninových a ocelových. Hlavní kostru tvoří sběrač A, do kterého jsou napojeny hlavní uliční stoky. Na stokách jsou zřízeny odlehčovací komory. Požadavky dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací JMK Územní celek Hodonín (zpracovaného firmou AQUATIS a.s., Brno 2004): Prověřit možnost zřizování vodních ploch pro účely rekreace. Uvolnit přirozené záplavové území od zástavby. Vytvořit podmínky pro protipovodňovou ochranu. Vytvořit podmínky pro postupnou rekonstrukci nejstarší stoky. Na ČOV budou postupně napojeny místní část Bohuslavice a obce Bukovany, Sobůlky, Kostelec. Chránit plochy pro koridory republikového významu stanovené v ZÚR. Podporovat vodovodní a kanalizační síť zařazením návržených tras do územního plánu jako veřejně prospěšné stavby. Zásobování elektrickou energií, spoje Teplárna Kyjov, a.s. provozuje dva energetické bloky s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla s využitím moderní vysoce účinné techniky na principu tzv. paroplynového cyklu. To znamená, že teplo ze spalin z obou plynový agregátů (plynová turbina ve spojení s generátorem elektrické energie) spalujících zemní plyn se dále využívá ve spalinových kotlích k výrobě páry a teplé vody. Pára z obou spalinových kotlů se dále využívá pro pohon turbogenerátoru (parní turbina ve spojení s generátorem elektrické energie). Z nízkotlaké části parní turbiny je vyveden odběr páry. Pára předává teplo ve výměníku tepla teplonosnému mediu (teplé vodě) pro účely vytápění. Jedná se o moderní v praxi osvědčenou techniku, která se vyznačuje vysoce efektivním využitím paliva - zemního plynu - a z toho vyplývajícím velice nízkým zatížením životního prostředí. Teplárna je umístěna v areálu kyjovské sklárny Vetropack Moravia Glass, a.s. (VMG, a.s.) a využívá odpadního tepla spalin ze sklářských van k výrobě páry ve dvou dalších spalinových kotlích, což dále zvyšuje efektivnost výroby energie a snižuje negativní dopady na životního prostředí. Požadavky na řešení: Pro navrženou zástavbu zpracovat výkonovou bilanci a navrhnout rozšíření distribučních sítí VN a umístění nových trafostanic. Uplatnit v nejširší míře podzemní kabelová vedení. Navrhnout trasy náročných přeložení venkovních vedení v jižní části z důvodů přeložky silnice I/54 a dále pak v západní části v lokalitě Bukovanská. Při realizaci návrhových záměrů dojde i v dalších lokalitách k menším úpravám stávající sítě. 22

OBČANSKÁ VYBAVENOST A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Občanská vybavenost Koncepce občanského vybavení se nemění. Budou respektovány stávající plochy občanského vybavení a zohledněny nové rozvojové plochy: Dostavba kolem prostoru kulturního domu. Penzion pro staré občany, plochy v návaznosti na domov důchodců a sociální ústav pro mládež. V rámci budování nové obytné zóny Bukovanská je rezervována plocha pro občanskou vybavenost. Plochy pro sportovní zařízení. Plochy pro ubytování, turistiku. Veřejná prostranství Budou respektovány stávající plochy veřejných prostranství a navrženo umístění nových ploch veřejných prostranství v rámci zastavitelných ploch a ploch přestavby. Další požadavky: Budou navrženy další plochy veřejných prostranství s funkcí zeleně (např. vytvoření menších parků v rámci obytné zóny Bukovanská). Stávající zeleň veřejných prostranství v zastavěném území bude chráněna. Budou vytvořeny předpoklady pro propojení zeleně veřejných prostranství se zelení ve volné krajině (mimo zastavěné území). f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Podmínky ochrany hodnot území budou respektovat zejména prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko zástavby. Budou zachovány stávající panoramatické pohledy, chráněn krajinný ráz a zajištěna průchodnost krajiny i zastavěného území. Podmínky ochrany budou vycházet z územně plánovacích podkladů, zejména z územně analytických podkladů. PŘÍRODNÍ HODNOTY Řešení ÚP bude respektovat zejména následující přírodní hodnoty území. Zvláště chráněná území V řešeném území se nachází následující zvláště chráněné území: Přírodní památka (PP) Bohuslavické stráně (k. ú. Bohuslavice u Kyjova) lokalita suchomilných společenstev. Přírodní památka má zákonem stanovené ochranné pásmo o šíři 50 m. Územní plán bude respektovat plochu i ochranné podmínky přírodní památky a její ochranné pásmo. 23

Natura 2000 Do řešeného území zasahuje následující lokalita soustavy Natura 2000: Evropsky významná lokalita CZ0724091 Chřiby (k. ú. Bohuslavice u Kyjova) - k ochraně dvanácti typů stanovišť (z toho čtyř prioritních) a tří živočišných druhů. Územní plán bude respektovat plochu i ochranné podmínky přírodní památky a jejího ochranného pásma. Významné krajinné prvky V území jsou zastoupeny zákonem č. 114/1992 Sb. taxativně vyjmenované významné krajinné prvky (VKP) lesy, údolní nivy, rybníky, vodní toky, všechny bez přesnějšího vymezení. Registrované významné krajinné prvky jsou v území zastoupeny 6 lokalitami v k. ú. Bohuslavice u Kyjova. Územní plán bude existenci významných krajinných prvků respektovat. Ochrana krajinného rázu Do severozápadní části území (k. ú. Bohuslavice u Kyjova) zasahuje přírodní park Ždánický les. Územní plán bude respektovat plochu i ochranné podmínky přírodního parku. V rámci celého území bude řešení územního plánu respektovat jeho krajinný ráz, daný zastoupením a rozmístěním základních krajinotvorných struktur lesů, vodních toků a ploch, ploch trvalé nelesní vegetace, zemědělsky využívaných ploch, zastavěných území, komunikací apod. S ohledem na krajinný ráz území nebudou vymezovány plochy pro větrné a solární elektrárny ve volné krajině. KULTURNÍ HODNOTY Územní plán bude respektovat dominantní postavení městské památkové zóny v organismu města, její ochranné pásmo a území archeologického zájmu. Budou respektovány památkově chráněné objekty, historická místa, významné dominanty, průhledy, významné vyhlídkové body, architektonicky cenné stavby a jejich soubory, budou vytvořeny podmínky pro jejich uchování a pro zachování jejich prostředí. Mezi nejvýznamnější urbanistické hodnoty území patří zachované historické centrum s dominantami města a architektonickými památkami. Bude zachován charakter zástavby a historické kulturní krajiny. ÚP vymezí, pokud to bude účelné, architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Pokud to bude z hlediska veřejných zájmů potřebné, budou vymezeny stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle 117 odst. 1 stavebního zákona. Mezi takové stavby budou patřit nemovité kulturní památky. 24