Typografie Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Co nás dnes čeká? Dějiny typografie Rukopisy Vynález knih3sku Inkunábule (prvo3sky) Mistři typografie v období renesance, baroka a klasicismu Vznik a vývoj typografické měrné soustavy Základní typografická pravidla Este3cké kategorie
Užité umění Architektura Grafický design Nejmladší Průmyslový design Typografie Od r. 1440 Logotyp Písmo 5 3síc let
Zdokonalování forem komunikace Ústní forma Rukopis Tisk Elektronická forma
Dějiny typografie Typus znak vzor, Gráfo píši (doslovně psaní znaků) Typografie se řadí mezi užité umění Význam: organizace písma v ploše po vynálezu knih3sku obor zahrnující sazbu a knih3sk dnes este3cká úprava sazby Historie typografie spojena s vývojem 3štěné knihy
Před vynálezem knih3sku Iluminovaný rukopis text je doplněn dalšími vizuálními prvky (ilustrace, dekorace, zdobené iniciály, okraje atd.) nejstarší z let 400 až 600 n. l. rozvoj v období středověku (kláštery) náboženská povaha Scriptorium místnost s nástroji pro kopírování rukopisů standardní doplněk knihovny klášterů
Renesance (14. až 16. stolek) Renesance (znovuzrození) Humanismus hospodářský růst, rozvoj vědy a umění Návrat ke klasickým (an3ckým) konceptům stylu, umění a krásy (používání perspek3vy v malířství) Znovuobjevené principy se využívaly také v designu knih a v umístění textových čásk na stránce Přechod od středověku k novověku objevení Ameriky (1492) objevení knih3sku (1455)
Předpoklady vzniku knih3sku Předpoklady: Papír ve středověku se psalo na pergamen, který byl drahý Knihy desko3sky, ražená technika Vzdělanost růst poptávky po knihách Písmo humanis3cké písmo předlohou pro první 3sková písma Technologie rozvoj metalurgie, vinařský lis Ruční 3sk zaznamenán už ve staré Číně
Vynález knih3sku (1455) Johannes Gutenberg (1398 1468) německý zlatník a vynálezce vynalezl technologii 3sku s pohyblivými litery Složky výrobního procesu: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (olovo, cín, an3mon), vhodné 3skové barvy, konstrukce 3skařského lisu Knih3sk na našem území až o něco později (1476 Plzeň Arnošt z Pardubic)
Korejský Jikji (1377) Ve 12. a 13. stolek mnoho čínských knihoven obsahovalo desítky 3síc 3štěných knih Číňané a Korejci znali princip pohyblivých kovových liter, ale nebyl široce používán jako v renesanční Evropě
Prvo3sky (inkunábule) Z la3nského cunabulis v kolébce, v plenkách Prvo3sky končí zhruba rokem 1500 Dva typy inkunábulí: dřevorytecké vyřezané z jednoho bloku dřeva pro každou stránku typografické s výměnným písmem pro 3skové stroje Knih3sk využíval národní písma dané země: Itálie rotunda, an3kva Francie, Anglie an3kva, rotunda, textura, bastarda Německo švabach, fraktura Střední Evropa textura, bastarda
Prvo3sky (inkunábule) Tiskárny většinou pouze ve velkých městech (učenci, právníci, šlech3ci atd.) Design knih přechodné období iniciály a zdobení ještě odkazuje na středověk knihy však už nejsou tak tmavé a hustě psané odlehčení (někdy je to přikládáno snížením nákladů na výrobu zejména levnějšímu dovozu papíru) Papír od slova papyrus (Egypt již v roce 3000 př. n. l.) v období prvo3sků se papír vyráběl z hader později z celulózy (19. stolek)
Mistři vizuálního stylu v období renesance 1490 Leonardo da Vinci (malíř, sochař, architekt, inženýr, vědec) výkresy, ilustrace mimořádné rozložení stránky 1501 Aldus Manu3us (humanis3cký učenec, později 3skař) poprvé použil kurzívu v knihách 1529 Geofry Tory (jeden z největších 3skařů v Paříži své doby) napsal pojednání o konstrukci velkých římských písmen (kniha: Champs Fleury) odvodil proporce verzálek ze vzájemných poměrů lidského těla tvůrce francouzské typografické školy 1541 Claude Garamond (pařížský vydavatel a přední návrhář písma své doby) navrhl písmo Garamond Granjon font, který nejvíce připomíná původní Garamond
Základy grafického designu Albrecht Duerer (1471-1528) německý malíř, řezbář, rytec a matema3k důležitá osobnost grafického a knižního designu Kniha Unterweysung der Messung (Kurz umění měření) Symetrie - slavná kniha o základech designu (geometrie plochy, principy perspek3vy objevené v Itálii, jejich použik pro architekturu, malířství a písmo)
Baroko (po r. 1590) Pro3reformace, centralizace státní moci Náboženské pronásledování a perzekuce Doba nového stavebního stylu a nově pojatého umění (malířství, sochařství, hudby a literatury) Nové grafické techniky (mědiry3na, leptování) Rozmach knižního umění a písma (zdobná písma, ornamenty) Jednoduchost Renesance Zdobenost Baroko
Mistři typografie v období baroka 1692 Philippe Grandjean (francouzský rytec) navrhl písmo Roman (Romain du Roi) pro krále Ludvíka XIV. 1716 William Caslon (anglický návrhář písma) navrhl velmi populární písma pro 3sk (např. první 3štěná verze Prohlášení nezávislos3) inspiroval řadu dalších typografů (i dnešní doby) 1758 John Baskerville (3skař) ovlivněn Caslonem navrhl dodnes ceněné písmo 1737 Pierre Simon Fourier (francouzský typografický teore3k) navrhl písmo Fourier publikoval teore3ckou práci o minimálních rozestupech mezi písmeny se zachováním čitelnos3 (typografický manuál)
Mistři typografie v období klasicismu (1760-1830) 18. stolek přineslo zdokonalení v designu a typografii 1768 Giambazsta Bodoni (italský rytec, vydavatel, 3skař, typograf) navrhl font Bodoni (vysoká technická úroveň) Mannuale Tipografico stovky různých písem 1788 Francois- Ambroise Didot (francouzský knih3skař) navrhl systém měření písma didotovský systém
Mistři typografie v oblas3 vědy 1514-1564 Andreas Vesalius (anatom) autor jednoho z nejvlivnějších knih o lidské anatomii zakladatel moderní lidské anatomie 18. stolek Sydney Parkinson (umělec) vědecké ilustrace rostlin a živočichů
Umění kartografie (1470-1522) Mar3n Waldseemüller (1512-1594) Gerardus Mercator (1527-1598) Abraham Ortelius
Cyklopedie a encyklopedie 1728 Cyklopedie univerzální slovník umění a věd první všeobecná encyklopedie (v anglič3ně) 1751-1780 francouzská encyklopedie systema3cký slovník věd, umění a řemesel poslední svazky vydával Denis Diderot (francouzský filozof, spisovatel a významná osobnost osvícenství)
19. stolek Úpadkové období typografie Výjimky: vznik některých pozoruhodných písem (např. egyp3enka) 1816 grotesk (poprvé písmo bez patek) uzavírá se dvou3síciletý vývoj la3nky, započatý římskou nápisovou kapitálou zkvalitnění a zrychlení 3sku (1868 světlo3sk, 1878 - hlubo3sk)
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy První 3skaři (výrobci písma) si pro své potřeby odlévali jednotlivá písma pouze se zřetelem ke kresbě (k obrazu liter) S rozvojem knih3sku vzrůstaly požadavky na různé velikos3 písma Bylo nutné stanovit rozměry a poměr mezi jednotlivými stupni tak, aby se daly vzájemně doplňovat Do konce 17. stolek žádný společný systém neexistoval každá 3skárna používala vlastní míry (odvozené např. od lokte, stopy nebo palce) to brzdilo další vývoj
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy 1737 Pierre Simon Fournier první, kdo upravil typografickou měrnou soustavu a sjedno3l rozměry i terminologii typografického materiálu vydal přehlednou tabulku typografického měrného systému základem pařížská stopa (32,48 cm), která má 12 palců 1 palec = 12 čárek Fourier rozdělil jednu čárku na šest dílů a jeden díl nazval typografickým bodem podle počtu bodů určil a pojmenoval písmové velikos3 (stupně)
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy 1774 Francois Ambroise Didot upřesnil a zdokonalil Fournierův systém a přizpůsobil ho metrické soustavě zaváděné tehdy ve Francii základní jednotkou: typografický bod (0,3759 mm) výškově 1 m = 2660 typografických bodů základní délková míra: 1 cicero = 12 typograf. bodů (4,513 mm) soustava používaná dodnes téměř v celé Evropě
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy 1840 Bohumil Haas v rakouských zemích zavedena a používána typografická soustava pražského rodáka, písmomilce a knihaře B. Haase vycházel z rakouské stopy (31,60 cm) palec této stopy rozdělil na 36 dílků a jeden dílek nazval čtvrtpe3tem (název se zachoval i v soustavě Didotově)
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy Anglosaská (monotypová) měrná soustava Základem je anglická stopa (30,47 cm) Stupeň písma pica [č3 pajka] se přibližuje dnešnímu ciceru Dodnes se používá v Anglii, USA a Švýcarsku
Bodové velikos3 písem a jejich pojmenování písmo se měří podle velikos3 písmové kuželky, která nese obraz písma v bodech podle počtu bodů se určuje stupeň písma velikost obrazu se může lišit (záleží na poměru střední výšky písmene k písmové kuželce) linky, ornamenty a výplňkový materiál se měří v bodech a cicerech Didotův bodový systém 1 bod (1 ) = 0,3759 mm 12 bodů (12 ) = 4,513 mm = 1 cicero Anglosaský bodový systém 1 pica = 12
Bodové velikos3 písem a jejich pojmenování 3 briliant 1,128 18 parangon 6,769 4 diamant 1,504 20 text 7,521 5 perl 1,880 24 dvoucicero 1,880 6 nonpareille 2,256 28 dvoustřední 10,530 7 kolonel 2,632 30 2½ cicera 12,282 8 petit 3,009 32 dvoutercie 12,034 9 borgis 3,385 36 třícicero 13,538 10 garamond 3,761 40 dvoutext 15,042 11 breviář 4,137 42 3½ cicera 15,794 12 cicero 4,513 48 čtyřcicero 18,052 14 střední 5,265 60 pěticicero 22,565 16 tercie 6,017 72 Šesticicero 27,078
Typografie 4 základní typografické prvky: písmo slovo řádek sloupec Jejich kombinací lze splnit jakýkoliv typografický úkol (typografická úprava) Grafická úprava kompozice s grafickým prvkem
Typografie Podpůrný prostředek komunikace klade důraz na čitelnost (tj. vlastní užitnost typografie) čitelnost přispívá k pochopení vlastního sdělení čitelnost a sdělnost je podpořena typografickými pravidly (míra jejich dodržování je krajně subjek3vní)
Základní typografická pravidla Proporce plochy Normalizované formáty Formáty běžných 3skovin Vizuální střed Proporce strany Umístění písmového celku v ploše Bod v ploše Účinek textového grafického prvku v ploše Umístění textového nebo grafického prvku v ploše Tiskový arch
Proporce plochy Proporce (vzájemný poměr) vizuální nebo strukturální vztah čás3 návrhu k celku Ve středověku ideální poměr 2:3 (1 : 1,5) Zlatý řez 8: 13 (1 : 1,618) Principy pro umístění textu na stránky knih Van de Graafovo pravidlo Tschicholdovo zlaté pravidlo návrhu stránky Pravidlo tře3n (např. také ve fotografii)
Zlatý řez Poměr zlatého řezu 8: 13 (1 : 1,618) Vyskytuje se zejména: v přírodě (ulity šneků, semínka slunečnic, včelí plástve atd.) v sochařství, architektuře (hlavně řeckém) v malířství (rozměry pláten obrazů, umístění klíčových objektů) v typografii (s první knihou, standardní rozměry papíru) Fibbonacciho posloupnost (1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34,...) poměr blízký zlatému řezu na základě studia živé i neživé přírody Fibbonacciho zlomky: 1/1, 1/2, 2/3, 3/5, 5/8, 8/13,...
Konstrukce zlatého řezu Geometrické a aritme3cké sestrojení zlatého řezu Tzv. dokonalý obdélní s poměry stran 5:8 (tento poměr je velmi blízký 35mm filmu, kde poměr stran je 5:7,5) Vznikne rozdělením úsečky na dvě čás3 tak, že poměr menší čás3 k větší je stejný jako poměr větší čás3 k celé úsečce
Van de Graafovo pravidlo Princip pro umístění textu na stránky knihy Vhodné proporční rozdělení pro jakýkoli poměr šířky a výšky stránky Zachování proporcí stránky a současně vytvoření funkčních okrajů ve velikos3 1/9 a 2/9 stránky (poměr 2:3) Textová plocha a velikost stránky mají stejné proporce, pokud se výška textového pole rovná šířce stránky Princip později převzal Jan Tschichold (zlaté pravidlo návrhu stránky) okraje 2 : 3 : 4 :6
Pravidlo tře3n Metoda kompozice často použivaná ve fotografii (ale také v grafickém, tex3lním či nábytkářském designu) 42 % 20 % 25 % 13 %
Normalizované formáty Konec 18. stolek první snahy o normalizaci formátu (Francie, Německo) 1921 základem papír o rozměru 1 m 2 a poměru stran 1 : 2 (jako první přijalo normu Švýcarsko) 1967 norma zahrnuta do ČSN 50 0040 (používána byla už od 20. let 20. stolek) Norma ISO 216 řady velikosk A, B, C poměr 1 : 2
Normalizovaný formát ISO 216 řada A Řada A: výška dělená šířkou je u všech formátů druhá odmocnina ze dvou (1,4142) formát A0 má plochu jednoho čtverečního metru formát A1 je A0 rozříznutá na dvě stejné čás3, přičemž A1 je stejně vysoká jako A0 široká a A1 je polovičně široká než A0 vysoká všechny menší velikos3 A jsou definovány obdobně řezáním většího formátu na menší vodorovně s kratší stranou na dvě iden3cké poloviny Standardizovaná šířka a výška papíru je hodnota zaokrouhlená na celé milimetry
Normalizovaný formát ISO 216 řada B, C Řada B: šířka a výška je geometrickým středem mezi odpovídajícím formátem A a nejbližším vyšším A formátem (např. B1 je geometrickým středem mezi A1 a A0) poměr velikos3 A1 k B1 je stejný jako B1 k A0 Řada C: navržena pro obálky šířka a výška je geometrickým středem mezi formáty A a B stejného čísla (list papíru A4 se pohodlně vejde do obálky C4, jestliže jej přeložíme, vejde se do obálky C5) existuje i řada D, která se však příliš nepoužívá
Šířka a výška formátů ISO (v milimetrech) Řada A Řada B Řada C 4A0 1682 2378 - - - - 2A0 1189 1682 - - - - A0 841 1189 B0 1000 1414 C0 917 1297 A1 594 841 B1 707 1000 C1 648 917 A2 420 594 B2 500 707 C2 458 648 A3 297 420 B3 353 500 C3 324 458 A4 210 297 B4 250 353 C4 229 324 A5 148 210 B5 176 250 C5 162 229 A6 105 148 B6 125 176 C6 114 162 A7 74 105 B7 88 125 C7 81 114 A8 52 74 B8 62 88 C8 57 81 A9 37 52 B9 44 62 C9 40 57 A10 26 37 B10 31 44 C10 28 40
Názvy formátů řady A, příklady použik Formát Označení A0 čtyřnásobný arch A1 dvojnásobný arch A2 arch A3 půlarch A4 čtvrtka (4 ) A5 osmerka (8 ), list A6 půllist A7 čtvrtlist A8 osmina listu Formát Příklad použití A0, A1 technické kresby, plakáty A2, A3 kresby, diagramy, tabulky A4 A5 A6 B5, A5, B6, A4 knihy dopisy, časopisy, formuláře, katalogy, výstupy z tiskáren a kopírek zápisníky, sešity pohlednice C4, C5, C6 obálky pro A4: nepřeložené (C4), jednou přeložené (C5), dvakrát přeložené (C6) B4, A3 noviny
Formáty běžných 3skovin Formáty mohou být na výšku nebo na šířku Obrazové publikace bývají širší musí respektovat fotografie na šířku Výhradně textové publikace (knihy) bývají v normalizovaném formátu Poezie používá malých, zúžených formátů (elegantnější) Čtvercový formát musí být o něco užší nebo širší (čistý čtverec působí tupě) Zkušený typograf volí formát cíleně a citem (extravagantní formáty zavazí v knihovně)
Formáty běžných 3skovin
Vizuální střed Geometrický střed leží na průsečíku úhlopříček strany objekt umístěný v oblas3 geometrického středu působí těžkopádně a neeste3cky (jakoby padal dolů) Vizuální (op3cký) střed neodpovídá matema3ckému středu plochy (není pevně určen) leží o něco výše než geometrický střed existují různé způsoby konstrukce op3ckého středu (většinou záležitost vkusu) umístění na op3cký střed působí harmonicky plak i pro písmena těžiště písmene se nachází v oblas3 op3ckého středu posunukm ke geometrickému středu dochází k deformaci tvaru písmene
Proporce strany (rám v ploše) 4 3 3 3 4 4 5 5
Proporce strany (rám v ploše) 8 8 5 13
Citát Princip rozmístění písma: Na osu Na levou zarážku Na pravou zarážku Na mnohostřednou osu Jinak (např. všechny óčka pod sebou) NULLA VIRO IURANTI FEMINA CREDAT (CATULLUS)
Umístění a působení bodu v ploše Dobrá proporce v op3ckém středu v kolmé středové ose ve vodorovné středové ose Bod v horní polovině plochy přináší maximální napěk Bod v dolní polovině plochy vykazuje také napěk Bod umístěný poblíž okraje nemá žádnou sílu Umístění textového nebo grafického prvku v blízkos3 okraje strany vede k oslabení jeho vizuálního účinku. Informace, kterou nese, ztrácí na váze a může zůstat nepovšimnuta
Účinek textového nebo grafického prvku v ploše 1 2 3 4 Nejsilnější účinek Nejslabší účinek
Umístění textového nebo grafického prvku v ploše
Ver3kály, horizontály a diagonály Důraz na kolmice Důraz na horizontály Kombinace horizontál a ver3kál Důraz na šikminy Kombinace horizontál a šikmin Kombinace kolmic a šikmin (a horizontál) Kombinace šikmin
Este3cké kategorie Základní este3cké kategorie platné nejen pro typografii, ale také pro jiné druhy umění (např. hudba, divadlo, fotografie, literatura, architektura atd.): Symetrie (vs. asymetrie) důležitý princip typografie Rytmus střídání a opakování podobných jevů Kontrast kombinace pro3chůdných principů Rovnováha (vyváženost) horizontály, ver3kály a diagonály, vyplněné prázdné plochy
Symetrie vs. asymetrie Symetrie jeden z hlavních principů od první knihy (1440) až do konce 30. let 20. stolek (1928), kdy symetrii rozbili funkcionalisté (téměř 500 let) Asymetrie příkladem asymetrie je zarovnání na levou a pravou zarážku Marginální symetrie symetrie v asymetrii mírná asymetrie porušuje sta3čnost
Rytmus Rytmus = jeden ze základních výrazových prostředků umění V typografii spočívá rytmus v: opakování silných a slabých tahů písmen opakování světlého a tmavého písma opakování vzdálenos3 písmen střídání kulatých a nekulatých tvarů střídání horních a dolních přetahů mínusek střídání verzálek a mínusek střídání slov a mezislovních mezer střídání delších a kratších řádků střídání řádků a mezer mezi řádky střídání řádků, grafických a typografických prvků (linek, teček atd.) střídání barev černé a jiné (červená druhá typografická barva)
Kontrast 24 možnosk kontrastu podle A. Kapra a W. Schillera 1. Velký malý 2. Tučný slabý 3. Vysoký nízký 4. Široký úzký 5. Ostrý kulatý 6. Zahnutý rovný 7. Horizontální vertikální 8. Rovný šikmý 9. Vzestupný sestupný 10.Zavřený otevřený 11. Horizontální diagonální 12.Vertikální diagonální 13.Jednoduchý dvojitý 14.Málo moc 15.Lineární plošný 16.Horní dolní 17.Levý pravý 18.Protisměrný 19.Statický dynamický 20.Ornamentální věcný 21.Neklidný klidný 22.Plastický plošný 23.Tmavý světlý 24.Pozitivní negativní
Kontrasty papíru Lesklý matný Drsný hladký Plný děravý (vyseknutý) Měkký tvrdý Bílý barevný (= kulér) Papírový nepapírový (např. koženkový) Hladký ražený (kalandrovaný) Pravoúhlý zakulacený Strojový ruční Obdélníkový čtvercový
Seznam zdrojů Beran Vladimír & kol.: Aktualizovaný typografický manuál Kočička Pavel, Blažek Filip: Prak3cká typografie Švalbach Vítězslav: Dějiny typografie (studijní materiály, FI MUNI) Švalbach Vítězslav: Typografie (studijní materiály, FI MUNI) www.citrinitas.com/history_of_viscom/