VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací ICT kurzy Vzdělávání pedagogů pro lepší využití ICT při výuce na základních a středních školách LATEX tvorba technických textů www.ictkurzy.cz Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Obsah Úvod 3 1 Historie a vlastnosti systému 4 1.1 Základní vlastnosti systému.............................. 4 1.1.1 Na co je TEX vhodný a na co ne....................... 5 1.2 L A TEX.......................................... 6 1.3 Srovnání L A TEX vs. Word............................... 7 1.4 Jeden krátký příklad.................................. 9 2 Jak systém pracuje 11 2.1 Cyklus tvorby dokumentu............................... 11 2.2 Varianty při generování dokumentu (výstupní profily)............... 12 2.2.1 Formáty obrázků ve výstupních profilech.................. 12 2.3 Chyby, varování, přetečené a podtečené řádky.................... 14 2.4 Interakce mezi editorem a prohlížečem........................ 14 3 Instalace a nastavení 16 3.1 L A TEXování přes web bez nutnosti instalace..................... 16 3.2 Instalace MiKTeX a spol................................ 16 3.2.1 Systém MiKTeX................................ 18 3.2.2 Editor TeXnicCenter.............................. 18 3.2.3 Prohlížeč SumatraPDF............................ 19 3.2.4 Ghostscript a GSView............................. 19 3.3 Portabilní instalace MiKTeX............................. 20 4 Konkrétní tipy pro práci s editorem TeXnicCenter 21 5 Často používané balíčky a doplňky 28 5.1 Balíčky......................................... 28 5.1.1 Malá šablona.................................. 31 5.2 Užitečné doplňkové programy............................. 31 5.2.1 Převod do HTML stránek........................... 33 5.2.2 Manažer citací BibT E X............................. 33 Reference 35 Autor textu: Pavel Rajmic Verze textu: 12. října 2012 Poděkování: Tento text vznikl za podpory projektu OPVK CZ.1.07/1.3.10/03.0007. Poděkování patří též Z. Dufkovi, Z. Mžourkovi a dalším za pomoc s kreslením obrázků.
Úvod Tento text vznikl jako podpůrný a doplňující materiál ke kurzům, které na FEKT VUT v Brně vedu, a které se zaměřují na sázecí systém L A TEX. Jsem si vědomý, že nejrůznějších návodů a výukových dokumentů k L A TEXu je k sehnání celá řada. Proto se tento text snaží příliš neduplikovat to, co již existuje, ale doplnit bílá místa. Je zaměřený více na praktické používání konkrétní distribuce než na rozebírání teoretických detailů. Pokud bych měl doporučit další literaturu a odkazy k tématu, tak na prvním místě by stála jistě kniha L A TEX pro začátečníky [21], která nejen čtenáře postupně seznamuje s tímto konkrétním systémem, ale zároveň uvádí základní estetické a typografické prvky dokumentu. Oblíbený je rovněž text [15], charakterem více jako kuchařka. Pro zájemce o podrobnější informace, jak funguje TEX a jak jej programovat přizpůsobit konkrétním potřebám cituji dvě české knihy, [16] a [17]. Další kniha, ve které lze najít hodně o používání L A TEXu je [12] (jde o překlad z angličtiny). Na Přírodovědné fakultě MU v Brně vznikla skripta popisující nejčastější potřeby a potíže při sazbě matematických textů [14]. Z anglické literatury nemůže asi nic být vhodnější než knihy, které napsali přímo sami autoři TEXu [11], resp. L A TEXu [13]. Užitečné balíčky rozšiřující funkcionalitu L A TEXu od barev přes vkládání obrázků až po kreslení náročných schémat či chemických vzorců popisují tři knihy. Jedna se věnuje obecným rozšířením [8], další grafice [6] a třetí interakci systému s webem (produkce webových stránek, XML... ) [7]. Webové úložiště CTAN [9] zahrnuje snad veškeré nadstavby a rozšíření TEXu a L A TEXu, na které jste kdy pomysleli. Na FEKT VUT v Brně existuje webová stránka [20], která se věnuje nejen popisu, jak nainstalovat systém na PC se systémem Windows. Struktura textu V první kapitole přiblížíme historii vzniku TEXu a L A TEXu a uvedeme jejich principielní vlastnosti. Tato kapitola přináší i srovnání s procesorem MS Word. Kapitola 2 uvádí, jak systém pracuje, jaké jsou jeho vstupy a výstupy apod. V kapitole 3 se píše o instalaci distribuce MiKTeX a navazujících programů. Další kapitola navazuje s konkrétními tipy pro efektivní práci se systémem. Kapitola 5 představuje nejčastěji používané užitečné rozšiřující balíčky a programy. 3
Kapitola 1 Historie a vlastnosti systému Počátky systému TEX sahají do roku 1977, kdy profesor Donald E. Knuth ze stanfordské univerzity (Kalifornie, USA) se cítil zklamaný z úrovně tehdejší počítačové sazby. Jakožto vědec, který publikoval knihy a články v odborných časopisech nerad viděl, jak mu zaměstnanci vydavatelství během sázení podle jeho rukopisu vnášejí do textu chyby. Rovněž nebyl spokojený s typografickou úpravou tehdejších publikací. Proto se rozhodl napsat svůj vlastní sázecí systém, který by mu umožnil vše udělat vlastními silami a vydavateli odevzdat rovnou tiskovou předlohu. Již v roce 1978 vznikla první verze TEXu 1, ale trvalo ještě nějaký čas, než byla na světě verze, která se od té doby příliš nemění. To se psal rok 1987. Prof. Knuth také napsal monografii o počítačové typografii [10]. 1.1 Základní vlastnosti systému Vlastnosti tohoto sázecího systému jsou odvozeny jednak od toho, že je to dávkový systém tedy, že ze vstupního kódu generujeme grafický výstup, a jednak z historických souvislostí. Je užitečné si uvědomit, že v době, kdy Knuth začal TEX tvořit, neexistoval ještě žádný z dnes běžných formátů souborů jako PDF, EPS, SVG, JPG, PNG, GIF... (Univerzálně použitelné byly snad jen textové soubory.) Knuth tedy přišel s úplně samostatným systémem včetně výstupního formátu (DVI DeVice Independent) a vlastní písmové rodiny nazvané Computer Modern. Tuto písmovou rodinu můžeme spatřit na obr. 1.1. Systémy TEX i L A TEX jsou dobře dokumentované (viz citace v úvodní kapitole), mají otevřené zdrojové kódy a jsou zdarma. Systém TEX je velmi stabilní nové verze prakticky 1 název se má číst [tech], protože to je odvozeno z řeckého výrazu pro technologii 4
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 5 Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Computer Modern Obrázek 1.1: Písmová rodina Computer Modern. nevznikají, protože pro to není důvod. Vzhledem k tomu, že systém je vytvořen skoro výhradně textovými soubory, portabilnost obvykle není problémem. Na co ovšem TEX ve svých počátcích nemyslel, je jazyková univerzálnost. Program byl určen pro sazbu anglicky psaných textů a podle západních typografických konvencí. Český uživatel systému by měl vědět, že pro správnou českou sazbu je zapotřebí systém přizpůsobit, a také při používání myslet na zmíněné rozdíly mezi typografickými zvyklostmi. Jako například, že na západě se desetinná čísla zapisují s tečkou a u nás s čárkou: TEX si zápis 3,1415 interpretuje jako dvojici čísel a vysází toto: 3, 1415, zatímco správně je to samozřejmě takto: 3,1415. Jádro TEXu obsahuje tak kvalitní algoritmy pro zlom řádku, odstavce a strany, že je přebírají i dnes používané profesionální programy jako Adobe InDesign. 1.1.1 Na co je TEX vhodný a na co ne Ačkoliv bychom mohli říct, že TEXem je možno vytvořit jakýkoliv druh dokumentu, poněvadž TEX je všehoschopný programovací jazyk, pravdou je, že některé speciální funkcionality mnohem efektivněji zvládají specializované programy. Uveďme typické oblasti, kde se dnes TEXu využívá: matematická, technická sazba, dokumentace programů, přístrojů, výzkumné zprávy, protokoly, diplomové práce, skripta, sborníky, nicméně lze vidět i beletrii nebo básnické sbírky vytvořené tímto systémem. Programovací síla TEXu umožňuje i navázání na databáze takto je možné generovat slovníky nebo dokonce vývěsky odjezdů autobusů (Dopravní podnik města Brna). Vytvořit elektornickou prezentaci (slajdy) také není problém.
O sázecím systému L A TEX 6 nemožné vytvořit MS Word úsilí a potřebný čas L A TEX velikost a komplexnost dokumentu Obrázek 1.2: Srovnání možností/uživatelské náročnosti systému typu MS Word a L A TEXu. Anglický originál obrázku je k nalezení na http://www.pinteric.com/pic/ miktex.gif. Kde použití TEXu není úplně na místě jsou např. moderní plnobarevné časopisy s použitím přímých barev, se spoustou obtékaných obrázků, s efekty jako jsou stínování nebo průhlednost; zde je efektivnější použít DTP programy jako InDesign, QuarkXpress apod. 1.2 L A TEX Jelikož samotný TEX je velmi náročný na uživatele, v roce 1985 vytvořil Leslie Lamport systém L A TEX (ve verzi 2.09). Cílem bylo zpřístupnit kvalitní sazbu dokumentů TEXem širší skupině uživatelů. V roce 1994 vznikla verze L A TEX 2ε tohoto systému, která se prakticky používá dodnes. Skupina vývojářů návazně pracuje již řadu let na projektu L A TEX3. 2 2 http://www.latex-project.org/latex3.html
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 7 Obr. 1.2, ačkoliv jistě zjednodušuje, výstižně znázorňuje některé hlavní vlastnosti, které vyplývají ze srovnání WYSIWYG 3 systému typu MS Word a L A TEXu. V prvé řadě vidíme, že s MS Word je možné pracovat s minimální znalostí obsluhy, zatímco u L A TEXu je tato hranice posunuta výše. 4 Zároveň ovšem se zvyšující se složitostí dokumentu náročnost na uživatele Wordu rychle roste, zatímco u L A TEXu roste pomalu. Tedy, pokud potřebujeme napsat dopis, jednorázovou objednávku či žádost na úřad, je většinou rychlejší použít Word; ale pokud máme vytvořit složitější dílo většího rozsahu (referát, diplomovou práci, návod k výrobku), vyplatí se práce s L A TEXem. Kde konkrétně je průsečík křivek, není možné stanovit jde pouze o zjednodušené schéma... 1.3 Srovnání L A TEX vs. Word Účelem této části je uvést nejpodstatnější rozdíly mezi L A TEXem a systémem typu MS Office Word. V této části čerpám jak z postřehů cizích autorů, tak z vlastní zkušenosti. Čtenář sám pozná, co je prezentováno jako výhoda, nevýhoda či pouze fakt. L A TEX není WYSIWYG, avšak existují grafické nádstavby jako LyX [2] nebo Bakoma-TEX [4]. Uživatelé, kteří se od základů naučí psát zdrojové soubory přímo jako text, však obvykle žádnou výpomoc nepotřebují. Naučit se L A TEX trvá déle, viz obr. 1.2. L A TEX 5 je schopen produkovat přímo PDF, tedy formát nezávislý na zařízení. Word samozřejmě také umí vytvořit PDF, ale v závislosti na volbě tiskárny někdy změní geometrii stránky, aniž by o to uživatel stál. Z principu L A TEX částečně nutí uživatele značkovat dokument, tj. oddělit obsah od formátu. 6 Např. příkaz \section{...} má za argument název sekce, ale vůbec nedefinuje, jak takový název bude vypadat tj. ideální oddělení obsahu od formátu. [24] S tím souvisí možnost definovat vizuální vzhled strukturních elementů v odděleném dokumentu. Podobně jako máme formátovací kaskádové styly CSS u HTML stránek, vzhled dokumentů L A TEXu může být ovlivněn soubory s příponami typicky sty, cls. Pokud je mi známo, nic takového Word neumožňuje. 3 zkratka What You See Is What You Get výstupem je to, co zrovna vidíš 4 Začátečníkům může trvat nějakou dobu, než si zvyknou, že ihned nevidí, co píší (tj. WYSIWYG). Zkušenějším uživatelům to nedělá problém. 5 přesněji, pdflatex 6 Zvlášť u složitějších děl je značkování činnost, která sice vyžaduje časovou investici a jistou disciplínu, ale obojí se bohatě vrátí.
O sázecím systému L A TEX 8 S tím souvisí i snadná změna výsledného vzhledu pouhou výměnou stylového souboru! Např. mohu snadno produkovat dvě varianty skript, jednu pro černobílý tisk, druhou pro barevnou obrazovku. [23] Při častém opakování prvků zavedeme v L A TEXu makropříkaz. Např. pokud vytváříme stránku s vizitkami, vytvoříme si makro \vizitka, které pak opakujeme kolikrát je potřeba. Výhoda proti Wordu se projeví ve chvíli, kdy chceme něco na vizitce opravit. Uživatel L A TEXu pouze změní definici makra a po kompilaci je hotov, zatímco ve Wordu jsme nuceni opravit originál a ten znovu rozkopírovat po celé stránce. Jelikož kompilátory TEXu jsou programy, které pracují převážně s textovými soubory (viz obr. 2.1), je pro L A TEX samozřejmá možnost přilinkování externích souborů a objektů. Tím myslím např. situaci, kdy do dokumentu má být vložen výpis kódu programu nebo obrázek nakreslený jiným programem: v L A TEXu stačí příkaz \input, který na příslušné místo vloží obsah externího souboru. Tímto způsobem je zajištěno udržování vždy aktuálního stavu, možnost pracovat na více částech dokumentu najednou (např. každou kapitolu diplomové práce mohu mít otevřenou na záložkách editoru). Word sice umožňuje přilinkovat do dokumentu objekty, ale uživatel musí myslet na jejich aktualizaci sám. L A TEX je otevřený a to znamená, že každý člověk si jej může přizpůsobit či rozšířit ke svým potřebám. Existuje databáze CTAN [9], která soustřeďuje přehršel různých rozšiřujících balíčků; pokud moje instalace něco neumí, na 99 % tam najdu balíček, který můj probém řeší. V případě Wordu jsme více či méně odkázáni na Microsoft. MS Word dodnes (verze Office 2010) neumí roztažitelnou nezlomitelnou mezeru. To znamená, že když ve Wordu i L A TEXu tyto mezery správně umístíme, Word nám při vysázení záměrně přehnaného příkladu udělá při zarovnání do bloku toto: Komenský potkal kamaráda u vody a pak šli spolu k lesu. Zatím L A TEX vyprodukuje: Komenský potkal kamaráda u vody a pak šli spolu k lesu. Jako výhodu lze uvést cenu je zdarma! Podmíněné větvení kódu. TEX je v podstatě programovací jazyk a je možné v kódu používat logické podmínky. Tak není problémem z jediného souboru změnou jedné proměnné generovat např. prověrky poprvé bez řešení a podruhé s řešením...
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 9 Něco obdobného si ve Wordu z principu neumím představit. Dále uvedu výhody, které přímo plynou z faktu, že kódy jsou obyčejné textové soubory: Komentáře je možné umístit přímo v kódu, aniž by se to projevilo ve výsledku: % to je ale blbost. Textové soubory nemění formát z roku na rok; pokud pomineme kódování diakritiky, tak jsou stejné po několik dekád a nezávisle na platformě. Je snadné srovnání dvou verzí stejného dokumentu (tj. vysledování, čím se liší dva soubory). Existuje na to řada programů. Word něco podobného umí také ( Sledování změn ), ale uživatel to musí zapnout; zpětně už to nelze. Někdy se stane, že uživatel si pamatuje, že někde něco konkrétního psal/vytvářel, nyní by to chtěl použít znovu, ale neví, kam sáhnout v kopě dokumentů za poslední roky. Nicméně, pamatuje-li si (nebo uhodne) alespoň kousek kódu, má vyhráno vyhledání textového řetězce v souborech specifikované složky na disku je dnes opět standardní záležitost. 1.4 Jeden krátký příklad Účelem této kratičké ukázky je předvést L A TEX v akci, aby si čtenář-začátečník mohl udělat představu, jak může zdrojový kód vypadat. Viz obrázky 1.3, 1.4. Další ukázka kódu je potom ve výpisu 5.1 na straně 32.
O sázecím systému L A TEX 10 Převedeme zlomky na společného jmenovatele: ( x + b ) 2 b2 4ac = 0. (1.1) 2a 4a 2 Pokud je b 2 4ac > 0, můžeme rovnici upravit podle vzorce a 2 b 2 = (a + b)(a b): ( x + b ) ( 2a + b2 4ac x + b ) 2a 2a b2 4ac = 0. (1.2) 2a Obrázek 1.3: Příklad matematického textu vysázeného pomocí kódu 1.1. Obrázek 1.4: Příklad stejného matematického textu vytvořeného v MS Word. Převedeme zlomky na společného jmenovatele : \ begin { equation } \ l e f t ( x+\ f r a c {b}{2 a} \ r i g h t )^2 \ f r a c {b^2 4ac }{4a^2} = 0. \ l a b e l { eq : prevod. na. s p o l. jmenovatele } \end{ equation } % Pokud j e $b^2 4ac > 0$, můžeme r o v n i c i upravit podle vzorce $a^2 b^2 = ( a+b ) ( a b ) $ :% % \ begin { equation } \ l e f t ( x + \ f r a c {b}{2 a} + \ f r a c {\ s q r t {b^2 4ac }}{2 a} \ r i g h t ) \ l e f t ( x + \ f r a c {b}{2 a} \ f r a c {\ s q r t {b^2 4ac }}{2 a} \ r i g h t ) = 0. \ l a b e l { eq : uprava. rozkladem } \end{ equation } Výpis kódu 1.1: Zdrojový kód generující příklad v obrázku 1.3.
Kapitola 2 Jak systém pracuje V této kapitole je popsáno, jak pracuje systém L A TEX, a jaký je způsob práce uživatele. Popis je přitom platný obecně, ačkoliv se občas již mluví o konkrétním software. 2.1 Cyklus tvorby dokumentu Z pohledu uživatele je práce se sázecím systémem L A TEX opakováním následujících tří bodů, což někteří autoři nazývají cyklem tvorby dokumentu. Tento cyklus sestává z 1. editace zdrojového textu/kódu, 2. překladu kompilace, 3. prohlédnutí výsledku. Uživatel tedy vytvoří text zdrojový kód editorem, spustí kompilaci a poté prohlédne výsledek 1. Dokud sazeč není spokojen s výsledkem, opakuje tyto body dokola. Na obr. 2.1 je vyobrazeno základní schéma, jak systém (vnitřně) pracuje. Uživatelem stvořený kód slouží pouze jako jeden ze vstupů pro kompilátor, dalšími vstupy jsou různá nastavení, vizuální styl strukturních značek (např. jaké formátování použít když je zpracováván příkaz \section), externí obrázky atd. Výstupem jsou kromě vysázeného dokumentu ještě pomocné soubory, hlášení o chybách apod. 1 to ovšem v případě, že je dokument opravdu vytvořen to totiž nemusí být pravda např. v důsledku chyby překladu 11
O sázecím systému L A TEX 12 2.2 Varianty při generování dokumentu (výstupní profily) Obr. 2.2 zobrazuje souhrnně několik variant kompilace, včetně poznámek jak se to v takových případech má s grafickými formáty. Těmto variantám budeme říkat výstupní profily. Jak je vyobrazeno, první čtyři způsoby mají jako první krok vždy klasický L A TEX, poté následuje nějaký konvertor do dalšího formátu. Varianta e se od ostatních liší: představuje způsob vytvoření PDF přímo, použitím jiného kompilátoru pdfl A TEX. Ten se chová stejně jako klasický L A TEX, ale umí navíc řadu věcí, které mu umožňuje formát PDF. V dnešním publikování bude asi převažovat právě tato poslední varianta vytvoření PDF rovnou, bez prostředníků. Čtenáře možná napadá otázka, jestli má smysl používat profily jiné než e? Odpověď zní, že někdy ano, např. některé zajímavé a používané balíčky totiž pracují s postscriptovým kódem a tuto fázi tedy není možné vynechat (případy b a c ). 2.2.1 Formáty obrázků ve výstupních profilech V profilu e lze bez problému použít grafické formáty: png (bitmapová grafika paletového typu, typicky pro snímky obrazovky), jpg (bitmapová grafika typicky pro přirozené snímky jako jsou fotografie), pdf (může obsahovat i vektorovou grafiku, typicky vývojové diagramy, elektrická schémata apod.). Nelze použít vektorový formát eps 2. To ale nepředstavuje velký problém, neboť převod eps pdf je snadný (MiKTeX obsahuje konvertor epstopdf). Varianty a, b, c naopak neumožňují použít jiné obrázky než typu EPS. Převod z bitmapových formátů do eps je možný, ale výsledné soubory bývají obrovské 3 (to mj. zdržuje kompilaci). Varianta d umožňuje použít všechny uvedené typy obrázků, ale png, jpg musejí být doplněny o tzv. Bounding Box, což lze zařídit např. prográmkem ebb. Varianty b a c obvykle fungují jen pokud je v kódu specifikováno: \documentclass[dvips]{...}. U profilu d zapíšeme \documentclass[dvipdfm]{...}. 2 vektorový formát Encapsulated PostScript 3 takovou konverzi je možné si představit tak, že vzniká nekomprimovaný vektorový formát obsahující původní pixely jako barevné čtvercové objekty
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 13 Obrázek 2.1: Základní schéma práce systému. latex.exe a).tex.dvi obrázky.eps latex.exe dvips.exe b).tex.dvi.ps obrázky.eps latex.exe dvips.exe ps2pdf.exe c).tex.dvi.ps.pdf obrázky.eps latex.exe dvipdfm.exe d).tex.dvi.pdf obrázky.eps, příp..png,.jpg + příslušné.bb e).tex pdflatex.exe obrázky.pdf,.png,.jpg.pdf Obrázek 2.2: Schémata různých postupů (výstupních profilů) při generování dokumentu. Dnes nejobvyklejší je poslední způsob, který i odpovídá obrázku 2.1.
O sázecím systému L A TEX 14 2.3 Chyby, varování, přetečené a podtečené řádky V log-souboru, který vzniká při překladu, lze najít mnoho informací, které mohou být užitečné nejen při řešení problémů. Zejména upozorníme na tyto: Error chyba. Existence chyby nemusí znamenat, že se nevytvoří výstup; dokonce na pohled může výsledek vypadat zcela v pořádku. TEX si některé chyby provizorně opraví sám nebo dané místo v kódu ignoruje. U každé chyby najdeme stručný popis, o co se jedná. Warning varování. Méně závažný nedostatek, který nezpůsobí přerušení překladu. Např. může jít o nedefinované návěští křížového odkazu, nebo naopak duplicitní definice návěští apod. Bad Box přetečení nebo podtečení řádku (případně i stránky). Přetečení řádku (overfull) nastane, když algoritmus TEXu není schopen najít takovou kombinaci zalomení řádků v odstavci, aby to vyhovovalo jeho estetickým limitům. V takovém případě TEX raději oznámí tento problém a nechá na uživateli, aby jej dořešil. Podtečení (underfull) je opakem: na řádku vznikly mezislovní mezery, jež jsou příliš velké a nevypadají hezky. 2.4 Interakce mezi editorem a prohlížečem Některé editory a/nebo prohlížeče usnadňují (co do rychlosti) práci na dokumentu tím, že dovolují synchronizaci editor prohlížeč. V případě obrázku 2.1 jsou to TeXnicCenter a SumatraPDF (jejichž instalace a používání je uvedeno dále). Tyto programy je možné synchronizovat, konkrétně prostřednictvím pomocného souboru.synctex, tak že: Dopředné vyhledávání. Uživatel může z prostředí editoru zobrazit pozici v dokumentu, která právě odpovídá řádku jeho kódu. Zpětné vyhledávání. Uživatel prohlížející dokument může snadno otevřít editor na řádku, odpovídajícímu právě tomu místu, které prohlíží. Viz obr. 2.3. Synchronizace samozřejmě nemá vliv na podobu výsledného dokumentu, ani nemění jeho velikost.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 15 Obrázek 2.3: Synchronizace editoru s prohlížečem dopředné (zprava doleva) a zpětné (zleva doprava) vyhledávání.
Kapitola 3 Instalace a nastavení V této kapitole popíšeme, jak systém nainstalovat a uzpůsobit si jej pro pohodlnou práci. Zaměříme se hlavně na jednu z distribucí L A TEXu jménem MiKTeX [22] a jeho doplňky. 3.1 L A TEXování přes web bez nutnosti instalace Na webu existuje již několik let rozhraní, které jeho autoři nazvali TEX on Web [18], viz obr. 3.1. Umožňuje pracovat s L A TEXem, aniž by bylo potřeba systém instalovat na lokální počítač. Uživatel si v textovém poli vytvoří zdrojový kód, který pak tlačítkem odešle přes síť na vzdálený server, který vykoná kompilaci a vrátí výsledek např. ve formátu PDF. Takto je možné sázet velmi rychle díla menšího rozsahu, a ačkoliv má systém řadu (zde nezmiňovaných) vlastností, pohodlností tento způsob nevyniká. Vhodný je také pro začátečníky k seznámení se sazbou TEXem. 3.2 Instalace MiKTeX a spol. Popíšeme základní kroky instalace MiKTeX (verze 2.9) pod Windows (XP, Vista, 7). Podrobný a doporučený návod je možné najít na adrese [20]. Aby se uživateli dobře pracovalo, je dobré mít k dispozici: textový editor pro vytvoření kódu, specializovaný na TEX a L A TEX, jádro TEXu, resp. L A TEXu, balíčky rozšiřující funkci, prohlížeč(e) výstupních formátů doplňky jako konvertory formátů... 16
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 17 Obrázek 3.1: Snímek obrazovky při práci s rozhraním TEX on Web.
O sázecím systému L A TEX 18 Samozřejmě ideální je, když tyto komponenty spolupracují. Viz rovněž obr. 2.1, kde jsou interakce součástí graficky znázorněny. 3.2.1 Systém MiKTeX Volně šířený systém MiKTeX [22] je možné instalovat ve dvou verzích: Basic spuštění nainstaluje základní systém, zabere málo místa na disku. Případné chybějící balíčky, které uživatel zavolá ve zdrojovém kódu, se mohou automaticky stáhnout a doinstalovat z webového repozitáře MiKTeXu. Vhodný způsob pro počítače připojené k internetu. Complete spuštění drobného souboru započne stahování (a případně rovnou i instalaci) kompletního systému. Na disku zabírá více než 1 GB a obsahuje velké množství balíčků. Pokud přece jen balíček chybí, lze opět automaticky stáhnout a doinstalovat z webu. Uživatelé 64bitových Windows si při instalaci musejí pohlídat, aby byl zvolen správný adresář tj. Program Files (x86). Řešení dalších občasných obtíží s instalací na 64bitovém systém jsou na webu http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/ lokalni-instalace/instalace-miktex. V rámci instalace je třeba v dialogu zatrhnout podporu českého (slovenského) jazyka. 1 3.2.2 Editor TeXnicCenter TeXnicCenter [3] (dále TXC) je editor specializovaný na editaci kódů TEXu a L A TEXu. Samozřejmě takových existuje více, nicméně podle mých zkušeností je nejlepší nebo jeden z nejlepších, které jsou zdarma. Na webové stránce http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/lokalni-instalace/ instalace-texniccentra je popsána instalace TXC. První fáze je snadná a běžná. Druhá fáze spočívá v uživatelském nastavení a to zde okomentujeme. Přizpůsobení uživatelských profilů Editor TXC ihned po instalaci nabízí několik výstupních profilů. Ty odpovídají ilustraci na obr. 2.2, ale nejsou optimálně nastaveny. Jednou cestou je vše manuálně projít a nastavit, 1 Dříve bylo nutné tento angloamerický systém ještě počeštit, což se zařídilo dodatečným vygenerováním samostatného formátu cslatex. Dnes se již podařilo správnou češtinu dostat do mezinárodního balíčku babel, který budeme používat i my.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 19 druhou a doporučenou cestou (zvláště pro začátečníky) je implicitní profily smazat a importovat ze vně připravené. Viz popis na zmiňovaném webu. Český/slovenský slovník Slovník nám může posloužit pro kontrolu pravopisu. Standardně je instalována angličtina a němčina, pokud chceme češtinu, slovenštinu, musíme příslušné soubory získat, zkopírovat do správného umístění a zkonfigurovat TXC, aby je používal. Podrobně je postup rozepsán na uvedené stránce. 3.2.3 Prohlížeč SumatraPDF Tento prohlížeč souborů PDF má několik vlastností, které jej činí favoritem pro práci s L A TEXem. Po zobrazení aktuální stránky PDF dále neblokuje soubor pro zápis, a proto není nutné Sumatru zavírat před další kompilací a znovu otevírat pro prohlédnutí. Sumatra neustále hlídá, zda soubor PDF nebyl změněn (novou kompilací) a automaticky se aktualizuje. Umí komunikovat s editorem (TXC), funguje dopředné i zpětné vyhledávání, které dokáže uspořit hodně času; viz část 2.4. Žádnou z těchto vlastností nemá kupříkladu nejrozšířenější Adobe Reader. Instalace je jednoduchá (http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/lokalni-instalace/ instalace-sumatrapdf). Zpětné vyhledávání není třeba zde nastavovat, zavádí se tím, že se Sumatra volá prostřednictvím TXC s příslušnými parametry. Prohlížeč je možné používat i v portabilní verzi viz https://kjkpub.s3.amazonaws. com/sumatrapdf/rel/sumatrapdf-1.9.zip. 3.2.4 Ghostscript a GSView Tyto doplňky není třeba instalovat, pokud uživatel neplánuje prohlížet PostScriptové soubory. Ghostscript je interpret tohoto jazyka a GSView je jeho grafické rozhraní. Instalace je opět popsána na stránce http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/ lokalni-instalace/instalace-ghostscriptu.
O sázecím systému L A TEX 20 Obrázek 3.2: Kontextové menu MiKTeX Portable po spuštění (připojení) ve Windows Taskbar. 3.3 Portabilní instalace MiKTeX Na stránce http://miktex.org/portable je popsána instalace portabilní verze MiK- TeXu. Výhodou je samozřejmě to, že se svým (flash)diskem mohu spustit systém na jakémkoliv počítači, uživatelská konfigurace se zachovává. Nevýhodou je však, že takto je možné pracovat pouze s defaultním editorem (TeXWorks) a prohlížečem pouze formátu DVI (Yap); viz obr. 3.2. Na internetu lze najít i návody, jak zprovoznit TXC portabilně, ale osobně s tím nemám zkušenost.
Kapitola 4 Konkrétní tipy pro práci s editorem TeXnicCenter V této kapitole popíšeme, jak se systémem (jehož instalaci jsme prošli v kap. 3) pracovat. Budeme pracovat s editorem TeXnicCenter (TXC) ve verzi 1 Beta 7.50. Jedná se o freeware a open-source software. Originální neúplný popis programu v angličtině je k dispozici na adrese http://texniccenter.sourceforge.net/index.html. Panely, lišty, nástroje, menu, tlačítka TXC samozřejmě neslouží jen k psaní kódu, ale poskytuje uživateli integrované prostředí, které po celou dobu práce vlastně nemusí opustit. Na obr. 4.1 je vidět celkový pohled. Obr. 4.2 zase představuje čtyři pod-panely navigátoru. Podrobnější popis je přímo pod obrázky. Při práci s TXC není potřeba si pamatovat všechny příkazy L A TEXu. Ty nejčastěji používané jsou schovány buď pod klávesovými zkratkami nebo pod tlačítky. Ta vypadají obdobně jako třeba v MS Word, ale mají takovou funkci, že do kódu doplní příslušný příkaz nebo prostředí. Viz příklady na obrázku 4.3. Rozbalovací nabídka slouží k výběru výstupního profilu obr. 2.2. Psaní znaků na klávesnici Hned na úvod poznámku, že TXC správně zobrazuje pouze kódovaní CP-1250. Předpokládáme, že uživatel píše na standardní české klávesnici. L A TEXový kód českého dokumentu obsahuje jak speciální řídící znaky z anglické klávesnice (jako \{}[] ~&$), tak české znaky s diakritikou. Rychlé psaní kódu je v protikladu s neustálým přepínáním české a anglické klávesnice. Efektivnější je naučit se používat klávesu AltGr. 21
O sázecím systému L A TEX 22 Obrázek 4.1: Celkový pohled na editor TXC s typickým rozvrhem oken. Napravo vidíme okno pro psaní kódu. Je zapnutá kontrola pravopisu. Při dolním okraji vidíme záložky s jednotlivými otevřenými soubory. Nalevo je panel, který slouží k rychlejší navigaci ve struktuře dokumentu (podrobněji viz obr. 4.2). Dole se při překladu vypisují informace z log souboru; výpis je zakončen souhrnným řádkem, který informuje o celkovém počtu chyb (Errors), varování (Warnings), pod- nebo přetečených řádků (Bad Boxes), počet stránek (Pages). V horní části jsou kromě menu ještě lišty s tlačítky. Konfiguraci rozložení oken si může uživatel změnit jednoduše přetažením myší. Příkladem, panýlek Mathematical symbols byl vytažen a figuruje samostatně.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 23 Obrázek 4.2: Čtyři módy navigátoru. Zleva: struktura, objekty, soubory, reference. Poklepáním na položku se dostaneme na místo, kde je v kódu vytvořena. Pomocí kontextového menu se nabízí více voleb. Reference načítá TXC ze souboru.bib (bibliografická databáze kompatibilní s BibTEXem [5]). Obrázek 4.3: Tlačítka pro vložení prostředí/příkazu do kódu. Při rozložení klávesnice typu QWERTY je možné anglické znaky vyvolávat takto: zpětného lomítka dosáhneme na většině klávesnic kombinací AltGr+, levé hranaté závorky AltGr+ú levé složené závorky AltGr+Shift+ú vlnovku jako AltGr+Shift+; apod., viz obr. 4.4. U české QWERTZ je to překvapivě jinak, viz obr. 4.5: zpětné lomítko AltGr + Q složené závorky AltGr + B,N hranaté závorky AltGr + F,G Více kombinací lze nalézt na stránce http://elearning.opf.slu.cz/mod/resource/ view.php?id=1708.
O sázecím systému LATEX ^ % $ # @ 24 & ALT GR + SHIFT + * ( ALT GR + ) { }! ] [ > < Obrázek 4.4: Psaní znaků při zapnuté klávesnici QWERTY bez nutnosti přepínání na anglickou klávesnici. ~ ALT GR + ^ [ ] $ \ * # & @ { } < > Obrázek 4.5: Psaní znaků při zapnuté klávesnici QWERTZ bez nutnosti přepínání na anglickou klávesnici.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 25 Důležité klávesové zkratky Na obr. 4.6 je souhrn důležitých zkratek pro ovládání funkcí TXC. Neuvádíme obvyklé zkratky jako ctrl+c, ctrl+v... V obrázku nejsou zaznačeny tyto klávesy: Esc zavře (dočasně) podokno s výpisem z log-souboru ctrl+w vloží komentář (znak %) pro označený blok textu ctrl+q odstraní komentář (znak %) pro označený blok textu alt+q vkládá /maže komentář (znak %) pro označený blok textu ctrl+(shift)+tab cyklování mezi záložkami otevřených dokumentů ctrl+f2 vytvoření bookmarku, záložky na aktuálním řádku F2 skok na záložku ctrl+b skok na místo v kódu, kde proběhla poslední editace. Projekt v TXC Ačkoliv je možné v TXC pracovat, aniž by byl založen projekt, je výhodné to udělat, a to hlavně z těchto důvodů: Automatické načtení struktury dokumentu do navigátoru pro rychlejší práci, viz obr. 4.2. Je vytvořen tzv. hlavní soubor projektu. Ten je pak kompilován klávesou F7, ačkoliv nemusí být ani otevřený. To je výhodné, rozdělíme-li kód do více částí, třeba podle kapitol, a není potřeba vracet se před kompilací k hlavnímu souboru. Zároveň před kompilací TXC uloží všechny soubory, což bychom jinak museli dělat ručně. Nejjednoduššeji založíme projekt tak, že otevřeme zamýšlený hlavní soubor, a v menu najdeme: Project Create with active... V příslušném dialogu je možné zvolit jazyk dokumentu podle toho se načítá slovník pro kontrolu pravopisu. Přizpůsobení TXC Customize. Vlastní klávesové zkratky apod. je možné definovat pomocí Tools Dopředné a zpětné vyhledávání Jak už bylo zmíněno v části 2.4 a bylo vidět na obrázcích 2.1 a 2.3, u rozsáhlejších dokumentů je velice užitečné tzv. dopředné a zejména zpětné vyhledávání. Editor TXC volá klávesou F5 prohlížeč SumatraPDF a otevře jej na odpovídajícím místě. Naopak, poklepání myší v PDF na určitém místě má za následek otevření příslušného kódu v TXC na příslušném řádku.
O sázecím systému LATEX 1 2 13 26 3 12 4 5 6 7 16 SHIFT + CTRL + 10 15 14 9 8 11 Obrázek 4.6: Důležité klávesy pro ovládání editoru TXC: 1 F1 vyvolání nápovědy (pokud stojí textový kurzor na nějakém příkazu, vyvolá se nápověda k němu) 2 F3 najde další výskyt řetězce 3 F5 prohlížení výstupu; při správném nastavení SumatraPDF zvýrazní, které místo v PDF odpovídá zdrojovému řádku 4 F7 kompilace hlavního souboru 5 F9 ukáže následující chybu v kódu (Errors) 6 F10 najde pozici varování v kódu (Warnings) 7 F11 najde příští případ přetečení nebo podtečení (Bad Boxes) 8 ctrl+mezerník doplnění názvu příkazu (psaní začíná zpětným lomítkem) či prostředí (začněte přímo jeho názvem), viz obr. 4.7 9 ctrl+s uloží aktuální soubor 10 ctrl+f hledání řetězce 11 ctrl+k kurzíva 12 ctrl+f5 kompilace a okamžité prohlédnutí (nemá valný smysl ve spojení s prohlížečem Sumatra) 13 shift+f3 hledání dalšího výskytu řetězce 14 shift+f9 ukáže předchozí chybu v kódu 15 shift+f10 ukáže předchozí varování v kódu 16 shift+f11 ukáže předchozí pod- nebo přetečení
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 27 Obrázek 4.7: Doplňování příkazu/prostředí pomocí ctrl+mezerník.
Kapitola 5 Často používané balíčky a doplňky Na obrázku 2.1 je vidět, že do kompilátoru vstupuje soubor s příponou cls a pak libovolný počet souborů sty. Tzv. třídy dokumentu cls určují základní strukturu a vlastnosti dokumentu. Třída se volá příkazem \documentclass{...}, obvyklé třídy se jmenují např. article, report, book, beamer. Podle názvu je jasné, k jakému účelu tyto jednotlivé třídy slouží. Article představuje článek, kde nejvyšší úroveň nadpisu je sekce (\section), číslování rovnic je průběžné v celém článku, tzn. (1), (2), (3) atd. Report slouží k sazbě zprávy (třeba závěrečná zpráva většího rozsahu, diplomová práce), kde nejvyšší úrovní je kapitola (\chapter) a číslování objektů je na ní závislé: rovnice nesou označení (1.1), (1.2), (2.1), (2.2), (2.3)... Book je samozřejmě kniha, která kromě kapitol může mít ještě části (\part). Beamer slouží k tvorbě elektronických prezentací a definuje např. prostředí frame pro sazbu jednoho slajdu. Rozšiřující tzv. balíčky sty se načítají příkazem \usepackage{...}. Tyto balíčky doplňují nebo upravují třídu dokumentu a jsou obvykle nějak tématicky zaměřené: balíček umožňující sázet tabulky přes více stran, balíček umožňující vkládat externí grafiku, balíček upravující geometrii stránky, balíček zavádějící méně obvyklé matematické symboly atd. 5.1 Balíčky Databáze všemožných rozšíření a balíčků je k dispozici v přehledně uspořádaném archivu na [9]. V tomto textu bude uvedeno několik balíčků, které jsou populární a často používané. 28
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 29 Jazyk a kódování babel je balíček zavádějící národní jazykové názvy, faktické a částečně typografické zásady a pojmy. Česká varianta se volá ve formě \usepackage[czech]{babel}, slovenská podobně s parametrem slovak. 1 inputenc umožní definovat kódování znaků ve vstupním zdrojovém souboru. Např. \usepackage[cp1250]{inputenc}, \usepackage[utf8]{inputenc}. fontenc definuje kódování fontu. Např. pro správné zavedení vzorů pro dělení slov v češtině: \usepackage[t1]{fontenc}. Vzhled geometry slouží k definování sazebního obrazce (okraje stránky atd.), má bohatou škálu možností. fancyhdr slouží k elegantní a jednoduché práci se záhlavím a zápatím. rotating umožňuje sázet tabulky a obrázky naležato, a to včetně popisků, jak je to korektní. Grafika, obrázky graphicx základní balíček pro vkládání různých typů externě vytvořených obrázků, včetně možností škálování, deformací, otáčení atd. Následník staršího balíčku graphics. color umožňuje pracovat s barvou (písmo, pozadí, boxy... ) pstricks umožňuje vytvářet vektorovou grafiku, zejm. grafy, diagramy, obrazce; pozor, grafika se však tvoří až na úrovni PostScriptu, a tudíž je nutné při překladu použít výstupní profil, který obsahuje postscriptovou fázi (viz obr. 2.2). psfrag balíček, který umí najít v EPS souboru řetězec a nahradit jej TEXovským kódem. Vhodné např. když chceme mít hezké a kompatibilní popisky v obrázcích. Ukázka použití na obr. 5.1. Problém nastává u větších EPS souborů, které mohou být komprimované. Rovněž využívá postscriptovou fázi. tikz je mocný soubor maker pro kreslení (hlavně vektorových) obrázků. Písmo times způsobí sazbu celého dokumentu rodinou Times. 2 Podobně balíčky palatino, 1 dříve bylo běžné používat přímo balíček s názvem czech či slovak a kompilovat upraveným překladačem cslatex 2 kromě režimu matematiky, neboť Times matematické symboly jsou licencovány
O sázecím systému L A TEX 30 2.5 sipka ft 2 druhepsi 1.5 prvnipsi 1 0.5 0 0.5 1 1.5 2 0.5 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 sipka t Obrázek 5.1: Příklad použití balíčku psfrag pro náhradu textového řetězce v eps souboru TEXovým příkazem. bookman a několik dalších. 3 lmodern zavádí Latin Modern fonty [1]. Tyto fonty jsou na první pohled k nerozeznání od původních Knuthových fontů Computer Modern, ale opravují drobné nedostatky ve tvarech písmen a diakritiky, v kerningu [19]. Různé další hyperref rozšiřuje všechny druhy křížových odkazů na klikací (včetně obsahu, záložek v PDF, citací), a dále zavádí příkazy pro hyperodkazy mimo dokument (soubory i webové adresy). Rovněž umí ovlivnit řadu vlastností PDF dokumentu, namátkou zda se dokument má otevřít přes celou obrazovku. multicol podporuje sazbu vícesloupcových dokumentů. alltt zavádí stejnojmenné prostředí, které se chová jako verbatim, ale řídicí znaky TEXu jsou interpretovány. To je užitečné kupříkladu, když je potřeba strojopisem vysázet kód z externího souboru: \begin{alltt} \input{program.cpp} \end{alltt}. listings nabízí širokou paletu možností pro sazbu zdrojových kódů, včetně zvýrazňování syntaxe. Podporuje množství programovacích jazyků. Jako příklad může sloužit výpis 5.1. amsmath rozšíření o běžné i speciální matematické záležitosti; užitečné jsou však i pro 3 jsou součástí L A TEXu, nevyužívají se tedy písma uložená v systému, a tedy i zmíněný Times se může charakterem mírně lišit od běžného Times New Roman
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 31 techniky: rovnice přes více řádků, snadné zavedení prostředí pro definici, větu, důkaz, příklad s automatickým číslováním atd. amssymb definuje nadstandardní matematické symboly, jako např. symboly množin čísel R, N, Z, Q, znaky,,, ג apod. Kompletní seznam viz např. http://www.math. harvard.edu/texman/node21.html. thesis je balíček vytvořený na FEKT pro potřeby psaní semestrálních projektů, bakalářských, diplomových i dizertačních prací. Určený je k použití s předpřipravenou šablonou, přičemž vše je přizpůsobeno požadavkům kladeným na tento typ prací na ÚTKO a na VUT. Je možné jej stáhnout ze stránek [20]. 5.1.1 Malá šablona Jako výchozí univerzální kód je možné použít skromnou šablonu z výpisu 5.1. 5.2 Užitečné doplňkové programy Níže uvedené programy jsou buď součástí instalace MiKTeX, nebo je možné je bez problémů najít na webu. vlna.exe doplní nelzlomitelné mezery ~ za jednoslabičné předložky (k, v, s, o... ) ve zdrojovém textu. převod10.exe umí převody nejrůznějších kódování češtiny mezi sebou. Ke stažení na http://vorisekd.wz.cz/programy.htm. ebb.exe vygeneruje soubor s Bounding Boxem.bb pro soubory.png,.jpg,.pdf. bmeps.exe umí konvertovat různé bitmapové formáty do.eps. Někdy je nutné tuto konverzi použít (viz obr. 2.2), ale soubory.eps jsou nekomprimované, tj. obrovské. ImageMagick sada programů pro všelijaké konverze a úpravy obrázků. psfixbb.exe doplní do.ps souboru chybějící Bounding Box nebo jej opraví. ps2pdf.exe převodník.ps do.pdf, dá se nastavit spousta parametrů, včetně verze PDF. epstopdf.exe převodník.eps do.pdf (vhodné často na vektorové obrázky), správně čte Bounding Box. Excel2LaTeX.xla makro pro MS Excel, které umí vygenerovat zdrojový L A TEXovský kód vytvořené tabulky. Lze stáhnout volně na adrese http://www.ctan.org/ tex-archive/support/excel2latex.
O sázecím systému L A TEX 32 \ documentclass [ % draft, % Testovací překlad ( místo obrázků jen boxy, n e k l i k a c í ) 11 pt, % V e l i k o s t základního písma j e 11 bodů a4 paper, % Formát papíru A4 twoside, % Oboustranný t i s k ] { a r t i c l e } % Dokument t ř í d y článek \ usepackage {cmap} % Aby bylo PDF p r o h l e d á v a t e l n é a k o p í r o v a t e l n é % bez problémů s d i a k r i t i k o u \ usepackage [ unicode, % Texty p o l í PDF dokumentu budou v Unicode hypertexnames=true, % Pro názvy z á l o ž e k p o u ž i j názvy LaTeXu b r e a k l i n k s=true ] % Hypertextové odkazy mohou být zalomeny { h y p e r r e f } % B a l í č e k pro p r á c i s hypertextovými odkazy \ usepackage { graphicx } % B a l í č e k pro podporu práce s obrázky \ usepackage {amssymb} % R o z š í ř e n í matematiky \ usepackage {amsmath} % R o z š í ř e n í matem. symbolů \ usepackage {enumitem} % Bal. pro nastavení mezerování v seznamech \ s e t l i s t { topsep=0pt, partopsep=0pt, noitemsep } %parametry \ usepackage [ czech ] { babel } % B a l í č e k pro podporu č e š t i n y \ usepackage [ cp 1250]{ inputenc } % Kódování vstupního souboru \ usepackage [T1 ] { f o n t e n c } % Kódování fontu \ usepackage { lmodern } % Fonty Latin Modern ( vylepšený CM) %\ input { d e l e n i_s l o v. tex } % Doplněk ke standardnímu d ě l e n í s l o v %\ input {makra} % U ž i v a t e l s k á makra ve z v l. souboru \renewcommand{\ b a s e l i n e s t r e t c h }{1.2} % Řádkový proklad %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \ begin {document} \ i n c l u d e { t e x t / t i t u l k a } \ i n p u t { t e x t / c a s t_uvod} \ i n p u t { t e x t / c a s t_r e s e n i } \ i n p u t { t e x t / c a s t_zaver } \ i n p u t { r e f e r e n c e } \end{document} Výpis kódu 5.1: Návrh šablony pro sazbu česky psaného dokumentu.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 33 5.2.1 Převod do HTML stránek Článek [23] doporučuje program TEX4ht. Ten ovládá nejen převod matematických výrazů na obrázky, ale i do MathML. Dalším programem je L A TEX2HTML. 5.2.2 Manažer citací BibT E X Existuje pouze jeden soubor.bib, ve kterém máme uloženu databázi zdrojů, a odvoláváme se ze zdrojového kódu jako jindy přes návěští: \cite{navesti-knihy}. Po zavolání BibT E Xu se do seznamu použitých zdrojů dostanou jenom knihy, které jsme takto citovali. K databázi, která vlastně představuje strukturně značkovaná data (ukázka několika různých typů položek v databázi je ve výpisu 5.2), je potřeba ještě doplnit stylový soubor, který určí vizuální podobu seznamu. Např. reference tohoto dokumentu byly vysázeny použitím stylu czechiso.bst. Prohlédněte si zdroje pod čísly [8, 9, 23].
O sázecím systému L A TEX 34 @BOOK{ GoossensSamarinMittelbach1993 : LaTeXCompanion, t i t l e = {The \LaTeX\ Companion }, p u b l i s h e r = { Addison Wesley }, year = {1993}, author = { Michel Goossens and Alexander Samarin and Frank Mittelbach }, e d i t i o n = {1}, isbn = {0 201 54199 8} } @ELECTRONIC{CTAN: web. page, author = {Jim Hefferon }, t i t l e = {Jim Hefferon s AZ web views o f CTAN}, u r l = { ctan. org } } @ARTICLE{ Sojka. Ruzicka.2008 _Publikovani. z. jednoho. zdroje, author = { Petr Sojka and Michal Růžička }, t i t l e = { Publikování z jednoho z d r o j e v o d l i š n ý c h formátech pro různá výstupní z a ř í z e n í }, j o u r n a l = { Zpravodaj Československého s d r u ž e n í u ž i v a t e l ů \TeX u }, year = {2008}, volume = {18}, pages = {116 129}, number = {3}, u r l = { http : / / b u l l e t i n. cstug. cz / pdf /bul_083. pdf } } Výpis kódu 5.2: Ukázka záznamů v BibT E Xovém souboru.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 35 Reference [1] The Latin Modern (LM) Family of Fonts. online. URL http://www.gust.org.pl/projects/e-foundry/latin-modern [2] LyX The Document Processor. URL http://www.lyx.org/ [3] TEXnicCenter: the Center of your L A TEX universe. URL texniccenter.org [4] BaKoMa Soft.: BaKoMa TEX, True WYSIWYG L A TEX System. URL bakoma-tex.com [5] Feder, A.: Bibtex.org: Your BibTEX resource. online. URL bibtex.org [6] Goossens, M.: The L A TEX Graphics companion. Pearson Education, druhé vydání, 2008, ISBN 0-321-50892-0. [7] Goossens, M.; Rahtz, S.: The L A TEX web companion: integrating TEX, HTML and XML. Addison Wesley, 2006, ISBN 0-201-43311-7. [8] Goossens, M.; Samarin, A.; Mittelbach, F.: The L A TEX Companion. Addison Wesley, první vydání, 1993, ISBN 0-201-54199-8. [9] Hefferon, J.: Jim Hefferon s AZ web views of CTAN. URL ctan.org [10] Knuth, D. E.: Digital Typography. Center for the Study of Language and Information, 1998, ISBN 1-57586-010-4. [11] Knuth, D. E.: The TEXbook. Addison Wesley, 1998, ISBN 0-201-13448-9. [12] Kopka, H.; Daly, P. W.: L A TEX kompletní průvodce. Computer Press, 2004, ISBN 80-722-6973-9, 584 s. [13] Lamport, L.: L A TEX: a document preparation system. Addison Wesley, druhé vydání, 2003, ISBN 0-201-52983-1. [14] Lomtatidze, L.; Plch, R.: Sázíme v L A TEXu diplomovou práci z matematiky. Masarykova univerzita v Brně, první vydání, 2003, ISBN 80-210-3228-6, 122 s.
O sázecím systému L A TEX 36 [15] Oetiker, T.; Partl, H.; Hyna, I.; aj.: Ne úplně nejkratší úvod do formátu L A TEX 2ε. 2009, 152 s., do češtiny přeložili Michal Mádr a Pavel Stříž z originálu The Not So Short Introduction to L A TEX 2εverze 4.27. URL http://ftp.cvut.cz/tex-archive/info/lshort/czech/lshort-cs.pdf [16] Olšák, P.: Typografický systém TEX. Konvoj, druhé vydání, 2000, ISBN 80-85615-91-6. [17] Olšák, P.: TEXbook naruby. Konvoj, druhé vydání, 2001, ISBN 80-7302-007-6. [18] Přichystal, J.: TEX on Web. URL tex.mendelu.cz [19] Píška, K.: Testování LM-fontů s ohledem na čs. sazbu. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TEXu, ročník 18, č. 1 2, 2008: s. 3 43. URL http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul_0812.pdf [20] Rajmic, P.; Sysel, P.: Podpora systému L A TEX na FEKT VUT v Brně. 2011. URL http://latex.feec.vutbr.cz [21] Rybička, J.: L A TEX pro začátečníky. Brno: Konvoj, třetí vydání, 2003, ISBN 80-7302- 049-1. [22] Schenk, C.: MiKTeX Project Page. online. URL miktex.org [23] Sojka, P.; Růžička, M.: Publikování z jednoho zdroje v odlišných formátech pro různá výstupní zařízení. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TEXu, ročník 18, č. 3, 2008: s. 116 129. URL http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul_083.pdf [24] Zýka, V.: Příprava dokumentů pro formátování. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TEXu, ročník 18, č. 4, 2008: s. 178 199. URL http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul_084.pdf