Jak připravit kvalitní vědecký článek optimalizace hodnocení publikační činnosti z hlediska RIV Doc. Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. KIT, FIM, UHK Podpora přednášky kurzu Hodnocení výsledků VaV
Proč jsme zde? Chceme se naučit vytvořit kvalitní vědecký impaktovaný článek Chceme dosáhnout takové úrovně, kdy sami předem odhadneme vhodnost zkoumaného tématu pro určitý časopis/konferenci Chceme vědět, jak publikovat efektivně a rentabilně Tzn. kde publikovat a získat nejvíce RIV bodů, ----\ citačních ohlasů ----/ za nejméně financí/času Chceme mít kde publikovat, tedy kde pracovat Pokud nebudeme publikovat, nebudeme tvořit body a UHK nebude výzkumnou institucí budeme pouze učit a to zřejmě jen bakaláře Žádné GAČRy, TAČRy, žádný výzkum, atd.. (nebudou doktorandi, )
Přehled VŠ a Univerzit v ČR pořadí 2011 2010 posun Organizace Počet bod. výsledků Body 2011 Body 2010 změna [%] 1 1 1 0 Univerzita Karlova v Praze 18185 513338 481005 107 2 2 2 0 České vysoké učení technické v Praze 8445 211796 203284 104 3 3 3 0 Masarykova univerzita 7569 197256 181027 109 4 4 4 0 Vysoké učení technické v Brně 5891 134934 124761 108 5 5 6 1 Univerzita Palackého v Olomouci 4001 122835 99207 124 6 7 7 0 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 2160 79556 65034 122 7 9 9 0 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2286 65244 54652 119 8 10 10 0 Západočeská univerzita v Plzni 2488 62430 50855 123 9 11 11 0 Univerzita Pardubice 1899 56925 46803 122 10 12 14 2 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2809 52308 34916 150 11 17 21 4 Mendelova univerzita v Brně 1943 37076 28457 130 12 14 20 6 Česká zemědělská univerzita v Praze 2202 28676 28676 100 13 23 25 2 Technická univerzita v Liberci 1076 25653 22279 115 14 25 31 6 Vysoká škola ekonomická v Praze 1756 24030 20241 119 15 29 38 9 Ostravská univerzita v Ostravě 978 23417 16598 141 16 30 39 9 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 994 22529 16256 139 17 36 37 1 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 976 18838 16819 112 18 47 55 8 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 634 13999 9966 140 19 51 54 3 Slezská univerzita v Opavě 563 12796 10078 127 20 54 73 19 Univerzita Hradec Králové 657 10506 6473 162 21 128 128 0 Janáčkova akademie múzických umění v Brně 48 1632 1297 126 22 140 137-3 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 32 1106 996 111 23 152 158 6 Akademie výtvarných umění v Praze 15 537 253 212
Výsledky fakult, UHK 2010 a 2011 FIM, UHK 2010 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané Počet výsledků 156 9 19 41 28 60 0 0 0 0 0 297 Korigované body 2133 120 308 301 793 612 13,30 16,63 7,42 28,14 10,20 FIM, UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané k 31.10.2011 Počet výsledků 181 15 24 42 22 79 0 0 0 0 0 343 4. etapa Body výsledků 2298 223 287 284 805 699 0 0 0 0 0 rozdíl [%] 8 86-7 -6 2 14 rozdíl [bodů] 165 103-21 -17 12 87 14,53 11,98 6,84 37,42 8,88 PeF, UHK 2010 Počet výsledků 256 21 20 181 28 6 159 Body výsledků 3920 813 325 1730 999 52 PeF, UHK 2011 Počet výsledků 300 18 30 212 32 6 1 165 Body výsledků 4789 831 408 2023 1446 52 30 rozdíl [%] 22 2 25 17 45-2 rozdíl [bodů] 869 18 83 293 447-1 45,57 13,67 9,52 44,74 8,20 FF, UHK 2010 Počet výsledků 74 0 9 37 28 41 Korigované body výsledků 1686 18 126 437 1105 Počet výsledků 132 0 24 74 34 26 FF, UHK 2011 Body výsledků 2846 22 373 867 1585 rozdíl [%] 69 18 196 98 43 rozdíl [bodů] 1160 3 247 430 479 65,02 15,64 11,72 46,66 PřF, UHK 2011 Počet výsledků 44 8 34 1 1 prům. Jimp RIV bodů 20 Body výsledků 572 237 300 26 9 30,23
Problémy UHK (dle prof. Slabého) Na UHK je minimálně Jimp ( časopis ve WoS), málo Jneimp (SCOPUS, ERIH), relativně nejvíce Jrec, ale seznam RV není využíván široce a většinu publikací tvoří Media4You (velmi nápadné, zranitelné, zavání odebráním periodika ze seznamu, bude li se s důsledky pro UHK, FIM O.K. Je třeba se jednoznačně zaměřit na Jimp a Jneimp, tedy na mezinárodní časopisy O.K. do budoucna je to velmi prozíravé obliba databáze SCOPUS roste (zavádí se impakt článků) O.K. Je třeba velmi zvažovat kvalitu svého výzkumného výsledku a snažit se o kvalitní Jimp a tedy excelenci
Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 rok jazyk časopis autor Body výsledku Podíl Skupina Body organizace oborů organizace Structure of the eigenspace of a Monge matrix in max-plus Discrete applied Gavalec Martin, Plávka algebra 2008 ENG mathematics Ján 25,3 100,00% 3 25,327 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24,4 100,00% 3 24,351 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16,9 100,00% 3 16,886 Gavalec Martin, Eigenspace of a circulant max-min matrix 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,6 100,00% 3 14,61 Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min Krbálek Pavel, algebra 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,6 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka Monotone interval eigenproblem in max-min algebra 2010 ENG Kybernetika Ján 14,6 66,70% 3 9,74 Gavalec Martin, Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Zimmermann Karel 14,6 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Mohelská Hana, Kozel Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management Tomáš 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Janeček Václav, Hynek Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE management Josef 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Marešová Petra 14,4 100,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá Franěk Marek, Ondráček městě 2010 CZE psychologie Lukáš 14,2 66,70% 1 9,46 E+M. Ekonomie a Myslivec Jaroslav, Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Skalská Hana 12,3 50,00% 3 6,144 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Janeček Václav, Hynek K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Josef 9,5 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8,4 100,00% 3 8,385 - Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - FIM UHK má 14,53, UHK má 31, FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.
Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 Eigenspace of a circulant max-min matrix Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra Monotone interval eigenproblem in max-min algebra Body Podíl Skupina Body rok jazyk časopis autor výsledku organizace oborů organizace Gavalec Martin, 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,61 100,00% 3 14,61 Krbálek Pavel, 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,61 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka 2010 ENG Kybernetika Ján 14,61 66,70% 3 9,74 Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Gavalec Martin, Zimmermann Karel 14,61 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14,399 100,00% 1 14,399 Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Mohelská Hana, Kozel Tomáš 14,399 100,00% 1 14,399 Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Janeček Václav, Hynek Josef 14,399 100,00% 1 14,399 Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Marešová Petra 14,399 100,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve městě 2010 CZE Československá psychologie Franěk Marek, Ondráček Lukáš 14,191 66,70% 1 9,46 Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Myslivec Jaroslav, Skalská Hana 12,289 50,00% 3 6,144 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24,351 100,00% 3 24,351 Structure of the eigenspace of a Monge matrix in maxplus algebra Discrete applied 2008 ENG mathematics Gavalec Martin, Plávka Ján 25,327 100,00% 3 25,327 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16,886 100,00% 3 16,886 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Janeček Václav, Hynek Josef 9,46 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8,385 100,00% 3 8,385 FIM UHK bude v Jimp obhajovat v roce 2011 17,9 bodu. V roce 2012 dalších 35,8 bodu!
Výsledky Jimp PedF, UHK 2006 až 2010
Problémy UHK (dle prof. Slabého) Univerzita má proto v průměru nízký počet bodů na 1 výsledek a nízkou citovanost výsledků. Hodnoceno s despektem. Navíc velká administrativní náročnost, problém zdrojů, velký objem zbytečných prací,. O.K. Citovanost výsledků roste s jejich vhodným umisťováním do kvalitních publikačních periodik ať už časopisů, tak i konferenčních sborníků O.K. Je třeba si hlídat svoje citace!!! V databázích jsou chyby!!!
Moderní metodologie vědecké práce IV práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nečte ho! c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: 5. Mezinárodně uznávaný vědec 6. Mezinárodně uznaný vědec
Moderní metodologie vědecké práce V práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nemusí ho ani číst c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti b) Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých c) Rozšíření znalostí i své sítě o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur d) Zapojení se do programových výborů konferencí e) Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků 5. Mezinárodně uznávaný vědec a) Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým b) Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma, edituje či sám vydává knihy c) Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti 6. Mezinárodně uznaný vědec
Jaké výsledky a kam? Všechny stupně vědce (nastíněné v předchozím slajdu) spojuje otázka: Jaké výsledky jeho práce jsou vhodné pro jaké (nejen publikační) médium? 1. D konferenční příspěvek (8 bodů) 2. Jneimp časopis indexovaný ve SCOPUSU (12 bodů) 3. Jimp časopis s IF (nízký IF do cca 1,0) (10 až 20 bodů) 4. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 1,0 až 2,5) (20 až 100 bodů) 5. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 2,5 výše) (80 až 305 bodů) 6. R software (40 bodů) 7. Z poloprovoz (100 bodů) 8. F užitný vzor (40 bodů)
Jaké výsledky, kam a za jak dlouho? Typ výsledku Realizace výsledku Dokumentace Oponentní řízení Publikace / indexace Celkem D konf. 5-30 2-5 30-60 90-270 127-365 Jneimp 10-50 5-15 60-120 40-60 115-245 Jimp (<1) 10-50 10-20 30-120 40-90 90-280 Jimp (1-2,5) 20-90 20-40 60-180 40-90 140-400 Jimp (>2,5) 30-180 30-60 60-180 40-90 160-510 R SW 20-90 2-5 90-180 112-275 Z poloprovoz 40-160 5-10 90-180 135-350 F už. vzor 20-90 2-5 90-180 112-275
Jaké výsledky, kam, za kolik? Typ výsledku Prezentace výsledku [EUR] Publikace / indexace [EUR] Celkem [CZK] D konf. 200-2000 200-650 10 000-66 000 Jneimp 0 0-300 0-7 500 Jimp (<1) 0 150-1000 3 750-25 000 Jimp (1-2,5) 0 0-1500 0-37 500 Jimp (>2,5) 0 0-1500 0-37 500 R SW 0 200? 5000 Z poloprovoz 0 200? 5000 F už. vzor 0 200? 5000 nepočítáno s náklady na vlastní realizaci výsledků tedy vývoj aplikace, nákup HW, SW atd,
Jimp rozlišení kvality 10 305 bodů dle vzorce: Jimp = 10 + 295 Faktor Faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)) N je normované pořadí časopisu, N = (P - 1) / (Pmax - 1) P = pořadí časopisu v oboru dle Journal Citation Report (JCR) v řadě seřazené sestupně podle IF Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Journal Citation Report http://isiknowledge.com/
Křivka Jimp RIV bodů 310 260 210 160 110 60 10 0 20 40 60 80 100
Jimp bodové hodnocení Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL 71 38 Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY 26 16 Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION 61 14 Q1 58,1306 IF 2010 1,771 2010 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL 70 34 Q2 26,39 ELECTROCHEMISTRY 24 14 Q3 21,75 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION 58 11 Q1 69,65 IF 2009 1,821 Další konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s JCR IF byl pro rok 2010 stanoven na 1,821. Jelikož se impakty zveřejňují až v červnu následujícího roku, počítal jsem v době přijetí článku v lednu s předběžným bodovým ziskem 69,65 RIV bodů. Pro rok 2011 (IF 2010) se IF stanovil na 1,771, což časopis posunulo o 3 příčky dolů v kategorii Instruments & Instrumentation a zisk RIV bodů se hned propadl o 11,5 bodu až na 58,13. Aby toho ale nebylo dost, finální bodový zisk se dozvím až se stanoveným IF pro rok 2011, který se zveřejní až v červnu 2012. Důležité je tedy i hlídat si pětiletý IF (5 years IF) a trend IF za poslední roky
Tabulka pořadí časopisu v kategorii..
Získání počtu bodů J imp Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL 71 38 Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY 26 16 Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION 61 14 Q1 58,1306 IF 2010 1,771 Dosazením do původního vzorce dostaneme počet bodů, které můžeme obdržet za článek Jimp. Bodování RIV ostatních kategorií je definované bez vzorce.
Jimp kde publikovat? CZE
Jimp kde publikovat? CZE
Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat View Journal Summary List
Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat třídit podle Impact Factor
Jimp kde publikovat? Vybrat časopis
Jimp kde publikovat? Shrnutí Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme Dalším problémem je absolutní nemožnost zjištění délky evaluačního procesu u většiny časopisů. Výjimkou je švýcarské vydavatelství MDPI: Průměrná doba od přijetí k review do publikace = 50 dní
Jimp publikační proces (pro IF>1) 1. Po napsání článku v šabloně vydavatele je nutné jej poslat k oponentuře (stačí PDF). O přijetí k review rozhoduje Editor sám. Pravděpodobnost přijetí k review, pokud nemáte konexe a známé oponenty = 1/10 Na rozhodnutí o přijetí k review se čeká cca týden až měsíc 2. Pokud se vám podaří získat alespoň posudek Review again with Major Changes (přepsat s velkými změnami), jste na dobré cestě. Doba od podání článku k review je cca ½ roku. 3. Nyní máte cca 1 měsíc na opravy nedostatků, angličtiny, korektury a další. Bez kvalitní ANGLIČTINY (rodilý mluvčí) se neobejdete!!! 4. Po opětovném zaslání obdržíte finální rozhodnutí cca do ¼ roku. V kladném případě je očekávána do 14 dnů finální verze s editovatelným dokumentem a grafikou s min 600dpi, nebo lépe vektorovou.
Jimp shrnutí (pro IF>1) 1. Práce na kvalitním článku trvá cca půl roku jednomu autorovi. a) Je vhodné pracovat v kolektivech a spoluprací s kolegy využít schopností všech 2. Relativně nejsnazší cesta je získat doporučení na kvalitní konferenci, která vydává sborník např. ve Springeru, či Elsevieru. Jak se na takovou konferenci dostat? napsat kvalitní článek na co nejbližší téma zaměření konference Bude podrobně diskutováno později 3. Nalezení tematicky nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek. Vhodné je sledovat kolik článků časopis publikuje (čím více, tím lépe) pokud málo, svědčí to o uzavřené komunitě, nebo o malém počtu citací..
Jak napsat kvalitní článek J či D? I náročnost Nejprve je třeba odhadnout náročnost tématu/projektu, který chceme opublikovat Pro mladého a mnohdy i pro perspektivního vědce je tento problém velmi náročný k řešení Zde je stěžejní role zkušeného vědce, který dokáže odhadnout náročnost tvořeného článku a vhodnost do J či D. Je třeba také dávat pozor na zbytečně kvalitní publikace podávané do nekvalitních konferencí! Časově stojí publikace na kvalitní i nekvalitní konferenci bohužel skoro stejně!!! Opět je třeba ctít heslo dvakrát měř a jednou řeš
Jak napsat kvalitní článek J či D? II smysl publikace Je třeba také odhadnout a lépe ověřit smysl tématu/projektu, který chceme opublikovat I mladý vědec by měl být schopen si udělat analýzu stavu aktuální problematiky ve vědeckém světě a na základě pročtených článků udělat rešerši. TOTO JE TAKÉ ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM JAKÉHOKOLIV ČLÁNKU Snažíme se najít mezeru v tématu, kterou nikdo zatím nevyřešil, nebo špatně a tu zaplnit naším řešením. V KLADNÉM PŘÍPADĚ MÁ NAŠE SNAŽENÍ SMYSL A MŮŽEME SVĚTU NĚCO PŘINÉST
Jak napsat kvalitní článek J či D? III Kapitola 1. Introduction Jelikož jsme našli vhodné téma a udělali jsme si rešerši vědeckých prací, můžeme začít psaním. Úvodní kapitola by měla být úvodem do problematiky. Musíme v ní hodně citovat, ale spíše obecnější témata. Postupujeme od obecnějších témat k našemu problému Tato kapitola musí čtenáře nadchnout a musí ho udržet při zájmu. Musí zaznít: V jaké oblasti se pohybujeme? Co je základním problémem a proč je to problém? Závěrem musí být odstavec, který jasně řekne, co je cílem projektu/článku, tedy nové řešení aktuálně pro dané parametry. V závěru kapitoly je vhodné poskytnout přehled, co kde čtenář najde nutné u rozsáhlejších článků.
Jak napsat kvalitní článek J či D? IV Kapitola 2. Problem Definition V další kapitole bude analýza definovaného problému určitě jsou vhodné grafy, jak to vypadá pro aktuální stav, který chceme měřit, analyzovat, modifikovat a vyvinout pro to nové řešení/algoritmy, atd. Také je vhodné podložení matematickým aparátem. Jestli existují případy řešení, resp. jak se to v současnosti řeší?
Jak napsat kvalitní článek J či D? V Kapitola 3. Related Work Tato kapitola je naprosto stěžejní pro Editora v případě časopisů a pro oponenty vždy. Žádný vědec nemá absolutní znalosti o všem, je tedy nutné zde uvézt maximum relevantních cizích prací na dané téma, přičemž musí závěrem zaznít, že jedině ta naše metoda/přístup je jediná, která to řeší. V čem je problém aktuálně používaných řešení? Výhody a nevýhody, cena, dostupnost, realizovatelnost, časová náročnost, atd. Práce je také vhodné porovnat, nejlépe tabulkovým přehledem zvyšuje přehlednost O každé práci je nutné se zmínit alespoň odstavcem. Z toho musí jasně vyznít, proč je potřeba najít nové řešení.. Je také vhodné se k jiným řešením vracet i v dalších kapitolách článku s odkazem, že takto to neděláme působí promyšleně a celistvě.
Jak napsat kvalitní článek J či D? VI Kapitola 4. Solution Design Návrh řešení je třeba čtenáři představit maximálně přehledně, srozumitelně, ale přitom technicky či matematicky korektně. Vhodné je využít: schéma navrhované architektury (IS), abstraktní UML návrh, odkazy na citace použitých komponent/prací Můžeme postupovat od popisu větších celků (abstrakcí) k jednotlivým částem/komponentám Můžeme i krátce charakterizovat vybrané komponenty/prvky formou grafů/tabulek Nebo naopak od popisu jednotlivých částí/komponent k větším celkům (abstrakcím) Záleží na daném problému je cílem architektura řešení, nebo využití existujících komponent k novému účelu?
Jak napsat kvalitní článek J či D? VII Kapitola 5. Implementation Tato kapitola může být v některých odůvodněných případech vynechána, ale musíme počítat s tím, že oponent to vytkne. Vhodné popsat vznikající problémy při realizaci Implementační specifika řešení Pracovní postup, pokud je specifický (jinak odkaz) Vhodná je také např. fotodokumentace řešení, pokud je řešení aplikačně specifické Je např. potřeba ukázat miniaturní rozměry v porovnání s konkurencí/jinými autory
Jak napsat kvalitní článek J či D? VIII Kapitola 6. Testing of Developed Solution Začít je třeba zopakováním, co je cílem článku/projektu a tedy co očekáváme od našeho řešení a jak bude řešení ověřeno/otestováno. Navrhneme testovací metodologii Popíšeme podmínky testů (technické parametry) a průběh testování. Vhodné je např. foto testovacího řetězce, pokud se jedná o praktické řešení. Vzniklé problémy a jejich řešení Ukážeme přehledně sumarizace testů formou grafů či tabulek Důležité je zde porovnání s existujícími řešeními přesně dle parametrů V závěrečném odstavci sumarizujeme dosažené výsledky v porovnání s ostatními řešeními
Jak napsat kvalitní článek J či D? IX Kapitola 7. Conclusions Nejprve shrneme co bylo cílem článku Jaké řešení bylo vyvinuto a co k tomu bylo potřeba Komponenty, cena řešení, časová náročnost, atd.. Shrneme jak kvalitní je řešení nejlépe matematickým aparátem (přesnost, chybovost, MTDF, atd.) Nastíníme další možnosti rozvoje řešení vědeckou komunitou Naše další úmysly pokračování projektu
Jak napsat kvalitní článek J či D? X Formátování Každý časopis i konference používají svůj vlastní formát článků. Springer má B5, IEEE zase A4 dvousloupcově Rozsah 10 stran Springeru přibližně odpovídá 6 stranám IEEE A konference mají skutečně za standardní vložné tyto max. délky příspěvků Editoři časopisů jsou benevolentnější v požadování správně naformátovaného full paperu, ale po případné akceptaci ho stejně vyžadují, ale ne striktně (mají svá editační oddělení) Pro mnohé konference je nicméně špatně naformátovaný článek důvodem k okamžitému vyřazení z oponentského procesu (často bez oznámení) pravidlo u IEEE Nejvhodnější je tedy psát článek přímo v šabloně časopisu/konference od počátku a NEMĚNIT ŽÁDNÝ STYL, jinak bylo celé předchozí snažení zbytečné většinou nezbyde, než článek kompletně znovu přeformátovat do původního stylu.
Jak napsat kvalitní článek J či D? XI Styl psaní Student většinou píše svoji diplomovou práci v první osobě: Vytvořil jsem, udělal jsem, navrhl jsem, atd. Student také při psaní vytvoří neskutečné množství gramatických chyb. Slovosled je mnohdy také tristní. Mladý vědec se tedy musí soustředit bohužel i na tuto skutečnost a psát články v anglickém jazyce: Nepoužívat nikdy první osobu ani u článků, kde jsem jediným autorem Používat množné číslo We made a.., nebo lépe It was created..
Jimp Hindawi WCN Content Introduction - ½ strany Problem definition 2 strany Návrh řešení architektura 3,5 strany Experiments (testing) ¾ strany Conclusions ¼ strany References ¾ strany (22x) Ukázka článku
Jimp Elsevier CMPB IF 1,144 (34 RIV) 30.5.2010 submitted for review 1.6.2010 accepted for review 9.11.2010 Paper Rejected Review process - 6 months
Jimp Sensors IF 1,771 (58 RIVbodů) Introduction 2 strany Problem definition ½ strany Návrh řešení architektura 4,5 strany Implementace řešení 3,5 strany Experiments (testing) 4 strany Further Extensions 1 strana Conclusions ¼ strany References 1 ½ strany (24x) Ukázka článku
Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %) 2. kritérium se týká kvality učitelů 1. Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) 2. a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 3. kritérium pro měření kvality vědy 1. počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) 2. a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 4. kritériem je velikost univerzity (10 %) http://www.arwu.org/ žebříček ARWU 2007
Dotazy a náměty k diskuzi?