*MVCRX04CR0LR* MVCRX04CR0LR prvotní identifikátor odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 140 21 Praha 4 Č. j.: MV- 10550-8/ODK-2019 Vážená paní Miroslava Rybáriková zastupitelka obce Kobylá nad Vidnavkou elektronicky na email: rybkamirka@seznam.cz Praha 5. března 2019 Přílohy: 2/el. na vědomí: obec Kobylá nad Vidnavkou, datovou schránkou Závěr šetření kontrola výkonu samostatné působnosti obce Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra obdržel dne 17. ledna 2019 podání paní Rybárikové, zastupitelky obce Kobylá nad Vidnavkou, nazvané jako Podnět k provedení kontroly výkonu samostatné působnosti, ze dne 16. ledna 2019. Podání jsme vyhodnotili jako podnět k provedení kontroly výkonu samostatné působnosti obce ve smyslu ustanovení 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ). Podnět obsahuje popis dvou situací, ve kterých podatelka spatřuje nezákonný postup obce: 1) Postup při poskytování informací zastupitelům obce V podání je namítáno, že dochází k porušování práva opozičních zastupitelů na poskytování informací nutných k výkonu mandátu. Konkrétně je zmíněna situace, kdy při osobní návštěvě obecního úřadu dne 13. 11. 2018 nebylo podatelce umožněno nahlédnout do dohod o provedení práce. Dne 19. 11. 2018 proto podatelka požádala o písemné zaslání dohod o provedení práce, které byly uzavřeny od 1. 9. 2018 do 19. 11. 2018. V návaznosti na toto žádost starostka obce podatelce sdělila, že napsala na Ministerstvo vnitra, kde se dotazuje, zda má zastupitel nárok nahlížet do dohod o provedení práce. Na 3. zasedání zastupitelstva podatelka požádala kontrolní výbor o prošetření rozhodnutí zastupitelstva ze dne 30. 11. 2017, kterým zastupitelstvo obce paní starostce uložilo posílat emailem zastupitelům obce informaci o uzavření dohody o provedení práce, a to ihned po jejím uzavření. Kontrolní výbor byl podatelkou požádán o zaslání seznamu dohod od data uvedeného rozhodnutí zastupitelstva, tj. od 30. 11. 2017, včetně částky, která byla vyplacena a popisu práce, která byla 1
odvedena. V zápisu kontrolního výboru je uvedeno, že členové kontrolního výboru polemizují, zda mají nárok znát částku, kterou pracovníci od obce obdrží za vykonanou práci, neboť tyto informace jsou dle názoru kontrolního výboru citlivé a podléhají GDPR. Podatelka se táže, jak dále postupovat při žádostech o poskytnutí informací, jež se vztahují k výkonu Vaší funkce dle ust. 82 písm. c) zákona o obcích. Zaměstnanci obecního úřadu tyto informace neposkytnou, protože paní starostka je nechala podepsat, že nemohou zastupitelům podávat informace bez jejího vědomí. Dne 17. 1. 2019 za přítomnosti paní místostarostky, Zdeňky Herzigové, a předsedkyně kontrolního výboru Lenky Pastyříkové bylo podatelce umožněno nahlédnout do požadovaných dohod o provedení prací. Našla v lednu vyplacenou odměnu 3000,- Kč panu Grigoriasovi za pomocné práce a v květnu 2018 vyplacenou odměnu 5000,- Kč panu Boškovi za práce se dřevem Dne 21. 1. 2019 podatelka navštívila obecní úřad opětovně za účelem nahlédnutí do příslušných výkazů práce. Ze strany pracovnice obecního úřadu jí bylo odpovězeno, že nic takového nemá, neboť starostka ji hlásí pouze počet hodin a částku k proplacení. 2) Střet zájmů Druhá námitka se týká střetu zájmů dle ust. 83 zákona o obcích. Z podnětu ke kontrole vyplývá, že zastupitel Bronislav Grigoriadis pracuje jako předseda finanční komise, předseda stavební komise a jako podnikatel ve stavebnictví vyhrává veškeré zakázky, která obec Kobylá nad Vidnavkou vyhlásí a do kterých se přihlásí. Samozřejmě se účastní i při hlasování zastupitelstva. S paní starostkou si sami připravovali rozpočty (nově je zpracovává jeho budoucí zeť), stavby přebírá paní starostka, která má s panem Grigoriadisem několikaletý blízký osobní vztah. Žádali společně o koupi obecního pozemku k podnikání. Vyjádření obce V návaznosti na obdržení podnětu jsme obci zaslali výzvu k vyjádření se ke shora uvedeným skutečnostem. Z vyjádření obce a jí zaslaných dokumentů vyplývají následující skutečnosti. Paní starostka nesouhlasí s předkládáním dohod o provedení práce zastupitelům obce, neboť obsahují osobní údaje. Dle jejího názoru jména osob, které 2
na obci pracují na základě dohody o provedení práce, nesouvisí s výkonem funkce zastupitele dle 82 písm. c) zákona o obcích. Dne 17. 1. 2019 proběhla na obecním úřadě schůzka zastupitelů, ale vzhledem k tomu, že jste paní starostka na ní nebyla přizvána a nebyla přítomna, nedokáže posoudit, co bylo vlastně špatně. Z Vyjádření ke kontrole o provedení dohod ze dne 17. 1. 2019 ze dne 24. 1. 2019 místostarostky obce, paní Zdeňky Herzigové, vyplývá, že na 4. zasedání zastupitelstva obce pí. Rybáriková připomínkovala, že neměla možnost nahlédnout do dohod o provedení práce. Ze strany paní místostarostky bylo paní Rybárikové nabídnuto, že společně nahlédnou do dohod o provedení práce, do kterých měla zájem nahlédnout. Zájmem paní místostarostky bylo, aby se celková situace mezi zastupiteli zklidnila a navázala se lepší komunikace. Paní místostarostka požádala pracovnici obce, aby nachystala dokumenty, do kterých má paní Rybáriková zájem nahlédnout. Dále požádala paní starostku Jochmannovou, aby připravila přehled dohod, které byly v obci uzavřené. Při nahlížení do dohod o provedení práce paní Rybáriková připomínkovala, že není jasné, jaké stavební práce a kde konkrétně byly provedeny. Další dohoda, kterou paní Rybáriková připomínkovala, byla práce se dřevem. Paní místostarostka k nahlížení přizvala starostku obce, aby objasnila, jaké konkrétní stavební práce byly provedeny. Paní starostka odpověděla, že práce byly provedeny v kulturním domě, na hřbitovní kapli a ve společenské místnosti jednalo se o opravu rozvodů vody a elektřiny (na této záležitosti se podílel elektrikář, který nepožadoval vyplacení žádné částky). Závěrem se uvádí, že jiné věci ohledně dohod o provedení prací nebyly od paní Rybárikové požadovány. Výslednou dohodou bylo, že paní místostarostka a paní Rybáriková budou společně usilovat o to, aby ve všech dohodách bylo uvedeno, o jakou práci se jednalo (například stavební práce - kulturní dům - oprava WC). Paní místostarostka starostce obce navrhla, aby v dohodách byla práce konkrétně specifikovaná. Odpovědí starostky bylo, že by docházelo k navýšení administrativy. Řešením je přikládání výkazu práce, kde bude vždy konkrétně uvedeno den, druh práce, počet hodin. Paní starostka zpracovala pro jednání na schůzku 17. 1. 2019 přehled, ve kterém jsou uvedena jména, druh práce, uzavření a ukončení smlouvy, skutečnost, zda zastupitelé byli informováni o uzavření dohody, odměna a odpracované hodiny. Z uzavřených dohod cca 114 pouze 7 nebylo dáno na vědomí zastupitelům. K tvrzení podatelky, že starostka nutila zaměstnance podepsat, že nemohou zastupitelům podávat informace bez jejího svolení, starostka obce uvádí, že v pondělí dne 21. 1. 2019 paní Rybáriková strávila asi hodinu v prostorách obecního úřadu a vyptávala se na různé informace, které jí byly zaměstnanci sděleny a z její strany tomu nebylo nijak bráněno. 3
K námitce týkající se střetu zájmů pana Grigoriadise paní starostka uvádí, že pokud pan Grigoriadis podal nabídku na stavební práce, která byla vyhodnocena jako nejnižší, svým jménem, lze předpokládat, že všichni zastupitelé tuto skutečnost pochopili a tato skutečnost jej neomezuje v hlasování. Zastupitelstvu tudíž nebyly zatajeny žádné podstatné informace. Vše ostatní, co bylo uvedeno paní Rybárikovou ve vztahu k námitce střetu zájmů, starostka obce nepovažuje za relevantní. Pan Grigoriadis je předseda finančního výboru a stavebního výboru. Skutečnost, že paní starostka má s panem Grigoriadisem blízký přátelský vztah a že žádali společně o koupi obecního pozemku, nijak nepopírá. Skutečnost, že pan Stavovský bude zpracovávat rozpočty, byla projednána v zastupitelstvu s kladným stanoviskem. Právní posouzení Ministerstvem vnitra Na základě všech shora uvedených skutečností a podkladů od obce dospěl zdejší odbor Ministerstva vnitra k následujícím právním závěrům. Právo zastupitele na informace - obecně Pokud jde o obecná pravidla a východiska při vyřizování žádosti zastupitele o informace, odkazujeme na naše stanovisko ze dne 3. 12. 2018, č. j. MV-137778-2/ODK-2018 (dále jen stanovisko ), které jsme zpracovali na žádost starostky obce, paní Zuzany Jochmannové. Ve stanovisku je vysvětlen jak rozsah práva zastupitele na informace, tak i postup obce při vyřizování žádosti zastupitelů o informace (stanovisko přikládáme). Právo zastupitele na informace ve smyslu ust. 82 písm. c) zákona o obcích, podle kterého platí, že: Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů., se týká v zásadě všech informací, které směřují do samostatné působnosti obce. Ust. 82 písm. c) zákona o obcích je přitom třeba vykládat spíše extenzivně (rozšiřujícím způsobem), nikoli restriktivně (zužujícím způsobem). Uvedený přístup vyplývá již ze samotné povahy práva na informace uvedené právo je založeno na principu, že jakémukoliv žadateli (nejenom zastupiteli obce) je třeba poskytnout zásadně všechny informace směřující do působnosti obce, ledaže existuje výjimka spočívající v důvodu pro znepřístupnění (odmítnutí) informací stanovená zákonem. Dalším principem je, že pokud se důvod pro znepřístupnění informací týká pouze části požadovaných informací (např. části dokumentu), je možné znepřístupnit (anonymizovat) jen tuto část a ve zbytku je třeba dokument vždy poskytnout. 4
Jediným zákonným důvodem pro znepřístupnění informací zastupiteli obce ve smyslu ust. 82 písm. c) zákona o obcích je však skutečnost, že požadované informace nesouvisí s výkonem funkce zastupitele obce. 1 Dle našeho názoru není možné akceptovat závěr, že dohody o provedení prací, resp. informace které jsou v nich obsaženy včetně jména a příjmení osob, které na obci pracují na základě dohody o provedení prací, nesouvisí s výkonem funkce zastupitele ve smyslu ust. 82 písm. c) zákona o obcích. Informace, jaké osoby jsou zaměstnány na obecním úřadě (nebo mimo obecní úřad), za jaký plat (mzdu) atp. je třeba považovat za informace, které souvisí s výkonem funkce členů zastupitelstva obce. (viz dále). Jinými slovy, žádost zastupitele dle ust. 82 písm. c) zákona o obcích o poskytnutí uzavřených dohod o provedení prací je zcela legitimní. Člen zastupitelstva obce přece může mít přehled o tom, jaké osoby vykonávají pro obec práce za prostředky z obecního rozpočtu, za jakých podmínek (mzdových / platových, časových, atp.). Pokud by zastupiteli byly znepřístupněny tyto informace, nemohl by zejména posoudit, zda obec se svými prostředky nakládá hospodárně, zda zaměstnanci obce mají schopnosti, vlastnosti a zkušenosti poskytující záruky, že jimi prováděné práce budou vykonávány profesionálně, řádně, v zájmu obce a jejích občanů, atp. Je přitom nerozhodné, zda si zastupitel názor na tyto otázky může utvořit a ten prezentovat pouze na základě poskytnutých dohod nebo až ve spojení s dalšími informacemi a dokumenty. Důležité je, že požadované informace souvisí s výkonem funkce zastupitele, tzn. s agendou obce v samostatné působnosti (uzavírání pracovních smluv a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je typickou činností v samostatné působnosti). Nelze souhlasit s názorem, že z důvodu výskytu osobních údajů v dohodách o provedení prací není možné tyto informace zastupitelům poskytnout. Odkazujeme na stanovisko zdejšího odboru ze dne 3. 12. 2018, č. j. MV-133777-2/ODK-2018, ve kterém je tato problematika blíže rozebrána a je zde i vysvětleno, proč zastupitele nelze srovnávat s postavením běžného občana, který o informace požádá v režimu InfZ. Stanoviska Ministerstva vnitra sice nejsou právně nezávazná, Ministerstvo vnitra však právo nevytváří, ale poskytuje metodickou pomoc obcím, přičemž vychází z právních předpisů a judikatury soudů, které pro obec závazné jsou. Nelze tedy např. dovozovat, že pokud stanovisko Ministerstva vnitra k právu zastupitele na informace není právně závazné, nejsou pro obec závazné ani pravidla a postupy, 1 V podrobnostech odkazujeme na naše stanovisko č. 1/2016 Právo člena zastupitelstva obce na informace, dostupné na www.mvcr.cz/odk, ve kterém je podrobně rozebrána problematika rozsahu informací, na které má zastupitel obce nárok. Upozorňujeme, že i pokud by zastupitelem požadovaná informace nijak nesouvisela s výkonem jeho funkce (např. by směřovala do výkonu přenesené působnosti obce), nijak to nebrání tomu, aby zastupitel o tyto informace požádal na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 5
které vyplývají ze zákona o obcích a příslušné judikatury soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2013, č.j. 8 Aps 5/2012-47, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2018, č. j. A As 7/2018-48). Přezkoumání postupu obce V posuzovaném případě podatelka, která je členkou zastupitelstva obce, požádala dne 19. 11. 2018 emailem o zaslání všech dohod o provedení prací uzavřené se zaměstnanci obce za období od 1. 9. 2018 do 19. 11. 2018. Reakcí paní starostky bylo, že napsala na Ministerstvo vnitra dotaz, zda má zastupitel nárok nahlížet do dohod o provedení práce. Ze spisového materiálu dále vyplývá, že dne 17. 1. 2019 bylo žadatelce umožněno nahlédnout do požadovaných dohod o provedení prací. Paní zastupitelka poté požádala při osobní návštěvě obecního úřadu dne 21. 1. 2019 o poskytnutí souvisejících výkazů prací, bylo jí však sděleno, že takové dokumenty neexistují. Upozorňujeme, že nadřízeným orgánem, který je oprávněn hodnotit postup obce při vyřizování žádosti o informace v případném odvolacím nebo stížnostním řízení, je v tomto případě Krajský úřad Olomouckého kraje, nikoli Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra může pouze odkázat na příslušnou právní úpravu v rámci poskytování metodické pomoci obcím. Obci Kobylá nad Vidnavkou Ministerstvo vnitra již své stanovisko poskytlo (viz stanovisko ze dne 3. 12. 2018, č. j. MV-137778-2/2018). Ze spisového materiálu vyplývá, že zastupitelka byla s požadovanými dohodami seznámena, a to dne 21. 1. 2019 na obecním úřadě, kdy jí bylo ze strany místostarostky umožněno do dohod nahlédnout. K dotazu, jak nadále postupovat při žádostech o poskytnutí informací, jež se vztahují k výkonu její funkce podle ust. 82 písm. c) zákona o obcích, pokud zaměstnanci obecního úřadu odmítají informace poskytnout, uvádíme následující. Při vyřizování ústního požadavku zastupitele lze vycházet z ust. 13 InfZ, které stanoví formu žádosti o informace. Dle tohoto ustanovení platí, že žádost o informace lze podat písemně i ústně, pokud však na ústně podanou žádost není informace poskytnuta (nebo žadatel považuje informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za nedostačující), je třeba podat žádost písemně. Obranou zastupitele proti nevyřízení ústně podané žádosti je tedy písemné podání žádosti. V případě, že zastupitel obce není spokojen s tím, jak obec naložila s jeho písemnou žádostí o informace, má právo si podat buď stížnost proti postupu obce jako povinného subjektu dle ust. 16a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ ), nebo odvolání dle 16 InfZ proti rozhodnutí obce o odmítnutí informací. Stížnost dle 16a InfZ lze 6
podat (mimo jiné) proti částečnému poskytnutí informací nebo proti nečinnosti obce (tj. v případě, že se obec žádostí zastupitele nebude vůbec zabývat, resp. tuto žádost v zákonem dané lhůtě nevyřídí). Stížnost i odvolání je nutno podat u obce, které byla žádost adresována, a rozhoduje o ní nadřízený orgán, tj. v posuzovaném případě Krajský úřad Olomouckého kraje. V podrobnostech odkazujeme na stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2016, které je také přílohou tohoto závěru šetření (viz kap. 4 na str. 9 10 Obrana proti způsobu, jakým obec vyřídila zastupitelovu žádost podle 82 písm. c/ zákona o obcích ). Ze spisového materiálu dále vyplývá, že podatelka má výhrady k vyplacení odměn za pomocné práce panu Grigariasovi a za stavební práce panu Buškovi. V této souvislosti lze odkázat na zákon o obcích, který ve svém 38 odst. 1 stanoví obci povinnost nakládat s jejím majetkem účelně a hospodárně. Ministerstvo vnitra musí na tomto místě konstatovat, že mu nepřísluší přezkum, zda obec se svým majetkem nakládá s péčí řádného hospodáře, jelikož takový přezkum probíhá podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, kdy tento zákon je v gesci Ministerstva financí. Pro úplnost uvádíme, že přezkum hospodaření provádí v případě obcí krajský úřad nebo může obec přezkum hospodaření zadat auditorovi (auditorské společnosti). Další námitka se týká střetu zájmů (porušení ust. 83 zákona o obcích). Podatelka uvádí, že jeden ze zastupitelů obce, pan Bronislav Grigoriadis, pracuje současně jako předseda finanční komise, stavební komise a jako podnikatel ve stavebnictví vyhrává veškeré zakázky, které obec Kobylá nad Vidnavkou vyhlásí a do kterých se přihlásí. Samozřejmě se účastní i při hlasování zastupitelstva. Ačkoliv se podatelka zmiňuje o finanční a stavební komisi (komise jsou dle ust. 122 odst. 1 zákona o obcích iniciativními a poradními orgány rady obce), z webových stránek obce Kobylá nad Vidnavkou je patrné, že pan Grigoriadis je předsedou finančního a kontrolního výboru zastupitelstva. Zákon nijak nebrání tomu, aby zastupitel byl předsedou jakéhokoliv výboru zastupitelstvu - je tomu právě naopak, neboť zákon o obcích v ust. 117 odst. 4 stanoví, že předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce. Střet zájmů je řešen zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění a dále v ustanovení 83 odst. 2 zákona o obcích. Případný střet zájmů, který by mohl vzniknout při konkrétním rozhodováním, je nutné řešit v souladu s 8 zákona o střetu zájmů (tj. v případě, že jde o uvolněného zastupitele, který je veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů) nebo v souladu s 83 odst. 2 zákona o obcích (jde-li o neuvolněného zastupitele). Povinnost člena zastupitelstva v důsledku střetu zájmů se však podle obou těchto ustanovení 7
v podstatě omezuje na oznamovací povinnost, tj. na povinnost zastupitele oznámit existenci možného střetu zájmů. Viz ust. 83 zákona o obcích: (1) Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. (2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. Záleží tedy na osobním rozhodnutí člena zastupitelstva obce, zda se zúčastní hlasování a tedy rozhodování v dané záležitosti. Existence střetu zájmů zastupitele neznamená, že se člen orgánu nesmí jednání dále účastnit a v dané věci hlasovat, neboť takový následek by musel zákon stanovit výslovně, což nečiní (mandát člena zastupitelstva může být omezen vzhledem ke svému ústavněprávnímu rozměru jen výslovným ustanovením zákona). Pokud zastupitel oznámí na zasedání zastupitelstva skutečnosti svědčící o jeho střetu zájmů, zastupitelstvo má možnost pouze deklarovat, zda v daném případě střet zájmů skutečně shledalo, nemůže však rozhodnout o vyloučení takového člena z účasti na jednání a hlasování. Takový výklad by byl nejenom v rozporu se zákonem o obcích, ale zejm. v rozporu s Listinou základních práv a svobod (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2011, č.j. 1 Ao 2/2010-185). Smyslem oznamovací povinnosti je tedy pouze informování ostatních členů zastupitelstva před přijetím rozhodnutí, že určitý zastupitel diskutuje a hlasuje o věci ve střetu zájmů. Tuto skutečnost pak mohou zastupitelé zohlednit při projednávání a hlasování o věci. Pro úplnost lze uvést, že jedná-li se o střet zájmů, který je zjevný, nelze nesplnění oznamovací povinnosti považovat za porušení zákona, neboť v takovém případě si zastupitelé musí být existence střetu zájmů vědomi. Taková situace nastane typicky v případě, kdy člen zastupitelstva bude žadatelem o odkoupení obecního pozemku. Skutečnost, že paní starostka a zastupitel Grigoriadis mají blízký přátelský vztah, není pro posouzení, zda obec postupuje při výkonu samostatné působnosti obce v souladu s právními předpisy, vůbec relevantní. Zákon nebrání tomu, aby 8
starostka a zastupitel byli společnými žadateli o odkoupení obecního pozemku a nepřikazuje, aby se zastupitelé zdrželi hlasování při schválení kupní smlouvy. Závěrem uvádíme, že výkon kontrolních pravomocí Ministerstva vnitra se omezuje na hledisko zákonnosti, tj. Ministerstvo vnitra přezkoumává, zda obec při výkonu samostatné působnosti postupovala v souladu se zákony a jinými právními předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního, nebo pracovního práva (viz 128 odst. 3 písm. a/ zákona o obcích). Ministerstvo vnitra tedy nepřezkoumává, zda je tato samospráva vykonávána účelně, hospodárně, v zájmu obce a jejích občanů, neboť tato hlediska je povinna zohledňovat výlučně sama obec (resp. příslušné orgány obce při své rozhodovací činnosti). Na základě všech shora uvedených skutečností a důvodů Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že na základě námitek uvedených v podnětu ke kontrole není důvodné provádět kontrolu v obci Kobylá nad Vidnavkou. Upozorňujeme, že ve vztahu k vyřizování žádosti zastupitele o informace je obecná (subsidiární) kontrolní pravomoc Ministerstva vnitra vyloučena speciální pravomocí Krajského úřadu Olomouckého kraje, který je oprávněn přezkoumat postup obce v návaznosti na řádně podanou stížnost nebo odvolání zastupitele ve lhůtě stanovené InfZ. Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru Vyřizuje: Mgr. Andrea Bartošová tel. č.: 974 816 632 e-mail: odbordk@mvcr.cz 9