Písemná práce z předmětu Filosofie pro environmentalisty Jméno a příjmení: A. Multiple choice otázky a otázky k logice 1. 1.A. Zapište jazykem výrokové logiky následující větu: Jestliže jsem si přečetl knihu Štěpána, napíšu písemnou práci z filosofie (přečetl jsem si knihu Štěpána reprezentuje (a), napíšu písemnou práci z filosofie reprezentuje písmeno (b)). 1.B.Zapište jazykem výrokové logiky negaci výše uvedené věty. 1.C. Jaká bude interpretace věty Jestliže jsem si přečetl knihu Štěpána, napíšu písemnou práci z filosofie, jestliže první část (a) bude pravdivá a druhá část (b) bude nepravdivá? Pravda nebo nepravda? 2. Východiska textu A) Souvisí ve většině případů s aktory textu. B) Pokud jsou pravdivá zaručují logickou konzistenci textu. C) Tvoří pilíře autorova názoru na oblast, které se text týká. D) Se nedají určit pokud je text logicky konzistentní 3. Logická konzistence textu A) Pokud je pravdivá a text má pravdivá východiska zaručuje to pravdivost závěrů textu. B) Pokud je text logicky nekonzistentní musí být jeho závěry nepravdivé. C) Je závislá na pravdivosti východisek textu. D) Souvisí s použitím matematického aparátu v textu. 4. Vytvořte dobře utvořenou formuli predikátové logiky z věty v přirozeném jazyce, která zní Petr je vyšší než Pavel. (Konstantu Petr označíme p, konstantu Pavel označíme q, predikát, predikující vztah být vyšší označíme V). 5. Autoři, kteří se zabývají presokratickou filosofií A) připisují myšlenku působení božského řádu ve světě (a tedy možnost poznat lidským rozumem řád světa) již Mílétským filosofům B) připisují Anaximandrovi myšlenku změny látkového principu kvantitativní změnou (hustoty) látky tzn. pralátka vzduch se huštěním proměňuje ve vodu zemi atd. zředěním se proměňuje v oheň
C) dávají do souvislosti vznik řeckého městského státu s tržištěm se vznikem intelektuální atmosféry, která přispěla ke vzniku filosofie D) chápou vznik filosofie jako hledání jednotného a vnitřně konzistentního výkladu světa 6. Platón A) obhajoval myšlenku vlády intelektuálních a morálních elit (tzn. různorodost síly hlasu při správě obce podle kvalit člověka) B) ve svém díle Obrana Sókrata zastával názor, že filosof je vlastníkem jediných smysluplných pravd C) ve svém díle Obrana Sókrata zastával názor, že filosofie učí intelektuální skromnosti určením mezí našeho poznání D) ve svém díle Obrana Sókrata zastával názor, že zákony obce lze porušit pokud s nimi nesouhlasíme 7. Platón A) považuje Bohy za nadřazené Idejím B) považuje Bohy za podřazené Idejím C) ve svém díle Obrana Sókrata interpretuje vcelku věrně svého učitele Sókrata D) byl vášnivým demokratem 8. Platón A) byl velikým obhájcem krásy (kterou chápal jinak než my dnes), ale nepřítelem umění B) chápe Ideu Krásy jako jednu ze tří nejdůležitějších Idejí C) převzal všechny důležité myšlenky sofistů D) chápal hodnotu tohoto materiálního světa jako mimořádně malou 9. Helénismus A) znamená mimo jiné významné rozšíření antické kultury mimo hranice vlastního Řecka B) je epocha, ve které se objevil filosofický směr stoa (stoicismus) C) je období, ve kterém žil také Ježíš Kristus D) znamená u významného počtu autorů příklon k etice 10. Ranně středověká filosofie A) navazuje především na dílo atomisty Démokrita B) znamená oproti vrcholné antické filosofii významný úpadek kvality argumentace C) přebírá křesťanství ovšem přetavené pozdním helénismem D) přebírá přibližně v 6. století vrcholnou arabskou filosofii a kombinuje ji se Sókratovými spisy 11. N. Machiavelli A) zásadním způsobem ovlivnil náš pohled na analýzu politiky (od moralizování co vladař má dělat k analýze skutečných činů vladařů v minulosti a přítomnosti) B) vystupuje s konceptem noumenálního světa C) používá jako metodickou zásadu empirické zkoumání historie D) patří k epoše renesance 12. N. Machiavelli A) se ve svém díle Vladař často snaží dokázat platnost svých tvrzení na příkladech z historie B) ve svém díle Vladař často moralizuje a odkazuje potencionální vladaře na promýšlení etických otázek svých činů C) doporučuje vládci opírat se o lid a to z důvodu svého demokratického cítění
D) doporučuje vládci opírat se o lid a to z pragmatických důvodů (snáze si tak udrží moc) 13. Montaigne A) patří k renesančním italským myslitelům B) zabývá se analýzou sebe sama, ovšem na rozdíl od středověkých myslitelů velmi otevřeně a beze strachu nahlédnout své nitro bez příkras C) navazuje na myšlenky I. Kanta D) patří k ranně středověké filosofii 14. I. Kant A) vymezil hranice dosahu rozumového poznání a tvrdil, že kdo si neuvědomuje, že rozum má hranice nepochopil co vlastně rozum je B) tvrdí, že vstupenkou do sféry etického je schopnost rozumové úvahy na rozdíl od fyzikální determinace C) tvrdí, že člověk má být pro druhého vždy i cílem a nikdy jen prostředkem D) soudí, že poznání a-priory syntetické je možné díky nazíracímu principu času a trojrozměrného prostoru 15. I. Kant A) patří do novověké ostrovní filosofie B) rozděluje svět na svět o sobě a pro sebe C) je přesvědčen, že svět o sobě nemůžeme poznat D) zakládá tzv. formální etiku zavedením tzv. bezobsažných etických norem 16. Spor mezi nominalismem a realismem A) znamená spor o prvenství z hlediska bytí mezi jednotlivostmi (černá sedačka, černé sako) a pojmy (černost o sobě) B) byl reprezentován jmény na straně nominalismu Roscellinus a na straně realismu Vilémem z Champeaux C) se týká středověké křesťanské filosofie D) zasahuje ještě i renesanci 17. Rozdíl ranně antického textu (např. Homér) od textu Starého zákona spočívá A) ve skutečnosti, že text ranně antický je daleko realističtější B) ve skutečnosti, že text ranně antický je sekvenčně řazen C) ve skutečnosti, že ranně antický text je daleko méně aristokratický D) ve skutečnosti, že ranně antický text je více emocionální 18. Rozdíl mezi ranně křesťanskou filosofií východní a západní spočívá A) zejména v důrazu na racionalitu, který je silnější u východních autorů B) také v tom, že východním autorem byl Origénés a Cléméns Alexandrijský, zatímco západním Tertulliánus a sv. Augustín C) v důrazu na matematické poznání, který je silnější u východních autorů D) ve skutečnosti, že západní daleko častěji chápali víru jako protiklad rozumu a filosofie 19. Descartes A) kritizuje středověké filosofy a tvrdí, že je nutné vystavět novou filosofii na základě racionální dedukce ze 100% jistě pravdivých předpokladů (východisek, axiomů) B) je zastáncem myšlenky, že zřejmost, zřejmá nevyvratitelnost je kritériem pravdivosti
C) navazuje přímo na myšlenky Tháleta z Mílét D) považuje za nezpochybnitelné, že pokud někdo či něco pochybuje, musí to existovat 20. Osvícenství A) většina osvícenských autorů byla optimisty s tím, že když umožníme lidem používat vlastní rozum bude výsledná společnost (zbavená předsudků, nesmyslné víry a emocí) mnohem lepší B) dost často kritizuje pomocí ironizování svých oponentů (např. Voltaire) C) je bytostně křesťanskou záležitostí D) je reprezentováno zejména myslitelem Descartesem 21. Podívejte se na následující text: Tím je Socialistická organizace pracujících (SOP), ještě donedávna marginální trockistická skupinka, která vznikla v létě 98 při rozdělení podobně marginální (ani ne dvacet členů), i když trochu známější Socialistické solidarity a okolo emisara jedné zahraniční trockistické málem-internacionály (jak už to tak u českých trockistů bývá je příznačné, že téměř všechny trockistické tendence a skupiny sem byly importovány ze zahraničí, nejednalo se o produkt autentické výsledky nosných snah o řešení místních problémů, ale o zvenčí dovezené dogmatické formulky vypracované od reality odtrženými teoretiky ze západu). Nedávno si tato skupina, chrlící své proklamace o úchylkách jiných levicových skupin (někdy i dosti zákeřné např. jejich rozsáhlé očerňování českých anarchistických skupin, které rozeslali v angličtině na adresu dvou set padesáti zahraničních skupin udělalo, i když obsahuje naprosté nesmysly, zdejší anarchistické scéně pěknou ostudu) a vydávající časopis s opravdu odpudivým názvem Socialistická avantgarda (avantgarda = předvoj) a neméně odpudivým obsahem (jde opět o kádrování ostatních skupin, kombinované s nesmyslnými a nerealizovatelnými nápady či zjednodušujícími "analýzami" pomocí pojmů z třicátých let, přehlížení reality a kopírování zahraničních skupin; celý časopis navíc stylisticky působí jako špatný překlad z angličtiny což je dáno např. tím, že autoři článků používají řadu slov, které načetli v trockistických příručkách v anglické podobě, ačkoli pro ně existují české ekvivalenty), povšimla své totální bezvýznamnosti (její počty nikdy nepřesáhly deset členů a po většinu času se pohybovaly na polovině tohoto počtu). Rozhodla se s tím něco udělat a protože pochopila, že mezi anarchisty moc šancí mít asi nebude a ostatní trockisté ji také příliš nemuseli, rozhodla se k "jednotné frontě" s Komunistickým svazem mládeže, v podstatě mládežnickou odnoží komunistické strany. Z teoretického hlediska jde o opravdu zajímavý jev jednotná fronta trockistů se stalinisty tu ještě nebyla a Trockij se nad tím také jistě obrací v hrobě, kam jej dostal cepín stalinského agenta, mě teď ale budou zajímat spíše praktičtější problémy. Z hlediska "lidských zdrojů" se tímto manévrem dostali SOP a její vůdce (on sám tento titul odmítá nechává se poněkud skromněji titulovat jako "jeden z vůdců") Pavel Šanda mezi lidi, kteří jednak sdílejí podobnou ideologii jako on (což je pro trockistu ve stylu SOP první důležitá výhoda) a jednak ve své většině patrně příliš nepřemýšlejí (což je pro trockistu ve stylu SOP druhá, ještě důležitější výhoda). Materiálně pak mohou využívat pro společné akce opravdu nemalé zázemí mladých bolševiků, proti kterému je technika a prostředky dostupné anarchistům kůlničkou s dětskými hračkami. Zodpovězte otázky: 1. Jde o text manipulativní, emocionální a fundamentalistický? Argumentujte. 2. Lze říci, že autor ve prospěch svých tvrzení uvádí také relevantní fakta? Ukažte na příkladech. 3. Je v textu použita manipulace přiřazením kladných a záporných aktorů? Ukažte na příkladech.
B. Otevřené otázky 1. Popište stručně Platónovu představu ideálního státu. (5 bodů) 2. Popište rozdíl mezi světem Homérovým a světem Starého zákona. Použijte alespoň tři charakteristiky u každého z nich. 3. Co znamená termín kategorický imperativ u I. Kanta. 4. V čem spočívá největší přínos N. Machiavelliho? 5. Popište rozdíl mezi existencí a bytím u J. P. Sartra. 6. Jaký je zásadní rozdíl mezi postojem k hodnotám u I. Kanta a D. Huma. 7. Popište alespoň tři charakteristiky osvícenství. C. Otevřené otázky s argumentovaným vlastním postojem 1. Pokuste se zformulovat větu, která je pravdivá bez ohledu na vlastnosti empirického světa kolem nás, tzn. je pravdivá nutně (A). Pokuste se zformulovat větu, která je v daný okamžik psaní písemné práce pravdivá, ale zároveň v jiný čas být pravdivá nemusí (B). Jsou přírodní zákony pravdivé nutně nebo empiricky? Svůj pohled zdůvodněte.