Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Studijní program: Informační systémy a technologie Obor: Informatika SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2015/2016 Autoři Bc. Jan Brotánek, xbroj41 Bc. Volha Krukovich Bc. Barbora Jonášová Téma CMMI DEV v. 1.3 v číslech Datum odevzdání 15. 5. 2015

Abstrakt Práce se na model CMMI dívá z kvantitativního pohledu. Cílem je provedení rešerše dokumentu CMMI-DEV v. 1.3 se zaměřením na kvantifikaci jednotlivých prvků oblastí. V úvodních kapitolách je model CMMI 1.3 obecně představen a je popsána jeho struktura. Druhá část rozebírá vlastní dokument a jeho části z hlediska počtu stran a doby jeho čtení. Předkládá také počty a přehledy jednotlivých procesních oblastí a jejich generických a specifických cílů a praktik. Klíčová slova CMMI, model zralosti, generické cíle, procesní oblasti, doba čtení

Obsah 1 Úvod... 1 2 Obecně o CMMI 1.3... 2 2.1 Struktura CMMI DEV 1.3... 2 2.2 Úrovně zralosti... 4 3 CMMI-DEV 1.3 v číslech... 5 3.1 Generické cíle a praktiky... 6 3.2 Skupiny procesních oblastí... 7 3.3 Procesní oblasti... 10 4 Závěr... 16 5 Bibliografie... 17

1 Úvod Při přistupování k nové metodice je dobré mít jasnou představu nejen o jejím účelu, ale také o její struktuře a celkovém rozsahu, jakožto i rozsahu jednotlivých částí. U metodik, které jsou podobně rozsáhlé jako CMMI, se tato potřeba násobí. Přehledy a statistiky v tomto dokumentu, tedy slouží nejen pro statistické účely, ale především pro orientaci v dokumentu a odhadnutí doby studia jednotlivých procesních oblastí. Cílem práce je provedení rešerše dokumentu CMMI DEV v. 1.3 se zaměřením se na kvantifikaci jednotlivých prvků oblastí. V úvodní části je model popsán z obecného hlediska. Větší pozornost je věnována generickým cílům jakožto i specifickým procesním oblastem, cílům a praktikám, které jsou součástí každé z procesních oblastí. Pro orientaci v dokumentu jsme vytvořili přehledný diagram jeho struktury. V dokumentu sledujeme kromě počtů jednotlivých částí také počet stran a dobu čtení těchto částí, přičemž operujeme s předpokládanou dobou čtení jedné strany 2 min. 1

2 Obecně o CMMI 1.3 CMMI je modelem kvality organizování práce v týmech, které se zabývají vývojem softwaru. Zkratka anglického názvu Capability Maturity Model Integration je překládána jako Stupňovitý model zralosti. Celý model je souhrnem doporučených pracovních postupů a cílů pro vývojové týmy. Model je volně dostupný na internetu. Model je rozdělen na pět úrovní označujících zralost. Práce vývojového týmu je posuzována audity, a poté je tým ohodnocen úrovní, jíž dosahuje. Posouzení se zaměřuje na kvalitu práce týmu. Od roku 2006 je CMMI rozlišeno pro tři oblasti, první oblastí je CMMI- DEV(Development) pro vývoj, druhou oblastí je CMMI-ACQ (Acquisition) pro získání procesu a třetí je CMMI-SVC (Services) pro služby. (Kubičík, 2011) 2.1 Struktura CMMI DEV 1.3 CMMI DEV se dělí do několika základních kapitol. V úvodu je popsán účel CMMI a jeho historie. Na celý dokument a každou procesní oblast jsou aplikovány Generické cíle, které obsahují generické praktiky. Procesní oblasti jsou sdruženy do 4 skupin procesních oblastí. Každá procesní oblast obsahuje jí specifické cíle a každý specifický cíl obsahuje specifické praktiky, které jsou prováděny. Každá procesní oblast má určenou úroveň zralosti na škále od 1 do 5. 2

Obrázek 1 : Struktura CMMI DEV 1.3 (autor) 3

2.2 Úrovně zralosti Model zralosti CMMI definuje svými stupni 5 úrovní zralosti. Model je navržen pro organizace za účelem vlastního rozvoje procesů podle definovaných úrovní. Tabulka 1: Úrovně zralosti (Kubičík, 2011) Úroveň 1 Úroveň 2 Počáteční Řízená Týmy nevykonávají definované procesy nebo je vykonávají pouze částečně. V organizaci je nastaveno řízení projektů, činnosti v projektech jsou pravidelně plánovány. Úroveň 3 Definovaná Postupy jsou nadefinovány, zdokumentovány a řízeny. Úroveň 4 Kvantitativně řízení Produkty i procesy jsou řízené kvantitativně. Úroveň 5 Optimalizující Tým stále optimalizuje své činnosti. Obrázek 2: Model úrovní zralosti (Kubičík, 2011) 4

3 CMMI-DEV 1.3 v číslech Dokument má celkem 482 stran, přehled o počtech stran v jednotlivých částech dokumentu je uveden v tabulce Rozdělení stran v dokumentu. Z tabulky je zřejmé, že největší část je věnována popisu generických cílů a procesních oblastí. Přečtení celého dokumentu zabere 15 hodin a 14 minut čistého času. Tabulka 2: Rozdělení stran v dokumentu (autor) Část Stran Doba čtení (min) 1 Titulní strany, Úvod, Obsah 11 22 Část první: O CMMI 57 114 Část druhá: Generické cíle a praktiky, Procesní oblasti 335 670 Část třetí: Přílohy 54 108 Prázdné strany 25 0 Celkem 482 914 Podrobnější pohled na graf tzv. obsahových částí dokumentu (bez příloh) na obrázku ukazuje, že popis jednotlivých procesních oblastí stále zabírá většinu dokumentu. Zajímavým faktem je, že část věnující se především popisu modelu CMMI, jeho prvků a vztahů mezi těmito prvky, je téměř stejně dlouhá jako popis generických cílů a praktik. 57; 14% Část první: O CMMI 273; 70% 62; 16% Část druhá: Generické cíle a praktiky Část druhá: Procesní oblasti Obrázek 3: Porovnání obsahových částí dokumentu (autor) 1 1 strana = 2 minuty čtení 5

3.1 Generické cíle a praktiky CMMI obsahuje 3 generické cíle. Každý cíl má své generické praktiky. Tyto generické, či chcete-li obecné cíle, jsou aplikovány na všechny procesní oblasti. Institucionalizovat proces v souvislosti s CMMI znamená, že práce je prováděna podle tohoto procesu tak, že je prováděna vždy stejně. Pokud se změní požadavky na práci, je nutné změnit i proces (metaforicky: Institucionalizovat/přijmout za svůj postup vaření Vánoční večeře tak jak je popsáno v kuchařce. Pokud kapři vyhynou, nahradíme lososem a změníme postup v kuchařce) Tabulka 3: Generické cíle (autor) Zkratka Název Počet Praktik Stran Doba čtení (min) 2 GG1 Dosahování specifických cílů 1 0,5 1 GG2 Institucionalizovat řízené procesy 10 46 92 GG3 Institucionalizovat definované procesy 2 6 12 Z tabulky i grafu je zřejmé, že nejvíce praktik obsahuje GG2. Toto je způsobeno tím, že aby mohl být proces řízený (tj. cíl splněn), je nutné provést několik kroků Určit organizační politiku firmy pro plánování a provádění procesů, plánovat proces, poskytnout zdroje pro proces, přiřadit osobu zodpovědnou za proces, školit lidi, kteří jsou v procesu zapojeni a další kroky. Naopak obecný cíl GG1 obsahuje pouze jednu praktiku Provádět specifické praktiky procesní oblasti k vytvoření produktů a služeb, které odpovídají specifickému cíli oblasti. 2 1 strana = 2 minuty čtení 6

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Dosahování specifických cílů Institucionalizovat řízené procesy Institucionalizovat definované procesy Počet Praktik Stran GG1 GG2 GG3 Obrázek 4: Porovnání generických cílů vzhledem k počtu praktik a stran (autor) 3.2 Skupiny procesních oblastí Procesní oblasti lze agregovat do 4 skupin, dle jejich povahy - Podpůrné procesy (Support) obsahující celkem 5 procesních oblastí - Řízení procesů (Process management) obsahující 5 procesních oblastí - Řízení projektů (Project management) s 6 procesními oblastmi - Návrh a realizace (Engineering) s 6 procesními oblastmi Celkem musíme počítat s 22 procesními oblastmi Tabulka 4: Porovnání skupin procesních oblastí z hlediska cílů, praktik a počtu stran a doby čtení (autor) Název skupiny SG SP Stran Doba čtení (min) Engineering 14 39 63 126 Process Management 15 59 91 182 Project Management 8 33 53 106 Support 10 29 47 94 Celkem 47 160 254 508 7

Nejvíce specifických cílů obsahuje skupina procesních oblastí Řízení procesů s celkem 15 cíly a 59 specifickými praktikami. Nejméně řízení projektů s 8 cíly a 33 praktikami. Pohledem na graf je zřejmé, že nejvíce času zabere nastudování skupiny Řízení procesů 100 90 80 70 60 50 40 30 SG SP Stran 20 10 0 Engineering Process Management Project Management Support Obrázek 5: Porovnání skupin procesních oblastí z hlediska cílů, praktik a počtu stran (autor) Srovnáme-li jednotlivé skupiny dle zralosti, nejvyšší zralost je obsažena pouze ve dvou oblastech Řízení procesů a Podpůrné procesy (Support). Konkrétně v procesních oblastech Organizational Performance Management a Casual Analysis and Resolution. Je rovněž vidět, že u žádné skupiny (a tedy ani procesní oblasti) se nevyskytuje počáteční (Initial) zralost, tj. chaotické procesy. Logicky proto, že není důvod povyšovat procesy na počáteční zralost (všechny jsou počáteční). Postupy mohou na tuto zralost degradovat z vyšší úrovně. To není v souladu s cílem CMMI. Název skupiny Min zralost Max zralost Průměrná zralost Engineering 3 3 3 Process Management 2 5 3,125 Project Management 2 4 2,75 Support 2 5 2,8 8

6 5 4 3 2 Min zralost Max zralost Průměrná zralost 1 0 Engineering Process Management Project Management Support Obrázek 6: Porovnání skupin procesních oblastí z hlediska zralosti 9

3.3 Procesní oblasti CMMI-DEV v.1.3 obsahuje 22 procesních oblastí. Pro každou oblast existuje řada cílů, které mají být dosažený pří implementaci CMMI pro každou konkretní oblast. Cíle se děli na 2 typy: specifické (Specific goals) a generické (Generic goals). Specifické cile jsou charakteristické pro konkretní procesní oblast. Narozdil od specifických, generické cíle vztahují na několik procesních oblasti. Tyto cíle jsou dosaženy prostřednictvím realizace praktík, které jsou roždělěný na specifické a generické, obdobně jako cíle. Existuje taky koncepce úrově zralosti procesu(viz. Obrázek 7). Běhěm existence CMMI to je jediný koncept který se temněř neměníl, narozdíl od počtu a obsahu procesních oblasti nebo metodik.v tabulce 4 jsou zobrazeny všechný procesní oblástí seřazené podle úrovně zralosti od nejmenší k největší. Tabulka 5: Úrovně zralosti procesních oblastí a počet specifických cílů (SG) Č. Název procesní oblasti SG Úroveň zralosti 1 REQUIREMENTS MANAGEMENT 1 2 2 PROJECT PLANNING 3 2 3 PROJECT MONITORING AND CONTROL 2 2 4 SUPPLIER AGREEMENT MANAGEMENT 2 2 PROCESS AND PRODUCT QUALITY 5 ASSUARANCE 2 2 6 CONFIGURATION PROJECT MANAGEMENT 3 2 7 MEASURMENT AND ANALYSIS 2 2 8 VALIDATION 2 3 9 PRODUCT INTEGRATION 3 3 10 VERIFICATION 3 3 11 REQUIREMENTS DEVELOPMENT 3 3 12 TECHNICAL SOLUTION 3 3 13 ORGANIZATIONAL TRAINING 2 3 14 ORGANIZATIONAL PROCESS DEFINITION 1 3 15 ORGANIZATIONAL PROCESS FOCUS 3 3 16 RISK MANAGEMENT 3 3 17 INTERGATED PROJECT MANAGEMENT 2 3 18 DECISION ANALYSIS AND RESOLUTION 1 3 19 ORGANIZATIONAL PROCESS PERFOMANCE 1 4 20 QUANTITATIVE PROJECT MANAGEMENT 2 4 21 ORGANIZATIONAL PERFOMANCE 1 5 10

MANAGEMENT 22 CAUSAL ANALYSIS AND RESOLUTION 2 5 Na nejnížší urovní zralosti (2.) jsou 7 procesních oblasti, na 3. urovní jsou 11 procesních oblasti, na 4. jsou jich 2 a na nevýšší 5. Taký 2. Z čeho můžeme odvodit, že největší počet procesních oblastíú(50%) by měli odpovidat urovně zralosti 3 a nejmenší pocet by měl byt na vyspělejších úrovních 4 a 5. Podíl urovní zralosti procesních oblastí Úroveň zralosti 2 Úroveň zralosti 3 Úroveň zralosti4 Úroveň zralosti 5 9% 9% 32% 50% Obrázek 6: Podíl urovní zralosti procesních oblastí Ohledně počtu specifických cilů ve vztahu k urovní zralosti můžeme řict že celkový počet specifických cilů připadajíci na nejakou z úrovně zralostí temněř odpovída procentualnímu rozložení podílu urovní zralosti na procesních oblastech. 11

VALIDATION PRODUCT INTEGRATION VERIFICATION REQUIREMENTS DEVELOPMENT TECHNICAL SOLUTION REQUIREMENTS MANAGEMENT PROJECT PLANNING ORGANIZATIONAL TRAINING ORGANIZATIONAL PROCESS ORGANIZATIONAL PROCESS FOCUS RISK MANAGEMENT ORGANIZATIONAL PROCESS ORGANIZATIONAL PERFOMANCE PROJECT MONITORING AND SUPPLIER AGREEMENT INTERGATED PROJECT MANAGEMENT QUANTITATIVE PROJECT PROCESS AND PRODUCT QUALITY CONFIGURATION PROJECT MEASURMENT AND ANALYSIS DECISION ANALYSIS AND RESOLUTION CAUSAL ANALYSIS AND RESOLUTION Podíl SG na úrovních zralosti Úroveň zralosti 2 Úroveň zralosti 3 Úroveň zralosti4 Úroveň zralosti 5 7% 6% 32% 55% Obrázek 7: Podíl SG urovních zralosti Co se tyče individualních charakteristik zralostí pro kazdou procesní oblast neexistuje specifická tendence vyvoje. Jak je vidět z obrazku 7, procesní oblastí na stejně urovní zralosti mohou obsahovat odlišný počet specifických cílů. 6 5 4 3 2 1 0 SG Úroveň zralosti 12

VALIDATION PRODUCT INTEGRATION VERIFICATION REQUIREMENTS DEVELOPMENT TECHNICAL SOLUTION REQUIREMENTS MANAGEMENT PROJECT PLANNING ORGANIZATIONAL TRAINING ORGANIZATIONAL PROCESS DEFINITION ORGANIZATIONAL PROCESS FOCUS RISK MANAGEMENT ORGANIZATIONAL PROCESS PERFOMANCE ORGANIZATIONAL PERFOMANCE MANAGEMENT PROJECT MONITORING AND CONTROL SUPPLIER AGREEMENT MANAGEMENT INTERGATED PROJECT MANAGEMENT QUANTITATIVE PROJECT MANAGEMENT PROCESS AND PRODUCT QUALITY ASSUARANCE CONFIGURATION PROJECT MANAGEMENT MEASURMENT AND ANALYSIS DECISION ANALYSIS AND RESOLUTION CAUSAL ANALYSIS AND RESOLUTION Obrázek 8: SG a ůroven zralostí Objemově největší podle počtu stran jsou oblastí TECHNICAL SOLUTION a PROJECT PLANNING, každa z ních je rozepsana na 19 stran. Nejmin obsahuji REQUIREMENTS MANAGEMENT a PROCESS AND PRODUCT QUALITY ASSUARANCE každa je na 6 stran. 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 SG SP STRAN Obrázek 9: Porovnání procesních oblastí a počtu jejich specifických cílů, praktik a počtu stran 13

Podle počtu stran pro každou procesní oblast vyhrava PROJECT MANAGEMENT (106 stran) a nejmin obsahuje ENGENEERING(63 strany). V CMMI-DEV neexistuje přímy vztah mezi počtem stran a počtem specifických a generickych cílů(viz. Obrázek 10), ale existuje naznačení tendencí k obracenemu vztahu. Vztah počtu SP, SG a STRAN 91 106 94 63 59 39 14 15 33 29 8 10 ENGENEERING MANAGEMENT PROJECT MANAGEMENT SUPPORT Počet SP Počet SG STRAN Obrázek 10: Vztah počtu SP, SG a STRAN Přičemž procesní oblast PROJECT MANAGEMENT pří nejnížším počtu SG a 2.nejnižším počtem SP je objemově největší. V porovnání s oblasti MANAGEMENT, která má nejvyšší počet SG a nejvíc SP a objemově se liší jen o 9 stranek dolů. Z toho plyné zavěr, že počet SP a SG ovlivnují obsažený počet stran. Na dalším obrazku je vidět, že při nejmenším počtu SP a SG dohromady PROJECT MANAGEMENT má nejvic stran, podobnou tendencí má i SUPPORT, narozdíl od 2 zbyvajicich oblasti, které obsahují vice SP a SG ale jsou rozepsaný na menším počtu stran. 14

Vztah STRAN a SP&SG 63 53 91 74 106 94 41 39 ENGENEERING MANAGEMENT PROJECT MANAGEMENT SUPPORT SG a SP STRAN Obrázek 11: Vztah STRAN a SP&SG 15

4 Závěr Cílem této práce bylo provedení rešerše dokumentu CMMI-DEV v. 1.3 se zaměřením na kvantifikaci jednotlivých prvků oblastí. Tento cíl se v rámci omezeného rozsahu práce naplnit podařilo, přehledy a počty jednotlivých prvků je možné nalézt v odpovídajících kapitolách. Je důležité poznamenat, že uvedené doby čtení jednotlivých částí jsou orientační a skutečná doba čtení bude záviset na rychlosti čtení čtenáře, jeho únavě a úrovni angličtiny. Zároveň se bude doba čtení velmi lišit od doby, za kterou čtenář obsah textu pochopí a bude moci aplikovat. Jako případné rozšíření této práce by bylo možné vypracovat myšlenkovou mapu dokumentu, jež by mohla ukazovat strukturu modelu a parametry jeho částí ještě přehledněji. 16

5 Bibliografie KUBIČÍK, Zbyněk. Procesní analýza IT firmy [online]. 2011 [cit. 2015-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí práce Jaroslav Ráček. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/208223/fi_m/. Process area (CMMI). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/process_area_(cmmi). Team, CMMI. 2010. CMMI for Development, Version 1.3. Carnegie Mellon : Carnegie Mellon, 2010. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.sei.cmu.edu/reports/10tr033.pdf. 17