stupnice, akordy.................................................. 7 sluchová cviçení................................................. 11 rozklady....................................................... 12 frázování...................................................... 25 vzory (licks, patterns)............................................. 28 vlastní tvorba................................................... 44
Improvizacídává najevo,jakjsi natomnejenpostránce muzikální,technické, aleicitové, psychické, povahové a nêkdy ko mické. Roze hr ávej s e na st up ni cíc h, na v ech co zná, v rûznÿchtóninách, mê ñ i p r s t o kl a dy, pr ocvi ç j e t aky na j e dné str unê, dûslednê na dlouhÿch notáchi staccatech, zaçínej v po malÿch te mpech, p echázej do rychlÿch, te mpa udræuj. St upni ce: druhûj e spousta, základní typyjsou mollová a durová; durová st upnice hraná od rûznÿch stupñû ná mtvo í dal í st upnice (tí mi akordy): stoj í na 1., pop. na 4. stupni (1 1 #) 7 stojí na páté mstupni mi 7 stoj í na 2., 3., 6. st upni (paralel ní moll) mi 7/5b na 7. st upni z men ená 2 typy, prûchodná (zaçíná celÿ mtóne m) a na do mi nantê (zaçíná pûltóne m) To j s o u st up nê do kál né ( p at í do j e dné t ó ni ny), které z a po mocí modul ací ne bo vyboçe ní p ak mûæou v p íslu né tóninê stát i jinde (neboli zase na svÿch místech, j eno mv nové tóninê to jakkrátkodobê, takt ebapocelÿzbytekskladby). Do zákl adní durové st upni ce ne musí m hr át fr áze a li cky zaçí naj ící j e n od 1. st upnê, al e zaçínající odj akéhokolivstupnê této stupnice, a naopak naj akÿkoliv do kálnÿ akord mohu pouæít durovou aj akoukoliv do kál nou stupnici pracuji po ád se stej nÿ mtónovÿ m mat eri ál e m. Akord: jejakznámo utvo enzezákladníchtónûstupnice, tedy1. 3. 5. 7., tyostatní 6. 9. 11. 13. mohou bÿt p idány, p içe mæ nêkteré tóny akordu se nêkdy (p eváænê vj azzu) j e tê alterují 5, 5#, 9, 9 #, 1 1 #, 1 3 (nêkdyse pí e + nap. 5+), alterace mi dosahuje me dal ích b b b vyj ad ovacích moæností, bez nichjej azzovÿsound prakticky ne myslitelnÿ (není to ov e m æádná novinka). u typu maj ( )se mûæe p i dat 6 a 9 a zvêt ená 1 1 u typu 7 (do minantní septakord) kro mê toho i 9, 9#, 11#, mûæe me alterovat 5 (vznikne b z me n e nÿ, nebo s 1 1 # cel ot ó novÿ akor d), p i dat kvart u (s us 4) at d., j e t o typ nej bêæ nêj í 7
Na stupnicích a rozkl adech si zahraj vzor podle not a poto m ho opakuj uæ bez nich, j en podle sl uchu. Ko mbi nuj stupnice + rozkl ady, po çty ech notách po t ech apod. : 11
Doprovod, stej nê j ako melodické patterny (fráze, vzory, licky, l aufy, íkej to muj akkoliv), na kterÿchjsou postaveny chórusy (sóla), dêlají styl j ak v rocku, tak vj azzu; vêt inou v echnoje uæ dob e vy my leno, kaædÿ si svou zásobu dopl ñuj e, p ebírá od j i nÿch, rozvíj í se to dál a modernizuj e. Melodické vzory nebo fráze mohou bÿt j ak velice krátké, tak azeny za sebe do dlouhÿch osminovÿch nebo estnáctinovÿchbêhû, zakonçeny krátkÿmi dlouhÿmtónem. Ze cviçnÿch dûvodûj e zkou ej zahrát více zpûsoby, kde to j de s rûznÿ mprstokl ade m, v rûzné poloze a v rûznÿchte mpech. Vylep uje p ehled o intervalech, o tónech na hmatníku, rychlost skokû a v neposlední adê také invenci. Vy mÿ l ej si kr át ké fr áze, li c ky (i ns pi r uj s e hudbo u, kter á tê z aj í má), kt eré si z kus opêt nej prve zazpívat na scat (díl 1. ) nebo proj ít j en v duchu, a pakj e po sobê zahrát bez chyb, zaçínej j ednoduchÿ mi, postupnê se pou têj dál a dál, koordi nuj zpêv s hrou. Kaædÿ de n to mu nêj akÿ ças vê nuj. hr aj j e dnoduc hé mel odi c ké fr áze odrûznÿchtónûakordu: do rûznÿch typû akordu: 27
Jak psát Na t o ne ní uni verz ál ní rece pt, j e t o vêc z ku e ností, i nve nce, ç ast o mo me nt ál ní i nve nce (kocovi na, poslech nêçeho hodnê dobrého apod. ) ( Nic napl at, çl ovêk, j ak narazí na nêco dobrého, oka mæitê ho to pudí k napodobování, k nêj aké mu své mu tvo ení, k vyni knutí, asi j e uæ tak sestroj en). V zás adê buâto ohar monizuj i napadnutou mel odii, nebo na zaj í mavou har monii nebo dobrou fi guru çi begl aj t vy myslí mté ma. (Asi çí mvíc toho napí i, tí mbudou vêci kvalit nêj í, a t aky má m p ak z çe ho vybír at vêt i na t o ho obvykl e ne op ustí uplí k. ) V neposlední adê, skládání j e taky vêcí uplatnêní nebo poptávky. A nebo záleæitost nêj akého toho p etlaku. Zkou ej si vymÿ let krátká té mátka t eba do dvanáctky, naj edno kilo, nebo i do své har monie ( má -li c o mp ut er, napr o gr a muj si s á m bi cí, kl avír a ost at ní nástr oj e, abys do ni c h t aky tr oc hu pr o ni kal nêj akÿ har mo ni c kÿ nástr oj j e s a moz ej mê dobré ovl ádat) ; náp ady ç ast o nap adaj í, kdyæsedonichanitaknenutí. Jakov echno,itohlejdevycviçit, vylep ovat(není patné, neæ pr ac nê hl e dat j e de n ge ni ál ní náp ad, t ak r adêj i vyt vá et desít ky t é mat ne náp ad nÿc h, p ak s e moænái nêco dobrého vyvrbí, ataké nezûstávat jen ujednoho ze zpûsobûtvo ení). p. post upu: napadly mê t eba tyhle 4 takty melodie: aje dobré, protoæe tospolusouvisí, ji prûbêænê harmonizovat nejsempak dlouhÿmúsekem mel o di e t ol i k s vaz ová n (i de ál ní j e, p o kud j de s mel o di í har mo ni e r uku v r uce) ; z kusí m odhadnout, j akou nál adu aj akÿ pohyb ta melodie vyvol ává, j aké obsahuj e stêæej ní tóny, a har monií tuj ejí náladu podtrhnout (stává se ov e m, æe se mohu mÿlit a dobrá har monie, nebo har monie, která to hodí nádhernê j i na m, j de mi mo mê s a moz ej mê j i nak se har monizuj e sbêhlé mu pi anistovi, kterÿ na danou mel odii vysype z rukávu 20 har monií, ale ne z o uf ej, a ni s har mo ni c ky o me ze no u b as o u ne ní ni c zt r ace no, d ûl e æi t êj í j e mít t o ta m adostattoven); alezpêtkp íkladu, hledámharmonii: 44