Michaela Růžičková
10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální kontrola významná role kostela
2005 vzniká komunitní služba pro osoby s duševním onemocněním důležité strategie: důraz na postupné budování pověsti využití osobních kontaktů od začátku kontakt s církvemi rozhodnutí začít s nabídkou volnočasových aktivit jak vypadá situace po 5-ti letech?
Výzkum Michaely Růžičkové z jara 2010 Prezentuje Pavel Říčan
Kvalitativní interview na bázi mapování domén dle STORMu: bydlení, práce, učení se, volný čas, péče o sebe, zdraví, účel a smysl, sociální vztahy Téma rozhovorů změny v jednotlivých doménách v souvislosti s čerpáním komunitní služby Délka rozhovorů 30 60 minut Klienti Fokusu Vysočina v Hlinsku čerpající především volnočasové aktivity Počet respondentů N=8, 6 žen a 2 muži ve věku 35 60 let Využívání služeb 3 a více let Diagnosticky, F2, F3
Osobní minulost je obtížně přístupná Téma zdraví je často popisováno nepřímo Téma vztahů se prolíná výpověďmi, služba je popisována ve 3 rovinách Služba Ovlivňuje oblasti: volný čas, přátelské vztahy, bydlení, práce, účel a smysl, učení se Neovlivňuje oblasti: zdraví, partnerské a rodinné vztahy, péče o sebe Teorie společenského klubu: oslovení uživatelé si od služby udržují odstup, který lze chápat jako funkční
Vyprávění o tom, jak to bylo dřív je i přes dotazování spíše kusé, respondenti zjevně raději mluví o přítomnosti nebo nedávné minulosti Může to mít dva důvody: Téma minulosti je citlivé Některé podrobnosti si respondenti nevybavují
Nikdo z respondentů nepojmenoval přímo svou diagnózu Nemoc je popisována projevy: já se strašně rychle unavím hodnocením jiných: mám něco v hlavě prej, mamka říká, že jsem se změnila. Ale já nevím, jaká jsem byla předtím, já se znám teď. Nepojmenovat své potíže diagnózou je zřejmě funkční: roli může hrát snaha vyhnout se stigmatizaci, ale může to být i strategie, jak být optimistický, mít naději
Při popisu jednotlivých oblastí se stále vrací téma vztahů Důraz respondenta není kladen na to JAK bydlí, ale S KÝM. Podobně při trávení volného času není tak důležité JAK je tráven, jako S KÝM. Respondenti pojmenovávají v čerpání služby 3 roviny: Kontakty a přátelské vztahy s jinými uživateli Fokus jako bezpečný rámec pro navázání kontaktů Důležitost rámce, který toho moc nechce, stabilizující prvek Kontakty a konkrétní podpora od pracovníků. Ve spojení s konkrétní pomocí už převažují křestní jména
Ovlivňuje oblasti: volný čas, přátelské vztahy, bydlení, práce, účel a smysl, Neovlivňuje oblasti: zdraví, partnerské a rodinné vztahy, péče o sebe učení se Toto zjištění je zajímavé a umožňuje sestavit něco jako profil využití služby touto skupinou respondentů. Fokus je pro ně významným společenským klubem, kde vystupují ze svých dosavadních rolí. Navíc čerpají cílené intervence v doménách bydlení, práce a učení se. Oblast intimních vztahů a zdraví zůstává mimo působnost služby. Klienti si zjevně (zatím) chrání své soukromí a pracovníci to respektují.
Individuální spolupráce zahrnující i citlivá témata Fokus jako společenský klub Důležité kontakty s ostatními uživateli Ochrana soukromí některá osobní témata zůstávají mimo agendu
Existují nejméně dvě možné interpretace pojetí Fokusu jako společenského klubu 1. pracovnice služby nedokáží nabídnout klientům adekvátní míru bezpečí pro citlivá témata, klienti tedy setrvávají u volnočasových aktivit 2. klienti potřebují nízkoprahový vstup do služby, možnost čerpat službu formou společenského klubu s tím, že k osobnější spolupráci se odhodlají později. Přístup pracovníků služby je v tomto případě profesionální a v souladu s konceptem zotavení je na klientovi, jakým způsobem bude službu využívat, zda a kdy přistoupí k osobnějším tématům. Potřeba společenského klubu může korespondovat s charakteristikou regionu silná sociální kontrola, obavy ze stigmatizace. Lidé, kteří zde žijí, mohou reálně potřebovat více času na sblížení.