PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ krajský úřad jihočeský kraj odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic oddělení územního plánování PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ aktualizováno k 1. 8. 2014 ing. jan šíma, ing. etela hortová Stránka 1 z 106
OBSAH A. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE... 5 A.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE... 6 A.2 1. AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE... 7 B. REGULAČNÍ PLÁNY... 9 B.1 REGULAČNÍ PLÁN PROPOJENÍ KLÁPA HRANIČNÍK... 10 C. ÚZEMNÍ STUDIE... 13 C.1 ÚZEMNÍ STUDIE ŠUMAVA... 14 C.2 ÚZEMNÍ STUDIE ORLICKO... 15 C.3 ÚZEMNÍ STUDIE TŘEBOŇSKO - NOVOHRADSKO... 16 C.4 ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA (V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU ČESKÉ BUDĚJOVICE)... 18 C.5 ÚZEMNÍ STUDIE PŘELOŽKY SILNICE II/141 ČÍČENICE... 19 C.6 ÚZEMNÍ STUDIE VEDENÍ SILNICE II/156 V ÚSEKU NOVÉ HRADY HP VYŠNÉ / HÖHENBERG... 19 C.7 ÚZEMNÍ STUDIE VEDENÍ SILNICE I/34 V ÚSEKU LÁSENICE JINDŘICHŮV HRADEC... 20 C.8 ÚZEMNÍ STUDIE LETIŠTĚ TCHOŘOVICE... 20 C.9 ÚZEMNÍ STUDIE SEVERNÍ SILNIČNÍ TANGENTY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE... 21 C.10 ÚZEMNÍ STUDIE VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM ČESKÉ BUDĚJOVICE NEMANICE... 22 C.11 ŽELEZNIČNÍ NAPOJENÍ KLÁPY NA SYSTÉM ŠED, ÚSEK NOVÁ PEC KLÁPA... 23 C.12 ÚZEMNÍ STUDIE HŮRY VĚDECKOTECHNICKÝ PARK... 24 D. PŘEHLED VELKÝCH PROJEKTŮ... 27 D.1 DÁLNICE D3, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R3... 28 D.2 RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R4 A SILNICE I/4... 30 D.3 IV. TRANZITNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR... 33 D.4 ŠUMAVSKÉ ELEKTRICKÉ DRÁHY... 34 D.5 SPLAVNĚNÍ VLTAVY... 36 D.6 LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE... 38 D.7 VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM NEMANICE... 39 D.8 SILNICE I/34 STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU LÁSENICE... 40 D.9 SILNICE I/19 CHÝNOV... 41 D.10 SILNICE I/20 PIŠTÍN ČESKÉ VRBNÉ... 41 E. PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUEMNTACE V JIHOČESKÉM KRAJI... 45 E.1 PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH ORP A STAVU D K 1. 3. 2013... 46 E.2 PŘEHLED STAVU D V JEDNOTLIVÝCH ORP A V JIHOČESKÉM KRAJI SOUHRNNÁ TABULKA K 1. 3. 2013... 49 E.3 GRAF STAVU D K 1. 3. 2013... 50 E.4 GRAF VÝVOJE STAVU D V JIHOČESKÉM KRAJI ZA JEDNOTLIVÁ ORP... 51 E.5 GRAF VÝVOJE STAVU D V JIHOČESKÉM KRAJI ZA CELÝ KRAJ... 52 E.6 GRAF STAVU D VE VZTAHU K ODST. 1 188 STAVEBNÍHO ZÁKONA K 1. 3. 2013... 53 Stránka 2 z 106
F. PŘEHLED STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ... 55 F.1 ORP BLATNÁ... 56 F.2 ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE... 58 F.3 ORP ČESKÝ KRUMLOV... 67 F.4 ORP DAČICE... 70 F.5 ORP JINDŘICHŮV HRADEC... 72 F.6 ORP KAPLICE... 76 F.7 ORP MILEVSKO... 77 F.8 ORP PÍSEK... 79 F.9 ORP PRACHATICE... 84 F.10 ORP SOBĚSLAV... 87 F.11 ORP STRAKONICE... 89 F.12 ORP TÁBOR... 92 F.13 ORP TRHOVÉ SVINY... 95 F.14 ORP TŘEBOŇ... 97 F.15 ORP TÝN NAD VLTAVOU... 99 F.16 ORP VIMPERK... 100 F.17 ORP VODŇANY... 103 Stránka 3 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Stránka 4 z 106
A. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Stránka 5 z 106
A.1 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Řešené území: Celé území Jihočeského kraje včetně území Vojenského újezdu Boletice. Současný stav dokumentace: Vydaná dokumentace jako OOP usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13. 9. 2011. Závazné dokumenty: Opatření obecné povahy ze dne 13. 9. 2011, které nabylo účinnosti dne 7. 11. 2011 Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Způsob nahlížení do dokumentace: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územní plánování, tj. na internetové adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz u Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic a na krajských úřadech sousedních krajů Vysočina, Plzeňského, Středočeského a Jihomoravského u všech úřadů územního plánování v Jihočeském kraji v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti u všech jihočeských stavebních úřadů dokumentace byla předána taktéž na MMR a MŽP Zásady územního rozvoje kraje (dále jen ZÚR") jsou základním nástrojem územně plánovací činnosti kraje. K jejich pořizování je stavebním zákonem zmocněn krajský úřad v přenesené působnosti a k jejich vydání pak zastupitelstvo kraje v samostatné působnosti. V ZÚR jsou zapracovány a upřesněny záměry uvedené v Politice územního rozvoje ČR 2008 a jsou zde bez věcné změny převzaty i některé záměry ze schválených VÚC. Cílem ZÚR je v souladu se směrnicí Evropská perspektiva územního rozvoje a Programem rozvoje Jihočeského kraje vytvářet předpoklady pro vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, tzn. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů, dále pak pro posilování hospodářské a společenské soudržnosti kraje a zachování jeho přírodních hodnot a kulturního dědictví. Za tímto účelem ZÚR řeší záměry regionálního, nadregionálního, celostátního a mezinárodního významu. Jsou zde navrženy rozvojové oblasti, které svým významem a dopady mohou mít vliv na území celého kraje a je řešen rozvoj systémů dopravní a technické infrastruktury tak, aby jejich vzájemné uspořádání a vazby vytvářely podmínky pro rozvoj území, zlepšovaly kvalitu životního prostředí, zabezpečovaly soulad jednotlivých činností při minimalizaci jejich negativních vlivů, umožňovaly racionální využívání neobnovitelných přírodních zdrojů s ohledem na ochranu přírody a krajiny a přispívaly k zachování kvalitativních ukazatelů obnovitelných přírodních zdrojů. Stránka 6 z 106
A.2 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Dle 42 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon ), je povinností krajského úřadu předložit zastupitelstvu kraje nejpozději do dvou let od vydání zásad územního rozvoje zprávu o jejich uplatňování. V současné době probíhají práce na zpracování 1. aktualizace zásad územního rozvoje kraje. Jako jeden z podkladů pro zpracování této aktualizace budou sloužit i podněty obcí Jihočeského kraje. Dne 11. 1. 2012 Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, obeslal všechny obce Jihočeského kraje s žádostí o uplatnění případných podnětů na aktualizaci zásad územního rozvoje. Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic zpracoval návrh zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tento návrh byl zpracován na základě ustanovení 42 odst. 1 stavebního zákona a 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. V 42 odst. 1 stavebního zákona je stanoveno, že krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizaci zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. V souladu s tímto ustanovením a dále i s ohledem na dlouhou dobu pořizování ZÚR a tím i jejich částečnou neaktuálnost (s ohledem na stavebním zákonem stanovený termín vydání ZÚR a termín ukončení platnosti územních plánů velkých územních celků již nebylo možno před vydáním ZÚR prověřit opakovaně veškeré záměry a dohodnout je s dotčenými orgány a veřejností) přistoupil Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako pořizovatel zásad územního rozvoje, ke zpracování zprávy o jejich uplatňování. Řešené území: Celé území Jihočeského kraje včetně území Vojenského újezdu Boletice. Současný stav dokumentace: Po veřejném projednání, které se uskutečnilo dne 8. července 2014. Závazné dokumenty: Technologie zpracování: ArcGIS 10.2 (ESRI) - dokumentace bude součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Způsob nahlížení do dokumentace: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územní plánování, tj. na internetové adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz Na základě této zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která byla projednána a schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 15. 5. 2012 pod č. usnesení 182/2012/ZK-1 byly zahájeny práce na 1. aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Stránka 7 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Stránka 8 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ B. REGULAČNÍ PLÁNY Stránka 9 z 106
B.1 Regulační plán propojení Klápa Hraničník Řešené území: Správní území obce Nová Pec. Stav dokumentace k 1. 3. 2014 Dne 10. 1. 2012 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány. Na základě jejich uplatněných stanovisek probíhá úprava návrhu regulačního plánu. Z důvodu, že byl konstatován příhraniční vliv záměru, probíhá v současné době posuzování záměru na životní prostředí Ministerstvem životního prostředí. Pokračování v řízení o vydání regulačního plánu je tak možné až po vydání stanoviska EIA. Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaný regulační plán bude k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územní plánování u Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic po vydání bude předán dotčeným úřadům územního plánování a stavebním úřadům Lokalita Klápa Hraničník se nachází v oblasti západního Lipenska, na katastrálních územích Nová Pec (obec Nová Pec) a Zvonková (obec Horní Planá). Lokalita Klápa je výjimečná svou polohou v Chráněné krajinné oblasti Šumava, na hranici Národního parku Šumava, v blízkosti rakouského skiareálu Hochficht. V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezena plocha dopravní infrastruktury nadmístního významu D83 Propojení Klápa - Hraničník, která bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem pořízeným Jihočeským krajem, resp. krajským úřadem, variantně řešícím různé možnosti propojení areálu Hochficht a české strany. Zadání regulačního plánu je součástí návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vydání tohoto regulačního plánu je podmínkou pro rozhodování o změnách využití v území ve vymezeném prostoru D83. Stránka 10 z 106
Stránka 11 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Stránka 12 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ C. ÚZEMNÍ STUDIE Stránka 13 z 106
C.1 Územní studie Šumava Současný stav dokumentace Územní studie se dělí na dvě části, analytickou a syntetickou (návrhovou). Územní studie je zpracována v souladu s 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Práce na analytické části studie byly zahájeny v polovině roku 2007 a byly ukončeny v říjnu roku 2008. Následně byly započaty práce na návrhové části studie, která nastiňuje další možný vývoj v území řešeném studií do 4 scénářů, tj. scénář Akce, scénář Harmonie, scénář Příroda a scénář Kompromis, kdy tématem scénáře Akce je soustředěný růst, tématem scénáře Harmonie je kvalita života, tématem scénáře Příroda je ochrana přírody a jejích hodnot a tématem scénáře Kompromis je rozdělení území na 3 oblasti. Návrhová část byla dokončena v 1. polovině roku 2010 a dne 22. 6. 2010 byla projednána v Zastupitelstvu Jihočeského kraje. Zastupitelstvo kraje doporučilo orgánům veřejné správy v dotčeném území (zejména obcím, úřadům územního plánování, stavebním úřadům a orgánům ochrany životního prostředí), využívat studii jako podklad pro své rozhodování v území. Územní studie Šumava byla zapsána do centrální evidence územně plánovací činnosti a tím se stala neopomenutelným, ale stále nezávazným, podkladem při dalších činnostech a rozhodování v území. Dle vyjádření preferencí jednotlivých scénářů v zastupitelstvech dotčených obcí doporučilo obcím a orgánům veřejné správy Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém zasedání konaném dne 15. 2. 2011 preferovat záměry z nejčastěji odsouhlasených scénářů, tj. scénář Akce a scénář Harmonie. Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Důvodem pro pořízení studie je především doporučení Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje, který jednoznačně uvítal iniciativu sjednotit jednotlivé projekty v šumavském regionu a doporučil tento záměr dále rozvíjet prostřednictvím pořízení územní studie specifické oblasti Šumava. Účelem studie je především zpřesnit a rozvíjet cíle a úkoly územního plánování v souladu politikou územního rozvoje (dále jen PÚR ), kde je Šumava vymezena jako specifická oblast celostátního významu, zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek rozvoje území, stanovit limity turistického zatížení prostřednictvím stanovení rámcových hodnot (absolutně ve 100, v % ku dnešnímu stavu, v % ku počtu obyvatel obce, katastru, apod.) doporučených nárůstů / redukcí kapacit rekreačních zařízení (hotely, kempy, penzióny, restaurace, sjezdovky, vleky, koupaliště, pláže, apod.), vytipovat preferenční rozvojové lokality šumavského regionu provést podrobný rozbor existujících projektů, vyhodnotit je, sjednotit jejich výstupy a koordinovat je, a v neposlední řadě uchovat pro budoucnost specifické rysy Šumavy zajistit komplexní a předvídatelný přístup orgánů státní správy a samosprávy postihující nejen přírodní, ale i kulturně historický fenomén území, a to především uchování charakteristického obrazu sídel v kulturní krajině. Mezi cíle studie pak patří, mimo jiné, vyhodnotit stávající záměry územního rozvoje v regionu Šumavy, vyhodnotit řešení tzv. velkých projektů, jde zejména projekty Šumavské elektrické dráhy (dále ŠED), lyžařské areály Smrčina, Libín, rozšíření lyžařských areálů Kramolín, Kubova Huť, Zadov Churáňov, návrh železnice Rybník napojení na ŠED, Stránka 14 z 106
zlepšení parametrů silnic I/4 Praha Strakonice Vimperk Strážný, včetně projektu tunelu pod Kubovou Hutí, zlepšení parametrů silnice I/39 Český Krumlov Černá v Pošumaví, projekt nové silnice Želnava Nová Pec Zadní Zvonková, včetně posouzení paralelního záměru přemostění Lipna a projekty týkající se vojenského prostoru Boletice. Důležitým úkolem je i zlepšit výchozí podmínky šumavského regionu jako hospodářsky slabé oblasti, vytvořit kategorizaci území z hlediska jednotlivých priorit (preference sociálního, ekonomického a environmentálního pilíře udržitelného rozvoje), a navrhnout nástroje a opatření pro ZÚR a navazující D, které by vytvořily podmínky pro udržení počtu obyvatel trvale žijících na území národního parku a pro zvýšení počtu trvale žijících obyvatel na celé Šumavě do horizontu 30 let. Zpracovaná studie je využita jako územně plánovací podklad pro zpracovávané Zásady územního rozvoje kraje, respektive jejich aktualizaci. Součástí zpracované dokumentace je i architektonická rukověť a urbanistická rukověť, které slouží jako podklad pro rozhodování správních orgánů a obcí. Zpracovaná územní studie Šumava je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadům v řešeném území. Projekt je v souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje, přímá vazba je zde na prioritní osu 3 Dostupnost a životní prostředí, opatření 3.3. Životní prostředí a integrovaný přístup k řešení rizik, kontinuální proces zpracování a schvalování zásad územního rozvoje kraje. C.2 Územní studie Orlicko Současný stav dokumentace Dne 16. 3. 2010 byla projednána syntetická část studie včetně architektonické a urbanistické rukověti v zastupitelstvu Jihočeského kraje a téhož dne byla zastupiteli Jihočeského kraje vzata na vědomí a schváleno využití ÚS Orlicko jako územně plánovacího podkladu usnesením č. 47/2010/ZK-13. ÚS je zapsána v centrální evidenci územně plánovací činnosti krajů vedené Ústavem územního rozvoje (www.uur.cz). Stránka 15 z 106
Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaná územní studie Orlicko je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadům v řešeném území. Oblast Orlicka patří mezi specifické oblasti krajského významu. Jedná se o jednu z hospodářsky slabých oblastí v rámci Jihočeského kraje, u které je nutno nastartovat rozvoj a zároveň zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek v území a uchovat pro budoucnost specifické rysy Orlické nádrže jako konglomerátu zájmů vodohospodářských (přehrada), elektroenergetických (elektrárna), rekreačních (chaty, kempy, hotely), bydlení (sídla, stálé bydlení, druhé bydlení) a environmentálních (NATURA, nadregionální biokoridory, nadregionální biocentra apod.). Proto je nutno stanovit limity využití území, zejména s důrazem na stanovení rámcových regulativů turistického zatížení (orientační počet lůžek, kapacity kempů, kapacity chat, vymezení lokalit, návrh přístavišť, maríny, apod.). Jedním z nástrojů pro zmapování stavu území a určení podmínek a hlavních směrů budoucího rozvoje území je právě Územní studie Orlicko. Zpracovaná studie je využívána jako územně plánovací podklad pro zpracovávané Zásady územního rozvoje kraje, respektive jejich aktualizaci a je začleněna i do projektu Revitalizace Orlické nádrže. Součástí zpracované dokumentace je i architektonická rukověť a urbanistická rukověť, které slouží jako podklad pro rozhodování správních orgánů a obcí. Projekt je v souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje, přímá vazba je zde na prioritní osu 3 Dostupnost a životní prostředí, opatření 3.3. Životní prostředí a integrovaný přístup k řešení rizik, kontinuální proces zpracování a schvalování zásad územního rozvoje kraje. C.3 Územní studie Třeboňsko - Novohradsko Současný stav dokumentace: Dne 27. 4. 2010 byla projednána syntetická část studie včetně architektonické a urbanistické rukověti v zastupitelstvu Jihočeského kraje a téhož dne byla zastupiteli Jihočeského kraje vzata na vědomí a schváleno využití ÚS Třeboňsko Novohradsko jako územně plánovacího podkladu usnesením č. 115/2010/ZK-14. ÚS je zapsána v centrální evidenci územně plánovací činnosti krajů vedené Ústavem územního rozvoje (www.uur.cz). Stránka 16 z 106
Důvodem a cílem pořízení je zpřesnit a rozvíjet cíle stanovené v 18 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon), a úkoly územního plánování ( 19 stavebního zákona) v souladu s politikou územního rozvoje a návrhem Zásad územního rozvoje kraje, kde je Třeboňsko - Novohradsko vymezeno jako specifická oblast krajského významu. Zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek v území prostřednictvím rozboru udržitelného rozvoje území (dále RURU ) přiměřeně dle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. a uchovat pro budoucnost specifické rysy oblasti Třeboňska a Novohradských hor jako konglomerátu zájmů vodohospodářských (soustava Třeboňských rybníků), rekreačních (chaty, kempy, hotely, lázeňství), bydlení (sídla, stálé bydlení, druhé bydlení), rozvoje pracovních příležitostí, ochrany kulturního dědictví a environmentálních (NATURA, NRBK, NRBC, apod.). Stanovit limity využití území na základě provedeného rozboru území a přírodních hodnot území (ochrana přírody vyplývající ze zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, soustava NATURA 2000, sociologický průzkum, dotazníková akce zaměřená na majitele rekreačních zařízení, zákazníky, občany, představitele samospráv) prostřednictvím stanovení rámcových hodnot (absolutně ve 100, v % ku dnešnímu stavu, v % ku počtu obyvatel obce, katastru, apod.) doporučených nárůstů kapacit rekreačních zařízení (hotely, kempy, penzióny, restaurace, koupaliště, pláže, apod.), vytipovat preferenční rozvojové lokality oblasti s možným rozvojem průmyslu a pracovních příležitostí, zejména s důrazem na stanovení rámcových regulativů budoucího zatížení. Uchovat pro budoucnost specifické rysy oblasti Třeboňska a Novohradska - zajistit komplexní a předvídatelný přístup orgánů státní správy a samosprávy postihující nejen přírodní, ale i kulturně historický fenomén území; a to především uchování charakteristického obrazu sídel v kulturní krajině. Zpracovaná studie bude využita jako územně plánovací podklad pro zpracovávané Zásady územního rozvoje kraje, respektive jejich aktualizaci. Součástí zpracované dokumentace je i architektonická rukověť a urbanistická rukověť, které slouží jako podklad pro rozhodování správních orgánů a obcí. Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaná územní studie Třeboňsko - Novohradsko je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadům v řešeném území. Projekt je v souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje, přímá vazba je zde na prioritní osu 3 Dostupnost a životní prostředí, opatření 3.3. Životní prostředí a integrovaný přístup k řešení rizik, kontinuální proces zpracování a schvalování zásad územního rozvoje kraje. Stránka 17 z 106
C.4 Územní studie Vltava (v úseku Týn nad Vltavou České Budějovice) Současný stav dokumentace: Návrhová část byla dokončena v únoru 2011 a dne 22. 3. 2011 byla projednána v Zastupitelstvu Jihočeského kraje. Zastupitelstvo kraje doporučilo orgánům veřejné správy v dotčeném území (zejména obcím, úřadům územního plánování, stavebním úřadům a orgánům ochrany životního prostředí), využívat studii jako podklad pro své rozhodování v území. Územní studie Vltavy byla zapsána do centrální evidence územně plánovací činnosti a tím se stala neopomenutelným, ale stále nezávazným, podkladem při dalších činnostech a rozhodování v území. Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) - dokumentace je součástí datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaná územní studie Vltava je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadům v řešeném území. Studie poslouží jako nástroj pro zjištění stavu území a určení podmínek a hlavních směrů jeho budoucího rozvoje. Studie obsahově i tematicky navazuje na Územní studii Orlicko, řešené území zahrnuje oblast od Týna nad Vltavou po spodní hranici Českých Budějovic. Spolu se studií Orlicko mapují celý tok řeky Vltavy v úseku České Budějovice hranice se středočeským krajem. Studie je součástí mezinárodního projektu LABEL, který je zaměřen na realizaci protipovodňových opatření a dalších opatření k podpoře využití řeky Labe a jejích přítoků. V rámci projektu LABEL poslouží jako jeden z podkladů pro zpracování studie/analýzy splavnosti Vltavy v Jižních Čechách. Studie stanovuje limity využití území, zejména s důrazem na stanovení rámcových regulativů turistického zatížení (orientační počet lůžek, kapacity kempů, kapacity chat, vymezení lokalit, návrh přístavišť, maríny, apod.). Zpracovaná studie je využívána jako územně plánovací podklad pro zpracovávané Zásady územního rozvoje kraje, respektive jejich aktualizaci. Součástí zpracované dokumentace je i architektonická rukověť" a urbanistická rukověť", které slouží jako podklad pro rozhodování správních orgánů a obcí. Stránka 18 z 106
C.5 Územní studie přeložky silnice II/141 Číčenice Současný stav dokumentace: Dokončená studie, schváleno využití jako územně plánovací podklad pro D obce a ZÚR. Technologie zpracování: AutoCAD verze 2000 dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ. Důvodem pořízení bylo prověřit možné varianty řešení přeložky silnice II/141 v obci Číčenice z důvodu nesouhlasu občanů obce s řešením navrženým v konceptu VÚC. Zpracovaná územní studie přeložky silnice II/141 Číčenice je k dispozici: u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u Městského úřadu Vodňany, na obci Číčenice. C.6 Územní studie vedení silnice II/156 v úseku Nové Hrady HP Vyšné / Höhenberg Současný stav dokumentace: Dokončená studie, schváleno využití jako územně plánovací podklad pro D obce a ZÚR. Technologie zpracování: AutoCAD verze 2000 dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ. Důvodem pořízení bylo prověřit možné varianty řešení silnice II/156 v úseku Nové Hrady hranice České republiky Vyšné Höhenberg propojení Jihočeského kraje se Sankt Pölten. Zpracovaná územní studie vedení silnice II/156 v úseku Nové Hrady HP Vyšné / Höhenberg je k dispozici: u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství. Stránka 19 z 106
C.7 Územní studie vedení silnice I/34 v úseku Lásenice Jindřichův Hradec Současný stav dokumentace: Dokončená studie, schváleno využití jako územně plánovací podklad pro D obce a ZÚR. Technologie zpracování: AutoCAD verze 2000 dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ. Zpracovaná územní studie vedení silnice I/34 v úseku Lásenice Jindřichův Hradec je k dispozici: u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadů v řešeném území. Důvodem pořízení bylo prověřit možné varianty řešení přeložky silnice I/34 v obci Lásenice z důvodu nesouhlasu občanů obce s řešením navrženým v konceptu VÚC. C.8 Územní studie letiště Tchořovice Současný stav dokumentace: Studie byla zpracována a proběhlo veřejné projednání. Zároveň bylo schváleno její následné využití jako územně plánovacího podkladu v rámci pořizování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a při pořizování změn územních plánů obcí Kadov a Tchořovice. Data o pořízení studie byla vložena do centrální evidence ÚÚR Brno. Technologie zpracování: AutoCAD ve verzi 2004 dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ. Zpracovaná územní studie letiště Tchořovice je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, odbor výstavby a územního plánování MěÚ Blatná, OÚ Kadov, OÚ Tchořovice. Studie byla pořízena na žádost dotčených obcí Kadov a Tchořovice. Důvodem pořízení je prověření možných variant budoucího využití bývalého vojenského letiště Tchořovice nyní v majetku dotčených obcí. Součástí studie je i hodnocení krajinného rázu. Stránka 20 z 106
C.9 Územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice Současný stav dokumentace: Tato územní studie byla pořizována v souběhu s územní studií Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice. V současné době je studie dokončená, schváleno její využití jako územně plánovací podklad pro D obcí a ZÚR. Technologie zpracování: ArcGIS 10.1 (ESRI) dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ (ArcSDE). Předmětem územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice je prověření možnosti vedení trasy nové komunikace propojující silnici I/20 a budoucí dálnici D3 mimo zastavěné území a zastavitelné plochy města České Budějovice a dotčených obcí. Cílem je nalézt takovou variantu trasy, která umožní propojení silnice I/20 a budoucí dálnicí D3, s řešením průchodu této komunikace zájmovým územím (křížení s navrhovaným IV. tranzitním železničním koridorem, s regionálním a nadregionálním biokoridorem, regionálním biocentrem, souběh se železniční tratí České Budějovice Plzeň, křížení s vedení el. energie), anebo prokázání, že situování jakékoliv varianty severní silniční tangenty do zájmového území není reálné. Účelem územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice je návrhem různých variant zdokumentovat možnosti průchodu této komunikace zájmovým územím a porovnat jednotlivé varianty s ohledem na jejich směrové a výškové řešení, náročnost jejich výstavby, ekonomické náklady, ochranu životního prostředí, apod., a na základě tohoto porovnání vybrat nejvhodnější variantu. Zásadní kritériem pro výběr výsledné varianty severní silniční tangenty je, aby byly prioritně využívány lokality mimo zastavěná území sídel a zastavitelné plochy schválené v platných územně plánovacích dokumentacích. Je nutné zohlednit i lokality navržené pro rozvoj zástavby v rozpracovaných územně plánovacích dokumentacích obcí. Součástí studie Severní silniční tangenta města České Budějovice je i zpracování ekonomického zhodnocení. Povinnost zpracovat tuto územní studii vyplývá ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovaná územní studie Severní silniční tangenty města České Budějovice je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u Magistrátu města České Budějovice, MěÚ Hluboká nad Vltavou, OÚ Hrdějovice, OÚ Úsilné. Stránka 21 z 106
C.10 Územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice Současný stav dokumentace: Tato územní studie byla pořizována v souběhu s územní studií Severní silniční tangenty města České Budějovice. V současné době je studie dokončená, schváleno její využití jako územně plánovací podklad pro D obcí a ZÚR. Technologie zpracování: ArcGIS 10.1 (ESRI) dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaná územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u Magistrátu města České Budějovice, MěÚ Hluboká nad Vltavou, OÚ Hrdějovice, OÚ Úsilné. Předmětem územní studie Veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice je prověřit vhodné dopravní napojení tohoto centra na nadřazený dopravní systém, tj. i na připravovanou severní silniční tangentu tak, aby nebyl zatěžován dopravní skelet v centru Českých Budějovic a okolních obcí. Cílem územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice je vyhledat nejvhodnější způsob napojení tohoto logistického centra prioritně na severní silniční tangentu a taktéž nalézt vhodné napojení na stávající silniční síť, zajišťující obsluhu logistického centra do doby vybudování severní silniční tangenty. V případě pokud by se prokázala nerealizovatelnost severní silniční tangenty, mělo by takto navržené řešení zajišťovat plnohodnotné napojení logistického centra na nadřazenou dopravní síť. Účelem územní studie Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice je výběrem vhodné varianty zdokumentovat možnosti napojení tohoto logistického centra na připravovanou severní silniční tangentu nebo stávající dopravní síť, porovnat jednotlivé možné varianty s ohledem na jejich směrové a výškové řešení, náročnost jejich výstavby, ekonomické náklady, ochranu životního prostředí, apod. Výběr nejvhodnějšího řešení napojení veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice musí taktéž zohlednit výsledný výběr varianty trasy severní silniční tangenty. Povinnost zpracovat tuto územní studii vyplývá ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Stránka 22 z 106
C.11 Železniční napojení Klápy na systém ŠED, úsek Nová Pec Klápa Současný stav dokumentace: Zpracování této studie je rozděleno do pěti etap, a to analýza, návrh, kontrola návrhu, projednání a odevzdání konečné verze. V současné době je studie dokončená, schváleno její využití jako územně plánovací podklad pro D obcí a ZÚR. Technologie zpracování: ArcGIS 10 (ESRI) dokumentace je začleněna do datového skladu KÚ (ArcSDE). Povinnost zpracovat tuto územní studii vyplývá ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které toto napojení vymezují jako územní rezervu D/P Železniční napojení Klápy na systém Šumavských elektrických drah v úseku Nová Pec Klápa. Požadavkem na řešení územní studie je zpracovat takový územně plánovací podklad, podle kterého bude případně možno upřesnit koridor územní rezervy D/P v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje a v územně plánovací dokumentaci obcí (obce Nová pec). Z hlediska širších územních vazeb je Železniční napojení Klápy součástí koncepce dopravního propojení levého břehu Lipna s vrcholem Hraničníku a přes něj s rakouským lyžařským areálem Hochficht. Studie by měla řešit napojení na stávající železniční síť v železniční stanici Nová Pec, napojení nástupního bodu Propojení Klápa Hraničník a trasu vedení železnice mezi těmito body. Napojení nástupního bodu Propojení Klápa Hraničník by mělo být řešeno tak, aby korespondovalo s řešením nástupní stanice na Klápě uvažované v návrhu regulačního plánu Propojení Klápa Hraničník. Cíle této studie je najít co nejvhodnější vedení trasy železničního propojení Nová Pec Klápa, které bude nalezeno jako výsledek vyplývající z multikriteriálního hodnocení, ve kterém bude posuzováno zejména technické řešení, ochrana hodnot území (přírodních, kulturních, civilizačních), finanční náročnost a zohledněny představy obce Nová Pec o rozvoji jejího území. Zpracovaná územní studie Železniční napojení Klápy na systém ŠED je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Stránka 23 z 106
C.12 Územní studie Hůry vědeckotechnický park Současný stav dokumentace: Dokončená studie, schváleno využití jako územně plánovací podklad pro D obce a ZÚR. Technologie zpracování: ArcGIS 9.2 (ESRI) dokumentace bude začleněna do datového skladu KÚ (ArcSDE). Zpracovaná územní studie Hůry vědeckotechnický park je k dispozici: na internetových stránkách Jihočeského kraje, v sekci územního plánování (textová i grafická část dokumentace), u Krajského úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, u úřadů územního plánování a stavebních úřadů v řešeném území. Důvodem pořízení bylo prověření využití řešeného území, dle konkrétních záměrů a požadavků investorů a postupných nároků na řešení dopravy a kapacity sítí technické infrastruktury. Stránka 24 z 106
Stránka 25 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Stránka 26 z 106
D. PŘEHLED VELKÝCH PROJEKTŮ Stránka 27 z 106
D.1 Dálnice D3, rychlostní komunikace R3 Z hlediska územně plánovací dokumentace Dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 je územně plánovací dokumentací řešená v celé své délce. Je zapracována ve vydaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Výstavba dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 je předpokládaná i Politikou územního rozvoje ČR. Pozn. Úseky č. 1 až 6 jsou stavbami dálnice D3, úseky č. 7 až 8 jsou stavbou rychlostní silnice R3. Úsek č. 1 označení 0306 Mezno Tábor Úsek 0306/II Chotoviny Čekanice byl uveden do provozu v roce 2004, úsek 3 06/I Mezno Chotoviny 17. prosince 2007. délka 12 km Úsek č. 2 součást úseku 0306 Mezno Tábor (obchvat Čekanice - Měšice) délka 3,4 km Úsek je v podstatě východním obchvatem Tábora a je v provozu od roku 1991. V současné době probíhá rekonstrukce tohoto úseku s cílem upravit stávající čtyřpruh, včetně MÚK Čekanice, na parametry dálnice. Úsek č. 3 označení 0307 Tábor Soběslav délka 16,295 km Úsek je územně stabilizován územním rozhodnutím. Stavba prochází v poměrně těsném souběhu se IV. TŽK. Úsek Tábor Soběslav je pro stupeň dokumentace pro stavební povolení rozdělen do 3 staveb: 0307A Tábor Soběslav, 0307B most přes rybník Koberný a biokoridor a 0307C most přes Černovický potok. Se stavbou tohoto úseku se započalo v říjnu 2008 a ukončena bude 30. 6. 2013, kdy bude tento úsek uveden do provozu, dokončovací práce budou pak probíhat do 09/2013. Úsek č. 4 označení 0308 Soběslav Bošilec délka 14,3 km Úsek Soběslav - Bošilec byl pro stupeň DSP rozdělen do 3 staveb: 0308A Soběslav Veselí nad Lužnicí, 0308B most přes Lužnici a 0308C Veselí nad Lužnicí Bošilec. Stavby 0308A a 0308B byly předány do provozu 27.6.2013. U stavby 0308C Veselí nad Lužnicí Bošilec byly dne 23. 4. 2013 předány stavební objekty SO 417, 418, Stránka 28 z 106
419, 420, 434 a 435 E.ON Distribuci k realizaci přeložek inženýrských sítí. Od 2. 7. 2013 jsou vydána pravomocná stavební povolení na všechny stavební objekty.na základě rozsudku ÚHOS je nutné opětovně posoudit nabídky, k čemuž je sestavena nová komise. Předpoklad zahájení výstavby je 7/2014 a uvedení do provozu 10/2016.Stavba je připravena k realizaci. Úsek je rozdělen Úsek je rozdělen do dvou staveb, stavby 0309/I 0309/II. Na úsek 0309/I nabylo územní rozhodnutí právní moci v květnu 2011. Dne 29. 10. 2013 byla podána první žádost o vydání stavebního povolení na několik stavebních objektů. Dne 7. 1. 2014 bylo vydáno stavební povolení na objekt SO 141. Na stavbu je vypsáno výběrové řízení na zhotovitele dokumentace PDPS. Stavbě dálnice musí předcházet přeložka železniční tratě. Předpoklad zahájení stavby je 1/2015, uvedení do provozu 1/2019. Na úsek 0309/II nabylo územní rozhodnutí právní moci v dubnu 2011. Probíhají jednání se SŽDC o vedení tunelu v souvislosti se IV. železničním koridorem. Na základě ekvivalentu DSP probíhají výkupy pozemků. Vykoupeno je 108 LV z celkem 147 LV, na zbytek vlastníků probíhají různá řízení. Připravuje se projektová dokumentace pro územní rozhodnutí ke stavebním objektům u kterých došlo ke změnám v rámci zpracování DSP. Předpoklad zahájení stavby je 1/2015, uvedení do provozu 1/2019. Na 0309/III Borek-Úsilné je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení (DSP). Na 1.část stavby (dálnice v délce 1,78 km) je vydáno pravomocné stavební povolení. Na 2. část stavby (dostavba MÚK Úsilné a trasa dálnice v délce 1,38 km) probíhá stavební řízení. Na základě rozhodnutí ÚHOS je platná soutěž na zhotovitele stavby, zrušen byl pouze výběr zhotovitele stavby. Bude ustanovena nová komise, která posoudí nabídky zájemců. Předpoklad zahájení stavby je 9/2014, uvedení do provozu 9/2016. Úsek č. 5 označení 0309 Bošilec Úsilné délka 21,95 km Úsek je rozdělen do dvou staveb: 0310/I Úsilné Hodějovice a 0310/II Hodějovice Třebonín. Pro stavbu 0310/I byla dokumentace pro územní rozhodnutí zpracována v roce 2005. Při řešení rozporů bylo dosaženo dohody mezi Ministerstvem dopravy a českobudějovickým magistrátem o rozsahu změn požadovaných magistrátem a Memorandem obcí a v 06/2009 byla zpracována nová DÚR. Územní rozhodnutí nabylo právní moci v 09/2011. Dokončení majetkoprávní přípravy se předpokládá do konce roku 2014. Předpoklad zahájení stavby je 8/2016, uvedení do provozu pak v 2/2021. Pro stavbu 0310/II bylo územní rozhodnutí vydáno v roce 2008. Po odvolacím řízení bylo potvrzeno a v 03/2009 nabylo právní moci. V souvislosti s pozemkovými úpravami byl aktualizován záborový Úsek č. 6 označení 0310 Úsilné Dolní Třebonín délka 19,75 km Stránka 29 z 106
elaborát. Nové územní rozhodnutí bylo vydáno v 08/2011 a nabylo právní moci v 10/2011. Dokončení majetkoprávní přípravy by mělo být do konce roku 2014. Předpoklad zahájení stavby je 10/2016, uvedení do provozu v 4/2020. Úsek č. 7 Úsek č. 7 označení 0311 Dolní Třebonín Kaplice nádraží označení 0311 Nažidla Dolní Třebonín Kaplice nádraží Nažidla délka 8,55 km délka 8,55 km Úsek je rozdělen na dvě stavby 0311 a 0312/I. Na obě stavby bylo vydáno územní rozhodnutí. Dokončení majetkoprávní přípravy se předpokládá v roce 2015. Předpoklad vydání SP je 10/2016, zahájení výstavby 6/2017 a dokončení 10/2019. Na stavbu 0312/I vydal stavební úřad v Kaplici územní rozhodnutí v 05/2008, ke kterému podalo hnutí Duha odvolání. Územní rozhodnutí bylo Jihočeským krajem potvrzeno a nabylo právní moci v 12/2008. Dokončení majetkoprávní přípravy se předpokládá v závěru roku 2016. Úsek č. 8 Označení: 0312/II Nažidla - státní hranice ČR/Rakousko Délka: 15,55 km Na stavbu je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a ekvivalent DSP. V březnu 2013 byla podána žádost o území rozhodnutí, v současnosti jsou doplňovány potřebné podklady. Vydání územního rozhodnutí se předpokládá v průběhu roku 2013. Byl stanoven společný bod přechodu mezi Českou Republikou a Rakouskem. Dokončení majetkoprávní přípravy se předpokládá v závěru roku 2016 D.2 Rychlostní komunikace R4 a silnice I/4 Z hlediska územně plánovací dokumentace Rychlostní komunikace R4 a její pokračování již jako silnice I/4 je územně plánovací dokumentací řešená v celé své délce. Je zapracována ve vydaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Výstavba rychlostní komunikace R4 je předpokládaná i Politikou územního rozvoje ČR. Trasa rychlostní silnice R4 v úseku Lety křižovatka Nová Hospoda byla vybrána vyhledávací studií I/4 Milín Zalužany Mirotice MÚK I/20. Předmětná studie byla vyhodnocena i dle podmínek dopadu stavby na životní prostředí. Stanovisko MŽP bylo vydáno odděleně pro úsek I/4 hranice okresu Písek Radobytce v r. 2000 a pro úsek I/4 Radobytce Nová Hospoda v r. 1998. Stránka 30 z 106
Stavba rychlostní silnice R4 je rozdělena na realizační úseky: Etapa mimoúrovňová křižovatka Nová Hospoda s úsekem do Třebkova v délce 2,15 km byla uvedena do provozu dne 19. 11. 2007. I. etapa Označení: 09 křižovatka I/20 Nová Hospoda Délka: 2,150 km Etapa Třebkov Mirotice v délce 5,9 km byla uvedena do provozu v září 2010. II. etapa Označení: 08 Mirotice - Třebkov Délka: 5,880 km Na etapu Lety Čimelice bylo vydáno právoplatné stavební povolení. Proběhlo vyvlastňovací řízení s třemi vlastníky a nabylo právní moci. Výkupy pozemků jsou kompletně provedeny.zadávací dokumentace stavby byla dokončena včetně propočtu podle směrných cen v 12/2011. Dokončena je také PDPS. Připravuje se vypsání výběrového řízení na zhotovitele stavby. Zahájení výstavby 3/2015, uvedení do provozu 12/2016 III. etapa Označení: 05 Lety Čimelice Délka: 2,591 km Na etapu Čimelice Mirotice je proveden podrobný geologický průzkum - dokončen v 03/2011. Dokumentace pro stavební povolení (DSP) je dokončena.v současné době probíhá inženýrská činnost související s výkupy pozemků. Z celkového počtu 197 vlastníků došlo na vypořádání s jednatřiceti. Zahájení výstavby 2016, uvedení do provozu 2020. IV. etapa Označení: 06 Čimelice - Mirotice Délka: 8,460 km Etapa Mirotice - investiční záměr byl vypracován a schválen v prosinci 2005. V únoru roku 2011 byla na stavbu dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí, která se nyní projednává s dotčenými orgány. Rozhodnutím KÚ JčK bylo územní řízení z důvodu podjatosti a nečinnosti zástupců MěÚ Mirotice přeloženo na odbor výstavby a MěÚ Písek. Z tohoto důvodu bude dle dodatku č.3 pravomocné ÚR předloženo do 29. 11. 2014.V rámci přípravy stavby byla vypsána soutěž na inženýrskou činnost a získání územního rozhodnutí. Inženýrskou činnost zajišťuje Pragoprojekt Praha a.s. Zahájení výstavby 2019, uvedení do provozu V. etapa Označení: 07 Mirotice rozšíření Délka: 3,520 km Stránka 31 z 106
Na silnici I/4 se stavební práce realizují ve směru od státní hranice s Německem v těchto úsecích: Úsek č. 1 Označení: Nová Houžná - Hliniště Délka: 5,9 km Po dokončení úseků státní hranice Strážný a Strážný Nová Houžná v dřívějších letech byl 18. 10. 2007 uveden do provozu 5,9 km dlouhý úsek Nová Houžná Hliniště. Úsek č. 2 Označení: obchvat Strakonice Délka: 1,54 km V případě obchvatu Strakonic se jedná o severní půloblouk o délce 1,540 km. Územní rozhodnutí bylo vydáno 04/2008, stavební povolení 10/2012. Realizace je plánována na období 09/2015 11/2017. Plánované náklady jsou 397 mil. Kč zatím, v současné době však není zajištěno financování. Úsek č. 3 Označení: obchvat Volyně Délka: není známo V případě obchvatu Volyně probíhají jednání o vedení obchvatu na východním okraji města nebo o řešení stávajícím průtahem. Nicméně v případě významu silnice I/4 jako mezinárodního tahu se Jihočeský kraj jednoznačně přiklání k řešení obchvatu města. Úsek č. 4 Označení: tunel Kubova Huť Délka: cca 3,3 km Úsek silnice Úsek silnice I/4 pod zimním střediskem Kubova Huť by měl být řešen tunelem. V uplynulém průběhu projekčních prací bylo navrženo celkem 7 variant přeložky silnice I/4. Na prvním výrobním výboru, konaném dne 29. 1. 2009, byly předloženy první čtyři z navržených variant. Dle výsledků jednání bylo nutné tři varianty tunelové trasy (A-C) upravit tak, aby co nejvíce minimalizovaly zásah do přírodní památky Pod Ostrohem. Čtvrtou netunelovou variantu D bylo jednomyslně doporučeno dále nesledovat. Nové tři varianty A2 C2 byly předloženy na jednání dne 5. 3. 2009 a zde došlo účastníky jednání k jednomyslnému výběru varianty A2 (červené) jako výsledné varianty.souhlasné stanovisko EIA na silnici I/4 v úseku Strážný Nová Houžná bylo vydáno 11. 1. 1995. Stránka 32 z 106
D.3 IV. tranzitní železniční koridor Z hlediska územně plánovací dokumentace IV. tranzitní železniční koridoru je územně plánovací dokumentací řešen v celé své délce. Je zapracován ve vydaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Výstavba IV. tranzitního železničního koridoru je předpokládaná i Politikou územního rozvoje ČR. Stavba byla aktuálně (duben 2013) zahájena. Celková délka trasy je cca 11,5 km. Je dosaženo limitní rychlosti 160 km/h s výjimkou počátečního úseku za stanicí Tábor, kde je rychlost omezena nepříznivými směrovými poměry až na 85 km/h. V úseku mezi stanicí Chotoviny a Sudoměřicemi se musí nová železniční trasa mimoúrovňově křížit s dálnicí D3. Na přemostění dálnice naváže železniční estakáda.v rámci této stavby je na přeložce navržen 1 nový dvoukolejný železniční tunel. Úsek č. 1 Označení: Tábor Sudoměřice u Tábora Délka: 11,4 km Úsek je dělen na dvě části. První část, úsek Doubí u Tábora Tábor, je již dokončena. V části Veselí nad Lužnicí Doubí u Tábora bylo zahájeno zpracování projektu stavby. Do řešení se promítá nutnost dosažení úspor investičních nákladů. Celková délka stavby je cca 14,9 km. Nová železniční trasa z významné části sleduje vedení nové dálnice D3 a je s ní koordinována. V rámci stavby měly být navrženy celkem 3 nové železniční tunely. Dle upraveného výškového vedení trati však zůstal pouze jediný. Jedná se o tunel Zvěrotice, dlouhý 370 m. Úsek č. 2 Označení: 4205/I Doubí u Tábora Tábor 4205/II Soběslav Doubí u Tábora 4205/II Veselí nad Lužnicí Soběslav Délka: 11,770 km, 9,49 km a 6,37 km Pro první část, Ševětín Horusice, je zpracována dokumentace k územnímu řízení, respektive její aktualizace. Celková délka stavby je cca 4,4 km. Uvažuje se zde s dvoukolejnou tratí na rychlost 160 km/h. Druhá část, Horusice Veselí nad Lužnicí, je připravena k realizaci stavby. Na začátku roku 2013 bylo vydáno stavební povolení. Celková délka dvoukolejného úseku trati je cca 5,0 km. Úsek č. 3 Označení: 4204/I Ševětín Horusice a 4204/II Horusice Veselí nad Lužnicí Délka: 4,4 km a 4,964 km Stránka 33 z 106
Úsek č. 4 Označení: 4203 Nemanice I Ševětín Délka: 17,827 km Stavba je ve fázi probíhajícího územního řízení. V podstatné části trasy je navržena přeložka dvojkolejné trati na rychlost jízdy 160 km/h, v tunelech na 200 km/h. Součástí stavby délky cca 21,5 km jsou i dva nové dvojkolejné železniční tunely. Jedná se o nejdelší tunely na celém IV. koridoru. Tunel Hosín měří 3 120 m nejdelší tunel Chotýčany s 4 810 m. Úsek č. 5 Označení: 4202 České Budějovice Nemanice I Délka: 2,620 km Úsek č. 6 Označení: 4101 Horní Dvořiště České Budějovice Pro úsek je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bylo vydáno dne 22. 8. 2007. Práce na tomto úseku byly zahájeny v lednu 2011, zahájení provozu se předpokládá od 08/2013 a předpokládané dokončení i s dokončovacími pracemi 01/2014. Stavba je aktuálně v počátku realizace. Její celková délka je 2,62 km. Je vedena v městské zástavbě na stávajícím drážním tělese. Stavba je dokončena. Trasa vede v původní stopě a je navržena pro rychlost 70 až 100 km/h. Celková délka stavby byla cca 38,0 km. Jedná se o nejdelší stavbu celého IV. koridoru. Délka: 38,07 km D.4 Šumavské elektrické dráhy Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o nově navrhované koridory pro dopravu a úprava stávajících železničních tratí. Nově navrhované koridory jsou řešené Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Poznámka: Projekt je z důvodu možného financování pozastaven. V současné době další příprava realizace nepokračuje, vyjma revitalizace stávající tratě Volary České Budějovice. Jedním z hlavních cílů Šumavských elektrických drah (dále jen ŠED) je rozvoj ekologické dopravy na území Šumavy, která je již dnes nejvýznamnější a nejnavštěvovanější oblastí cestovního ruchu nadregionálního významu v rámci Jihočeského kraje. Úkolem je, aby systém veřejné dopravy v oblasti Šumavy byl schopen nabízet srovnatelné služby konkurence schopné s individuální automobilovou dopravou a systém železniční dopravy se tak stal plnohodnotnou součástí celého dopravního systému Šumavy a Jihočeského kraje. Jihočeský kraj chce podporou realizace projektu Šumavských elektrických drah přispět k rozvoji turistického Stránka 34 z 106
a cestovního ruchu v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a omezenými možnostmi hospodaření, k podpoře zaměstnanosti v regionu. V neposlední řadě pak i k uchování kvalitního životního prostředí v oblasti Šumavy, neboť Šumavské elektrické dráhy poskytnou ekologicky příznivou alternativu pro pohyb osob (a to jak trvale bydlících, tak turistů) v oblasti Šumavy k tradiční automobilové dopravě. Trasa je řešena jak pro potřeby základní dopravní obslužnosti území, tak i pro turistickou infrastrukturu. Zastávky jsou navrženy ve vztahu k možnostem dopravního přístupu (pro pěší, cyklisty, běžkaře, automobilisty), včetně podmínek pro přístup tělesně postižených osob, s možnostmi napojení na turistické stezky pro pěší a cyklotrasy, napojení na lyžařské trasy, možnost parkování automobilů pro systém P + R, napojení na návaznou autobusovou dopravu a napojení na lodní dopravu po přehradní nádrži Lipno. Šumavské elektrické dráhy jsou navrhovány pro lehkou kolejovou dopravu (systém TRAM-TRAIN). Jedná se o normálně rozchodnou lehkou elektrizovanou železniční trať příměstského charakteru vedenou na vlastním drážním tělese. Navržená řešení respektují v maximální možné míře nadmístní zájmy ochrany přírody a krajiny. Šumavské elektrické dráhy byly řešeny krajským projektem A 1/12-4 Studie organizačnětechnické a investiční přípravy rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy a navazujícím projektem A 1/12-6 Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, I. etapa, ve kterém byl detailně řešen úsek Lipno nad Vltavou Frymburk a projektem A 1/12-7 Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa pro úsek Frymburk Černá v Pošumaví. Návrh Šumavských elektrických drah Úprava stávajících tras: Pro trať České Budějovice Volary bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2009, zpracována je dokumentace pro stavební povolení. Realizace záměru 09/2013 09/2015, v současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Náklady 1,4, mld. Kofinancováno z Operačního programu doprava. V úseku Horní Planá Volary zahájení 2012. V roce 2012 čerpáno 204,7 mil. Kč. Kofinancování z Operačního programu Doprava. Na trati byl vybudován radioblok pro zvýšení bezpečnosti železničního provozu v letech 2009 2011. Volary České Budějovice Černý Kříž Nové Údolí Číčenice Prachatice Volary Na trati by měla být realizována investice racionalizaci provozu a má se rovněž stát součástí systému Šumavských elektrických drah. Předpokládaná realizace po roce 2016. Strakonice Vimperk Volary Nově navrhované trasy: Záměr předpokládá realizaci tunelu mezi železniční stanicí Lipno a Lipno obec v délce cca 450 m, realizace v první etapě budování ŠED, řešeno projektem Jihočeského kraje A 1/12-6. Lipno (železniční stanice) Lipno (obec) Realizace záměru je v první etapě budování ŠED, řešeno projektem Jihočeského kraje A 1/12-6. Lipno (obec) Frymburk Stránka 35 z 106
Frymburk Černá v Pošumaví Realizace záměru je v první etapě budování ŠED je řešeno projektem Jihočeského kraje A 1/12-7 v roce 2009. Trasy, jejichž realizace se předpokládá v návaznosti na výše uvedené záměry: Nová Pec (železniční stanice Klápa) Nástupiště na lanovky v plánovaném lyžařském areálu Smrčina. Investice zpřístupňující (případný) lyžařský areál Smrčina z železniční stanice v Nové Peci. Černá v Pošumaví Špičák Investice zpřístupňující lyžařský areál Špičák ve VVP Boletice (v případě jeho realizace). Křemže (železniční stanice) Křemže (obec) Jedná se o výhledový záměr s případným pokračováním ve směru Brloh Ovesné a napojením na trať Číčenice Volary. D.5 Splavnění Vltavy Z hlediska územně plánovací dokumentace Se splavněním Vltavy je uvažováno v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Zároveň je řešeno i zpracovanou územní studií Orlicko, územní studií Vltava, projektem Revitalizace Orlické nádrže. Záměr splavnění Vltavy vyplývá i z Politiky územního rozvoje ČR. V současné době je vltavská vodní cesta řazena, jak PÚR ČR, tak zákonem o vnitrozemské plavbě č. 114/95 Sb., mezi dopravně významné využívané vodní cesty. Zatímco v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe je zařazena mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) - Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné využívané vodní cesty třídy I. pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Návrhové plavidlo pro tuto vodní cestu dle vyhlášky MD ČR č.222/1995 Sb. pro třídu I. má délku 38,5 m, šířku 5,05 m a ponor do 2,2 m. Pro vltavskou vodní cestu přineslo 20. století vzhledem k rostoucí dopravě na paralelní železniční a silniční síti podstatné změny. Po roce 1945 byla postupně přehodnocována úloha Vltavy s preferencí využití vodní energie, projekčně však bylo pamatováno na plavbu loďmi kategorie do 300 tun. V 70. letech byla vybudována vodní díla Kořensko a Hněvkovice. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou turistického průmyslu a atraktivita území Jihočeského Stránka 36 z 106
kraje s jeho četnými přírodními a kulturně-historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Z hlediska vlastní přípravy a realizace je v současnosti splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro I. třídu. Jsou zpracovány tři investiční záměry. Tyto záměry jsou funkčně i ekonomicky samostatné, avšak jejich komplexní realizace společně se záměry ve Středočeském kraji (návazný projekt obsahuje vybudování plavební komory na vodním díle Slapy a výtahu pro lodě na vodním díle Orlík), přinese propojení Vltavy od Českých Budějovic na evropské vodní cesty a má tedy synergický efekt. Jednotlivé záměry obsahují následující rozsah prací: Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice Hluboká nad Vltavou je již dokončena. S realizací se začalo v září 2008, předpokládané ukončení prací bylo provedeno v roce 2010 a plavební provoz byl zahájen v roce 2011. Vltavská vodní cesta v úseku Hluboká nad Vltavou VD Hněvkovice je již dokončena. Realizace probíhala v letech 2009 2012. V současné době probíhá realizace sportovního přístavu Hluboká (realizace 01/2013 07/2014). Úsek 1 České Budějovice Hluboká nad Vltavou Úsek 2 Hluboká nad Vltavou VD Hněvkovice Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice Týn nad Vltavou se předpokládá v roce 2015, s realizací v letech 2013-2015. Vystrojení plavební komory VD Hněvkovice je v provozu, plánovaná realizace modernizace jezu Hněvkovice (výstavba plavební komory) je v letech 2013 2015. V přípravě je přístaviště Purkarec, předpoklad realizace je 09/2013 05/2014. Jako problematický se jeví most pro pěší v Týně nad Vltavou s nízkou podjezdovou výškou pouze 3 m. Řešení je momentálně pozastaveno pro nedostatek finančních prostředků a bude řešeno jako samostatný projekt. Úsek 3 VD Hněvkovice Týn nad Vltavou Stavby byly zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro období 2008 2015 (MD ČR). Na tyto záměry budou navazovat jednotlivé projekty obcí, zaměřené na infrastrukturu potřebnou pro rekreační vodní plavbu, např. projekt Město a voda Statutárního města České Budějovice, projekt Marina Hluboká nad Vltavou a další. Stránka 37 z 106
D.6 Letiště České Budějovice Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o stávající plochu pro dopravu. Na této ploše je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje navržena rozvojová plocha, určená pro provozování letiště a činností související s provozem letiště (sklady, logistika, apod.). Letiště se nachází 5 km jihozápadně od města České Budějovice na katastru obcí Planá, Homole a Litvínovice v těsné blízkosti mezinárodní silnice E-55 (hlavní silniční tah směr Rakousko). Celý areál letiště má rozlohu více než 300 hektarů a je zasazen do mírně svažitého terénu a z části do smíšeného lesa. Vlastní vzletová a přistávací dráha (dále jen VPD) má rozměry 2500 x 80 m se čtyřmi spojovacími dráhami (A, B, C, D) širokými 18 m umístěnými na sever od VPD, které navazují na pojížděcí dráhu o stejné šíři rovnoběžnou s VPD. Letiště je provozováno společností Jihočeské letiště České Budějovice, a.s., s majetkovou účastí Jihočeského kraje a Statutárního města České Budějovice. Hlavním cílem záměru je provozovat civilní letiště regionálního významu s návazností na ostatní letiště v ČR i na evropská případně mimoevropská letiště. Snahou je získání pravidelných, nepravidelných linek, podnikatelských letů, nákladních letů, turistických a charterových letů, výcvikových letů včetně nabídky divertů letadel z okolních letišť. Rovněž bude nabízena kapacita opravárenských či výrobních možností v areálu. Důraz by měl být kladen na získání co nejširší klientely pro turistický ruch jižních Čech, přiblížení letecké dopravy širokému spektru veřejnosti a její co největší zatraktivnění, tak aby provoz letiště přispěl rozvoji jihočeského regionu a jeho spojení s ostatními regiony republiky a s evropskými, popř. i mimoevropský městy. Realizace dokončení letiště při kladném vyřízení žádosti o dotaci byla předpokládána v roce 2011 až 2014. V současné době, vzhledem k obstrukcím ze strany evropské komise, byla úspěšná žádost stažena a Jihočeský kraj, jako investor celého projektu hledá intenzivně cesty jak výpadek ve financování projektu vyřešit. V úvahu připadají dvě varianty a to vybudování II. etapy v omezené formě, anebo hledání strategického partnera. Cíle (etapy) I současnost Veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C (licence pro kategorii středních letadel dopravního i obchodního charakteru). Přistávat a vzlétat mohou letadla do rozpětí 36 m a délka RWY nad 1800 m. Stránka 38 z 106
Střednědobým cílem je získání statutu veřejného mezinárodního letiště s dostatečným přístrojovým vybavením pro pravidelnou i nepravidelnou dopravu včetně přepravy nákladu pro kategorii středních až velkých letadel při zhoršených povětrnostních podmínkách a postupné investování do nových technologií, které umožní snížení povětrnostních minim pro bezpečné přistání přilétávajících letadel - to předpokládá vybudování nezbytného technického zázemí, terminálu, navigačního vybavení atd. Strategickým cílem je provozování veřejného mezinárodního letiště regionálního významu s pravidelnou i nepravidelnou leteckou dopravou velkých letadel včetně dopravy nákladu ve všech ročních obdobích a za nepříznivých povětrnostních podmínek. II střednědobý cíl III strategický cíl V současné době byl vybrán projekt s názvem Modernizace letiště úsporná varianta. Odevzdání PD cca 12/2014. Dále probíhají stavební práce na HELIPORTU a byla zadána PD na přístupovou komunikaci k heliportu. Koncem srpna 2014 bude odevzdána PD na vybudování Heliportu TEMS naváděcí světla. D.7 Veřejné logistické centrum Nemanice Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o nově navrhovanou plochu pro dopravu, řešenou Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Vymezení plochy pro dopravní infrastrukturu plochy pro veřejné logistické centrum v Českých Budějovicích vyplývá z Politiky územního rozvoje ČR. Lokalita se nachází v Českých Budějovicích Nemanicích, s připojením na IV. TŽK, na trať Plzeň České Budějovice i České Budějovice Jihlava Brno, na budoucí dálnici D3 a silnici I/20. Méně významná je i možnost napojení na vltavskou vodní cestu po dokončení souvislé splavnosti, avšak využitelné jen pro plavidla do 300t. Významné je i napojení na mezinárodní letiště České Budějovice. Veřejné logistické centrum (VPC) bude součástí sítě multimodálních veřejných logistických center v České republice a bude napojeno na síť evropskou. Jeho vybudování bude mít dopad na rozvoj regionu a pomůže řešit zásadní problémy v oblasti dopravy. Jeho přínosem bude jednak co nejdokonalejší a nejefektivnější dopravní obsluha konkrétního území a eliminace negativních vlivů rostoucí silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, a jednak zpřístupnění logistických služeb zejména malým a středním průmyslovým Stránka 39 z 106
podnikům. Vybudování VLC Nemanice je, mimo jiné, v souladu s Dopravní politikou ČR pro léta 2005 2013, Evropskou dopravní politikou a Politikou územního rozvoje ČR. Potřeba vybudovat VLC je z důvodu zefektivnění a urychlení vzájemných vztahů mezi dopravou a ostatními dílčími systémy. Je nutné soustředit terminály kombinované dopravy, různé subjekty činné v přepravě zboží (dopravci, přepravci, speditéři), technická a administrativní zařízení související s dopravou (např. sklady, opravny pro vozidla a intermodální přepravní jednotky, čerpací stanice pohonných hmot), subjekty poskytující služby souvisící s přepravou (např. celní odbavení, rostlinolékařské a veterinární prohlídky), různé doplňkové služby (např. ubytování, stravování, parkování). VLC podstatným způsobem rozšíří dosavadní funkci překladišť zboží mezi různými druhy dopravy a sníží podíl živé práce. V porovnání s klasickým zasilatelstvím přinášejí zákazníkovi vyšší efektivnost spočívající např. v minimalizaci nákladů vyvolaných stavem zásob v distribučních řetězcích. VLC Nemanice je řešeno jako samostatný projekt dle Programu rozvoje kraje na roky 2002 až 2006 jako projekt Akčního plánu A 1/19, jehož opětovné zahájení schválilo ZK usnesením č. 279/2007/ZK ze dne 18. 9. 2007. V rámci projektu bude posouzena rovněž možnost využití VLV pro city logistiku (balení a třídění zboží, skladování, svoz a rozvoz) pro Statutární město České Budějovice. Pro VLC byla zpracována taktéž studie proveditelnosti. Pro další možný postup v projektu VLC Nemanice je důležité chválení Koncepce veřejných logistických center v ČR, která byla vzata na vědomí vládou ČR. VLC Nemanice je zde zařazeno v 3. etapě důležitosti. Usnesením vlády ze dne 21. 12. 2009 vzala vláda na vědomí strategii podpory VLC z veřejných zdrojů. Měl by být připraven program pro tuto podporu. Program však ještě není připraven, a dokud Ministerstvo dopravy toto usnesení vlády nenaplní je to pouze proklamace. Problémem je nedostatek financí. D.8 Silnice I/34 Stráž nad Nežárkou Lásenice Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o nově navrhovaný záměr pro dopravu, řešený Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje Účelem stavby je především zlepšení parametrů silnice I/34 v úseku mezi Stráží nad Nežárkou a Lásenicí a odstranění nebezpečných úseků stávající silnice, které se v její trase nacházejí. Ty jsou v současné době dokonce označeny výstražnými dopravními značkami (jedná se zejména o prostor stávající křižovatky se silnicí II /153). Vybudováním přeložky silnice I/34 v předmětném úseku tedy dojde k podstatnému zlepšení potřebných parametrů na trase České Budějovice Jindřichův Hradec. Realizací stavby budou rovněž Stránka 40 z 106
naplněny představy o kvalitě mezinárodní silnice E551. Územní rozhodnutí pro tuto stavbu bylo vydáno v roce 2008. Plánované realizace 11/2013 12/2016 a odhadovaná cena 424 mil. Kč. V současné době probíhají výkupy pozemků. Celková délka trasy je 2,647 km. D.9 Silnice I/19 Chýnov Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o nově navrhovaný záměr pro dopravu, řešený Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje I/19 Chýnov, obchvat, současný průtah silnice I/19 Chýnovem představuje hlavní dopravní závadu na silnici I/19 v oblasti Chýnova. Přeložka silnice mimo obec odstraňuje závadný průběh trasy z hlediska směrových i sklonových parametrů v centrální části města. V zimních měsících při zhoršené sjízdnosti je nyní častou příčinou komplikací v plynulosti dopravy stoupání z údolí Chýnovského potoka směrem na Pelhřimov. Územní rozhodnutí bylo vydáno 06/2009. Je řešena žádost o stavební povolení. Plánované realizace je v roce 2016 s nákladem 567 mil. Kč. V současné době probíhají inženýrské práce a výkupy pozemků. Celková délka trasy je 3,512 km. D.10 Silnice I/20 Pištín České Vrbné Z hlediska územně plánovací dokumentace Jedná se o nově navrhovaný záměr pro dopravu, řešený Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje Stránka 41 z 106
Silnice I/20 spojuje západní Čechy s jižními Čechami a prostřednictvím silnice I/34 dále s východními oblastmi republiky, Slovenskem a dalšími státy. Její dopravní význam místní, regionální i celostátní je značný. Trasa silnice I/20 v daném úseku mezi Sedlecem a Českým Vrbným byla navržena podle územního plánu a podle schválené varianty A ze studie z roku 1998 v severním obchvatu Češnovic a Dasného. V budoucím pokračování přestavby silnice I/20 severním směrem se počítá s propojením rekonstruovaných úseků až ke stavbě přeložky silnice I/20 kolem Vodňan. Vyloučením tranzitní dopravy mimo Češnovice a Dasný dojde k výraznému zvýšení faktoru pohody obyvatel, snížení hlučnosti a imisí a zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu. Zároveň dojde také ke zvýšení kapacity silnice. Délka úseku je 13,6, km. V současné době probíhá zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Předpokládané náklady jsou 2mld. Kč. Stránka 42 z 106
Stránka 43 z 106
PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI KRAJSKÉHO ÚŘADU, VÝZNAMNÝCH PROJEKTŮ A STAVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ Stránka 44 z 106
E. PŘEHLED ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE V JIHOČESKÉM KRAJI Stránka 45 z 106
E.1 Přehled jednotlivých ORP a stavu D k 1. 8. 2014 ORP Blatná Počet obcí s platnou D 23 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 7 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 4 Počet obcí bez D 3 ORP České Budějovice Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 3 Celkový počet obcí v ORP 26 Počet obcí s platnou D 77 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 39 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 24 Počet obcí bez D 2 ORP Český Krumlov Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 0 Celkový počet obcí v ORP 79 Počet obcí s platnou D 30 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 20 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 4 Počet obcí bez D 1 ORP Dačice Počet obcí s platnou D 17 Počet obcí bez D 6 ORP Jindřichův Hradec Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 0 Celkový počet obcí v ORP 31 9 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 2 Celkový počet obcí v ORP 23 5 Počet obcí s platnou D 52 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 18 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 13 Počet obcí bez D 6 ORP Kaplice Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 5 Celkový počet obcí v ORP 58 Počet obcí s platnou D 14 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 5 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 2 Počet obcí bez D 1 ORP Milevsko Počet obcí s platnou D 26 Počet obcí bez D 0 ORP Písek Počet obcí s platnou D 43 Počet obcí bez D 6 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 0 Celkový počet obcí v ORP 15 20 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 10 0 Celkový počet obcí v ORP 26 35 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 15 5 Celkový počet obcí v ORP 49 Stránka 46 z 106
ORP Prachatice Počet obcí s platnou D 34 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 11 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 5 Počet obcí bez D 10 ORP Soběslav Počet obcí s platnou D 28 Počet obcí bez D 3 ORP Strakonice Počet obcí s platnou D 66 Počet obcí bez D 3 ORP Tábor Počet obcí s platnou D 61 Počet obcí bez D 18 ORP Trhové Sviny Počet obcí s platnou D 16 Počet obcí bez D 0 ORP Třeboň Počet obcí s platnou D 22 Počet obcí bez D 4 ORP Týn nad Vltavou Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 3 Celkový počet obcí v ORP 44 2 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 3 Celkový počet obcí v ORP 31 11 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 3 Celkový počet obcí v ORP 69 9 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 5 Celkový počet obcí v ORP 79 1 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 0 Celkový počet obcí v ORP 16 12 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 1 Celkový počet obcí v ORP 25 2 8 4 1 4 Počet obcí s platnou D 14 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 4 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 1 Počet obcí bez D 0 ORP Vimperk Počet obcí s platnou D 17 Počet obcí bez D 3 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 0 Celkový počet obcí v ORP 14 7 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 3 Celkový počet obcí v ORP 21 6 Stránka 47 z 106
ORP Vodňany Počet obcí s platnou D 15 Počet obcí, které budou muset platnou D upravit ve smyslu 188 stavebního zákona 5 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 1 Počet obcí bez D 2 Z tohoto počtu v současné době pořizuje novou D 2 Celkový počet obcí v ORP 17 Stránka 48 z 106
E.2 Přehled stavu D v jednotlivých ORP a v Jihočeském kraji souhrnná tabulka k 1. 8. 2014 ORP počet obcí obce celkem s D (D zpracovaná po 1. 1. 2007 i před 1. 1. 2007) obce s platnou D procento z celkového počtu obcí [ % ] obce bez D obce bez D obce s D schválenou před 1. 1. 2007 procento z celkového počtu obcí [ % ] obce pořizující D procento z počtu obcí bez D [ % ] celkem obce s D procento z celkového počtu obcí [ % ] obce pořizující D procento z počtu obcí s D [ % ] obce s D vydanou po 1. 1. 2007 obce s vydanou D procento z celkového počtu obcí [ % ] obce pořizující D celkem Blatná 26 23 88 3 12 3 100 7 27 4 57 16 62 7 27 České Budějovice 79 77 97 2 3 0 0 39 49 24 62 38 48 24 30 Český Krumlov 31 30 97 1 3 0 0 20 65 4 20 10 32 4 13 Dačice 23 17 74 6 26 2 33 9 39 5 56 8 35 7 30 Jindřichův Hradec 58 52 90 6 10 5 83 18 31 13 72 34 59 18 31 Kaplice 15 14 93 1 7 0 0 5 33 2 40 9 60 2 13 Milevsko 26 26 100 0 0 0 0 20 77 10 50 6 23 10 38 Písek 49 43 88 6 12 5 83 35 71 15 43 8 16 20 41 Prachatice 44 34 77 10 23 3 30 11 25 5 45 23 52 8 18 Soběslav 31 28 90 3 10 3 100 2 6 2 100 26 84 5 16 Strakonice 69 66 96 3 4 3 100 11 16 8 73 55 80 11 16 Tábor 79 61 77 18 23 5 28 9 11 4 44 52 66 9 11 obce pořizující D celkem Trhové Sviny 16 16 100 0 0 0 0 1 6 1 100 15 94 1 6 Třeboň 25 21 84 4 16 1 25 12 48 4 33 9 36 5 20 Týn nad Vltavou 14 14 100 0 0 0 0 4 29 1 25 10 71 1 7 Vimperk 21 18 86 3 14 3 100 7 33 6 86 11 52 9 43 Vodňany 17 15 88 2 12 2 100 5 29 1 20 10 59 3 18 Jihočeský kraj 623 555 89 68 11 35 51 215 35 109 51 340 55 144 23 procento z celkového počtu obcí [ % ] Stránka 49 z 106
E.3 Graf stavu D k 1. 8. 2014 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% obce s platnou D obce bez D pořizující územní plán obce bez D nepořizující územní plán Stránka 50 z 106
[%] 100 E.4 Graf vývoje stavu D v Jihočeském kraji za jednotlivá ORP 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 obce s platnou D k 1.2.2009 obce s platnou D k 1.3.2010 obce s platnou D k 1.3.2011 obce s platnou D k 1.3.2012 obce s platnou D k 1.3.2013 obce s platnou D k 1.3.2014 Stránka 51 z 106