7) Dormance a klíčení semen



Podobné dokumenty
5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

4) Reprodukce rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

4) Reprodukce rostlin

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Oplození

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Vladimír Vinter

65. STANOVENÍ INTENZITY RESPIRACE Z MNOŽSTVÍ VYLOUČENÉHO CO 2. Princip : Metoda stanovení intenzity respirace z množství vyloučeného CO 2

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Obsah vody v rostlinách

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Generativní rozmnožování ovocných dřevin

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

CZ.1.07/1.1.00/

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

Význam, funkce a kritéria rozdělení plodů

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Regulace růstu a vývoje

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

11.4. Fyziologická kontrola reprodukce

Digitální učební materiál

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

STORAGE PROTEINS AND ABSCISIC ACID IN ZYGOTIC EMBRYOGENESIS OF PEA (PISUM SATIVUM L.)

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Ing. Pavel Matiska, Ph.D.

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Lipidové koncentráty Zdroje omega-nenasycených mastných kyselin

Buněčné jádro a viry

Mutageneze vznik chyby na DNA mutagen (chemická látka / záření)

Příloha č. 3 k rozhodnutí o převodu registrace sp. zn. sukls198549/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU


Elektrická dvojvrstva


Sešit pro laboratorní práci z biologie

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Gibbsovo samplování a jeho využití

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Desloratadin STADA 5 mg jsou modré, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 6,5 mm.

Deficit mevalonátkinázy (MKD) (nebo hyper IgD syndrom)

Pěstování pokusných rostlin

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

11. ONTOGENEZE I: VEGETATIVNÍ FÁZE, FOTOMORFOGENEZE

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

9) Fotomorfogeneze RVR. Schäfer E, Nagy F (eds) (2006) Photomorphogenesis in Plants and Bacteria, 3rd ed., Springer

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Stomatální vodivost a transpirace

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Transkript:

2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen

2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive 3) kontroluje expresi zásobních proteinů, které se ukládají v dělohách během dozrávací fáze embryogeneze; mutant je necitlivý k ABA abi3 WT FUSCA3 (FUS3) kóduje protein, který koordinuje pozdní vývoj embrya vlivem vnějších i vnitřních signálů. 20 um ABA Mutace v těchto genech mají za následek špatné dozrávání embrya, neschopnost syntetizovat zásobní proteiny a lipidy => neschopnost vydržet vysušení => předčasné klíčení

3 Interakce FUS3, ABI3 a hormonů během embryonického vývoje SSP seed storage proteins

4 Zrání embrya se vyznačuje tím, že se embryo stává dormantním. Aby se buňka dostala do dormance musí dojít k syntéze proteinů spojených s tolerancí proti vysychání. Exprese těchto genů je indukována ABA. - heat-shock proteiny - LEA proteiny - proteiny příbuzné LEA geny obsahují ABRE motiv Mechanismus tolerance k vysychání? LEA proteiny mohou vázat buněčné komponenty formováním amorfních spirál, chránících obsah buňky od poškození. Syntéza těchto proteinů se zvyšuje v embryu torpédovitého stádia, kdy se syntéza zásobních proteinů snižuje.

5 Živá semena, která za vhodných podmínek neklíčí (voda, kyslík) jsou ve stavu dormance (klid). Jako jiné dormantní struktury (dormantní pupeny), dormantní semena vyžadují další stimuli k tomu, aby klíčila. Ecodormance - dormance, způsobená nedostatkem vhodných vnějších faktorů indukujících klíčení Endodormance - inhibice sídlící v samotné dormantní struktuře Paradormance (letní dormance) - inhibice růstu vlivem jiných částí rostliny

6 Typy semenné dormance: Primární dormance - semena jsou dormantní již v době, kdy se oddělují od mateřské rostliny pojistka, že semena nevyklíčí předčasně, pokud jsou spojena s mateřskou rostlinou Sekundární dormance - semena ji získávají jako reakci k vnějším podmínkám, se kterými se semeno setká, když se oddělí od mateřské rostliny (vysoká teplota, přítomnost či naopak absence světla) zpožďuje klíčení, dokud vnější podmínky nejsou pro klíčení a růst příznivé

7 Dormantní vlastnosti mohou mít obaly semene nebo embryo Seed coat-enhanced dormance - obalem řízená dormance; Arabidopsis, ječmen, salát, rýže, oves; když je embryo z dormantního semene odděleno od semených obalů a vloženo do vody, tak je schopno růst a vyvinout se v rostlinu Mechanizmy: - mechanické omezení embrya - nepropustnost semenných obalů pro vodu a plyny 3 dny 28 dnů Odstraněná testa; aleuronová vrstva ponechána 3 dny Odstraněná testa a porušená aleuronová vrstva - obaly fungují jako bariéra zabraňující odstranění inhibičních komponent ze semene (ABA) - kombinace těchto mechanizmů Embryo dormance embryonální dormance; po odstranění obalů embryo neroste => řízena ABA z děloh (líska, jasan, broskev, cibule), po odstranění děloh normální růst

8 Podmínky prostředí, které mohou zrušit dormanci Dormantní semena mohou za působení určitých vnějších podmínek klíčit: - nízká teplota - světlo - dlouhé skladování v suchu (after-ripening)

9 Rostlinné hormony hrají důležitou roli v udržování a překonaní dormance Mutanti s nadprodukcí GAs či konstitutivní reakcí k GAs Mutanti s deficitem ABA či necitlivostí k ABA Dormance chybí Hladina ABA a GAs se dramaticky mění u semen dlouho skladovaných v suchu (after-ripened) a dále po imbibici. Reciproční změny v hladině ABA a GAs v dormantních a nedormantních embryích vedou k porušení dormance. Jak jsou změny v koncentracích ABA a GAs přeloženy do růstu kořene v dormanntích semenech? V semenech ošetřených GAs mají endospermové buňky redukovanou (měkkou) buněčnou stěnu, zatímco přidání ABA naopak brání změknutí této buněčné stěny. Narušením buněčné stěny zmizí bariéra pro růst kořene.

10 Vztah mezi nezralostí embrya a kapacitou klíčení je ovlivněn ABA Semena některých druhů rostlin jsou dormantní, protože jejich embryo je nezralé, ještě v době, kdy se semeno odděluje od mateřské rostliny (sasanka, jasan vývoj embrya potřebuje vhodnou teplotu a vlhkost) V raných a středních fázích zrání je dominantní aktivita ABA sekretované z mateřských pletiv. Izolování vyvíjejícího se embrya od vlivu ABA vede k předčasnému klíčení (precocious germination) - ABA inhibuje předčasné klíčení viviparii. U ABA-deficientních mutantů (vp2, vp5, vp7, vp9, vp14) dochází k parciální obnově fenotypu po aplikaci ABA. Mutant vp1 narušena signalizace ABA a syntéza antokyanů klíčící viviparní zrna jsou nepigmentovaná

11 b) Klíčení semen Vysychající semeno: [ABA] => citlivost k ABA Rehydratace: suché semeno přepíná vývojový program na program klíčící mrnas spojené s klíčícím programem mrnas spojené s vývojovým programem Přepínání programů je regulováno několika cestami, včetně regulací změn v citlivosti genů k ABA

12 Klíčení začíná tehdy, když klidné a suché semeno začne nabírat vodu = imbibice Imbibice = fyzikální proces spočívající v hydrataci zásobních polymerů => klíčení probíhá u živých a mrtvých semen. Proud vody do semene začíná především prostřednictví mykropyle, což je nejtenčí část testy. Funkce FUS3 během postembryonického vývoje - klíčení embrya Viditelné klíčení je ukončeno tehdy, když struktury obklopující embryo jsou protrženy embryonickým kořínkem. Po ukončení klíčení jsou rezervy v zásobních pletivech mobilizovány podpora růstu rostliny.

13

14 Časový sled událostí spojených s klíčením a fází po ukončení klíčení Fáze I Rychlé nasátí vody semenem => výtok rozpuštěných látek a metabolitů Fáze II Stabilizace množství vody v semeni => výtok ustává Oprava mitochondrií a opětovné zahájení jejich syntézy Syntéza proteinů z nově vzniklé mrna Fáze III Buněčné dělení a prodlužování, syntéza DNA, mobilizace rezerv => zvyšování FW semen

Prodlužování rostlinky: Epigeal - prodlužování probíhá v hypokotylu => dělohy jsou nad zemí Hypogeal - prodlužování probíhá v epikotylu => dělohy zůstávají pod zemí 15 Epigeal prodlužování probíhá v hypokotylu (fazole, skočec, cibule) Fazole Skočec Cibule Hrách Kukuřice (obiloviny) hypogeal prodlužování probíhá v epikotylu (hrách, kukuřice)

Indukce klíčení semen (porušení dormance) světlem 16 Světlo je velice důležitý faktor spouštějící klíčení.

17 Efekt červeného světla (R; 650-680 nm) je eliminován červeným světlem o větší vlnové délce (FR; 710-740 nm) Dark R R FR R FR R R FR R FR

Indukce klíčení světlem - regulace biosyntézy a signalizace giberelinů a ABA (Arabidopsis) 18 Tma PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208

19 Tma PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208

20 PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208

Interakce délky dne a teploty v indukci klíčení 21 Klíčovým bodem je regulace biosyntézy GAs a proteinů DELLA.