Státní okresní archiv Děčín. Okresní národní výbor Rumburk

Státní okresní archiv Děčín Okresní národní výbor Rumburk 1945-1960 Inventář č. 573 NAD 1003 Petr Joza Děčín 2008

I Úvod A - Vývoj ONV Rumburk Právním podkladem pro vznik národních výborů byl dekret prezidenta republiky č. 18 ze 4. 12. 1944 o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění. Podle jeho ustanovení se měly na území osvobozeném od nepřítele ustavovat národní výbory (místní, okresní a zemské), které měly převzít do svých rukou veškerou veřejnou správu. Podle článku 4 tohoto dekretu měly být v obcích a okresech s většinou národně nespolehlivého obyvatelstva jmenováni správní komisaři, příp. správní komise, které mohly ke spolupráci přibrat státně spolehlivé zástupce obyvatelstva. Postavení národních výborů jako orgánů státní a veřejné správy bylo zakotveno také v Košickém vládním programu z 5. dubna 1945. V rumburském okrese patrně rovněž vznikl takový revoluční okresní národní výbor, o jeho složení a činnosti se bohužel nezachovaly žádné doklady. Směrnice ministerstva vnitra pro místní a okresní národní výbory, schválená vládou 19. 5. 1945, nařizovala v oblastech s většinou státně nespolehlivého obyvatelstva vytvoření okresní správní komise (dále OSK) dočasně jmenované ministerstvem vnitra, která měla převzít veškerou správu okresu. Rozsah působnosti těchto komisí byl stanoven jako u předválečných okresních úřadů a okresních zastupitelstev a jejich pravomoci byly stejné jako u ONV ve vnitrozemí. Oproti ONV, které měly stejný počet členů jako předválečné okresní zastupitelstvo, byl počet členů OSK omezen na 6 až 12 podle počtu obyvatel příslušného okresu. Všichni členové OSK současně zastávali funkce referentů, takže měli zároveň výkonnou moc. OSK měly mít také poradní sbor ze zástupců státně spolehlivého obyvatelstva. Politickou správu v okrese Rumburk zajišťoval přechodně komisař politické správy JUDr. J. Buček a teprve 11. června 1945 byla výnosem ministerstva vnitra jmenována OSK Rumburk. Jejím předsedou se stal obchodník Hynek Vágner a členy Vladimír Goth, Jaroslav Valenta, Jan Stáhala, Bohumil Hraban, František Lipavský a Vladislav Štěrba. Funkci přednosty úřadu vykonával JUDr. Buček. Po jednoměsíční činnosti se tři členové OSK vzdali funkce a bezpečnostní referent Vladimír Goth byl zatčen pro podvod a kolaboraci. Od září 1945 byla OSK již dvanáctičlenná.

II 15. června proběhla první schůze OSK a v průběhu června a července jmenovala OSK postupně správní komisaře do jednotlivých obcí okresu, kde vzhledem k naprosté převaze německého obyvatelstva nemohly být, stejně jako na okresní úrovni, provedeny volby do místních národních výborů. Tento stav trval v okrese Rumburk jak na okresní tak i obecní úrovni až do řádných voleb v květnu 1946. I když OSK vykonávala správu na území bývalého politického okresu Rumburk již od června 1945, byl teritoriální obvod její působnosti vymezen a potvrzen až dekretem č. 121 z 27. 10. 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory. Tento dekret obnovoval teritoria správních (ne politických) okresů včetně jejich sídel podle stavu ke dni 29. září 1938. Správní okres Rumburk byl podle tohoto dekretu tvořen jedním soudním okresem s 10 politickými obcemi: - Dolní Křečany (do 17. 7. 1946 Dolní Ehrenberk) - Doubice - Horní Jindřichov - Krásná Lípa - Krásný Buk (do 11. 7. 1947 Schönbüchel, neúředně též Bukov) - Kyjov - Rumburk - Staré Křečany (do 17. 7. 1946 Starý Ehrenberk) - Studánka (do 11. 7. 1946 Schönborn) - Vlčí Hora Obec Staré Křečany přešla počátkem roku 1946 do okresu Šluknov, území zbývajících devíti obcí spravovala jak OSK tak i pozdější ONV až do 1. 1. 1949. Významným mezníkem ve vývoji správy okresu byly volby z 27. 5. 1946, z nichž vzešel první volený ONV. Ke dni voleb zároveň zanikla OSK a přestal platit paritní systém zastoupení politických stran. Nově zvolený ONV se již řídil zákony a nařízeními platnými pro národní výbory, přechodná opatření pro území s převahou národnostně nespolehlivého obyvatelstva přestala platit a činnost národních výborů v pohraničí a ve vnitrozemí již probíhala shodně. Nově zvolený Okresní národní výbor v Rumburku zahájil svou činnost 11. července 1946 a jeho předsedou se stal Václav Sembdner (KSČ) a místopředsedy František Hradecký (ČSSD), Jakub Holánek (NS) a Jan Šedivý (KSČ). Předseda

III Sembdner ale během roku 1947 musel čelit trestnímu stíhání pro machinace s potravinovými lístky. V listopadu 1947 byl odvolán a jeho funkci převzal Václav Houska. Nejvyšší orgán ONV tvořilo plénum s nadpoloviční většinou komunistů (11 z 20). Výkonným orgánem ONV byla sedmičlenná rada (předseda, 3 místopředsedové a 3 členové), přičemž nadpoloviční většinu (4 členové) opět tvořili komunisté. Výkonná činnost rady byla rozdělena do referátů, v jejichž čele stáli jednotliví členové rady - referenti ONV. Ti měli k dispozici příslušný počet zaměstnanců úřadu pro administrativu a odborné i manuální práce. Agenda ONV Rumburk byla rozdělena do 10 referátů: 1.národohospodářský a finanční 2. dopravní, plánovací a stavební 3. zemědělský a veterinární 4. průmyslový a živnostenský 5. zásobovací, cenový a vyživovací 6. sociální a zdravotní 7. kulturní a školský 8. bezpečnostní a státní občanství 9. konfiskační a osidlovací 10. družstevní Řízením ONV byl po administrativní stránce pověřen vedoucí úředník ONV. Většina referentů nebyla zaměstnanci ONV, svou funkci vykonávali za pevně stanovenou odměnu mimo své hlavní povolání. V průběhu roku 1946 ale vzhledem k časovým nárokům převzala část referentů své funkce jako hlavní zaměstnání. Komise ONV byly zřizovány pro jednotlivé referáty nebo oddělení, přičemž příslušný referent byl současně předsedou komise. Jejich vznik a zánik se řídil momentálními potřebami úřadu a byl proto značně variabilní. Komise měly většinou jen poradní hlas, mohla jim být ale svěřena i rozhodovací pravomoc. Komunistický převrat v únoru 1948 se dotkl i složení ONV Rumburk. Již v průběhu únorových událostí se ONV, vedený nadpoloviční většinou komunistů, postavil za politiku KSČ. I zde vznikl Akční výbor Národní fronty (AV NF), který prováděl nemilosrdné personální čistky. AV NF odvolal osm členů pléna ONV, takže v dvacetičlenném orgánu zůstali jen čtyři nekomunisté (3 členové ČSSD a 1 člen ČSL),

IV zatímco na KSČ připadalo 16 mandátů. Čistka se dotkla i zaměstnanců úřadu, z nichž byli 4 (z celkového počtu 44) propuštěni. V tomto složení pracoval ONV Rumburk pouze do konce roku 1948. Zákonem č. 280/1948 z 21. 12. 1948, kterým se zrušily zemské národní výbory, se zavádělo krajské zřízení (Československo bylo rozděleno do 19 krajů) a měnila struktura okresů. Tento zákon zasáhl i do územního uspořádání Šluknovského výběžku. K 1. 1. 1949 byly zrušeny dosavadní samostatné okresy Šluknov a Varnsdorf, přičemž celý bývalý okres Šluknov a podstatná část okresu Varnsdorf připadly do územní působnosti ONV Rumburk. Okres Rumburk jako jediný územně správní celek ve Šluknovském výběžku přešel zároveň ke stejnému datu do nově vytvořeného Libereckého kraje. Do obvodu působnosti ONV Rumburk spadalo od 1. 1. 1949 celkem 37 správních obcí s asi 60 000 obyvateli: Brtníky, Císařský, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Filipov, Fukov, Horní Podluží, Horní Poustevna, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Knížecí, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kunratice, Kyjov, Lipová, Liščí, Lobendava, Mikulášovice, Nová Chřibská, Nová Víska, Nové Hraběcí, Panský, Rozhled, Rožany, Rumburk, Rybniště, Severní, Staré Křečany, Studánka, Šluknov, Varnsdorf. Velký Šenov, Vilémov a Vlčí Hora. Během následujících let došlo k integraci některých menších obcí, takže do března 1951 poklesl jejich počet na 24. Pod komunistickým vedením probíhala postupná centralizace státní správy, která měla od roku 1949 za následek přesouvání některých agend na ONV a naopak vyčleňování jiných. Již v roce 1947 převzal ONV na základě vyhlášky č. 48/1947 Sb. okresní péči o mládež. Vládním nařízením č. 29/1948 Sb. a zákonem č. 87/1949 Sb. byly zrušeny úřady ochrany práce a jejich agenda rozdělena mezi referáty práce a sociální péče KNV a ONV. Od 1. března 1949 převzaly ONV na základě vládního nařízení č. 36/1949 i agendu zrušených berních správ a berních úřadů (výběr daní a dávek). Od 1. dubna 1949 přešla na ONV agenda zrušených katastrálních měřičských úřadů (vládní nařízení č. 276/1949) a dále byla na ONV přenesena z ministerstva vnitra matriční agenda včetně schvalování matrikářů a dohled nad matrikami vůbec. V roce 1950 převzaly ONV některé úkoly zrušeného národního pozemkového fondu a fondu národní obnovy. Zákonem o krajském zřízení byl zrušen okresní školní výbor a jeho působnost přešla na referáty školství a kultury ONV. Obdobně tomu bylo i v případě okresních osvětových rad. Podle vládního nařízení č. 305/1949 Sb. z 28. 12. 1948 a 116/1949 Sb. z 27. 4. 1949 převzaly ONV i část úkolů ZNV a KNV (záležitosti

V spolkové, trestní, ochrana státu, příděly konfiskátů, záležitosti komunálních podniků, léčebné a ošetřovací ústavy, telekomunikace, stavební, vodohospodářskou a silniční agendu). ONV zajišťovaly také zcela nové úkoly, vyplývající z nové politické situace a uplatňování komunistické ideologie do každodenní praxe. Do této skupiny agend patřil např. dohled nad kolektivizací zemědělství a také plánování. ONV se staly na základě zákona č. 139/1949 základní plánovací jednotkou, vytvářely plány pro všechny obory činnosti (i ty které přímo neřídily) a dohlížely na jejich plnění. Z ONV byla naopak vyčleněna bezpečnostní agenda, převzatá po někdejších okresních úřadech. Podle vyhlášky č. 448/1950 Ú.l. převzalo ministerstvo vnitra (resp. okresní velitelství národní bezpečnosti) od ONV řízení SNB, provádění předpisů o zbraních a střelivu, přihlašovací a cizineckou agendu, vydávání občanských průkazů a cestovních pasů, šetření státní spolehlivosti, dopravní policii atd. S postupným prosazováním komunistické ideologie do každodenního života některé činnosti ONV postupně zanikly. Jednalo se například o živnostenskou agendu a také o agendu shromažďovací, protože počátkem 50. let byla rozpuštěna naprostá většina spolků vzniklých před 1. 10. 1951. Ještě dříve byla ukončena agenda týkající se vysídlení německého obyvatelstva a konfiskace, národní správy a přídělů jeho majetku. Počátkem 50. let se pracovní náplň ONV ustálila. Její těžiště se přesunulo do oblasti plánování, řízení a kontroly všech oborů veřejného života v okrese, přičemž hlavní důraz byl kladen na zemědělskou výrobu. Na tento stav reagovalo vládní nařízení č. 119/1949 Sb. ze 7. 6. 1949, které nově upravovalo složení a činnost ONV, a odráželo zároveň snahu o maximální centralizaci moci v rukou stranických kádrů. Podle tohoto nařízení nebyli členové ONV až do roku 1954 voleni, ale jmenováni KNV v Liberci na základě návrhu OAV NF v Rumburku. Počet členů ONV se na základě tohoto nařízení, a také v souvislosti s územním rozšířením okresu, zvýšil na 30 (z toho 22 členů KSČ, zbytek mandátů připadal na ostatní složky Národní fronty). Rada ONV měla 13 členů, kteří měli (kromě předsedy ONV) zároveň funkci referentů i předsedů příslušných komisí a byli bezprostředními nadřízenými zaměstnanců svých referátů. Nově vznikla funkce tajemníka, který nahradil vedoucího úředníka ONV. Tajemník pomáhal předsedovi jako jeho výkonný orgán a stál v čele aparátu úřadu jako zástupce předsedy a nadřízený všech zaměstnanců. Do čela ONV Rumburk nastoupil František Bělka, dosavadní předseda ONV ve Šluknově, kterého koncem roku 1949 vystřídal Josef Beneš z Krásného Buku. Josef Beneš zůstal

VI předsedou ONV Rumburk až do zániku úřadu roku 1960. S reformou se významně rozrostl aparát ONV, který nyní zaměstnával 147 úředníků. Vládní nařízení č. 119/1949 Sb. také nově určovalo náplň činnosti jednotlivých referátů: I. referát všeobecný a vnitřních věcí (vedení úřadu, osobní záležitosti zaměstnanců ONV a MNV, dohled nad MNV, státní občanství, náhrada válečných škod, matriční záležitosti, sňatky, změna náboženského vyznání) II. plánovací referát (příprava návrhů prováděcích plánů a jejich sumarizace, příprava a provádění pětiletých plánů) III. bezpečnostní referát (do r. 1950 - řízení okresního velitelství národní bezpečnosti, pořádkové a pátrací oddělení, požární bezpečnost, civilní obrana, evidence obyvatel, evidence motorových vozidel, trestní agenda správní, zbrojní pasy, spolková agenda, evidence a vysídlení Němců, oddělení cizinců) IV. referát školství, osvěty a tělovýchovy (personální záležitosti učitelů, řízení a rozvoj kulturních zařízení a tělovýchovy) V. referát práce a sociálních věcí (agenda bývalých úřadů ochrany práce, nábory pracovních sil pro průmysl, organizace dlouhodobých brigád do dolů apod., agenda sociální péče, péče o mládež, poručenské věci, vedení sociálních zařízení (jesle, dětské útulky, jídelny), bytové záležitosti, sociální podpora) VI. zdravotní referát (zdravotní a hygienická služba, dohled nad zdravotnickými zařízeními - od 1952 OÚNZ)

VII VII. finanční referát (daňová, poplatková a celní agenda, hospodaření ONV a MNV, sestavování ročních finančních plánů, revize a dozor) VIII. hospodářský referát (delimitace živností, záležitosti komunálních podniků, konfiskace, národní správy a příděly majetku, doprava, průmysl, sběr odpadových surovin, velkoobchod) IX. zemědělský referát (evidence zemědělské půdy, zemědělská výroba, rybářství, včelařství, lesní a vodní hospodářství, agenda JZD a státních statků, výkup zemědělských plodin) X. vnitřní obchod a výživa (vydávání potravinových lístků - do r. 1953, výkup zemědělských plodin, kontrolní činnost, plánování obchodní sítě a přidělování prodejen organizacím, likvidace soukromých obchodů) XI. technický referát (správa silnic, stavební agenda, územní plánování, zeměměřičství, úpravy pozemků pro JZD atd.) Tuto strukturu pozměnilo vládní nařízení č. 121/1951 Sb. Podle něj se I. referát měnil na referát pro lidovou správu a byl budován jako výkonný orgán předsedy ONV, který byl zároveň jeho referentem. Jeho hlavní náplní byla kontrolní, kádrová a výchovná činnost v rámci lidosprávy, dále zajišťoval úkoly civilní obrany, církevní agendu, povolování tiskovin apod. Část bývalého I. referátu převzal III. referát, nově označovaný jako referát pro vnitřní záležitosti. Měl na starosti záležitosti spolků, matrik, evidenci obyvatel, státní občanství, náhradu válečných škod, organizaci voleb, hospodářskou správu ONV apod. Referát V (práce a sociálních věcí) byl přeměněn na referát pracovních sil, sociální agenda přešla na zdravotnický referát a část agendy na referáty III., IV. a VIII. Referát X. byl přejmenován na referát vnitřního obchodu a XI. referát pracoval pod novým názvem referát pro výstavbu. Zcela přestal existovat plánovací referát, náhradou za něj byla ustavena okresní plánovací komise (podle vl. nař. č. 42/1952 Sb. z 19. 8. 1952). Nově byl zřízen a od 1. 1. 1953 ke IV. referátu

VIII připojen okresní výbor pro tělesnou výchovu a sport. Vznikl též institut okresního hygienika (1952) a byla ustavena okresní inspekce požární ochrany (1953). Jako samostatný orgán ONV pracoval i okresní výbor žen. Strukturální změny zasáhly i výkonné orgány ONV. V roce 1952 se počet členů pléna zvýšil z původních 30 na 39 (z toho 26 členů KSČ), zatímco počet členů rady poklesl z 13 na 11. Další změny přinesly zákony o národních výborech č. 12 a 13/1954 Sb. a č. 14/1954 o volbách do národních výborů. Tyto normy definovaly národní výbory jako volené orgány státní moci. Funkcionáři již napříště nebyli jmenováni, ale voleni na základě všeobecného hlasování. Tato změna však neznamenala přechod demokratickému obsazování funkcí v ONV. Existence jednotné kandidátky národní fronty bez dalších alternativ, manipulací s výsledky, ale hlavně vytvoření atmosféry strachu, v níž se nikdo neodvážil zajít za plentu a kandidátku škrtnout, nepřipouštěla jinou alternativu než volbu kandidátů předem schválených OV KSČ. Navenek se plénum ONV skládalo kromě komunistů ještě z členů strany socialistické a strany lidové a také nestraníků, jeho rozhodování bylo ale jen formálním a jednomyslným potvrzováním věcí již dříve rozhodnutých na OV KSČ. Tyto volby do ONV Rumburk proběhly 16. května 1954 a vzešlo z nich plénum s 52 členy, které bylo nejvyšším orgánem ONV. Hlavním výkonným orgánem ONV zůstala rada, která měla za úkol organizovat a zajišťovat plnění úkolů ONV, kontrolovat činnost odborů a řídit podřízené MNV. Rada se skládala z předsedy, jeho dvou náměstků, tajemníka a sedmi členů. Ke dni voleb zanikl dosavadní referentský systém a referáty se změnily na odbory řízené vedoucími, kteří byli stálými zaměstnanci ONV. V letech 1953-1957 pracovaly při ONV Rumburk následující odbory: 1. okresní plánovací komise 2. všeobecný odbor 3. odbor vnitřních věcí 4. odbor sociálního zabezpečení 5. odbor školství a kultury 6. odbor pracovních sil 7. odbor zdravotnictví 8. finanční odbor 9. odbor místního hospodářství 10. odbor zemědělství

IX 11. odbor obchodu 12. odbor dopravy 13. odbor výstavby Nové zákonné normy posílily úlohu stálých komisí. Jejich členové byli voleni z pléna a komise byly plénu přímo odpovědné. I nadále ale neměly výkonnou pravomoc a nemohly zasahovat do činnosti odborů. Komise vytvářely početné aktivy nejrůznějšího zaměření, aktivisté měli ale jen poradní hlas. Pomineme-li některé menší zásahy do struktury ONV, přinesla větší změnu až reorganizace z roku 1958, která zavedla odvětvové odbory jako společné orgány ONV i příslušných ministerstev. Po těchto změnách měl ONV Rumburk následující strukturu: - organizační odbor (vedoucím tajemník ONV) - plánovací komise (předsedou I. náměstek ONV) - kontrolní odbor - finanční odbor - štáb CO (organizovaný podle zvláštních předpisů) - odvětvové odbory: vnitřních věcí školství a kultury pracovních sil zdravotnictví a sociálního zabezpečení místního hospodářství, dopravy a obchodu zemědělství a lesního hospodářství výkupu (od 1. 7. 1959 spojen s odborem zemědělství) výstavby a vodního hospodářství Tato reforma byla v historii ONV Rumburk poslední, protože zákonem č. 36/1960 Sb. z 9. 5. 1960 o územním členění státu a navazujícími právními normami o národních výborech a jejich územní a vnitřní organizaci (zákon č. 65/1960 Sb. a 91/1960 Sb.) se rušila struktura okresů a krajů zavedená v roce 1949, což znamenalo zánik samostatného okresu Rumburk. K 1. 7. 1960 přešlo celé území okresu Rumburk a část rušeného okresu Nový Bor pod správu ONV Děčín.

X B - Vývoj a dějiny fondu 1. Spisová služba u ONV Rumburk Krátce po vytvoření Okresní správní komise a ustálení systému referentů bylo upuštěno od válečného systému spisové manipulace platné pro landrát a spisová manipulace se vrátila k předválečné praxi okresních úřadů. Příjem písemností měla na starosti podatelna, která spisy opatřovala presenčním razítkem a číslem jednacím, zapisovala je do podacího protokolu a předávala příslušným referátům k projednání nebo vyřízení. Odesílání spisů obstarávala výpravna. Všeobecné spisy se v tomto manipulačním období ukládaly podle jedenácti skupin označovaných římskými čísly: I. ústavní věci II. hospodářství okresu a obcí III. bezpečnost IV. kultura a spolky V. vojenské záležitosti VI. živnosti VII. školství a církevní záležitosti VIII. sociální péče IX. zdravotnictví X. zemědělství XI. stavební a technické záležitosti V rámci skupin byly spisy věcně členěny do podskupin podle pevného systému (označení arabskými čísly) a v jejich rámci pak podle dalších hledisek: abecedně, podle obcí, původce atd. Tuto strukturu podchycovaly indexy k podacím protokolům, členěné podle skupin a podskupin. Pro korespondenci předsedy a některé další agendy se vedly zvláštní podací deníky a také spisy byly samostatně manipulovány (referát národní bezpečnosti). Tento systém se bohužel u ONV Rumburk dodržoval nedůsledně, takže korespondence týkající se jedné věci byla běžně podatelnou zařazována do různých skupin a pak předávána z referátu na referát k vyřízení. Řada dokumentů není označena prezenčním razítkem, některé další písemnosti sice nesou presenční razítko, nejsou ale vůbec označeny spisovými značkami, nebo značky neodpovídají spisovému plánu.

XI Negativní dopad na vývoj spisové služby u ONV Rumburk mělo zrušení tohoto systému k 1. 1. 1949. V tento den vstoupila v platnost nová spisová manipulace na základě "Zásad kancelářské služby ve vnitřní správě" MV č. K-662-8/12-1948-7/4. Podle ní by se stala jedinou pomůckou pro evidenci spisů spisová průvodka, na níž se měla zapisovat značka spisu, jeho obsah, presenční datum, adresát, pohyb spisu a jeho uložení. Tento systém se však u rumburského ONV uváděl do života stejně nedůsledně jako předchozí spisová manipulace a reforma v podstatě jen zvětšila nepořádek ve spisech. Změny a experimenty ve spisové službě v letech 1949-1954 se negativně odrazily i u jiných ONV a MNV. Nedostatky měla odstranit instrukce ministerstva vnitra č. 250/1954 Sb. z 30. 9. 1954 o spisové manipulaci u výkonných orgánů národních výborů. Podle ní byly pro spisovou manipulaci určeny podatelna, výpravna, spisovna a pověření pracovníci na jednotlivých odborech. Směrnice dále určovala celý postup při vyřizování spisů, jejich evidenci, pořizování pomůcek atd. Směrnice rovněž určovala povinnost ukládat vyřízené spisy v centrální spisovně podle jednotlivých odborů a spisových značek. Tento nový spisový řád vstoupil v platnost k 1. 1. 1955. Současně s jeho zavedením měly být odstraněny resty z minulých let a nezařazené písemnosti se měly ukládat podle nových značek. Některé odbory ONV Rumburk skutečně tento systém uplatnily a starší i nové dokumenty zakládaly do spisů označených podle desetinného systému. Jako v dřívějším období, se ale i nyní spisové manipulaci nevěnovalo příliš pozornosti, takže ani tentokrát nevznikl na ONV Rumburk přehledný systém, který by pokrýval veškerou agendu úřadu. Poslední zásah do systému spisové manipulace učinil v roce 1964 rumburský archivář Jiří Novák, který fond (resp. jeho část tehdy předanou archivu) uspořádal podle věcných kritérií a materiály seřadil do skupin přibližně podle působnosti odborů ONV. 2. Přejímání archiválií ONV Rumburk vydal již 14. února 1949 oběžník, kterým všem obcím připomínal, že při skartování spisů nutno dodržeti předpisy, a že ze skartace jsou vyloučeny spisy trvalého rázu. Je však otázkou, nakolik se tímto svým oběžníkem sám řídil. Odborný archivní dohled tehdy neexistoval, síť okresních archivů vznikla až roku 1954.

XII Jako spisovna ONV Rumburk sloužil sklep úřední budovy ONV, kam se svážely i další materiály, především ze spisoven obcí, a bez evidence a označení se ukládaly do regálů a na hromady. Když spisovnu 31. srpna 1953 navštívili zaměstnanec Krajského archivu v Jablonci n. N. Stanislav Štika a ředitel rumburského muzea Rudolf Demel, který zároveň pro ONV vykonával spisovou službu, nalezli zde promíchané materiály obcí, všech tří ONV a landrátů Šluknovského výběžku a dalších institucí, přičemž nejstarší zde uložená písemnost (soudní kniha obce Severní) pocházela z roku 1514. V listopadu 1955 si ze spisovny ONV v Rumburku odebral Krajský archiv v Jablonci n. N. písemnosti skupiny III (bezpečnostní referát) včetně rejstříků všech tří ONV ve Šluknovském výběžku a tyto následně zpracoval jako tři samostatné fondy. Protože se jednalo především o materiál k tzv. odsunu Němců, který obsahoval i písemnosti některých sběrných táborů, nesly tyto uměle vytvořené fondy názvy Sběrné středisko Rumburk, Sběrné středisko Varnsdorf a Sběrné středisko Šluknov. Toto umělé vyčlenění části fondu je pro tehdejší dobu příznačné a souviselo především se snahou soustředit materiály dokládající dějiny KSČ, dělnického hnutí a budování pohraničí bez ohledu na škody, které vzniknou porušením provenienčního principu. Sdružený inventář k těmto novým fondům vytvořili v listopadu 1956 zaměstnanci státního archivu v Jablonci n. N. Josef Belda a Jaroslav Vrbata. Tyto fondy přešly do okresního archivu v Děčíně až v roce 1976 (přír. č. 4/76). První část materiálu ONV Rumburk přešla do Okresního archivu v Rumburku ve Vraní ulici č. 10 v rámci prvního skartačního řízení v květnu 1958. Jednalo se o písemnosti z let 1945 1949, ochuzené o předtím odvezenou agendu bezpečnostního referátu a některé další materiály uložené tehdy ještě v kancelářích jednotlivých odborů. Při dalším skartačním řízení 8. dubna 1959 byly pro uložení v archivu vybrány písemnosti odboru pracovních sil, odboru sociálního zabezpečení a finančního odboru. Z velké části se ale jednalo o materiál nearchivní povahy (hlášení pojištění důchodců, hlášení úrazů, různá měsíční hlášení, běžná korespondence apod.). Hlavní část písemností ONV převzal rumburský okresní archivář Jiří Novák v době od února do července 1960 v souvislosti s přípravami na ukončení činnosti ONV. Přejímání materiálu předcházela prohlídka spisovny, při které se písemnosti postupně třídily, vázaly do balíků a vybraný materiál se převážel do okresního archivu k trvalému uložení. Při této akci se do archivu dostala hlavní část fondu, m. j. živnostenská agenda

XIII všech tří ONV Šluknovského výběžku. Protože v té době nebyly agendy ONV ještě uzavřeny, chybí v některých z nich písemnosti z posledních let činnosti ONV. Tento materiál většinou roku 1960 přešel na ONV Děčín, kde byl později ztracen nebo zlikvidován. To se bohužel týká i základních písemností jako jsou zápisy ze schůzí pléna a rady. Na počátku 60. let začal archivář Jiří Novák postupně pořádat fondy všech tří ONV Šluknovského výběžku. Během roku 1964 uspořádal rovněž písemnosti ONV Rumburk a k 30. 12. 1964 vypracoval inventář. Protože původce fondu nedodržoval po celou dobu existence úřadu základní zásady spisové manipulace a dělení písemností podle manipulačních období tedy nepřicházelo v úvahu, rozhodl se Jiří Novák pro věcné členění a vytvořil věcné skupiny, odpovídající názvem i náplní agendám odborů ONV v posledním období před jeho zrušením. Do fondu však zapracoval velké množství materiálu nearchivní povahy (nejmarkantnějším případem je 15 kartonů korespondence sociálního odboru ve věci péče o mládež a opatrovnictví). Jiří Novák si byl vědom nekompletnosti zpracovávaného fondu a svůj inventář proto sám označil za prozatímní. Vlastní pořádání bylo provedeno velmi povrchně a snad i pod tlakem "plnění plánu", protože Jiří Novák vůbec neprovedl vnitřní skartaci a do kartonů skládal balíky víceméně tak, jak byly na deskách popsané ze spisovny ONV. Ve fondu se tak ocitly celé fascikly prázdných tiskopisů či pětinásobné průklepy téhož dokumentu. Do fondu byla zapracována také velká řada písemností, kterým se v tehdejší době dával význam jako dokladům "budování pohraničí" (sběrové soutěže, brigády, soupisy účastníků školení apod.). Oproti tomu jiné druhy agend (část agendy německých specialistů, udělování státní a národní spolehlivosti, část agendy výplaty náhrad za válečné škody) byly jako nepotřebné vyskartovány. Rovněž způsob tvorby inventárních čísel (nikoliv pro nejnižší obsahovou jednotu stejného charakteru, nýbrž pro každý řádek inventáře!) odporoval zavedeným archivním pravidlům a vnášel do fondu chaos. Velkým problémem Novákova inventáře bylo nedodržování provenienčního principu, které mělo za následek zapracování některých agend ONV Šluknov a ONV Varnsdorf do fondu ONV Rumburk. Jednalo se především o část živnostenské agendy, ale i o některé dílčí písemnosti, které Jiří Novák uměle pozakládal do dochovaných agend ONV Rumburk. Tento materiál byl z velké části z fondu vyčleněn již roku 2006 při reinventarizaci fondů ONV Šluknov a ONV Varnsdorf. Některé jednotlivé důmyslně

XIV ukryté spisy z provenience ONV Šluknov se podařilo dohledat až při reinventarizaci ONV Rumburk v letech 2007-2008. Dalším materiálem cizí provenience jsou předválečné stavební plány některých převážně průmyslových objektů v okrese, používané v 50. letech technickým odborem ONV a později ponechané svému osudu ve spisovně, odkud se spolu s fondem dostaly do archivu. Tyto plány neměly žádné vazby na písemnosti vytvořené ONV Rumburk a proto byly při pořádání v roce 2008 z fondu vyčleněny a přiřazeny k archivům jednotlivých měst a obcí, které v době vzniku plánů vykonávaly funkci stavebních úřadů a lze je tedy považovat za původce. Další částí fondu z provenience jiných původců byly duplikáty zápisů ze schůzí jednotlivých MNV zasílané ONV na vědomí. Jednalo se celkem o 36 kartonů, které byly z fondu vyřazeny a v případě, že zápisy chyběly ve fondu příslušného MNV, doplněny k němu jako dodatky. Ve fondu ONV Rumburk zůstaly materiály jiných původců (ONV Šluknov a ONV Varnsdorf) zachovány pouze v případě, že tvořily nedílnou součást spisu či agendy, která se po roce 1949 vedla kontinuelně dál a nelze ji tedy oddělit bez ztráty vypovídací hodnoty materiálu. Týká se to především spisů konfiskovaných průmyslových podniků, které zůstaly v provozu po 1. 1. 1949, soupisů Němců v obcích apod. Výjímku tvoří pouze několik nepodstatných prior agendy ONV Nový Bor týkajících se obce Chřibská, které se do fondu dostaly po roce 1960 a jejich vyčleňování by nebylo účelné. V souvislosti se zrušením okresu Rumburk se k 1. 7. 1960 stal tamní okresní archiv pobočkou Okresního archivu Děčín a po jejím zrušení roku 1965 se písemnosti postupně stěhovaly do Děčína. Fond ONV Rumburk byl přestěhován roku 1967. V roce 1973 přejímal OA Děčín ze spisovny ONV Děčín poslední písemnosti zrušených okresních úřadů, landrátů a ONV. Při té příležitosti přešlo do archivu pod přírůstkovým číslem 4/73 také 97 úředních knih z provenience ONV Rumburk. Poslední část fondu přešla do Státního okresního archivu ze spisovny zrušeného Okresního úřadu Děčín 10. 12. 2004. Jednalo se o konfiskační výměry podle dekretu 108/1945 Sb. a soupisy osob podléhajících konfiskaci, které bývalý okresní úřad až do svého zániku využíval. V 80. a 90. letech vytvářel ředitel okresního archivu v Děčíně František Cvrk sbírku hlavičkových papírů podniků okresu Děčín a materiál pro ní vybíral nejen ze skartu, ale celkem bezohledně i z fondů. Z živnostenské agendy ONV Rumburk takto vybral asi 0,2 bm korespondence. Jednalo se zčásti i o důležité přípisy, jako seznamy německých

XV specialistů, hlášení o likvidaci firem, či dotazníky národních správ se základními údaji o podniku. Při vyklízení kanceláře bývalého ředitele nalezl archivář Jan Němec v první polovině roku 2006 asi 3 bm materiálu, který bylo nutno vrátit zpět do jednotlivých fondů, včetně již zmíněných 0,2 bm patřících do fondu ONV Rumburk. Materiál byl provizorně uložen k nezpracovaným dodatkům fondu a při pořádání v letech 2007-2008 archivář Petr Joza nalezenou korespondenci průběžně zakládal zpět do příslušných složek, takže se vzniklou škodu podařilo rychle napravit. Některé hlavičkové papíry jsou bohužel necitlivým vytržením ze spisu poškozeny, po jiných zbyly jen odtržené rohy a nepodařilo se je již dohledat. Mezi hlavičkovými papíry nalezenými v kanceláři Františka Cvrka se nacházela i malá část korespondence ONV Rumburk týkající se národních správ jednotlivých živností z let 1946-1949. Protože je ve fondu je dochováno jen malé torzo této agendy z roku 1945 a materiál z pozdějšího období zcela chybí, lze se domnívat, že celá agenda byla zlikvidována ředitelem archivu bez protokolu někdy v 80. letech. C - Archivní charakteristika fondu a) časový rozsah: 1945-1960 b) zachovalost: Na ucelenosti fondu se podepsaly především povrchně provedené skartace z let 1958-1960 a také převod dosud otevřených spisů na ONV Děčín v roce 1960 a jejich následné rozdělení po odborech, odkud se již nikdy nedostaly do archivu. Fond lze celkově označit za mezerovitý. Fyzický stav písemností je dobrý, některé spisy (zejména záležitosti průmyslových podniků) však vykazují poškození vlhkostí, související patrně s uložením ve sklepní spisovně ONV Rumburk. Kromě drobných stop po korozi kancelářských sponek, a ojedinělého potrhání vzniklého při vyjímání hlavičkových papírů bývalým ředitelem archivu Františkem Cvrkem, nevykazuje fond jako celek žádné další poškození. c) skartace: První skartační řízení proběhlo roku 1953, kdy zaměstnanec Krajského archivu v Jablonci n. N. Stanislav Štika a pracovník okresní spisové služby Rudolf Demel prohlédli spisovnu ONV Rumburk a určili ke skartaci asi 40 q spisů předválečných okresních úřadů a landrátů v Rumburku, Šluknově a Varnsdorfu (zdá se,

XVI při této akci zlikvidovali i důležitý materiál, např. předválečnou živnostenskou agendu). Při této skartaci byla vyskartována i rozsahově přesně nespecifikovaná část agend všech tří ONV Šluknovského výběžku. V tomto případě se jednalo patrně skutečně o skart především z provenience zemědělských referátů ONV. Další skartace ve spisovně ONV Rumburk proběhla v květnu - červenci 1958 a bylo při ní vyřazeno dalších 40 q papíru, který - jak zapsal Rudolf Demel - "bude sloužiti jako surovina v papírenském průmyslu a nebude ho použito jako papíru balícího, obalového apod." Úplný soupis skartovaného materiálu bohužel není k dispozici, můžeme se ale domnívat, že kromě skutečného sběru skončila v papírně i část archiválií. Skartační řízení pokračovalo na jaře následujícího roku (1959) a týkalo se především odboru pracovních sil, sociálních věcí a finančního odboru. Tehdejší vedoucí okresního archivu Josef Demel a pracovník archivu Václav Černík vytřídili ve spisovně desítky balíků z let 1941-1956 o váze asi 12 q. V pořadí poslední skartace prováděná u původce proběhla v únoru - červenci 1960. Do skartačního řízení tehdy spadaly i písemnosti s neuběhlou skartační lhůtou, o kterých úředníci ONV tvrdili, že je s výhledem na zrušení úřadu již nebudou potřebovat. Skartační komise složená z archivářů Demela a Černíka, vedoucího spisovny ONV Feldmana a vedoucího odboru vnitřních věcí Kudláčka tehdy soustředila ve sklepní spisovně veškerý materiál ONV Rumburk, svázala ho do balíků, tyto očíslovala a sepsala. Písemnosti navržené ke skartaci přijel v únoru 1960 zkontrolovat Miroslav Grisa z archivního oddělení při Krajské správě ministerstva vnitra v Liberci a musel konstatovat, že položky obsažené ve skartačních návrzích neodpovídají skutečnému obsahu balíků a že některé balíky obsahují nesourodou směs archiválií a skartu z provenience různých odborů. KS MV v Liberci tedy skartační řízení zastavila a donutila komisi vypracovat nové skartační návrhy. Vzhledem k tomu, že některé druhy agend ONV Rumburk nejsou vůbec nebo zčásti dochovány, lze se domnívat, že i přes tento zásah skončila část archiválií bez další kontroly v papírně. V průběhu reinventarizace fondu v letech 2007-2008 proběhla vnitřní skartace, při které bylo vyřazeno poměrně velké množství materiálu nearchivní povahy v celkovém rozsahu 20,96 bm. Protokol o vnitřní skartaci je přílohou tohoto inventáře. Relativně velká změna rozsahu fondu nastala se změnou adjustace. Původní fond byl uložen v poloprázdných kartonech a jeho dodatky (konfiskační výměry) v závěsných

XVII pořadačích. Přemanipulováním celého fondu do nových kartonů vznikla úspora místa v rozsahu 23 bm. d) archivní struktura fondu: Knihy 2,67 bm (68 ks) Spisové pomůcky 1,23 bm (33 ks) Spisy 50,16 bm (418 kartonů) Kartotéky 1,40 bm (3 ks) Celkový rozsah 55,46 bm D - Rozbor obsahu fondu Fond ONV Rumburk patří k nejvýznamnějším fondům uloženým v SOkA Děčín a pro poznání poválečného vývoje regionu je zcela jedinečný. Písemnosti uložené ve fondu lze použít jak při zpracování monografií jednotlivých obcí, či nejrůznějších tématických studií, tak i jako podklady při řešení majetkoprávních sporů. Různá dochovanost bohužel způsobuje, že některé tématické okruhy lze materiálem ONV Rumburk dokumentovat velmi podrobně, zatímco jiné jsou zastoupeny jen střípky někdejší agendy. Za velice důležitý, ale jen obtížně využitelný pramen, lze označit zápisy pléna a rady ONV. Tyto dokumenty obsahují kromě vlastních zápisů také projednávané zprávy, v nichž lze dohledat jak informace obecné povahy (nejrůznější celookresní přehledy, statistiky, výhledové studie, situační zprávy apod.), tak i jednání o zcela konkrétních věcech, které někdy zachází až do absurdních detailů, zejména v zemědělství. V souhrnu lze říct, že v zápisech pléna a rady se odráží veškerá činnost úřadu a měly by být tedy pro historiky hlavním a nejvyužívanějším materiálem. Bohužel právě v nejdůležitějším počátečním období jsou zápisy poměrně strohé a také neúplné. Chybějící ročníky 1947 a 1948 lze alespoň částečně nahradit informacemi z Věstníků ONV vydávaných právě v těchto letech. Přístup k tomuto materiálu je poněkud komplikovaný. Zápisy jsou totiž ukládány chronologicky a ONV Rumburk nevedl (na rozdíl od jiných ONV v kraji) žádné věcné

XVIII rejstříky ani kartotéky, podle kterých by bylo možno se v zápisech orientovat. V 70. - 80. letech vyhotovili archiváři František Cvrk a Kristina Kaiserová tématickou kartotéku, která podchycuje všechny dochované zápisy rady a pléna ONV s výjímkou ztracených ročníků 1947, 1948 a 1960. Tuto pomůcku lze využít jen omezeně, protože kartotéka vznikla v době před rokem 1989 a zachycuje často z dnešního hlediska nepodstatné informace, zatímco jiná, z dnešního pohledu důležitá hesla chybí. Badatelsky žádanou agendou jsou písemnosti odboru vnitřních věci (resp. bezpečnostního odboru), který obsahuje vcelku ucelené přehledy o poválečné persekuci a vysídlení německého obyvatelstva, a také téměř kompletní spolkovou agendu z konce 40. a začátku 50. let. Do agendy odboru vnitřních věcí spadalo též pořádání voleb a jsou zde zachyceny jejich výsledky včetně přehledů o obsazení MNV v jednotlivých obcích okresu (obdobný materiál z doby do roku 1954, kdy byli členové MNV vesměs jmenováni, je uložen v materiálech organizačního odboru). Pro okres Rumburk jsou specifické materiály, týkající se státní hranice, m. j. zamýšleného odstoupení obce Fukov Německé demokratické republice. Materiály odboru školství a kultury jsou bohužel neúplné a obsahují jen částečné informace o síti škol v okrese. Ucelené jsou přehledy o činnosti kulturních zařízení. Velice zajímavá je agenda církevního tajemníka, která obsahuje přehledy o jednotlivých církvích a dokumenty o jejich pronásledování komunistickým režimem (rušení kláštěrů, zabavování majetku apod.). Poměrně malou vypovídací hodnotu mají písemnosti odboru pracovních sil, zdravotnictví a sociálních věcí kde jsou důležité především statistické přehledy a bilance zaměstnanosti, zprávy o řešení některých lokálních problémů atd. Nejobsáhlejší část fondu tvoří písemnosti hospodářského a finančního odboru. Zde jsou dochovány podklady k uvalování národních správ, konfiskacím a přídělům německého majetku po druhé světové válce, přídělům a prodejům rodinných domků a různým dalším majetkoprávním záležitostem. Tuto agendu využívají především úřady při určování vlastníka, soudy jako důkazy u majetkoprávních sporů apod. Řadu písemností tohoto odboru lze využít i při psaní monografie o obcích či zpracovávání některých témat hospodářských dějin, protože poskytují umožňují vytvořit přehledný obraz devastace zdejšího obrovského průmyslového potenciálu, který byl během několika poválečných let téměř zlikvidován. Zemědělská agenda patřila v rámci ONV k těm obsáhlejším. Kromě přehledů zemědělské produkce obsahuje především písemnosti týkající se vzniku JZD v okrese

XIX a jejich postupného krachu v 50. letech, a také doklady o činnosti soukromých zemědělců, zemědělském dosídlení atd. Součástí materiálů zemědělského odboru jsou i záležitosti lesního hospodářství a přehledy o myslivosti. Písemnosti odboru vnitřního obchodu patří k hůře dochovaným částem fondu, m. j. také proto, že tato agenda se při reorganizacích ONV několikrát dělila a předávala z odboru na odbor. Rovněž dopravní agenda spadající do technického referátu je dochována jen torzovitě. Navazující materiály týkající se výstavby a územního plánování sestávají v naprosté většině z technické dokumentace průmyslových podniků a některých veřejných staveb. Zachovány jsou také zápisy o prohlídkách objektů určených k demolici, které dokumentují rozsah poválečné devastace Šluknovského výběžku. Fond uzavírá dokumentační materiál sestávající z tiskovin vydávaných ONV pro informování občanů či jako součást propagace zemědělské výroby. E - Protokolární záznam o vypracování inventáře Fond ONV Rumburk poprvé zpracoval v roce 1964 zaměstnanec Okresního archivu Rumburk Jiří Novák. Tehdejší způsob zpracování zdaleka nebyl ideální a navíc některé části fondu se v té době ještě nacházely mimo archiv a nemohly tedy být do fondu zahrnuty. Sloučení písemností z provenience ONV Rumburk umožnilo až jejich soustředění v SOkA Děčín. Kromě vlastního fondu ONV Rumburk (NAD 1003) to byl ještě fond Sběrné středisko Rumburk (NAD 1007), tvořený částí písemností bezpečnostního referátu o rozsahu 0,24 bm. Poslední částí fondu je konfiskační agenda a agenda přídělů rodinných domků převzatá při likvidaci Okresního úřadu Děčín v roce 2004.

XX Tabulka změn ve fondu ONV Rumburk NAD Název fondu Popis bm 1003 ONV Rumburk původní metráž 103,76 1007 Sběrné středisko Rumburk převod části fondů + 0,24 převod do jiných fondů - 4,58 změna adjustace - 23,00 skart - 20,96 CELKEM 55,46 Na způsobu zpracování se odráží především neutěšený stav spisové manipulace u ONV. Původní strukturu spisové manipulace, která respektuje spisové značky a umožňuje využít původní spisové pomůcky, se již nepodařilo obnovit. Ani dělení spisů do manipulačních období, jak ho předpokládá Metodický návod na pořádání a inventarizaci archivních fondů ONV (OŘA MV z 11. února 1998, č. j. AS/1-551/98), nebylo vzhledem k absenci jakéhokoliv systému u většiny odborů vůbec možné. Pro základní členění spisů byly proto stanoveny věcné skupiny odpovídající v zásadě okruhům působnosti někdejších referátů ONV po roce 1949. V jejich rámci byl pak materiál rozdělen do dalších logických celků, které do značné míry respektují původní způsob manipulace se spisy. U celé řady většinou zcela promíchaných spisů muselo být v některých případech stanoveno uměle nové členění (podle obcí, abecedně apod.). To se týkalo i celé řady písemností již dříve zpracovaných, které dřívější archiváři jen mechanicky vložili do kartonů, a u nichž rovněž chybělo jakékoliv vnitřní členění. V průběhu zpracování fondu bylo nalezeno množství písemností z provenience jiných původců, především místních národních výborů a obecních úřadů. Tyto byly převedeny do fondů příslušných původců: Inverzní NAD bm Tématický popis 815 Archiv obce Dolní Poustevna 0,04 stavební plány 817 Archiv města Krásná Lípa 0,04 stavební plány 821 Archiv města Mikulášovice 0,03 stavební plány 824 Archiv města Rumburk 0,01 stavební plány 826 Archiv města Velký Šenov 0,12 stavební plány

XXI 837 Archiv obce Císařský 0,03 stavební plány 845 Archiv obce Dolní Podluží 0,04 stavební plány 858 Archiv obce Horní Poustevna 0,01 stavební plány 876 Archiv obce Kunratice 0,02 stavební plány 879 Archiv obce Lipová 0,01 stavební plány 881 Archiv obce Lobendava 0,01 stavební plány 909 Archiv obce Staré Křečany 0,01 stavební plány 920 Archiv obce Vilémov 0,05 stavební plány 922 Archiv obce Vlčí Hora 0,01 stavební plány 1009 ONV Šluknov 0,24 sezn. Němců, koresp. 1018 MNV Jiříkov 0,24 zápisy rady a pléna 1019 MNV Krásná Lípa 0,16 zápisy rady a pléna 1021 MNV Rumburk 0,32 zápisy rady a pléna 1022 MNV Šluknov 0,27 zápisy rady a pléna 1023 MNV Varnsdorf 0,30 zápisy rady a pléna 1024 MNV Velký Šenov 0,14 zápisy rady a pléna 1027 MNV Brtníky 0,12 zápisy rady a pléna 1034 MNV Dolní Podluží 0,24 zápisy rady a pléna 1036 MNV Doubice 0,12 zápisy rady a pléna 1041 MNV Horní Podluží 0,12 zápisy rady a pléna 1042 MNV Horní Poustevna 0,12 zápisy rady a pléna 1048 MNV Jiřetín p. Jedl. 0,24 zápisy rady a pléna 1051 MNV Krásný Buk 0,12 zápisy rady a pléna 1060 MNV Lobendava 0,12 zápisy rady a pléna 1073 MNV Rožany 0,12 zápisy rady a pléna 1075 MNV Rybniště 0,12 zápisy rady a pléna 1081 MNV Studánka 0,12 zápisy rady a pléna 1185 Archiv města Varnsdorf 0,72 stavební plány 1317 MNV Království 0,12 zápisy rady a pléna 1379 Archiv obce Horní Podluží 0,04 stavební plány 1606 Archiv obce Nové Hraběcí 0,01 stavební plány - delimitace na Krajský úřad Ústeckého kraje 0,03 matriční hlášení celkem 4,58 Fond ONV Rumburk v dubnu 2007 - červnu 2008 uspořádal a inventář vypracoval Petr Joza.

1 Inventární soupis Okresní národní výbor Rumburk A - Knihy a) Knihy správní 1 Kniha zápisů ze schůzí okresní správní komise 1945-1946 KN -1 2 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV 1946 KN -2 3 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV 1949 KN - 3 4 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV 1950 KN - 4 5 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-VII. 1951 KN - 5 6 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VIII.-XII. 1951 KN - 6 7 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I. 1952 KN - 7 8 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV II.-III. 1952 KN - 8 9 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-V. 1952 KN - 9 10 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VI.-VII. 1952 KN - 10 11 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VIII.-IX. 1952 KN - 11 12 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1952 KN - 12 13 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1953 KN - 13 14 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1953 KN - 14 15 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX. 1953 KN - 15 16 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1953 KN - 16 17 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1954 KN - 17 18 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1954 KN - 18 19 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX. 1954 KN - 19 20 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1954 KN - 20 21 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1955 KN - 21 22 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1955 KN - 22

2 23 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX. 1955 KN - 23 24 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1955 KN - 24 25 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1956 KN - 25 26 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1956 KN - 26 27 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX.1956 KN - 27 28 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII.1956 KN - 28 29 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1957 KN - 29 30 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1957 KN - 30 31 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX.1957 KN - 31 32 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1957 KN - 32 33 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1958 KN - 33 34 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1958 KN - 34 35 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX. 1958 KN - 35 36 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1958 KN - 36 37 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV I.-III. 1959 KN - 37 38 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV IV.-VI. 1959 KN - 38 39 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV VII.-IX. 1959 KN - 39 40 Kniha zápisů ze schůzí pléna a rady ONV X.-XII. 1959 KN - 40 b) Knihy evidenční 41 Kniha koncesovaných živností 1947-1950 KN - 41 42 Kniha svobodných a řemeslných živností 1947-1950 KN - 42 43 Rejstřík prodejen maloobchodu 1950 KN - 43 (abecedně podle národních podniků) 44 Evidenční kniha přestupů a výstupů z církví 1945-1949 KN - 44 45 Rejstřík nákladních motorových vozidel 1949-1960 KN - 45 (abecedně podle majitele) 46 Evidenční kniha vydaných řidičských průkazů 1948-1949 KN - 46 47 Abecední index ke knize vydaných řidičských průkazů 1948-1949 KN - 47 48 Evidenční kniha vydaných loveckých lístků 1950-1955 KN - 48

3 49 Evidenční kniha osob vyhoštěných z okresu 1946-1950 KN - 49 50 Evidenční kniha osob dodaných do tábora nucených prací 1949-1951 KN - 50 51 Rejstřík přestupků skupiny A (zásobování) 1946-1950 KN - 51 52 Rejstřík přestupků skupiny B (obchod) 1946-1950 KN - 52 53 Rejstřík přestupků skupiny C (obchod) 1945-1950 KN - 53 54 Rejstřík přestupků 1950 KN - 54 55 Rejstřík přestupků 1950-1952 KN - 55 56 Rejstřík přestupků 1952-1953 KN - 56 57 Rejstřík přestupků 1953-1960 KN - 57 58 Kniha záznamů o trestních nálezech 1948-1950 KN - 58 (mimo trestů školních a berních) 59 Abecední rejstřík přestupků živnostenského řádu 1951-1952 KN - 59 60 Evidenční kniha plnění pětiletého plánu a stavu pracovních sil (podle podniků) 1950 KN - 60 B - Spisy I. Spisové pomůcky 61 Podací protokol všeobecný (1-12923) 1945 KN - 61 62 Podací protokol všeobecný (1-14910) 1946 KN - 62 63 Podací protokol všeobecný (14911-26575) 1946 KN - 63 64 Podací protokol všeobecný (1-17440) 1947 KN - 64 65 Podací protokol všeobecný (17441-30242) 1947 KN - 65 66 Podací protokol všeobecný (1-13690) 1948 KN - 66 67 Podací protokol všeobecný (13691-24052) 1948 KN - 67 68 Podací protokol všeobecný (1-8039) 1949 KN - 68 69 Podací protokol všeobecný (1-3687) 1950 KN - 69 70 Podací protokol předsedy ONV (presidiální spisy) 1945-1946 KN - 70 71 Podací protokol předsedy ONV (presidiální spisy) 1947-1953 KN - 71

4 72 Podací protokol předsedy ONV (presidiální spisy) 1954-1955 KN - 72 73 Podací protokol dílčí - referát národní bezpečnosti (pres.) 1945-1947 KN - 73 74 Podací protokol dílčí - referát národní bezpečnosti (admin.) 1945-1947 KN - 74 75 Index k podacímu protokolu, skupina I, č. 1-23 1945-1948 KN - 75 (normalie, prezidiální spisy, sčítání lidu, jazyková nařízení, státní občanství, domovské právo, volby, veřejní zaměstnanci, politická správa) 76 Index k podacímu protokolu, skupina II, č. 2-15 1945-1948 KN - 76 (normalie, hospodářství státní, okresní a obecní, měna, clo, banky a pojišťovny, hospodářská společenstva, spořitelny, peněžní fondy) 77 Index k podacímu protokolu, skupina III, č. 1-6 1945-1948 KN - 77 (normalie, veřejný pořádek, nepovolené pomníky, názvy a uniformy, náhrada škod, cestovní pasy, evidence obyvatel, policejní pátrání) 78 Index k podacímu protokolu, skupina III, č. 7-12 1945-1948 KN - 78 (Omezení pohybu, donucovací pracovny, tuláci a cikáni, simulanti, nehody a úrazy, záchrana života) 79 Index k podacímu protokolu, skupina III, č. 13-20 1945-1948 KN - 79 (Zbraně, ztráty a nálezy, poklady, mravnostní policie, ochrana území, tisková policie, licence, sbírky) 80 Index k podacímu protokolu, skupina III, č. 21 1945-1948 KN - 80 (trestní věci) 81 Index k podacímu protokolu, skupina III, č. 21-26 1945-1948 KN - 81 (trestní věci, soudní policie a znalci, porotci, funkcionáři státních zastupitelstev, četnictvo, sabotáže) 82 Index k podacímu protokolu, skupina IV, č. 1-10 1945-1948 KN - 82 (normalie, spolky, shromáždění, notáři a advokáti, odúmrtí, oslavy, legalizace, zemské desky a pozemkové knihy, tělovýchovné spolky a ostatní)