III. STRATEGIE OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ V ČR (NÁVRH)

III. STRATEGIE OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ V ČR (NÁVRH) Ing. Ivan Novotný a kolektiv Praha 2013

Ing. Ivan Novotný a kolektiv: Ing. Jan Vopravil, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Hana Kristenová, VÚMOP, v.v.i. Mgr. Daniel Žížala, VÚMOP, v.v.i. Mgr. Věra Váňová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Dominika Kobzová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Vladimír Papaj, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Petra Kulířová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Martin Mistr, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Doc. Ing. Radim Vácha, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Karel Jacko, Ph.D., SPÚ Ing. Ondřej Krym, SZIF 2

Obsah 1. Úvodem... 5 2. Politika státu v oblasti ochrany půdy... 6 3. Politika EU v oblasti ochrany půdy... 10 4. Nástroje ochrany - Standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC... 13 4.1. Vrstva erozní ohroženosti v rámci GAEC... 13 4.2. Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v rámci GAEC 2... 14 4.2.1. Aktualizace digitálního modelu terénu (DMT)... 15 4.2.2. Aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)... 17 4.2.3. Aktualizace vrstvy ZABAGED... 18 4.2.1. Implementace vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS... 18 4.2.2. Implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci KPÚ a digitalizovaných VÚMOP, v.v.i.... 23 4.2.3. Implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP... 26 4.3. Pomocné vrstvy pro správnou aplikaci specifických půdoochranných technologií... 26 4.3.1. Odtokové linie... 26 4.3.2. Vhodnost PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici... 28 4.4. Zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO (mírně erozně ohrožených) a SEO (silně erozně ohrožených) oblastí... 29 4.4.1. Zdůvodnění... 29 4.4.2. Podmínky... 30 4.4.3. Postup... 31 4.5. Redesign vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2... 32 4.6. Revize vrstvy erozní ohroženosti půdy... 36 4.6.1. Proč vznikla potřeba vrstvu revidovat?... 37 4.6.2. Nová generace rychlých revizí po provedení redesignu vrstvy... 37 4.6.3. Technický popis provádění rychlých revizí... 39 4.7. Zohlednění nových poznatků vědy a výzkumu... 41 4.7.1. Zvýšená průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště... 41 3

4.7.2. Nové limity přípustné ztráty půdy... 44 4.8. Ověřování účinnosti půdoochranných technologií... 48 4.9. Ohroženost větrnou erozí... 49 4.9.1. Potenciální ohroženost větrnou erozí stávající řešení... 49 4.9.2. Komplexní hodnocení erozní ohroženosti nové řešení... 50 5. Monitoring eroze zemědělské půdy... 52 5.1. Principy a cíle monitoringu... 52 5.2. Využití výstupů... 53 5.3. Další rozvoj monitoringu... 54 5.3.1. Zkvalitnění dosavadního postupu... 55 5.3.2. Rozšíření předmětu monitoringu... 56 5.4. Hodnocení škod erozí a projevů eroze... 57 6. Poradenství, informační podpora, spolupráce zemědělské praxe s výzkumem... 58 6.1. Odborná příprava poradců... 58 6.2. Poradenské pomůcky... 59 6.3. Pozemkové úpravy jako nástroj realizace protierozních opatření... 59 6.4. Informační podpora... 60 6.5. Spolupráce zemědělského výzkumu s praxí, transfer výsledků výzkumu do praxe... 61 6.6. Vzdělávání a informační akce pro zemědělce... 61 7. Nástroje ochrany pozemkové úpravy... 63 8. Nástroje ochrany ozeleňování... 65 9. Nástroje ochrany opatření na úrovni dílčích povodí... 66 9.1. Aktualizace, zpřesnění a zpřístupnění podkladů pro identifikaci rizika zrychleného odtoku vody v krajině... 66 9.2. Ochrana vodních nádrží a vodních toků před zanášením sedimenty ze zemědělských pozemků... 68 9.2.1. Způsob určení problematických ploch v povodí... 69 10. Nástroje ochrany - Program rozvoje venkova... 71 11. Protierozní kalkulačka... 72 12. Nové způsoby rekultivace... 73 13. Závěr... 74 Seznam použité literatury... 75 Seznam obrázků a tabulek... 76 4

Seznam použitých zkratek... 79 1. Úvodem Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu vodní eroze. Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy ze svažitých ploch a v jejich transportu a ukládání na jiných místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než polovina zemědělské půdy ohrožena vodní erozí. Přičemž zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství a změna preferencí pěstování některých plodin. Strategie ochrany půdy před erozí pro území České republiky je především odborně věcný dokument, který zohledňuje existující legislativní, organizační, technická a environmentální hlediska, formuluje další možná a nezbytná opatření, vytváří rámec pro definování konkrétních kroků prevence před erozí půdy, které budou postupně realizovány. Předkládaná Strategie je prvním uceleným dokumentem tohoto druhu v České republice, neboť až dosud nebyla tato oblast systémově řešena. Strategie si klade za cíl popsat všechny potřebné kroky ke splnění několika cílů: - zajištění vysoké úrovně ochrany půdy jako nenahraditelného zdroje, - optimalizovat stávající nastavení politiky v oblasti ochrany půdy před erozí, - nabídnout řešení minimálně nákladná, - nabídnout řešení velmi rychle aplikovatelná do praxe, - připravit odpovídající poradenský systém nejen pro zemědělskou praxi, - zajistit maximální podporu přístupu ke všem informacím v oblasti ochrany půdy, které je možné poskytnout, - zajistit maximální podporu aktualizace a zpřesňování informací v oblasti ochrany půdy, - zapracovat principy připravované Rámcové směrnice o ochraně půdy, jejiž cílem je vytvořit celounijní rámec ochrany půdy a zachování jejích ekologických, hospodářských, sociálních a kulturních funkcí. 5

2. Politika státu v oblasti ochrany půdy Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. - zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, - základní části zákona: I. Zemědělský půdní fond II. Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy a hospodaření ne zemědělském půdním fondu III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu IV. Ochrana zemědělského půdního fondu V. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu VI. Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu VII. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu VIII. Zvláštní ustanovení IX. Pokuty X. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 2. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 3. Připravovaná vyhlášky proti erozi zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů - Obsahovou náplní vyhlášky je stanovení hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení. - V současné době je protierozní ochrana půdy nedostatečně právně upravena (viz stávající ustanovení 3 zákona č. 334/1992 Sb.). V případě příjemců finanční podpory je řešena kontrolovatelným a definovaným způsobem, zejména formou povinného standardu GAEC (vyloučení pěstování nebo pěstování s použitím půdoochranných technologií širokořádkových plodin na plochách s rozlišením na plochy mírně nebo silně erozně ohrožené) pro všechny žadatele přímých plateb, zvláštní podpory z osy II Programu rozvoje venkova, některé podpory v rámci společné organizace trhu s vínem a zvláštní podpory dle NV č. 60/2012 Sb. 6

- Realizace ostatních protierozních opatření (KPÚ, AEO) jsou závislá na finančních prostředcích, popř. dobrovolném vstupu do AEO apod. Nastavená kritéria pro splnění podmínek GAEC I a GAEC II jsou měkká v současnosti vzhledem k celkové ploše ohrožené zemědělské půdy nastaveny mírně, a tím protierozní ochranu půdy řeší nedostatečně. Je také třeba zdůraznit, že standardy GAEC jsou ekonomickým nástrojem k podpoře agrárního sektoru a nenahrazují povinnost farmářů hospodařit tak, aby nedocházelo erozí k poškozování půdy. Zároveň se netýkají všech hospodařících subjektů, ale pouze těch, kteří čerpají dotační prostředky. Plnění podmínek GAEC tak znamená, že farmář získá finanční podporu, ale nezajistí, že v případě erozních škod nebude postihován. Vyhláška se proto bude vztahovat obecně na vlastníky a uživatele zemědělské půdy (nejen příjemce finančních podpor). 4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. - tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost, - základní části zákona: I. Úvodní ustanovení II. Výkon veřejné správy III. Územní plánování IV. Stavební řád V. Společná ustanovení VI. Přechodná a závěrečná ustanovení VII. Účinnost 5. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. - účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry, - základní části zákona: I. Úvodní ustanovení 7

II. Obecná ochrana přírody a krajiny III. Zvláště chráněná území IV. Natura 2000 V. Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočich a nerostů VI. Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody, přístup do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v ochraně přírody VII. Orgány a státní správa v ochraně přírody VIII. Odpovědnost na úseku ochrany přírody IX. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 6. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. - zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje. 7. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. - účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm, - základní části zákona: I. Zákon o lesích II. Změna zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstvech a jiných ústředních orgánů státní správy české republiky, ve znění pozdějších předpisů III. Změna a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů IV. Změna a doplnění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů V. Změna zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. - zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu (SPÚ) při tomto řízení. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně 8

uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování, - základní části zákona: I. Obecná ustanovení II. Řízení o pozemkových úpravách a náklady na pozemkové úpravy III. Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav IV. Působnost SPÚ V. Změna zákona č. 229/1991 Sb. VI. Ustanovení přechodná a závěrečná VII. Účinnost 9. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. - účelem tohoto zákona je: a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny, c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. 10. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - účelem tohoto zákona je především chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, či vytvoření podmínek pro snížování nepříznivých účinků povodní a sucha. Vodní zákon má široký dopad na naši společnost a tedy i na vztah k půdě. Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů. 9

11. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. 12. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. 14. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. 15. Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor Příloha č. 3. GAEC. 16. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) na období 2007-2013 3. Politika EU v oblasti ochrany půdy Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6AP, rozhodnutí č. 1600/2002/ES) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne 22. července 2002 a jeho působnost skončila v roce 2012. Na základě 6AP Evropská komise připravila sedm tematických strategií, které pokrývají sedm environmentálních oblastí a jejich legislativní rámec. Jsou to: - Tematická strategie o znečišťování ovzduší; - Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci; - Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů; - Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí; - Tematická strategie pro městské životní prostředí; - Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů; - Tematická strategie pro ochranu půdy. Tyto strategie jsou v souladu s iniciativou tzv. Better Regulation, která představuje dlouhodobou snahu v rámci Evropské unie zlepšovat tvorbu legislativy s důrazem na vytváření analýz dopadů zejména na environmentální, ekonomické a sociální podmínky a provádění rozsáhlých konzultací se zájmovými skupinami. Tematickou strategii pro ochranu půdy předloženou Evropskou komisí dne 22. září 2006 tvoří čtyři klíčové pilíře: 1. rámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné využívání půdy; 10

2. integrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských států a Společenství; 3. zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy Společenství a členských států; 4. zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu. Dne 22. září 2006 Komise zároveň předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (Dokument KOM/2006/232/FINAL), která zahrnuje: - zřídit společný rámec na ochranu půdy na základě zásad zachování funkcí půdy, prevence degradace půdy, zmírnění jejích účinků, obnovení degradované půdy a začlenění do dalších odvětvových politik; - požadavek určit, popsat a posoudit vliv některých odvětvových politik na procesy degradace půdy z hlediska ochrany funkcí půdy; - požadavek, aby uživatelé půdy učinili preventivní opatření, jestliže lze očekávat, že jejich způsob využívání půdy může významně omezovat funkce půdy; - přístup ke zakrývání půdy, který zajistí racionálnější využívání půdy v souladu s článkem 174 Smlouvy o ES a zachová co nejvíce funkcí půdy; - určení oblastí ohrožených erozí, úbytkem organické hmoty, utužováním, zasolováním a sesuvy a zřízení vnitrostátních programů opatření. Je třeba určit rozsah oblastí ohrožených těmito procesy. K zajištění soudržného a srovnatelného přístupu je třeba provést určení rizik na základě společných prvků. Mezi tyto prvky patří ukazatele, které jsou známé jako faktory způsobující různé hrozby. Bude třeba přijmout cíle omezení rizik a programy opatření k dosažení těchto cílů. Programy mohou vycházet z norem a opatření, které byly již na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství vymezeny a provedeny; - opatření omezující uvolnění nebezpečných látek do půdy, zabraňující jejich akumulaci v půdě, jež by omezila funkce půdy a způsobila riziko pro lidské zdraví a životní prostředí; - zřízení inventáře kontaminovaných lokalit, mechanismu financování sanace opuštěných lokalit, zpráva o stavu půdy a vypracování vnitrostátní sanační strategie pro registraci a sanaci kontaminovaných lokalit. Zavádí se definice kontaminovaných lokalit a seznam činností potenciálně znečišťujících půdu. To slouží jako základ pro určení polohy lokalit, které mohou být potenciálně kontaminované, což představuje první krok při vytváření seznamu skutečně kontaminovaných lokalit. Toto opatření by mělo být doplněno povinností pro prodejce nebo budoucího kupce poskytnout zprávu o stavu půdy při všech transakcích s půdou, na níž se vykonávaly nebo vykonávají potenciálně znečišťující činnosti. V právních předpisech Společenství již existují podobná ustanovení o energetické náročnosti budov (viz článek 7 směrnice 2002/91/ES). Strategie Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu, který je inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). 11

Za tímto účelem bylo stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout: - Zaměstnanost - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. - Výzkum a vývoj - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie. - Změna klimatu a energetika - snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %; zvýšit energetickou účinnost o 20 %. - Vzdělávání - snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. - Chudoba a sociální vyloučení - snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Strategie také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky nimž mohou orgány EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech, které napomáhají při dosahování priorit strategie: využívání zdrojů. - Inteligentní růst o Digitální agenda pro Evropu o Unie inovací o Mládež v pohybu - Udržitelný růst o Evropa méně náročná na zdroje o Průmyslová politika pro éru globalizace - Růst podporující začlenění o Program pro nové dovednosti a pracovní místa o Evropská platforma pro boj proti chudobě Podle Strategie Evropa 2020 udržitelný růst znamená: - Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. - Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti. - Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů. - Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. - Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. - Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků. - Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout. Dne 13. února 2012 vydala Evropská komise tiskovou zprávu Životní prostředí: Komise vyzývá k důraznějšímu řešení problému degradace půd. V této tiskové zprávě zdůrazňuje nutnost podniknout opatření, která zamezí pokračujícímu zhoršování stavu evropských půd a uvádí že 12

přestože již před pěti lety byla přijata tématická strategie pro ochranu půdy, podle zprávy o politických aspektech v Evropě stále nefunguje systematické sledování kvality půdy a její ochrana. Znamená to, že stávající opatření nejsou pro zajištění odpovídající úrovně ochrany veškeré evropské půdy dostatečná. Při přípravě opatření na úrovni EU se Komise věnovala podpoře iniciativ na zvýšení informovanosti o půdě a výzkumných a monitorovacích projektů jako je LUCAS, průzkum Eurostatu o pokryvu půdy, jejím využívání a agroenvironmentálních ukazatelích. Komise rovněž pokračovala v začleňování ochrany půd mezi ostatní politiky EU (např. zemědělství a rozvoj venkova). V rámci politiky soudržnosti bylo pro období let 2007 2013 přiděleno přibližně 3,1 miliardy EUR na obnovu průmyslových oblastí a kontaminované půdy. Nejvíce prostředků bylo přiděleno Maďarsku (475 milionů EUR), České republice (371 milion EUR) a Německu (332 miliony EUR). Kromě probíhajících opatření zaměřených na problém degradace půd hodlá Komise podporovat výzkum a sledování půd, dokončit pokyny pro zakrývání půd a výrazněji začlenit půdní aspekty do nadcházející aktualizované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Komise rovněž navrhne začlenění emisí způsobených využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) do závazku EU v oblasti změny klimatu pro rok 2020 a dále bude na mezinárodní úrovni podporovat iniciativy zaměřené na ochranu půdy. Vědecká zpráva Stav půdy v Evropě zveřejněná Společným výzkumným střediskem Evropské komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí nabízí komplexní přehled současných znalostí týkajících se půdních zdrojů a degradačních procesů. Zpráva dochází k závěru, že další výzkum a lepší shromažďování údajů jsou nutné, aby se naše znalosti prohloubily a zvýšilo se obecné povědomí o důležitosti půdy. Jako další krok uvádí tisková zpráva fakt, že byl požádán Evropský parlament a Rada, aby předložily svá stanoviska ke zprávě o politických aspektech. 4. Nástroje ochrany - Standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC 4.1. Vrstva erozní ohroženosti v rámci GAEC Stávající vrstva prezentující erozní ohroženost půdy, tzn. Eroze podkladová vrstva byla vytvořena pro potřeby plnění standardu GAEC 2 v roce 2009 na základě výsledků výzkumné a vývojové činnosti ve VÚMOP, v.v.i. Na základě této vrstvy je možné identifikovat plochy silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a plochy neohrožené. Vymezení ploch erozní ohroženosti vychází z analýzy vrstvy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace - C p (Obrázek 4-1: Vrstva erozní ohroženosti v její původní rastrové podobě v rámci ČR) a slouží jako podklad určující vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty C p vyjadřují maximální hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace (faktor C), která by neměla být překročena (faktor C se vypočítá dle osevního postupu a porovná s limitními hodnotami C p ). V případě, že je hodnota C p překročena, měla by být hodnota faktoru C snížena a to aplikací 13

protierozních opatření, resp. změnou osevního postupu a použitých technologií hospodaření, jinak hrozí zvýšené riziko vzniku eroze. Výpočet C p vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978). Na výslednou hodnotu faktoru C p a tedy i na vymezení erozní ohroženosti půdy má tedy vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktor erodovatelnosti půdy, faktor erozní účinnosti přívalového deště a také faktor protierozních opatření. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED. Vrstvu je možné využít např. i v rámci připravované protierozní vyhlášky. Výhodou by byla jednotnost přístupů rezortu MZe a MŽP a hospodárnost daná podporou jednoho maximálně přesného, aktuálního a použitelného podkladu. Obrázek 4-1: Vrstva erozní ohroženosti v její původní rastrové podobě v rámci ČR 4.2. Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v rámci GAEC 2 V rámci zajištění přesných a aktuálních informací v oblasti ochrany půdy je nutné zajistit implementaci nejnovějších a aktualizovaných podkladových dat do podkladové vrstvy pro určení erozní ohroženosti ( Vrstva C p zdrojová vrstva ). Z této vrstvy je na základě úprav, převodu do vektorové formy a generalizace vytvářen podklad pro standard GAEC 2, tedy vrstva Eroze podkladová vrstva. 14

Aktualizace vrstvy spočívá v: - aktualizaci DMT (v současné době připravována aktualizace DMT GEODIS na rozlišení 5x5m, v průběhu několika let se očekává přechod na DMT na základě laserscaningu), - zapracování lokálních adhoc aktualizací DMT, - aktualizaci vrstvy prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci KPÚ a inventarizovaných VÚMOP,v.v.i., - aktualizaci prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP - aktualizaci vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS, - aktualizaci vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), - aktualizaci vrstvy ZABAGED, - zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu. 4.2.1. Aktualizace digitálního modelu terénu (DMT) Digitální model terénu je důležitým podkladem, ze kterého se vytváří zdrojová vrstva pro určení erozní ohroženosti ( Vrstva C p zdrojová vrstva ). Jeho přesnost a podrobnost zásadním způsobem tuto zdrojovou vrstvu ovlivňuje. V současné době se připravuje aktualizace DMT GEODIS z rozlišení 10x10 m na rozlišení 5x5 m a v průběhu několika let se očekává přechod na DMT na základě leteckého laserového skenování (laserscanning). Aktualizace rozlišení DMT z 10x10 m na 5x5m přinese výrazné zpřesnění podkladové vrstvy erozní ohroženosti. Obrázek 4-2: Vrstva Cp zdrojová vrstva na podkladě DMT 10x10 15

Obrázek 4-3: Vrstva Cp zdrojová vrstva na podkladě DMT 5x5 Popis digitálního modelu terénu od firmy GEODIS Digitální model terénu od firmy GEODIS je tvořen daty z různých období a různých měřítek snímkování. Datově obsahuje výškové body, 3D terénní hrany, vrstevnice a odvozené hrany. Na úplném začátku tvorby modelu byly vrstevnice ze ZM 10, které se digitalizovaly z map a převáděly do 3D. Nad tímto modelem proběhla stereofotogrammetrická revize, kde byla vymazána výškově chybná data a z leteckých snímků měřítka snímkování 1:23 000 byly doměřeny body a 3D hrany. V následujících revizích byly postupně vrstevnice nahrazovány daty ze stereofotogrammetrického vyhodnocení z výše uvedeného měřítka. Povinně byly mapovány terénní hrany nad 2 metry. Do modelu byla integrována data ze snímkování pro projekt Ortofotomapa ČR a ze všech vyhodnocení terénu z ostatních projektů. Během dalších revizí se aktualizovaly urbanizované plochy, doměřovaly se i menší terénní hrany a postupně se identifikovaly a odstraňovaly chyby i v otevřeném terénu. V modelu se stále kontinuálně vyhledávají a vylepšují místa s nevhodným rozmístěním výškových bodů. Digitální model terénu České republiky 4. a 5. generace (DMR 5G) V rámci společného projektu ČÚZK, MZe a MO vzniká nové mapování výškopisu území České republiky s využitím technologií leteckého laserového skenování. Nově připravovanými produkty jsou Digitální model území České republiky 4. generace (DMR 4G) a Digitální model území České republiky 5. generace (DMR 5G). Tyto modely budou vznikat postupně na celém území České republiky do konce roku 2015. Dojde tak k zásadnímu zvýšení podrobnosti a přesnosti výškopisných dat území České republiky a významnému rozšíření možností jejich využití. - Digitální model území České republiky 4. generace (DMR 4G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5x5 m) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu. 16

- Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. Návrh řešení: - Pro období 2013-2014 aktualizovat vrstvu Vrstva Cp zdrojová vrstva na digitální model terénu DMT Geodis (5x5 m) - Pro období 2015-2017 aktualizovat vrstvu Vrstva Cp zdrojová vrstva na digitální model reliéfu DMR 4G - Pro období po roce 2017 aktualizovat vrstvu Vrstva Cp zdrojová vrstva na digitální model reliéfu DMR 5G 4.2.2. Aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Faktor erodovatelnosti půdy (K) je jedním z šesti faktorů vstupujících do tzv. Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978) pro stanovení intenzity vodní eroze. Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha -1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Mapová vrstva byla vytvořena na základě hodnot faktoru erodovatelnosti půdy (K) pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ. 17

Obrázek 4-4: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy 4.2.3. Aktualizace vrstvy ZABAGED Aktualizovaná vrstva ZABAGED výrazně zpřesní podkladovou vrstvu pro výpočet erozní ohroženosti, tzn. vrstvu Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace - C p. Data z databáze ZABAGED jsou ve výpočtu zmíněné vrstvy využívány pro definici ploch, na kterých dochází k přerušení povrchového odtoku. Tento fakt má vliv především na stanovení nepřerušené délky svahu (faktor L v rovnici USLE). Aktualizaci a doplňování databáze ZABAGED provádí ČÚZK vždy ve tříletých cyklech s využitím vždy nově zpracovaných leteckých měřických snímků a barevných ortofot, která jsou každoročně vytvářena pro jednu třetinu území České republiky. Pro aktualizaci vrstvy C p budou využity aktualizované třídy prvků - les, vodstvo, ZPF, sídelní objekty, komunikace a krajinné prvky. 4.2.1. Implementace vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS Pro aktualizaci podkladové vrstvy pro výpočet erozní ohroženosti (vrstva C p ) je nutné využít co největší množství relevantních podkladů. Jedním z těchto podkaldů je databáze krajinných prvků v rámci LPIS. Při aktualizaci vrstvy C p, tak bude docházet k implementaci aktuální databáze krajinných prvků do výpočtu. Pro tyto účely bude zajištěna vždy aktuální verze databáze. 18

V současné době je v LPIS evidováno přes 101 tisíc krajinných prvků. Krajinné prvky (KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy. Některé z těchto prvků je možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů, je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její vymezení v rámci GAEC 2. Je však nutné tento vliv ověřit. Obrázek 4-5: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS Meze Počet prvků: 17 227 Minimální výměra prvku: 7,3 m 2 Maximální výměra prvku: 24 421,0 m 2 Definice prvku: Souvislý zatravněný útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, zpravidla vymezující hranici PB/DPB. Součástí meze může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (C p ): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku 5 m. V případě využití DTM s rozlišením 5x5 m se prvek o šířce 5 m neprojeví. Účinnost prvku je dána šířkou větší jak 10 m nebo prezencí dalšího doplňujícího technického prvku (příkop, průleh, hrázka). Skupina dřevin Počet prvků: 51 279 Minimální výměra prvku: 0,8 m 2 Maximální výměra prvku: 2 000,0 m 2 Definice prvku: Útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 2 000 m 2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle 3 lesního zákona. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (C p ): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku je 5 m (viz výše). 19

Stromořadí Počet prvků: 1 613 Minimální výměra prvku: 7,9 m 2 Maximální výměra prvku: 10 804,0 m 2 Definice prvku: Útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle 3 lesního zákona. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (C p ): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku je 5 m (viz výše). Terasa Počet prvků: 368 Minimální výměra prvku: 6,8 m 2 Maximální výměra prvku: 12 196,0 m 2 Definice prvku: Souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu PB/DPB, zpravidla vymezující hranici PB/DPB. Součástí terasy může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (C p ): Většina prvků pravděpodobně účinných. Terasa v LPIS = terasový stupeň. Travnatá údolnice Počet prvků: 470 Minimální výměra prvku: 20,2 m 2 Maximální výměra prvku: 11663 m 2 Definice prvku: Souvislý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z PB/DPB se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (C p ): Je možné pochybovat o správnosti vymezení některých prvků - jako travnatá údolnice jsou vymezeny i malé skupiny stromů v široké údolnici. U těchto prvků je nutná vizuální revize. Solitérní dřevina Počet prvků: 30 206 Minimální výměra prvku: 0,001 m 2 Maximální výměra prvku: 0,0834 m 2 Definice prvku: Izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m 2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice. 20