METODICKÝ MANUÁL PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ

METODICKÝ MANUÁL PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ 2013 Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00161, zkratka: IKOZ Realizátor: Asociace TRIGON Partneři: Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus, C.I.L.S. (Cooperativa Inserimento Lavorativo Sociale) METODICKÝ MANUÁL PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ZE ZAHRANIČÍ výstup zpracovaný na základě analýzy a získaných zkušeností Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Doc. PhDr. Olga Krejčířová, Ph.D. a kolektiv Metodický manuál. Příklady dobré praxe ze zahraničí Odpovědná redaktorka Mgr. Jana Kreiselová Technická redakce Mgr. Věra Benešová Vydala a vyrobila Univerzita Palackého v Olomouci Křížkovského 8, 771 47 Olomouc www.upol.cz/vup e-mail: vup(at)upol.cz e-shop: www.e-shop.upol.cz Olomouc 2014 1. vydání Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost. Tato publikace neprošla redakční jazykovou úpravou. Olga Krejčířová a kolektiv, 2014 Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Ediční řada CD Č. z. 2014/171 ISBN 978-80-244-4012-5 Neprodejné

Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. ÚVOD Vážení přátelé, materiál, který vám předkládáme, sleduje příklady dobré praxe především díky zahraničních zkušeností partnerů projektu, kteří byli přizváni do projektu Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu. Svým obsahem patří k významným výstupům celého projektu a věříme, že vám pomůže ve vaší velmi náročné práci, že vás bude inspirovat a budete hledat cesty, kterým je možné se ke zkušenostem a již ověřeným praktickým dovednostem zahraničním partnerům co nejvíce přiblížit. Text je postaven na konkrétních zkušenostech lektorů, kteří partnerské organizace navštívili, měli možnost nejen poznat strukturu zařízení a výstupy osob se zdravotním postižením pro trh práce, ale byla jim dána i příležitost vlastního podílu na určitých aktivitách. Z tohoto důvodu si můžeme dovolit hovořit o textu jako o živém materiálu, který může v České republice přispět novými náměty pro každou sociální organizaci, která ve svých cílech sleduje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jsme přesvědčeni, že budete pojímat tento materiál jako pracovní a že na všech našich dalších setkáních budeme moci o něm hovořit a možná že i vás bude inspirovat ke kontaktům s uváděnými zahraničními partnery. Za kolektiv autorů Olga Krejčířová

OBSAH 1 Jak chápeme příklady dobré praxe (Krejčířová Olga).6 1.1 Co je to dobrá praxe 6 1.2 Které příklady jsou nositeli inspirace....6 1.3 Sociální partnerství.7 1.4 Teze pro tvorbu příkladů dobré praxe.7 2 Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu (Krejčířová Olga, Rosenbergerová Olga.11 2.1 Obsah a cíle projektu.11 2.2 Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se ZP..15 3 Možnosti cest pro postižené ze školy do zaměstnání (Francesko Spoto)...16 3.1 Shrnutí historie a vývoj osob se zdravotním postižením v italské společnosti...16 3.2 Hlavní zákony a politický vývoj v procesu deinstitucionalizace v Itálii...18 3.3 Integrace: interdiciplinární tým vytvářející individuální vzdělávací projekt (Rosenbergerová Olga, PhDr. Marta Meconcelli Holčáková) 19 4 Futura Cooperativa Sociale Socio-sanitaria Onlus- Řím (partner projektu IKOZ) (Rosenbergerová Olga, PhDr. Marta Meconcelli Holčáková)..28 4.1 Anotace průběhu studijního pobytu..28 4.2 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - primární curiculum. 29 4.3 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - sociální služby 30 4.4 Projekty Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - pracovní začleňování osob se zdravotním postižením na trhráce..36 4.5 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu...37 4.6 Futura Cooperativa Sociale socio - sanitaria Onlus fotodokumentace (Ivana Treznerová)..41

5 Cooperativa Sociale CILS Cesena (partner projektu IKOZ)..48 5.1 Představení partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS Cesena... 48 5. 2 Program studijního pobytu s příklady dobré praxe...52 5.3 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu....62 5.4 Partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS, Cesena-fotodokumentace (Ivana Treznerová).65 6 Pracovní začlenění osob se ZP ve Francii (Touffet H.J.)..74 7 Výchova a vzdělávání ohrožených dětí v Německu (Krejčířová Olga)...86 7.1 Výchova a vzdělávání ohrožených dětí v Německu fotodokumentace (PhDr. Marta Meconcelli Holčáková)..92 Závěr (Olga Rosenbergerová) 95 Literatura..96

1 JAK CHÁPEME PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE 1.1 Co je to dobrá praxe Zamysleme se nejdříve nad pojmem dobré praxe. Pokud budeme vycházet z citace, je možné konstatovat: Podle Wikipedie příklady dobré praxe (PDP) ukazují, že existují techniky, metody, procesy, aktivity, které vedou mnohem efektivněji k daným cílům než některé jiné techniky, metody atd. Jde o to, že vhodné postupy, způsoby ověřování a žádoucí výstupy mohou být vyřešeny s méně problémy a s menším počtem nepředvídatelných komplikací. Příklady dobré praxe lze rovněž definovat jako účinnější (méně úsilí) a efektivnější (dobré výsledky) cesty k vytčenému cíli, založené na opakovatelných postupech, které se mohou osvědčit i jinde a které může aplikovat větší počet lidí. (http://en.wikipedia.org/wiki/best_practice) Vzhledem ke skutečnosti, že projekt řeší příklady dobré praxe v rámci vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách v neziskových organizacích můžeme využít ještě další teze. V oblasti vzdělávání definuje příklady dobré praxe Výzkumný ústav pedagogický takto: vyústění snahy o efektivnější vzdělávání, konkrétní úspěšná metoda práce, vhodný námět, který lze využít v životě školy a zařízení jako celku, příležitost učit se od jiných škol a zařízení, využívat dobré nápady, které se osvědčily. 1.2 Které příklady jsou nositeli inspirace Příklady dobré praxe představují čtenářům netradiční formy práce, dílčí vyučovací aktivity, přednášky, semináře, workshopy, nové organizační formy výuky, které se osvědčily lektorům i v jiných organizacích. Jde také o nové způsoby hodnocení posluchačů a autoevaluačních činností zařízení, možnosti jiných, alternativních aktivit apod. Cílem příkladů dobré praxe je podělit se o své pedagogické zkušenosti a výsledky a pomoci dalším lektorům při hledání efektivních vyučovacích postupů a při řešení každodenních nejen pedagogických, ale i speciálněpedagogických problémů. 6

Příklad dobré praxe v oblasti vzdělávání a lektorské činnosti by měl být aktuální, zajímavý a inspirativní pro jiné lektory ale měl by být aplikovatelný i na jiných zařízeních. 1.3 Sociální partnerství Spolupráce se sociálními partnery z řad zaměstnavatelů, základních a speciálních škol a ostatních zařízení při tvorbě a realizaci programů dobré praxe (i z pohledu sociálních partnerů, diagnostikování a analýza nároků praxe při sestavování programů, zapojení sociálních partnerů do lektorské činnosti a hodnocení výsledků ), spolupráce s rodiči, zřizovatelem, komunitou patří k významným aktivitám, na které se nesmí při tvorbě programů dobré praxe zapomínat. Je zřejmé, že pravděpodobně má velký význam sociální partnerství, protože spolupráce se sociálními partnery z řad zaměstnavatelů, její zapojení do výuky, hodnocení výsledků, spolupráce s rodiči zřizovatelem a komunitou jsou zárukou, že příkladů dobré praxe bude využito efektivně. 1.4 Teze pro tvorbu příkladů dobré praxe Součástí příkladů dobré praxe není jen verbální projev lektorů, ale je to také možnost poskytnutí psaného textu. Který může účastníky různých školení inspirovat. Styl a struktura textů příkladů dobré praxe není samostatným slohovým útvarem, stylem ani žánrem, přesto však by se měl svým stylem blížit odbornému textu. Odborný text jako prostředek komunikace mezi odborníky v dané oblasti by měl do této oblasti vložit určitý přínos. A stejně tak je tomu s příkladem dobré praxe. (Pro čtenáře můžeme doporučit příručku - Šanderová, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-40- 3). 7

Na co ale nesmíme nikdy zapomínat, že název příkladu dobré praxe by měl být stručný, výstižný a přitom srozumitelný. Může mít pro doplnění i podnázev. Zvolte dynamický název, který čtenáře zaujme. Z uvedeného vyplývá, že by bylo nutné dodržovat pro přehlednost určitou strukturální stránku: - Jméno autora Jméno autora, popř. autorů příspěvku, s uvedením kontaktu (e-mail, telefon) - Vymezení klíčových slov Významné slovo nebo slovní spojení, obvykle ve formalizované podobě, vybrané z názvu nebo textu dokumentu a sloužící jako věcný selekční údaj. Při výběru klíčových slov je třeba se zamyslet, co a především komu chceme sdělit, tedy pro koho jsou určena, kdo je bude hledat. Maximální počet klíčových slov je 10. Můžeme doporučit publikaci: Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví, editor Miroslav Ressler. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická; Národní knihovna ČR, 2006, ISBN 80-7080-599-4 - Stručná anotace Anotace představuje stručný a výstižný popis příkladu dobré praxe (obsahu příspěvku). V anotaci uveďte, jakého lektorského tématu, které vzdělávací oblasti a oboru vzdělání se příklad týká. Soustřeďte se na uvedení toho nejpodstatnějšího. Pro lepší přehlednost doporučujeme anotaci psát kurzívou. - Kontext Kontext vymezuje prostor, ve kterém je příklad dobré praxe zasazen. Jde tady o východiska a předpoklady, co musí lektor a posluchači znát, co musí předem absolvovat, aby se příklad dal realizovat. Sleduje také, jak dlouho je příklad aplikován v praxi, jaká je časová náročnost jeho přípravy. 8

- Cíle Tyto by měly korespondovat s názvem, stručným popisem (anotací) a být zhodnoceny ve výsledcích příkladu dobré praxe. Pokud se příspěvek týká lektorské činnosti. - Vlastní text Tato část patří k nejrozsáhlejší činnosti popisu dobré praxe. Vymezuje průběh prezentovaného příkladu, rozpis času, použité metody. Obsahuje i s jakými překážkami jste se setkali a jak jste je překonali. Teorii vţdy konkretizujte na příkladech. Příklady dobré praxe by neměly být teoretickým pojednáním, jejich těţiště je v praktických příkladech a návodech. - Výsledky: K velmi důležitým kapitolám Příkladům dobré praxe patří výsledky, které spočívají např. v: shrnutí, zhodnocení, zda bylo dosaženo vytčených cílů. Čemu prezentovaný příklad prospěl, k čemu přispěl. Jaké nástroje pro jeho hodnocení jste použili. Vyskytly se nějaké speciální faktory, které ovlivnily úspěch / případný nezdar? Ale mělo by se zde objevit i Vaše doporučení pro ty, kteří se zajímají o vyuţití konkrétního příkladu ve své práci? - Pomůcky a prostředky Některé materiály Příkladů dobré praxe obsahují i náměty pro pomůcky a prostředky, které se dělí do oblasti jak pro lektory, tak pro účastníky seminářů a školení. Výběr má vždy individuální ráz. - Přílohy Mnohdy rozsáhlost a kvalita Příkladů dobré praxe vyžaduje dodat určité penzum příloh, které ve svých konkrétních příkladech objasní některé základní teze. Přílohy nejsou nezbytně nutné, ale většinou doporučujeme, aby přílohy nepředstavovaly mnohem větší objem informací a stran než samotný příklad dobré praxe. 9

- Pouţitá literatura a zdroje Odkud autor příspěvku čerpal informace, odborná literatura - formou bibliografických citací dle normy, webové stránky apod. Zdroje je třeba uvádět i u použitých a převzatých od jiných autorů. Např. Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-40-3 Švec, Š. Pedagogika ako veda: Teoretické reflexie. Pedagogická revue, 56, 2004, č. 2, s. 105-119. Uvádějí se pouze stěţejní díla, která se bezprostředně vztahují k popisované problematice. V rámci tohoto sborníku jsme tuto tezi narušili, ba naopak, využili jsme příloh, protože tyto pregnantně ukazují příklady dobré praxe bez rozsáhlejšího textového sdělení. 10

2 INOVAČNÍ KOMPENDIUM V SYSTÉMU ZAMĚSTNANOSTI OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00161, zkratka: IKOZ Realizátor: Asociace TRIGON Partneři: Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus, C.I.L. S. (Cooperativa Inserimento Lavorativo Sociale) 2.1 Obsah a cíle projektu Celý projekt je koncipován jako tříletý v rozmezí let 2013 do roku 2015 a je orientován na příklady dobré praxe nejen u nás, ale především v zahraničí tak aby bylo možné přejímat některé prvky těchto příkladů a realizovat je v místních podmínkách. Z uvedeného se ukazuje, že hlavní osovou páteř projektu tvoří výměny zkušeností a kurzy, které jsou určeny pro organizace poskytující služby v oblasti pracovní integrace osob se zdravotním postižením směrem k potenciálním zaměstnavatelům (veřejná správa, podnikatelská sféra apod.) Jednoznačně se naskýtá otázka, proč tyto aktivity společnost Trigon realizuje. Odpověď je velmi jednoduchá. Jednou z nejpřirozenějších forem pro začleňování dospělých lidí s postižením do společnosti je pracovní integrace, která vytváří člověku s postižením možnosti stát se finančně méně či vůbec závislým na svém okolí. Nejde ale jen o finanční stránku, ale jde u této skupiny jedinců i o neocenitelné benefity, které jim umožňují, stát se po stránce sociální, platným a respektovaným členem komunity. Pro některé zdravotně postižené však může být začlenění na otevřený pracovní trh vzhledem k redukci jejich pracovní schopnosti velmi obtížné. Ekonomická integrace, kterou pracovní trh zajišťuje, by měla obsahovat i řadu sociálně--psychologických účinků, protože za nejlepší ochranu před sociálním vyloučením se považuje zařazení na trh práce s respektem k možnostem občana se 11

zdravotním postižením. Takové zaměstnání se promítá do kvality života obecně a umožňuje plnou participaci v dalších společenských systémech. Z uvedených tezí se odvíjí projektový cíl, který je koncipován ve směru zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro nezaměstnané občany se zdravotním postižením. K tomu přispívají dílčí úkoly, ke kterým patří vzdělávací cyklus, který předkládá náměty pro řešení pracovní integrace v kontextu příkladů bodré praxe a zkušeností ze zahraničí. Obsahově jde o základní tematické celky, jejichž obsahem jsou tři námětová východiska: Podmínky a možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle současné legislativy, Aktivní úloha nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce a Aplikace příkladů dobré praxe ze zahraničí v podmínkách stávající legislativy. Je samozřejmé, že cíle projektu by nemohly být splněny bez dalších průvodních aktivit. V první řadě jsou to mezinárodní spolupráce a výjezdy, které spočívají ve sdílení zkušeností v rámci dvou týdenních studijních pobytů u partnerských organizací Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria onlus a Cooperativa Sociale CILS, Cesena z Itálie. V souvislosti s efektivitou výstupů probíhala pravidelně příprava jednotlivých studijních pobytů na základě korespondence se zahraničními partnery. Účastníky budou členové realizačního týmu, přizvaní externí odborníci, kteří budou zapojeni do projektu při zpracování výstupů, implementace metod do systému práce a evaluace. Poznatkem ze zahraničních pobytů je výměna zkušeností a přenos dobré praxe ze zahraničí. Předpokladem je výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe mezi subjekty z ČR a zahraničními partnery v rámci dvou seminářů a dvou navazujících workshopů realizovaných v ČR. Obsahem seminářů byly a budou průběžné výstupy projektu a příklady dobré praxe ze zahraničí a to nejen našich zahraničních partnerů, ale i dalších kontaktovaných zahraničních expertů. V rámci workshopů následně proběhne komparace českých a zahraničních zkušeností a diskuze k uvedené problematice. V dalších dvou dnech bude probíhat diskuze k dané problematice na pracovištích. 12

Aktivita se realizují v Ostravě (v r. 2013, 2014) za účasti zahraničních partnerů projektu a dalších zahraničních expertů (SR, PL, FR), se kterými již dlouhodobě spolupracujeme. V rámci ČR pozveme zástupce veřejné správy, státního i neziskového sektoru, podnikatelských subjektů a politických představitelů. Klíčovým výstupem aktivity je návrh inovativního přístupu k řešené problematice, vyhodnocení současných metod, nástrojů a přístupů a návrh jejich dalšího inovativního vývoje, návrhy a prosazování změn v zavedených systémech v oblasti trhu práce. Dalším výstupem je zvýšení intenzity kontaktů mezi spolupracujícími subjekty a rozvoj mezinárodní spolupráce mezi organizacemi zabývající se obdobnou činností. Výstupy ze seminářů budou zpracovány a vystaveny na webových stránkách žadatele. Workshopy proběhnou ve vlastních prostorách, které budou dovybaveny konferenčními židlemi. Součástí aktivity je i vytvoření 220 ks školících materiálů Je tedy logické, že výstupem každé aktivity je získávání a výměna relevantních informací a know-how mezi subjekty v ČR a zahraničními partnery, jejich následné porovnání a vyhodnocení. Uvedené výstupy jsou vlastně obsahem celého předkládaného materiálu a poslouží jako projektový podklad pro tvorbu metodiky. Inovativní nástroje a postupy budou dále zpracovávány s cílem jejich implementace v našich podmínkách za stávající legislativy. Vlastní vzdělávání, ve kterém budou účastnici především nestátních neziskových organizací připravováni, bude spočívat hlavně v českých zkušenostech al na odkazy na zahraniční zkušenosti již jmenovaných dvou týdenních studijních pobytů v partnerských organizacích v zahraničí. Případně zkušenosti lektorů z pobytu v dalších zemích. Byla stanovena cekem tři základní témata, která ve svém obsahu rozvíjela, vzhledem ke své otevřenosti mohl být obsah hlavních témat postupně doplňován a byla realizována ve třech regionech (Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Severomoravský kraj). Hlavní osu témat tvořily: 1. Podmínky a moţnosti zaměstnávání osob se ZP dle současné legislativy 2. Aktivní úloha nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce 3. Aplikace příkladů dobré praxe ze zahraničí v podmínkách stávající legislativy 13

Je zřejmé, že od takto pojatého projektu se očekává komplexnost výstupu. Tato komplexnost spočívá ve dvou základních kritériích, kdy první konkretizuje výstupy projektu a druhý tyto metody a výstupy implementuje do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se zdravotním postižením. Obsahem této aktivity je vytvoření výstupů projektu a šíření získaného know-how mezi relevantní klíčové aktéry dané oblasti. Cílem pak je ve spolupráci s ostatními NNO a zaměstnavateli OZP dosáhnout lepších podmínek osob se ZP v oblasti trhu práce, a tím minimalizovat jejich sociální a pracovní vyloučení. V průběhu projektu budou informace k problematice zaměstnávání OZP získané z dotazníků, odborných zdrojů, seminářů, workshopů či studijních pobytů u zahraničních partnerů průběžně zpracovávány realizačním týmem a konzultovány se zahraničními partnery, s externími odborníky a zástupci organizací pracujících s osobami se ZP. Konkrétní výstupy projektu budou: 1. Rozbor a identifikace stávající situace v ČR v rámci zaměstnávání osob se ZP - bude zpracováno externím univerzitním pracovníkem. Úkol byl splněn v roce 2012 2. Metodický manuál - výstup zpracovaný na základě analýzy a získaných zkušeností ze zahraničí - náměty ke zlepšení situace (opatřeno ISBN). Je představován předkládaným materiálem. 3. Příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se ZP (opatřeno ISBN). Bude zpracován jako samostatný text v roce 2014 Inovativní změny v oblasti zaměstnávání OZP chceme poté následně uvést v praxi a prosazovat v zavedeném systému v oblasti trhu práce v ČR. Získané know-how budeme pak dále v co největší míře šířit (distribuce příruček a metodického manuálu, www.stránky, konference, Evropské dny handicapu aj.), aby mohlo být využíváno i dalšími relevantními aktéry dané oblasti. Výstupy 1,2, každý v rozsahu min. 100 normostran, budou zpracovány pouze v elektronické verzi (výstup č. 1 formou pdf. formátu, výstup č. 2-300 ks CD) abychom nezatěžovali životní prostředí. Metodický manuál (výstup 3) v rozsahu min. 100 normostran bude zpracován v tištěné (100 ks) i elektronické verzi (300 ks CD). V rozpočtu projektu je zahrnuta částka za odborné zpracování publikací, výroba CD včetně grafiky, příprava a tisk publikací. 14

2.2 Implementace metod do systému práce v oblasti pracovní integrace osob se ZP Aktivita je zaměřená na zavedení inovačních metod získaných v rámci projektu do systému práce v oblasti integrace osob se ZP. Prostřednictvím této aktivity tedy dojde k odzkoušení inovačních pracovních metod, nástrojů a přístupů v praxi při práci s osobami se ZP. Do tohoto "pilotního" programu budou zapojeny tři organizace, z nichž jedna bude Asociace TRIGON (MSK) a další dvě budou vybrány v průběhu projektu. Všechny organizace musí pracovat s cílovou skupinou - osoby se ZP a být nakloněny novým přístupům a metodám. O průběhu "pilotního" programu a jeho výstupech budou přednášet zaměstnanci výše uvedených organizací na jednodenní konferenci. Na tuto konferenci budou přizváni partneři z neziskového sektoru, kteří poskytují služby v oblasti sociální a pracovní integrace osob se ZP a potencionální i současní zaměstnavatelé OZP - zástupci veřejné správy a podnikatelské subjekty. Konference se zúčastní i zahraniční partneři a další kontaktovaní zahraniční experti a měla by se uskutečnit v r. 2015 v Ostravě. Po konferenci zde zahraniční partneři zůstanou ještě tři dny a budou se účastnit předávání zkušeností pro praktické využití v organizacích vytipovaných v průběhu projektu. Akce realizované v rámci této aktivity nekopírují běžné činnosti organizace. 15

3 MOŢNOSTI CEST PRO POSTIŢENÉ ZE ŠKOLY DO ZAMĚSTNÁNÍ NÁSTROJE A PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE DOPROVOD OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DO PRACOVNÍHO PROCESU 1. část Integrace cesta ze školy do zaměstnání Praxe v Itálii Francesco Spoto Pedagog, kouč a supervizor Cooperativa Sociale C.I.L.S CESENA ITALIA 3.1 Shrnutí historie a vývoj osob se zdravotním postiţením v italské společnosti Osoby se zdravotním postižením jsou v evidenci státních institucí (Ministerstvo zdravotnictví a obce) a prostřednictvím projektů jednotlivých organizací jsou jim poskytnuty služby, které mají přispět ke zvýšení kvality jejich života, včetně jejich plné integrace. Rodina osoby se zdravotním postižením se stává klíčovým partnerem pro veřejné instituce a součástí sítě se všemi stranami zapojenými do projektu života postižené osoby. 16

Opouští se model zdravotnické, sociální a charitativní péče a přechází se k modelu vzdělávání a začleňování, založeném na důstojnosti člověka s důrazem na jeho občanská práva. Včera: sociální vyloučení, aţ do roku 1978 neexistoval zákon o zrušení ústavní péče. Dnes: Sociální začlenění je právo. Školní integrace postižených dětí od roku 1977 17

3.2 Hlavní zákony a politický vývoj v procesu deinstitucionalizace v Itálii Zákon č.68/99 z roku 1968 který byl aktualizován v roce 1999 Pracovní začleňování zdravotně postižených osob Zákon č. 517 školní integrace dětí (inkluzivní vzdělávání) se zdravotním postižením (první pilotní projekty v roce 1972) Zákon č. 180 reforma psychiatrie (zrušení psychiatrických léčeben a vznik ambulantních služeb v rámci územních celků, důraz na domácí léčbu). Zákon č. 104 z roku 1992 týkající se práv, podpory a integrace zdravotně postižených osob, včetně jejich rodin. Zákon č. 104/1992: Principy péče v rámci sociální integraci zdravotně postižených osob Zákon č.68/99 z roku 1968 který byl aktualizován v roce 1999 Pracovní začleňování zdravotně postižených osob Zákon č. 517 školní integrace dětí (inkluzivní vzdělávání) se zdravotním postižením (první pilotní projekty v roce 1972) Zákon č. 180 reforma psychiatrie (zrušení psychiatrických léčeben a vznik ambulantních služeb v rámci územních celků, důraz na domácí léčbu). Zákon č. 104 z roku 1992 týkající se práv, podpory a integrace zdravotně postižených. Zákon č. 517/1977 Školní integrace dětí se zdravotním postižením Každé dítě má právo na vzdělání a podporu prostřednictvím individuálního vzdělávacího projektu, který zajišťují speciálně vyškolení pedagogové a vychovatelé. Projekt individuální vzdělávací plán vypracovává interdisciplinární tým odborníků (učitelé, vychovatelé, psychiatři a další odborníci) společně se školou, ministerstvy školství a zdravotnictví, obcí a s rodinou daného dítěte. 18

3.3 Integrace: interdisciplinární tým vytvářející individuálnívzdělávací projekt 19

20

21

22

23

24

25

Doprovod směřující k začlenění do pracovního procesu - BURZA PRÁCE - burza práce příležitost pro získání profesních kompetencí, vstup do pracovního procesu Rozlišujeme dva typy burzy práce: Burza práce přímé umístění v pracovním procesu Burza práce zaměstnání prostřednictvím pracovní terapie Cíl burzy práce je usnadnit osobám se zdravotním postižením pracovní integraci a s pomocí tutora jejich začlenění na trh práce. Začleňování zdravotně postiţených osob na trh práce Zdravotně postižené osoby jsou začleňovány na trh práce v souladu se zákonem č. 68/99 Na trh práce jsou začleňovány osoby, které mají přiznanou invaliditu > 46 %, začleňování je řízeno Úřadem pro zprostředkování zaměstnání. Umísťování postiţených osob na trhu práce Podle zákona č. 68/1999 jsou firmy a společnosti povinny zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a to následně: Firmy s 15-35 zaměstnanci: počet - 1 osoba Firmy s 35-50 zaměstnanci: počet - 2 osoby Firmy s > 50 zaměstnanci: 7% Firmám, které nerespektují daný zákon, jsou vyměřeny ekonomické sankce. Sociální druţstvo typu B - umístění osob se zdravotním postiţením na trh práce sociální družstvo typu B představuje skutečnou příležitost k produktivní práci. Osoba se zdravotním postižením sdílí každodenní práci s ostatními zdravými kolegy, kteří pracují společně se znevýhodněnými osobami - solidarita. 26

Vždy můžeme dělat věci, o kterých jsme snili, a nenapadlo nás, že je jednou budeme dělat. 27

4 FUTURA COOPERATIVA SOCIALE SOCIO-SANITARIA ONLUS- ŘÍM (PARTNER PROJEKTU IKOZ) 4.1 Anotace průběhu studijního pobytu Studijní pobyt byl zaměřen na vzájemné předávání informací a výměnu zkušeností v oblasti poskytování sociálních služeb osobám se zdravotním postižením, v návaznosti na vzdělávání těchto osob, realizace pracovní a sociální rehabilitace, systém chráněného bydlení. Seznámení se s legislativou pro sociální oblast a zaměstnávání, chráněná pracovní místa, chráněný a volný trh práce, vyhledávání vhodných pracovních příležitostí a podporu v zaměstnávání. Další část výměny zkušeností tvoří spolupráce sociálních organizací v regionu, podpora samosprávy a státní správy při realizaci sociální práce a aktivní politice v zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení problematiky rovných příležitostí mužů a žen. 28

V každé službě realizované neziskovou organizací Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus proběhlo porovnání legislativních norem, výměna informací a zkušeností z oblasti individuálního plánování, standardů kvality, kontroly, auditu, vzdělávání pracovníků v sociálních službách. 4.2 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - primární curiculum Nestátní nezisková organizace sociální družstvo (Kooperativa A) Vznik: 1981. Podnět k založení této neziskové organizace vyšel od rodičů a přátel osob se zdravotním postižením. Od roku 1981 je tato sociální organizace oficiálně zaregistrována v souladu s italskou legislativou. Působnost: XIII. obvod v Římě území Ostia. Sociální druţstvo typu A, dle z. č. 381/1991 Sb., zajišťuje sociálně - zdravotní a výchovné služby. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením zde tvoří nadstavbu nad hlavní činností sociální organizace. Od roku 1985 je organizace financována radnicí města Říma. Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus je držitelem standardů kvality sociálních služeb - UNI EN ISO 9001, v roce 2008 získala titul SAQS - systém kvality. 29

Cílová skupina: Cílovou skupinu tvoří osoby se zdravotním postižením, děti, mladiství, dospělí a senioři, kteří se ocitli v náročné životní situaci a také rodiny, které řeší krizi. Posláním organizace Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus je pomáhat dětem, mládeži, dospělým a seniorům se zdravotním postižením a lidem, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Služby této organizace řeší potřeby klientů v každé fázi jejich života. Jedná se například o servisní podporu školní integrace a realizace integrovaných prázdninových pobytů dětí a víkendové aktivity, domov pro intervenci a chráněné bydlení, provoz denních center, informační služby, servis dopravy, kariérové poradenství, potřeby začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce. 4.3 Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - sociální sluţby Organizace zajišťuje pro svoji cílovou skupinu sociálně - zdravotní a výchovné služby a je poskytovatel těchto sociálních služeb: AREA - pro zdravotně postižené osoby Zdravotnické služby - S.A.I.S.H. Servisní podpora pro školní integraci Lucky Day centrum pro lidi s Downovým syndromem Denní centrum Siamo solo noi Denní centrum Erbavoglio Chráněné bydlení CASA FAMIGLIARE (startovací byty a chráněné bydlení) Pracovně terapeutické dílny, chráněné dílny, pracovní začleňování handicapovaných jedinců na trh práce Výchovně vzdělávací aktivity pro rodiny postižených jedinců o víkendech a letních prázdninách Behaviorální vzdělávací služby - terapeutické kluby terénní sociální práce v rodinách postižených jedinců Domácí péče a terénní sociální práce v rodinách postižených jedinců 30

Rodinný dům pro seniory - rodinná vila pro prarodiče Koordinace a příprava dobrovolníků na území XIII. obvodu města Říma Organizace podporuje rozvoj osobnosti svých pracovníků na úrovni ekonomické, sociální a odborné, zvyšuje jejich kvalifikaci v poskytovaných službách kvalitními vzdělávacími programy. Bliţší seznámení s některými sociálními sluţbami: A) Osobní asistence pro děti a mládeţ do 18 let. Asistence v období školní docházky a volnočasových aktivit. Zajišťuje systém pomoci pro skupinu žáků a studentů základních a středních škol v rámci okrsku, přípravu na zaměstnání ve spolupráci se samosprávou, školou a vybranými podniky. Volnočasové aktivity této cílové skupiny jsou ve vztahu k možnostem využívání služby osobní asistence, navazují na integraci zdravotně postižených do systému školství. Cílem osobní asistence je snaha vedení k větší samostatnosti za podpory osobního asistenta. V praxi asistent doprovází do školy, je přítomen v čase vyučování, doprovází uživatele služby ze školy. Postupně se uživatel služby dopravuje do školy a ze školy sám za využití školního autobusu. Integrace ve školním systému je běžnou praxí, školní budovy jsou upraveny tak, aby bylo možno vzdělávat osoby se zdravotním postižením. Běžná je aktivní spolupráce s rodinou, v návaznosti na komunitní spolupráci s orgány samosprávy. Organizace školní osobní asistence - jeden asistent poskytuje pomoc a podporu čtyřem dětem (s ohledem na navštěvování společné školy s využitím školního autobusu). Potřebnost hodinové dotace zjišťuje škola společně se sociálním pracovníkem obecního úřadu a rodina. Velký důraz je kladen na vzájemnou spolupráci s rodinou, školou, obecním úřadem; převažuje zde snaha o co největší vyváženost v poskytování sociální služby s maximální provázaností mezi zúčastněnými. Pokud se jedná o žáka či studenta, je u jednání vždy přítomen zástupce školy, kterou student navštěvuje, či bude navštěvovat. Ve službě je zaregistrováno 108 dětí a mladistvých, smlouvy jsou sepsány s 20 školami. 31

B) Osobní asistence pro dospělé. Asistenční pomoc v běžném životě a pracovním uplatnění, nácvik dovedností a asistence v zaměstnání s cílem dosažení soběstačnosti v pracovním procesu. C) Osobní asistence pro seniory. V sociální službě OAS je zaregistrováno 70 uživatelů různého věku a zdravotního postižení. Sociální šetření u osoby se zdravotním postižením provádí sociální pracovník obecního úřadu, který podchytí zdravotní a sociální situaci. Pomocí individuálního plánování je pravidelně upravován rozsah a jednotlivé způsoby podpory a pomoci s ohledem na aktuální situaci uživatele služby. Obecné zásady pro službu osobní asistence: Velký důraz je kladen na spolupráci s rodinnými příslušníky a obecním úřadem. Sociální organizace dohodne rozsah poskytované služby. Stanoví se "hodiny potřebnosti", je vypracován obecný individuální plán pro výkon a rozsah poskytované sociální služby, s ohledem na stanovené limity - maximální a minimální rozsah poskytované služby osobní asistence (minimálně se jedná o 30 hodin týdně). V rámci osobní asistence je možné naplánovat volnočasové aktivity u všech věkových skupin. Hrazení pobytu - zdravotní dovolená. Každá osoba se zdravotním postižením má nárok na zdravotní dovolenou v průměru 12 dnů v běžném kalendářním roce, která je hrazená ze zdravotního pojištění. Ke schválení takového pobytu se předkládá vypracovaný plán pobytu a individuální aktivity. Tento plán je posouzen a po následném schválení je plně hrazen ze zdravotního pojištění žadatele. Plné hrazení je zajištěno i pro osobního asistenta žadatele o zdravotní dovolenou. Denní centrum pro osoby se zdravotním postiţením Sociální organizace Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus má rozdělenou činnost denních center na třech místech - podle míry postižení uživatelů služby. Denní centrum č. 1 - zařízení pro osoby s těžkým mentálním a kombinovaným postižením, s poruchou autistického spektra. Služby jsou poskytovány pro celou oblast Ostie. Denní centrum č.2 - zařízení pro osoby se středně těžkým mentálním postižením a kombinovanými vadami. Aktivity jsou zaměřeny na upevňování dovedností v rámci 32

pracovní a sociální rehabilitace. Denní centrum spolupráce s orgány samosprávy, rodinnými příslušníky, dobrovolníky, zaměřuje se na realizaci volnočasových aktivit. Denní centrum č.3 - část sociální služby, která sdružuje osoby s lehkým mentálním a kombinovaným postižením. V tomto typu denního centra probíhají aktivity v rámci sociální a pracovní rehabilitace, trénink paměti a motorických dovedností, cvičení, pobyt v přírodě, volnočasové aktivity společně s rodinnými příslušníky, kurzy PC, nácvik sebeobslužných dovedností, příprava na zaměstnání podle míry postižení a v zájmu konkrétního uživatele služby a individuálního pracovního uplatnění. 33

"Profesní dílny" - výroba různých bytových doplňků z přírodních materiálů - stolní a závěsné lampy, dřevěné doplňky - věšáky a háčky z přírodnin, zrcadla, nástěnné malby vytvořené z mořského písku. Výrobky jsou uživateli služeb nabízeny v rámci různých společenských akcí - veletrhy, společenské události, výstavy. (Prodejem výrobků bylo v roce 2011 získáno 20 000 EUR) Členové této části centra se aktivně zapojují do veřejného života, navštěvují společné akce, provozují malou divadelní společnost. V rámci činnosti denního centra pro osoby s lehkým mentálním a kombinovaným postižením vznikají pracovní skupiny uživatelů, ve kterých se tito lidé vzdělávají, získávají potřebné schopnosti a pracovní dovednosti pro konkrétní typ pracovní příležitosti (úklidové práce, údržba zeleně, pomocné práce a podobně). Pro tuto aktivitu je zpracován pracovní plán pro uživatele služby. V tomto plánu jsou individuálně popsány jednotlivé kroky a fáze přípravy na konkrétní pracovní pozici. Vždy je postupováno s ohledem na zdravotní stav, na sociální situaci a na zájem o určitou pracovní aktivitu. Za deset let cílené přípravy na zaměstnávání na volném trhu práce bylo úspěšně zaměstnáno 10 lidí - uživatelů denního stacionáře. Postupně získali pracovní uplatnění jako obsluha ve firmě McDonald's, pracují jako zahradníci, vykonávají manipulační práce, podílejí se na úklidu a čištění objektů, vykonávají ostrahu objektů, pracují v marketech - ježdění s vozíkem, doplňovači zboží, zaměstnávají je privátní kanceláře, jsou telefonní operátoři. U některých firem mají zajištěný i možný pracovní postup. Pracovní začlenění osob se zdravotním postiţením na volném trhu práce Cyklus pracovního začleňování má několik fází: Získání autonomie - uživatel se dokáže orientovat v terénu a ví, kde a jak získat informace a další potřebné náležitosti v rámci běžného života; dokáže opustit dům, či chráněné bydlení, sám se dopravuje do zaměstnání. Motivace k práci - psychická stránka dospělosti, získání nezávislosti (Sociální práce s rodinou, stimulace k práci - vybudování společenského statusu - rodina zde hraje důležitou úlohu). 34

Vyjednávání s firmou - sociální organizace garantuje, že "naši uživatelé budou schopni dohodnutou práci vykonávat. Připravíme je kvalitně a zodpovědně. Tato fáze je nejsložitější v celém procesu - vyhledání vhodného pracovního místa a spolupráce s firmou, která ke k zaměstnávání OZP nakloněna, nemusí být vždy úspěšná. Výběr vhodného kandidáta - je velmi nesnadný úkol, jedná se o dlouhodobý problém. Některé firmy jsou více sociálně nakloněny a s těmi se udržují dlouhodobé vztahy. Ze strany uživatele - je nejdůležitější vůle a chuť pracovní příležitost využít. Zde je nezbytná aktivní spolupráce s rodinou. Rodinní příslušníci musí být nakloněni a přesvědčení o správnosti využití příležitosti k zaměstnání zdravotně postiženého v rodině. Smlouva - kontrakt s firmou. Zde je vytvořena dočasná pozice operátor - asistent, který spolupracuje s firmou i pracovníkem při řešení možných problémů. Uživatelé sociální služby mají možnost si vyzkoušet různé pracovní činnosti a v rámci získání pracovní praxe se mohou pro konkrétní službu rozhodnout (Pracovní pozice v rámci údržby zeleně a sezonní údržba pláže). Po zapracování je ukončen uživatelský vztah k dennímu centru, bývalý uživatel je schopen samostatného bydlení, je zaměstnán, sám si organizuje své volnočasové aktivity - je tedy integrován do většinové společnosti. Chráněné bydlení je provozováno sociální organizací Futura Cooperativa Sociale sociosanitaria Onlus od roku 2000. V tomto roce byl odkoupen od obce byt 5+1 (jeden pokoj slouží jako kancelář). Rozdělení bytu: kuchyň, společná místnost, 3 pokoje. Byt se nachází ve zvýšeném přízemí bytového domu, ostatní obyvatelé žijí společně s uživateli chráněného bydlení bez větších problémů. Z pěti uživatelů dochází pravidelně do zaměstnání tři, dva uživatelé se pod vedením osobních asistentů starají o chod bytu, uklízí a vaří pro ostatní nájemníky chráněného bydlení. Byt je trvale obsazen a je součástí běžného bytového komplexu 35

4.4 Projekty Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus - pracovní začleňování osob se zdravotním postiţením na trh práce V rámci opatření zaměřených na zmírnění cesty na trh práce realizuje Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus konkrétní projekty: Zkušenosti z denního centra pro lidi s Downovým syndromem "Lucky" (začleňování na trh práce) Cílem denního centra "Lucky" je podporovat strukturované cesty k dosažení co největší samostatnosti. Výstavba "cest nezávislosti" - konkrétních cest profesní autonomie. Realizace cíle - zaměstnání na plný úvazek, osamostatnění. Spolupráce s firmou McDonald's. Projekt Start - integrované sociální druţstvo pro zaměstnávání znevýhodněných osob Záměrem tohoto projektu je nastartování integrace uživatelů sociálních služeb. Obsahuje systém přípravy na začlenění uživatelů služeb na trh práce daného městského obvodu. Spolupráce s 20% subjektů v rámci správního obvodu Řím - Ostie. Projekt FLY Příprava na práci. Cílem projektu je připravit do pracovního procesu na volném trhu práce 17 uživatelů denních center. Příprava probíhá v pracovních dnech, po dobu tří měsíců. Vytvoření pracovních příležitostí, které se vztahují ke službám pro školy, veřejné zahrady, parky, pláže, jezera. 36

Pracovní dílny Cílem projektu je vytvoření sociálního družstva (souběžně s návrhem nových stanov) v oblasti řemeslné výroby, přírodních artefaktů, desingu nábytku. Projekt na pláţi "Social Beach" Cílem projektu je sociální začleňování handicapovaných. Pracovní příležitosti - údržba pláže, úklidové práce, půjčovna lehátek a deštníků, provozování menšího občerstvení. Podpora filozofie sociálního začleňování - maximální osamostatnění uživatelů služeb, pracovní smlouva na dobu neurčitou, plný pracovní úvazek, ukončení pomoci a podpora v rámci sociální služby. 4.5 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu "IKOZ" - příklady "dobré praxe". Legislativní zakotvení zaměstnávání osob se zdravotním postiţením Pro osoby se zdravotním postižením existuje právo na pracovní stáže. 44-66% takových osob tohoto práva aktivně využívá. K pracovním stážím jsou vyzýváni a dále získávají pracovní místa dle pořadí. Zákon č. 68 z roku 1999 stanovil povinnost zaměstnavatelům přijímat 7% pracovníků z celkového počtu zaměstnanců z řad osob se zdravotním postižením Sociální organizace spolupracují s firmami, které jsou nakloněny jít do rizika a vytýčit pracovní pozici vhodnou pro zaměstnání osob se zdravotním postižením. Nejvíce jsou využívány pracovní příležitosti na volném trhu práce. V některých případech je využíváno pozice asistenta, který ze začátku dochází s pracovníkem na pracovní místo, poskytuje mu pomoc a podporu, spolupracuje se zaměstnavatelem. 37

Vzdělávání osob se zdravotním postiţením Profesní příprava a tranzitní program jsou legislativně zakotveny v rámci základního a středního školství. Profesní přípravy u dospělých osob probíhají v rámci denních stacionářů. Spolupráce se zaměstnavateli a firmami je dlouhodobý proces, vždy se jedná o vybudování vztahů mezi sociální organizací a konkrétní firmou, která je schopná a ochotná osoby se zdravotním postižením zaměstnávat a má zájem pracovní místa vytvářet. Vyhledávání vhodných pracovních profesí Vhodné pracovní profese vznikají v organizacích s ohledem na jejich předmět činnosti a na umístění v rámci jednotlivých regionů (zemědělství x průmysl x služby občanům). Futura Cooperativa Sociale socio-sanitaria Onlus dlouhodobě spolupracuje s několika firmami, které jsou v rámci dobré spolupráce, schopny a ochotny vytvářet pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce v regionu (úřady státní správy a samosprávy se zaměstnavateli a sociálními organizacemi při řešení otázky zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Základ úspěchu se zdá být skutečně ve značné součinnosti obecních úřadů, sociálních organizací, školou a rodinnými příslušníky. Podpora státní správy a samosprávy při vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením. Státní správa do systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením nikterak nezasahuje, vše je otázkou součinnosti a spolupráce s orgány samosprávy. Rovné příleţitosti Při vytváření pracovních pozic vhodných pro osoby se zdravotním postižením se vždy vychází z konkrétní schopnosti, zdravotního stavu a sociální situace, bez ohledu na to, zda se jedná o ženu či muže. 38

Možnost úprav pracovních úvazků v případě zaměstnávání na volném trhu práce se očekává flexibilita ze strany zaměstnavatele pracovní pozice nejsou náročné a je možné individuálně stanovit pracovní úvazek. Flexibilita práce a možné úlevy denní stacionář garantuje připravenost zájemce o práci z jejich řad v takové míře, aby mohl zadanou práci zvládnout. Veřejné zakázky Sociální organizace spolupracuje se samosprávou, která v konkrétním případě zadala pětiletou zakázku na údržbu obecní části pláže. Součástí zakázky je i provoz menšího občerstvení, půjčovna lehátek a deštníků. Chráněné bydlení, podporované bydlení, samostatné bydlení, ústavní péče Provoz chráněného bydlení patří k jedné z činností sociální organizace, podporované bydlení je spíše uskutečňováno v rámci osobní asistence - v přirozeném rodinném prostředí uživatele služby. Samostatné bydlení - všichni uživatelé denního stacionáře bydlí v rodinném prostředí stávajících rodin, nikdo ze stacionáře nevyužívá služby chráněného bydlení. Ústavní péče v okrsku Řím Ostie není provozována vůbec. Pracovní rehabilitace, sociální rehabilitace Denní stacionář provozuje svou činnost na třech místech uživatelé jsou rozděleni podle míry zdravotního postižení. Sociální rehabilitace probíhá ve všech třech zařízeních, pracovní rehabilitace částečně v denním stacionáři č. 2 a hlavně v denním stacionáři č. 3 aktivní příprava na zaměstnání. Zaměstnanci denních stacionářů podporují aktivně integraci osob se zdravotním postižením do běžného života. 39

Přechod na pracovní místa Chráněné pracovní místo pracovní pozice v rámci sezonního sociálního podniku údržba části městské pláže na základě vyhrané zakázky vyhlášené místní samosprávou (5 let) Ostatní pracovní pozice jsou zařazeny na volném trhu práce. Asistence při pracovní činnosti a pracovním zařazení Na začátku pracovního zařazení doprovází uživatele do zaměstnání osobní asistent. Spolupracuje se zaměstnavatelem a doprovází pracovníka v prvních dnech zaměstnání. Asistent neposkytuje podporu a pomoc uživateli v rámci jeho pracovní aktivity. Vychází se zde z principu, že pracovník přichází dostatečně připraven na konkrétní pracovní činnost a že může být umístěn na volný trh práce bez větší podpory. Řízený rozhovor Stefano - uživatel denního stacionáře č. 3 Zaměstnanec sezonního sociálního podniku - pronájem části pláže - údržba, čištění pláže, půjčovna lehátek, udržování pořádku na pláži, údržba WC. Práce se mu líbí, pracuje každý den, postupně se zapracoval a přešel na jiný typ práce - po zacvičení pracoval v baru jako obsluha, čistil stoly, udržoval pořádek, odnášel kávu a talíře, vyřizoval objednávky, ale kávu nikdy sám nevařil. Vždycky pracoval s někým, nikdy nepracoval sám, vždy se mohl s někým poradit, jak se má práce správně dělat. Na pláži se pracuje od května do září, uživatelé denního stacionáře se v práci střídají podle dohodnutého harmonogramu, střídají různé činnosti. Pronájem pláže je na základě smlouvy dohodnut na pět let. Výhodou je postupné zapracování na různé činnosti, postup od jednoduché ke složitější. Stefano za práci dostal 450 EUR za měsíc. Byl s prací i výplatou spokojen, těší se na další sezonu. 40

4.6 Futura Cooperativa Sociale socio - sanitaria Onlus fotodokumentace (Ivana Treznerová) 41

42

43

44

45

46

47

5 COOPERATIVA SOCIALE CILS CESENA (PARTNER PROJEKTU IKOZ) 5.1 Představení partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS Cesena Typ organizace: Kooperativa B Historie vzniku: Cooperativa Sociale CILS Cesena vznikla 6. 6. 1973 jako Asociace rodičů postižených dětí bez příspěvku státních orgánů. Rodiče postižených dětí ručili svým majetkem pro úvěr na vybudování systému chráněného bydlení. 48

Cooperativa Sociale CILS Cesena sdružuje: Asociace rodičů postižených dětí Civilní invalidé Státní organizace - vzdělávání postižených mladých lidí V návaznosti na bydlení pro postižené vznikají pracovní dílny pro zajištění pracovních příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a jiné pracovní příležitosti na volném trhu práce: správa veřejných nemocnic - úklidové činnosti (1975-1977), vazačství knih - zakoupení strojů (postupně je vazačství zrušeno - ukončení činnosti - nedostatek zakázek, prodělečná činnost, 1976 - hlídání parkovišť, otevřen litografická provozovna, úklid v nemocnici, školských zařízení, domovů pro seniory, asistenti osob se ZP jsou přijímáni do pozic pracovníků CILS na základě výběrových řízení výběrové řízení. V roce 2012 zaměstnával CILS 421 zaměstnanců, z toho 86 osob se zdravotním postižením, 70 civilních invalidů - osoby pobírající invalidní důchod (civilizační choroby). Cooperativa Sociale CILS je řízena 15 lidmi - správní rada, která pracuje na bázi dobrovolnictví, bez nároku na odměnu. Cooperativa Sociale CILS má vypracovaný systém bydlení a zaměstnávání od pracovní přípravy až po zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Organizace má zpracovaný plán při zaměstnávání osob se zdravotním postižením - od vzdělávání a přípravy na práci, přes nácvik základních pracovních činností a dovednosti až po umístění svých klientů na volném trhu práce. CILS je velký podnik, který rozšiřuje pracovní pozice - údržba zeleně, účast na veřejných zakázkách vyhlašovaných obcí - údržba městského hřbitova a dalších 35 hřbitovů v okolních obcích, provoz obchodů s květinami u hlavního hřbitova. Na začátku června 2013 koupila Cooperativa Sociale CILS 50% podíl firmy na výrobu plastů, ve které jsou zaměstnáni lidé se zdravotním postižením s velmi malou mírou podpory - bylo vytvořeno 25 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. 49

Chráněné bydlení Cooperativa Sociale CILS postavila a vybavila obytný dům sloužící jako chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením a také pro společné bydlení rodičů a jejich postižených dětí. Bezbariérové bydlení je zajištěno pomocí samostatných apartmánů, plně vybavených potřebným sociálním zázemím. Pracovní příleţitosti: Příprava na práci - montáţní dílna výroba svíček montáž kartáčů pro úklid veřejného prostranství Cassa di Risparmio di Cesena bankovní dům. Zaměstnávání osob se ZP na několika pozicích: třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek třídění pošty a další korespondence pracoviště pro kopírování a rozmnožování materiálů banky úklid společných prostor a kanceláří banky 50

Domov pro seniory Cesena - úklidové práce. Litografická provozovna - práce při skládání propagačních materiálů. Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena - výroba plastových nádob k recyklaci. Městský hřbitov městská zakázka opakující se každý rok na veškerou údržbu, úklid, údržba zeleně, pomoc při organizaci pohřbů, asistence u pohřbů zednické práce, údržba objektu, údržba hrobů na smlouvu s majitelem. Zároveň je prováděna údržba dalších 35 hřbitovů v obcích kolem Ceseny. Vzdělávací centrum Vzdělávací centrum pro osoby ve věku 16 18 let příprava na práci čtyři samostatná pracoviště, která vznikla z potřeby upevňování a podporování co největší míry soběstačnosti. Vstupní uzavření profesní přípravy po absolvování základního školství (do 18 let, po absolvování povinné školní docházky). Individuální plánování, vyhodnocování činností a spolupráce, stanovení cílů pro další období práce klienta v tomto zařízení. Dílna montážní činnosti skupinová práce, trénink motorických dovedností. Rozdělení pracovních činností na individuální a skupinové. Pracovní dílna pro práci s látkami a kůţí vytváří se zde rozmanité výrobky z kůže převážně různé velikosti a tvary tašek, klíčenky a drobné upomínkové předměty sloužící k benefičním akcím a jiným účelům. Pracovní dílna kompletace a závěrečné úpravy vyráběných dřevěných domečků. Dílna navazuje na keramickou dílnu. Zařazení člověka se ZP do tohoto pracovního kolektivu je podmíněno doporučením odborného lékaře. 51

5.2 Program studijního pobytu s příklady dobré praxe Studijní pobyt byl zaměřen a vysvětlení systému práce organizace Cooperativa Sociale CILS v Ceseně (Kooperativa B) při vytváření chráněného bydlení a zaměstnávání OZP. Část zaměstnávaných lidí jsou uživatelé chráněných bytů a část bydlí ve svém přirozeném rodinném prostředí. Cooperativa Sociale CILS intenzivně spolupracuje s rodinami, obcí a zaměstnavateli. Tato pevná spolupráce vytváří dohromady systém při péči o osoby se zdravotním postižením pro oblast bydlení a hlavně zaměstnávání. Komplex budov pro chráněné bydlení V roce 2000 reagovala Cooperativa Sociale CILS v Ceseně na stále rostoucí problém v zajištění bydlení pro převážně mentálně postižené děti a dospělé, o které se starají vlastní rodiče v případě, kdy oni sami již budou v seniorském věku a nebudou se moci postarat nejen o své postižené děti, ale i sami o sebe. Cooperativa Sociale CILS postavila a vybavila obytný dům sloužící jako chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením a také pro společné bydlení rodičů a jejich postižených dětí. Bezbariérové bydlení je zajištěno pomocí samostatných apartmánů, plně vybavených potřebným sociálním zázemím. 52

Základní filozofií při poskytování sociální služby chráněného bydlení a zaměstnávání je poskytnutí péče, ubytování a zaměstnání na celý život. Den je rozdělen do několika částí - pracovní zařazení probíhá v dopoledních i odpoledních hodinách, uživatelé se do práce přepravují buď sami - veřejné dopravní prostředky, kolo a podobně, nebo jsou do práce převáženi služebními auty. V komplexu chráněného bydlení je dostatek prostoru pro volnočasové aktivity - sport, zahradničení, místo pro setkávání - odpočinkové místnosti, dva vybavené sály pro různorodé aktivity, společenské místnosti. Součástí bytového komplexu je denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením, které buď bydlí v chráněném bydlení, nebo v přirozeném rodinném prostředí. Aktivity ve stacionáři jsou zaměřeny na výrobu keramiky - trénink jemné motoriky, košíkářské zboží, výrobu drobných suvenýrů, výtvarné činnosti - malování, vytváření mozaiky z přírodního materiálu; je zde čtenářský koutek. Prostor je bezbariérově zařízen, uživatelé mají možnost si jej upravit podle svého přání - malby na zdi a skle. Stacionář je spojen s možností pobytu venku na společném prostranství, je zde fotbalové hřiště, odpočinková zóna - altánek, lavičky, houpačky a podobně. Příprava na práci - montáţní dílna Dílna rozdělena na dvě části výroba svíček montáž kartáčů pro úklid veřejného prostranství - ocelové kartáče kombinované s umělohmotnými součástkami Zaměstnání je poskytováno na dobu 6 měsíců až jednoho roku po absolvování základního vzdělání, pokud zaměstnanci s ohledem na svůj zdravotní a mentální hendikep nejsou schopni zadanou práci zvládat, vrací se zpátky do terapeutické dílny. Pracovní čas mají rozdělen dle jejich postižení. Mohou si zvolit rozdělenou pracovní dobu na dopoledne i odpoledne - podle jejich schopností a aktuálního zdravotního stavu. 53

Výroba svíček: Představení systému rozdělení práce, jednotlivých zaměstnanců, jejich míry postižení a pracovní kariery. Objasnění pozice dvou operátorů a jednoho edukačního pracovníka na poloviční úvazek pro obě pracovní činnosti - výroba svíček a montáž kartáčů. Supervize probíhá jednou za týden - posouzení pracovních výkonů, vypracování individuálních plánů. Vstupním materiálem je recyklovaný vosk, získávaný z použitých svíček z místních kostelů, třídění, čistění, příprava na následné roztavení, barvení, lití do předem připravených forem různých tvarů a velikostí, tvrdnutí, konečná úprava, balení, opatření cedulkou s potřebnými údaji, realizace prodeje. Důležitou činností je získávání cílených zakázek a příprava prodeje v rámci vánočních trhů a různých společenských aktivit. 54

Montáţ kartáčů pro úklid veřejného prostranství: Pracovní činnost probíhá v části montážní haly, pracovníci mohou střídat pracovní úkony v obou pracovních činnostech. Práce probíhá jako zakázka úklidové firmy, pracovníci pracují pod vedením operátorů a edukačního pracovníka, kteří plánují jednotlivé činnosti, rozsah pracovních aktivit, plánují jednotlivým pracovníkům pracovní postupy. Cassa di Risparmio di Cesena bankovní dům. Cassa di Risparmio di Cesena je bankovní dům srovnatelný s Českou spořitelnou, řídí 135 filiálek. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na několika pozicích: Třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek: zde pracují tři pracovníci v rozsahu 29 hodin týdně. Pracovní úkony jsou rozděleny na jednotlivé části, postup je popsán a náležitě procvičen. Pracovníci nasypávají mince ze sáčků do přístroje na rozdělení mincí podle nominální hodnoty a následně jsou mince vkládány do dalšího stroje, který balí mince do ruliček. Takto rozdělené a roztříděné mince v ruličkách jsou vkládány do připravených boxů, zapečetěny a rozváženy zpět do jednotlivých filiálek. 55

Třídění pošty a další korespondence Na těchto pracovních pozicích pracuje 12 osob pod vedením jednoho asistenta, třídí poštu podle abecedy. Zde se pracuje 20 hodin týdně (částečný pracovní úvazek). Banka vyplácí částky v hodinové sazbě, nejedná se o plnění úkolů. Na těchto pozicích vznikají velmi často problémy se zdravotním stavem a věkem. Na tuto pozici byli přeřazeni ti, kteří v minulosti pracovali jako hlídači parkoviště do té doby, než bylo hlídání nahrazeno parkovacími automaty. Někteří pracovníci jsou uživatelé chráněného bydlení, někteří bydlí doma a do banky dojíždějí individuálně. Jedna uživatelka jezdí do banky na kole. Pracoviště pro kopírování a rozmnoţování materiálů banky Na této pozici pracují dva pracovníci, zajišťují realizaci kopírování a rozmnožování dokumentů celé bankovní společnosti. Pracovní doba 5 hodin denně. Úklid společných prostor a kanceláří banky Pracovníci zaměstnaní na těchto pozicích zajišťují úklid vyhrazených prostor ve třech patrech banky. Pracovníci pracují s osobními asistenty. 56

Domov pro seniory Cesena CILS zaměstnává osoby se zdravotním postižením a osobní asistenty. Pracovní činnosti: úklidové práce veškerých prostor zařízení - vytvořeno 30 pracovních míst. Litografická provozovna Cooperativa Sociale CILS je majitelem dílny, práce začínají zpracováním grafických návrhů buď dodaných objednavatelem, nebo vlastními grafiky počítačová technologie zajišťování zakázek je v současné době velkým problémem. Na začátku pracovního procesu jsou profesionální pracovníci grafici, tiskaři. Osoby se zdravotním postižením vykonávají následující činnosti kompletace vytištěného materiálu, třídění a ukládání do samostatných krabic, skládání vytištěných složek. Jednotlivé pracovní úkony se musí naučit pod vedením osobního asistenta. Práce není fyzicky náročná, převážně je prováděna v návaznosti na fáze jednotlivých pracovních procesů, pracovníci pracují v menším kolektivu, mají možnost se s někým poradit a upevnit správné pracovní návyky. Pracovní dílny jsou vybaveny moderními technologiemi, obsluha těchto zařízení je vybrána na základě výběrového řízení a pracovníci jsou zaměstnanci firmy CILS. 57

Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena Na začátku měsíce června odkoupil CILS 50% podíl v této firmě, která vyrábí z recyklovaného plastu další výrobky. V současné době se zaměřila na výrobu odpadkových košů na tříděný a recyklovatelný odpad odbyt zajištují externí pracovníci. Podnik zaměstnává10 osob se zdravotním postižením a 5 operátorů osobních asistentů. Hlavní pracovník je v kontaktu s ostatními pracovníky firmy a rozděluje práci. V této provozovně jsou zaměstnáni i tzv. civilní invalidé pobíratelé invalidních důchodů civilizační choroby (Cukrovka, epilepsie, kardiovaskulární komplikace). Provoz je rozdělen na dvě směny. V současné době se vyrábí odpadkové koše pro recyklovatelný odpad. Práce je docela náročná a pro zajištění takové pracovní nabídky se vybírají osoby, které prošly všemi fázemi vzdělávacího procesu a mají velmi malou míru podporu v civilním životě i v pracovním procesu. 58

Městský hřbitov Pracovní příležitosti vytvořené v rámci městské zakázky, opakující se každý rok na veškerou údržbu, úklid, údržba zeleně, pomoc při organizaci pohřbů, asistence u pohřbů zednické práce, údržba objektu, údržba hrobů na smlouvu s majitelem. Zaměstnání zde má 15 osob se zdravotním postižením a 2 operátoři, kteří organizují pro ostatní práci podle potřeby. Zároveň je prováděna údržba dalších 35 hřbitovů v obcích kolem Ceseny. Cooperativa Sociale CILS zde vytvořila pracovní základnu a někteří zaměstnanci udržují další hřbitovy v okolí města Cesena. Město má v plánu vybudovat na svém katastrálním území další hřbitov. V případě, že Cooperativa Sociale CILS bude mít v této investiční akci nějaký finanční podíl, bude možné vytvořit další pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením. Před hřbitovem je vybudován obchod s květinami. Zde pracují 2 operátorky a šest zaměstnanců. Na tomto místě pracuje několik lidí, kteří jsou již v důchodovém věku, lidé se středně těžkým mentálním postižení a lidé s Downovým syndromem. Pro tuto skupinu je velmi důležité vytvoření pracovních příležitostí, stejně jako je důležité prožívat pracovní čas v kolektivu ostatních spolupracovníků. Vedoucí pracovního kolektivu dokáže vytvořit pracovní prostředí plné empatie, pochopení, ale i autority. Všichni spolu velmi pěkně spolupracují a společně dokáží vytvořit i na tomto místě atmosféru pohody, přátelství a dobrých pracovních i civilních vztahů. 59

Vzdělávací centrum Vzdělávací centrum pro osoby ve věku 16 18 let příprava na práci čtyři samostatná pracoviště, která vznikla z potřeby upevňování a podporování co největší míry soběstačnosti. Vstupní uzavření profesní přípravy po absolvování základního školství (do 18 let, po absolvování povinné školní docházky). Individuální plánování, vyhodnocování činností a spolupráce, stanovení cílů pro další období práce klienta v tomto zařízení. Dílny se nachází v historické části města, pracoviště je otevřeno od 8:30-18:00. Dřevařská dílna, ve které se na připravené a vyřezané formy aplikují různé barevné nánosy a následně se tyto dřevěné komponenty kompletují a vyrábějí se barevné domky. Odbyt je zajištěn různými aukcemi, benefičními akcemi a přímým prodejem ve vlastním obchůdku. V této dílně pracuje 8 lidí, pod vedením sociálního pracovníka na částečný úvazek a jednoho operátora. Dílna montážní činnosti skupinová práce, trénink motorických dovedností. Rozdělení pracovních činností na individuální a skupinové. Pracuje zde osm lidí, vedených sociálním pracovníkem a operátorem. Všichni klienti žijí v přirozeném rodinném prostředí a do zařízení dochází v pravidelných časových intervalech. Zařízení je otevřené pro uživatele z Ceseny a okolí. Má nepřetržitý provoz i v letních měsících. Je zde možné využívat i různé fakultativní činnosti, jako je letní pobyt u moře. 60

Pracovní dílna pro práci s látkami a kůţí zde je zaměstnáno 15 lidí pod vedením sociálního pracovníka a operátora. Vytváří se zde rozmanité výrobky z kůže převážně různé velikosti a tvary tašek, klíčenky a drobné upomínkové předměty sloužící k benefičním akcím a jiným účelům. Pracovní dílna je otevřena nepřetržitě i v době letních měsíců, od PO - PA od 8:30 16:30. Dílna je vybavena novými i staršími stroji a nástroji, prostor je upraven pro práci osob se zdravotním postižením. Pracovníci v jednotlivých dílnách s mohou střídat a po dohodě mohou zkoušet své pracovní dovednosti v dalších třech dílnách. Pracovní dílna kompletace a závěrečné úpravy vyráběných domečků. V této části pracuje šest lidí pod vedením jednoho operátora. Dílna navazuje na keramickou dílnu. Zařazení člověka se zdravotním postižením do tohoto pracovního kolektivu je podmíněno doporučením odborného lékaře. 61

5.3 Konkretizace otázek - odpovědi získané v rámci studijního pobytu "IKOZ" - Konkretizace otázek - příklady "dobré praxe" Financování v sociální oblasti: V sociální oblasti existuje přerozdělování finančních dotací ze státu na jednotlivé regiony, dále poskytují finanční a jinou podporu obce. Do provozování sociálních služeb vstupují také soukromé osoby. Výkon sociální práce s různými cílovými skupinami je zadáván formou veřejných zakázek, které se udělují na období 3 5 let. Obec vyhlašuje veřejné zakázky převážně na provoz denních center a sociálních služeb pro děti a mládež. Cooperativa Sociale CILS v Ceseně vlastní akreditaci pro sociální činnost pro oblast péče o seniory, osoby s mentálním postižením a pro vzdělávání osob se zdravotním postižením.. Tato organizace tedy splňuje všechny zákonem dané podmínky a může nabízet své služby na území města Cesena a v přilehlém okolí. Cooperativa Sociale CILS je vlastníkem některých výrobních provozoven a spoluvlastníkem částečného podílu v dalších firmách. Účastní se veřejných zakázek pro výkon služeb v obci údržba zeleně, úklid v nemocnici, úklid v domově pro seniory, údržba hřbitova. Intenzivně spolupracuje s obecním úřadem. 62

Vzdělávání osob se zdravotním postiţením Mladí lidé, kteří jsou podle zákona o povinnosti profesní přípravy jsou zařazeni do některé z dílen vzdělávacího centra. Tito lidé si zde upevňují základní pracovní návyky, jako je: docházka do zaměstnání, výkon jednoduchých pracovních činností, práce v kolektivu i individuální plnění zadaných pracovních činností. Denní centrum je rozděleno do čtyř pracovních dílen podle náročnosti výkonu jednotlivých činností. Pokud uživatel zadanou práci nezvládne, může být umístěn do pracovní dílny, ve které se splňují jednodušší pracovní úkoly. Vyhledávání vhodných pracovních profesí Burza práce: Upevnění základních pracovních a sociálních návyků Terapeutický a rehabilitační význam Absolvent je zde zařazen až na dobu 4 let činnost provádí na základě individuálního plánu Výsledkem je zařazení do pracovní rehabilitace tyto aktivity jsou hrazeny finančními prostředky ze zdravotnictví. Zadávání různých pracovních činností: pokud je pracovník schopen práci zvládnout, postupuje do další pracovní skupiny ve výsledku může dosáhnout i sepsání stabilní pracovní smlouvy. V případě, že osoba není schopna práci zvládnout, vrací se zpět až do pracovní rehabilitace. Všichni, kteří se na burze práce podílí, jsou pracovníci Cooperativa Sociale CILS (pracovní úvazek 38 hodin/týden). Individuální plánování: Systém individuálního plánování je dokonale vypracován a zaštítěn supervizorem. Jsou vytvořeny pracovní pozice asistentů, edukátorů a tutorů. Administrace v individuálnímu plánování obsahuje: osobní údaje, diagnózu, míru soběstačnosti, schopnost samostatného pohybu, vnímání zadaných úkolů, příkazů, schopnost si zapamatovat zadání úkolů, schopnost komunikace, životní a dosavadní pracovní dráhu. 63

Individuální plán je vytvářen na základě dosažených pracovních výsledků, s ohledem na aktuální zdravotní a sociální situaci na období 3 4 měsíců. Supervize je realizována 1x za týden. Princip při zaměstnávání osob se zdravotním postiţením: Každý typ práce probíhá vždy pod vedením tutora. Důraz je kladen na vypracovávání individuálních plánů stanovení pracovního cíle. Na jednotlivých pracovních místech se organizuje jednou za rok setkání se všemi zúčastněnými, pracovními asistenty, edukátory, sociálními pracovníky, ostatními zaměstnanci Cooperativa Sociale CILS a rodiči. Při dlouhodobém zaměstnávání konkrétních osob se zdravotním postižením nastupují problémy se zhoršujícím se zdravotním stavem a přibývajícím věkem. Proto je také nutné vyhledávání dalších vhodných pracovních příležitostí s ohledem na tyto skutečnosti. 64

5.4 Partnerská organizace Cooperativa Sociale CILS, Cesena fotodokumentace 65

66

67

68

69

70

71

72

73

6 PRACOVNÍ ZAČLENĚNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB VE FRANCII Hlavní aktéři a institucionální nástroje Okresní dům pro handicapované osoby. (MDPH) Komise pro práva a autonomii handicapovaných osob. CDAPH Pracovní zdravotnictví Veřejná služba pro zaměstnanost : Sektor zaměstnanosti, CAP zaměstnanost, místní mise. Závislé organizace sociálních partnerů: L AFPA, Asociace pro odborné vzdělávání dospělých Státní centrum výzkumu a zdrojů pro odborné vzdělávání handicapovaných osob (CNTH) L AGEFIPH, Asociace pro řízení fondů k pracovnímu zařazení handicapovaných osob. Různé instance okresní a krajské úrovně. 74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85