Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování v České republice Ministerská konference o sociálních službách Praha 22. 23. dubna 2009 (panel III. 23. 4. 2009 od 11:15 hod.) (návrh vystoupení náměstka ministra MUDr. M. Hoška) Vážené dámy, vážení pánové, tématem mého vystoupení je stručně charakterizovat roli a význam sociálních služeb pro oblast aktivního začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce v České republice. Asi se shodneme na tom, že sociální vyloučení a chudoba jsou v rámci Evropské unie stále značné, Českou republiku nevyjímaje. Jeví se jako čím dál neúnosnější, jak na úrovni sociální, tak i morální a hospodářské, a vyžadují účinná opatření s cílem zajistit osobám skutečný přístup k jejich přiznaným základním právům. Tento požadavek je totiž nedílnou součástí evropských hodnot a evropské identity. V rámci politiky aktivního začleňování podporuje Česká republika přístup zdůrazněný i v příslušném sdělení Komise, který opírá aktivní začleňování o tři pilíře, jimiž jsou: 1
Systém garance adekvátního příjmu Podpora příjmů vyloučených osob nebo osob ohrožených vyloučením musí být dostatečná, aby umožňovala jejich sociální začleňování. Požadavky účasti na integraci musí být přizpůsobeny podmínkám konkrétní osoby a upravovány podle míry jejích nesnází. Zároveň je však nezbytné, aby systém sociálního zabezpečení finančně neodrazoval od nástupu do zaměstnání nebo od prodloužení pracovní doby. Systém sociálního zabezpečení nesmí vytvářet tzv. sociální past, která se v některých případech může přenášet i mezigeneračně. Prostředky se musí dle potřeby zvýšit pomocí doplňků příjmů těm, kteří pracují, při současném zajištění důstojné existence těch, kteří pracovat nemohou. Aktivní politika na trhu práce Politiky zaměstnanosti musí přinášet zisk také lidem nejvíce vzdáleným trhu práce - zaměstnání. Nikdo není předem nezaměstnatelný. Je všeobecně známo, že každá odpracovaná hodina, nebo každá hodina věnovaná vzdělávání je mnohem pro společnost efektivnější, než doba strávená v pasivitě. V tomto kontextu nemusí být zdaleka tak rozhodující, že efektivita práce nedosahuje běžných hodnot. Aby byl přístup k zaměstnání účinný, musí být podpořen zesílenými a koordinovanými opatřeními, která jsou prováděna s ohledem na současnou organizaci trhu práce, územní zdroje, podmínky vedení osob hledajících práci a jejich přístup k odpovídající odborné přípravě: osobní vedení a podpora pro všechny, přístup k základním odborným poznatkům a rekvalifikacím, motivace k vlastnímu rozvoji. Tyto aktivity jsou v dané oblasti klíčové. 2
Lepší přístup ke kvalitním sociálním službám Sociální služby zajišťují úlohu nezbytné soudržnosti uvnitř moderní společnosti. Je zcela zásadní, aby osoby nacházející se v obtížné situaci měly, stejně jako veškeré ostatní obyvatelstvo, k těmto službám přístup. V této souvislosti má nepopiratelný význam zajištění dostupnosti sociálních služeb, a to z hlediska územního, finančního i druhového. Koordinace sociálních služeb se službami zaměstnanosti je nezbytnou podmínkou úspěchu aktivní politiky začleňování. Každá osoba, která se tak dostane do nesnází v oblasti začleňování na trhu práce, by měla mít možnost lepšího přístupu k sociálním službám schopným odstranit nebo zmírnit překážky, kterým tato osoba a její rodina čelí, a podpořit tak její znovuzačlenění, popř. zařazení do pracovního procesu. V roce 2007 nabyl v České republice účinnosti nový zákon o sociálních službách, jenž jako výsledek dlouhotrvající celospolečenské diskuse provedl reformu systému sociálních služeb a vymezil jeho právní rámec. Uvedený zákon definuje celou řadu sociálně preventivních a podpůrných služeb zaměřených mj. na osoby vzdálené trhu práce. Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy z důvodu krizové sociální situace, životních návyků a způsobu života vedoucích ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícího prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální 3
prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Mezi služby sociální prevence, které přispívají aktivnímu začleňování znevýhodněných osob, patří zejména: Terénní, ambulatní a pobytové služby pro osoby bez přístřeší, kontaktní centra, terapeutické komunity a služby následné péče pro osoby ohrožené závislostmi, terénní programy v sociálně vyloučených lokalitách a v místech výskytu sociálně negativních jevů, intervenční centra pro osoby ohrožené domácím násilím, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které jsou ohroženy společensky negativními jevy, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace a raná péče pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním postižením. V České republice podporujeme poskytování všech těchto sociálně preventivních služeb, neboť si uvědomujeme jejich význam pro řešení nepříznivých životních situací sociálním vyloučením ohrožených osob. Bližší informace o systému sociálních služeb v České republice naleznete v dokumentu SLUŽBY A PŘÍSPĚVEK NA PÉČI V ČESKÉ REPUBLICE, který jste obdrželi v podkladových materiálech k této konferenci. 4
V průběhu dnešního dne probíhá od 9.00 do 16.30 jako doprovodná akce v sále Vienna Fórum příkladů dobré praxe, na němž prezentují poskytovatelé sociálních služeb z ČR a také EU své příklady dobré praxe na poli sociálního začleňování a sociální soudržnosti. Pro inspiraci, co můžete na tomto Fóru očekávat, bych rád uvedl dva příklady organizací. Jednou z nich je občanské sdružení rodičů dětí se zdravotním postižením Sluneční zahrada. Toto sdružení provozuje denní stacionář a sociálně terapeutickou dílnu s doplňkovými fakultativními službami. Zaměřují se nejen na materiální a duševní podporu lidí se zdravotním postižením, ale pomáhají rodinám, které se v důsledku péče o svého hendikepovaného člena mohou dostat do izolace. Díky jejich podpoře dochází k integraci nejen lidí se zdravotním postižením, ale k prevenci sociálního vyloučení celé rodiny. Uživateli této služby jsou tedy děti a mladí lidé se zdravotním postižením z Prahy,jejich sourozenci a celé rodiny. Druhým příkladem, který se zaměřuje na jiné spektrum uživatelů, je účelové zařízení církve Oblastní charita Hradec Králové. Mimo jiné sociální a zdravotní služby poskytuje také pomoc a podporu lidem bez domova. Mezi uživatele této služby patří i matky s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci. V posledních letech věnují velkou pozornost sociální rehabilitaci a ověřují si možnosti sociálního podnikání s lidmi z této cílové skupiny. Snaží se podporovat uživatele v získání pracovních návyků, rozvoji sociálních dovedností s cílem uplatnit se na trhu práce. 5
Věřím, že Fórum příkladů dobré praxe je inspirativní příležitostí načerpat zkušenosti a diskutovat i v neformální atmosféře o způsobech aktivního začleňování v oblasti sociálních služeb. Na závěr mi dovolte, abych znovu zdůraznil nezbytnost propojení služeb, jejichž cílem je v prvé řadě eliminace nebo zmírnění dopadů nepříznivé sociální situace, se službami a nástroji, které nabízí systém aktivní politiky zaměstnanosti. Pokud by tyto systémy stály izolovaně, jejich efekt bude silně oslaben. Perspektivu ve zmíněných oblastech proto spatřujeme především v posilování jejich synergického působení. Propojení zmíněných systémů může také vést k rozvoji v oblasti sociální ekonomiky. Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost 6