PERSPEKTIVA NÍZKOKAPACITNÍCH VÁLCOVACÍCH TRATÍ V ČR

PERSPEKTIVA NÍZKOKAPACITNÍCH VÁLCOVACÍCH TRATÍ V ČR J. Maléř, J. Počta a V. Toman b M. Košař c J. Stonawski d a b c d ŽDB a.s., Bezručova 300, 735 93 Bohumín jpocta@zdb.cz Hutnictví železa, a.s., Krátká 39, 100 00 Praha 10, vladimir.toman@cbox.cz VÚHŽ a.s.,739 51Dobrá, kosar@vuhz.cz Hutní projekt Ostrava, a.s., 28. října 119, 70155 Ostrava 1, jstonawski@hutniprojrkt.cz Abstrakt Technicko ekonomická charakteristika nízkokapacitních válcovacích tratí v ČR, jejich společné znaky. Úloha těchto tratí v dosavadní koncepci hutní výroby. Stáří, technický stav a vybavení nízkokapacitních válcovacích tratí. Charakteristický výrobní sortiment. Přednosti nízkokapacitních válcovacích tratí projevující se v realizaci obchodních případů flexibilita tratí ve velikosti dodávek, v sortimentu, v dodavatelských lhůtách, ve způsobech přepravy (výrobní, obchodní a logistická flexibilita). Nároky válcovacích tratí na investice. Dřívější a současné záměry perspektivního rozvoje tratí (aktualizace záměrů rozvoje nízkokapacitních tratí v kontextu s koncentrací výroby válcovaného zboží v připravovaném Českém ocelářském podniku). Výhled optimálního výrobního sortimentu. Dělba výroby mezi vysokokapacitními a nízkokapacitními válcovacími tratěmi. Hlavní odběratelské sektory výrobního sortimentu. Pravděpodobné podíly na dodávkách pro domácí a zahraniční trh. Vývoj ve vlastnických vztazích (postavení tratí ve výrobních řetězcích). Abstract Technical economical specification of the low capacity rolling mills in the Czech Republic, their common characters. The roll of this rolling mills in present conception of metallurgical production. Age, technical state and equipment of the low capacity rolling mills. Typical production assortment. Advantages of low capacity rolling mills resulting in realization of commerce cases flexibility of the rolling mills due to amount of deliveries, assortment, delivery times, way of transport (production, business and logistic flexibility). Demands of investment of the rolling mills. Past and present intentions for perspective development of the rolling mills (actualization of intentions for development of low capacity rolling mills in connection with concentration of production of rolling material in prepared Czech Steel Company). View of optimal production assortment. Distribution of production between high and low capacity rolling mills. Main customer sectors for supplying of production assortment. Probable parts in deliveries for inland and foreign market. Evolution in ownership relations, position of the rolling mills in the production cascade. 1

Český hutní průmysl má hlubokou tradici. Poznání jeho geneze je cestou k pochopení jeho dnešního postavení jednak v konkurenci zahraničního hutnictví a jednak v tlacích na kvalitu, ekonomiku a ochranu životního prostředí vyvolaného vnějším ekonomickým prostředím a navazujícími průmyslovými obory ve státě. Relativní samostatnost průmyslově - geografických formací vedla u nás v předminulém a na začátku minulého století k takovému rozvoji vybavenosti hutních aglomerací, které měly na úrovni tehdejšího stupně rozvoje komplexní charakter. Na území dnešní ČR tak vznikla řada hutních závodů, které zajišťovaly výrobu železa a oceli a zpracováním hutního materiálu v kovárnách nebo válcovnách. Z té doby se ještě v 80. letech minulého století provozovaly různé válcovací tratě v tehdejších podnicích Hutnictví železa, jejichž původ byl v oněch historických dobách hutní výroby u nás: 13 tratí v závodě, který byl předchůdcem dnešní VÍTKOVICE Steel, 8 tratí v Třineckých železárnách, 6 tratí v Nové huti, kde k tomu v polovině 80. let přibyla středojemná válcovna a nejnověji Steckelova trať, 7 tratí v Poldi (zde ještě nezapočítaná středojemná válcovna Dříň), 9 tratí v huti Koněv 4 tratě v Královodvorských železárnách, 9 tratí ve Válcovnách plechu Frýdek - Místek, 3 tratě v Železárnách Hrádek a 3 tratě v Železárnách a drátovnách Bohumín. Uvedený výčet neobsahuje válcovny trubek. Zahrnuje v sobě předvalkové tratě, válcovny profilů, drátu, pásu za tepla, plechu, široké oceli a válcovny za studena. Vývoj v zajištěnosti jednotlivých sortimentních druhů válcovaného materiálu ukázal, že v souladu se světovým trendem se značnou měrou rozvíjely technologie výroby plochých vývalků a s tím související rozvoj technologického zařízení příslušných válcoven. Rovněž ve výrobě profilů došlo k technickému pokroku, a to zejména cestou hromadné výroby. Tomu odpovídají záměry pro velkoobjemovou výrobu středních a jemných profilů v Kunčicích a na Dříni. Přeliv těžiště válcovenské výroby do sortimentu plochých výrobků, opuštění ingotové technologie a zároveň realizace modernizačních trendů ve výrobě profilů vyústila v situaci, kdy se ukázala řada profilových a předvalkových tratí jako přebytečná nebo ekonomicky méně rentabilní. Hutní závody si vyřešily nadbytečné kapacity profilových válcovacích tratí jejich zastavováním nebo i rušením. Zbytek profilových tratí je dnes využíván pro běžnou výrobu. Je s nimi počítáno do podnikových materiálových a ekonomických bilancí a jsou předmětem úvah o jejich další budoucnosti. V této publikaci jsou jako nízkokapacitní válcovací tratě nazvány tratě profilové. Ostatní válcovací tratě na předvalky, ploché výrobky, dráty a válcovny za studena jsou mimo tuto kategorii válcoven. Dnes v ČR pracuje z výše uvedených tratí již jen 5 profilových tratí a jedna modifikovaná válcovna: V Železárnách Hrádek je to válcovna střední a jemná, u firmy NOVAL na Kladně je to jemná V. trať, v ŽDB je to jemná trať II a v Třineckých železárnách je to střední trať. Dosavadní výrobní sortiment stávajících válcovacích tratí doplňuje svou zajímavou výrobkovou specializací válcovna VÚHŽ Dobrá, jejíž původní účel sloužil pro výzkum. 1. Charakteristika nízkokapacitních válcovacích tratí 1.1 Jemná trať, Železárny Hrádek Válcovna pochází z roku 1908. Sochory 50 x 50 až 90 x 90 mm. Vsázku zajišťuje vlastní hrubá trať závodu válcováním ingotů. Výrobní sortiment: Kruhové, čtvercové. šestihranné tyče, plochá ocel, speciální profily. 2

Výrobní kapacita: Válcovací trať: Výstupní úsek: Rozvojové záměry: Jakosti: ocel tř. 11 až 16, uhlíková ocel tř. 19 37 kt/r Předválcovací pořadí se dvěma stolicemi v otevřeném uspořádání hotovní pořadí s šesti stolicemi trio a hotovní stolicí duo v otevřeném uspořádání Za hotovním válcovacím pořadím je umístěn krokové chladicí lože o délce 29 m. Za chladníkem jsou umístěny jednostranné nůžky. Rovnačky jsou umístěny mimo hlavní technologický tok materiálu. Trať je částečně mechanizovaná. Výměna válců a veškerého zařízení se provádí pomocí jeřábu. Studie k restrukturalizaci hutního průmyslu zpracovaná Hutním projektem Ostrava společně s VŠB TU Ostrava počítala s výstavbou zařízení na plynulé odlévání oceli, zrušením hrubé tratě, náhradou střední tratě kombinovanou válcovací tratí a přestavbou jemné tratě na jednoprůchodovou válcovnu jemných profilů. Toto byla jedna z variant koncepce válcoven v Železárnách Hrádek, která měla řadu společných pokrokových znaků s variantou rozvoje rozpracovávanou již na přelomu 70. A 80. let. Ke společným znakům však patřila i vysoká investiční náročnost, která je jednou z příčin její nerealizace. EuroStrategy Consultants ve své studii k restrukturalizaci hutí nespecifikuje pro válcovny v Železárnách Hrádek, jako ostatně u všech ostatních nízkokapacitních válcoven, žádné rozvojové koncepce. 1.2 Střední trať, Železárny Hrádek Válcovna pochází z roku 1911 Sochory 80 x 80 až 120 x 120 mm. Vsázku zajišťuje vlastní hrubá trať závodu válcováním ingotů. Výrobní sortiment: Kruhové, čtvercové. šestihranné tyče, plochá ocel, speciální profily, vč. žlábkových ocelí pro pružnice Jakosti: ocel tř. 11 až 16, uhlíková ocel tř. 19 Výrobní kapacita: 67 kt/r Válcovací trať: 4 stolice trio a hotovní stolice duo v otevřeném uspořádání Výstupní úsek: Za válcovacím pořadím je umístěn přetahovací vlečník sloužící k dopravě vývalků na chladicí rošt o délce 12 m. Dělení vývalků provádí pila na výběhovém valníku. Rovnačky jsou umístěny mimo souvislý technologický tok materiálu. Rozvojové záměry střední tratě navazují na rozvojové záměry jemné tratě. 1.3 Jemná trať V, NOVAL, Kladno Válcovna pochází z r. 1977. Sochory 80 x 80 mm. Vsázka je zajišťována nákupem. Výrobní sortiment: Drát ve svitcích a tyče Válcovna je koncipovaná pro válcování ušlechtilých ocelí středně legovaných. Zkoušeno bylo i válcování nerezavějících ocelí. Dnes se zde však valnou měrou válcuje betonářská ocel. Výrobní kapacita: 100 kt/r Válcovací trať: Polospojitá trať s osmistolicovým spojitým předválcovacím pořadím, dvoustolicovým otevřeným středním pořadím a osmistolicovým 3

Výstupní úsek: Rozvojové záměry: spojitým hotovním pořadím ve smyčkovém uspořádání vždy po dvou stolicích. Za hotovním válcovacím pořadím se v toku materiálu provádí ostřih vývalků a jejich navíjení na dnou navíječkách nebo vychlazování tyčí a jejich dělení na nůžkách za studena. Mimo souvislý technologický tok se provádí rovnání tyčí a tepelné zpracování v průběžných žíhacích pecích. Trať je mechanizovaná. Výměna válců a veškerého zařízení se provádí pomocí jeřábu. Dřívější rozvojové záměry ještě z 80. let počítaly s přestavbou narážecí pece a předválcovacích pořadí. Rekonstrukce měla umožnit též válcování náročných vysoce legovaných ocelí. Avšak vysoké investice jsou příčinou, že patrně ani v budoucnu se tento záměr nebude realizovat. Výroba betonářské výztuže neumožní válcovně vydělat si dostatečné investiční prostředky. Navíc se situace pro jemnou V. trať NOVAL může zkomplikovat tím, že jemná trať C v Třineckých železárnách bude po své plánované rekonstrukci a modernizaci schopna plně převzít její výrobní sortiment. 1.4 Jemná trať II ŽDB Válcovna pochází z r. 1948. V předválcovacím úseku a na výběhu byla trať rekonstruovaná v letech 1994 až 1995. Sochory 80 x 80 až 108 x 108 mm. Vsázka je zajišťována nákupem. Výrobní sortiment: Kruhové a čtvercové tyče, jemné tvarové profily,plochá ocel a speciální profily. Výrobní kapacita: 60 kt/r Válcovací trať: Polospojitá trať se třemi válcovacími pořadími. Spojité předválcovací pořadí má 6 stolice Morgan. Střední předválcovací pořadí v otevřeném uspořádání má 2 stolice trio. Hotovní pořadí v otevřeném uspořádání má 5 stolic trio využívané jako duo stolice, kterými prochází provalek spojitým způsobem ve smyčkách. Výběhový úsek: Za hotovním pořadím jsou umístěny letmé nůžky a za nimi chladník o délce 51 m. Na ováděcím valníku z chladníku jsou umístěny nůžky s pohyblivou zarážkou na ostříh konců vývalků a jejich dělení na expediční délky. Rovnání vývalků se provádí mimo souvislý technologický tok materiálu. Válcovací trať je mechanizovaná. Výměna válců a veškerého zařízení se provádí pomocí jeřábu. Rozvojové záměry: Koncepce rekonstrukce tratě spočívá v přebudování na kombinovanou válcovnu. Současné předválcovací pořadí by mělo být nahrazeno 8 bezstojanovými stolicemi, jejichž válce by byly kalibrovány pro vsázku až do rozměru 130 x 130 mm s cílem návaznosti na plynulé odlévání oceli v ocelárnách ČR. Mezi nové předválcovací pořadí a hotovní pořadí pro válcování jemných profilů ba byla vložena vratná stolice duo pro válcování středních profilů. Součástí této rekonstrukce by mělo být vybudování samostatného výběhu pro střední profily, rovnačky v souvislém technologickém toku materiálu a úpravy konců profilů. Příprava realizace tohoto rozvojového záměru byla prozatím v ŽDB pozastavena. 4

1.5 Střední trať TŽ Válcovna byla postavena v r. 1914. Sochory 130 x 130 mm z vlastní vratné tratě. Výrobní sortiment: Kruhové a čtvercové tyče, plochá ocel, speciální profily (např. pružnicové pásy se žebrem a drážkou, se zaoblenými hranami, svěrky, spojky, důlní kolejničky). Střední válcovací trať je určena pro doplnění výrobního sortimentu spojité jemné tratě C a pro výrobu důlních profilů. Částečně převzala sortiment zrušené střední tratě 450 ve válcovně VÍTKOVICE Steel. Výrobní kapacita: 120 kt/r Válcovací trať: Předválcovací stolice trio a hotovní pořadí se 4 stolicemi trio a 1 výstupní stolicí duo v otevřeném uspořádání. Výběhový úsek: V souvislém technologickém toku materiálu jsou v úseku 2 chladicích loží umístěny 2 pily na ořezávání obou konců vývalků za tepla, 2 rovnačky a 1 nůžky za studena. Válcovací trať je mechanizovaná. Výměna válců a veškerého zařízení se provádí pomocí jeřábu. Rozvojové záměry: Vysokokapacitní válcovny Třineckých železáren jsou nedílnou součástí perspektivní výrobní základny v budoucí koncepci hutního průmyslu ČR. Koncepce střední tratě patrně bude vycházet ze zajišťování speciálního doplňkového sortimentu ve výrobě těchto vysokokapacitních tratí. Bude tedy patrně navazovat na výrobní sortiment válcovny C a spojitou sochorovou trať Dříň. Neočekávají se tudíž výrazné inovace, ale pouze modernizace vedoucí k dosažení rentability tratě a zajištění kvality. 1.6 Válcovna VÚHŽ Dobrá Tato válcovna se svou koncepcí vymyká společné charakteristice všech popisovaných nízkokapacitních tratí. Pochází z r. 1970, kdy byla postavena pro výzkumné účely. Od restrukturalizačních změn VÚHŽ na počátku 90. let je využívána pro výrobní účely. Sochory max. do 100 x 100 mm nebo předvalky jiných průřezů a srovnatelných rozměrů. Výrobní sortiment: Speciální profily, specializace na nesymetrické profily. Výrobní kapacita: 4 kt/r Válcovací trať: Výstupní úsek: Rozvojové záměry: Vratná stolice duo. Veškeré dokončovací práce na profilech jsou prováděny mimo souvislý technologický tok materiálu. Značný podíl technologických úkonů zaujímá ruční práce. Válcovna se specializuje na výrobu speciálních nesymetrických profilů, kde většinu sortimentu zaujímají profily pro dveřní závěsy automobilů, příp. další profily pro automobily. Vzhledem ke specializaci na dodávky pro automobilový průmysl, kde válcovna úspěšně uplatňuje svou produkci, se zvažují možnosti jednak pro zvýšení výrobní kapacity a jednak pro vytvoření technických podmínek pro další zvyšování jakosti vývalků. Předností této tratě je vysoká flexibilita ve výrobním sortimentu. Ve srovnání s ostatními válcovnami je válcovna VÚHŽ schopna rychle a s minimálními náklady měnit kalibraci pro přechod na výrobu jiných profilů. Válcovna má zpracováno téměř 70 5

kalibrací, přičemž v současnosti se vyrábí 25 profilů. S obměnou kalibrace se v souladu se změnami v modelech automobilů počítá co 4 až 5 let. 2. Společné znaky nízkokapacitních válcovacích tratí, jejich silné a slabé stránky 2.1 Stáří a technická úroveň technologického zařízení: Nízkokapacitní válcovací tratě byly vybudovány u nás vesměs v prvních desetiletích minulého století. Jen některé z nich byly modernizovány, a to nejvýše v 70. letech. Technologické zařízení je fyzicky i morálně zastaralé a má nízkou produktivitu práce. Úpravy, které na těchto tratích byly prováděny, neměly charakter zásadních inovačních změn vyššího řádu a zaměřovaly se na dílčí zlepšování strojního zařízení, identifikaci procesu, zvyšování bezpečnosti práce a zlepšování pracovního prostředí. Tyto válcovny mají většinou nízkou úroveň mechanizace a relativně vysoký podíl ruční práce. 2.2 Vsázkový materiál: Vsázka pro válcovny je většinou zajišťována nákupem mimo vlastní závod. Výjimku tvoří válcovny Železáren Hrádek a Třineckých železáren, které si mohou zajistit vsázku z vlastní ocelárny. Válcovny Železáren Hrádek pracují s ocelí ze šrotové vsázky, zatímco střední válcovna Třineckých železáren válcuje ocel vyrobenou v konvertorech, tedy ocel z rudného procesu. Proto střední trať Třineckých železáren nepovažujeme za typickou nízkokapacitní trať ve smyslu vlastností popisovaných v tomto příspěvku. Vsázka pro válcovny je rozměrově nejednotná a není kompatibilní s dnešní produkcí plynule litých sochorů. Na zařízení pro plynulé odlévání oceli v Třineckých železárnách a v Nové huti se dnes vyrábějí sochory o rozměrech, které odpovídají vstupům do středojemné tratě (Nová huť) a do válcovny C nebo D (Třinecké železárny ) a které zabezpečují vyšší výtěžnost jak na zařízení pro plynulé odlévání oceli, tak v oněch válcovnách Nové hutě a Třineckých železáren. Tyto rozměry převyšují kalibrační možnosti nízkokapacitních válcovacích tratí s výjimkou tratí Železáren Hrádek (v rozmezí kv. 80 až 120 mm), které si mohou vsázku převálcovat na vlastní hrubé trati, a střední tratě Třineckých železáren, která je napojena na vlastní vratnou trať a zároveň její kalibrace vyhovuje plynulému odlévání oceli. 2.3 Flexibilita výrobního sortimentu: Výrobní sortiment nízkokapacitních tratí tvoří především rozměrový a tvarový doplněk k sortimentu velkokapacitních tratí, které zajišťují především základní typy plných a tvarových profilů ve velkých výrobních sériích. Základem je tedy výroba profilů v malých objemech na jednotlivé zakázky, počítaje v to i výrobu speciálních profilů. Tyto tratě jsou ve svých přípravnách vybaveny tak, že se pružně přizpůsobují požadavkům zakázek na změny v tvarovém i jakostním sortimentu. K tomu využívají snadných a rychlých změn, které umožňuje jejich park kalibrovaných válců, případně soustružna válců. Nevýhodou je částečné překrytí výrobního sortimentu nízkokapacitních jemných profilových tratí a středojemné tratě Nové hutě a spojité válcovny C Třineckých železáren. 2.4 Výrobní kapacita: Výrobní kapacita těchto tratí nepřevyšuje 100 kt/r. 6

2.5 Význačný podíl exportu v celkové produkci: Produkce nízkokapacitních tratí je ve značné míře určena pro export. To samo o sobě dnes zvyšuje zranitelnost těchto tratí ve fázi odbytu produkce, protože se očekávají nepříznivé důsledky na trhu EU v důsledku ochranářské politiky USA. Nicméně u těch tratí, jejichž podstatnou část výrobního sortimentu tvoří speciální profily, a zde zejména náročné nesymetrické profily, což je dalším podstatným znakem nízkokapacitních tratí,by tento výrobní sortiment měl eliminovat nepříznivý vliv očekávaného přetlaku válcovaného zboží na trhu EU vlivem dovozních cel na válcovaný materiál uplatňovaný na trhu USA. 2.6 Efektivnost: Efektivnost dnešní produkce nízkokapacitních tratí je po zániku tratí v Poldi Kladno vesměs snížená, protože chybí výroba profilů z vysokolegovaných ocelí, vč. speciálních nástrojových ocelí. Na nízkokapacitních tratích dnes chybí sortiment s vysokou kilogramovou cenou. 2.7 Finalizace profilů: Závody s nízkokapacitními válcovacími tratěmi jsou v řadě případů vybaveny zařízením pro úpravu a finalizaci profilů, jako jsou loupací a brousicí stroje, tažírny nebo další zařízení pro úpravu a adjustáž. To je výhoda těchto nízkokapacitních válcovacích tratí, neboť tyto tratě jsou schopny nabídnout na trh finalizovanou výrobu s vyššími užitnými vlastnostmi. 2.8 Dopravní podmínky: Dominantní úlohu v konstrukci ceny válcovaného zboží tvoří cena dopravy. Proto je u nízkokapacitních válcovacích tratí důležité rovnoměrné plošné rozmístění v obchodních teritoriích. Geneze nízkokapacitních válcovacích tratí, která podmiňuje jejich zhruba rovnoměrné rozmístění na území ČR a v evropském regionu určeném pro spotřebu jejich produkce, předznamenává jejich výhodu vzhledem k minimálním dopravním nákladům 3. Aktuální problémy nízkokapacitních válcovacích tratí k řešení 3.1 Svým speciálním výrobním sortimentem se nízkokapacitní tratě přibližují přímo spotřebitelské sféře trhu. To znamená, že profily nacházejí přímé uplatnění v návazných oborech, jako je stavebnictví, automobilový průmysl, stavba strojů a zařízení a další. Příklad produkce válcovny VÚHŽ, ale i nízkokapacitních tratí ukazuje, že řada typů vývalků, zejména jemných a speciálních profilů je určena do takové sféry spotřeby (automobilový průmysl, stavba ocelových konstrukcí budov ve funkcionalistickém stylu), která klade vysoké nároky na všechny parametry jakosti, povrchovou jakost v to počítaje. Kromě své konstrukční úlohy hrají profily roli estetickou. Vzhled těchto profilů se ve spotřebitelské sféře stává součástí výtvarného řešení výrobků z nich vyrobených. Z toho pramení vysoké požadavky na rozměrovou přesnost příčného profilu, přímost a povrchovou jakost. U nesymetrických profilů přistupují k požadavkům na rozměrové tolerance a termomechanický režim válcování zvláštní požadavky na stabilitu profilu ve válcovací mezeře a na jeho stabilitu v průběhu chlazení. Automobilový průmysl i další odběratelská odvětví dnes předepisuje snižování hmotnosti komponentů jejich výrobků při současném zvyšování užitných vlastností. Cílem je zvýšení bezpečnosti výrobků a snížení jejich palivo-energetické náročnosti. Z toho vyplývají požadavky na snižování hmotnosti válcovaného materiálu při současném zvyšování mechanických hodnot. Proto jsou kladeny vysoké požadavky na chemické 7

složení oceli a teplotní režim válcování, zejména s ohledem na doválcovací teplotu a způsob chlazení. To vede výrobce ocelových materiálů, ať už se jedná o profily, pružiny nebo dráty, k volbě optimálních průchodových plánů při deformaci a k aplikaci náročnějších ocelí. 3.2 První etapa studijního řešení restrukturalizace českého hutního průmyslu řešená na Hutním projektu Ostrava a VŠB TU Ostrava s přispěním hutních podniků počítala s využitím nízkokapacitnách válcovacích tratí. Např. v Železárnách Hrádek se uvažovalo s výstavbou zařízení pro plynulé odlévání oceli do sochorů, se zrušením hrubé tratě, s nahrazením střední tratě kombinovanou válcovnou a s přestavbou jemné tratě na jednoprůchodovou válcovnu. Druhá etapa řešení restrukturalizace, kterou prováděla firma EuroStrategy Consultants z Velké Británie, nepočítá u žádné z nízkokapacitních válcovacích tratí s nějakým rozvojem a nespecifikuje žádné speciální určení ve výrobě válcovaného materiálu integrovaného hutního podniku v ČR. 3.3 Absence marketingu pro profily zvláštních tvarů ve strojírenských oborech a pro jakékoliv profily v ocelových konstrukcích pro stavby způsobuje na jedné straně nevyužití potenciální odbytové sféry a na druhé straně též nízké kilogramové ceny válcovaného materiálu. 3.4 Skladba nízkokapacitních tratí představuje určitou vývojovou etapu ve koncepci válcovacího zařízení v českých hutích. V době své výstavby tyto tratě plnily svou úlohu. Je zcela zřejmé, že technická úroveň nízkokapacitních tratí dnes již nedosahuje takového stupně, jaký mají moderní velkokapacitní tratě. Přesto se na nich podařilo v určitých úsecích provést modernizační kroky, takže tyto tratě jsou dnes schopny trhu nabídnout svou speciální kvalitu výrobního sortimentu. Zvláště specifickým příkladem je válcovna VÚHŽ, která dovedla z experimentálního poloprovozu konvergovat do regulární malé výrobní jednotky. Přesto nízkokapacitním tratím nebyla ve studii EuroStrategy Consultants věnovaná pozornost. Nabízí se otázka, zda-li by stálo za to provést technicko-ekonomický rozbor zaměřený na nízkokapacitní válcovny s cílem určit některé z nich jako doplňkové tratě ke stávajícím velkokapacitním tratím, u nich pak vyřešit majetkové vztahy a modernizovat je, aby se ještě zvýšila flexibilita výrobního sortimentu, jakost výroby, produktivita práce a snížily se výrobní náklady. Vstup pro tyto vybrané tratě je pak nejlépe řešit v návaznosti na některé ze zařízení pro plynulé odlévání oceli. S tím pak souvisí širší rozsah rekonstrukce, který zahrnuje kromě vlastní válcovací tratě i pecní a výběhový úsek. 8